Podívejte se: Kašírovaný Stalin dohlíží na Prahu

Stalinův pomník zmizel z pražské Letné v roce 1962. Jak monumentální sousoší nad Prahou tenkrát působilo, si mohou lidé připomenout v těchto dnech, kdy filmaři na místě vybudovali částečnou repliku pomníku. Do soboty 21. května poslouží České televizi pro natáčení životopisného snímku Monstrum o sochaři „fronty na maso“ Otakaru Švecovi.

Pro potřeby natáčení vznikl pomník v neúplné podobě - jen se třemi sochami. Do původní podoby jej dotvoří digitální triky. I tak je ale replika monumentální - jen hlava Stalina měří šest metrů, celý komplex váží 2,4 tuny. V ateliérech České televize se vyráběl půl roku.

Umělecký kašér o výrobě sochy (zdroj: ČT24)

Kašírovaný Stalin v opravdovém příběhu

„Polystyrénové kvádry se naskládají na sebe, promítne se na ně základní tvar a pak nastoupí motorové pily, nože a talent,“ popsal výrobu pomníku jeden z uměleckých kašérů Stanislav Trigo Tříletý. „Polystyrén byl následně nastříkán cementovou bází, na ní přišla patina liberecké žuly, z níž byl originál vytvořen.“ 

Jako odborný garant na výrobu sousoší dohlížel sochař Kurt Gebauer. Odpálení masivu pouhých sedm let po slavnostním odhalení viděl na vlastní oči spolu s kameníky, kteří na jeho vytvoření pracovali. 

Otakar Švec byl velký profík, bohužel se dostal v blbé době do blbé situace. Mělo by to být varování, že lidé by si měli dávat bacha, do čeho se ženou, jinak se pak můžou stát obětí toho, co se děje.
Kurt Gebauer
sochař

Švecův příběh natáčí režisér Viktor Polesný podle knihy Rudlyho Cainera Žulový Stalin. Sleduje osud nejen sochaře, ale i jeho ženy Vlasty a jeho žáka.

Režisér Polesný: Je to příběh člověka, kterého zničila doba (zdroj: ČT24)

„Otakar Švec byl výborný sochař, který byl tak trochu zmanipulován do situace, že se stal autorem toho sousoší. Tím mu podal ruku ďábel. Ocitl se ve svěráku - jeho kamarádi, výtvarníci, ho vyvrhli ze svého středu, z druhé strany na něj tlačili komunisti,“ přibližuje příběh Polesný. Švece i jeho ženu dovedl nátlak k tragickému konci - oba spáchali sebevraždu. „Film bude psychologickým příběhem člověka, kterého zničila doba,“ shrnul režisér. 

  • Myšlenka postavit Stalinovi v Praze pomník se objevila záhy po skončení druhé světové války. Projekt od samého počátku provázely spory o jeho umístění.
  • V roce 1949 uspěl velkolepý návrh architekta Jiřího Štursy a sochaře Otakara Švece.
  • Za postavou Stalina stálo ve dvou řadách celkem osm postav, které symbolizovaly zástupce československého a sovětského lidu. Socha získala přezdívku „fronta na maso“.
  • Monumentální pomník sovětského vůdce byl slavnostně odhalen prvního května 1955 na Svátek práce.
  • Stalin se pomníku nedožil, zemřel v březnu 1953. V únoru 1956 odsoudil jeho nástupce Nikita Sergejevič Chruščov kult osobnosti. Pomník se pár měsíců po vzniku stal pro Prahu přítěží.
  • Ačkoliv byl stavěn na „věčné časy“, shlížel žulový letenský kolos na Prahu pouhých sedm let, odstřelen byl na podzim 1962.
  • Odhalení pomníku se nedožil ani jeho tvůrce Otakar Švec, který v dubnu 1955 spáchal sebevraždu. Jeho manželka Vlasta spáchala sebevraždu již na jaře 1954.
  • Podstavec pomníku zůstal na místě dodnes. Od začátku devadesátých let na něm stojí pohyblivý metronom.

V hlavní roli Jan Novotný

Štáb už má za sebou pět natáčecích dní nejen na Letné. U makety Stalinova pomníku bude točit naposledy v pátek. „Odehraje se tu finální scéna, kdy Švec si u sochy, která je skoro hotová, uvědomí tu hrůzu. Naopak jeho asistent, mladý kluk, na ni začíná být hrdý,“ prozradil Polesný.  

Švecova žáka hraje Martin Kraus, ženu Vlastu Zuzana Stivínová, roli sochaře psal Polesný přímo pro Jana Novotného. „Je to velice složitá role,“ připouští herec, „Snažím se Švece hlavně pochopit a vnímat, co se dělo kolem něj, jaké tlaky na něj existovaly a kam až ho dovedly.“ 

Stalinova socha a lešení by z Letné měly postupně zmizet během soboty. Maketa hlavy sovětského státníka by pak měla posloužit k propagaci filmu. Další využití je zatím předmětem domluvy.