Pláštěnci jsou mořští živočichové se stadiem larvy, která nese v ocasní části těla chordu (apomorfie strunatců). Dospělci obvykle chordu, nervovou trubici ani ocas nemají. Buňky jednovrstevné pokožky vylučují polysacharid tunicin, který na povrchu těla vytváří rosolovitý plášť. Pláštěnci se živí planktonem, který filtrují z mořské vody žaberním košem (mohutný hltan se žaberními štěrbinami ústícími do obžaberního prostoru). V hltanu nacházíme lišty a rýhy, které slouží k transportu a zpracování potravy. Odpadní metabolity se deponují ve vazivových buňkách, které tvoří tzv. ukládací ledviny. Pohlavní žlázy jsou vyvinuty nepárově. Coelom je vytvořen v podobě osrdečníku.

Patří mezi ně třídy sumky, vršenky a salpy s asi dvěma tisíci druhů.

U pláštěnců probíhá relativně rychlá molekulární evoluce. Tempo převyšuje rychlost známou u kopinatců a obratlovců.