Pálava Historické poklady
Na stránkách lékařské knihy z roku 1669 líčí Jan Ferdinand Hertod z Todtenfeldu nález mikulovských kameníků, kteří z jeskyně pod vrchem Turold vynesli stehenní kost předpotopního nosorožce nesmírné velikosti. Jde o první dochovanou zmínku o pokladech, které se skrývají pod povrchem země a svědčí o dávné a bohaté historii zdejšího kraje.
Netopýří jeskyně
Vrch Turold je nejméně nápadným ze tří mikulovských vrchů. V jeho podzemí se však skrývá mimořádně členitý sedmipatrový systém chodeb a dómů o celkové délce 2 800 metrů, který nebyl dosud zcela prozkoumán. Právě zde překvapení horníci v 17. století našli pozůstatky pravěkého tvora a v roce 2003 zde byly nalezeny pozůstatky mamuta a dalších pravěkých zvířat, které můžete vidět přímo v jeskyni.
Při cestě za poklady podzemí vás čeká místo krápníků unikátní „turoldská výzdoba“ – třpytivé krystaly čistého kalcitu, které vyvolávají dojem procházky po dně korálového moře. Při prohlídce postupně projdete Jezerním dómem, Síní konce, Divadelním dómem, Pohádkovou síní, Klenotnicí, Odpočinkovým dómem s jezerem smaragdové vody a dostanete se i do Netopýřího dómu, kde se k zimnímu spánku ukládá dvousetčlenná kolonie v Evropě vzácného netopýra vrápence malého.
Nejstarší umění Evropy
Pro hledače pokladů je Pálava zemí zaslíbenou. O nečekané objevy zde není nouze takřka na každém kroku. Své by o tom mohly vyprávět generace místních usedlíků. Zemědělci při obdělávání polí často nalézali drobné památky na dávnou minulost. Největší překvapení však čekalo jednoho letního dne roku 1925 na tým archeologa Karla Absolona. U obce Dolní Věstonice ve zbytcích ohniště našel drobnou keramickou sošku ženy, která se záhy stala světovou senzací.
Jak se ukázalo při dalším vědeckém bádání, je Věstonická venuše nejstarší keramickou soškou lidské postavy, kterou se kdy podařilo nalézt a patří k nejstarším světovým ukázkám umělecké tvorby tohoto druhu. Společně s dalšími nálezy v okolí ukazuje, že lovci mamutů, usídlení zde v poslední době ledové před zhruba 29 000–25 000 lety, nebyli jen lovci, kteří museli každý den tvrdě bojovat o vlastní přežití, ale již tehdy se upínali k duchovnu a k umělecké tvorbě. Na co dávný umělec myslel a proč sošku vyrobil, se zřejmě nikdy nedozvíme. Dnes je Věstonická venuše ve sbírkách ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně. Její cenu stanovili v roce 2004 američtí starožitníci na 40 milionů dolarů. Její historická hodnota je nevyčíslitelná a patří k nejcennějšímu světovému uměleckému dědictví, jak dokládá např. výstava v The British Museum: Umění doby ledové: zrození moderní mysli.
Proč překročila X. římská legie Dunaj?
Další tajemství, která ještě čekají na objevení, najdeme o kus dál v místě obce Mušov. Zde se již od 20. let 20. století postupně odkrývá příběh X. římské legie Gemina Pia Fidelis, jež kolem vrchu Hradisko, tehdy hluboko v barbarském území, vzdušnou čarou 80 km od římské Vindobony, zřídila své opevněné sídlo. Dnes ještě přesně nevíme, proč právě zde, ale podle jedné z teorií může zdejší tábor souviset s touhou Marca Aurelia vytvořit na sever od Dunaje novou provincii a lokalita u Mušova mohla být výchozím bodem pro římské vojenské výpravy na sousední barbarská území a možná tu dokonce měla sídlit římská okupační správa. Nasvědčují tomu nálezy vojenského tábora, ale i luxusně vybavených obytných budov s podlahovým vytápěním, které zřejmě sloužily k ubytování významných osobností, i několik dílen a ukázek řemeslné činnosti.
Můžete se vypravit na vrch Hradisko, ze kterého jsou dobré výhledy do okolní krajiny a třeba se zkusit vžít do pocitů římského velitele, chystajícího se společně se svou armádou usadit v době nepokojů v oblasti hustě osídlené germánským obyvatelstvem, nebo se vydat na mikulovský zámek za památkami, které po sobě Římané zanechali. Najdete zde cihly s kolky X. legie Gemini, zbraně a velkolepě zdobené pancíře, které snad kdysi patřily někomu z vysokých důstojníků X. legie na Hradisku.