Malba florentského mistra aktivního mezi lety 1475 a 1496. Klanění Jana Křtitele Panně Marii a Jezulátku je v mistrově korpusu pravidelným námětem. Mistr Zjevení Páně z Fiesole je anonymní malíř působící ve Florencii ve druhé polovině 15. století, jehož identifikace je založena na výzkumu amerického historika umění Everetta Fahyho (E. Fahy, 'Some Early Italian Pictures in the Gambier-Perry Collection', The Burlington Magazine, 1967, CIX, 768, s. 128-139). Všímá si vlivu Cosima Rosselliho (1439-1507) a Jacopa del Sellaia (1441-1493) na tvorbu anonymního mistra a vyslovuje domněnku, že by mohlo jít o malíře Filippa di Giuliana (1449-1503), který sdílel Sellaiovu dílnu. Námět radostné či veselící se Madony dle jedné ze čtyř mariánských antifon je proveden bravurně s množstvím vlasových tahů a vrstvených lazur, oděv je dekorován četnými zlacenými bordurami a ušlechtilá uvolněná tvář Madony je lemována průsvitnou rouškou s perlovitými doteky štětce na okraji. Scénu klanění vizuálně akcentuje azurově modrá obloha osvětlující kopcovitou krajinu s do daleka táhnoucí se cestou. Dílo je colmo da camera, formát populární ve Florencii 15. století, určený typem a velikostí pro soukromou pobožnost. Literatura: R. van Marle, The Development of the Italian Schools of Painting, 1931, Bd. XIII, S. 130, Abb. S. 131, Abb. 83 (als Benedetto Ghirlandaio); E. Fahy, Some Early Italian Pictures in the Gambier-Parry Collection, in: The Burlington Magazine, Bd. 109, Nr. 768, 1967, S. 133, Erwähnung unter Anm. 22 („[…] könnte von Filippo di Giuliano oder denkbarerweise auch von einem anderen unbekannten Maler ausgeführt worden sein, der mit Sellajo zusammengearbeitet hat. […] könnten wir diesen anonymen Maler nach der Epiphanie von Fiesole benennen […]. Dieser Meister ist möglicherweise mit Filippo di Giuliano identisch.“); E. Fahy, Some Followers of Domenico Ghirlandajo, New York/London 1976, S. 170 (als Meister der Epiphanie von Fiesole); E. Fahy, The Este Predella Panels and Other Works by the Master of the Fiesole Epiphany, in: Nuovi Studi, 2003, S. 24 (als Meister der Epiphanie von Fiesole)