Vstavač Lorezův (Orchis ×loreziana) a prstnatec Ruppertův (Dactylorhiza ×ruppertii) aneb kterak na křížence
Na lokalitách s výskytem vstavače bledého a vstavače mužského objevuje se tedy vstavač Lorezův. Jediným omezujícím faktorem je početnost rodičovským populací. Logicky. Matička příroda o křížence moc nestojí. Setkají-li se na louce dva takoví chlípníci, snaží se ze všech sil zamezit jejich schůzkám. Vstavač mužský začíná kvést v době, kdy jeho bledý kolega již odkvétá. Čím více jedinců zde roste, tím větší je pravděpodobnost vzájemných kontaktů mezi nedočkavci a opozdilci. Vstavač mužský je našim nejhojnějším vstavačem. Vstavač bledý též považujeme na východní Moravě spíše za lepší plevel. Příležitostí tedy mají dostatek. Nejznámější lokalitou je PR Svinec u Starého Jičína. Více jich prozrazovati netřeba. Vážný zájemce pohlédne do odborné literatury. V PR Svinec rostou vstavače Lorezovy navíc hned vedle cesty. Netřeba šmajdati po jiných kytičkách. Kdo půjde z Kojetína po červené, profuní rezervací a těsně před jejím koncem nahlédne vlevo. Tam vegetí již několik let. Je doporučeno vycházet z Kojetína u Nového Jičína. Kdy vyrazí z toho na Hané, nechť nezapomene vhodnou turistickou obuv. A kterak toho hajzlíka vlastně pozná? Kříženec tento byl ke svým fanouškům neskutečně milosrdný. Nevymýšlel žádné složité ptákoviny. Listy převzal od svého rodiče bledého a květy od mužského. Plus mínus. Proto doporučoval jsem u Orchis pallens řádně prohlédnouti si listy. Kvete prakticky současně se vstavačem mužským.
Vstavače jsou sprosťáci. Prstnatce na tom nejsou o nic lépe. Je-li možnost se vzájemně křížit, učiní to. Ještě před vstavačem Lorezovým je možno pošmírovat prstnatec Ruppertův (Dactylorhiza ×ruppertii). Jinak též Dactylorhiza majalis subsp. majalis × Dactylorhiza sambucina. Z čehož plyne, že vzniká zkřížením prstnatce májového pravého a prstnatce bezového. Z čehož plyne, že na Valašsku a v Bílých Karpatech také není takovou výjimečnou vzácností, kterak se obvykle uvádí.
Kdo navštěvuje PR Galovské lúky za účelem okukování prstnatců bezových, jistě jej již nejednou spatřil. Jen o tom as neměl ni ponětí. Rupperťáky kvetou přímo v populaci sambucinek. A současně s nimi. Prstnatce májové vykvétají později. Kterak jej poznati? V tomto případě je situace trochu komplikovanější. Takový dobrák jako vstavač Lorezův to není. Logicky může se vyskytnout jen na místech, kde rostou oba jeho rodiče. Včelička je tvorem přičinlivým. Však křidélka se kvůli výrobě kříženců neumává. Včelička není člověk. Je skutečně rozumná. Nejhlavnějším determinačním znakem mohou býti listy. Prstnatec bezový je má čistě zelené. Prstnatec májový (většinou) tečkované. Prstnatec Ruppertův obojí. Jak se mu zachce. Naleznete-li uprostřed hromady sambucinek podezřelého hajzlíka se skvrnitými listy, máte vyhráno. Parkinsonovy zákony platí. Vždy, všude a za všech okolností. Existuje-li znak, dle nějž ze rostlinu bezpečně určit, jedná se o znak nejméně častý. Kdo takový nespatří a přec jen touží tajemného křížence nalézti, musí na kolena. Na kolenou se plazí a modlí. Letos kvetlo na Galovských lúkách přes 700 bezáků. Galovské lúky zabírají plochu 21,55 hektaru. Pohodlnějším či ne tak fyzicky zdatným doporučuji pokleknouti na Svatém Kopečku u Olomouce. Na poutní trase přes Hostýnek na Velehrad si kolénka tak neotlačíte. Aktivnější pochopí, proč běžní kříženci jsou tak vzácní. Možno vynechati kusy žluté. Barvu květů ponechává si rupperťák od májového tatíka. Já zatím žlutého neviděl. Možná ano. Jen o tom nevím. Poučná literatura je v tomto směru pěkně skoupá. Listy na konci zakulacené. Občas s kápovitou špičkou. Co je kápovitá špička už víme. Aspoň ti poctivější, jež se mnou učili se poznávati křivatec žlutý. Kápovitá špička u prstnatce Ruppertova není tak výrazná. Spíše náznak kápovité špičky. Mnohdy určitelná spíše pohmatem. Důležitým znakem bývá výrazná, dolů prohnutá ostruha. Někdy méně výrazná. A méně dolů prohnutá. Po dvou hodinách usilovného bádání zjistíte, že všechny zdejší prstnatce mají mohutnou a dolů zahnutou ostruhu. Znakem může býti kresba na pysku. V některých případech je na první pohled patrné, že tohle prstnatec bezový prostě není. Tak a jsem zvědav, kdo dle tohoto návodu prstnatec Ruppertův opravdu určí. Jediným 100% determinačním znakem jsou ony skvrnité listy. Buďmež realisti – idiot jež celý den plazí se po Galovských lúkách a očumuje ostruhy je as vskutku degenerovaným akademikem. No což. Bábovku budu muset vydyndat někde jinde...
Nějaké obrázky prstnatce Ruppertova je možno spatřiti zde. Spolu s prstnatci bezovými. Vybrány byl jen ty dva, u nichž byla příslušnost ke kříženci nepochybná...
A vstavač Lorezův možno pošmírovati tady...