Kapitola15
Patologie nervového systému
Poruchy krevního oběhu CNS
Infarkt mozku – ischemická kolikvační nekróza – malacie. Příčinou je embolie mozkové artérie, nebo ateriosklerotický uzávěr. Postižený buď umírá, nebo vzniká postmalatická pseudocysta s postižením vzhledem k lokalizaci. Malacie → poruchy vědomí (obluzení, zmatenost až bezvědomí), poruchy hybnosti, řeči, paměti, poruchy čití.
Arteriosklerotická angiopatie (mozková skleróza) příčinou jsou sklerotické změny na drobných tepnách mozku s mnohočetnými drobnými ischémiemi a vznikem drobných pseudocyst (status cribrosus et lacunaris). Následkem je atrofie celého mozku, včetně kůry → poruchy paměti, nejistá šouravá chůze, třes rukou, duševní otupělost demence.
Intrakraniální krvácení
  • mozkové – příčinou je ruptura mozkové tepny při hypertenzi, krvácivých chorobách, ateroskleróze; krev mechanicky ničí mozkovou tkáň ve velkém rozsahu → iktus; vzniká náhle se ztrátou vědomí event. smrtí; v okolí krvácení je těžký edém; je-li krvácení malého rozsahu, vzniká posthemoragická pseudocysta, následky jsou stejné jako u malácie
+
86. Aneuryzma mozkové tepny.
Obr. 86. Aneuryzma mozkové tepny.
  • extracerebrální – intrakraniální – je krvácení v dutině lebeční, do prostorů mimo mozek; je závažné tlakem v uzavřeném prostoru
    • subarachnoidální hematom (pod pavučnicí) vzniká většinou na spodině mozku rupturou aneuryzmatu tepny (nejčastěji vrozené); projevuje se náhlou bolestí hlavy, meningeálními příznaky, nastává bezvědomí až smrt; krev se dostává do mozkomíšního moku
    • subdurální hematom (mezi tvrdou a měkkou plenou, tj. pavučnicí) vzniká žilním krvácením po tupém úderu do hlavy; po těžkém úrazu se rozvíjí větší krvácení - akutní subdurální hematom → rozvíjí se porucha vědomí, bezvědomí až smrt; při menším úderu je krvácení menší a dochází k organizaci hematomu → chronický subdurální hematom; projeví se známkami nitrolební hypertenze: bolest hlavy, zvracení, závratě, změny na očním pozadí, ložiskové příznaky
    • epidurální hematom (mezi kostí a tvrdou plenou) vzniká při těžkých úrazech hlavy tepenným krvácením; bývá spojeno s otřesem nebo zhmožděním mozku a zlomeninou lebeční kosti
+
87. Subdurální  krvácení.
Obr. 87. Subdurální krvácení.
+
88. Krvácení do mozku (subarachnoidální).
Obr. 88. Krvácení do mozku (subarachnoidální).
+
89. Subarachnoidální krvácení – spodina mozku.
Obr. 89. Subarachnoidální krvácení spodina mozku.
+
90. Hemoragie mozku (apoplexia).
Obr. 90. Hemoragie mozku (apoplexia).
Záněty CNS
Hnisavá leptomeningitis – v subarachnoidálním prostoru se hromadí hnis, který proniká i do komor (pyocephalus). Projevuje se teplotou a meningeálním syndromem → bolest hlavy, zvracení, napětí šíjového a zádového svalstva. Neléčená končí sepsí a smrtí. V mozkomíšním moku jsou zánětlivé elementy. Příčinou jsou meningokoky, stafylokoky, streptokoky, Escherichia coli. Šíří se krví, přestupem z okolí (záněty středního ucha, paranazálních dutin).
Klíšťová encefalitis – původce je virus, který poškozuje šedou a bílou hmotu. Zpočátku se projevuje příznaky virémie (teploty, únava nechutenství, bolesti hlavy). Ty odezní a pak se objeví poruchy spánku, psychiky, hybnosti, meningeální příznaky. Prognóza je zpravidla dobrá.
Vzteklina (rabies, lyssa) – původcem je virus přenášený slinami infikovaných zvířat. Šíří se podél nervů do krční míchy, mozkového kmene a mozečku, které poškozuje. Inkubace je 0 dnů až několik měsíců. Klinický projev horečka, bolesti hlavy, neklid, vysoká dráždivost s křečemi, obrny, poruchy vědomí, selhávání oběhu a dýchání. Smrt ve všech případech!
Dětská obrna (poliomyelitis acuta anterior) je virového původu, přenášená vodou a potravinami. Jsou postiženy motorické neurony v předních rozích míšních s ochrnutím svalů. Těžký průběh choroby končil ochrnutím dýchacího svalstva a smrtí udušením. Prevence očkování.
Prionové nemoci (přenosné spongiformní encefalopatie) neurodegenerativní onemocnění postihující zvířata i člověka (Creutzfeldtova-Jakobova nemoc). Postihují hovězí dobytek (nemoc šílených krav), jiná zvířata (ovce, koza, norek), jiné jsou dědičné (mutace genu). Jejich společný znak je přítomnost patologického prionu, odolného vůči běžným sterilizačním postupům. Priony jsou normálně přítomny na povrchu nervové buňky. Při styku s patologickým prionem normální priony mění svůj tvar, a tak se zmnožují. Možné projevy – myoklonie, zrakové projevy, mozečková ataxie, nystagmus, pyramidové příznaky, extrapyramidový syndrom, akinetický mutismus. Působí poruchy metabolizmu v nervové tkáni s tvorbou četných dutinek (podoba mořské houby). Nemoc progreduje a končí smrtí. Průkaznost onemocnění neurohistologické a imunohistochemické vyšetření přítomnosti prionů v mozkové tkáni (mozkomíšní mok).
Demyelinizační onemocnění
Demyelinizace je rozpad myelinových pochev nervových vláken, které jsou nezbytné pro správné vedení nervového vzruchu.
Roztroušená mozkomíšní sklerosa (sclerosis multiplex, RS) – četná ložiska demyelinizace v bílé hmotě míchy a mozku (plaky). Projevy: parézy, poruchy čití, zraku. Nemoc probíhá v nárazech, ataky (relapsy) a remise (zlepšení). Do původního stavu se však nevrací. Nemoc postihuje hlavně mladší lidi, většinou ženy. Chorobu zhoršuje těhotenství a virové infekty. Postupně vede k invaliditě a smrtelným komplikacím (postižení důležitých částí mozku, bronchopneumonie, dekubity). Má vztah k proběhlé spalničkové viróze a patologické imunitě.
Akutní roztroušená encefalomyelitida – četná ložiska demyelinizace. Jde zřejmě o autoimunní chorobu. Má prudký průběh s častým smrtelným zakončením. Vzácně se objeví jako postinfekční encefalomyelitis (viry spalniček, planých neštovic, zarděnky, chřipka) nebo jako postvakcinační encefalomyelitida po očkování.
Atrofie CNS
Senilní atrofie – zmenšení celého mozku – viz angiosklerotická encefalopatie.
Alzheimerova choroba – těžká atrofie mozku. Převažuje ztráta duševních schopností a tělesné chátrání. Nemoc se objevuje kolem 50. roku věku.
Parkinsonismus (parkinsonský syndrom) – postiženy jsou neurony bazálních ganglií a kmene mozkového (AS, encefalitidy, otravy, nádory). Klinika: strnulý výraz obličeje, zvýšené napětí svalů, klidový třes.
Spinální atrofie (míšní) – atrofie prodloužené a hřbetní míchy s poruchou hybnosti a atrofií příslušných svalů. Komplikací je ztráta hybnosti se vznikem dekubitů, atrofie dýchacích svalů – dušení, atrofie polykacích svalů → aspirace potravy. Do této skupiny patří několik chorob, nejznámější je amyotrofická laterální skleróza (ALS).