Chrpa chlumní (Asteraceae Martinov – hvězdnicovité) je ohroženým druhem výslunných kamenitých strání, který na území Prahy roste ještě relativně častěji. Větší množství lokalit se nachází v dolním Povltaví, na skalnatých srázech v kaňonu Vltavy a dále v Českém krasu, odkud (na vápencovém podkladě) zasahuje až do Hlubočep. Údaje o jeho výskytu jsou známy z chráněných území Baba, Barrandovské skály (na diabasové části u tunelu, nad Barrandovou skálou, na skále Klobouček dnes zničené), Cikánka I, Homolka (na jižním svahu Homolky), Chuchelský háj (skála pod kostelem, na hřbetě pod hájovnou), Jenerálka, Klapice, Lochkovský profil, Nad mlýnem, Opatřilka-Červený lom, Orthocerový lůmek, Pitkovická stráň (několik málo vitálních exemplářů), Podbabské skály, Podhoří (zjištěn pouze v jižní části přírodní rezervace, častěji v horní části svahu), Prokopské údolí (dosti hojně, je uváděna řada lokalit: Hřebenáč, Pustá stráň, Nad koupalištěm, Bílé skály, Na ostrohu, Zimní louka, Na zábrkách, Špičák, Jahodový vrch, Telecí vrch, Pod hájovnou, Nad průhybem, Hřebínek, Hemrovy skály, Albrechtův vrch), Radotínské skály, Radotínské údolí, Sedlecké skály, Šance, U branického pivovaru (diabasová skalka nad dolní železniční tratí), Zámky (hojně v celé přírodní památce) a Zmrzlík. V minulosti byl uváděn také z Bohnického údolí, ze stepi nad rybníkem nedaleko Čimic (zřejmě současná přírodní památka Čimické údolí), Divoké Šárky a z jižně exponovaných strání v Drahanském údolí (zde již za hranicí přírodního parku). Všechny tyto historické nálezy pocházejí z 50. let minulého století. Početnost populací se pohybuje od několika kvetoucích rostlin (jako je tomu na Pitkovické stráni) až po bohaté populace s několika stovkami, možná i tisícovkami exemplářů (např. v Prokopském údolí).
Rozšíření na území České republiky: Roztroušeně (pouze lokálně až dosti hojně) se vyskytující druh vázaný na teplé oblasti středních a severozápadních Čech (od Podkrušnohorské pánve a Doupovské pahorkatiny přes České středohoří, Džbán, Český kras, dolní Povltaví až po střední Polabí) a jižní a střední Moravy (širší oblast od Moravského podhůří Vysočiny až po Drahanskou vrchovinu a Bílé Karpaty). V Čechách je chrpa chlumní rozšířena vzácně údolím Berounky až na Křivoklátsko a do Plzeňské pahorkatiny, údolím Vltavy do Středního Povltaví.
Celkový areál rozšíření: Submediteránní druh, který má těžiště svého rozšíření v severním okraji Mediteránu. Na východ sahá až do Černomoří a do jihozápadní Asie. Na sever proniká izolovanými výskyty do střední Evropy, resp. jen do její jižní poloviny. Na jihu je znám kromě jižní Evropy také v severozápadní Africe.
Ekologie: Teplomilný druh vázaný na výslunná výhřevná stanoviště jako jsou skály, travnaté a křovinaté stráně (nejčastěji skalní vegetace s kostřavou sivou, suché pěchavové trávníky a úzkolisté trávníky s kostřavou walliskou), lesostepi (světlé bazifilní teplomilné doubravy s rozvolněnými porosty dubu šípáku, ve vlhčích oblastech také s dubem zimním) a dále suché bylinné lemy na okrajích nebo lesních světlinách teplomilných doubrav. Půdy vyhledává zásadité, vzácně i kyselé, kamenité, humózmní, v létě vysýchavé.
Ohrožení a ochrana: Chrpa chlumní širolistá patří mezi ohrožené druhy naší květeny (C3), ve stejné kategorii je chráněna i zákonem (§3). Četné lokality se nacházejí v chráněných územích nebo se nacházejí na nepřístupných skalnatých svazích.
Cílený pravidelný monitoring populací není prováděn, údaje o jejím výskytu většinou vyplývají ze zpracovávaných průzkumů o chráněná území nebo ze zpracovávaných podkladů péče o území. Z toho důvodu by bylo vhodné provádět pravidelný monitoring, při kterém by byla zjišťována početnost populací (alespoň v územích, kde je vzácným druhem).
Ohrožení na území Prahy: Na území Prahy roste chrpa chlumní téměř výhradně v chráněných územích. Na těchto územích by tak neměla být bezprostředně ohrožena lidskou čínností, jako jsou nejrůznější stavební záměry nebo lomová činnost. Na svých lokalitách není bezprostředně ohrožena – velká většina populací je poměrně vitálních, navíc tento druh roste často na méně přístupných místech, kde je sám o sobě chráněn před dalšími možnými vlivy (např. před vyrýpáváním do zahrádek).
Limitujícím činitelem pro další existenci druhu je pokračující sukcese, při které dochází k zarůstání stepních ploch konkurenčně silnějšími druhy, zejména keři. Zvláštní pozornost by tomuto druhu měla být věnována na místech, kde je vzácný, např. na Pitkovické stráni, kde roste několik málo vitálních exemplářů.
Možnosti záměny, příbuzné druhy: Dobře poznatelný druh, na výslunných stráních v Praze zaměnitelný snad jedině za některé příbuzné druhy chrp, jako je chrpa čekánek (Centaureascabiosa) s nápadně velkými květy vyrůstajícími jednotlivě na koncích větví nebo chrpa latnatá (Centaurea stoebe) s četnými drobnějšími úbory vyrůstajícími v bohatém latovitém květenství. Oba tyto druhy však mají listy peřenoklané nebo peřenosečné a květy nejsou nikdy modré, ale růžové nebo červené, vzácně bělavé. Snáze je v kultuře zaměnitelná za chrpu horskou (Centaurea montana), která má třásně zákrovních lístků alespoň zdéli šířky lemu (nikoliv delší) a zpravidla černě zbarvené.
Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.
Publikováno dne 11.4.2013.
Fotografováno ve dnech 3. 6. 2005 (Podhoří) a 17. 5. 2009 (Zámky).
Na projekt „Popularizace a propagace ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných území Prahy“, finančně přispělo Hlavní město Praha.
Poslat emailem
