Historie Zoo Ostrava

Historie

50. léta – počátky v Ostravě – Kunčičkách

Historie vzniku ostravské zoologické zahrady je úzce spjata s aktivitami horníků dolů Zárubek a Alexander při budování tzv. Hornického sadu v Ostravě - Kunčičkách.  Sad začal vznikat v r. 1948 na šestihektarovém pozemku poblíž dolu Alexander.  Formou brigádnické činnosti se na tom podílela i ostravská veřejnost včetně školní mládeže.

Vzniklý přírodní park sloužil k rekreaci. Jeho součástí bylo např. přírodní jeviště, taneční parket, dětské brouzdaliště i pískoviště. V areálu dokonce byly i dva tenisové kurty, hřiště na volejbal a basketbal.

Na podnět Bohumila Vítka bylo v roce 1949 rozhodnuto zřídit ve vznikajícím parku i tzv. zoo - zahradu. K prvním chovancům patřil jeden srnec, dvě srny a pět bažantů. K nim brzy přibyli pávi a po dokončení voliéry i další ptáci.

Oficiálním datem vzniku ostravské zoo se stal 26. říjen 1951, kdy byla schválena její první zřizovací listina.

V roce 1952 pracovalo v zoo 6 zaměstnanců. V roce 1953 byl Bohumil Vítek pověřen řízením nově vzniklé zoo.

Zoo se v době svého vzniku potýkala s těžkými problémy poválečného období, mimo jiné s katastrofálním nedostatkem stavebního materiálu. Stavební materiál často pocházel z demolic, zoo se obracela k podnikům ostravského kraje s prosbou o pomoc materiálem či výrobky.  O skromných podmínkách svědčí i fakt, že správa zoo byla umístěna v místnosti 3x5 m přímo v objektu stájí.

Obdobné problémy jako s výstavbou řešila kunčická zoo i při chovu zvířat. Velké problémy byly mimo jiné při zajišťování krmiv. V zachovaných písemnostech se uvádí, že opakovaně chyběla krmiva jako slunečnice, proso, ptačí zob a další Při jejich zajišťování několikrát pomohla bratislavská zoo. Nedostatečné byly i možnosti kvalitního uskladnění krmiv. Uvádí se, že v roce 1955 to byla pouze malá lednička na uskladnění masa, jehož měsíční spotřeba v té době činila 600 kg.
Nejcennějším zvířetem kunčické zoo byl samec slona indického Pepík, kterého zoo získala v roce 1956 ze Zoo Praha. Pepík byl do Československa dovezen jako osmiměsíční slůně jako dar vietnamské vlády. Slon, který zažil jak provizorní dřevěnou ubikaci v Kunčičkách i nový pavilon slona z roku 1962 v ostravské Stromovce, uhynul v roce 1964 následkem pádu do příkopu.


60. léta – stěhování a výstavba nové zoo ve Slezské Ostravě

Již při založení zoologické zahrady v Kunčičkách se hledala nová lokalita pro výstavbu nové zoo. Kromě areálu Velkého ostravského lesa, tedy Stromovky ve Slezské Ostravě, byl ve hře také Bělský les na jižním městě, Radvanice a Vřesina.  Pro výběr lokality ve Stromovce hovořil např. členitý terén, rozmanitý lesní porost nebo dostatek povrchové vody. S výstavbou nové zoologické zahrady se začalo v roce 1956.

V únoru 1960 probíhalo stěhování zvířat z Kunčiček. Zvířata byla umístěna do provizorních dřevěných staveb a klecí převezených z Kunčiček, tedy do podmínek, které si dnes dovedeme jen těžko představit.

Zoologická zahrada byla pro veřejnost otevřena 1. 5. 1960 a nutno dodat, že v té době byla v podstatě jedním velkým staveništěm. S příchodem zimy byla teplomilná zvířata přestěhována do rychle dokončeného objektu vytápěného skladu v hospodářské části a zoo byla pro veřejnost až do dubna následujícího roku uzavřena.

Podobně jako tomu bylo předtím v Kunčičkách, i ve Stromovce byla značná část výstavby a dalších prací zpočátku prováděna svépomocí a brigádnickou činností občanů, školní mládeže a místních podniků. Bez jejich pomoci by nová zoologická zahrada v Ostravě mohla jen těžko vzniknout.

Výstavba pokračovala v roce 1963 velice pomalu, v rámci akce Z pracovali v zoo především horničtí důchodci a brigádníci bez odborné kvalifikace. Důchodci tvořili rovněž polovinu z 58 stálých zaměstnanců. Zoo neměla dostatek finančních prostředků na zaplacení pracovníků v produktivním věku.

Postupně byl dotvořen základní návštěvnický okruh, tak jak jej známe dnes a byla vybudována základní infrastruktura potřebná pro fungování zoo (zejména zookuchyně, centrální seník apod.). V této etapě také vznikla většina hlavních expozic a pavilonů, zejména expozice medvědů, pavilon opic, pavilon šelem a „starý“ pavilon slonů. S výjimkou expozice medvědů slouží v různě pozměněné podobě tyto pavilony dodnes.

V 60. letech se kolekce zvířat rozrostla o některé výrazné druhy. V zoo se tak objevil lední medvěd, sajgy tatarské, aligátoři severoameričtí, plameňáci nebo první lidoopi - šimpanzi “Lumba”, “Ňumba” a “Peggy”.

Transportem desetiletí byl dovoz slona afrického “Petra” z pražské zoo v roce 1965. Dle článku z tehdejšího tisku byl jeho příchod do zoologické zahrady v Ostravě důsledkem nevyhovujících prostor pro chov dospělého slona v pražské zoologické zahradě. Zoo Ostrava byla vybrána jako jediná, která tehdy splňovala alespoň minimální požadavky bezkontaktního chovu mohutného a agresivního sloního samce.  I tento slon pobýval v ostravské zoo poměrně krátce, v roce 1968 náhle podlehl infarktu myokardu.

Z konce 60 let pocházejí transporty dalších zvířecích osobností, jež se nesmazatelně zapsaly do historie ostravské zoo. V roce 1967 byla dovezena samice slona indického “Soňa”, která v Ostravě žila až do roku 1991. O dva měsíce později pak sedmiletá samice hrocha obojživelného “Róza”. V červenci 1968 byl na hraničním přechodu Rozvadov převzat od pracovníků Zoo Köln roční sameček hrocha obojživelného “Honza”, který jako jediný z uvedených zvířat žije v ostravské zoo dosud.

70. léta – vstup do první ligy

Sedmdesátá léta byla v ostravské zoo obdobím intenzivní investiční výstavby. Podstatně se zlepšily služby návštěvníkům, zejména po otevření nového parkoviště a samoobslužné restaurace. V zázemí zoo byla vybudována multifunkční budova sloužící jako odchovna mláďat, krmných zvířat a zimoviště ptáků. Dokončen byl i objekt karantény a veterinární ošetřovny a byla zrekonstruována zookuchyně.

V roce 1975 byl pro veřejnost otevřen pavilon hrochů. Hroši se tak přestěhovali z prostor, který později sloužil pro chov tapírů a kapybar a v němž je nyní umístěna noční expozice.

Ze sedmdesátých let pochází také původní dětská zoo a expozice pro gibony na rybníku u dnešního výběhu slonů.  Dnes slouží pro chov lemurů.

V dolní části zahrady byly postaveny dva prostorné příkopové výběhy jako základ budoucí expozice afrických kopytníků. Tyto výběhy sloužily několik let pro chov lam, velbloudů, kulanů nebo poníků. Expozice afrických zvířat byla dostavěna až v osmdesátých letech stejně jako další rozestavěné stavby ze sedmdesátých let - pavilon vodních ptáků, malých šelem a výukové středisko.

70. léta jsou ve znamení chovatelské profilace zoo a výrazného zkvalitnění skladby chovaných zvířat. I za cenu dočasného poklesu počtu zvířat bylo započato s chovem skutečných chovatelských „špeků“. V ostravské zoo se tak poprvé objevili nosorožci tuponosí, jeleni milu, jeleni lyrorozí, zebry Grévyho, kočkodani Dianini, levharti mandžuští, kulani, tapíři čabrakoví, tygři sumaterští a další. Nutno dodat, že se však již nejednalo o jednotlivá, přestárlá či jinak chovatelský nevhodná zvířata, ale mnohdy o perspektivní chovné páry či skupiny. Protože se u řady nových druhů postupně dařilo i s jejich odchovy, lze toto období bez nadsázky označit za chovatelský zlatý věk ostravské zoo, ze kterého zoo těžila i v následující dekádě a který ji zařadil mezi nejlepší zařízení svého druhu v rámci tehdejšího Československa.

Rok 1972 byl rokem nejrozsáhlejšího dovozu zvířat z tehdejšího SSSR. Byl importován pár mláďat medvěda ledního “Fram” a “Vega”, trio losů a trio velbloudů dvouhrbých. Medvědice “Vega” se dožila úctyhodných 34 let, a když v roce 2006 uhynula, vedení ostravské zoo se vzhledem k prostorovým podmínkám výběhu medvědů rozhodlo chov ledních medvědů dále neobnovovat.

V roce 1974 dorazil do zoo další mimořádně cenný transport - nosorožci tuponosí “Natal” a “Dinah” pocházející z Jihoafrické republiky. Nosorožec “Natal” dnes žije v zoo ve Dvoře Králové, “Dinah” uhynula v roce 2008.  Oba nosorožci byli již od počátku chováni v nevhodných podmínkách a i z tohoto důvodu se nikdy nerozmnožili. Odchodem “Natala” do zoo ve Dvoře Králové v roce 2010 byl ukončen jejich chov v ostravské zoologické zahradě.

80. léta – počátek stagnace

Zatímco v první polovině dekády jsou postupně dokončovány či uváděny do provozu investice započaté ještě na konci let 70. (pavilon vodních ptáků, výukové středisko, pavilon afrických zvířat), ke konci 80. let již jakákoliv investiční výstavba zcela ustává.

V chovatelské oblasti se již neobjevuje tolik nových druhů jako v předchozí dekádě, přesto stojí za zmínku např. medvědi syrští, binturongové či orangutan. Sameček orangutana „Bimbo“ se stal jedním z nejpopulárnějších zvířat ostravské zoo osmdesátých a začátku devadesátých let. „Bimbo“ žil v Ostravě od r. 1981 do r. 1993, kdy byl na doporučení koordinátora přesunut do jiné zoologické zahrady.

Poprvé je v historii českých a slovenských zoologických zahrad odchováno např. mládě plameňáka kubánského, levharta cejlonského, bernešky havajské, rysa červeného nebo labutě trubače.  

90. léta – doba útlumu ale i postupné stabilizace

Podobně jako tomu bylo ve všech ostatních českých zoo, také ostravská zoologická zahrada procházela v první polovině devadesátých let obdobím nestability a oprávněných obav o svou další budoucnost. Téměř zcela ustala jakákoliv investiční činnost a změny se dotkly i druhové skladby zvířat. Dochází k postupnému úbytku velkých druhů savců (ukončen byl např. chov velkých turů či slonů).

Situace se začíná stabilizovat ve druhé polovině 90. let, kdy se objevují i první menší investice – nové voliéry dravých ptáků (1997), nová expozice rysů a voliéry papoušků a handicapovaných ptáků (vše 1998), nových seníků se dočkali jeleni (1999).

Z nových druhů zmiňme rysy kanadské nebo siky vietnamské. Dochází k výraznému rozšíření chovu papoušků a vrubozobých ptáků. Důkazem navracející se stabilizace a pomalého vzestupu ostravské zoo bylo její přijetí do prestižní Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) v roce 1996. 


Milénium – čas nového rozvoje

Stejně jako ve druhé polovině devadesátých let, pokračovala i v prvních letech nového tisíciletí výstavba expozic menšího rozsahu. V roce 2000 to byl nový výběh pro lvy a zimoviště plameňáků.

Za zlomovou událost, která udělala definitivní tečku za další stagnací ostravské zoo, lze považovat výstavbu a otevření nového a moderního pavilonu slonů (2004). Současně byla v tomto roce ostravská zoo přijata do Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA).

Zejména díky finanční podpoře a přízni zřizovatele zoo statutárního města Ostrava byly postupně dokončeny a zpřístupněny nové expozice pro poníky a osly, voliéra pro supy bělohlavé, voliéry ptáků Tibetu a Číny, expozice jeřábů a pandy červené.

V roce 2005 byly dokončeny a zpřístupněny botanické stezky, na něž navázala výstavba nových skleníků  sloužících jako zázemí botanického oddělení. Ostravská zoo se tak začíná profilovat nejen jako zoologická, ale rovněž i botanická zahrada.

Vrcholem rozvoje první dekády nového milénia bylo dokončení a otevření (2010) nového expozičního komplexu pro medvědy a hulmany nazvaného Čitván a nové dětské zoo.

Tolik potřebných investic se dočkalo rovněž zázemí zoo. Byla provedena rozsáhlá plynofikace, postaveno několik čističek odpadních vod včetně kanalizace a také modernizováno chovatelské zázemí včetně zázemí pro ryby a plazy. Současně s výstavbou nových objektů došlo k demolici některých starých a zcela nevyhovujících staveb jakými byla např. letní restaurace, starý skleník nebo staré voliéry ptáků u hlavní cesty.

V chovatelské oblasti došlo na jedné straně k postupnému ukončení chovu některých velkých druhů savců (např. pumy, jaguáři, lední medvědi, nosorožci), současně však došlo k výraznému rozšíření druhové pestrosti o druhy v Ostravě dříve téměř nechované, jako jsou plazi, ryby, obojživelníci a bezobratlí. Mezi největší chovatelské novinky nového milénia lze vedle toho řadit lemury Sclaterovy, jeřáby sibiřské, pardály obláčkové atd.

2011…… - další směřování

Za velké podpory statutárního města Ostrava má ostravská zoo díky připravovaným projektům v následující dekádě našlápnuto k výrazné změně své tváře, která ji posune opět na přední místo v rámci zoologických zahrad v ČR.

Již na počátku tohoto období by se návštěvníci zoo měli dočkat moderní restaurace s celoročním provozem spojené s výukovým sálem a venkovním vodním světem, který vyroste zhruba na místě, kde stála původní letní restaurace.

Přestavby se dočká také jeden z rybníků, který bude mimo jiné sloužit jako průchozí ostrovní expozice s volně se mezi návštěvníky pohybujícími lemury.

Připravovaný nový vstupní areál by měl nahradit ten stávající a výrazně zvýšit komfort návštěvníků. Vedle samotných pokladen, nové zooprodejny a toalet bude zahrnovat také nové zázemí pro správu zoo.

Dalším projektem je expozice pro tuleně a tučňáky, která by měla nahradit starý betonový medvědinec v centrální části zoo. Možnost pozorovat plavající tučňáky pod sklem jistě výrazně zvýší atraktivitu této části zoo a snad i v očích návštěvníků plnohodnotně nahradí zde dříve chované lední medvědy.

V ostravské zoo doposud nevyužitý způsob prezentace zvířat nabídne návštěvníků asijské safari, které je plánováno na louce za výběhem velbloudů.

Nové expozice se dočkají také tygři, a to na doposud nevyužívané ploše lesa na cestě od pavilonu afrických zvířat (plochou zhruba desetkrát větší než je stávající výběh tygrů). Součástí komplexu, bude rovněž velká průchozí voliéra vodních ptáků.

Nejnáročnějším z plánovaných projektů bude přestavba pavilonu vodních ptáků na pavilon evoluce, který bude přednostně určen pro skupinu šimpanzů a některých dalších druhů afrických primátů a bude doplněn o řadu menších druhů zvířat.

Vedle těchto „velkých“ projektů bude zoo i nadále pokračovat s celou řadou změn menšího rozsahu, jako jsou např. estetizace starších pavilonů či budování menších expozic naší fauny v rámci botanických stezek.

Poslání Zoo Ostrava

Naše poslání

Poslání moderních zoologických zahrad

Původním účelem zoologických zahrad bylo především seznámit návštěvníka s co největším počtem různých druhů zvířat a to zcela bez ohledu na jejich potřeby. Zvířata, která v přírodě žijí ve skupinách, byla často chována po jednom exempláři a všechna pak v naprosto nevyhovujících podmínkách malých ubikací. K významné změně došlo v poměrně nedávné době a zoo se dnes mění nejen ve významná centra odpočinku a vzdělání, ale také v místa, kde je vyvíjena snaha o záchranu zvířecích druhů, z nichž mnohé už v přírodě nežijí nebo z ní v nejbližší době vymizí. Důkazem této snahy jsou dva záchovné programy evropských zoologických zahrad známe pod zkratkou EEP a ESB (obdobný program mají také americké zoologické zahrady) a na celosvětové úrovni pak občas existují mezinárodní plemenné knihy.

Co jsou to EEP a ESB?

Pokud uvidíte na ceduli některého zvířete tuto zkratku a emblém nosorožce, pak to znamená, že daný druh zvířete je zapojen buď do Evropského záchranného programu (EEP) nebo je o něm vedena Evropská plemenná kniha (ESB). Zoo Ostrava vede ESB hrocha obojživelného (viz. dále). Mimo to je ostravská zoo v současnosti zapojena do více než 40 dalších EEP a ESB programů (např. tygr ussurijský, makak lví, sika vietnamský nebo kočkodan Dianin) a i v budoucnu se bude snažit, aby ve skladbě zvířat vzrostl počet druhů nejohroženějších.

Co to pro zvíře znamená?

Pro každý takovýto zvířecí druh je určen koordinátor. Koordinátor je odborný pracovník některé zoo a vede podrobnou plemennou knihu, která zahrnuje všechna zvířata daného druhu chovaná v zoologických zahradách. Jedná se svým způsobem o podrobný rodokmen všech evidovaných jedinců. Po poradě s koordinátorem je pak například v ostravské zoo narozená samička tygra ussurijského přemístěna bezplatně do jiné zoologické zahrady k nejvhodnějšímu samci. Díky této spolupráci se významně zvyšuje šance udržet zvířata chovaná v lidské péči dlouhodobě v dobré kondici a jednou až nastanou vhodné podmínky, je také vrátit zpět do přírody.

Evropská plemenná kniha hrocha obojživelného

Od roku 2006 vede ostravská zoologická zahrada plemennou knihu (ESB) hrocha obojživelného. První vydání této knihy publikovala Zoo Ostrava v červenci 2007. A proč právě hroch? Dlouhá léta žily evropské zoo v přesvědčení, že hroch obojživelný stále patří k hojným africkým savcům. Až v loňském roce přišly z Afriky alarmující zprávy. Počet hrochů dramaticky klesá. Za posledních deset let se jejich počty snížily o téměř 20%. Např. v Demokratické republice Kongo klesl jejich počet o 95% na necelou tisícovku. Hroši jsou loveni pro maso, zuby (které mají na černém trhu hodnotu vysoce ceněné slonoviny) i jako překážka stále více rostoucímu zemědělství, které se zakusuje i do dříve zakázaných národních parků. Velkou roli hraje i politická nestabilita většiny afrických států. Hroši dnes žijí v 27 státech subsaharské Afriky a z toho v 18 jejich počty silně klesají. Hroch je navíc novým erbovním zvířetem ostravské zoo a je zde nepřetržitě chován již od roku 1967.

Jak je to s návratem zvířat zpět do přírody?

Tam, kde je to možné, se zoologické zahrady ve spolupráci s jinými institucemi i jednotlivci snaží vrátit zvířata do jejich původního prostředí. Děje se tak v případě, že druh byl ve své domovině již zcela vyhuben nebo se jeho početní stavy snižují a bez lidské pomoci by z přírody brzy vymizel. Proč druhy v současnosti z přírody tak rychle mizí?

1. Hlavní příčinou je úbytek jejich přirozené prostředí, což souvisí s růstem lidské populace a s rozšiřováním zemědělské výroby.
2. I přes snahu záchranářů je stále velice rozšířeno pytláctví a bohužel se i dnes v bohatých zemích najdou lidé, kteří si koupí výrobky z kůží vzácných šelem (jaguárů nebo levhartů) nebo třeba luxusní psací pero ze slonoviny.
3. Velmi se rozšířil obchod s živými zvířaty, mezi lidmi v bohatších zemí včetně České republiky stále více roste zájem o koupi atraktivních živočichů jako jsou např. velké druhy papoušků nebo suchozemských želv. Tím však tito "milovníci" zvířat výrazně přispívají k úbytku daného druhu v přírodě. Navíc málokdo ví, že pašovaná zvířata během cesty ze své původní domoviny mnohdy transport v drastických podmínkách nepřežijí a tak na jedno živě dopravené zvíře připadne několik mrtvě dovezených.

Z nejznámějších případů návratu v přírodě již vyhubených druhů zvířat lze zmínit případ koně Převalského (vrácen do Mongolska), antilopy přímorožce šavlorohého (vypuštěn zpět do Tuniska) či drápkatých opiček lvíčků zlatých (Brazílie). Základním předpokladem úspěšného návratu je samozřejmě nezničený původní biotop, který dnes bohužel již v mnoha případech neexistuje.

Snaha zoo pomáhat v záchraně se samozřejmě nevztahuje pouze na druhy ze vzdálených exotických zemí, ale třeba i ohrožené zástupce místní fauny. Ta na tom nebývá mnohdy o moc lépe. V 70. a 80. letech 20. století se ostravská zoo podílela na znovuvysazení (reintrodukci) naší největší kočkovité šelmy rysa ostrovida na Šumavě, dále v Itálii, Švýcarsku nebo tehdejší Jugoslávii. V České republice byl poslední divoký rys zastřelen v 19. století. V současnosti se zoo účastní vysazování velmi ohrožené sovy pálené a sýčka obecného do naší přírody. Několik chovných párů odchová každoročně okolo 20 mláďat určených k návratu do přírody. Ke konci roku 2004 jich bylo takto bezplatně předáno již více než 200.

K poslání moderních zoologických zahrad patří dnes také vzdělávání návštěvnické veřejnosti. V Zoo Ostrava plní tento úkol Oddělení pro kontakt s veřejností, k jehož aktivitám patří výuka a propagace.

Druhy chované v Zoo Ostrava zařazené do programu EEP

• Ara červenouchý (Ara rubrogenys)
• Ara hyacintový (Anodorhynchus hyacinthinus)
• Gibon bělolící (Nomascus leucogenys)
• Hrdlička sokorská (Zenaida graysoni)
• Ibis skalní (Geronticus eremita)
• Irbis (Uncia uncia)
• Jeřáb bělošíjí (Grus vipio)
• Jeřáb sibiřský (Grus leucogeranus)
• Kachna madagaskarská (Anas melleri)
• Kočka rybářská (Prionailurus viverrinus)
• Kočka slaništní (Oncifelis geoffroy)
• Kočkodan Dianin (Cercopithecus diana diana)
• Kondor velký (Vultur gryphus)
• Lemur černý (Eulemur macaco macaco)
• Lemur červenobřichý (Eulemur rubriventer)
• Lemur Sclaterův (Eulemur macaco flavifrons)
• Lemur vari černobílý (Varecia v.variegata)
• Lemur vari červený (Varecia v.rubra)
• Lev indický (Panthera leo persica)
• Levhart cejlonský (Panthera pardus kotiya)
• Makak lví (Macaca silenus)
• Mandril (Mandrillus sphinx)
• Manul (Otocolobus manul)
• Orel mořský (Haliaeetus albicilla)
• Orlosup bradatý (Gypaetus barbatus)
• Panda červená (Ailurus fulgens fulgens)
• Pelikán kadeřavý (Pelecanus crispus)
• Sika vietnamský (Cervus nippon pseudaxis)
• Slon indický (Elephas maximus)
• Sup hnědý (Aegypius monachus)
• Tamarín pinčí (Saguinus oedipus)
• Tygr ussurijský (Panthera tigris altaica)
• Zebra Grévyho (Equus grevyi)
• Žirafa Rothschildova (Giraffa camelopardalis rothschildi)

Seznam savců v Zoo Ostrava

• aguti středoamerický
• antilopa losí
• binturong
• buvolec běločelý
• daněk evropský
• dikobraz srstnatonosý
• gibon bělolící
• hroch obojživelný
• hulman posvátný
• irbis
• jaguarundi
• jelen milu
• kaloň plavý
• karakal
• klokan rudokrký
• kočka divoká
• kočka rybářská
• kočka slaništní
• kočkodan Dianin
• komba Garnettova
• komba ušatá
• koza domácí
• koza domácí - kamerunská
• králík domácí - český červený
• králík domácí - český luštič
• králík domácí - český strakáč
• krysa obláčková
• krysa velká
• kůň domácí - pony
• lama alpaka
• lama krotká
• lemur běločelý
• lemur černý
• lemur červenobřichý
• lemur kata
• lemur korunkatý
• lemur Sclaterův
• lemur vari černobílý
• lemur vari červený
• lev indický
• levhart cejlonský
• makak lví
• mandril
• manul
• medvěd ušatý
• morče domácí
• muntžak malý
• myš páskovaná
• osel domácí
• ovce domácí - kamerunská
• ovce domácí - mongolská
• ovce domácí - valaška
• panda červená
• pardál obláčkový
• prase domácí - mangalica
• prase domácí - přeštické
• prase domácí - vietnamské
• psík mývalovitý
• ratufa černoprstá
• rys karpatský
• serval
• sika vietnamský
• šimpanz
• slon indický
• tamarín pinčí
• tur domácí - český strakatý
• tur domácí - jerseyský
• tygr ussurijský
• velbloud dvouhrbý
• vydra malá
• wapiti sibiřský
• zebra Grévyho
• žirafa Rothschildova

Seznam ptáků v Zoo Ostrava

• agapornis šedohlavý
• amazoňan kubánský
• amazoňan velký
• amazoňan vínorudý
• ara arakanga
• ara červenouchý
• ara hyacintový
• ara zelenokřídlý
• aratinga sluneční
• aratinga zlatohlavý
• aratinga zlatý
• bažant Humeové
• bažant lesklý
• bažant tibetský
• bažant Wallichův
• bažant zlatý
• berneška havajská
• berneška rudokrká
• bulbulčík bělohlavý
• čája obojková
• čáp bílý
• čáp černý
• čejka chocholatá
• čírka dvouskvrnná
• čírka úzkozobá
• drozd černoprsý
• drozdík běločapkový
• dytík velký
• emu hnědý
• holub Bartlettův
• holub dvoubarvý
• holub krvavý
• holub zelenokřídlý
• holub zlatoprsý
• hrdlička chechtavá
• hrdlička čínská
• hrdlička madagaskarská
• hrdlička sokoránská
• husa labutí
• husa malá
• husice liščí
• husice modrokřídlá
• husice orinocká
• husička vdovka
• jeřáb bělošíjí
• jeřáb královský
• kachna laysanská
• kachna madagaskarská
• kachnice bělohlavá
• kachnička mandarinská
• kakadu Goffinův
• kakadu žlutočečelatý
• karančo jižní
• kavče červenozobé
• kondor andský
• kondor havranovitý
• kondor královský
• korela chocholatá
• kraska červenozobá
• křepelka korunkatá
• křepelka madagaskarská
• kur bambusový
• leskoptev nádherná
• Lorikul modrotemenný
• lyska černá
• marabu africký
• morčák bílý
• nandu pampový
• orel mořský
• orel stepní
• orlosup bradatý
• ostralka štíhlá
• papoušek bělobřichý
• papoušíček modravý
• páv korunkatý
• páv korunkatý - bílá forma
• pelikán kadeřavý
• pižmovka ostruhatá
• plameňák kubánský
• polák chocholačka
• polák malý
• přádelník korunkatý
• přádelník zlatý
• pštros dvouprstý
• puštík bělavý
• puštík bradatý
• satyr Cabotův
• satyr Temminckův
• seriema rudozobá
• sova pálená
• sovice krahujová
• sovice sněžní
• straka modrá
• sup bělohlavý
• sup hnědý
• sup kapucín
• sup mrchožravý
• sýček obecný
• timálie černobílá
• volavka rusohlavá
• výr velký
• žako šedý
• zoborožec kaferský
• zrzohlávka rudozobá

Seznam plazů v Zoo Ostrava

• agama kočinčinská
• chameleon jemenský
• dlouhokrčka Siebenrockova
• felzuma madagaskarská
• karetka novoguinejská
• kožnatka čínská
• krajta mřížkovaná
• krátkokrčka novoquinejská
• kuora amboinská
• slepýš křehký
• užovka stromová
• želva amboinská
• želva anámská
• želva bahenní
• želva čtyřprstá
• želva nádherná
• želva ostnitá
• želva ostruhatá
• želva vroubená
• želva zelenavá
• želva žlutohnědá

Seznam obojživelníků v Zoo Ostrava

• pralesnička strašná
• pralesnička třípruhá
• rákosnička madagaskarská
• rosnička včelí

Seznam ryb v Zoo Ostrava

• baramundi severní
• bodlok běloprsý
• bodlok pestrý
• bodlok půvabný
• bodlok žlutooký
• bodlok žlutý
• bradáč šupinoploutvý
• čichavec líbající
• duhovka Boesemanova
• hlaváč oranžovoskvrnný
• hrotočelec prstenčitý
• karas zlatý
• kardinálka čínská
• klaun
• klaun očkatý
• klipka hrotcová
• králíčkovec liščí
• labeo červenoocasé
• pyskoun rozpůlený
• rájovec cejlonský
• razbora klínoskvrnná
• rezatka čínská
• sapín
• sapínek blankytný
• sapínek žlutoocasý
• sekavka malá
• slizoun
• slunečnice pestrá
• vřeténka mandarín
• živorodka Endlerova

Jak se dostanete do Zoo Ostrava

Městskou hromadnou dopravou

• trolejbusem č. 101 (výchozí stanice Hlavní nádraží)
• trolejbusem č. 104 (výchozí stanice Náměstí republiky)

Autem

GPS souřadnice: 49°50'36.688"N, 18°19'10.615"E

Z dálnice sjezd 365 Ostrava - Hrušov.

Pro návštěvníky z řad motoristů jsou k dispozici tři parkoviště.

Pěšky

Do zoo vás zavede také nově vybudovaná naučná stezka Klubu českých turistů. Trasa naučné stezky začíná u tramvajové zastávky na Černé louce a vede přes Slezskoostravský hrad na haldu Emu a k zoo.

Návštěvní řád Zoo Ostrava

Proč nesmejí psy do Zoo Ostrava

Ostravská zoologická zahrada je specifická:

• 100 hektary lesa s volně žijícími zvířaty, vč. zajíců, srnců apod.
• otevřenými výběhy s nízkými přírodními bariérami – náš nový trend
• větším počtem vzácných a snadno lekavých malých zvířat.

Z minulosti máme bohužel řadu trpkých zkušeností. Psi již několikrát napadli menší druhy jelenů, přičemž většina z nich jejich útok nepřežila. V oploceném výběhu neměli jelínci šanci a my nechceme oplocení zvyšovat, spíše obecně naopak oplocení a mříže odstraňovat.

Největší ztráty nám psi způsobili před léty, když jeden vběhl do výběhu plameňáků. Ačkoliv si jen hrál a na plameňácích nebylo jediné kousnutí, bilance byla žalostná – 11 mrtvých plameňáků, kteří zkolabovali stresem. Když opomeneme finanční ztrátu (jeden plameňák měl tehdy hodnotu okolo 80.000,- Kč), přišli jsme na dlouhá léta o chovnou skupinu a plameňáky jsme deset let vůbec nerozmnožovali.

Z výše uvedených důvodů a na základě negativních zkušeností tedy není vstup psům do Zoo Ostrava povolen.

Jediní pejsci, kteří k nám mohou jsou asistenční a vodící.

Děkujeme Vám za pochopení!

Vaše Zoo Ostrava

Nové přírůstky v Zoo Ostrava

Krokodýl štítnatý 16.9.2011

Novými přírůstky v pavilonu Tanganika jsou krokodýli štítnatí, kteří přicestovali v září ze Zoo Emmen. Krokodýlí skupinka je tvořena jedním samcem a dvěma samicemi. Všichni jsou narozeni v září 2005 v Zoo Emmen v Holandsku, odkud jsme je k nám také přivezli. Mladí krokodýli měří okolo dvou metrů, v budoucnu mohou dorůst až do délky čtyř metrů. Tento druh je specializovaným lovcem ryb, k čemuž má uzpůsobené prodloužené čelisti (podobně jako gaviálové nebo tomistomy, se kterými však nejsou blíže příbuzní). Ve skutečnosti však krokodýli uloví zdravou rybu ve volné vodě jen s velkými obtížemi, což nám umožňuje s nimi společně chovat i endemické druhy ryb z jezera Tanganika. Jejich kořistí se většinou stávají nemocní či jinak oslabení jedinci, a tak stejně jako šelmy či další predátoři působí jako tzv. zdravotní policie a pomáhají v přírodě udržovat zdravou populaci ryb. V pavilonu Tanganika v ostravské zoologické zahradě přibyli noví obyvatelé – trojice krokodýlů štítnatých. Dnes ráno byli vypuštěni do bazénu, kde je mohou návštěvníci pozorovat společně s želvami terekami africkými a několika druhy tanganických ryb. Krokodýlí skupinka je tvořena jedním samcem a dvěma samicemi. Všichni jsou narozeni v září 2005 v Zoo Emmen v Holandsku, odkud jsme je k nám také přivezli. Mladí krokodýli měří okolo dvou metrů, v budoucnu mohou dorůst až do délky čtyř metrů. Tento druh je specializovaným lovcem ryb, k čemuž má uzpůsobené prodloužené čelisti (podobně jako gaviálové nebo tomistomy, se kterými však nejsou blíže příbuzní). Ve skutečnosti však krokodýli uloví zdravou rybu ve volné vodě jen s velkými obtížemi, což nám umožňuje s nimi společně chovat i endemické druhy ryb z jezera Tanganika. Jejich kořistí se většinou stávají nemocní či jinak oslabení jedinci, a tak stejně jako šelmy či další predátoři působí jako tzv. zdravotní policie a pomáhají v přírodě udržovat zdravou populaci ryb. Tento druh krokodýla obývá tropickou západní Afriku, na východ zasahuje areál jeho výskytu až k jezeru Tanganika, kde je však velice vzácný. Je veden v Červeném seznamu ohrožených druhů zvířat (IUCN Red List of Threatened Species) v kategorii „Data deficient“ (chybějící data). O jejich početních stavech v přírodě se skutečně mnoho neví, takže není vyloučeno, že může patřit ke kriticky ohroženým druhům.

Tygr ussurijský *2.6.2011

Samečci tygra ussurijského se narodili 2. června zkušené třináctileté samici Maje. Otcem mláďat je šestnáctiletý samec Tharo, který k nám přicestoval počátkem letošního roku ze Zoo Kolín. Výchova mláďat je záležitostí matky, i nadále tedy zůstane samec Tharo oddělený ve vedlejším výběhu, což odpovídá přirozenému způsobu života tygrů v přírodě. Tygři ussurijští jsou v Červeném seznamu (IUCN Red List of Threatened Species) vedeni jako ohrožený (Endangered) poddruh tygra a jsou zahrnuti do tzv. Evropského záchovného programu (EEP). Počet volně žijících tygrů ussurijských se odhaduje na pouhých 350 až 400 jedinců. Areál výskytu je omezen zejména na ruský Dálný východ, několik jedinců přežívá v Číně a Severní Koreji. Největší hrozbou pro tuto největší kočku světa je nelegální lov (pytláctví) a ztráta přirozeného prostředí.

Plameňák kubánský *od 3.7.2011

V hejnu plameňáků kubánských v ostravské zoologické zahradě se začala líhnout mláďata. První se vyklubalo v neděli 3. července. Zatím je na světě šest maýchí plameňáků, ale očekáváme, že se vylíhnou ještě další. Návštěvníci mohou nové přírůstky velmi dobře pozorovat ve výběhu v bezprostřední blízkosti vstupu do zoo. První dny po vylíhnutí se mláďata zdržují na vyvýšeném hnízdě vybudovaném ze směsi bahna, písku a zbytků rostlin, záhy se však vydávají na obhlídku okolí a i do vody. Jsou pokryta šedobílým prachovým peřím a na rozdíl od dospělých mají rovný zobáček. Intenzivní oranžovo-růžové zbarvení získají až v průběhu 2. roku života. Zbarvení plameňáků je způsobeno oranžovo-červenými barvivy (karotenoidy) obsaženými v potravě plameňáků, která se ukládají do peří. První měsíce krmí rodiče své potomky speciálním rosolovitým výměškem ze zažívacího ústrojí (podobně jako holubi). Poté začínají mladí plameňáci přijímat potravu dospělých (drobní korýši, řasy, plankton). Plameňáky kubánské chová ostravská zoo od roku 1979 a za tuto dobu se zde podařilo odchovat již na čtyři desítky těchto atraktivních ptáků.

Gibon bělolící *26.5.2011

Ostravská zoologická zahrada se může těšit z dalšího významného chovatelského úspěchu. Je jím mládě gibona bělolícího, který patří k nejvzácnějším druhům gibonů ve volné přírodě a je vůbec nejvzácnějším gibonem chovaným v lidské péči. Mládě se narodilo 26. května 2011 jako historicky první mládě gibona bělolícího v Zoo Ostrava. Jeho matkou (prvorodičkou) je jedenáctiletá samice Sulu, která k nám přicestovala loni na podzim ze Zoo Duisburg v Německu. Otcem je šestnáctiletý samec Rascal, který je v naší zoo od srpna 2008 a přicestoval ze španělské Zoo La Frontiera, místo jeho narození je ale také Duisburg. Mládě zatím tráví veškerý čas u své mámy, která se o ně pečlivé stará.

Kachnička mandarinská *květen 2011

Mláďata kachniček mandarinských se vylíhla v průběhu května. Početnou rodinku najdou blízko vstupu do zoo v Čínské zahradě. Samička si své potomky bedlivě střeží a ochraňuje, o krmení se však malé kachničky umějí od prvního dne postarat samy. Kachnička mandarinská patří mezi kachny nejvíce vázané na stromy. Často na nich hřaduje. Při pohybu po větvích jí pomáhají ostré drápky. Hnízdí ve stromových dutinách vysoko nad zemí, takže vylíhlá kachňata musejí ve stáří jednoho dne seskočit z dutiny na zem. Vzhledem k jejich nepatrné váze však není dopad z několikametrové výšky žádný problém. V naší zoo hnízdí kachničky v budkách (náhradních dutinách), které jsou umístěny kousek od hladiny jezírka, takže mláďata musela překonat na zem jen pár centimetrů.

Emu hnědý *květen 2011

Tři mláďata emu hnědého se vylíhla počátkem května. O mláďata tohoto druhého největšího ptáka světa se stará výhradně samec. Sám také na vejcích sedí. Na toto pro něj velice náročné období se pečlivě připravuje – vytváří si dostatečnou zásobu tuku, jelikož po celou dobu inkubace nepije, nejí ani nekálí.

Velbloud dvouhrbý *25.4.2011

Sameček velblouda dvouhrbého se narodil 25.4.2011. Velbloudy dvouhrbé chová ostravská zoo od roku 1971 a za tuto dobu se zde narodilo přes 30 mláďat.

Jelen milu *2.5.2011

Sameček jelena milu se narodil 2. května 2011. Jeleni milu byli ve své původní domovině (východní Číně) zcela vyhubeni a jako druh byli zachráněni chovem v lidské péči (zejména v zoologických zahradách). Od našeho jelena se jelen milu odlišuje celou řadou znaků, kupříkladu během říje se samci neozývají klasickým troubením, ale spíše říhavým zvukem, má poměrně dlouhý ocas a tvar jeho parohů je tvořen dvěma samostatnými lodyhami, což je u jelenů ojedinělé. Ostravské zoo chová jeleny milu od roku 1974 a za tuto dobu odchovala 52 mláďat.

Lama krotká *27.4.2011

Sameček lamy krotké se narodil 27.4.2011. Lamy alpaky i lamy krotké pochází z Jižní Ameriky a jedná se o zdomácnělou formu divoce žijích lam. Alpaka byla vyšlechtěna pro vlnu a je chována především v Peru. Lama krotká je větší a slouží především k nošení nákladů. V ostravské zoo se lamy rozmnožují pravidelně a podařilo se zde odchovat již desítky mláďat.

Sika vietnamský *25.3.2011, 1.4.2011 a 9.4.2011

Tři mláďata se narodila sikům vietnamským, vzácným jelenům z jihovýchodní Asie dnes bohužel ve své původní domovině téměř vyhubenými. Samička se narodila 25. března 2011, samečci 1. a 9. dubna 2011. Na rozdíl od našeho jelena mají skvrnitou srst i dospělá zvířata. Ostravská zoo tyto jeleny chová od r. 1998 a za tuto dobu odchovala 27 mláďat.

Skotský náhorní skot 21.3.2011

Novými přírůstky v expozici Na statku jsou dvě jalovičky plemene skotský náhorní skot, které k nám přicestovaly ze Zoo Chomutov.

Slon indický *11.3.2011 - 6.5.2011 a 12.4.2011

První české slůně se narodilo 11.3.2011 čtrnáctileté samici Vishesh. O měsíc později pak porodila druhá samice Johti více než stokilovou samičku. První české slůně však bohužel 6.5.2011 uhynulo. Více ve Sloním deníku.

Ovce domácí valaška *7.2.2011

Beránek a ovečka se narodili ve stejný den, 7. února, nicméně každý má svou mámu. Obě jehňata jsou s rodiči k vidění ve velkém výběhu v nově vybudovaném komplexu Na statku, který byl otevřen v loňském roce na místě původní dětské zoo. Vidět i pohladit si zde zájemci mohou i několik dalších plemen domácích zvířat. Ovce valašky chová ostravská zoologická zahrada od roku 2005 a za tuto dobu se zde podařilo odchovat 13 mláďat, včetně těch letošních.

Karakal *27.8.2010

Nejmladším z kočičích mláďat letošního roku je mládě karakala. Je to kluk a narodil se 27. srpna. Karakalové jsou menší kočkovité šelmy obývající rozsáhlé oblasti afrického a částečně rovněž asijského kontinentu. Jsou poměrně rychlými běžci a k jejich potravě patří vedle menších druhů savců rovněž ptáci. Zajímavostí je, že karakalové byli ve starověkém Egyptě či Indii cvičeni k lovu zvěře. Obdobně jako rysi mají štětičky na uších, příbuzní s nimi ale nejsou. V ostravské zoo jsou karakalové chováni od roku 1975 a za toto období se podařilo odchovat celkem téměř 40 mláďat.

Krysa obláčková *25.7.2010

Vzácný přírůstek přišel na svět 25. července 2010. Jedná se již o třetí mládě tohoto vzácného druhu odchované v ostravské zoo. Krysy obláčkové chováme od roku 2008, zatím však zůstávají před zraky návštěvníků skryty v zázemí. V budoucnu se na ně návštěvníci mohou těšit v některé z připravovaných expozic. Samice rodí zcela osrstěné mládě v dutinách stromů, v naší zoo posloužila k porodu dřevěná budka. Krysy obláčkové pocházejí z filipínského ostrova Luzon a v dospělosti mohou vážit i více než 2 kg.

Kočka divoká *18.6.2010

Dvě samičky kočky divoké přišly na svět 18. června 2010. Rodiči mláďat je zkušený pár, který v naší zoo odchoval již několik mláďat - samice Nela a samec Hubert. Kočky divoké předčí naše domácí kočky zejména svojí velikostí a hmotností. Od zdivočelých koček domácích se liší svým huňatým ocasem s výraznými černými prstenci a jemným pruhováním celého těla. V naší přírodě patří kočky divoké mezi kriticky ohrožené druhy, a i to je jeden z důvodů, proč se jejich chovu intenzivně věnujeme. Kočky divoké jsou u nás chovány od roku 1983 a za tuto dobu se podařilo odchovat již víc jak 30 mláďat.

Rys karpatský *15.5.2010

Dva samečci rysa karpatského se narodili 15. května 2010 samici Báthory a samci Drákulovi. Rysi karpatští jsou velmi plachá zvířata a i v naší zoo se mláďata před zraky návštěvníků dlouho skrývala. Nyní se však postupně vydávají na delší průzkumy svého výběhu a jsou tak i lépe pozorovatelná. Rysy chováme od roku 1965 a za tu dobu se v naší zoo podařilo odchovat již více než čtyři desítky mláďat.

Zebra Grévyho *4.9.2010

Druhé letošní mládě zebry Grévyho se narodilo 4. září 2010 desetileté samici Barborce a tentokrát je to samička. Zebra Grévyho je ve volné přírodě nejohroženějším druhem zeber. Největší hrozbou pro zebry je intenzívní využívání půdy jako pastvin pro dobytek a obsazování vodních zdrojů dobytkem. Situace by mohla dojít tak daleko, že chov v lidské péči potažmo zoologických zahradách bude jednou pro tento druh jedinou šancí na přežití.

Hroch obojživelný *20.7.2010

Sameček hrocha obojživelného se narodil 20. července 2010 zkušené mámě Katce. Ta od roku 1982 odchovala v naší zoo již 9 mláďat včetně toho posledního. Hroší pavilon prochází rozsáhlou rekonstrukcí, a tak hroší rodinka obývá druhou část pavilonu, která dříve patřila nosorožcům. Celý pavilon je pro veřejnost uzavřen a hroši jsou tak k vidění jen výjimečně ve venkovním výběhu.

Ovce kamerunská *25.7.2010

Dvě zajímavě zbarvená jehňata ovcí kamerunských se narodila 25. července 2010 a můžete je pozorovat v nově otevřené expozici Na statku. Ovečky kamerunské chová ostravská zoo od roku 1971 a za tu dobu se podařilo odchovat již několik desítek mláďat. Ovce kamerunské svým vzhledem příliš klasické ovce nepřipomínají, protože jsou krátkosrsté a bez vlny a ve své domovině – Africe jsou chovány především pro maso.

Zebra Grévyho *10.8.2010

Hřebeček zebry Grévyho se narodil 10. srpna 2010 zkušené matce Kláře, která porodila již 4 mláďata a o všechna se vzorně starala. Jedna z jejích dcer, která v naší zoo zůstala, očekává narození svého potomka v nejbližší době. Otcem obou mláďat je hřebec Kye, který k nám přicestoval v roce 2008 z Anglie.

Hulman posvátný *7.5.2010

Skupina 11 hulmanů posvátných se zabydluje v nově otevřené expozici Čitván. Ve skupině jsou i dvě mláďata. Starší Golda se narodila 19. listopadu 2009, mladší Shadanga přišla na svět 7. května 2010. Shadanga je již 35 mládětem hulmana posvátného, které se narodilo v naší zoo.

Plameňák kubánský *2.7.2010

Počátkem července se u plameňáků kubánských začala líhnout mláďata. První se vyklubalo 2. července. Do dnešního dne se podařilo odchovat celkem 6 mláďat, která rostou jako z vody. V jednom případě se jedná o mládě z pražské zoo - plameňáka růžového, kterého vychovávají náhradní ostravští rodiče. Proč tomu tak je se dočtete v novinkách.

Muntžak malý *3.7.2010

Mládě muntžaka malého přišlo na svět 3. července 2010 jako první mládě tohoto druhu narozené v historii naší zoo. Také malý muntžak se zatím před zraky návštěvníků skrývá v trávě.

Wapiti sibiřský *4.6., 14.6. a 1.7.2010

Tři mláďata wapiti sibiřského se narodila 4. června, 14. června a 1. července 2010. Několik dní po narození nejsou malí koloušci ve výběhu vidět. To proto, že u většiny jelenovitých zůstávají mláďata schoulená v trávě pravděpodobně proto, aby se skryla před predátory. Jejich máma se však zdržuje opodál a pravidelně je přichází nakrmit.

Šimpanz *17.6.2010

Šimpanzí holčička se narodila 17. června 2010 jako první mládě 13leté samičky Ziry. Zira se o své mládě pečlivě stará. Svůj vzor má ve starší samici Hope, která před rokem porodila také samičku – dnes již roční Beiru. Zira nosí a chová své mládě na břiše a roční Beira začíná objevovat svět. Šimpanzí rodinu můžete pozorovat např. při komentovaném krmení šimpanzů, které probíhá každý den od 11 hod.

Žirafa Rothschildova *26.4.2010

Sameček žirafy se narodil 26. dubna zasloužilé mámě Cronkitě. Samice žiraf rodí ve stoje, a tak malého žirafí samečka čekal pád z výšky až 2 metrů. Ošetřovatelé žirafí mámě podestýlají kotec vysokou vrstvou slámy, aby si nový přírůstek při příchodu na svět neublížil.

Lemur červenobřichý *24.4.2010

24. dubna se samici Sáře a samci Zomovi narodilo již třetí mládě. Dvě předchozí – samičky narozené v roce 2008 a 2009 – rovněž zůstávají ve skupině a pozorováním své mámy se učí budoucí péči o vlastní mláďata. Dokonce se již samy do péče zapojují nošením svého nejmladšího sourozence na zádech. Lemuří rodinku můžete dobře pozorovat na jednom z ostrůvků pod výběhem afrických zvířat.

Lemur korunkatý *12.4.2010

Dvojčata lemurů korunkatých se narodila 12. dubna samici Veroně a samci Tangovi. Mají se čile k světu a máma se o ně pečlivě stará. Dle postupného vybarvování srsti se zdá, že se jedná o samečka a samičku. V dospělosti se totiž obě pohlaví liší právě vybarvením srsti. Malí lemuři korunkatí patří k nejvzácnějším mláďatům letošního roku. V lidské péči se chovají velmi vzácně a ani odchov mláďat není jednoduchý. Na celém světě se v roce 2009 narodilo pouhých 11 mláďat, z nichž přežilo jen 6. Lemuří rodinku můžete dobře pozorovat na jednom z ostrůvků pod výběhem afrických zvířat.

Pomáháme zvířatům

Pomáháme zvířatům

Naše projekty v rámci České republiky

• Záchranné chovy sovy pálené

Projekty in-situ podporované Zoo Ostrava ve spolupráci s jinými organizacemi

• Záchranný in-situ projekt Sahamalaza
• Záchranný in-situ projekt pro hainanského gibona
• Záchranný projekt „Návrat orla skalního do Moravskoslezských Beskyd“

Kampaně Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA)

• Aktuálně probíhá Kampaň na ochranu lidoopů
• Kampaň na záchranu evropských šelem
• Kampaň na záchranu obojživelníků
• Kampaň na pomoc Madagaskaru
• Kampaň na záchranu volně žijících nosorožců
• Kampaň na záchranu volně žijících želv

Pomáháme zvířatům

• Jak pomoci ježkům
• Pomáhejme správně - soubor ke stažení ve formátu PDF s praktickými radami, jak chránit naši přírodu
• Zahrada blízká přírodě - soubor ke stažení ve formátu PDF s praktickými radami, jak ze své zahrady vytvořit místo pro život dalších živých tvorů

Světová strategie ochranářské práce zoo a akvárií

• soubor ke stazení ve formátu PDF (2.2MB)

Výzkum

• Bakalářské a magisterské práce v Zoo Ostrava
• Výzkumné projekty realizované Zoo Ostrava
  • Problematika kojení zebry stepní (Equus burchellii)
  • Analýza faktorů ovlivňujících úmrtnost mláďat nosorožce indického (Rhinoceros unicornis)
  • Kojení hrocha obojživelného (Hippopotamus amphibius)
  • Vliv umělého světla na chování primátů v Zoo Ostrava
• Druhy sledované v Zoo Ostrava

Plemenná kniha hrocha obojživelného (Hippopotamus amphibius)

• Plemenná kniha hrocha obojživelného

Expozice Na statku

Expozici Na statku, která je oblíbená zejména u dětí, obývají domácí zvířata. Malí návštěvníci si mohou některé obyvatele pohladit přímo ve výběhu, případně je nakrmit vhodnými granulemi. Ty si můžete za drobný peníz zakoupit v krmných automatech. Tím předcházíme překrmování zvířat či jejich zažívacím problémům spojených s podáváním nevhodné stravy.

Expozice Na statku vznikla kompletní přestavbou původní dětské kontaktní zoo. Vznikly nové objekty pro zvířata a přibyly také nové atraktivní druhy domácích zvířat dříve v naší zoo nechované. Návštěvníkům se navíc celý areál rozšířil a zpřístupnil – pro veřejnost  je otevřena jedna ze stájí s krávami, králíky a morčaty. V areálu je rovněž zcela nový hrací koutek s lanovou soustavou a interaktivní model krávy v životní velikosti. Návštěvníkům je k dispozici i nové sociální zařízení včetně toalet pro handicapované.

Která zvířata Vás na statku čekají?

Kozy a ovce obývají výběh, do nějž se dá přímo vstoupit. Do výběhu se pohodlně dostanou také lidé na vozíčku či maminky s kočárky. Kozy i ovečky jsou velmi přátelské a děti si je mohou pohladit i nakrmit přímo ve výběhu.

Koza domácí kamerunská je jedním z plemen západoafrické zakrslé kozy, v kohoutku je vysoká přibližně 45 cm. Jedná se o velmi odolné a nenáročné zvíře. V  Africe je chována zejména pro maso, mléko a kvalitní kůži.

Ovce domácí kamerunská pochází rovněž z Afriky. Zvláštností je, že postrádá typické ovčí rouno, díky čemuž bývá často zaměňována s kozou. 
Ve společném výběhu najdete také jedinou zástupkyni českého plemene kozy domácí.

Do expozice se vrátily také ovce domácí valašky, naše původní plemeno.

Mezi nové obyvatele ostravské zoo patří krávy.

Téměř roční jalovička je zástupkyni českého strakatého skotu, původního českého plemene. Společný výběh obývá s 5měsíčním telátkem plemene Jersey, které naopak pochází z anglického ostrova Jersey v Lamanšském průlivu. Návštěvníci mohou do stáje krav přímo vejít. Ve stáji jsou rovněž králíci a morčata.

Neméně atraktivní jsou i dvě nová plemena prasete domácího, která obývají samostatné výběhy. Prvních z nich je plemeno mangalica, které je chováno hlavně na Balkáně a v Maďarsku. Jde o jediné dodnes chované tzv. kadeřavé prase. Vyznačuje se zvláštní odolností vůči nepřízni počasí a může vážit až 300 kg. Druhým  plemenem prasete domácího jepřeštické prase původní české středně velké plemeno, které je velmi plodné. Prasnice mívají 10 až 16 selátek.

Spřátelené organizace

České a slovenské zoologické zahrady

Všechny české a slovenské zoologické zahrady najdete na stránkách Unie českých a slovenských zoologických zahrad –www.zoo.cz.

Mezinárodní organizace

• Unie českých a slovenských zoologických zahrad
• European Association of Zoos and Aquaria
• World Association of Zoos and Aquariums
• International Zoo Educators Association
• The World Conservation Union
• West African Primate Conservation Action

Partneři

• Český rozhlas Ostrava
• Český rozhlas portál "Nosorožci"
• GYNCENTRUM Ostrava
• Hornické muzeum
• Charita Ostrava
• Derbianus CSAW
• InfoČesko – Projekt cestovního ruchu
• Lázně Darkov
• Letiště Ostrava, a.s.
• Městský obvod Slezská Ostrava
• Národní divadlo moravskoslezské
• Ostravský informační servis, s.r.o.
• Planeta zvířat
• Slezkoostravský hrad
• Statutární město Ostrava
• SVOPAP vzdělávací centrum s.r.o.
• ZO ČSOP Nový Jičín - Záchranná stanice a centrum ekologické výchovy v Bartošovicích na Moravě
• České dráhy, a.s.
• Naturfoto.cz - Fotografie přírody a různých koutů světa
• Kulturní dům K-TRIO
• Sanatoria Klimkovice
• Dům kultury Akord Ostrava - Zábřeh
• Father Friendly - Reflex
• Chovatelské potřeby ZVĚROKRUH

Adopce zvířat

Co vlastně taková adopce znamená?

• vybrat si zvíře, které chcete adoptovat
• vyplnit formulář k adopci, a odeslat jej emailem nebo poštou
• zaplatit Vámi zvolený finanční příspěvek, minimálně však 500,- Kč na rok
  • hotově (na sekretariátě Zoologické zahrady - po předchozí domluvě)
  • poštou (na adresu: Zoo Ostrava, Michálkovická 197, 710 00 , Ostrava)
  • bankovním převodem (číslo účtu: 2339761/0100, variabilní symbol 914)

Co adopcí získáte:

Bez ohledu na výši příspěvku:

• děkovný list
• uvedení Vašeho jména na tabuli při vstupu do zoologické zahrady
• pozvánku na Den se sponzory konaný jednou ročně se speciálním programem

V závislosti na výši příspěvku:

• volné vstupy do zoologické zahrady
• návštěvu u adoptovaného zvířete, kde Vám jej blíže představíme a zodpovíme veškeré dotazy
• uvedení na tabuli nejvýznamnějších sponzorů u expozice adoptovaného zvířete
• reklamní tabuli umístěnou na oplocení parkoviště zoologické zahrady
• reklamní tabuli většího formátu umístěnou na frekventovaném místě v zoo
• reklamní tabuli většího formátu umístěnou na pavilónu slonů
• uspořádání křtin či narozenin adoptovaného zvířete
• slavnostní otevření některé z připravovaných expozic

Rádi Vám na vyžádání vystavíme potvrzení o poskytnutí daru na ochranu zvířat a ohrožených druhů dle § 15, odst. 8. Darovanou částku lze odečíst od základu daně z příjmu.

Která zvířata lze adoptovat?

V naší zoo můžete adoptovat jakékoliv zvíře již od částky 500,- Kč na rok. Nemáme stanoveny žádné konkrétní sazby pro jednotlivá zvířata, výběr zvířete i částka tedy záleží jen na Vás.

Proč adopce zvířat?

Postavení většiny zvířat je v přírodě velmi zranitelné. Úbytek přirozeného prostředí a neustále se rozšiřující přítomnost člověka se podepisuje na stále rostoucím počtu ohrožených nebo vyhubených druhů. Celkový počet některých z nich je dokonce tak nízký, že jej stavy v zoologických zahradách převyšují.

Právě zoologické zahrady se snaží o vytvoření životaschopné populace v lidské péči pro případ vyhynutí těchto druhů zvířat v přírodě. Velký význam je přikládán také vzdělávacím programům pro širokou veřejnost už proto, že rovnováha mezi člověkem a přírodou je opravdu nezbytná. Ochrana přírody ještě stále nepatří mezi moderní témata a u spousty lidí je až dole na pomyslném stupni priorit. Každým rokem však ztrácíme několik stovek druhů, většinu nenávratně. Chránit přírodu ale není nic zvláštního, je to spíše velká výzva. A uvědomění.

Vážíme si všech sponzorských darů, protože vyjadřují Váš přístup – to, že nezůstáváte lhostejní k otázkám ochrany přírody. Také Vy, naši adoptivní rodiče a sponzoři, se touto formou pomoci zoologické zahradě podílíte na jejím budoucím vývoji, a za to Vám moc děkujeme.