Syn.: Agraulus caninus P. Beauv., Agraulus pallidus (With.) Gray, Agrestis canina (L.) Bubani, Agrostis affinis Kunth, nom. illeg., Agrostis alba f. aristata Millsp., Agrostis alba var. aristata Spenn., Agrostis alpina Leyss., nom. illeg., Agrostis arenaria Schur, nom. inval., Agrostis fascicularis Curtis ex Sinclair, Agrostis geniculata Lam., Agrostis glaucina T. Bastard, Agrostis hybrida Gaudin, Agrostis leersii J. F. Gmel., nom. illeg., Agrostis mutabilis Sibth., Agrostis nivea Sinclair, Agrostis nobilis De Not. ex Parl., Agrostis pallida With., Agrostis setacea var. glaucina (Bastard) Mutel, Agrostis stricta De Not. ex Parl., nom. illeg., Agrostis sudavica M. M. Ivanova, Agrostis tenuifolia Curtis, Agrostis tenuis T. Bastard ex Roem. et Schult., nom. inval., Agrostis transsilvanica Schur, Agrostis varians Thuill., Agrostis violaceopurpurea Gilib., Agrostis wightii Nees ex Steud., Avena canina Scop., Milium caninum (L.) Lag., Trichodium arenosum (Schur) Schur, Trichodium caninum (L.) Schrad., Trichodium diffusum Link, Trichodium glaucinum (T. Bastard) Roem. et Schult., Trichodium hybridum (Gaudich.) Roem. et Schult., Trichodium kitaibelii Schult., Trichodium transsilvanicum (Schur) Schur, Vilfa hybrida (Gaudich.) P. Beauv.
Česká jména: psineček psí (Kubát 2002)
Slovenská jména: psinček psí (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Poaceae – lipnicovité
Rozšíření: Roste téměř v celé Evropě s výjimkou převážné části Středozemí, na severu zasahuje až na sever Norska a Ruska a na Island. Také se vyskytuje v Malé Asii. Údaje z Maroka a ze severní Asie se zřejmě vztahují k jiným druhům. Zavlečen byl do Severní Ameriky, na Nový Zéland i na subantarktické ostrovy.
V ČR stále patří k celkem běžným druhům středních a vyšších poloh, naproti tomu v teplých oblastech středních a severních Čech a jižní Moravy je vzácný, protože zde víceméně postrádá stanoviště. Na Slovensku se hojněji vyskytuje zejména v karpatských kotlinách, ale i na Záhorské nížině; jinde jen ojediněle.
Ekologie: Provází především kyselé, neúživné rašelinné louky a přechodová rašeliniště, případně vegetaci na bazičtějších humolitech, řidčeji i jiné typy vlhčích lučních stanovišť. Dále se objevuje v bažinných olšinách nebo podmáčených a rašelinných smrčinách, resp. borech.
Popis: Trsnatá vytrvalá tráva, tvoří ovšem velmi charakteristické nadzemní zakořeňující vnitropochevní výběžky, které produkují chomáčky jemných niťovitých listů; stébla jsou přímá nebo vystoupavá, vysoká až 70 cm, obvykle lysá, s 2–6 kolénky. Listy jsou sivozelené, na sterilních výhonech niťovité, 1–6 cm dlouhé a 0,5–2 mm široké, na plodných stéblech 1,5–15 cm dlouhé a 1–2,5(–3) mm široké, drsné; jazýček stébelných listů je 1,5–4 mm dlouhý. Květenství je jehlancovitá lata 4–12(–15) cm dlouhá, větvičky laty jsou drsné; klásky jsou jednokvěté, 1,6–2,3 mm dlouhé; plevy jsou téměř stejné, dolní je jednožilná, horní nezřetelně trojžilná; plucha je vejčitá, 2,5–2 mm dlouhá, 5žilná, na vrcholu uťatá nebo tupá; osina je 2–4,5 mm dlouhá, inzerovaná na bázi, kolénkovitě zahnutá; pluška často chybí. Plodem je nahá obilka asi 1,5 mm dlouhá.
Využití: Šlechtí se pro výsevy trávníků na živinami chudých, vlhkých půdách.
Poznámka: Dosti hojná tráva, nejlépe poznatelná podle charakteristických nadzemních výběžků s jemnými svazečky šedavých niťovitých listů. Ve starší literatuře byl tento druh směšován s psinečkem tuhým (Agrostis vinealis), který má rovněž osiny (alespoň v některých kláscích), roste však na suchých stanovištích, tvoří podzemní výběžky a liší se i počtem chromosomů. Ostatní naše psinečky osiny postrádají.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 9. 7. 2019 (Česko, Čechy, Podbořánky, rezervace Rybníky u Podbořánek) a 30. 7. 2019 (Čechy, Zahájí, rezervace Blana).