Ty nejlepší Felicie, které jste si u nás mohli koupit

Škoda Felicia nebyla většinou vozem, který by oplýval bohatou palubní výbavou. U prvních modelů byl za příplatek i otáčkoměr (v základu ho nahrazovaly ručičkové hodiny), později se sice situace trochu zlepšila a do nabídky se časem dostala i klimatizace, elektricky ovládaná přední okna a zrcátka, palubní počítač, nebo dokonce kožené vyhřívané sedačky, vždy šlo ale o poměrně vzácné a zřídka montované prvky výbavy. Nejčastěji tak potkáváme Felicie, ve kterých je vrcholem luxusní výbavy autorádio a v lepším případě “klíčkový” centrál. 

Nutno říci, že v roce 1994, kdy šla Felicie na trh, to nebyl zas tak zásadní problém. Hlad po levném automobilu byl ze strany kupujících velký a lidé zatím nebyli příliš zmlsaní výbavou, kterou nabízela auta “ze západu”. Běžným vozem tu stále byla Škoda 105, případně VAZ 2101 a proti nim byla Felicie vskutku královským povozem - bez ohledu na palubní výbavu.

Byla tu ale i skupina potenciálních zákazníků, kterým obyčejná Felicie nestačila. Proto už v roce 1995 přichází na trh Felicia Laurin&Klement. Šlo o vůbec první škodovku, která nesla tento dodnes používaný přídomek. Oproti verzi GLX dostala navíc lakované vnější díly karoserie (zrcátka, otěrové lišty) a hlavně vyhřívaná (!) kožená sedadla a výplně dveří. Došlo i na elektrická zrcátka, stahování okének však probíhalo nadále kličkou. Z bezpečnostní výbavy se do vozu dostala dvojice předních airbagů a ABS. 

S vyhřívanými koženými sedačkami, leč bez posilovače a elektrických oken. To byl první Laurin&Klement.

Za příplatek bylo možné do vozu namontovat i manuální klimatizaci, řidič se ale musel obejít bez posilovače řízení. Dle některých pramenů nebylo totiž možné z technických důvodů namotnovat do rozvodové soustavy vozu kompresor klimatizace i servopumpu najednou, ale vždy jen jednu z těchto komponent. Po velkém faceliftu z roku 1998 se tento problém již neobjevuje.  Laurin&Klement nebyla zdaleka jediná ze speciálních edic Felicie. Podobně jako u Favoritu se tu objevovala celá škála “lajnů”, Škodě budiž ke cti, že v posledních letech výroby už některé verze (například Mystery) dostávaly poměrně srovnatelnou výbavu s jinými levnými evropskými vozy a z “ocumlaného favorita” se podařilo vytěžit opravdu maximum.

Zajímavou kuriozitou přímo od automobilky pak byla výstavní Felicia Golden Prague, která zazářila na autosalonu v Ženevě v roce 1998. Na první pohled luxusní zlatě lakovaný vůz dostal speciální kola, jiné světlomety a další veskrze kýčovité doplňky. Interiéru dominovala dvoubarevná kůže a upravený přístrojový štít, nechyběla tu klimatizace, například okna ale zůstala na kličku. Vůz byl osazen obyčejnou 1.3 MPi a po autosalonu se odstěhoval do skladů Škody, aby o pár let později dostal teplé místo v muzeu značky. 

Spíš než technicky vypilovaný vůz je Felicia Golden Prague jen trochu kýčovitý showcar.

Automobilkou nabízené Felicie ale nebyly zdaleka jediný způsob, jak se dostat k vozu se slušnou výbavou. Největším hráčem na tomto poli byl bezpochyby se škodovkou odjakživa spjatý Metalex (MTX). Felicia se tu těšila celkem velké oblibě, asi nejznámějším počinem úpravce je její přestavba na kabriolet. Ačkoli je bezpochyby cool, že šlo o první čtyřdveřové kabrio od dob Lincolnu Continental, nešlo zrovna o podařený vůz. Narozdíl od poměrně povedeného Favoritu bez střechy byla Felicia MTX Cabrio prostě hrozný krám. Nejen, že vypadá hrozně, ale navíc se neskutečně kroutí (při zaparkování ve svahu nejdou zavřít dveře), teče do ní a její jízdní vlastnosti jsou vážně děsivé. To říkám na základě osobní zkušenosti, jednou mi bylo dopřáno se tímto výtvorem projet. A to byl, prosím, technicky ve skvělém stavu.

Felicia MTX Cabrio sice nebyla moc hezká, ale za to to byl krám.

Naštěstí ale nešlo o jedinou Felicii od MTX. Další méně známé výtvory domácího úpravce byly totiž o poznání podařenější. Třeba taková Felicia MTX Country byla vlastně předchůdcem všech škodováckých “skautů”. Dostala jiné tlumiče a pružiny zvyšující světlou výšku, zakrytovaný podvozek, ochranný nárazník a trubkové “pevnostní” nástavce prahů, sadu velkých gumových koberců a odolné potahy sedadel. Došlo i na úpravy pohonného ústrojí. Úpravou hlavy a řídící jednotky se zvedl výkon motoru 1.3 MPi o 6 kW (na 56 kW) a v převodovce došlo k prodloužení 3., 4. a 5. stupně a zkrácení stálého převodu na 4,41. Jednička a dvojka se tak výrazně zkrátily a první stupeň do jisté míry suploval redukci, u prázdného vozu bylo doporučeno rozjíždět se na dvojku. 

”Terénní” Felicie Country by byla ve verzi kombi ideálním vozem pro nejednoho chalupáře.

Tomuto snu českého dobrodruha sekundovala rychlá a sportovní verze MTX Sport. Tady došlo ještě k zásadnějším úpravám. Díky převrtání na 1342 ccm, úpravám hlavy, sání, svodů a instalaci sportovního výfuku Soietta se výkon motoru zvýšil o 8 kW na celkových 58 kW. Z důvodu plánovaného většího zatížení motoru sportovní jízdou byl namontován i mezichladič oleje a motor byl uchycen do pevnějších silentbloků. Pro lepší ovladatelnost vůz dostal sportovní podvozek HP Sport a lité patnáctky se sportovními pneumatikami 195x50. Asi největším husarským kouskem byla ale výměna zadních bubnových brzd za kotoučové. Beze změn nezůstaly ani přední, ty dostaly větrané kotouče a větší brzdiče. I u sportovní verze došlo k úpravě převodovky, od trojky dále jsou převody delší, díky čemuž se zvýšila maximální rychlost vozu. Nechyběla ani slušná výbava, například sportovní sedadla a volant, dálkový centrál, elektrická okénka i vzadu a upravený přístrojový štít. 

Míra úprav na sportovní verzi Felicie od MTX je úctyhodná. 

Pro zájemce o luxusní svezení přichystalo MTX verzi Komfort. I ta se dočkala úprav na motoru, celkový výkon tak dosahoval 55 kW, byla prodloužená čtyřka a pětka, aby vytočený motor nedělal hluk při rychlejší jízdě. Celý vůz byl dodatečně vytlumen. V interiéru se nacházela dvoubarevně čalouněná kožená sedadla a kožené výplně dveří, na podlaze byly speciální koberce s vysokým vlasem. Volant a hlavice řadící páky byly ze dřeva, na přístrojové desce se nacházely speciální panely se vzorem imitace dřeva. Nechyběla tu ani elektrická výbava (zrcátka, všechna okénka, centrál), speciální bodykit v barvě karoserie, módní třípaprsková litá kola a střešní okno s roletkou. 

Felicia MTX Komfort, fialové sako, kufříkový telefon a image úspěšného podnikatele byla dokonalá.

Posledním výtvorem MTX na bázi Felicie byl pokus o všestranný rodinný vůz. Základem se stala verze Combi, aby se neřeklo, došlo na pár úprav exteriéru, to hlavní se ale událo uvnitř. Ve voze se objevily čtyři držáky na nápoje, sklápěcí stolečky na opěradlech předních sedadel, záclonky a roletky bočních okének, vestavěné dětské sedačky a několik úložných kapes napříč autem. Každé sedadlo dostalo svou vlastní polohovatelnou lampičku na čtení. Unikátní byl dvouokruhový systém autorádia, kdy mohlo na předních sedadlech hrát např. rádiové vysílání a vzadu kazeta s pohádkami pro děti. V kufru vozu se nacházel propracovaný systém skládacích přihrádek, sítí a schránek na uložení nákladu. Vlastně by se dalo říci, že šlo o historicky první vůz značky nacpaný “simply clever” vychytávkami. 

Rodinný vůz Škoda plný Simply Clever řešení tu byl už v roce 1996! Jen ho neměla na svědomí sama automobilka.

Vzhledem k vysokým cenám, které již atakovaly revír “západních” automobilek, nešlo v případě těchto upravených Felicií o prodejní trhák. Údaje o počtu vyrobených kusů nejsou k dispozici, vesměs šlo ale o desítky vozů. Do dnešních dnů se zachovalo několik “sportovních” i “luxusních” Felicií, na srazech se občas objevuje i rodinná verze, případně kabriolety. Naopak verze Country pravděpodobně již neexistuje ani jedna, byly jich vyrobeno skutečně jen jednotky kusů. 

MTX ale nebyla jedným tuzemským úpravcem, který stavěl zajímavé vozy na základech Felicie. Za zmínku stojí i kreace společnosti Laureta Auto pana Jaroslava Jelínka. Jako základ jejich stavby posloužil pick-up, kterému byl prodloužen rozvor o 60 centimetrů a zvýšeno užitečné zatížení na 580 kg. Vozy byly následně dovybavovány různými nástavbami dle plánovaného určení. Vznikla sanitní a pohřební verze, pojízdná dílna i chladírenský vůz. V zásadě šlo o pokus nahradit v té době již beznadějně zastaralou Škodu 1203. 

Mladoboleslavská automobilka se od tohoto projektu v průběhu jednání o spolupráci distancovala, protože její zástupci měli výhrady k dílenské kvalitě výsledných aut. Prodloužené Felicie tak nakonec nenesly logo škodovky a byly homologované jako vozy Laureta. Z původního plánu na výrobu tří set vozů postupně sešlo, světlo světa spatřilo jen 55 kusů. Dnes jde o zajímavou kuriozitu, některé vozy stále ještě slouží svým majitelům jako ryze pracovní náčiní. 

Škoda Felicia není zrovna výjimečný vůz. Spíše než svébytný model je to vlastně jen propracovaný facelift zastaralého Favorita, neohromovala výbavou, ani jízdními vlastnostmi. Pro spoustu z nás narozených v osmdesátých a devadesátých letech šlo ale o vůz, za jehož volantem jsme zažili spoustu výletů a nasbírali první řidičské zážitky. A jak už to tak bývá, na to špatné jsme časem zapomněli a zůstávají jen vzpomínky na telecí léta za volantem se “zelenou slepicí”. Tak všechno nejlepší, Felicie!

zdroj brožury MTX: skoda-virt.cz