Film vznikl v K. F. Praha jako metodická pomůcka CO na objednávku Svazarmu ČSSR a řeší problematiku úkrytů zavalených po atomovém napadení pod troskami budov.
Záchranné práce musí začít co nejdříve, neboť ihned po úderu se v krytu musí přerušit provoz filtroventilačního zařízení, jehož vnější část může být poškozena troskami a do krytu by vhánělo kontaminovaný prach z okolí. Od této chvíle musí mít ukryté osoby nasazeny plynové masky a další prostředky IPCHO.
Vyprošťovací práce probíhají současně zvnějšku i zevnitř, samotnými zavalenými. Uvnitř krytu pracují vždy maximálně 2 – 3 lidé současně proto, aby nedocházelo k nadměrné spotřebě kyslíku. Pokud jsou hlavní dveře zvnějšku zavaleny troskami a nejdou otevřít, lze je vysadit sochorem. Je-li i chodba za nimi neprůchodná, zkouší se průraz do sousedního sklepa, do vnější zdi, případně do stropu. Jestliže se podaří proniknout mimo kryt, je ke zjištění vnější situace vysílán nejprve průzkumník.
Zavalení se snaží signály na sebe upozornit záchranné jednotky. Během prací zevnitř úkrytu probíhají bez přerušení i záchranné práce zvenčí. Ty provádějí zvláště vycvičené jednotky CO vojsk ministerstva vnitra s příslušným technickým vybavením.
Kopie filmu byla do sbírky VHÚ získána v roce 2017 darem.
Výrobce: Krátký film Praha, Výrobní skupina Gottwaldov, 1971
Tvůrci: scénář a režie Ján Iván, kamera Rostislav Zámečník
Technické údaje k filmové kopii: 16 mm, 642. kombinovaná kopie, barevná, 161 metrů (14 minut)