Orloj nemá pouze Praha. Na tom olomouckém se podepsali komunisté

Když se řekne pojem „orloj“, každý si jistě vybaví slavný pražský orloj na Staroměstské radnici. Ovšem není to jen hlavní město Praha, které se může pochlubit podobným hodinovým mechanismem a pohyblivou výzdobou. Podobný unikát skrývá i město Olomouc. Spíše než odrazem středověku je zdejší orloj odrazem proletářských časů minulého století, což mu však přidává na zajímavosti.

Slovo „orloj“ je odvozené z latinského „horologium“ a v překladu znamená „hodiny“. Jedná se o středověké mechanické, zpravidla věžní hodiny, později doplňované dalšími zařízeními ukazujícími různé časové údaje. Jejich hlavním cílem bylo do městského prostředí pevně umístit symbol plynoucího času, který měl upozorňovat nejen na danou hodinu dne, ale také na nezastavitelný běh života. Orloje též byly často vybaveny dalšími mechanismy, které ukazovaly i polohu některých nebeských těles na obloze.

Cesta k vynálezu orloje se otevřela koncem 13. století po vynálezu mechanických hodin. Právě v té době došlo k sestrojení prvního orloje. Tvůrcem byl Giovanni de Dondi. Tento první orloj byl v Padově instalován již v polovině 14. století. Fenomén orlojů se následně šířil po celé Evropě.

V Praze na Staroměstské radniční věži existoval hodinový přístroj nejspíše už v časech Karla IV. Orloj, jak jej známe dnes, je však o něco mladší. Poprvé je doložen v roce 1410. Olomoucký orloj je o poznání mladší.

Radnice v Olomouci, na dnešním Horním náměstí, vznikala velice pozvolna. Už v roce 1261 udělil český král Přemysl Otakar II. městu privilegium, které umožňovalo výstavbu obecního domu. Následně pak v roce 1378 povolil moravský markrabě Jošt Lucemburský stavbu budovy radnice. Tehdy ještě dřevěná provizorní stavba radnice byla realizována během let 1410–1411, ale k roku 1415 byly zastaveny další stavební práce, protože peníze šly na obranu města před husity. Asi roku 1417 radnice vyhořela a tak až v roce 1420 byla dokončena základní stavba kamenné budovy radnice. Stavba byla definitivně ukončena až roku 1443.

Podle tradice byl prý orloj postaven již mezi roky 1419–1422. Ovšem podle některých výzkumů byl věžní prostor radnice pro orloj upraven až v 70. letech 15. století. V té době totiž došlo k rozsáhlé přestavbě radnice. Bylo mimo jiné postaveno druhé patro, byla zde vystavěna a vysvěcena kaple a nejspíše vznikl i prostor pro orloj, který tak pochází nejdříve z této doby. První prokazatelná zmínka o orloji je až z roku 1519.

Zajímavá je druhá pověst, která tvrdí, že tvůrce orloje byl oslepen, aby nemohl obdobné dílo vybudovat v jiném městě. Bohužel jeho původní podoba se nedochovala. Orloj byl během své historie několikrát přebudováván a jeho výzdoba byla upravována a obohacována. K vidění zde byl například sv. Václav, sv. Jiří na koni bojující s drakem, Tři králové na velbloudech, Adam a Eva. Později se zde objevila například i světská postava, konkrétně panovník Rudolf II. Habsburský.

Další úpravy se orloj dočkal na konci 19. století v rámci regotizace radnice. Obdobně, jako v případě pražského, také olomouckému se staly osudné poslední dny 2. světové války, kdy byl poškozen německým granátem. Po válce byl nejdříve vrácen do své prvorepublikové podoby, ovšem již v roce 1947 začala radikální úprava orloje v duchu nové ideologie. Práce se zhostil Karel Svolinský, rodák z nedalekého Svatého Kopečku, který dal orloji nový socialistický motiv. Slavnostní uvedení do provozu, za přítomnosti komunistických pohlavárů, se konalo 9. května 1955.

Nejstarší části dnešního astronomického stroje pocházejí z roku 1898, ovšem výzdoba pochází čistě z 50. let minulého století a zobrazuje tak ideály své doby. Hlavní prvek tvoří mozaika, se znázorněním postav dělníka a chemika po stranách u paty orloje, nad nimi následuje kalendář, kde svého času bylo zaznamenáno i datum narození J. V. Stalina. Dále se zde objevuje motiv selského lidu a pohyblivé figurky profesí.

Kromě toho, že se tak jedná de facto o jediný „komunistický orloj“ má ještě jeden unikát. Jedná se totiž o jediný heliocentrický orloj u nás.

Související

Více souvisejících

historie olomouc

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Oleksandr Syrskyj s ministrem obrany Ukrajiny Rustem Umerovem.

Je to tady. Francie pošle vojenské instruktory na Ukrajinu

Francie pošle na Ukrajinu instruktory, aby vycvičili ukrajinské vojáky, řekl v pondělí odpoledne Oleksandr Syrskyj, vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil. Vyjádřil také naději, že příklad Paříže budou následovat i další západní země.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Macron označil Rusko za hrozbu pro Evropu: Musíme se umět sami bránit

Potřebujeme Evropu, která se dokáže sama bránit, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém projevu k evropské mládeži v Drážďanech. Macron, který je na třídenní státní návštěvě v Německu, označil Rusko, které vojensky napadlo Ukrajinu před více než dvěma lety, za hrozbu evropské bezpečnosti.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

OSN, ilustrační foto

Izrael zaútočil na uprchlický tábor v Rafahu. Mimořádně zasedne RB OSN

Rada bezpečnosti OSN svolala na úterý mimořádné zasedání v souvislosti s izraelským náletem na uprchlický tábor ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy, který si podle tamních úřadů vyžádal nejméně 45 obětí. S odvoláním na nejmenované diplomaty o tom v noci na úterý informovala agentura AFP.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Energetika

EK schválila Česku miliardovou podporu na modernizaci tepláren

Evropská komise po intenzivním vyjednávání vydala pro Česko povolení na provozní podporu pro vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v maximálním celkovém objemu 3,2 miliardy eur. Bude tak možné aplikovat opatření, které je zásadní pro modernizaci energetiky a teplárenství a přispěje k plnění klimatických cílů. Model bude zároveň využívat nejefektivnější a nejmodernější formu podpory, která se bude odvíjet od situace na trhu.

Aktualizováno včera

včera

RECENZE: Plíživá paranoia a kolaps společnosti. Noční klid zpřítomňuje úzkost

Takřka měsíc před začátkem festivalu v Karlových Varech se do českých kin dostává druhý celovečerní film režiséra Michala Hogenauera, jehož intimní debut Tiché doteky ve Varech odpremiéroval před pěti lety. Jeho novinka Noční klid pokračuje v suverénní režii, komorním pojetí a rozplétání celospolečenských problémů na pozadí individuálních osudů.

Zdroj: Martin Pleštil

Další zprávy