Hostname: page-component-848d4c4894-x5gtn Total loading time: 0 Render date: 2024-05-02T17:59:58.972Z Has data issue: false hasContentIssue false
  • English
  • Français

Between the Czech Krkonoše and the German Riesengebirge: Nationalism and Tourism in the Giant Mountains, 1880s–1930s

Published online by Cambridge University Press:  29 November 2021

Stanislav Holubec Open the ORCID record for Stanislav Holubec [Opens in a new window]
Stanislav Holubec*
Affiliation:
Institute of History of the Czech Academy of Sciences, Prague, Czech Republic
*
Email: holubec@hiu.cas.cz
Get access Rights & Permissions [Opens in a new window]

Abstract

The article deals with Czech and German nationalist discourses and practices in the late 19th and early 20th centuries as they relate to tourism in the Krkonoše/Riesengebirge, the highest Central European mountain range between the Alps and Scandinavia. It will discuss the discourses developed in relation to mountain tourism and nationalism (metaphors of battlefields, wedges, walls, gates, and bastions), different symbolical cores of mountains, and practices of tourist and nationalist organizations (tourist trails and markings, excursions, the ownership of mountains huts, languages used, memorials, and the construction of roads). It will examine how these discourses and practices changed from the first Czech-German ethnic conflicts in the 1800s until the end of interwar Czechoslovakia. Finally, it will discuss the Czech culture of defeat in the shadow of the Munich Agreement, which meant the occupation of the Giant Mountains by Nazi Germany.

Keywords

Giant MountainsnationalismtourismCzechsGermans
Type
Article
Information
Nationalities Papers , Volume 52 , Issue 2 , March 2024 , pp. 337 - 359
Check for updates
Copyright
© The Author(s), 2021. Published by Cambridge University Press on behalf of Association for the Study of Nationalities

Access options

Get access to the full version of this content by using one of the access options below. (Log in options will check for institutional or personal access. Content may require purchase if you do not have access.)

References

Aleš, Josef. 1908. “Místní jména Krkonošská.” Časopis českých turistů. 18 (1): 2–3.Google Scholar
Ambrož, Jindřich. 1935. Krkonoše. Praha: Knihkupectví Klubu československých turistů.Google Scholar
Armiero, Marco. 2011. A Rugged Nation: Mountains and the Making of Modern Italy. Cambridge: White Horse Press.Google Scholar
Bartoš, Martin. 2001. “Kapitoly z dějin turistiky a lyžování v Krkonoších do roku 1945.” Ročenka státního okresního archivu v Trutnově 2 (1): 109–181.Google Scholar
Batagelj, Borut. 2010. “Odkritje gora: Strukturne spremembe v dojemanju gora na Slovenskem do začetka 20. stoletja.” Ekonomska i ekohistorija 6 (6): 124–142.Google Scholar
Bätzing, Werner. 1984. Die Alpen: Geschichte und Zukunft einer europäischen Kulturlandschaft. München: C. H. Beck.Google Scholar
Blahoslav, Josef V. 1912. Turistův zákoníček: Právnické rady i praktické pokyny turistům. Praha: Nakladatelské družstvo Máje čes. akc. spol.Google Scholar
Buchar, Jan. 1911. Bucharovy výlety do Krkonoš: s podrobnou mapou Krkonoš v barvách a nejnovějším rozhledem ze Sněžky. Jilemnice: Edvard Fastr.Google Scholar
Černík, Václav. 1883. Malebné cesty po Čechách. Kolín: Josef Kárník.Google Scholar
Cornwall, Mark. 1994. “The Struggle on the Czech-German Language Border 1880–1940.” English Historical Review 109 (433): 914–951.CrossRefGoogle Scholar
Debarbieux, Bernard, and Rudaz, Gilles. 2015. The Mountain. A Political History from the Enlightenment to the Present. Chicago-London: University of Chicago Press.CrossRefGoogle Scholar
Dobeš, Jan. 1884. Vycházka na Krkonoše. Nové Město nad Metují: Bohdan Böhm.Google Scholar
Dreyfus, Jean-Marc. 2006. “Eine Grenze in Ruinen. Zur Symbolik der Gipfel in den Vogesen.” In Wiedergewonnene Geschichte: Zur Aneignung von Vergangenheit in den Zwischenräumen Mitteleuropas, edited by Peter Loew, Christian Pletzing, and Thomas Serrier, 363–365. Wiesbaden: Harrassowitz.Google Scholar
Durych, Václav. 1897. Krkonoše: Cestopisné kresby Václava Durycha. Praha: V. Durych.Google Scholar
Fastr, Edvard. 1911. Fastrův ilustrovaný průvodce po českém severovýchodě. Jaroměř: Edvard Fastr.Google Scholar
Flégl, Emil. 1965. “Třicet let horské silnice na Krkonoš.“ Krkonošský národní prark: Zprávy 1 (4): 5–6.Google Scholar
Flégl, Emil. 1967. “Sedm veselých i vážných kapitol z Martinovky a o Martinovce.” Krkonošský národní park: Zprávy, 1 (4): 6–7.Google Scholar
Fuchs, Julien, and Stumpp, Sébastien. 2013. “Frontières politiques, frontières symboliques. La difficile implantation des associations sportivo-touristiques allemandes en Alsace avant 1914.” Revue d’histoire moderne et contemporaine 60 (3): 86–109.CrossRefGoogle Scholar
Grenier, Haldane Katherine. 2005. Tourism and Identity in Scotland 1770–1914: Creating Caledonia. New York: Routledge.Google Scholar
Hampel, Vinzenz. 1950. Die Geschichte des Liedes vom Riesengebirge. http://riesengebirgler.de/gebirge/Kunst/Riesengebirgslied.htm. (Accessed July 17, 2016.)Google Scholar
Hartwich, Mateusz. 2012. Das schlesische Riesengebirge: Die Polonisierung einer Landschaft nach 1945. Köln: Böhlau.CrossRefGoogle Scholar
Häufler, Vlastislav. 1970. Národnostní mapa českých zemí. Závěrečná výzkumná zpráva. Praha: PřF UK.Google Scholar
Hoenig, Bianca. 2013. “Durch den Menschen für den Menschen schützen: Naturschutz und Tourismus im Tatra Nationalpark nach 1949 in transfergeschichtlicher Perspektive.” In Umweltgeschichte(n): Ostmitteleuropa von der Industrialisierung bis zum Postsozialismus, edited by Förster, Horst, Herzberg, Julia, and Zückert, Martin, 300–316, Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht.Google Scholar
Holec, Roman. 2014. Člověk a príroda v dlhom 19. storočí. Bratislava: Historický ústav SAV.Google Scholar
Jahrbuch des deutschen Riesengebirgsvereines . 1926. “Bericht über die qm 4. Juli 1926 in der Turnhalle in Arnau stattgefundene 47. Hauptversamlung des Deutschen Riesengebirgsvereines (Sitz Hohenelbe).” 5 (1): 9–10.Google Scholar
Jahrbuch des deutschen Riesengebirgsvereines . 1927. “Bericht über die Am 26. Juni 1927 in Witkowitz i. R. Fischers Gasthaus stattgefundene 48. Hauptversamlung des Deutsche Riesengebirgsvereines (Sitz Hohenelbe).” 6 (1): 11–12.Google Scholar
Jahrbuch des deutschen Riesengebirgsvereines . 1928. “Bericht über die am 1. Juli 1928 in Oberaltstadt in Baiers Gasthaus stattgefundene 48. Hauptversamlung des Deutsche Riesengebirgsvereines (Sitz Hohenelbe).” 7 (1): 11–12.Google Scholar
Jahrbuch des deutschen Riesengebirgsvereines . 1932. “Bericht über die am 26. Juni 1932 in Freiheit im Hotel, Rühnel´ stattgefundene 53. Hauptversamlung des Deutsche Riesengebirgsvereines (Sitz Hohenelbe).” 12 (1): 8–9.Google Scholar
Jahrbuch des deutschen Riesengebirgsvereines . 1933.“ Bericht über die am 18. Juni 1933 in Schwarzenthal, Gasthaus Pohl, abgehaltene 54. Hauptversamlung des Deutsche Riesengebirgsvereines (Sitz Hohenelbe).” 13 (1): 9–10.Google Scholar
Jahrbuch des deutschen Riesengebirgsvereines . 1936. “Bericht über die am 21. Juni 1936 in Arnau, Kafee Rudernatsch, stattgefundene 57. ordentl. Hauptversamlung.” 17 (1): 19–20.Google Scholar
Jahrbuch des deutschen Riesengebirgsvereines . 1939.“Bericht über die am 21. Juni 1939 in Hohenelbe, stattgefundene 59. ordentl. Hauptversamlung.” 19 (1): 83–84.Google Scholar
Janda, Josef. 1909. “Z ohrožené posice.” Trutnovský věstník, July 23, 1909.Google Scholar
Jaworski, Rudolf. 1977. Vorposten oder Minderheit? Der sudetendeutsche Volkstumskampf in den Beziehungen zwischen der Weimarer Republik und der ČSR. Stuttgart: Deutsche Verlags-Anstalt.Google Scholar
Jirasek, Franz Josef. 1915. Volks- und Heimatkunde des politischen Bezirkes Hohenelbe und der deutschen Gemeinden der im Westen angrenzenden Gerichtsbezirke Neupakau und Starkenbach. Vol. 2. Hohenelbe: Verlag des Ausschusses der Heimatkunde.Google Scholar
František, Jirásko. 1973. “Vývoj krkonošského značení turistických cest.” Krkonoše 9 (3): 10–13.Google Scholar
Judson, Pieter. 2006. Guardians of the Nation: Activists on the language frontiers of imperial Austria. Cambridge: Cambridge University Press.Google Scholar
Kafka, Josef. 1897. Krkonoše a Jizerské hory. Praha: Ed. Grégr.Google Scholar
Kamenický, Jan. 1925. Krkonoše pro potřebu českých turistů. Praha: J. Uher.Google Scholar
King, Jeremy. 2005. Budweisers into Czechs and Germans: A Local History of Bohemian Politics 1848–1948. Princeton: Princeton University Press.Google Scholar
Koláček, Luboš. 2015. Krkonoše, rájem i peklem Obřích hor. Praha: Regia.Google Scholar
Křen, Jan. 1990. Konfliktní společenství . Češi a Němci 1780–1918. Praha: Academia.Google Scholar
Krkonošský obzor . 1936a. “Reportáž z Krkonoš.” March 28, 1936.Google Scholar
Krkonošský obzor . 1936b. “Skvělé dílo československých inženýrů, horská silnice v Krkonoších.” August 5, 1936.Google Scholar
Krkonošský obzor . 1938a. “300 marek odměny.” November 11, 1938.Google Scholar
Krkonošský obzor . 1938b. “Výroba veřejného mínění.” December 9, 1938.Google Scholar
Krkonošský obzor . 1938c. “Kázeň na Silnici.” December 2, 1938.Google Scholar
Krkonošský obzor . 1938d. “Smutek na Jilemnicku.” December 30, 1938.Google Scholar
Krkonošský obzor . 1939a. “Zprávy z německého území.” February 10, 1939.Google Scholar
Krkonošský obzor . 1939b. “Ráj Lyžařů.” January 13, 1939.Google Scholar
Kropáček, J. 1923. “Zvičina.” Naše menšiny 2 (3): 3.Google Scholar
Kubát, Miroslav. 1982. “Slovo o turistech.“ Krkonoše 18 (5): 15.Google Scholar
Kubišta, Antonín. 1910. Krkonoše. Praha: Nakladatelství Pavla Körbra.Google Scholar
Kubišta, Antonín. 1921. Krkonoše. Praha: Nakladatelství Pavla Körbra.Google Scholar
Kural, Václav. 1993. Konflikt místo společenství? Češi a Němci v Československém státě (1918–1938), Praha: R.Google Scholar
Kurz, Vilém. 1899. Vzhůru na Krkonoše. Praha: Klub českých turistů.Google Scholar
Kyogoku, Toshiaki. 2003. “ Národní agitace a obecní školství na Moravě na přelomu 19. a 20. století. Boj o české dítě. ” In Místo národních jazyků ve výchově, školství a vědě v habsburské monarchii 1867–1918. Sborník z konference (Praha 18.–19. listopadu 2002), edited by Binder, Harald, Křivohlavá, Barbora, and Velek, Luboš, 563–577. Praha: Výzkumné centrum pro dějiny vědy.Google Scholar
Laube, Losef. 1938. Naše Podkrkonoší. Praha: Národní Jednota Severočeská.Google Scholar
Luštinec, Jan, and Karpaš, Roman. 2002. Krkonoše pohledem Jana Buchara a Josefa Vejnara. Liberec: RK.Google Scholar
Macura, Vladimír. 1995. Znamení zrodu. České národní obrození jako kulturní typ. Jinočany: H + H.Google Scholar
Majewski, Piotr M. 2007. “Niemci sudeccy” 1848–1948: historia pewnego nacjonalizmu. Warszawa: Wydawn. Uniwersytetu Warszawskiego.CrossRefGoogle Scholar
Maur, Eduard. 2006. Paměť hor: Šumava, Říp, Blaník, Hostýn. Praha: Havran.Google Scholar
Nábělková, Mira. 2018. “V červánek zatím Tatra se shalí: Tatry v česko-slovenskej kultúrnej reflexii.” In Horizonty kognitivně-kulturní lingvistiky II. Metafory, stereotypy a kulturní rozrůzněnost jazyků jako obrazů světa, edited by Irena Vaňková and Lucie Šťastná, 61–78. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta.Google Scholar
Národní listy . 1919. “Turistika: Z krkonoš.” August 7, 1919.Google Scholar
Naše hranice . 1938a. “Konečná hranice mezi Česko-Slovenskem a Německem.” 2 (10–12): 146–149.Google Scholar
Naše hranice . 1938b. “Těžké ztráty ale i možnosti turistiky.” 2 (10–12): 18.Google Scholar
Naše menšiny . 1920. “ Výletníkům do Krkonoš.” 1 (8): 19–20.Google Scholar
Naše menšiny . 1927. “Turistika a její poměr k menšinovému úsilí.” 7 (7): 224–226.Google Scholar
Naše menšiny . 1929. “Oslava Bucharových sedmdesátin.” 9 (10): 196.CrossRefGoogle Scholar
Naše menšiny . 1931. “Němčení v Krkonoších.” 11 (2): 41–42.Google Scholar
Naše menšiny . 1934a. “250. výročí svěcení pramene Labe v Krkonoších.” 14 (9–10): 144–145.Google Scholar
Naše menšiny . 1934b. “Německá slavnost u Labské studánky.” 14 (9–10): 2.Google Scholar
Naše menšiny. 1934c. “Pouze 3 české hotely ve Špindlerově mlýně v Krkonoších.” 14 (7–8): 122–123.Google Scholar
Naše menšiny . 1936a. “Masarykova horská silnice v Krkonoších.” 16 (10): 143–144.Google Scholar
Naše menšiny . 1936b. “Německé orientační tabulky DRGV na Rokytnicku.” 16 (5): 79–80.Google Scholar
Naše menšiny . 1936c. “Švehlova chata v Krkonoších (Masarykova horská silnice v Krkonoších).” 16 (10): 160–161.Google Scholar
Ořovský, Josef Rössler. 1932. “Památce Jana Buchara.” Národní listy, October 16, 1932.Google Scholar
Oslava 250. výročí vysvěcení pramene Labe a prvého hromadného výstupu na Krkonoše . 1934. Jilemnice: self-published.Google Scholar
Pecháček . 1934. “Hory ohrožené.” Jas, Dezember 7, 1934.Google Scholar
Pelc, Martin. 2009. Umění putovat: dějiny německých turistických spolků v českých zemích. Brno: Matice Moravská.Google Scholar
Pelc, Martin. 2013. “Das landschaftlich Gegebene, das Bestehende erhalten, es nur verschönern… Das touristische Projekt und die Landschaft in den böhmischen Ländern vor 1945.” In Umweltgeschichte(n): Ostmitteleuropa von der Industrialisierung bis zum Postsozialismus, edited by Förster, Horst, Herzberg, Julia, and Zückert, Martin, 255–274. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht.Google Scholar
Pelc, Martin. 2014. “Orte der Selbstpositionierung. Deutsche und tschechische Wandervereine in den böhmischen Ländern vor 1945.” In Zwischen Exotik und Vertrautem. Zum Tourismus in der Habsburgermonarchie und ihren Nachfolgestaaten, edited by Peter Stachel and Martina Thomsen, 233–242. Bielefeld: Transcript-Verlag.CrossRefGoogle Scholar
Pelzer, Josef. 1918. “Rübezahl und die Deutschböhmen.” Jahrbuch des Österreichischen Riesengebirgs-Vereines. 4 (1): 1–5.Google Scholar
Peniston-Bird, Corinna, Rohkrämer, Thomas, and Felix, Robin Schulz. 2010. Glorified, Contested and Mobilized: The Alps in the "Deutscher und Österreichischer, Alpenverein from the 1860s to 1933 ." Austrian Studies, 18 (1), 141–158.CrossRefGoogle Scholar
Pilnáček, Josef. 1920. “Feuilleton, Krkonoše.” Východočeský republikán, August 6.Google Scholar
Pitchford, Susan. 2008. Identity Tourism: Imaging and Imagining the Nation. Emeral: Bingley.Google Scholar
Przerwa, Tomasz. 2005. Wędrówka po Sudetach: szkice z historii turystyki śląskiej przed 1945 r. Wrocław: Gajt.Google Scholar
Rais, Karel Václav. 1894. Zapadlí vlastenci. Praha: K. Šimáček.Google Scholar
Rampa, Miroslav. 1993. Drama na Zlatém návrší. Hradec Králové: Kruh.Google Scholar
Řeháček, Karel. 2002. Češi a Němci na jihozápadě Čech 1880–1938. Plzeň: Dimenze.Google Scholar
Řeháček, Karel. 2008. Němci proti Československu na západě Čech. Plzeň: self-published.Google Scholar
Reil, Roman. 1996. “Prosper Piette-Rivage.” Krkonoše 32 (8): 12.Google Scholar
Rejchrt, Ivo. 2002. “Královéhradecká bartolomějská noc 1885.” Český časopis historický 100 (3): 555–578.Google Scholar
Riederer, Günter. 2007. "Staatsgrenze, touristisches Ausflugsziel und Ort der Begegnung: Deutsche und französische Grenzerfahrungen am ´Col de la Schlucht´ im Elsass (1871– 1918).” In Grenzregionen: Ein europäischer Vergleich vom 18. bis zum 20 . Jahrhundert, edited by Duhamelle, Christophe, Kossert, Andreas, and Struck, Bernhard, 203–224. Frankfurt a. M.: Campus Verlag.Google Scholar
Říha, Karel. 1935. Národnostní mapa severních a východních Čech. Žatec: České muzeum.Google Scholar
Rychlovský, Mil. 1931. “O cestování v Krkonoších.” Lidové noviny, August 15, 1931.Google Scholar
Šimák J, V. 1908. “Ke stati, Místní jména Krkonošská´.” Časopis českých turistů 18 (3): 3.Google Scholar
Šolc, A. 1932. “Krkonošská župa KČST v r. 1931.” Naše menšiny 12 (6): 2.Google Scholar
Šolc, A. 1934. “Turistika v oblasti Krkonoš.” Naše menšiny 14 (8–9): 3.Google Scholar
Statistický lexikon obcí v republice Československé, I. Země česká . 1934. Praha: Státní úřad statistický.Google Scholar
Stein, Erwin. 1930. Trautenau und das sudetendeutsche Riesengebirge mit Hohenelbe und Arnau a. E. Berlin-Friedenau: Deutscher Kommunal-Verlag Ges.Google Scholar
Stopa. 1911. “Buchar.” (9) 1: 4–6.Google Scholar
Stýblo, Max B. 1938a. “Stráž.” In Laube, Josef. Naše Podkrkonoší. Praha: Národní jednota severočská.Google Scholar
Stýblo, Max B., 1938b. “Krkonoše.” Naše hranice, 2 (10–12): 18.Google Scholar
Šír, Josef. 1938 (written in 1904). “Na bitevní čáře.” Horské prameny 2 (3–4): 12–18.Google Scholar
Šubrt, Jeroným. 1910. České menšiny v severovýchodních a východních Čechách. Praha: Národní jednota severočeská.Google Scholar
Trautenauer Rundschau . 1939. “Zum ersten Male Kraftwagenverkehr über den Spindlerpass.” June 17, 1939.Google Scholar
Trutnovský věstník . 1904. “Kdo provokuje.” April 28, 1904.Google Scholar
Trutnovský věstník . 1910a. “Nedaj v své cudzozemcu česká hlavo!” March 11, 1910.Google Scholar
Trutnovský věstník . 1910b. “Českým turistům do Krkonoš.” June 17, 1910.Google Scholar
Trutnovský věstník . 1911.“Česká turistika na Krkonoších.” October 26, 1911.Google Scholar
Vaccaro, Ismael and Beltran, Oriol (eds.). 2010. Social and Ecological History of the Pyrenees: State, Market, and Landscape. New York: Left Coast Press.Google Scholar
Václavík, Alois. 1939. “Ztracenému domovu.” Krkonošský obzor, January 13, 1939.Google Scholar
Věstník Krkonošský . 1913a. “Bohumil Hanč mrtev.” March 29.Google Scholar
Věstník Krkonošský 1913b. “K zápasu za českou školu.” June 21, 1913.Google Scholar
Božena, Viková-Kunětická. 1912. Dobytí severu. Praha: F. Šimáček.Google Scholar
Vlček, Jindřich M. 1938. “Sbohem hraničáři.” Naše hranice, 2 (8–9): 18.Google Scholar
Východočeský republikán . 1928. “Feuilleton: Na krkonoších.” July 13, 1928.Google Scholar
Wedekind, Michael. 2012. “Turismus und Nation: Zur Politisierung des Reisens in der späten Habsburgermonarchie.” In Regionale Zivilgesellschaft in Bewegung. Festschrift für Hans Heiss, edited by Obermair, Hannes, Heiss, Hans, Risse, Stephanie, and Romeo, Carlo, 68–93. Wien, Bozen: Folio Verlagsges. Mbh.Google Scholar
Wedekind, Michael. 2014. “Reisen an den Abgrund: Zur Ethnifizierung von Tourismus vor dem Ersten Weltkrieg.” In Krieg und Tourismus im Spannungsfeld des Ersten Weltkrieges, edited by Gasser, Patrik, Leonardi, Andrea, and Barth-Scalmani, Gunda, 99–138. Meran, Innsbruck: Touriseum, Studien Verlag.Google Scholar
Wingfield, Nancy. 2007. Flag Wars and Stone Saints. How the Bohemian Lands Became Czech. Cambridge: Harward University Press.Google Scholar
Wlaschek, Rudolf M. 1991. Jüdisches Leben in Trautenau, Nordostböhmen. Dortmund: Forschungsstelle Ostmitteleuropa.Google Scholar
Zeman, Jan and Vaníček, Vilém. 1939. Tisíc let na stráži. Navarov: self-published.Google Scholar
Zprávy státního úřadu statistického Republiky Československé 1936. 17 (4). 1936a. Praha: Státní úřad statistický.Google Scholar
Zprávy státního úřadu statistického Republiky Československé 1936. 15 (4). 1936b. Praha: Státní úřad statistický.Google Scholar
Zprávy státního úřadu statistického Republiky Československé 1937. 18 (12). 1937. Praha: Státní úřad statistický.Google Scholar
Zprávy státního úřadu statistického Republiky Československé 1938. 19 (27). 1938. Praha: Státní úřad statistický.Google Scholar