Tento příspěvek byl přečten2105krát!

Syn.: Mentha pulegium L., Melissa pulegium (L.) Griseb., Minthe pulegia (L.) St.-Lag.

Čel.: Lamiaceae Lindl. – hluchavkovité

Pulegium vulgare

Popis: Vytrvalá vonná bylina s plazivými výběžky, vysoká 10-20 cm. Lodyha na je přímá nebo na bázi vystoupavá, v dolní polovině obvykle větvená, chlupatá. Lodyžní listy jsou řapíkaté, čepele jsou víceméně eliptické až obvejčité nebo kopisťovité, chlupaté, mělce řídce pilovité až vroubkované. Listeny jsou podobné listům, ale menší, směrem nahoru se zřetelně zmenšují. Květenství je složeno z oddálených bohatých kulovitých lichopřeslenů. Kalich je desetižilný, úzce trubkovitý, souměrný, s trubkou v ústí s prstencem tuhých rovných chlupů, pěticípý se třemi horními cípy trojúhelníkovitými, špičatými a mírně ven vyhnutými a se dvěma dolními cípy úzce trojúhelníkovitými, mírně dovnitř prohnutými. Koruna je mírně souměrná, úzce trubkovitá, asi 4 mm dlouhá, se čtyřmi obvejčitými laloky, světle růžová až světle fialová, vzácně bílá. Plodem je světle hnědá drobná tvrdka. Kvete od  července do září.

Pulegium vulgare

Záměny: Druh je zaměnitelný především za mátu rolní (Mentha arvensis) a některé její křížence (Mentha x verticillata), neboť mají podobně uspořádané květenství a poněkud podobné listy i listeny. Polej se liší mírně dvoupyským, v ústí chlupatým kalichem a nadzemními výběžky. Samotná máta rolní má navíc obvykle velké listeny, jež se směrem nahoru příliš nezmenšují. Kříženci zase bývají neplodní.

Pulegium vulgare

Ekologie: Roste na pravidelně zaplavovaných nivních loukách a pastvinách, na slaných loukách, na březích vodních toků, příležitostně na březích a obnažených dnech rybníků. Roste na střídavě vlhkých, živných půdách v teplých oblastech, snáší dlouhodobé zaplavení vodou v chladných měsících a dobře snáší pastvu i zasolení.

Pulegium vulgare

Rozšíření v České republice: Dříve rostla roztroušeně v Polabí, v jihomoravských úvalech a na Hané, značně však ustoupila a dnes je nalézána jen velmi vzácně, na jižní Moravě.

Celkové rozšíření: Roste v celém Středozemí, dále v západní a střední Evropě na sever po Británii, Polsko, na východě po Ukrajinu, dále v Zakavkazsku, na Blízkém východě a ve střední Asii. Druhotně se rozšířila do řady zemí, do Ameriky, Austrálie, na Nový Zéland.

Pulegium vulgare

Využití: Využívá se jako zdroj silic, ve větším množství je jedovatá, přesto se používá v lidovém léčitelství. Zvláště dříve se využívala též jako koření. Lze ji použít jako přírodní prostředek k hubení hmyzu.

Pulegium vulgare

Ohrožení: Patří ke kriticky ohroženým druhům květeny ČR (C1t), zákonem je chráněna ve stejné kategorii (§1), na Slovensku je řazena mezi druhy málo dotčené a je zákonem chráněna.

Pulegium vulgare

Autor textu a fotografií: Radim Cibulka.

Fotografováno na Košárských loukách, dne 3.7.2015.

FACEBOOK
Facebook Pagelike Widget