Pilatka švestková

Skupina pilatek, zvaná též někdy v odborné literatuře bylinné vosy, zahrnuje i několik významných škůdců ovocných plodin. Škodí jejich larvy, považované laiky často za housenky. Nazývají se odborně housenice a od larev motýlů – housenek se liší počtem noh. Jinak se chovají podobně jako housenky, i když dospělci pilatek a motýlů se výrazně liší.
Na slivoních škodí dva druhy pilatek, a to pilatka švestková (Hoplocampa minuta) a pilatka žlutá (Hoplocampa flava). Jejich způsob života a škodlivost se neliší a proto se pro účely praktické ochrany považují za jeden druh. Jejich početní výskyt v přírodě v jednotlivých letech značně kolísá, neboť jejich vývoj značně ovlivňuje průběh povětrnosti během roku. Proto může být jejich škodlivost v některých letech až kalamitní, jindy zanedbatelná.

Larvy pilatek přezimují v půdě pod korunami stromů. Na jaře, před rozkvětem slivoní, vyletují dospělé pilatky a od fenofáze začátku bílého poupěte kladou postupně vajíčka. Pomocí pilovitého kladélka je vpravují pod pokožku na spodní straně kališních plátků (kališních ušt), řidčeji přímo do kalicha. Při sledování vývoje pilatek ve výsadbě s více odrůdami bylo zjištěno, že začátek kladení je natolik vázaný na fenofázi bílého poupěte, že např. u dvou spolu sousedících odrůd, Švestky domácí a Zelené renklody, se v témže roce lišil začátek kladení vajíček o více než týden. Při čtyřletém sledování souboru 23 odrůd slivoní byla pouze v roce slabého napadení vajíčka kladena po jednom do květu. V ostatních letech kolísalo procentické zastoupení květů se dvěma vajíčky mezi 1,8 -100 %, se třemi vajíčky mezi 1,4 – 9,1 % květů. Výskyt čtyř vajíček byl dosti řídký a dosáhl maxima 5,3 % pouze jedenkrát. Zcela výjimečný byl nález pěti vajíček u 2 % hodnocených květů na odrůdě Řízkova, a to opět pouze v jednom roce hodnocení. V souboru sledovaných odrůd bylo patrné, že pilatky preferují pro kladení především odrůdy s lesklými, šťavnatými kalichy oproti odrůdám s kališními pletivy drsnými, jakoby suchými. Příkladem je v praxi neznámá odrůda Anatolia, která neměla nikdy více jak 1 % napadených květů v podmínkách, kdy sousedící Ruth Gerstetter byla napadena na 81 %. Proto též byla pozorována tendence slabšího napadení pravých švestek oproti renklodám. Rozdíly však nebyly matematicky průkazné.

Literatura udává, že larvy pravidelně přelézají a jedna tak zničí více plodů. Naše pozorování ukázala, že pokud larvy přelézají, pak v nejranějších stadiích vývoje plodu, když jim nestačí k dokončení vývoje. Dále v případech, kdy je opylen květ s více vajíčky. Naopak bylo pozorováno, že část nakladených vajíček se na celkové škodlivosti ani neuplatní a je zničena spolu s opadlými neopylenými květy. Uvedené faktory se zřejmě navzájem téměř vyrovnávají, takže za normálních klimatických podmínek v době květu výsledné napadení plodů přibližně odpovídá stupni napadení květů.
Let dospělců pilatek a kladení vajíček probíhá po celou dobu kvetení a končí s opadem korunních plátků. Maximum kladení a letu imag koresponduje s dobou maximálního květu, a to u všech odrůd.

Mladé vylíhlé larvy se přímo z vajíček zavrtávají do nalévajících se plůdků a nevycházejí vůbec na jejich povrch (až v době přelézání). Vývoj končí přibližně na konci fyziologického propadu, kdy housenice opouštějí plody a zavrtávají se do půdy pod korunami stromů. Jestliže si pěstitel nevšimne blíže plodů slivoní v období po odkvětu, často se diví, jak silný je červnový propad. Bližší pohled je však zřejmý – plody poškozené pilatkami mají tmavé dírky a zcela vyžrané vnitřky, vyplněné tmavým, lepkavým a charakteristicky páchnoucím trusem.
Možnosti ochrany proti pilatkám na slivoních jednoznačně vyplývají z jejich bionomie. Chemická ochrana se uplatní v době po opadu maxima korunních plátků. V tomto případě musíme zvolit hloubkově působící insekticid, jako je například Zolone EC (0,2%) nebo Anthio 33 (0,12%), protože dotykovým bychom nezasáhli larvy v pletivech.

Chceme-li se však na své zahradě chovat ekologicky, ochrana proti pilatkám nám to plně dovolí. Využijeme atraktivity bílé barvy pro imaga pilatek a v době před květem, již ve fenofázi zeleného poupěte, vyvěsíme do korun slivoní několik bílých desek z umělé hmoty. Jejich rozměry mohou být obdobné jako pro signalizaci vrtule třešňové. Natřeme je po obou stranách nevysychajícím lepem (Chemstop 1). Počet vyvěšených desek se řídí velikostí koruny. Na stromek na začátku plodnosti postačí zcela 3-5 desek, na 20letou slivoň až 15 ks a více. Doporučuje se též upevnit na silné větve bílé papírové nebo umělohmotné manžety natřené stejným lepem. Lapací schopnost desek a pásů je výborná a navíc se jimi ničí obě pohlaví škůdce současně (na rozdíl od feromonových lapačů, užívaných u motýlů). Toto opatření sice nemá tak rychlou účinnost jako razantní chemické ošetření, ale z hlediska ekologického i zdravotního je velmi vhodné a dobře použitelné na domácích zahradách. Tak jako ostatní alternativní metody ochrany, vyžaduje i tato opakování více roků po sobě.

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit: