výroční zpráva 2006 ( 7,82 MB ) - Zoo Ostrava

Provozovatel zoo: <strong>Zoo</strong>logická zahrada <strong>Ostrava</strong><br />

Sídlo: <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong>, Michálkovická 197, 710 00<br />

Právní forma: příspěvková organizace, IČO: 00373249, DIČ: CZ00373249<br />

tel.: +420 596 243 316, fax.: + 420 596 243 316<br />

Internet: www.zoo-ostrava.cz, E-mail: info@zoo-ostrava.cz<br />

Zpracovatel výroční zprávy: Stanislav Derlich a Petr Čolas<br />

Grafická úprava přebalu: Zdeněk Berger<br />

Výroba: OFTIS, www.oftis.com<br />

Zřizovatel zoo: Statutární město <strong>Ostrava</strong><br />

Sídlo: Prokešovo nám. 8, 729 30 <strong>Ostrava</strong><br />

Právní forma: územně správní celek, IČO: 00845451<br />

Primátor<br />

Ing. Petr Kajnar, tel: 599 443 131, fax: 596 118 861, pkajnar@ostrava.cz<br />

Ředitel<br />

Ing. Petr Čolas, tel. + fax: 596 243 316, director@zoo-ostrava.cz<br />

Zástupce ředitele, vedoucí oddělení pro kontakt s veřejností<br />

JUDr. Stanislav Derlich, derlich@zoo-ostrava.cz<br />

Sekretariát ředitele<br />

Bc. Monika Ondrušová, ondrusova@zoo-ostrava.cz<br />

Vedoucí ekonomického oddělení<br />

Ing. Pavlína Konečná, konecna@zoo-ostrava.cz<br />

Vedoucí zoologických oddělení<br />

Ing. Ivo Firla, firla@zoo-ostrava.cz, Mgr. Jiří Novák, novak@zoo-ostrava.cz<br />

Asistent zoologů, registrátor<br />

Mgr. Jana Kálnová, kalnova@zoo-ostrava.cz<br />

Krmivář<br />

Lenka Lindovská, lindovska@zoo-ostrava.cz<br />

Vedoucí dendrologického oddělení<br />

Ing. Tomáš Hanzelka, hanzelka@zoo-ostrava.cz<br />

Vedoucí technického oddělení<br />

Ing. Rudolf Mikulský, mikulsky@zoo-ostrava.cz<br />

Oddělení pro kontakt s veřejností<br />

Výtvarník: Mgr. Zdeněk Berger, berger@zoo-ostrava.cz<br />

Výukové programy: Mgr. Šárka Kalousková, kalouskova@zoo-ostrava.cz,<br />

Jindřicha Zemanová, zemanova@zoo-ostrava.cz, Vladimír Adámek, adamek@zoo-ostrava.cz<br />

Vědecko-výzkumná činnost<br />

RNDr. Jan Pluháček PhD, pluhacek@zoo-ostrava.cz<br />

VYROČNÍ ZPRÁVA <strong>2006</strong> VYTIŠTĚNA NA RECYKLOVANÉM PAPÍŘE.

---

<strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong><br />

Výroční zpráva <strong>2006</strong>

---

Obsah<br />

Úvodní slovo ředitele<br />

Petr Čolas...............................................................................................................................................5<br />

Chovatelství<br />

Jiří Novák a Ivo Firla...............................................................................................................................8<br />

Ekonomika<br />

Pavlína Konečná a Petr Čolas ...............................................................................................................10<br />

Výstavba, projektová činnost<br />

Stanislav Derlich a Petr Čolas................................................................................................................16<br />

Vzdělávací a propagační činnost<br />

Stanislav Derlich, Šárka Kalousková, Monika Ondrušová......................................................................20<br />

Činnost dendrologického oddělení<br />

Tomáš Hanzelka...................................................................................................................................24<br />

Výstavba botanického parku<br />

Tomáš Hanzelka...................................................................................................................................25<br />

Návrat orla skalního (Aquila chrysaetos) do Moravskoslezských Beskyd<br />

Petr Orel, Otakar Závalský, Petr Čolas...................................................................................................26<br />

Zranění chobotu slonice Jumby<br />

Ivo Firla................................................................................................................................................28<br />

Nová expozice - Mořské akvárium<br />

Ivo Firla................................................................................................................................................29<br />

Odchov supa bělohlavého (Gyps fulvus)<br />

Sylva Firlová a Ivana Filipová...............................................................................................................30<br />

Odchov supa kapucína (Necrosyrtes monachus)<br />

Ivana Filipová a Sylva Firlová...............................................................................................................33<br />

Odchov ary arakangy (Ara macao)<br />

Yveta Svobodová..................................................................................................................................35

---

Chystaná novinka v <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> - voliéry ptáků Tibetu a Číny<br />

Jiří Novák............................................................................................................................................. 37<br />

Štikovec Pachypanchax sakaramyi - popelka Madagaskaru<br />

Jiří Novák ............................................................................................................................................40<br />

Výzkum v českých zoologických zahradách<br />

Jan Pluháček........................................................................................................................................ 41<br />

Výzkum v <strong>Zoo</strong>logické zahradě <strong>Ostrava</strong> v roce <strong>2006</strong><br />

Jan Pluháček........................................................................................................................................43<br />

Historický mezník v ZOO <strong>Ostrava</strong>: Založení evropské plemenné knihy hrocha obojživelného<br />

(Hippopotamus amphibius)<br />

Jan Pluháček........................................................................................................................................48<br />

Přehled časopisů v knihovně <strong>Zoo</strong>logické zahrady <strong>Ostrava</strong><br />

Jindřicha Zemanová.............................................................................................................................52<br />

Stav zvířat <strong>2006</strong>..................................................................................................................................54

---

Vážení příznivci <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong>,<br />

předkládaná Výroční zpráva za rok <strong>2006</strong> obsahuje nejen tradiční přehled počtu chovaných druhů zvířat, ale<br />

poskytuje také obsáhlé údaje a informace o chovatelské činnosti a podílu <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> na záchranných programech<br />

ohrožených druhů zvířat. Informuje o investiční výstavbě, o rozšíření činnosti zoo v oblastech propagace, výchovy<br />

a vzdělávání i o práci botanické a mnoha dalších aktivitách.<br />

Díky finanční podpoře zřizovatele Statutárního města <strong>Ostrava</strong> bylo v roce <strong>2006</strong> možno nejen zahájit postupné<br />

doplňovaní části zoologické o část rostlinnou (zahájit projekt botanizace <strong>Zoo</strong>), ale i přikročit k postupnému řešení<br />

alespoň několika málo z dlouhodobě havarijních stavů v zázemí zoo i v expoziční, návštěvníkům přístupné části<br />

zahrady. I když jsme se po celý rok cíleně a systematicky pokoušeli o co nejúčinnější propagaci <strong>Zoo</strong> a celého širokého<br />

spektra našich činností, přesto se nám předloňské, v novodobé historii zdaleka nejvyšší, návštěvnosti dosáhnout<br />

nepodařilo. Hlavní podíl na tom má pochopitelně mrazivá a dlouhá zima (jen do konce března činil propad počtu<br />

návštěvníků ve srovnání s rokem 2005 přes 30 tis. a do konce roku se ztrátu podařilo jen snížit, nikoli však vyrovnat)<br />

ale také to, že díky neposkytnutí žádných finančních prostředků na jakoukoli novou expozici zvířat jsme žádnou<br />

novou významnější „atrakci“ pro návštěvníky ani postavit a otevřít nemohli. A své nepochybně sehrálo i to, že<br />

efekt otevření něčeho „nového“ – t.j. atraktivního slonince se už vyčerpal právě v roce 2005. Svou neblahou roli,<br />

byť byla uměle masmediálně živena, také nepochybně sehrála „panika“ z ptačí chřipky. Přesto všechno se nám do<br />

<strong>Zoo</strong> podařilo přilákat 309 049 návštěvníků, což je, pokud jsou mé informace správné, zdaleka nejvyšší návštěvnost<br />

jakéhokoli kulturního zařízení celého Moravskoslezského kraje. Přes pokles tržeb ze vstupného v důsledku nižšího<br />

počtu návštěvníků (a právě tyto tržby tvoří naprostou většinu vlastních příjmů organizace) se nám, zejména díky<br />

velmi aktivní práci se sponzory, podařilo dosáhnout historicky rekordní výšky celkových vlastních příjmů. Rovněž<br />

procento soběstačnosti <strong>Zoo</strong> (vlastní výnosy a dary) za rok <strong>2006</strong> je svou mírou téměř 40 % zdaleka nejvyšší v celé<br />

historii <strong>Zoo</strong>.<br />

V oblasti chovatelské považuji loňský rok za velmi úspěšný. Podařilo se odchovat řadu cenných a mnohdy<br />

i kriticky ohrožených druhů a z celé dlouhé řady odchovů zvířat bych vyzdvihl zejména 2 tygry ussurijské, 1<br />

makaka lvího, 2 plameňáky kubánské, 2 ary arakangy, 1 supa bělohlavého a vůbec první úspěšné odchovy<br />

lemura červenobřichého a supa kapucína v historii českých a slovenských zoologických zahrad. Naši kolekci se<br />

také podařilo obohatit o celou řadu zpravidla menších druhů zvířat. Po lemurech Sclaterových a červenobřichých<br />

získaných v nedávné minulosti, jsme tak v loňském roce v rámci záchranného programu obdrželi i mladý pár (mimo<br />

USA, Madagaskar a několik západoevropských <strong>Zoo</strong>) nikde jinde na světě se nevyskytujících lemurů korunkatých.<br />

Od prosince pak mohou návštěvníci obdivovat i další, v naší zoo doposud nikdy nezastoupenou skupinu zvířat<br />

– atraktivní živočichy mořského akvária. I pro blízkou budoucnost však musíme počítat s ukončením nebo<br />

neobnovováním chovů hned několika návštěvnicky oblíbených velkých či větších druhů savců. Důvod je prozaický<br />

a velmi jednoduchý – prostě pro ně v současnosti buď nejsme schopni zajistit odpovídající chovatelské podmínky<br />

nebo jejich odchodem bude možno zlepšit podmínky jiným vybraným druhům zvířat.<br />

Osobně mám obrovskou radost i z toho, že se nám po letech příprav a po našich dosavadních aktivitách<br />

zaměřených zejména na sýčka obecného, sovu pálenou, gibona hainanského a oblast Sahamalaza na<br />

Madagaskaru, podařilo aktivně zapojit i do dalšího „in situ“ projektu - Návrat orla skalního do Moravskoslezských<br />

Beskyd. Stali jsme se významnými partnery hlavního realizátora projektu - Záchranné stanice pro volně žijící<br />

živočichy a střediska ekologické výchovy v Bartošovicích na Moravě a právě a jen díky tomuto projektu už dnes<br />

první z vypuštěných orlů krouží nad nedalekými Beskydami.

---

Pokud jde o vlastní výstavbu, pak po velmi dlouhé personálně i administrativně nesmírně náročné přípravě se<br />

podařilo zahájit 1. etapu botanizace <strong>Zoo</strong>, t.j. vybudování tří zcela nových botanických okruhů v délce téměř 6 km.<br />

Po pavilonu slonů, otevřeném na konci roku 2004, se jedná o investičně druhou nejnákladnější stavbu v celé historii<br />

<strong>Zoo</strong>. Celá problematika výstavby je o to náročnější, že na rozdíl od předchozí velké stavby, kdy byl investorem přímo<br />

zřizovatel a jeho příslušný investiční odbor, je tentokrát vše přímo v našich rukou a celou akci si musíme řídit sami -<br />

se všemi výhodami, ale i nemalými problémy s tím spojenými. Podrobněji se o celé této záležitosti dočtete v dalších<br />

kapitolách výroční zprávy. V srpnu se nám podařilo dokončit novou velkou voliéru supů. Celá stavba byla hrazena<br />

z rezervního fondu (tedy převážně z darů). Jedná se o historicky největší voliéru v <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> a je určena pro chov<br />

velkých druhů supů, zejména supů bělohlavých. Pevně věřím, že se zde bude těmto krásným a rychle ubývajícím<br />

majestátným dravým ptákům líbit, že zde naleznou optimální podmínky k rozmnožování a že se nám podaří<br />

zapojit do repatriačních programů velmi úspěšně probíhajících v řadě zemí jižní Evropy. Spolu se zahradnickou<br />

výsadbou a výukovými prvky plně odpovídá způsobu prezentace zvířat v moderních zoologických zahradách.<br />

V roce <strong>2006</strong> také pokračovaly práce na nových voliérách pro ptáky Tibetu a Číny. Voliér je celkem 5 a jsou velmi<br />

citlivě zakomponovány do lesního prostředí. Vzhledem k obrovskému objemu zahradnických a dekoračních prací<br />

jsme expozici nestihli otevřít v roce <strong>2006</strong>, jak jsme původně předpokládali, a s jejím otevřením proto počítáme<br />

nejpozději v květnu 2007.<br />

O potěšitelném postupu našeho dlouhodobého projektu „<strong>Zoo</strong> vlídná k handicapovaným spoluobčanům“<br />

i dalších realizovaných investičních akcích (odbahnění a úpravy druhého rybníka, rekonstrukce oplocení areálu<br />

a dalších) si podrobněji přečtete na dalších stránkách předkládané výroční zprávy.<br />

Pokud jde o kapitolu „započaté či již proběhlé projektové práce“, tak kromě samotného dokončení náročného<br />

projektu společné expozice medvědů a hulmanů, se nám za celý rok, přes veškeré úsilí, bohužel zatím nepodařilo<br />

odstranit administrativní překážky pro vydání stavebního povolení v souvislosti s požadovanou změnou územního<br />

plánu. Alespoň malou útěchou nám je, že při získání jiného veledůležitého stavebního povolení - na již projekčně<br />

zcela připravenou investiční akci - 2.etapa botanizace (technické zázemí dendrologického oddělení), jsme naštěstí<br />

byli mnohem úspěšnější. V průběhu celého roku, podle toho jak se nám dařilo či nedařilo získávat tolik potřebné<br />

finance, pak rovněž probíhaly alespoň některé z nutných projektových prací řešící zcela nevyhovující stav řady<br />

jiných lokalit/objektů. Jednalo se například o odkanalizování lokalit doposud nezaústěných na centrální čistírnu<br />

odpadních vod, o plynofikaci areálu, částečnou projektovou přípravu rekonstrukce pavilonu hrochů a řadu dalších,<br />

rozsahem menších akcí.<br />

Za velmi významné pro jakýkoli budoucí rozvoj organizace považuji to, že se nám se souhlasem zřizovatele<br />

podařilo podat žádosti na spolufinancování 2 velkých investičních akcí zaměřených na úspory energií a využití OZE<br />

(obnovitelných zdrojů energie). Tyto finanční prostředky se pokoušíme získat z finančních mechanismů EHS/Norsko.<br />

Konkrétně se jedná o projekty „Rekonstrukce pavilonu hrochů v ZOO <strong>Ostrava</strong> k podpoře alternativních zdrojů<br />

energie“ a „Vybudování technického zázemí dendrologického oddělení ZOO <strong>Ostrava</strong> s využitím alternativních<br />

zdrojů energie“. Podmínkou předfinancování a následného spolufinancování ze strany zřizovatele je pochopitelně<br />

právě úspěšné získání dotace, která by v tomto případě mohla pokrýt až 85 % nákladů. Takže nezbývá než pevně<br />

věřit, že s alespoň jednou z našich žádostí uspějeme.

---

Pokud jde o další rozvoj <strong>Zoo</strong>, tak je před námi ještě obrovská spousta věcí a úkolů. Doposud až příliš velká část<br />

rozsáhlého areálu je dlouhodobě morálně i fyzicky zastaralá. Důsledky řady desetiletí, kdy se do <strong>Zoo</strong> (s výjimkou<br />

pavilonu slonů z roku 2004) téměř neinvestovalo, jsou vidět na téměř každém kroku a množství objektů je bohužel<br />

zralých pouze na demolici. Zdaleka na všechno však nestačíme sami a bude proto pochopitelně velmi záležet i na<br />

prioritách a představách vedení našeho města a předpokládám a doufám, že i našeho kraje. Už jen proto, že <strong>Zoo</strong><br />

<strong>Ostrava</strong> rozhodně není jen městskou záležitostí (zhruba polovina našich návštěvníků není z města, ale z kraje,<br />

z celé ČR a ze zahraničí). Pevně také věřím, že naše zoologická zahrada začne být postupně vnímána nejen jako<br />

nejnavštěvovanější turistický cíl celého kraje, ale i jako plnoprávná kulturní a vzdělávací instituce, kterou každá<br />

moderní zoologická zahrada nepochybně je.<br />

Závěrem bych chtěl poděkovat všem našim návštěvníkům, že si jako cíl svého výletu, procházky nebo zdroje<br />

poučení vybrali právě nás. Za spolupráci a podporu zaslouží poděkování i náš zřizovatel a majitel Statutární město<br />

<strong>Ostrava</strong>, od loňského roku i Krajský úřad Moravskoslezského kraje, všichni přátelé a příznivci naší zoo, sponzoři<br />

i anonymní dárci a zejména všichni mí spolupracovníci. Bez jejich obětavé práce by se nikdy nemohlo uskutečnit<br />

tolik důležitých věcí, jako se v loňském roce povedlo realizovat.<br />

O všech těchto i mnoha dalších aktivitách ostravské zoo se dočtete na dalších stránkách této výroční zprávy.<br />

Přeji Vám tímto inspirativní a příjemné čtení.<br />

Petr Čolas<br />

ředitel <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong><br />

V Ostravě 28.2.2007

---

Chovatelství<br />

Jiří Novák a Ivo Firla<br />

Stavy zvířat <strong>2006</strong> 1.1. 31.12.<br />

druhů kusů druhů kusů<br />

Savci (Mammalia) 66 313 64 292<br />

Ptáci (Aves) 134 631 118 515<br />

Plazi (Reptilia) 12 85 14 94<br />

Obojživelníci (Amphibia) 1 8 3 17<br />

Rybovití obratlovci (Pisces) 29 371 34 471<br />

Bezobratlí (Invertebrata) 23 37 35 76<br />

Celkem 265 1.445 268 1.465<br />

Významné změny nastaly u primátů. Na jaře jsme dovezli mladý pár lemurů rudobřichých (Eulemur<br />

rubriventer) ze <strong>Zoo</strong> Mulhouse. V krátkém čase samice porodila a mládě bylo rodiči úspěšně odchováno. Dalším<br />

vzácným druhem, o kterého byla obohacena naše sbírka, byl pár lemurů korunkatých (Eulemur coronatus)<br />

ze <strong>Zoo</strong> Mulhouse a <strong>Zoo</strong> Montpelier. Smíšenou samčí skupinu lemurů rozšířili dva lemuři tmaví (Eulemur<br />

macaco macaco) a jeden lemur běločelý (Eulemur fulvus albifrons). Vzhledem k celkové rekonstrukci rybníků,<br />

nebyly v letošním roce obsazeny „lemuří ostrovy“. Oba ostrovy mají nové ubikace, které umožní prodloužit<br />

pobyt lemurů v expoziční části. Jedna z ubikací by mohla sloužit celoročně.<br />

Celkem byla v tomto roce odchována 4 mláďata lemura katy (Lemur catta) a po jednom mláděti hulmana<br />

posvátného (Semnopithecus entelus hector), makaka lvího (Macaca silenus) a mandrila (Mandrillus sphinx).<br />

V průběhu roku byl ukončen chov gibonů larů (Hylobates lar), kdy naši dva uměle odchovaní samci odešli do<br />

<strong>Zoo</strong> Jászberény.<br />

U kopytníků jsme rozšířili chovné skupiny o další jedince jelenů milu (Elaphurus davidianus) (0,2)<br />

a muntžaků (Muntiacus reevesi reevesi) (1,1). Odchovali jsme 2 zebry Grévyho (Equus grevyi), 2 velbloudy<br />

dvouhrbé (Camelus ferus f. bactrianus), 2 alpaky (Lama guanicoe f. pacos), lamu krotkou (Lama guanicoe<br />

f. glama), jelena milu (Elaphurus davidianus), 3 siky vietnamské (Cervus nippon pseudaxis), antilopu losí<br />

(Taurotragus oryx) a další. Asi největší ztrátou byl úhyn tapírů jihoamerických (Tapirus terrestris) (zauzlení<br />

střev s následnou perforací a nádor na vaječníku). Vzhledem k nevyhovujícímu prostoru, kde byli umístěni,<br />

nepočítáme v krátkém časovém horizontu s obnovením jejich chovu.<br />

Koncem roku se nám podařilo zprovoznit novou expozici – mořské akvárium – která se nachází v pavilonu<br />

hrochů a nosorožců. Návštěvníci tak mohou v naší zoo poprvé v historii vidět zajímavé mořské živočichy,<br />

které jsme doposud chovali pouze v zázemí. Vzhledem k tomu, že v zoo nejsou jiná akvária, chtěli bychom<br />

v budoucnu zpestřit návštěvníkům prohlídku o další akvarijní expozice.

---

Několik sladkovodních druhů ryb však mohou již dnes návštěvníci pozorovat v bazéncích či rybníčcích.<br />

Chov pangasů vláknoploutvých (Pangasius sanitwongsei) v expozici „Sloní džungle“ je v počátcích a tak<br />

jedinci zde vypuštění jsou ještě malí. Avšak v dospělosti dorostou úctyhodných rozměrů - přes 1 metr.<br />

Expozici jsme ke konci roku začali upravovat tak, aby na sezónu 2007 byla připravena. Byly zde doplněny<br />

počty u lorikulů modrotemenných (Loriculus galgulus) a nově zde návštěvníci mohli pozorovat např.<br />

i timálie černošedé (Heterophasia desgodinsi desgodinsi). V zázemí jsme soustředili mnoho druhů ptáků<br />

pro novou expozici „Voliéry ptáků Tibetu a Číny“. Tato expozice bude otevřena na jaře roku 2007. Mezi novinky<br />

tak patří bažant tibetský (Crossoptilon crossoptilon drouynii), drozd černoprsý (Turdus dissimilis), kavče<br />

červenozobé (Pyrrhocorax pyrrhocorax) a další.<br />

Doplnili jsme také chovné páry papoušků a z tohoto pohledu můžeme sezónu hodnotit jako úspěšnou.<br />

Dovezli jsme samici ary vojenského, mexický poddruh (Ara militaris mexicana) ze <strong>Zoo</strong> Lešná. Z Loro Parqueu<br />

jsme dovezli samici amazoňana vínorudého (Amazona vinacea) a pár guaroub (Guarouba guarouba).<br />

Získali jsme také samici ary červenouchého (Ara rubrogenys) od soukromého chovatele a další samici<br />

amazoňana vínorudého (Amazona vinacea) ze <strong>Zoo</strong> Stuttgart. Největší radost nám však udělaly odchovy<br />

a mezi nimi vévodí odchov dvou mláďat arů arakang (Ara macao).<br />

U dravých ptáků se nám podařilo získat harmonizující mladý pár supů hnědých (Aegypius monachus)<br />

výměnou za dospělou samici (<strong>Zoo</strong> Planckendael). Nově se návštěvníkům představili také naši největší orli<br />

– orli mořští (Haliaeetus albicilla). Úspěšně jsme odchovali kondora havranovitého (Coragyps atratus),<br />

supa kapucína (Necrosyrtes monachus) a polouměle supa bělohlavého (Gyps fulvus), což považujeme za<br />

obrovský úspěch. Mezi milníky se však jistě zapíše především nová voliéra pro supy bělohlavé, která splňuje<br />

všechna kritéria pro chov těchto krásných ptáků. Lehce stavěná a přitom prostorná voliéra je v zadní části<br />

vybavena rostlinami přírodně osázenou skálou s hnízdními boxy.<br />

U plameňáků kubánských (Phoenicopterus ruber ruber) již můžeme směle mluvit o pravidelnosti<br />

v odchovech. Odchovali jsme do dospělosti další 2 mláďata a můžeme tak uvažovat o přesunu několika<br />

plameňáků v rámci spolupráce do <strong>Zoo</strong> Praha. V roce 2007 tak celkem 4 jedinci doplní pražský chov.<br />

Mezi návštěvnicky nejatraktivnější zvířata patří šelmy. Proto je jistě dobrou zprávou, že se podařilo samici<br />

tygra ussurijského Máji (Panthera tigris altaica) odchovat dvě koťata – samečky. Unikátně bylo možno<br />

porod i první hodiny života mláďat sledovat na internetu. Další výraznou novinkou jsou lvi indičtí (Panthera<br />

leo persica). V rámci EEP programu se uskutečnil přesun zvířat, jehož výsledkem byl pár lvů pro <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong>.<br />

Samec Sohan pochází ze <strong>Zoo</strong> Paignton, samice Asha ze <strong>Zoo</strong> Eskilstuna. A do třetice vyvrcholila spolupráce naší<br />

zoo a zoologických zahrad v Jihlavě, Brně a Bratislavě. V rámci těchto přesunů odcestovala samice levharta<br />

cejlonského (Panthera pardus kotiya) Daisy do <strong>Zoo</strong> Jihlava, kde se úspěšně pářila se samcem a dnes odchovává<br />

2 zdravá koťata. Všechny tři druhy (poddruhy) těchto velkých koček patří k nejohroženějším taxonům, které<br />

<strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> chová.

---

ukazatel<br />

Ekonomika v roce <strong>2006</strong><br />

Pavlína Konečná a Petr Čolas<br />

Rok <strong>2006</strong><br />

v tis.Kč<br />

% podíl na<br />

nákladech celkem<br />

Změna v tis. Kč<br />

oproti r. 2005<br />

+ / -<br />

Náklady celkem 53.601 100 % + 784<br />

Z toho: spotřeba krmiv 3.318 6,2 % - 154<br />

ukazatel<br />

léčiva a veterinární potřeby 324 0,6 % + 96<br />

spotřeba ostatního materiálu 4.581 8,5 % - 1.817<br />

spotřeba energií 7.101 13,3 % + 473<br />

opravy a udržování 2.892 5,4 % + 973<br />

ostatní služby 5.714 10,7 % + 1.006<br />

osobní náklady celkem 24.034 44,8 % + 1.458<br />

ostatní náklady 5.637 10,5 % - 1.251<br />

Rok <strong>2006</strong><br />

v tis.Kč<br />

% podíl na<br />

vlastních<br />

výnosech<br />

Změna v tis. Kč<br />

oproti r. 2005<br />

Výnosy celkem 54.140 100% + 326<br />

Příspěvek zřizovatele a jiné zdroje*) 35.372 65 % - 115<br />

Vlastní výnosy celkem 18.768 35 % + 441<br />

Z toho: vstupné 14.403 76,7 % - 920<br />

nájemné, reklama 1.739 9,3 % + 322<br />

ostatní služby 480 2,6 % - 353<br />

tržby za zvířata 570 3,0 % + 160<br />

ostatní výnosy 1.576 8,4 % + 1.232<br />

Pozn.: *) jiné zdroje : Ministerstvo životního prostředí, Úřad práce <strong>Ostrava</strong>, Moravskoslezský krajský úřad<br />

Hospodaření naší zahrady za rok <strong>2006</strong> skončilo kladným hospodářským výsledkem ve výši 539 tis.Kč.<br />

Pro částečné zajištění provozu byl poskytnut naším zřizovatelem, Statutárním městem <strong>Ostrava</strong>,<br />

neinvestiční provozní příspěvek ve výši 32.0<strong>82</strong>tis. Kč, který ve srovnání s rokem minulým poklesl o 2,3 % a<br />

pokryl náklady cca 59,85 %. Tento neinvestiční příspěvek se skládá z příspěvku na provoz (25.550tis.Kč), který<br />

svými 90-ti % pokrývá rozpočtované osobní náklady (platy, sociální a zdravotní pojištění), zbylých 2.509tis.<br />

Kč lze použít na částečné uspokojení provozních potřeb nutných k zajištění chodu zahrady. Dále se skládá ze<br />

dvou účelově vázaných dotací určených na opravu a údržbu svěřeného majetku (1.096tis.Kč) a z příspěvku na<br />

pokrytí zúčtovaných účetních odpisů z dlouhodobého majetku.<br />

10

---

Neinvestiční příspěvek na provoz 2001 - <strong>2006</strong><br />

v tis. Kč<br />

35.000<br />

30.000<br />

25.000<br />

20.000<br />

21.165<br />

23.584<br />

24.566<br />

29.118<br />

27.784<br />

26.646<br />

15.000<br />

10.000<br />

5.000<br />

0<br />

2001 2002 2003 2004 2005 <strong>2006</strong><br />

Příspěvek na provoz bez odpisů a včetně účelových neinv. dotací<br />

rok<br />

Od roku 2004, kdy bylo dosaženo vrcholně nejvyššího příspěvku od zřizovatele, má neinvestiční příspěvek<br />

(bez odpisů) klesající tendenci v průměru o 5%. Tato skutečnost, která je v rozporu s rostoucími náklady na<br />

materiálové a energetické zabezpečení <strong>Zoo</strong>, s nárůstem nákladů na služby a mzdy, dané každoročně zákonem<br />

schváleným růstem platových tarifů, vytváří neustálý tlak na hledání jiných zdrojů spolufinancování z rozpočtů<br />

EU, státního rozpočtu, krajských úřadů a na dosahování vyšších tržeb rozvíjením dalších činností zahrady.<br />

Z Ministerstva životního prostředí ČR se nám podařilo získat dotaci ve výši 2.230tis.Kč na spolufinancování<br />

chovu některých ohrožených druhů zvířat a na zajištění ochrany přírody. Od Úřadu práce <strong>Ostrava</strong> jsme získali<br />

příspěvek na mzdové náklady ve výši 459tis.Kč. V roce <strong>2006</strong> jsme rovněž úspěšně požádali o dotaci z programu<br />

SROP z grantového schématu Jednotný komunikační styl 2005 na spolufinancování propagace turistického<br />

cíle <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> na území Moravskoslezského kraje s přesahem do příhraničních oblastí Polska a Slovenska.<br />

Dotace z prostředků Moravskoslezského krajského úřadu je určena na dva roky a v roce <strong>2006</strong> jsme z ní vyčerpali<br />

601tis.Kč.<br />

Pro dokrytí 35,01 % provozních nákladů byly vytvořeny vlastní výnosy zahrady ve výši 18.768tis.Kč. Ty<br />

se skládají převážně z tržeb ze vstupného a také částečně z ostatních výnosů - zejména nájemného, reklam,<br />

prodeje zboží, materiálu atd. Z důvodu nebývale chladného počasí, zejména zimy vydatné na sněhové<br />

srážky, poklesla návštěvnost v roce <strong>2006</strong> ve srovnání s minulým rokem o 28.205 návštěvníků, a činila<br />

309.049 návštěvníků. To se také výrazně odrazilo na vybraných tržbách ze vstupného, které při zachování<br />

cen vstupenek byly ve výši 14.403tis.Kč a oproti roku 2005 tak poklesly o 6 %. I přes tuto nepřízeň vzrostly<br />

vlastní výnosy o 2,4% - zejména zvýšeným úsilím v oblasti reklamy, nájmu a prodeje zboží a vzrostla také<br />

soběstačnost zahrady (celkové vlastní výnosy a dary v poměru k celkových provozním nákladům) na, v celé<br />

dlouhé historii <strong>Zoo</strong>, zcela rekordních 39,08 %.<br />

11

---

Výnosy v roce <strong>2006</strong><br />

v tis.Kč<br />

% změna<br />

oproti r.2005<br />

změna v Kč<br />

oproti r. 2005<br />

Celkové výnosy 54.140 + 0,6 + 326<br />

Z toho: příspěvek zřizovatele 32.0<strong>82</strong> - 2,3 - 752<br />

příspěvek MŽP, ÚP, KÚ (jiné zdroje) 3.290 + 24,0 + 637<br />

vlastní výnosy <strong>Zoo</strong> 18.768 + 2,4 + 441<br />

Podíl na celkových výnosech<br />

Zahrada má ve své správě 39 budov a 47 staveb, většina z nich (69% !) byla postavena v 50. – 70.<br />

létech minulého století! To se zcela pochopitelně odráží v nárůstu nákladů na opravy a údržbu, které oproti<br />

roku 2005 vzrostly o plných 50%. Za přispění zřizovatele (účelová dotace ve výši 1.096tis. Kč) se z mnoha<br />

urgentních věcí mohla realizovat alespoň oprava střechy pavilonu stádové africké zvěře a oprava povrchu<br />

podlahy prvních dvou kotců v pavilonu indických slonů.<br />

12

---

Počet nově pořízených budov a staveb<br />

35<br />

30<br />

16<br />

počet staveb (ks)<br />

počet budov (ks)<br />

25<br />

20<br />

14<br />

15<br />

10<br />

5<br />

0<br />

2<br />

11<br />

16<br />

3 5<br />

50. léta 60. léta 70. léta 80. léta 80. léta<br />

4<br />

9<br />

3 3<br />

po roce<br />

2000<br />

O stupni stáří a opotřebení budov a dalších objektů ve správě <strong>Zoo</strong> nejlépe vypovídá výše uvedená tabulka.<br />

Je z ní zcela zřejmé, že po období založení <strong>Zoo</strong> a poměrně rychlé výstavbě (60-70 léta) nastal v následujících<br />

desetiletích velmi prudký útlum (a v mnoha letech i úplné zastavení) veškerých investičních aktivit. Ještě<br />

před zhruba 30 lety byla <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> na cca 3. místě v pomyslném TOP žebříčku českých a slovenských<br />

zoologických zahrad (po Praze a Dvoře Králové). Od té doby se ale díky velmi výraznému investičnímu útlumu<br />

propadala na stále nižší příčky a postupně se před ní dostaly i zahrady nesrovnatelně menších měst, než<br />

je třetí největší město v republice. Díky dlouhodobému finančnímu poddimenzování je tak dnes velká část<br />

hlavních objektů z doby prvních let <strong>Zoo</strong> morálně i fyzicky velmi zastaralých a jejich jediným smysluplným<br />

(a v konečném důsledku i nejekonomičtějším) řešením bude pouze postupná demolice. I když se po roce 2000<br />

z výše uvedeného grafu počtu staveb a budov zařazených do majetku zdá, že konečně nastává tolik kýžený<br />

zvrat, není to tak docela pravda. S výjimkou opravdu moderního pavilonu slonů se totiž jedná o rozsahem<br />

malé stavby a stavbičky, ve velké většině o lehké a poměrně levné voliéry pro ptáky.<br />

V roce <strong>2006</strong> byly nově zařazeny do majetku celkem 4 objekty. Z toho byla 1 budova za cca 92.557tis.<br />

Kč, jednalo se o, již před dvěma lety vybudovaný, nový pavilon slonů, převedený z majetku zřizovatele do<br />

majetku zahrady v investičním nákladu města 91.462tis.Kč. Dalšími zařazenými objekty byly 3 stavby již jen<br />

drobného stavebního rozsahu za cca 2.050tis. Kč - dvě dřevěné ubikace pro lemury umístěné na ostrůvcích<br />

jednoho z pěti rybníků a voliéra pro supy.<br />

Vzhledem k velmi nepříznivě se vyvíjejícím tržbám za vstupné, zejména v první polovině roku (až teprve<br />

teplý podzim i velmi mírná zima přinesla zvýšený počet návštěvníků a tím i snížení zpočátku zcela hrozivě<br />

vypadající ztráty z tržeb ze vstupného) jsme museli průběžně a opakovaně několikrát přijímat stále se zpřísňující<br />

restriktivní opatření. Pokud jsme nechtěli skončit v červených číslech, tak nám ostatně ani nic jiného nezbývalo.<br />

A to i za cenu dalšího nežádoucího omezení řady potřebných činností. Výsledkem je, že jsme v závěrečném<br />

13

---

srovnání s rokem 2005 výrazně snížili spotřebu materiálu a to o 18,57 %, tj. v objemu 1.875tis.Kč.<br />

Vývoj nákladů na energii a vodu je dlouhodobě rostoucí a je úzce svázán jak s vývojem cen, tak i s počasím.<br />

A to již dnes činí tyto náklady více než dvojnásobek nákladů na krmení všech chovaných zvířat ! A je přitom<br />

více než jisté, že ceny energií do budoucna ještě dále výrazně porostou. Vzhledem k fyzické zastaralosti<br />

a nesmírné energetické náročnosti většiny objektů i s ohledem na provozně sice nejjednodušší a vyhovující,<br />

ale velmi nákladné způsoby vytápění areálu (naprostá většina objektů je vytápěna sice „nejčistší“, ale<br />

zároveň nejdražší elektrickou energií, nový objekt slonů drahým propan-butanem a jen malá část <strong>Zoo</strong> stále<br />

nejlevnějším zemním plynem) se vedení <strong>Zoo</strong> pokouší tuto alarmující situaci co nejrychleji řešit. Optimální<br />

by samozřejmě bylo kombinovat co největší množství úsporných opatření včetně zateplování najednou.<br />

Ale ani na tyto energetické úspory formou zateplení se nám prozatím nepodařilo získat potřebné finanční<br />

prostředky. Za výrazné finanční pomoci zřizovatele (investiční dotace na spolufinancování ve výši 300tis.Kč)<br />

jsme nechali zpracovat projekt plynofikace části areálu. V řadě míst, zejména tam, kde by přívod zemního<br />

plynu vzhledem ke vzdálenosti celou investici ještě dále výrazně prodražil, počítáme s poměrně širokým<br />

využitím OZE (obnovitelné zdroje energie). Náklady na hlavní médium - elektrickou energii – činily v roce<br />

<strong>2006</strong> plných 3.806tis.Kč ! Teprve po napojení alespoň některých dalších části areálu na zemní plyn (pokud<br />

možno v kombinaci s OZE a postupným zateplováním alespoň několika vybraných objektů) bude možno, když<br />

už ne snížit, tak alespoň dále nezvyšovat tyto, pro alespoň trochu smysluplnou ekonomiku <strong>Zoo</strong>, zcela zásadní<br />

mandatorní výdaje.<br />

14

---

Základní představu o spotřebách energie v <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> poskytuje výše uvedený graf „Rozložení spotřeby<br />

tepla dle spotřeby jednotlivých objektů“. Převzato z energetického auditu z roku 2004, bez započtení<br />

nového objektu – pavilonu slonů. Z tohoto grafu jednoznačně vyplývá, že největší spotřebu vykazuje jeden<br />

z nejstarších objektu – označený „hrošinec a sloninec“ – dnešní objekt hrochů a nosorožců. Největší podíl<br />

44,8% na celkových nákladech tvoří osobní náklady (mzdy, zákonné sociální a zdravotní pojištění, příspěvek<br />

na FKSP, příspěvek na obědy), jejichž nárůst byl dán zejména zákonným nařízením vlády. Na mzdách jsme<br />

vyplatili 16.918tis.Kč pro 88,08 zaměstnanců v přepočteném stavu, průměrná mzda tak činila 16.006,- Kč.<br />

V tomto roce se podařilo získat historicky nejvyšší částku za finanční dary od organizací a drobných dárců<br />

ve výši 2.180tis.Kč, které tak oproti roku 2005 vykazují nárůst až o 253 %. Dárci přispěli jak na chov zvířat, tak<br />

i na výstavbu nových expozic a obnovu stávajícího dlouhodobého majetku. Získali jsme také řadu věcných<br />

darů - např. nátěrový materiál, cibulky zahradních tulipánů, výsadbový materiál a.j.. Níže jmenovaným<br />

i nejmenovaným i celé řadě anonymních dárců a sponzorů děkujeme za přízeň!<br />

Naši dárci a sponzoři:<br />

Nadace ČEZ<br />

UNILEVER ČR, spol. s r.o.<br />

Severomoravská plynárenská, a.s.<br />

Mittal Steel <strong>Ostrava</strong>, a.s.<br />

Akzo Nobel Coatings CZ, a.s.<br />

Ing. Vladislav Uličný-INTEXT<br />

Skanska CZ a.s.<br />

Opavia-LU, a.s.<br />

WAY MORAVA, s.r.o.<br />

Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s.<br />

Bytostav Poruba a.s.<br />

školáci ze ZŠ Školní 862, Orlová<br />

ZŠ Dvorského 1, <strong>Ostrava</strong> - Bělský les<br />

ZŠ a MŠ Horní Suchá, Těrlická 969/24<br />

ZŠ Cihelní 1666, Karviná - Nové Město<br />

studenti ze Střední školy Sýkorova 1, Havířov - Šumbark<br />

pracovníci Krajského soudu v Ostravě<br />

Petr a Svatava Širocí, Průhonice u Prahy<br />

manželé Spěváčkovi, Slezská <strong>Ostrava</strong><br />

paní Zdeňka Janoušková, <strong>Ostrava</strong><br />

a další.<br />

Všichni sponzoři jsou uvedeni na webových stránkách www.zoo-ostrava.cz a také budou zveřejněni<br />

v připravovaném časopise.<br />

15

---

Dokončené a započaté investiční akce:<br />

16<br />

Výstavba, projektová činnost<br />

Stanislav Derlich a Petr Čolas<br />

Po velmi dlouhé a náročné přípravě byla zahájena 1. etapa botanizace <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong>, jejímž cílem je<br />

vybudování tří botanických stezek, které návštěvníkům zpřístupní řadu doposud nevyužívaných cenných partií<br />

areálu Stromovky. Konkrétně se jedná o tyto stezky „Cestu vody“, „Cestu stínů“ a „Cestu lesa“. Nejvýraznější ze<br />

stezek je CESTA VODY, která povede po východní hranici areálu zoo podél stávajících vodních ploch. Návštěvník,<br />

který se rozhodne pro procházku touto trasou, přijde s vodou do přímého kontaktu a dostane se tak do<br />

blízkosti mokřadů, podmokřených míst podél potoků, lesních tůní či rybníků. Svébytný charakter má také<br />

CESTA LESA, kterou tvoří soustava lesních pěšin, a které dominují vzrostlé buky a odpočinkové místo nazvané<br />

„lesní altán“ s vyhlídkou na rybník. Třetí stezka nazvaná CESTA STÍNŮ bude vzhledem ke svažitosti trasou<br />

náročnější s atraktivním prvkem 28 m dlouhé lanové lávky nad údolím v jižní části areálu zoo. Návštěvník se<br />

bude na všech cestách pohybovat po povalových chodnících, můstcích, lesních stezkách a visutých lávkách<br />

nad stržemi a nad vodou. Může se ale také těšit např. na „ptačí louku“ (prostor doplněný plastikami ptáků<br />

a různými herními prvky), „sluneční louku“ (kde bude umístěna soustava slunce sloužící k odpočinku, kterou<br />

doplní herní lanová sestava) a na nový informační systém celé botanické části. Slavnostní otevření všech cest<br />

a stezek je naplánováno na červen 2007.<br />

V srpnu byla dokončena nová velká voliéra supů. Pro její výstavbu byly použity peníze z rezervního<br />

fondu organizace s celkovým nákladem 1.738.360,- Kč. Tato historicky největší voliéra v <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> je určena<br />

pro chov velkých druhů supů, zejména supů bělohlavých. Svými rozměry 31 m x 16 m x 8 m výška (plocha cca<br />

500 m 2 , objem téměř 4 000 m 3 ) nabízí zvířatům nejen výrazně lepší prostorové podmínky, ale i tři hnízdní<br />

místa na uměle vytvořené skále. Spolu se zahradnickou výsadbou a výukovými prvky plně odpovídá způsobu<br />

prezentace zvířat v moderních zoologických zahradách.<br />

V roce <strong>2006</strong> také pokračovaly práce na nových voliérách pro ptáky Tibetu a Číny. Za novou expozicí pro<br />

poníky a osly vyrostla již na přelomu listopadu a prosince 2005 hrubá stavba pěti velkých voliér. Ty provedou<br />

návštěvníka od vrcholků Himalájí až do údolí a nížin. Průchozí pro návštěvníky jsou dvě z voliér – „Himaláje“ na<br />

ploše 135 m 2 , objem 634 m 3 a „Nížiny východní Číny“ s plochou 152 m 2 a objemem 714 m 3 . Zbývající tři voliéry<br />

imitující biotopy „Náhorní plošiny Tibetu“, „Bambusových porostů Sečuanu“ a „Smíšeného lesa Junnanu“<br />

jsou o něco menších rozměrů, ale i tak svou velikostí mnohonásobně převyšují původní voliéry ptáků. Vedle již<br />

chovaných druhů jako jsou např. volavky rusohlavé nebo satyr Teminckův, zde mohou návštěvníci obdivovat<br />

i zcela nové druhy jako je např. bažant tibetský nebo kavče červenozobé. Vybudování tohoto nového<br />

chovatelsko - expozičního komplexu současně umožní odstranit staré, zkorodované a prostorově i esteticky<br />

nevyhovující voliéry ptáků u hlavní trasy. Náklady na výstavbu nové expozice ptáků Tibetu a Číny činily<br />

2.079.743,- Kč a byly hrazeny z investiční dotace zřizovatele – Statutárního města <strong>Ostrava</strong> (SMO). Vzhledem<br />

k obrovskému objemu zahradnických a dekoračních prací (jen do konce prosince bylo do komplexu umístěno<br />

více než 400 tun pískovce) a také z důvodu obzvláště dlouhé a komplikované zimy, nemohla být expozice<br />

otevřena návštěvníkům již v roce <strong>2006</strong>, jak jsme původně předpokládali. S otevřením voliér se tedy počítá<br />

nejpozději v květnu 2007.

---

Velmi úspěšně pokračoval náš dlouhodobý projekt <strong>Zoo</strong> vlídná k handicapovaným spoluobčanům<br />

- zpřístupnění dalších míst zoo handicapovaným. Po úspěšném zpřístupnění oblíbené dětské zoo pro děti<br />

i dospělé na invalidním vozíčku (rok 2005), byly v roce <strong>2006</strong> realizovány s celkovým nákladem 643.498,- Kč<br />

další stavební úpravy obdobného zaměření. Jednalo se např. o úpravy vstupů do pavilonů, zpřístupnění<br />

amfiteátru i některých občerstvovacích míst a zejména pak zpřístupnění expozice lam alpak, která nově<br />

umožňuje návštěvníkům přímý kontakt s těmito oblíbenými a atraktivními domácími zvířaty. Došlo rovněž<br />

k výměně některých kovových a zděných bariér za skleněné, což výrazně zlepšilo nejen výhledové možností<br />

lidí na vozíčku, ale i malých dětí. Skla byla instalována např. ve třech klecích rysů, u mývalů, při pohledu<br />

do expozic „Krasového potoka“ či „Čínské zahrady“. Většina potřebných finančních prostředků byla získána<br />

z úspěšně obhájeného grantu Nadace ČEZ a výraznou částkou 200 tis. Kč přispěla i společnost Severomoravská<br />

plynárenská a.s.<br />

V roce <strong>2006</strong> bylo dokončeno tolik potřebné odbahnění rybníka č.2 spojené s opravami ujíždějícího<br />

erodovaného břehu a s vytvořením dvou ostrovů a jednoho poloostrova z odtěženého sedimentu. Vegetací<br />

osázené ostrovy budou sloužit jako moderní přírodní expozice ohrožených druhů lemurů a poloostrov bude<br />

zpřístupněn pro návštěvníky jako vyhlídkové i odpočinkové stanoviště. Celkové náklady této investičně<br />

i technicky náročné akce (přesun téměř 4 000 m3 sedimentů, elektrifikace obou ostrůvků, podhladinové<br />

můstky) činily 2.109.698,- Kč a byly hrazeny převážně z mimořádné investiční dotace zřizovatele (SMO) ve výši<br />

2 mil. Kč. Do dalších let tedy <strong>Zoo</strong> zbývá provést odbahnění a úpravy na zbývajících dvou rybnících.<br />

V prosinci bylo uvedeno do provozu nevelké (obsah 2,4 m3), ale vysoce návštěvnicky atraktivní mořské<br />

akvárium v pavilonu nosorožců. Tato expozice nabízí návštěvníkům poprvé v historii ostravské zoo pohled do<br />

podmořského světa korálového útesu. Vedle množství pestrobarevných druhů ryb je zde zastoupena rovněž<br />

řada bezobratlých živočichů včetně živých korálů.<br />

V průběhu roku byly na nově vzniklých ostrovech v roce 2005 odbahněného rybníka pod výběhem žiraf<br />

instalovány dvě nové dřevěné ubikace pro lemury. Došlo tím k velmi výraznému zlepšení životních<br />

podmínek chovaných vzácných zvířat. Nově vzniklé prostory jsou vytápěné a umožní lemurům zásadním<br />

a žádoucím způsobem prodloužit jejich pobyt na vegetací zarostlých ostrovech. Výstavba obou ubikací za<br />

celkem 311.631,- Kč byla z naprosté většiny financována z darů (Mittal Steel <strong>Ostrava</strong>, a.s. - 100 tis. Kč, Skanska<br />

CZ, a.s. - 50 tis. Kč, WAY MORAVA, s.r.o. - 40 tis. Kč, Bytostav Poruba, a.s. - 30 tis. Kč)<br />

V roce <strong>2006</strong> proběhla rovněž první etapa celkové rekonstrukce (rozpadlého a zchátralého) oplocení<br />

kolem areálu zoo za 3.600.000,- Kč financovaného z mimořádné investiční dotace zřizovatele (SMO). Na<br />

tomto místě je třeba připomenout, že celý 100 ha areál zoo má oplocení dlouhé téměř 6 km, jeho stav je<br />

dlouhodobým finančním poddimenzováním instituce na mnoha místech havarijní, a že projektem odhadnuté<br />

náklady na celkovou rekonstrukcí činí cca. 8 mil Kč bez DPH. Do rozpočtu SMO na rok 2007 se naštěstí podařilo<br />

zařadit 2. etapu rekonstrukce oplocení, a tak jsou alespoň v tomto ohledu vyhlídky <strong>Zoo</strong> nadějné.<br />

Na konci roku <strong>2006</strong> byly rovněž zahájeny práce na stavebních úpravách služební vily. Celá akce by<br />

měla být dokončena v průběhu jara 2007 a jedná se o vytvoření dvou bytových jednotek pro zaměstnance<br />

zoo. V průběhu roku <strong>2006</strong> bylo zatím proinvestováno celkem 298.977,- Kč. Tato akce je plně financována<br />

z investičního fondu organizace.<br />

17

---

Z dalších významnějších investičních akcí bychom zdůraznili opravu a částečnou výměnu kovových<br />

bariér na souši i v bazénu hrochů za 77.127,50 Kč a nákup zahradního traktoru za 323.817,- Kč pro potřeby<br />

dendrologického oddělení zejména v souvislosti s nově otevřenými botanickými stezkami.<br />

V roce <strong>2006</strong> bylo započato nebo proběhla projektová příprava u následujících akcí:<br />

V průběhu celého roku <strong>2006</strong> probíhala jednání s cílem konečně dosáhnout změny územního plánu města<br />

tak, aby již zhotovený a v loňském roce zaplacený projekt pro stavební povolení nové společné expozice<br />

medvědů ušatých a hulmanů posvátných (rozloha 1,4 ha, vyhlídky, terasy, doplňkové expozice, toalety<br />

včetně WC pro handicapované spoluobčany atd.) mohl obdržet kladné stanovisko Odboru životního prostředí<br />

MMO a následně tím mohla být odstraněna poslední z mnoha administrativních překážek a mohlo být<br />

zažádáno o vydání stavebního povolení.<br />

Pokud jde o projekt 2. etapy botanizace = technické zázemí dendrologického oddělení<br />

(komplex skleníků nahrazující stávající skleník z roku 1959 /ve zcela havarijním stavu/ ve spojení s využitím<br />

obnovitelného zdroje energie pro vytápění – dřevní štěpka) bylo v průběhu roku potřeba dopracovat ještě tzv.<br />

rozptylovou studii i hlukovou zátěž při procesu štěpkování (celkem 37.485,- Kč), následně proběhlo dopracování<br />

realizačního projektu (215.627,- Kč) a bylo vydáno i stavební povolení na dotyčnou investici (inženýrská<br />

činnost za 23.800,- Kč). Následně se podařilo zajistit souhlas Rady města a následně Zastupitelstva města<br />

(v případě úspěšného získání dotace) na předfinancování a spolufinancování tohoto záměru. V rámci projektu<br />

se pak podařilo podat žádost na získání finančních prostředků z Finančních mechanismů EHS/Norsko.<br />

Byly zahájeny další fáze projektové přípravy (navazuje na již zpracovanou studii a projekt úspor<br />

energie a vody v pavilonu hrochů s použitím jednoduché filtrace a ekologicky obnovitelného paliva<br />

k vytápění) rekonstrukce pavilonu hrochů s cílem snížit energetickou náročnost provozu stavby – výměna<br />

střechy, vstupních vrat a části obvodového pláště budovy. Následně se podařilo zajistit souhlas Rady města<br />

a následně Zastupitelstva města (v případě úspěšného získání dotace) na předfinancování a spolufinancování<br />

tohoto záměru. V rámci projektu se pak podařilo podat žádost na získání finančních prostředků z Finančních<br />

mechanismů EHS/Norsko.<br />

Probíhala projektová příprava řešící odvod splaškových vod z lokalit v areálu (kde do dnešního dne není<br />

likvidace odpadních vod vyřešena), tedy odkanalizování lokalit nezaústěných na centrální čistírnu<br />

odpadních vod. Jedná se o vrátnici, včetně veřejných WC, správní budovu, budovu a bazén plameňáků, letní<br />

restauraci Stromovka, pavilón malých šelem, stánek U medvěda, pavilon vodního ptactva a budovu Safari,<br />

včetně veřejných WC. Předmětný komplexní projekt bude dokončen na jaře roku 2007 a stojí organizaci<br />

(včetně inženýrské činnosti) 242.760,- Kč.<br />

Probíhala projektová příprava plynové přípojky pro vybrané stavby v centrální části zoo (zejm.<br />

pavilon slonů, opic, šelem a hrochů, objekt, ve kterém sídlí celé oddělení pro kontakt s veřejností atd.)<br />

včetně řešení již dosluhující zadní větve plynovodu zásobující hospodářskou část <strong>Zoo</strong> až po pavilon afrických<br />

kopytníků a pavilon vodních ptáků. V souladu se závěry energetického auditu by mělo dojít k nahrazení velmi<br />

neefektivního a nákladného vytápění uvedených staveb propanbutanem (sloninec) a elektřinou (ostatní<br />

18

---

objekty) a k výrazným finančním úsporám. Cena projektu byla 309.400,- Kč (převážně hrazeno z mimořádné<br />

investiční dotace zřizovatele SMO) a celkové náklady plynofikace odhadnuté projektem činí téměř 10 mil. Kč.<br />

Z dalších změn v areálu zoo stojí za pozornost např.:<br />

• odstraněním stropního pletiva a jeho nahrazením elektrickým ohradníkem a výměnou<br />

starých zkorodovaných bočních pletiv došlo k výrazné estetizaci jedné z expozic malých<br />

šelem, konkrétně servalů<br />

• rozšíření expozice poníků a oslíků o další výběh<br />

• oprava podlah v prvních dvou kotcích v pavilonu slonů za 271 tis. Kč (mimořádná<br />

neinvestiční dotace zřizovatele SMO)<br />

• výroba a instalace nového odpočinkového a občerstvovacího místa (stylová zastřešená<br />

posezení) v blízkosti nové voliéry supů<br />

• rozšíření možnosti občerstvení rovněž na hlavní trase z důvodu uzavření letní restaurace,<br />

již delší dobu nevyhovující svým technickým stavem hygienickým požadavkům<br />

• úpravy a propojování některých menších expozic do větších a pro chovaná zvířata<br />

vhodnějších celků – vnitřní ubikace lvů, některé výběhy malých kočkovitých šelem<br />

Výběh servalů prošel výraznou proměnou – foto archiv zoo<br />

19

---

Vzdělávací a propagační činnost<br />

Stanislav Derlich, Šárka Kalousková, Monika Ondrušová<br />

Výuka<br />

Do škol v celém Moravskoslezském kraji byl distribuován leták s informacemi o možnostech<br />

vzdělávání v zoo a o rozšířené nabídce výukových programů, který byl vydán v nákladu 1000 ks. Nabídka<br />

výukového centra <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> byla rozšířena o 11 nových výukových programů určených pro žáky ZŠ<br />

a gymnázií, o nové pracovní listy, jak pro mladší, tak starší žáky. Celkem se 113ti vzdělávacích aktivit<br />

zúčastnilo 2033 dětí. Přírodovědné vycházky pro mateřské školky absolvovalo celkem 846 dětí (40 akcí).<br />

Pro veřejnost byl zahájen cyklus pravidelných odborných přednášek ve výukovém centru zoo „Novinky<br />

ze světa zoologie“ pod vedením nového vědeckého pracovníka zoo RNDr. Jana Pluháčka PhD. Proběhla<br />

i řada dalších přednášek, např. přednáška našeho předního odborníka Karla Popracha o našich sovách nebo<br />

přednáška pracovnice Ministerstva zahraničí Zuzany Beranové a šéfredaktora ostravské redakce MF DNES<br />

Petra Žižky o Keni. Celkem se 22 přednášek v zoo zúčastnilo 406 osob.<br />

Přednášky mimo areál zoo se konaly v knihovnách města Ostravy, v kulturních domech, domovech<br />

důchodců a na dětských odděleních 3 ostravských nemocnic. S přednáškou o významu zoologických zahrad<br />

jsme se zúčastnili mezinárodního festivalu s ekologickou tématikou trvale udržitelného rozvoje <strong>Ostrava</strong> <strong>2006</strong>.<br />

Navázali jsme spolupráci s Institutem pro celoživotní vzdělávání Havířov, a to formou přednášek v rámci<br />

univerzity třetího věku. Všech přednášek se zúčastnilo 837 osob.<br />

Soutěže<br />

V dubnu a v listopadu se uskutečnily tradiční vědomostní soutěže pro žáky základních škol a gymnázií.<br />

Tématem jarního kola, kterého se zúčastnilo 2280 dětí, byli “Nosorožci“. Tématem podzimního kola, kterého<br />

se zúčastnilo 2213 dětí, byli „Ptáci a savci Madagaskaru“. Obě témata byla zvolena aktuálně v souvislosti<br />

s probíhajícími kampaněmi Evropské asociace zoologickcýh zahrad a akvárií (EAZA). Do každé soutěže se<br />

zapojilo více než 100 škol celého Moravskoslezského kraje.<br />

Během letních prázdnin proběhla ve spoluprací s redakcí MF DNES soutěž pro děti na téma nosorožci ve<br />

dvou kategoriích, pro starší děti soutěž vědomostní, pro mladší jako soutěž výtvarná.<br />

Kruh přátel zoo<br />

Počet členů Kruhu přátel zoo byl 99. Řada členů se podílela na přípravě a organizaci akcí pro veřejnost<br />

pořádaných zoo.<br />

Jezdecký kroužek pro děti<br />

Jezdecký kroužek na ponících probíhal po celý rok, s výjimkou letních prázdnin, dvakrát týdně. Přihlášeno<br />

bylo 15 dětí.<br />

Projekt „Propagace turistického cíle <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong>“<br />

V loňském roce se na spolufinancování <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> poprvé v celé její historii alespoň trošku výraznějším<br />

způsobem spolupodílel i Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Doposud se bohužel nejednalo o žádnou<br />

přímou podporu <strong>Zoo</strong>, ale alespoň jsme měli možnost pokusit se ucházet o některé prostředky v rámci Krajským<br />

20

---

úřadem vypisovaných grantových schémat. I když se jedná o činnost časově, personálně, administrativně<br />

a v neposlední řadě i finančně náročnou, přesto je alespoň takovýto první úspěch velmi potěšitelný. A to už<br />

jen pro prostý fakt, že <strong>Zoo</strong> svou samotnou podstatou vůbec není zařízení pouze pro občany tohoto města,<br />

ale svým působením výrazně zasahuje nejen do celého kraje, ale i přinejmenším do příhraničí. Nejméně<br />

50 % návštěvníků naší <strong>Zoo</strong> nebydlí na území města a zejména pro školní zájezdy i výlety celých rodin<br />

z Polska (a částečně také i ze Slovenska) je návštěva <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> hlavním cílem a důvodem jejich návštěvy<br />

Moravskoslezského kraje. V loňském roce tak mohla proběhnout první rozsáhlejší propagační kampaň <strong>Zoo</strong><br />

<strong>Ostrava</strong>, na kterou se nám v nelehké a administrativně a časově náročné soutěži podařilo získat finanční<br />

prostředky ze strukturálních fondů EU, a to ze Společného regionálního operačního programu (SROP) v oblasti<br />

cestovního ruchu, ve výši 1.370.066,- Kč. A právě na tento program vypsal grantové schéma Krajský úřad<br />

Moravskoslezského kraje a i získané finanční prostředky byly následně distribuovány jeho prostřednictvím.<br />

V rámci tohoto projektu byly dosud realizovány následující aktivity:<br />

• proběhla mediální kampaň v období hlavní návštěvnické sezóny, tj. červen – srpen, v regionálních médiích<br />

v polském příhraničí – reklamní spoty v polském rozhlase a televizi<br />

• na hlavních příjezdových tazích v Moravskoslezském kraji směrem do Ostravy v době hlavní návštěvnické<br />

sezóny bylo instalováno 7 reklamních billboardů<br />

• byly vydány informační letáky v 7 jazykových verzích (angličtina, němčina, polština, slovenština, ruština,<br />

arabština, řečtina) a tyto byly distribuovány na městská informační a turistická centra, ubytovací a lázeňská<br />

zařízení Moravskoslezského kraje a na městská informační centra v polském příhraničí<br />

Webové stránky <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong><br />

V rámci projektu „Propagace turistického cíle <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong>“ byly webové stránky rozšířeny o německou<br />

a ruskou verzi, a také zpřístupněny uživatelům s těžkým zrakovým postižením (tzv. blind-friendly web).<br />

Z dalších úprav stojí za zmínku vytvoření nové sekce Dárcovské SMS a Výzkum (v rámci sekce Ochrana přírody),<br />

a také přidání video sekvence z porodu tygra ussurijského.<br />

Další propagace zoo<br />

• novinky ze zoo zasílány pravidelně, nejméně 1x týdně do více než 50 médií: např. Právo, Deník, MF DNES,<br />

Ostravská radnice, Moravskoslezské noviny, Blesk, Koktejl, měsíčník Program, Týdeník <strong>Ostrava</strong>, Metro,<br />

rádia Orion, Čas, Helax, Frekvence 1, Rádio Kiss Morava, Český rozhlas <strong>Ostrava</strong>, televize ČT, Polar (Prima,<br />

Nova) atd., navázána spolupráce s Českou televizí – pravidelné reportáže o zoo v pořadu Dobré ráno<br />

• speciální tisková konference k repatriaci orla skalního do Beskyd – 7. prosince<br />

• vydání propagačního plakátu s textem na zadní straně v jazykových verzích: čeština, angličtina, polština<br />

(akce v zoo <strong>2006</strong>, výukové programy pro školy, chystané novinky v roce <strong>2006</strong>) – distribuce do škol, domovů<br />

důchodců a dalších institucí Moravskoslezského kraje<br />

• vydání speciální mapy zoo pro handicapované spoluobčany za finanční podpory Nadace ČEZ<br />

• výroba ostatních propagačních a upomínkových předmětů: kšilty, pohlednice, turistické známky<br />

• reklamní plakáty v dopravních prostředcích městské hromadné dopravy – akce v zoo na jednotlivá roční<br />

období<br />

• vydání prvního čísla časopisu ostravské zoo „Ostravský čolek“ v nákladu 1 000 kusů<br />

• instalace nových 8 reklamních tabulí zoo ve vybraných městech Moravskoslezského kraje<br />

21

---

• článek o novém pavilonu slonů v „EAZA News“<br />

• článek o úpravách areálu pro handicapované spoluobčany v „IZE journal“<br />

• propagace zoo na „Českém dni“ v Krakově<br />

Akce pro veřejnost<br />

• První jarní den v zoo - zahájení sezónního krmení nejatraktivnějších druhů zvířat pro návštěvníky s odborným<br />

výkladem chovatele (19. března)<br />

• Den ptactva - soutěže pro děti, výstava vajec a ptačích preparátů (1. dubna)<br />

• Den Země - účast na městských oslavách Dne Země na Slezskoostravském hradě v centru Ostravy (20.4.)<br />

a na Hlavní třídě v Ostravě - Porubě (21.4.). <strong>Zoo</strong>logická zahrada (vedle ohrádky s kontaktními zvířaty)<br />

prezentovala cíle a smysl fungování dnešních zoologických zahrad zejm. při záchraně ohrožených druhů<br />

zvířat, poprvé se oslavy Dne Země uskutečnily rovněž přímo v areálu zoo (sobota 22.4.)<br />

• Prezentace zoo v rámci filmového festivalu o trvale udržitelném rozvoji (24. - 28. dubna)<br />

• „Co se nosí v zoo?“, - módní přehlídka s doprovodným programem v Čínské zahradě (7. května)<br />

• Den s Komerční bankou - zábavný program v amfiteátru zoo (13. května)<br />

• Den zdraví s Revírní bratrskou pokladnou (27. května)<br />

• Den dětí - pohádkový les v zoo, pro všechny děti připraven malý dárek (1. června)<br />

• Den životního prostředí - kontaktní stolky s přírodninami: lebky, kůže, vycpané preparáty (4. června)<br />

• Den pro orla - odborné přednášky, sokolnické ukázky, zahájení výstavy o repatriaci orlů skalních (18.<br />

června)<br />

• Den květů - soutěž kreslení pro děti (21. června)<br />

• Prázdniny začínají v zoo – soutěže pro děti (1. července)<br />

• Letní škola v zoo – akce formou příměstského tábora, téma Voda a vodní svět, pro velký zájem poprvé dva<br />

turnusy (7. – 18. srpna)<br />

• Folk v zoo – folkový koncert, vystoupili Žamboši, Kajkery, Streichl Trio, Sova-Slamák, Douda Band a Hamřík-<br />

Kunčar (26. srpna)<br />

• Den pro Afriku – soutěže na nosorožčí téma, přednáška o Keni (27. srpna)<br />

• Prázdniny končí v zoo – soutěže pro děti (2. září)<br />

• Divadelní představení ND Moravskoslezského Opera z pouti, poprvé v historii zoo (2. – 3. září)<br />

• Evropská noc pro netopýry (7. září)<br />

• Den pro seniory – průvodcovská služba a bezplatný vstup pro seniory (16. září)<br />

• Den bez aut – zvýhodněný vstup pro cyklisty (22. září)<br />

• Den zvířat – soutěže pro děti (1. října)<br />

• Lampiónový průvod a Halloween v zoo (4. listopadu)<br />

• Výlov rybníka (5. listopadu)<br />

• Mikuláš v zoo – oslava narozenin šimpanzů a mikulášská nadílka pro děti (6. prosince)<br />

• Strojení stromečku v zoo – speciální program pro rodiny s dětmi (16. prosince)<br />

• Víkendové projížďky na ponících pro děti<br />

• Sokolnické ukázky v rámci speciálních akcí o víkendech, nově sokolnické ukázky během letních prázdnin<br />

každý den s výjimkou pondělí<br />

• Komentované krmení zvířat pro návštěvníky (březen - říjen)<br />

• nově dotykové stolky s přírodninami (lebky, kůže, peří apod.) pro návštěvníky (červen - září)<br />

22

---

• Večerní komentované projížďky zoovláčkem (červen - srpen)<br />

• Běžkování v zoo (leden, únor)<br />

• Zimní večerní komentované prohlídky pavilonu slonů (leden, únor, prosinec)<br />

Sponzorství<br />

Od 5. května <strong>2006</strong> mohou zájemci podpořit chov zvířat v ostravské zoo zasláním dárcovských SMS. Do<br />

konce roku bylo zasláno 1146 DMS. Byly vyrobeny a distribuovány plakáty na podporu DMS a dále letáky<br />

k adopci zvířat. Během roku probíhaly křtiny a narozeniny zvířat za účasti jejich adoptivních rodičů.<br />

Ve dnech 11. - 12. října se uskutečnilo setkání se sponzory, kterého se zúčastnilo celkem 140 lidí.<br />

Některé další akce:<br />

• účast na kampaních Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) na záchranu nosorožců<br />

(instalace 3 informačních panelů v pavilonu nosorožců) a fauny Madagaskaru<br />

• setkání Slezské ornitologické společnosti<br />

• účast na veletrhu cestovního ruchu „Holiday World“ v Praze v rámci společné prezentace zoologických<br />

zahrad<br />

• zapůjčení zvířat pro Hornické muzeum a Slezskoostravský hrad<br />

• zahájena postupná výroba a instalace nových barevných cedulek zvířat včetně nových přírodních úchytů na<br />

cedulky<br />

• instalace nových informačních tabulí – CHKO Poodří, Jeseníky, Beskydy, Stanice pro handicapované<br />

živočichy v Bartošovicích, Projekt reipatriace orla skalního<br />

• zprovoznění druhé zooprodejny ve spolupráci s Charitou <strong>Ostrava</strong>, Charitou Hlučín a Charitou sv. Alexandra,<br />

prodej suvenýrů ze zoo a výrobků z chráněných dílen<br />

• historicky první svatba v zoo – Čínská zahrada (1. dubna)<br />

• zasedání výroční Valné hromady Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZ) za účasti zástupců<br />

19 zoologických zahrad (26. – 28. dubna)<br />

• setkání starostů Sdružení měst a obcí povodí Ondřejnice (9. června)<br />

• slavnostní odhalení vyřezávaných soch – zvířecí motivy u dětské zoo (16. června)<br />

• slavnostní otevření upravené dětské zoo pro vozíčkáře (12. července)<br />

• v rámci příhraniční spolupráce se <strong>Zoo</strong> Opole proběhlo společné setkání a vydání propagačních materiálů<br />

(září)<br />

• návštěva pacientů dětské onkologie v Brně společně s pracovníky <strong>Zoo</strong> Brno (12. září)<br />

• slavnostní otevření nové voliéry pro supy (14. září)<br />

• doprovodná akce v rámci „Česko - francouzských dnů“ za účasti zástupců města a zahraničních hostů (5.<br />

října)<br />

• setkání klientů (nevidomých a slabozrakých) občanského sdružení Kafira ve výukovém centru zoo (7. října)<br />

• Mistrovství Moravskoslezského kraje v orientačním běhu, v zoo historicky první akce se zúčastnilo 506<br />

běžců (21. října)<br />

• slavnostní otevření mořského akvária v pavilonu nosorožců (21. prosince).<br />

23

---

Činnost dendrologického oddělení<br />

Tomáš Hanzelka<br />

Nejvýznamnější a rozsahem zároveň i největší akcí dendrologického oddělení <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> v roce <strong>2006</strong><br />

se stalo dokončení a osázení voliéry pro dravé ptáky. Naše oddělení se podílelo na vybudování hnízdní skály<br />

výhradně z přírodních materiálů, včetně vytvoření hnízdních krytů. Rovněž exteriéry v bezprostředním<br />

okolí této stavby jsou tvořeny přírodními materiály. Kamenné prvky zahradní architektury byly doplněny<br />

vřesovištními partiemi dřevin a trvalek. Nepřehlédnutelná je rovněž rekonstrukce okolních porostů, kdy<br />

stávající druhy stromů, především rody Pendula a Alnus byly nahrazeny výsadbou vzrostlých exemplářů<br />

rodů Quercus a Carpinus. Bezpečnostní bariéry zde nejen oddělily návštěvníka od vystavovaných zvířat, ale<br />

zároveň mu poskytly i náhled do původních habro - bukových porostů, které jsou dendrologickým skvostem<br />

zdejšího přírodně krajinářského parku.<br />

Na rekonstruovaných rybnících č. 2 a 3, na kterých vznikly nové ostrůvky a poloostrov, byla provedena<br />

rozsáhlá výsadba dřevin. Bylo zde vysazeno téměř sto vzrostlých stromů, získaných z tzv. náhradní výsadby.<br />

Jedná se o dřeviny rodů Quercus, Alnus, Acer a Salix. Keřové patro, které zde doplnilo tyto druhy stromů, je<br />

tvořeno rody Cotoneaster a Salix. Bylinné patro tvoří rody Typha, Bolboschoenus, Zizania a Scirpus.<br />

V bezprostřední blízkosti volného výběhu afrických kopytníků došlo k rekonstrukci nevzhledné části<br />

území, z velké části tvořeného náletovými dřevinami. Nově vytvořená trávníková plocha umožní návštěvníkovi<br />

pohled do porostů olšin a praolšin.<br />

V roce <strong>2006</strong> navštívil Stromovku pan prof. Gaper z Ostravské univerzity. Jeho žák pan Heděnec v průběhu<br />

celého roku sledoval a vyhodnotil zdravotní stav stávajících porostů z hlediska působení dřevokazných hub.<br />

V zimním období pracovníci dendrologického oddělení prováděli ošetření a zdravotní řezy vzrostlých<br />

stromů v bezprostřední blízkosti návštěvnických cest.<br />

Na konci loňského roku byla připravena a vyhlášena akce „Cibuloviny pro <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong>„. Její ohlas (nejen)<br />

mezi obyvateli Moravskoslezského kraje byl značný a stávající kolekce těchto rostlin se tak rozšířila o nové<br />

druhy.<br />

Pracovníci dendrologického oddělení se v průběhu celého roku podíleli i na dokumentaci a mediální<br />

prezentaci mnohých zahradnických druhů a kultivarů rostoucích v areálu zoo.<br />

24

---

Výstavba botanického parku<br />

Tomáš Hanzelka<br />

Areál zoologické zahrady tvoří tzv. Velký ostravský les, který se rozkládá na severovýchod od centra<br />

města Ostravy, v nadmořské výšce 260 m. n. m. Celková rozloha je téměř 92 hektarů. Lesní porosty zaujímají<br />

více než dvě třetiny celkové rozlohy ( 71 ha ), vodní plochy mají rozlohu 4 hektary, zbývající část připadá na<br />

louky, pole a hospodářská zařízení.<br />

V současné době roste v areálu zoologické zahrady téměř 400 druhů a kultivarů listnatých dřevin, 150<br />

druhů jehličnanů a 310 druhů a kultivarů trvalek.<br />

V roce 2003 proběhl na tomto území rozsáhlý floristický výzkum, který prováděli Dr. Saganová a prof.<br />

Wika. Bylo zjištěno téměř 450 druhů planě rostoucích rostlin z 68 čeledí.<br />

Nejvýznamnější dominantou původních lesních porostů jsou exempláře buku lesního. Stáří těchto<br />

stromů je odhadováno přibližně na 150 let. Několik kusů má obvod kmene až 350 centimetrů a u nejstaršího<br />

exempláře buku lesního byla naměřena obvodová délka kmene dokonce 474 cm.<br />

V roce 2004 schválila Rada města Ostravy na svém zasedání záměr zpřístupnit toto unikátní území<br />

obyvatelům Ostravy a vybudovat zde Botanický park.<br />

Projekční přípravou byla pověřena firma Florart z Uherského Brodu a v květnu roku <strong>2006</strong> byla zahájena<br />

výstavba.<br />

Tento projekt má za cíl dotvořit lesoparkové úpravy v areálu stávající zoologické zahrady a vytvořit<br />

přírodně krajinářský park propojený se zoologickými expozicemi. Tento cíl bude dosažen vybudováním tří<br />

naučných stezek (Cesta vody, Cesta stínů a Cesta lesa ) se šesti parkovými cestami různé šířky, třemi mosty<br />

a jednou lávkou, včetně štěpkové pěšiny a povalové cesty. Dále zde budou vytvořeny nové pobytové prostory<br />

(Ptačí louka, Sluneční louka, Hřiště u slona a Altán). Celkem zde bude instalováno 25 autorských objektů<br />

a nový informační systém. V rámci botanizace zahrady bude vysázeno několik desítek druhů nových rostlin<br />

v celkovém počtu 2 600 ks.<br />

Stavba bude dokončena v květnu roku 2007 a celkový objem finančních prostředků je 32 mil. Kč.<br />

Realizací předloženého projektu dojde ke zhodnocení dosud nevyužívaných převážně lesních ploch<br />

v areálu zoologické zahrady. Tím bude dosaženo provázání stávajících ploch se zoologickým programem<br />

s plochami extenzivních botanických úprav.<br />

25

---

Návrat orla skalního (Aquila chrysaetos)<br />

do Moravskoslezských Beskyd<br />

Petr Orel, Otakar Závalský, Petr Čolas<br />

V celé Evropě dodnes žije pouze asi 5 500 hnízdních párů orlů skalních. Ve většině zemí byly jejich stavy,<br />

převážně kvůli pronásledování člověkem, podstatně sníženy a ze dvou zemí - Irska a České republiky vymizeli<br />

orli skalní jako hnízdní druh úplně. V Irsku probíhá již od roku 2001 repatriační projekt, jehož cílem je navrátit<br />

tento druh po více než 150 letech irské přírodě.<br />

Podobný projekt probíhá po mnohaleté náročné přípravě od roku <strong>2006</strong> i u nás, a jeho cílem je navrátit<br />

orly skalní do Moravskoslezských Beskyd, kde naposledy hnízdili v roce 1893. Realizace projektu je plánována<br />

na léta <strong>2006</strong> - 2010, kdy svou novou šanci dostane 15 - 20 orlů skalních, kteří budou vypuštěni do beskydské<br />

přírody. Mláďata jsou získávána ze slovenské přírody se souhlasem vládních institucí ochrany přírody Slovenské<br />

republiky za spolupráce odborných organizací včetně nevládních. Odebíráno je vždy druhé narozené mládě<br />

ve hnízdě.<br />

Toto mládě by jinak stejně zahynulo díky jevu zvanému “kainismus“, při kterém dochází k tomu, že dříve<br />

narozené mládě zabije mládě později narozené. Orli skalní jsou silně vázáni na místo svého narození a nově<br />

vzniklé páry osidlují oblasti téměř výhradně v blízkosti rodičovského páru. Proto je tedy skoro vyloučeno, že by<br />

se populace orla skalního přirozeně rozšířila i na území České republiky samovolným způsobem.<br />

Projekt realizuje Základní organizace ČSOP v Novém Jičíně – Záchranná stanice pro volně žijící živočichy<br />

a středisko ekologické výchovy v Bartošovicích na Moravě v úzké spolupráci se <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong>, správou Chráněné<br />

krajinné oblasti Beskydy, Lesy ČR s.p.- Lesní správa ve Frenštátě pod Radhoštěm, Štátnou ochranou prírody<br />

SR a participují na něm přední odborníci. Cílem projektu je vytvoření stabilní hnízdní populace, tak jako tomu<br />

bylo před více než 115 lety.<br />

Podíl <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> na projektu spočívá nejen v aktivní propagaci celého projektového záměru v prostoru<br />

<strong>Zoo</strong>, v instalaci atraktivního informačního panelu, v zařazení speciálně vytvořené informace o průběhu<br />

projektu na webové stránky <strong>Zoo</strong> (nově vytvořená sekce Ochrana přírody) či v zapůjčení speciální výstavy<br />

o orlech skalních a její instalaci v nejnavštěvovanějším objektu <strong>Zoo</strong> – pavilonu slonů, ale i dalším informováním<br />

veřejnosti formou článků, besed, tiskových prohlášení a seminářů nejen pro laickou, ale i odbornou veřejnost.<br />

Díky podpoře a poskytnuté dotaci ze strany MŽP (z programu „Příspěvek zoologickým zahradám“) bylo<br />

možno z kapitoly „Zapojení do inventarizačních průzkumů a výzkumu zvláště chráněných druhů živočichů<br />

podle zvláštního právního předpisu pro potřeby ochrany přírody“ realizovat i nákup 4 ks vysílaček TW3<br />

i přijímače – scaneru ICR10 (pro nutnou telemetrii) i spoluvybudovat nezbytné vypouštěcí zařízení. Příspěvek<br />

MŽP v roce <strong>2006</strong> pro participaci <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> na projektu činil 50 480,- Kč. Zbylých 20 % výše jmenovaných<br />

nákladů hradila <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> ze svého rozpočtu.<br />

V průběhu června roku <strong>2006</strong> byla do stanice v Bartošovicích převezena první čtyři mláďata stará několik<br />

26

---

dnů. O jejich výchovu se vzorně postarala 34-letá adoptivní matka – orlice Dina. Dina byla postřelena pytláky,<br />

a nyní by již nedokázala ve volné přírodě přežít. Dne 2. srpna <strong>2006</strong> byla vypuštěna 4 mláďata orlů skalních<br />

z vypouštěcí voliéry v Moravskoslezských Beskydách. Jednalo se o 3 samičky pojmenované Anča, Cecilka<br />

a Babka a jednoho samečka Davida. Ihned po vypuštění se orli zabydleli v beskydských lesích a po dobu 3<br />

měsíců se zdržovali v blízkém okolí vypouštěcího místa. Posléze, jak to většina mladých ptáků dělá, rozšířili<br />

poznávaný prostor na svých potulkách zhruba do vzdálenosti 30 - 40 km. To se bohužel stalo osudným samičce<br />

Anči, která na jedné ze svých potulek byla koncem listopadu postřelena neznámým střelcem na rozhraní okresů<br />

Kroměříž a Přerov. Orlice zůstala po ustřelení 8 letek sedět na zemi, neschopná vzlétnout. Nalezena byla díky<br />

vysílačce upevněné na těle a přemístěna do péče Záchranné stanice v Bartošovicích. Lze předpokládat, že po<br />

nutné rekonvalescenci bude opět vypuštěna do beskydské přírody. Věříme, že tento případ, který je v šetření<br />

Policie ČR v Hranicích na Moravě, zůstane jen ojedinělým incidentem.<br />

Orli začínají hnízdit a vyvádět mláďata až ve věku 5 let. Všichni účastníci projektu věří, že po roce 2010<br />

dojde ke znovuosídlení Beskyd tímto nádherným dravcem, jehož význam pro zachování rovnováhy v přírodě je<br />

nezastupitelný. Také věříme, že pro mnoho návštěvníků Beskyd se pozorování orlů stane nezapomenutelným<br />

zážitkem.<br />

Držme našim orlům palce a přejme jim, ať zdárně překonají jak přírodní nástrahy, tak i překážky<br />

současného přecivilizovaného světa.<br />

Všechna vypuštěná mláďata byla označena mikročipy, ornitologickými kroužky a vysílačkami - na obrázku připevňování vysílačky<br />

foto P. Čolas<br />

27

---

Zranění chobotu slonice Jumby<br />

Ivo Firla<br />

Koncem roku (23.12.) nám slonice – starší dámy (35 a 45 let) připravily „zpestření“. Po pravidelném<br />

tréninku, kdy byly oddělené, došlo ke krátké potyčce. Výsledkem byl zraněný chobot (v koncové části) u mladší<br />

slonice Jumby. Rána zpočátku poměrně dost krvácela a nebylo zcela zřejmé, jak velký je rozsah poranění.<br />

Slonice chobot schovávala a nežrala, neboť měla problém uchopit potravu a byla zjevně v šoku.<br />

Veterinář po zhodnocení situace rozhodl, že slonici uspíme a chobot důkladně ošetříme. Bylo zřejmé, že<br />

ránu bude potřeba sešít.<br />

V odpoledních hodinách byla slonice Jumba uspána. Po očištění poraněného místa se zjistilo, že chobot<br />

je protržený. Tým 7 lidí byl připraven a veterinář sešil ránu na chobotu. Sešití musel provést z vnější i z vnitřní<br />

strany. Po ukončení zákroku byla slonice ihned probuzena. Celá narkóza trvala 68 minut. Slonici se po ošetření<br />

ulevilo, o čemž svědčilo i to, že začala chobot používat. Následující den pak chobot opatrně používala k příjmu<br />

potravy.<br />

První dny stehy držely dobře a s každým následujícím dnem jsme doufali, že stehy vydrží a chobot se<br />

zahojí „bez následků“. Zkušenosti kolegů z jiných zoo napovídaly, že stehy při šití chobotu obvykle nevydrží,<br />

protože silné svaly chobotu je většinou potrhají. To se bohužel potvrdilo a cca po týdnu stehy popraskaly<br />

a rána se rozevřela. Díra v chobotu sice nebyla tak velká, ale byla. Následovaly koupele – omývání chobotu<br />

heřmánkem. Mokvavá rána se docela zatáhla. Zpočátku jsme omezili přísun velkých větví a krmení z krmných<br />

vozíků, aby chobot nebyl příliš namáhán. Přesto, že díra v chobotu zůstala, jeví se již zaschlá a nečiní slonici<br />

žádné problémy v přijmu potravy či jiném používání chobotu.<br />

Chobot před sešitím – foto I. Firla<br />

28

---

Nová expozice - Mořské akvárium<br />

Ivo Firla<br />

Koncem roku, před Vánocemi, jsme otevřeli novou expozici – Mořské akvárium. Doposud jsme chovali<br />

mořské živočichy pouze v zázemí, kde jsme postupně získali cenné zkušenosti. Pestrost a zajímavost mořského<br />

světa je známa, a proto jsme hledali prostor, kde bychom ho ukázali také návštěvníkům. Vhodným místem<br />

se nakonec ukázal starý pavilon hrochů a nosorožců, kde by akvárium zároveň mohlo oživit tyto ponuré<br />

prostory.<br />

Akvarijní expozice v naší zahradě chyběla - tato je první vlaštovkou a předpokládáme, že ne poslední.<br />

Velikost akvária není na dnešní poměry nijak závratná, délka nádrže je 3 metry a celkový objem necelých 2,5<br />

m 3 , přesto je druhová skladba velmi pestrá.<br />

Akvárium není zaměřeno geograficky. Při volbě obsazení nádrže jsme volili spíše živočichy s podobnými<br />

chovatelskými nároky. V nádrži se nyní nachází přes 80 kusů ryb ve 20 druzích a přes 25 druhů bezobratlých.<br />

Z bezobratlých živočichů je zde možno vidět řadu měkkých korálů (např. Sarcophyton sp., Lobophytum sp,<br />

Cladiela sp., Capnella imbricata, Sinularia sp., Xenia sp., Pachyclavularia sp., Anthelia sp.) , sasanek ( Entacmea<br />

quadricolor, Heteractis crispa, Phymanthus sp.) dále Gorgonia sp., Discosoma sp., Ricordea sp., Zoanthus sp..<br />

Z dalších zajímavých živočichů jsou zde korýši – krevety (Lysmata amboinensis a L.debelius), krabi (Percnon<br />

gibbesi), poustevníci (Calcinus elegans), plži (Astraea tectum), mlži (Tridacna derasa), hvězdice (Astropecten<br />

polyacanthus).<br />

Neméně významnou skupinu tvoří i obratlovci - ryby. Většina ze zvolených druhů je něčím zajímavá.<br />

Jsou zde dva druhy klaunů (Amphiprion ocellaris a A.melanopus), kteří jsou známí soužitím (symbiózou)<br />

se sasankami, sapíni zelení (Chromis viridis) - hejnovitá ryba, pyskoun rozpůlený (Labroides dimidianus)<br />

- označovaný také jako „čistič“, který zbavuje ostatní ryby případných ektoparazitů, paslizoun bělopruhý<br />

(Pholidichthys leucotaenia) - připomínající hada či murénu, několik druhů bodloků, kteří jsou zajímaví<br />

zbarvením a obrannou výbavou, z dalších druhů jsou to vřeténky (Synchiropus), bradáči (Pseudanthias), hlaváči<br />

(Valenciennea), slizouni (Salarius), klípky (Heniochus).<br />

Tuto expozici bychom v následujícím období chtěli doplnit o další dvě druhová akvária, ve kterých bychom<br />

představili další mořské živočichy, kteří vzhledem ke specifickým potřebám nemohou být v této společné<br />

nádrži. Měl by to být například některý druh mořských koníků.<br />

29

---

Odchov supa bělohlavého (Gyps fulvus)<br />

Sylva Firlová a Ivana Filipová<br />

Supi bělohlaví jsou v <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> chováni od roku 1972. V současné době máme tři jedince. Samce z roku<br />

1965 z Ruska, samici ze <strong>Zoo</strong> Bojnice nejasného stáří a mladého samce vylíhnutého v roce 1999 v Tierparku<br />

Lohberg.<br />

Důvod umělého odchovu<br />

Supi při sezení vždy vejce před termínem líhnutí rozbili, proto byla poslední dva roky vejce odebrána do<br />

líhně a nahrazena podkladkem. Protože se vejce nepodařilo před líhnutím podložit zpět, bylo mládě odchováno<br />

uměle. Řídili jsme se návodem na ruční odchov supů nádherných podle Scotta A. Tidmuse z Disney’s Animal<br />

Kingdom v USA.<br />

Inkubace a líhnutí<br />

Vejce bylo inkubováno v líhni Grumbach, při teplotě 37-37,2 °C, vlhkost jsme udržovali v rozmezí 48-54%<br />

podle váhového úbytku vejce. Po 50 dnech v líhni (vejce bylo odebráno 2.-3. den po snesení), mládě naťuklo<br />

skořápku, ve vejci se silně ozývalo. Po dvou dnech při líhnutí bylo nutné pomoci s vyklubáním. Mládě vážilo<br />

172 g.<br />

Umístění a teplota<br />

Od 2. dne bylo mládě v odchovně Octagon, od 11. dne ve spodní části stolní líhně Bios (kruhová nádoba<br />

s pletivovým dnem), nad kterou byl tepelný zdroj . První 3 dny bylo hnízdo vystýláno papírovými utěrkami,<br />

ty dobře sály trus, ale mláděti se na nich začaly rozjíždět nohy. Proto jsme od 4. dne použili dřevěné štěpky<br />

pokryté nastříhanými větvičkami. Od 40. dne bylo mládě během dne přímo na hnízdě rodičů.<br />

Počáteční teplotu 36,5 °C jsme denně snižovali asi o půl stupně (podle chování mláděte), od 14 dnů bylo<br />

mládě při pokojové teplotě 24 °C. Pokud bylo vhodné počasí a teplota, postupně jsme prodlužovali i pobyt<br />

mláděte venku.<br />

Krmení<br />

20 hodin po vyklubání dostalo mládě první potravu, krmili jsme 5x denně, od 15. dne 4x, od 28. dne 3x,<br />

od 43. dne 2x, od 92. dne 1x denně. Při snižování počtů krmení jsme se orientačně řídili návodem k odchovu,<br />

vždy však podle mláděte, podle toho, jak bylo schopno trávit množství podávané potravy. Pokud mělo ve<br />

voleti zbytek nestrávené potravy z předešlého krmení, počet krmení jsme snížili. Po celou dobu odchovu<br />

bylo důležité hlídat množství podávané potravy, nesmí docházet k překrmování. Denní dávku jsme vypočítali<br />

podle ranní váhy mláděte, 1. až 2. den jsme podávali do 12,5% , 3. den 17,5%, 4. až 21. den 25%, 22. až 30. den<br />

20%, 31 až 49. den 15% a od 50 dne 10% ze zjištěné váhy mláděte. Současně jsme sledovali denní přírůstek,<br />

který by měl být podle doporučení z návodu do 30 dnů 10 až 15%, od 31 do 50 dnů 2 až 8%, od 51 do 70 dnů 1<br />

až 5% a od 71. dne 1% z váhy mláděte denně.<br />

30

---

Mládě se chovalo hladově, při krmení téměř vždy intenzivně žadonilo, jak hlasovým projevem, tak<br />

i máváním křídly. První měsíc jsme první ranní krmení podávali mezi 7. a 8. hodinou, poslední krmení mládě<br />

dostávalo v 19 hodin. Se snižováním počtů krmení jsme posunuli ranní na 9 hod., ve dvou měsících bylo<br />

poslední krmení mezi 16. a 17. hodinou. Dlouhá noční přestávka umožňuje důkladné strávení potravy.<br />

Prvních 10 dnů jsme podávali jemně sekaná myší holata (kousky jsme zvětšovali s růstem mláděte). Od<br />

8. dne na první krmení dostávalo špetku Neofosu. První týden jsme alespoň 1x denně přidávali vyzvrácené<br />

natrávené maso od dospělých supů (pro dodání přirozených složek, trávicích enzymů). Cíleně jsme tak využili<br />

faktu, že supi při silném vyrušení zvrací potravu. Od 11. dne jsme začali přidávat nasekané myšky bez kůže, od<br />

27. dne i s částí kůže. Čtyřicátý den ráno jsme objevili první vývržek.<br />

Ve dvou měsících jsme do krmné dávky přidali hovězí maso a hovězí a drůbeží vnitřnosti. Po 3 měsících<br />

dostávalo mládě po sežrání nakrájeného krmení navíc k dispozici i hovězí maso na kosti. Během týdne začalo<br />

mládě potravu v kuse preferovat, krájenou odmítalo. Za několik dnů se naučilo maso přidržovat nohou a bez<br />

problémů trhat kousky.<br />

Do stáří jednoho měsíce jsme všechna krmení podávali natrávená v roztoku Pancreolanu forte (1/4 tbl. na<br />

10 ml převařené vody, krmení natravováno 15 až 20 min. při teplotě 37 °C), potom do 57. dne jsme podávali<br />

natrávené jen ranní krmení.<br />

Tekutiny<br />

První dny jsme mláděti podávali po krmení malé množství Ringer roztoku. O vodu jevilo zájem až po<br />

třech týdnech, kdy jsme mu dávali pít z misky pod dozorem, misku jsme mu nechali u hnízda až po 50. dni. Za<br />

horkých dnů pil hodně.<br />

Vitamíny a minerálie<br />

Protože se jedná o rychle rostoucí mládě, je nezbytně nutné dodávání vitamínů a minerálií. Je však<br />

složité určit množství tak, aby bylo dostatečné, ale ne nadměrné, protože přehnané dávky zatíží organizmus.<br />

Přestože jsme podávali 10-20x nižší dávky D3 než například v Tierparku Berlin (kde každoročně supy uměle<br />

odchovávají), růst a vývoj mláděte byl zcela v pořádku a bez problémů.<br />

Hlavním zdrojem vápníku bylo krmení, od prvního dne mládě dostávalo kosti myšat, pak myší. Od 8.<br />

dne jsme přidávali najemno strouhanou sépiovou kost (cca 1 lžičku denně),vaječné skořápky, od 36. dne jsme<br />

přidali i Walpencalc (1 lžičku na 5 kg ž.v.).<br />

Vstřebávání vápníku jsme podpořili Hydrovitem D3, ten mládě dostalo poprvé 7. den (1/2 kapky), pak 1<br />

kapku co 4 dny, od 60. dne 2 kapky co tři dny. Podle počasí jsme mládě nechávali na slunci, první týdny po<br />

chvíli hlasitě protestovalo, po měsíci se slunilo s roztaženými křídly.<br />

Od 31. dne jsme začali přidávat Nutrimix pro drůbež, 1/2 lžičky denně.<br />

31

---

Začlenění do skupiny supů<br />

Snažili jsme se, aby mládě nebylo fixováno na člověka. Proto bylo umístěno a krmeno za zástěnou<br />

z lepenky, při krmení a manipulaci jsme se snažili nemluvit, používali jsme roušku přes obličej. Zpočátku jsme<br />

krmili pomocí pinzety, brzy žralo mládě samo z misky.<br />

Ve voliéře supů bělohlavých, v horní části na vyšší palandě, kde bylo ponecháno původní hnízdo rodičů,<br />

byla zhotovena klec, velikosti asi 1,5 x 1,5 m, s otvíracím okénkem v zadní dřevěné stěně, kterým jsme<br />

podávali krmení a vodu. Hned když to umožnilo počasí a venkovní teplota (od 27. dne věku), dávali jsme zde<br />

mládě nejprve asi na 2 hodiny, postupně se pobyt prodlužoval na dobu od ranního krmení až do večera. Od<br />

50. dne jsme jej v kleci nechali i přes noc. Z klece mohl pozorovat chování dospělých supů. Překvapilo nás,<br />

že dospělí o mládě nejevili zájem, dokonce nereagovali ani na jeho hlasové projevy. Od 67. dne byl na část<br />

dne přenášen na druhou nižší palandu bez klece, tam se o něj (nebo spíše o podávané krmení) začal zajímat<br />

mladý samec. Naše počáteční obavy z možných útoků dospělých se nepotvrdily, případné dorážení si mládě<br />

s hlasitým protestem nenechalo líbit. 77.den jsme klec z horní palandy nechali odstranit, mládě zůstalo<br />

s ostatními i v noci. Od 102. dne mládě palandu začalo opouštět. Jeho pobyty mimo hnízdo se prodlužovaly,<br />

postupně prozkoumávalo celou voliéru, kontaktovalo se zejména s mladým samcem, během deseti dnů<br />

se naučilo obhájit si svůj kus žrádla. Zpočátku většinou jen hlasitě protestovalo, ale brzy dokázalo odrazit<br />

dorážení i zobákem. Začalo se chovat jako ostatní supi, nechodilo za chovateli, s ostatními ptáky bylo ve stálém<br />

kontaktu, protože voliéra není příliš velká. Když se mladý sup (určeno pohlaví – je to samec) zařadil do hejna,<br />

bylo rozhodnuto o přemístění všech supů do nově postavené velké voliéry. Ve velkém prostoru neměl blízký<br />

kontakt s ostatními supy a k našemu nemilému překvapení začal asi po třech týdnech při čištění a krmení<br />

vyhledávat kontakt s člověkem. Proto jsme se snažili omezovat naši přítomnost na nejnutnější minimum.<br />

Mládě supa bělohlavého (Gyps fulvus) ve stáří 100 dnů – foto I. Firla<br />

32

---

Odchov supa kapucína (Necrosyrtes monachus)<br />

Ivana Filipová a Sylva Firlová<br />

Naše zoo chová supy kapucíny od roku 1997, kdy k nám byly dovezeni dva páry z odchytu. Vždy v listopadu<br />

jsou přemisťováni z venkovní voliéry na zimoviště. Jeden z našich párů měl od roku 2000 každoročně snůšku.<br />

Vejce jsme však vždy našli v druhé půlce inkubace rozbité. Proto jsme se od roku 2005 rozhodli vejce dát do<br />

líhně a nahradit jej na hnízdě podkladkem. V roce 2005 bylo vylíhlé mládě slabé, takže jsme jej nepodkládali,<br />

a po 12 dnech umělého odchovu mládě uhynulo.<br />

V letošním roce snesli supi vejce 15. ledna na hnízdě, které si postavili na okenním parapetu šířky 35<br />

cm, ve výšce 1,5 m. Po jedenácti dnech pečlivého sezení rodičů bylo vejce odebráno do líhně a nahrazeno<br />

podkladkem. Vejce bylo inkubováno při teplotě cca. 37,2 °C, vlhkost jsem regulovali dle zjištěného úbytku<br />

váhy vejce, který činil v době líhnutí 14,5%. Místnost dovolovala oddělit sedící pár od zbytku skupiny. 3.3. bylo<br />

ťukající vejce podloženo rodičům a 5.3. se mládě vylíhlo po 49 dnech inkubace. Výměna vejce za podkladek<br />

proběhla bez problémů.<br />

6.3. jsme viděli samici krmit mládě, které se hlasitě ozývalo. 7.3. při kontrole hnízda bylo mládě slabší,<br />

mělo prázdné vole a přivřené oči. Podali jsme proto Ringerův roztok a 2 natrávené kousky kuřete. Natravovali<br />

jsme Pancreolanem Forte (1/4 tablety na 10 ml vody, 15 min. při teplotě 37°C v líhni). Odpoledne jsme krmení<br />

zopakovali, přestože mládě mělo ve volátku malé množství potravy. Mládě bylo viditelně lepší. I když jsme<br />

rozsvěcovali v místnosti brzy ráno a rodiče měli hned k dispozici žrádlo, téměř pravidelně se stávalo, že mládě<br />

mělo prázdné vole ještě v 11 hodin. Začali jsme proto pravidelně dokrmovat ráno a případně i po odpolední<br />

kontrole. Mládě žralo ranní dávku hltavě. Odpoledne mělo někdy vole poloplné, málokdy plné.<br />

Dokrmované dávky nebyly velké, nikdy jsme nenakrmili do plného volete, aby bylo mládě nuceno žadonit<br />

o potravu u rodičů. Vzhledem k špatným podmínkám k pozorování je možné, že jsme se jen strefili do intervalu<br />

mezi krmením rodičů. Nechtěli jsme ovšem riskovat, že mládě nebude nakrmeno a zároveň jsme toho<br />

využili k podávání Hydrovitu D 3<br />

(co třetí den 0,5 – 2 kapky dle velikosti mláděte) a k přikrmování svalovinou<br />

a holátky, které jsme později sypali strouhanou sépiovou kostí (od 32. dne). Ta se nám osvědčila i při jiných<br />

odchovech jako zdroj vápníku. V počátcích odchovu jsme zaznamenali dvakrát situaci, kdy jsme na hnízdě po<br />

celý den viděli jen samce. Mládě v tu dobu nebylo nakrmené, stalo se apatickým a v jednom případě došlo<br />

i k úbytku váhy. Myslíme si, že samec z přílišného zájmu o mládě, nepustil samici na hnízdo a ta nemohla<br />

mládě nakrmit.<br />

Rodiče k nám byli velmi tolerantní, nechali nás mládě každý den vážit a dvakrát denně dokrmovat. Avšak<br />

při vstupu více než jedné osoby do místnosti se začali plašit. Po našem odchodu se hned vraceli na hnízdo<br />

(v pozdější době hltavě žrali natrávené kousky masa rozložené po kraji hnízda, které zbyly po nakrmení<br />

mláděte).<br />

Mládě jsme začali vážit od pátého dne věku, kdy mělo 121 g. Obvyklé váhové přírůstky mláděte se<br />

33

---

pohybovaly mezi 30-50g s občasnými výkyvy na obě strany. 18. den jsme pozorovali krmení nenatrávenou<br />

potravou. Od 20. dne bylo mládě občas ponecháno samo na hnízdě. 24. den se mládě při vážení postavilo.<br />

Od 33. dne byli rodiče stále častěji mimo hnízdo. Mládě po zvážení stálo asi půl minuty samo. Od cca 30. dne<br />

mládě zaujímalo vůči nám obranou pozici - přitisklo se těsně k hnízdu, krmení však bralo ochotně. 42. den<br />

projevilo mládě zájem o kousky masa pokládané na kraj hnízda, zatím je však nežralo. 43. den jsme zrušili<br />

odpolední krmení, i když mělo mládě prázdné volátko, neboť jsme pozorovali, jak jej samec krmil natrhanými<br />

kousky potravy. 58. den poslední vážení: mládě vážilo 1690g. 59. den jsme poprvé obohatili ranní dávku<br />

nenatrávenou svalovinou. Hydrovit D 3<br />

jsme začali podávat jen jedenkrát týdně. Samec učil mládě trhat si<br />

kousky potravy. 69. den jsme ukončili krmení mláděte a podávání Hydrovitu D 3.<br />

Potravu pokládáme na kraj<br />

hnízda, kde si ji mládě může vzít. 72. den mládě opustilo poprvé hnízdo. Vrací se však zpět. 92. den mládě na<br />

palandě cca 1,5m nad hnízdem, muselo tam vzlétnout. 20.6. jsme rodinu přemístili do venkovní voliéry. 5.8.<br />

do skupiny ostatních supů. Mládě vážilo ve věku pěti měsíců 1996g tj. téměř jako dospělý jedinec.<br />

Po celou dobu odchovu byla krmná dávka rodičů tvořena svalovinou kuřecí, hovězí (kousky i mleté<br />

maso), zabitými krmnými zvířaty (polostažení potkani a morčata, kuřata, myši) a vnitřnostmi, vše posypáno<br />

Vitamixem pro exoty. Obliba jednotlivých složek se měnila, nejraději však měli potkany. Z nabízené potravy<br />

využili i chrupavčité a jemné části kostry. Z počátku byli krmeni dvakrát denně, po cca 3 týdnech jedenkrát<br />

denně kvůli velkému množství zbytků. Ve voliéře byla k dispozici po celou dobu sépiová kost, na které byly<br />

nalezeny stopy po zobáku. Nedocházelo však k úbytku ve větší míře.<br />

I přes zasahování do odchovu je mládě přirozeně plaché stejně jako jeho rodiče a doposud s nimi zůstalo<br />

ve skupině.<br />

Mládě supa kapucína (Necrosyrtes monachus) - foto I. Filipová<br />

34

---

Odchov ary arakangy (Ara macao)<br />

Yveta Svobodová<br />

Samce vlastníme od roku 1976 a samici od roku 1998. V roce 1998 jsme oba kusy spojili v prostorách<br />

o velikosti 5 x 3 x 2,5m (d x š x v). Ubikace byla vybavena bidly, parkosy a kmenovou boudou vystlanou<br />

pilinami, troudem se starých stromů a kokosovým vláknem. Spojení proběhlo bez problémů, asi po třech<br />

týdnech seznamování samička již obírala zobákem samce po celé hlavě, sameček ji vše vracel.<br />

Až do roku 2002 se vlastně v jejich vztahu nic významného nedělo.<br />

V dubnu roku 2003 začal samec chodit do boudy. Každé ráno z ní jen vykukoval, k večeru vylezl na zrní a jiné<br />

dobroty a opět se vracel zpět. Samice však nejevila nejmenší zájem. V květnu si samice dala říct a zaznamenali<br />

jsme u ní zvýšenou pozornost o samce a částečně o boudu. Občas samce následovala až k boudě, kde se na<br />

bidýlku obírali, avšak do boudy ani nenakoukla. Samec chodil do boudy až do října 2003.<br />

V listopadu jsem samce našla pod boudou na zemi, jak něco mezi větvičkami přebírá a kutá. Se samicí to<br />

ani nehnulo.<br />

Od února 2005 se samec neustále pohyboval po zemi. Útočil na všechno a na všechny, kdo vstoupil do<br />

vnitřní ubikace. V polovině února samce začala následovat na zemi i samice. Oba měli podivné a neobvyklé<br />

chování. Pochodovali po zemi s roztáhnutými křídly, jakoby stále vyhrožovali, neustále něco hudrovali….<br />

V této době jsem do ubikace mohla vstoupit pouze s koštětem, protože se na mě okamžitě vrhali oba, neměli<br />

zájem ani o venkovní voliéru, k potravě šli, až když měli naprostou jistotu klidu a pohody, stále chránili své<br />

teritorium. Ke konci února jsem na zemi našla rozbité vejce. Okamžitě jsem jim dala boudu i na zem. K další<br />

snůšce nedošlo.<br />

Až v březnu se na bidle ve výšce asi dvou metrů arové spářili. Páření se opakovalo po třech dnech na<br />

stejném místě. V polovině března jsem našla v boudě studené opuštěné vejce. Vložila jsem jej do líhně. Po<br />

několika dnech jsem zjistila, že vejce bylo sice oplozené, ale odumřelé. Do boudy jsem vložila podkladek.<br />

Doufala jsem, že za několik dní najdu vedle něj další vejce. Nestalo se tak.<br />

Začátkem dubna opět došlo k páření na bidle. Tentokrát si zvolili boudu na zemi, oba arové do ní chodili<br />

a byli útoční. Takovéto chování probíhalo až do srpna, další snůšky jsem se už nedočkala. Usoudila jsem, že na<br />

podmínkách, které arům nabízím, něco chybí.<br />

Koncem roku jsem pár přestěhovala do podobné ubikace, avšak mnohem světlejší. Dostali i jinou boudu,<br />

dřevěnou, o rozměrech 1,5 x 0,9 x 1 m, vystlanou kokosovým vláknem a většími kousky tvrdého dřeva,<br />

umístěnou na nejvyšším místě. Po přemístění v listopadu 2005 samec začal boudu okamžitě navštěvovat.<br />

Nabízela jsem jim to nejlepší krmení společně s naklíčeným zrním.<br />

35

---

Od poloviny ledna <strong>2006</strong> začala do boudy chodit i samice. Oba pak vylézali z boudy pouze na krmení.<br />

Dne 26.1.<strong>2006</strong> jsem v boudě objevila dvě teplá vejce. Kontrola proběhla v době, kdy oba spokojeně přijímali<br />

potravu. Jakmile však samec zjistil, že nahlížím do boudy, okamžitě zahnal samičku dovnitř. Dne 16.2. jsem<br />

slyšela ozývání se mláděte. Samec i samice byli v boudě a téměř ji neopouštěli. Při krmení se arové střídali.<br />

Krmení jsem podávala 3 x denně, vždy čerstvé. Jakmile jsem zaznamenala vylíhnutí malého ary, kromě<br />

obvyklé krmné dávky jsem začala přidávat piškoty, vařený žloutek, tvaroh a velké množství ořechů.<br />

Koncem února jsem přes veškerý protest rodičů boudu zkontrolovala. K mé velké radosti jsem našla dvě<br />

krásná mláďata s plnými volátky. Začátkem května první mládě opustilo boudu, druhé mládě opustilo boudu<br />

asi za další týden. Výsledky analýzy DNA ukázaly, že se jedná o pár.<br />

Mládě ary arakangy (Ara macao) ve stáří 30 dnů – foto Y. Svobodová<br />

36

---

Chystaná novinka v <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> - voliéry ptáků Tibetu a Číny<br />

Jiří Novák<br />

Jedna z novinek chystaná na rok 2007 je nová expozice (a chovné zařízení), jejíž výstavba probíhala během<br />

letošního roku. Komplex voliér, které jsou tématicky zaměřeny, je v mnoha směrech jedinečný. Dostal název<br />

Voliéry ptáků Tibetu a Číny a zahrnuje voliéry, které mají především nahradit zastaralé a zcela nevyhovující<br />

voliéry bažantů při hlavní cestě.<br />

Expozici ptáků Tibetu a Číny tvoří pět voliér, z nichž 2 největší (první a poslední) jsou volně průchozí<br />

a umožňují tak zcela nerušený pohled na chovaná zvířata. Všechny voliéry jsou vlastně jakási okénka<br />

s pohledem do domoviny prezentovaných druhů ptáků a jednotlivými voliérami jako bychom pomyslně<br />

sestupovali z nejvyšších nadmořských výšek směrem dolů. Návštěvníci mohou při troše fantazie tedy jít na<br />

túru korytem řeky od nejvyšších horských úbočí Himalájí až do nížin východní Číny. Každá z voliér je obývána<br />

ptačími druhy typickými pro danou oblast a nadmořskou výšku. Jedná se zejména o zástupce velmi zajímavé<br />

skupiny ptáků hrabavých (především bažantů). A protože předlohou při aranžování voliér byly skutečné<br />

biotopy v jednotlivých nadmořských výškách, mohou návštěvníci ptáky pozorovat v přirozené vegetaci<br />

doplněné kamennými sestavami tak, jako by skutečně procházeli rozmanitou, krásnou, ale ohroženou<br />

přírodou Tibetu a Číny.<br />

První z pěti voliér nazvaná „Himaláje“ - foto archiv zoo<br />

37

---

A jaké pohledy se návštěvníkům naskytnou?<br />

1. voliéra „Himaláje“ (4 000 – 5 000 m n. m.)<br />

Štíty hor a vysokohorská údolí Himaláje v nadmořské výšce až 4 000 – 5 000 m n. m. jsou předlohou pro<br />

první voliéru. Nejnápadnějším bažantem je zde bažant lesklý (Lophophorus impejanus) a svými hlasovými<br />

projevy je zajímavé kavče červenozobé (Pyrrhocorax pyrrhocorax). Z rostlin zde např. rostou pro tuto oblast<br />

typické rododendrony a kosatce. Celkově je však v těchto výškách život velmi náročný a těmto podmínkám se<br />

přizpůsobilo obecně jen velmi málo rostlinných i živočišných druhů. Pestrost opeření samců bažantů lesklých<br />

však bere dech. Tito bažanti svými silnými zobáky jako motykou vykopávají ze země kořínky a hlízy.<br />

2. voliéra „Náhorní plošiny Tibetu“ (3 000 – 4 000 m n. m.)<br />

Ve výšce 3000 - 4000 m n. m. se v horách Tibetu často nacházejí rovinaté i zvlněné terény s typickými<br />

porosty rododendronů a azalek. Ty slouží k úkrytu vzácným bažantům tibetským (Crossoptilon crossoptilon)<br />

a hraniční výskyt zde mají i u nás žijící sýčci obecní (Athene noctua). Druhová skladba je v těchto nadmořských<br />

výškách již bohatší než ve velehorách, ale stále ještě poměrně malá např. v porovnání s úživnými nížinnými<br />

oblastmi východní Číny. Zvláštností bažantů tibetských je např. to, že jsou monogamní. Snad i proto bychom<br />

marně hledali rozdíly ve zbarvení samců a samic.<br />

38

---

3. voliéra „Bambusové porosty Sečuanu“ (2 000 – 3 000 m n. m.)<br />

V nadmořské výšce asi 2 000 – 3 000 m n. m. se v Sečuanu nacházejí rozsáhlé bambusové porosty<br />

a satyři Temminckovi (Tragopan temminckii), spolu s kraskami červenozobými (Urocissa erythrorhyncha)<br />

jsou jejich známými obyvateli, i když k těm nejznámějším obyvatelům patří jistě pandy. V těchto nadmořských<br />

výškách je již citelná činnost člověka a proto mnoho druhů zvířat zde patří k ohroženým. Ubývá i satyrů, těchto<br />

zvláštních stromových kurů, jejichž samci se v době toku předvádí mnohem skromněji zbarveným samicím.<br />

4. voliéra „Junnan – smíšený les“ (1 000 – 2 000 m n. m.)<br />

Lesní porosty Junnanu obývá vzácný bažant Humeové (Syrmaticus humiae), horní stromové patro<br />

osídluje hrdlička čínská (Stigmatopelia chinensis) a holub zelenokřídlý (Chalcophaps indica), keřové patro<br />

je domovem pro drozda černoprsého (Turdus dissimilis) a na okrajích lesa, na volných prostranstvích,<br />

poletují čejky chocholaté (Vanellus vanellus). Druhová skladba je v těchto porostech poměrně bohatá, ale<br />

zároveň zde dochází k mnohem častějším tlakům ze strany člověka. Není divu, že řada zvířat patří k vzácným<br />

a ohroženým. Ani bažant Humeové neunikl konfliktům s lidskou civilizací. Přesto zde ještě můžeme vidět<br />

i skupiny tvořené jedním kohoutem a dvěmi slepicemi.<br />

5. voliéra „Nížiny východní Číny“ (0 – 1 000 m n. m.)<br />

Jihovýchod Číny je velice hustě osídlen člověkem, a to s sebou nese i změnu životního prostředí. Zatímco<br />

někteří živočichové se změně přizpůsobili, jiní se stali velmi vzácní a ohrožení vyhubením. Nížinné vodní<br />

plochy vzácně obývají čírky dvouskvrnné (Anas formosa), běžnější jsou volavky rusohlavé (Bubulcus ibis),<br />

v korunách stromů poletují hlučné straky modré (Cyanopica cyanus cyanus) a v houští žije nenápadný kur<br />

bambusový (Bambusicola thoracicus). Ze zmíněných biotopů jsou právě nížiny druhově nejbohatší. Mezi<br />

druhy, které se přizpůsobily z části i změnám přirozeného prostředí v důsledku působení člověka, patří právě<br />

drobný kur bambusový.<br />

39

---

Štikovec Pachypanchax sakaramyi – popelka Madagaskaru<br />

Jiří Novák<br />

Fauna Madagaskaru je obecně velice unikátní. Díky tomu, že přibližně 60 mil. let neměl Madagaskar<br />

spojení s africkým kontinentem, měla tato doba odloučení zásadní vliv na zcela jedinečný vývoj a složení<br />

madagaskarské fauny. Typický je především výskyt endemitů, a to na různých zoologických úrovních.<br />

Mezi nejtypičtější skupiny patří především lemuři, bodlíni nebo některé místní šelmy z čeledi cibetkovití<br />

(Viverridae).<br />

<strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> vyniká především unikátním zastoupením lemurů (8 druhů), ale již brzy budou moct<br />

návštěvníci spatřit i druhy z jiných skupin obratlovců, které byly dosud chovány pouze v zázemí. Tyto druhy<br />

jsou popelkami ve srovnání s šelmami nebo slony, ale přesto dobře dokumentují smutnou skutečnost.<br />

Madagaskar patří dnes mezi nejohroženější oblasti světa. Ničení přirozeného prostředí má za následek mimo<br />

jiné i skutečnost, že spousta druhů zvířat zde patří mezi druhy ohrožené vyhubením. Jednou z těchto popelek<br />

je i štikovec Pachypanchax sakaramyi.<br />

Tento 9 cm velký štikovec obývá pouze povodí řeky Sakaramy, v národním parku Montagne d‘Ambre.<br />

Nalézá se jen v místech původního deštného pralesa, tedy v hornaté části parku. Původně byl tento druh veden<br />

v Red Data Book jako zranitelný (Vulnerable), ale díky lepším informacím byl později jeho statut přehodnocen<br />

jako kriticky ohrožený (Critically Endangered). Expedice v roce 2001 u vesnice Joffreville ukázala, že horní<br />

tok Sakaramy byl odvodněný odchýlením toku místními obyvateli. Přitom v přírodě se předpokládá výskyt<br />

pouze dvou oddělených subpopulací. Tato potoční subpopulace, jak se zdá, přežívá pouze v loužích, živených<br />

prosakováním vody z vodovodního potrubí. Druhá subpopulace se snad nachází v jezeře Texier (obě lokality<br />

jsou umístěny uvnitř hranic NP Montagne d‘Ambre). Tyto lokality nebyly prozkoumány od padesátých let<br />

minulého století a nevíme proto nic o existenci či neexistenci tohoto druhu v přírodě.<br />

V <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> tyto štikovce rozmnožujeme a díky tomu jsme je mohli předat i dalším chovatelům.<br />

Jelikož se jedná o ryby, které nejsou nijak atraktivní, je jejich existence závislá na nadšení ze strany několika<br />

málo chovatelů a zoologických zahrad. Štikovci jsou jikry kladoucí ryby, což není v řádu halančíkovců<br />

(Cyprinodontiformes) vůbec pravidlem. Jde o neanuální zástupce halančíků - jikry mají kontinuální vývoj,<br />

to znamená, že na rozdíl od jiker některých příbuzných druhů nepotřebují období vyschnutí substrátu a tak<br />

zvanou diapauzu (pozastavení embryonálního vývoje). Chov ani odchov nečiní žádné problémy a tak se zdá,<br />

že největším úskalím chovu je neatraktivita druhu z pohledu člověka.<br />

V <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> chystáme novou expozici ohrožené madagaskarské fauny, kde budou tyto popelky mezi<br />

zvířaty k vidění. Společnou expozici budou obývat také některé další ohrožené druhy, např. cichlida Paratilapia<br />

polleni. V rámci kampaně - Madagascar Campaign <strong>2006</strong>/2007 pod hlavičkou Evropské asociace<br />

zoologických zahrad a akvárií - tak chceme poukázat na smutnou skutečnost, že Madagaskar je krásný<br />

a jedinečný ostrov, který mizí před našima očima.<br />

40

---

Výzkum v českých zoologických zahradách<br />

Jan Pluháček<br />

Věda a výzkum by měly být jednou ze čtyř hlavních funkcí zoologických zahrad, jak je mj. uvedeno<br />

v klíčových dokumentech Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA). Spolu s rolí ochranářskou<br />

je i podmínkou k provozování zoo podle legislativy o zoologických zahradách v České republice (§ 6 odstavec<br />

2a zákona 162/2003 Sb.). <strong>Zoo</strong>logické zahrady se svou unikátní sbírkou zvířat v nejbohatších státech světa<br />

jsou pak této možnosti opravdu dobře předurčeny. Řada ZOO navíc i historicky vznikla jako živý doplněk<br />

světových zoologických společností (Paříž, Londýn, Antverpy).<br />

Skutečnost v dnešní Evropě je však bohužel daleko od cílů či snah. Špičkový zoologický výzkum se dnes<br />

totiž dělá téměř výhradně na univerzitách a ve výzkumných ústavech. Pracovníků zoologických zahrad, kteří<br />

by se přímo zabývali výzkumem je naprosté minimum. <strong>Zoo</strong>logické zahrady se tak (z hlediska výzkumu) často<br />

stávají pouhou „výrobnou materiálu“ pro ostatní instituce. Absence výzkumu je občas zakrývána různými<br />

jinými aktivitami zejména ochranářskými, jako je např. vedení plemenných knih a koordinace chovu, či<br />

vzdělávacími: přednášky a výuka v zoo. (To v žádné případě neznamená, že by výše zmíněné aktivity nebyly<br />

důležité či snad byly dokonce druhořadé, jen by neměly být s výzkumem zaměňovány.) A s touto absencí<br />

výzkumu prováděným přímo v zoo může souviset i absence některých poznatků moderní vědy. Neboť ke<br />

špičkovému výzkumu je třeba nastudovat současné znalosti vědění. Ty přibývají takovým tempem, že jejich<br />

nastudování je pro provozní zaměstnance časově nemožné. Výzkum tak v dnešních evropských zoo není často<br />

ničím jiným než pověstnou třešní na dortě, bez níž se „většina z nich obejde“.<br />

Zde je nutno zmínit, že za danou situaci řada zoo nemůže. Je totiž dána finančními souvislostmi. Kvalitní<br />

moderní výzkum je záležitost nesmírně drahá a vyžaduje silné dotace. A ty jsou poskytovány právě univerzitám<br />

či výzkumným ústavům, od nichž jsou na druhou stranu vědecké výsledky i vyžadovány. <strong>Zoo</strong>logické zahrady<br />

jsou pak zřizovány a financovány v drtivé většině institucemi (či soukromníky) jako např. města, pro které jsou<br />

(a musí být) prioritní hlediska rekreační, vzdělávací či ochranářská.<br />

Avšak ne vždy je situace tak zlá. Vzorem mohou být Evropě zoologické zahrady v Severní Americe. Ty<br />

jsou dodnes často úzce svázány s výzkumnými institucemi či mají přímo svá výzkumná pracoviště produkující<br />

kvalitní původní výzkum, za který by se nemusela stydět leckterá evropská univerzita. Americké ZOO navíc<br />

jako jediné na světě vydávají i vlastní mezinárodně uznávaný vědecký časopis (<strong>Zoo</strong> Biology).<br />

Jak se vlastně měří úroveň výzkumu (v zoo)? Existuje řada možností jak posuzovat kvalitu prováděného<br />

výzkumu. Jednou z nejčastějších a v mezinárodním měřítku akceptovaných jsou publikace (jejich počet<br />

a kvalita) ve vědeckých časopisech a její citovanost v následujících letech. Co si lze pod pojmem vědecký<br />

časopis představit? Je to anglicky psaný časopis, kde každý článek prochází recenzním řízením od alespoň 2<br />

nezávislých recenzentů. Tito bývají obvykle největšími odborníky v dané specializaci a to na světové úrovni.<br />

Článek posuzují zcela anonymně (autor se o jejich identitě nedozví), takže se mohou vyjadřovat (a často<br />

i vyjadřují) velice kriticky. To vede k velké kvalitě článků, kde je nutné uvažovat nad každým používaným<br />

slovem. V ČR je vydáván jediný takový zoologický vědecký časopis. Jmenuje se Folia <strong>Zoo</strong>logica a vydává jej<br />

Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR v Brně.<br />

41

---

Jak si stojí české zoo a historie vědy a výzkumu v nich? České zahrady na tom nejsou v evropském kontextu<br />

nijak špatně. Z 15 českých zahrad se nejdelším kontinuálním výzkumem realizovaným vlastními silami může<br />

chlubit <strong>Zoo</strong> Praha. Je to především díky obrovské zásluze jejího nedávno zesnulého někdejšího ředitele Prof.<br />

RNDr. Zdeňka Veselovského, DrSc., který celý život usiloval o intenzivní spolupráci zoo a Karlovy Univerzity.<br />

Další českou zoo s významnými výzkumnými aktivitami byla <strong>Zoo</strong> Dvůr Králové, kde byl na konci sedmdesátých<br />

let postaven za tímto účelem výzkumný ústav. Ten byl bohužel zcela likvidován na počátku devadesátých<br />

let. Přesto se i potom v této zoo našlo několik osobností publikujících výborné vědecké výsledky na světové<br />

úrovni (za všechny zejména MVDr. Jiří Váhala). V ostatních českých zoo byl výzkum omezen pouze na pomoc<br />

při sběru údajů. Zde je však třeba zdůraznit, že tuto činnost většina českých zoo silně a nezištně podporovala<br />

a podporuje.<br />

Zlomový se stává až rok <strong>2006</strong>. Vedle stále fungujícího výzkumného pracoviště v <strong>Zoo</strong> Praha se zřizují nová<br />

nejprve v <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> a následně v <strong>Zoo</strong> Ústí nad Labem. V roce 2007 následuje i v <strong>Zoo</strong> Liberec.<br />

Jaké jsou cíle v oblasti výzkumu nově prováděného v <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong>? Předně by to mělo být publikování<br />

původních vědeckých článků se zoologickou tématikou v mezinárodních časopisech. To se neobejde bez<br />

spolupráce s jinými vědeckými institucemi, ať v ČR tak v zahraničí. Již dnes k nim patří např. Výzkumný ústav<br />

živočišné výroby v Praze, Jihočeská Univerzita, Karlova Univerzita, Ostravská Univerzita či Wildlife Institute<br />

v indickém Dehra Dunu anebo i další zoologické zahrady (např. Dvůr Králové). S tím úzce souvisí i aktivní<br />

účast (=prezentace) na tuzemských i zahraničních konferencích. Dále je to vedení vlastních bakalářských<br />

a diplomových prací (dřívější praxe byla téměř vždy taková, že vedoucí práce konané v zoo pocházel<br />

z výzkumného ústavu či univerzity). Dalším významným bodem je šíření nových vědeckých poznatků ze<br />

zoologie, a to nejen mezi zaměstnanci, ale i mezi veřejností. V rámci této činnosti byl zřízen celoroční cyklus<br />

přednášek „Novinky ze světa zoologie“, konaný vždy první středu v měsíci. Tento cyklus je v rámci českých<br />

zoo zcela ojedinělý. Konkrétnímu seznam výzkumných aktivit <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> v roce <strong>2006</strong> je věnován další článek<br />

v této výroční zprávě.<br />

Z hlediska výzkumu se tak ostravská zoo zařadila mezi přední české zahrady a doufáme, že si tuto pozici<br />

udrží.<br />

Na závěr je mou milou povinností poděkovat za pročtení rukopisu a cenné komentáře Janě Kálnové,<br />

Jiřímu Novákovi a Petru Čolasovi.<br />

42

---

Výzkum v <strong>Zoo</strong>logické zahradě <strong>Ostrava</strong> v roce <strong>2006</strong><br />

Jan Pluháček<br />

Počínaje rokem <strong>2006</strong> byla v zoologické zahradě <strong>Ostrava</strong> zahájena systematická výzkumná činnost.<br />

O jejich konkrétních akcích a výsledcích pojednává tento příspěvek. Nejprve uvádím nejdůležitější výstupy<br />

činnosti výzkumu pracovníků zoo tj. publikace a konferenční příspěvky na mezinárodních i českých odborných<br />

konferencích (Následující seznam a Tabulka 1). Jelikož takovýto seznam dosud nebyl v uplynulých výročních<br />

zprávách zveřejněn, jsou v něm odborné a populární publikace zveřejněné za poslední 3 roky.<br />

Vědecké publikace pracovníků <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> publikované v mezinárodních impaktovaných<br />

časopisech v roce <strong>2006</strong><br />

Pluháček, J., Bartoš, L., Víchová, J., <strong>2006</strong>. Variation in incidence of male infanticide<br />

within subspecies of plains zebra (Equus burchelli). Journal of Mammalogy 87 (1), 35-40<br />

Pluháček, J., Bartoš, L., Čulík, L., <strong>2006</strong>. High ranking mares of captive plains zebra Equus burchelli have greater<br />

reproductive success than low ranking mares. Applied Animal Behaviour Science 99 (3-4), 315-329<br />

Odborné a populární publikace pracovníků <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> v letech 2004-<strong>2006</strong><br />

Derlich, S., <strong>2006</strong>: Zákon č. 162/2003 Sb. o <strong>Zoo</strong>logických zahradách - tři roky platnosti. Ekologie a právo 4, 6-7.<br />

Firla, I., <strong>2006</strong>: New elephant house in the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong>. EAZA News 54, 22.<br />

Kanichová, J., <strong>2006</strong>: Zapojování nového samce kočkodana Dianina (Cercopithecus diana diana) k triu samic<br />

v <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong>. In: Čolas, P. Sborník ze třetího jednání odborné skupiny při UCSZ, únor 2005, 3, 27.<br />

Kanichová, J., 2005: Infanticida u makaků lvích Macaca silenus, evropské údaje poskytla Ellen Krebs. In: Čolas,<br />

P. Sborník z druhého jednání odborné skupiny při UCSZ, duben 2004, 2, 21-22.<br />

Kanichová, J., 2005: Rychlost růstu mladého samce mandrila Mandrillus sphinx po úhynu dominantní samice<br />

v ZOO <strong>Ostrava</strong> Jana Kanichová. In: Čolas, P. Sborník z druhého jednání odborné skupiny při UCSZ, duben 2004,<br />

2, 23.<br />

Kalousková, Š., 2005: Conservation efforts for the barn owl in <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong>. EAZA News 52, 26.<br />

Kalousková, Š., <strong>2006</strong>: The <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> for disabled children. IZE Journal 42, 19.<br />

Novák, J. 2003: Guapote tigre Parachromis managuensis (Gunther, 1867). Akvárium terárium 46, 20-24.<br />

43

---

Two males were alternatively introduced into both herds. Total number of individual new males at Lešná-Zlín <strong>Zoo</strong> was 4.<br />

Svobodová, Y, 2004: Ara zelenokřídlý a jeho chov. Fauna 18/2004, 16-17.<br />

Svobodová, Y, 2005: Ara rudobřichý a jeho chov. Fauna 5/2005, 20-21.<br />

Svobodová, Y, 2005: Aratinga zlatohlavý a jeho chov. Fauna 15/2005, 20-21.<br />

Svobodová, Y, <strong>2006</strong>: Ara arakanga (Ara macao): vytoužený odchov. Papoušci 6, 334-337.<br />

Ševčíková, P.: 2005: Úspěšné začlenění mláděte makaka lvího (Macaca silenus) do skupiny v <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong>. In:<br />

Čolas, P. Sborník ze třetího jednání odborné skupiny při UCSZ, únor 2005, 3, 20-22.<br />

Ostatní publikace pracovníků <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> v letech 2004-<strong>2006</strong><br />

Čolas, P. 2005: Sborník z druhého jednání odborné skupiny při UCSZ, duben 2004. <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong>, <strong>Ostrava</strong>.<br />

Čolas, P. <strong>2006</strong>: Sborník ze třetího jednání odborné skupiny při UCSZ, únor 2005. <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong>, <strong>Ostrava</strong>.<br />

Novák, J. <strong>2006</strong>: Sborník z jednání odborné skupiny „Kočkovité šelmy podčeledi Felinae“ pri UCSZ, únor 2005.<br />

<strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong>, <strong>Ostrava</strong>.<br />

Cílem výzkumné práce zoologické zahrady by měly být původní vědecké články v mezinárodních vědeckých časopisech<br />

Journal of Mammalogy, 87(1):35–40, <strong>2006</strong><br />

36 JOURNAL OF MAMMALOGY Vol. 87, No. 1<br />

VARIATION IN INCIDENCE OF MALE INFANTICIDE<br />

WITHIN SUBSPECIES OF PLAINS ZEBRA<br />

(EQUUS BURCHELLI)<br />

JAN PLUHÁČEK,* LUDĚK BARTOŠ, AND JITKA V ICHOVÁ<br />

Ethology Group, Research Institute of Animal Production, Prague, P.O. Box 1, CZ-104 01 Praha 10-Uhříněves,<br />

Czech Republic (JP, LB, JV)<br />

Department of <strong>Zoo</strong>logy, Faculty of Science, Charles University, Viničná 7, Praha 2, CZ-128 44, Czech Republic (JP)<br />

TABLE 1.—Environmental and social conditions of the 9 herds kept at 4 zoos in the Czech Republic where new male introductions took place.<br />

Enclosure<br />

No. new Age of new males No. adult Age of females Age of foals<br />

Subspecies<br />

<strong>Zoo</strong><br />

size (m 2 )<br />

males (years) females (years)<br />

(days)<br />

Maneless zebra a Dvůr Králové 1,350 4 415 17 214 199<br />

Maneless zebra Lešná-Zlín 400 2 b 410 23 612 1115<br />

Maneless zebra Lešná-Zlín 2,200 4 b 314 2 313 1204<br />

Grant’s zebra a Dvůr Králové 800 2 416 56 315 1254<br />

Chapmann’s zebra Dvůr Králové 1,750 1 4 4 67 155<br />

Chapmann’s zebra Liberec 1,695 3 c 413 34 223 1164<br />

Chapmann’s zebra Liberec 1,425 1 c 9 4 415 1<br />

Damara zebra Dvůr Králové 360 (winter), 16,600 (summer) 4 510 15 524 1158<br />

Damara zebra Prague 1,400 4 48 24 217 156<br />

a Managed by the same person over the entire breeding history.<br />

Social organization seems to determine the occurrence of male infanticide in equids. Although, no information<br />

concerning social organization of the maneless zebra (Equus burchelli borensis) has been available, we presumed<br />

that the occurrence of infanticide would be the same across all subspecies of plains zebra. We examined the<br />

occurrence of this phenomenon in 9 herds of 4 subspecies: the maneless zebra, Grant’s zebra (E. burchelli<br />

boehmi), Chapmann’s zebra (E. b. chapmanni), and the Damara zebra (E. b. antiquorum) at 4 zoos. The<br />

probability of a foal’s death was affected by the presence of a new male and subspecies. Except for the maneless<br />

zebra, all subspecies showed existence of male infanticide. We found no occurrence of male infanticide in<br />

maneless zebras, which suggests a different social system. This would also support the subspecific status of the<br />

maneless zebra.<br />

Key words: Equus burchelli, infanticide, infant mortality, maneless zebra, subspecies, zoo<br />

Male infanticide is defined as the killing of dependent young over time, but the group male may be displaced by another<br />

by an adult male of the same species. This phenomenon has male (Klingel 1974a, 1978). The group male sires all progeny<br />

been described in a few ungulate species such as red deer (Rubenstein 1986). When a male in the harem is changed, the<br />

(Cervus elaphus—Bartoš and Madlafousek 1994), hippopotamus<br />

(Hippopotamus amphibius—Lewison 1998), Indian rhi-<br />

advantageous reproductive strategy for him, because the mares<br />

infanticide of dependent foals by the new male should be an<br />

noceros (Rhinoceros unicornis—Dinerstein et al. 1988), and in will invest only in his own offspring (Pluháček and Bartoš<br />

several equid species including feral horse (Equus caballus— 2000, 2005).<br />

Duncan 19<strong>82</strong>), Przewalski horse (E. przewalskii—Ryder and In type II social organization, the only stable group is<br />

Massena 1988; Zharkikh 1999), and plains zebra (E. burchelli— a female and her offspring (Klingel 1974b, 1977; Rubenstein<br />

Pluháček and Bartoš 2000, 2005).<br />

1986, 1993). No permanent bonds are maintained among adult<br />

The occurrence of male infanticide in equids seems to be individuals. Some of the males are territorial, maintaining their<br />

determined by the social organization of the species (Duncan territories for years. Mating occurs mostly within these<br />

19<strong>82</strong>; Pluháček and Bartoš 2000; Rubenstein 1986). Freeranging<br />

equids exhibit 2 basic types of social organization and specifics of both sexes except other males during the time when<br />

territories (Rubenstein 1986). Territorial males tolerate con-<br />

mating system (Klingel 1974a, 1978; Linklater 2000; Rubenstein<br />

1986). Type I social organization is characterized by long-<br />

Klingel 1974b). So far as we know, infanticide has not been<br />

females in estrus are present (Ginsberg and Rubenstein 1990;<br />

term, stable, nonterritorial groups composed of 1 or more adult reported within these territorial equid species (Ebensperger<br />

males and 1 or more adult females and their offspring. Other 1998; van Schaik and Janson 2000).<br />

males (in the case of mountain zebra [E. zebra], also subadult Free-ranging plains zebras form social organizations of type<br />

females) live in separate groups, referred to as a bachelor group. I (Klingel 1974a, 1978; Rubenstein 1986). Their social organization<br />

and social behavior are similar in all areas where they<br />

The adult females form a stable group and remain cohesive<br />

have been observed (Kenya, Tanzania, and Rwanda in eastern<br />

Africa; Malawi, Republic of South Africa, and Namibia in<br />

* Correspondent: janpluhacek@seznam.cz<br />

southern and southwestern Africa—Hack et al. 2002; Klingel<br />

1969; Monfort and Monfort 1978). In Dutch and Australian<br />

<strong>2006</strong> American Society of Mammalogists<br />

zoos, captive plains zebra kept in large enclosures with many<br />

www.mammalogy.org<br />

adults of both sexes showed the same social organization as<br />

35<br />

c The same male was introduced alternatively into 2 herds. Total number of individual new males at Liberec <strong>Zoo</strong> was 3.<br />

observed in the wild (Ford and Stroud 1993; Klingel 1969; would have died in the wild. The usual weaning age of 9 months<br />

Schilder 1992). Plains zebras form harems consisting of 1 adult (Smuts 1976b) was taken as the criterion for successful survival. The<br />

male and 1–6 adult females. Within the range of the plains study was approved by the Institutional Animal Care and Use Committee<br />

of the Research Institute of Animal Science and was conducted<br />

zebra, harem sizes tend to increase from south to north (Hack<br />

in accordance with Czech Central Committee for Protection of<br />

et al. 2002; Klingel 1969; Monfort and Monfort 1978; Neuhaus<br />

Animals number 13803/2003-1020, and we also followed guidelines<br />

and Ruckstuhl 2002; Smuts 1976a, 1976b). Nevertheless, the<br />

of the American Society of Mammalogists for the capture, handling,<br />

social life of the northernmost subspecies, the maneless zebra<br />

and care of mammals (Animal Care and Use Committee 1998).<br />

(Equus burchelli borensis), is still unknown (for a review, see We analyzed the data using the SAS System V 9.1 (SAS Institute Inc.,<br />

Hack et al. 2002).<br />

Cary, North Carolina). To assess the impact of the presence of a new<br />

We presume that the mortality of foals of captive plains male on mortality of foals, we applied an analysis of categorical<br />

zebras will be higher in the presence of a new male than in his repeated measurements based on the generalized estimating equation<br />

absence. If the social organization of all the subspecies is approach (Liang and Zeger 1986) using the GENMOD procedure<br />

identical, then the occurrence of infanticide also would not (SAS Institute Inc.). The GENMOD procedure was designed to model<br />

differ among the subspecies, including the maneless zebra. the probability of death of the foals. To account for the repeated<br />

measures on the same individuals across the period of observation, the<br />

analysis was performed with the individual mare and stallion in the<br />

REPEATED statement. Explanatory variables were the classes: ‘new<br />

MATERIALS AND METHODS<br />

male’ (yes or no—new male present ¼ yes, new male absent ¼ no),<br />

We collected data on zebras in 4 zoological gardens in the Czech<br />

‘subspecies’ (Grant’s zebra, Chapmann’s zebra, Damara zebra, maneless<br />

zebra), and ‘zoo’ (Dvůr Králové nad Labem, Liberec, Lešná-Zlín,<br />

Republic: Dvůr Králové nad Labem, Liberec, Lešná-Zlín, and Prague.<br />

Nine herds of 4 subspecies of plains zebra were available: Grant’s<br />

Prague). Both explanatory variables and interaction terms were tested,<br />

zebra (E. b. boehmi), Chapmann’s zebra (E. b. chapmanni), the Damara<br />

but are not reported unless they were statistically significant (P , 0.05).<br />

zebra (E. b. antiquorum), and the maneless zebra (E. b. borensis; all<br />

We analyzed only the data sets containing information on a foal’s<br />

maneless zebras came from Karamoja region, Uganda). Grant’s zebras<br />

mortality when a new male was present. We tested the differences in a<br />

were kept only in 1 zoo; 3 other subspecies were kept in at least 2<br />

foal’s mortality among zebra subspecies using Fisher’s exact probability<br />

tests. To resolve the multiple testing problem, the Fisher exact<br />

zoos. Dvůr Králové <strong>Zoo</strong> keeps all 4 investigated subspecies. Detailed<br />

information on the size of enclosures, number and age of adult<br />

tests for 2-group comparisons adjusted by the permutation resampling<br />

females, and age of foals at the time of introduction of a new male is<br />

method were applied (the CONTRAST statement, PROC MULTgiven<br />

in Table 1. Adult animals included in the analyses were wild<br />

TEST, SAS Institute Inc.; Westfall et al. 1999).<br />

caught (6 males and 22 females) and zoo born (28 males and 57<br />

females). Information on the number of generations in captivity was<br />

complete for 20 males and 41 females. They did not exceed the 4th<br />

captive generation. Almost no vegetation was present in the enclosures<br />

RESULTS<br />

but food was available ad libitum and all mares were in good In total, we recorded data from about 394 foals born in all<br />

condition. Only the herd of Damara zebras in Dvůr Králové <strong>Zoo</strong> lived zoos investigated from 1973 to 2000. Almost two-thirds (259)<br />

in a very large area, a grassy enclosure .16,000 m 2 in which it lived<br />

from May to September. A winter enclosure for this herd was 360 m 2 of all foals were born at the Dvůr Králové <strong>Zoo</strong> and 65, 41, and<br />

29 at the Liberec, Lešná-Zlín, and Prague zoos, respectively. The<br />

in size with no vegetation and with food provided ad libitum. For each<br />

foal we recorded date of birth, date of death (if it occurred), identity of largest number of foals (129) was recorded for maneless zebras<br />

dam and sire, subspecies, name of the zoo, and date of introduction of and .50 foals were recorded for each of the other subspecies.<br />

an unrelated stallion (a new male). Any foals injured by a new male A new male was present in 89 cases. Ninety-six foals died<br />

that were in need of veterinary treatment and separated from the herd within 9 months of birth and 30 of them during the presence of<br />

were regarded as dead in the analysis because these foals doubtless a new male in a herd.<br />

44

---

Tabulka 1. Příspěvky a účast pracovníků ZOO <strong>Ostrava</strong> na vědeckých konferencích v roce <strong>2006</strong><br />

Pracovník<br />

Název konference<br />

Místo<br />

a datum konání<br />

Název příspěvku<br />

Jan Pluháček<br />

<strong>Zoo</strong>logické dny<br />

Brno,<br />

9.-10. 2.<br />

Rozdíly ve výskytu samčí<br />

infanticidy u poddruhů<br />

zebry stepní (Equus<br />

burchelli) podporují<br />

uznání zebry bezhřívé<br />

jako samostatného<br />

poddruhu<br />

Jan Pluháček<br />

33. Česká a slovenská<br />

etologická konference<br />

Jihlava,<br />

19.-22. 4.<br />

Kdo ukončuje kojení<br />

u zebry stepní chované<br />

v zoo<br />

Jan Pluháček<br />

11th Congress of the<br />

International Society for<br />

Behavioral Ecology<br />

Tours Francie,<br />

23.-29. 7.<br />

High-ranking mares<br />

of captive plains zebra<br />

(Equus burchelli) have<br />

greater reproductive<br />

success than low-ranking<br />

mares<br />

Jan Pluháček<br />

6th Deer Biology Congress<br />

Praha,<br />

6.-11. 8.<br />

bez příspěvku<br />

Petr Čolas<br />

Jan Pluháček<br />

23rd EAZA Annual<br />

Conference<br />

Madrid Španělsko,<br />

3. – 7. 10.<br />

Common Hippo status<br />

and ESB<br />

Vedle již zveřejněných výsledků existuje samozřejmě řada výzkumných projektů, které dosud probíhají,<br />

aniž by jejich výsledky byly/mohly být již zveřejněny. Projekty lze v zásadě rozdělit do tří skupin. První se týká<br />

projektů, které <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> potažmo její pracovníci přímo realizují jako klíčoví řešitelé a nositelé vědecky<br />

nejcennějších částí: myšlenky a zpracování. Jedná se o výzkum i na druzích, které <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> nechová. Na<br />

řadě z nich spolupracujeme s odborníky z jiných institucí. Přehled těchto projektů uvádí tabulka 2.<br />

45

---

Tabulka 2. Výzkumné projekty realizované zoologickou zahradou <strong>Ostrava</strong><br />

Název projektu<br />

Problematika kojení zebry stepní (Equus<br />

burchellii)<br />

Analýza faktorů ovlivňujících úmrtnost<br />

mláďat nosorožce indického (Rhinoceros<br />

unicornis)<br />

Vliv umělého osvětlení na chování primátů<br />

v <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong><br />

Synchronizace říje u šimpanzů<br />

Spolupracující instituce (pokud je)<br />

Výzkumný ústav živočišné výroby Praha - Uhříněves<br />

Výzkumný ústav živočišné výroby Praha – Uhříněves,<br />

Wildlife Institute of India, Dehra Dun, Indie<br />

Jihočeská univerzita - České Budějovice<br />

Dalším typem výzkumných projektů realizovaných v zoologické zahradě <strong>Ostrava</strong> je výzkum zvířat zde<br />

chovaných. Autory tohoto výzkumu jsou však lidé působící pod hlavičkou jiných institucí jako např. univerzit.<br />

Přehled těchto projektů realizovaných mj. i v naší ZOO v průběhu roku <strong>2006</strong> ukazuje tabulka 3.<br />

Tabulka 3. Pozorování, sběr údajů o zvířatech chovaných v ZOO <strong>Ostrava</strong> v roce <strong>2006</strong><br />

Výzkumník Instituce Název projektu Projekt<br />

Sledovaný druh<br />

(období sběru<br />

údajů)<br />

Klára J.<br />

Petrželková<br />

Ústav<br />

Biologie<br />

Obratlovců<br />

AV ČR<br />

Nálevníci rodu<br />

Troglodytella:<br />

patogeny nebo<br />

endosymbionti?<br />

GAČR<br />

524/06/0264<br />

šimpanz<br />

(únor-listopad)<br />

Markéta<br />

Kašparová<br />

Biologická<br />

fakulta JČU<br />

Analýza chování<br />

psovitých šelem<br />

Mgr. práce<br />

psík mývalovitý<br />

(červen - srpen)<br />

Karolína<br />

Koláčková<br />

Institut tropů<br />

a subtropů<br />

ČZU<br />

Mateřská péče,<br />

kojení a alokojení<br />

u velbloudů<br />

dvouhrbých<br />

Dis. práce<br />

(IGA ITS 51120/<br />

1312/513103)<br />

velbloud<br />

dvouhrbý<br />

(červen - říjen)<br />

František<br />

Tymr<br />

Fakulta<br />

humanitních<br />

studií UK<br />

Vliv velikosti<br />

skupiny na podobu<br />

groomingu u lemura<br />

vari<br />

Mgr. práce<br />

lemur vari<br />

(srpen)<br />

46

---

Krásný a rozsáhlý přírodní areál v blízkosti centra třetího největšího města České republiky je často sám<br />

cílem přírodovědného výzkumu, což je třetí typ výzkumných projektů realizovaných v naší ZOO. Přehled<br />

výzkumných aktivit týkající se floristických a faunistických studií prováděných na území zoologické zahrady<br />

v roce <strong>2006</strong> shrnuje tabulka 4.<br />

Tabulka 4. Výzkumy prováděné v areálu ZOO <strong>Ostrava</strong> v roce <strong>2006</strong><br />

Autor Instituce Název projektu Projekt<br />

období<br />

sběru<br />

údajů<br />

Petr<br />

Haděnec<br />

Vendula<br />

Kubačáková<br />

PřF OU<br />

PřF OU<br />

Výskyt dřevokazných hub v <strong>Zoo</strong><br />

<strong>Ostrava</strong>.<br />

Perloočky (Cladocera)<br />

vybraných lokalit<br />

Moravskoslezského kraje<br />

Valová PřF OU Lasturnatky (Ostracoda)<br />

vybraných lokalit<br />

Moravskoslezského kraje<br />

Martin Gajdošík<br />

Slezské<br />

zemské<br />

muzeum<br />

Opava<br />

Chiropterofauna zájmového<br />

území <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong><br />

Bc práce<br />

Mgr. práce<br />

Mgr. práce<br />

květen<br />

květen<br />

- říjen<br />

květen<br />

- řijen<br />

červen<br />

Závěrem bych rád poděkoval všem, kteří mi poskytli informace o své činnosti i těm, kteří pomáhají<br />

naplňovat důležitou funkci naší zoologické zahrady (výzkumnou) a v neposlední řadě tak přispívají<br />

k obohacování jedné z nejkrásnějších věcí - poznávání přírodních krás naší modré planety.<br />

Jednou z výzkumných<br />

aktivit konaných v <strong>Zoo</strong><br />

<strong>Ostrava</strong> je sledovaní<br />

alokojení (kojení<br />

nevlastních mláďat)<br />

u velbloudů<br />

foto K. Koláčková<br />

47

---

Historický mezník v <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong>:<br />

Založení evropské plemenné knihy hrocha obojživelného<br />

(Hippopotamus amphibius)<br />

Jan Pluháček.<br />

Držitel ESB pro hrocha obojživelného<br />

<strong>Zoo</strong>logická zahrada <strong>Ostrava</strong>, Michálkovická 197, 710 00 <strong>Ostrava</strong>, Czech Republic<br />

tel: +420 596 241 269 l. 50<br />

fax : +420 596 243 1<strong>82</strong><br />

e-mail: pluhacek@zoo-ostrava.cz<br />

Je časné dopoledne 6. října. Vzduch se pomalu ohřívá a stále ještě ospalý Madrid se zvolna probouzí.<br />

V konferenčním centru je však již od rána plno. Krátce před desátou hodinou poprvé oficiálně oznamuje<br />

předseda komise pro Evropské záchovné programy ohrožených druhů zvířat, Dr. Bengt Holst ze <strong>Zoo</strong> Kodaň,<br />

přítomným delegátům, že sestavením Evropské plemenné knihy (ESB) hrocha obojživelného (Hippopotamus<br />

amphibius) pověřil zoologickou zahradu v Ostravě, potažmo mne. A žádá všechny zúčastněné o spolupráci.<br />

Klíčová informace, kterou jsem se dozvěděl jen několik dní před tím. Přípravné práce trvající bezpočet hodin<br />

tak nezůstaly bez výsledku.<br />

První mezinárodní plemenná kniha pro ohrožený druh zvířete byla sestavena mezi světovými válkami<br />

a týkala se zubra (Bison bonasus). Druhou vydala v roce 1959 zoologická zahrada v Praze a týkala se koně<br />

Převalského (Equus przewalskii). Dnes již existuje několik set plemenných knih ať už celosvětových či pouze<br />

amerických nebo evropských. Co je vlastně cílem plemenné knihy? Mělo by to být sestavení seznamu všech<br />

žijících i historicky chovaných příslušníků daného druhu s uvedením jejich předků, díky čemuž lze např. sestavit<br />

rodokmen či následně zabránit příbuzenské plemenitbě. Činí se tak u druhů vzácných či obtížně chovatelných,<br />

kde vážně hrozí, že zvířata chovaná v zoologických zahradách mohou být posledními příslušníky svého druhu.<br />

To byl právě případ zubra či koně Převalského. Po sestavení plemenných knih následovalo koordinování<br />

chovu tak, aby se spojovali geneticky i chovatelsky nejlepší jedinci. A výsledek je dnes již zřejmý. Zubři, které<br />

člověk v přírodě vyhubil, dnes znovu volně obývají lesy Polska, Ukrajiny a nově i Slovenska. Podobně koně<br />

Převalského se dnes opět volně toulají mongolskou stepí.<br />

A proč právě hroch? Dlouhá léta žily evropské zoo v přesvědčení, že hroch obojživelný stále patří k hojným<br />

africkým savcům. Přesto se před několika lety zoo v holandském Emmenu a poté v anglickém Chestru pokusily<br />

sestavit evropskou plemennou knihu. Přes velké úsilí se jí však nikdy nepodařilo zkompletovat a zveřejnit/<br />

publikovat. A v loňském roce přišly z Afriky alarmující zprávy. Počet hrochů dramaticky klesá. Za posledních<br />

deset let se jejich počty snížily o téměř 20 %. Např. v Demokratické republice Kongo klesl jejich počet o 95<br />

% na necelou tisícovku. A dnes je otázkou, zda v této třetí největší africké zemi přežijí rok 2007! Hroši jsou<br />

loveni ve velkém pro maso, zuby (které mají na černém trhu hodnotu vysoce ceněné slonoviny) i jako překážka<br />

stále více rostoucímu zemědělství, které se zakusuje i do dříve zakázaných národních parků. Velkou roli hraje<br />

48

---

i politická nestabilita většiny afrických států. Hroši dnes žijí ve 27 státech subsaharské Afriky a z toho v 18<br />

jejich počty silně klesají. Sestavení evropské plemenné knihy je tak prvním krokem k případné koordinaci<br />

chovu hrochů v evropských zoo tzv. evropského záchovného programu (EEP). A to vše by od této chvíle měla<br />

mít na starost právě <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong>. Tzv. koordinátor záchovného programu v zoo mj. i aktivně spolupracuje<br />

s mezinárodními ochranářskými institucemi a řada zoo se i finančně podílí na ochraně v přírodě žijících zvířat<br />

nebo jejich domovů (džunglí, savan či stepí).<br />

České zahrady v těchto aktivitách sice nevynikají, ale nezůstávají ani pozadu. Přehled programů, které<br />

řídí poskytuje tabulka 1.<br />

Chov hrochů ve střední Evropě dnes není levnou záležitostí. Důvodů je více. Hroši jsou citliví na nízké<br />

teploty a potřebují mít stálý přístup k „teplé“ (např. 20°C) vodě. Proto musí mít velký vytápěný pavilon<br />

i bazén. Na potravu nároční nejsou, ale jejich trávicí trakt ji není schopen mnoho zpracovat, takže vyprodukují<br />

značné množství trusu a vodu tak rychle znečistí. Náklady na kvalitní filtr jsou pak mnohamilionové a naše<br />

zahrady si je zatím, na rozdíl od některých bohatších zahrad západní Evropy, dovolit nemohou. To vše jsou<br />

možná důvody, proč dnes v ČR uvidíte hrochy pouze v Ostravě a v Praze. Hroch je navíc zvíře žijící ve stádech<br />

- s výjimkou starých samců a matek s malým mládětem. A v dnešní moderní zoo se snažíme našim chovancům<br />

dopřát i co nejpřirozenější sociální situace. Proto chováme v Ostravě hrochy tři. První hroch, který přišel do<br />

Ostravy na podzim 1967, byla samička Róza, která se narodila v Mnichově v roce 1959 a přišla přes <strong>Zoo</strong> ve<br />

Dvoře Králové. Necelý rok poté přišel z německé <strong>Zoo</strong> Kolín nad Rýnem roční samec Honza. Do roku <strong>2006</strong> se<br />

v <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> narodilo 28 mláďat hrochů, z nichž 16 se podařilo odchovat, což je v evropském kontextu pěkný<br />

výsledek. V současné době mohou návštěvníci v ostravské zoo vidět tři hrochy: samce Honzu a samici Rózu<br />

(možná nejstarší samici v Evropě) a samici Katku, narozenou v Ostravě v roce 1977.<br />

Hroši mají jednu biologickou zvláštnost. Na tak veliké zvíře mají totiž velmi krátkou dobu březosti. Ta trvá<br />

pouhých 8 měsíců, což je polovina ve srovnání s přibližně stejně velkými tvory jako jsou žirafy či nosorožci 1,2,3 .<br />

Na rozdíl od nich jsou hroši skupinou vývojově poměrně mladou1. Hroši tak představují vlastně obry moderní<br />

doby. Poslední výzkumy založené na porovnávání mitochondriální DNA navíc ukazují, že jejich nejbližšími<br />

příbuznými nemusí být prasata, jak se mnoho desítek let myslelo, ale mohou to být kytovci (řád vodních savců<br />

sdružující velryby a delfíny) 4 .<br />

Za dobrých podmínek se i v zoo množí poměrně dobře a poněvadž jsou poměrně dlouhověcí, nastává<br />

problém s umístěním odchovů. Navíc, bohužel řada zoo v Evropě řeší komplikovanou situaci s nemožností<br />

vytvořit pro hrochy drahé moderní zařízení tak, že chov hrochů ruší. Hrochů v evropských zoo tak pomaličku<br />

ubývá, zvířata stárnou a odchovy končí mimo Evropu, což znamená, že jsou pro další evropský chov ztraceny.<br />

A zde je právě klíčová role plemenné knihy, která má sloužit tomu, aby se zjistil skutečný stav věci, zabránilo<br />

se poklesu počtu hrochů v Evropě a aby z Evropy neodcházela geneticky cenná zvířata.<br />

Ostravská zoo si tuto situaci velmi dobře uvědomuje. Hroch nově zdobí znak naší zahrady a s chovem<br />

hrochů se počítá i do budoucna. Usilujeme o získání finančních prostředků na rekonstrukci stávajícího<br />

zařízení, abychom zlepšili pohodu a prostředí nejen pro návštěvníky, ale hlavně pro hrochy samotné.<br />

Intenzivně pracujeme na podkladech pro plemennou knihu. V současné době již máme podklady od více než<br />

49

---

50 zoologických zahrad z 20 evropských zemí. Výrazně spolupracujeme zejména se <strong>Zoo</strong> Chester, Whipsnade<br />

(Velká Británie), Antverpy (Belgie), Emmen (Holandsko) a Hannover (Německo). Nadstandardní je rovněž<br />

spolupráce se <strong>Zoo</strong> Dvůr Králové. Nezbývá než doufat, že se v roce 2007 podaří <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> vydat historicky<br />

první plemennou knihu evropských hrochů.<br />

Na závěr bych chtěl poděkovat těm, bez nichž by se sen o hroší plemenné knize pro <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> nemohl<br />

uskutečnit. Jmenovitě bych rád poděkoval zejména Kristině Tomášové ze <strong>Zoo</strong> Dvůr Králové a Bengtu Holstovi<br />

ze <strong>Zoo</strong> Kodaň. Nebylo by to rovněž možné, kdyby se v nejdůležitější okamžik nenašlo v Ostravě několik<br />

významných podniků jako Auto Heller, Železárny a drátovny Bohumín, a.s., TCHAS, a.s.a BorsodChem MCHZ<br />

s.r.o., které nám v tak klíčové chvíli pomohli finančně. Zvláště rád bych v této souvislosti chtěl poděkovat<br />

panu Ing. Sehnálkovi, řediteli ostravské pobočky ČSOB. Za cenné rady při sestavování plemenné knihy<br />

vděčím kolegům ze <strong>Zoo</strong> Dvůr Králové jmenovitě Luďku Čulíkovi, Ing. Kamilu Čihákovi, Ireně Máslové a Jiřímu<br />

Hrubému. Za pročtení rukopisu a cenné komentáře pak děkuji Janě Kálnové a Petru Čolasovi.Vám všem patří<br />

obrovský dík.<br />

Literatura<br />

1. Owen-Smith, N.R., 1988. Megaherbivores: the influence of large body size on ecology. Cambridge<br />

University Press, Cambridge.<br />

2. Eltringham, S.K., 1999. The Hippos. Academic Press, London.<br />

3. Boisserie, J.R., 2005. The phylogeny and taxonomy of Hippopotamidae (Mammalia: Artiodactyla): a review<br />

based on morphology and cladistic analysis. <strong>Zoo</strong>logical Journal of the Linnean Society 143, 1-26.<br />

4. Ursing, B.M., Arnason, U., 1998. Analyses of mitochondrial genomes strongly support a hippopotamus<br />

- whale clade. Proceedings of Royal Society of London B 265, 2251-2255.<br />

50<br />

Hroši obojživelní (Hippopotamus amphibius) v <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong>- foto František Řezníček

---

Tabulka 1: Přehled záchovných programů a plemenných knih vedených v českých zoo<br />

Druh Species Program Koordinátor <strong>Zoo</strong><br />

Hroznýšovec<br />

kubánský<br />

Epicrates angulifer EEP Ivan Rehák Praha<br />

Orlície bornejská Orlitia borneensis ESB Ivan Rehák Praha<br />

Želva černavá Heosemys grandis ESB Ivan Rehák Praha<br />

Sup mrchožravý<br />

Neophron<br />

percnopterus<br />

ESB Karel Pithart Praha<br />

Ocelot stromový Felis tigrina ESB Pavel Brandl Praha<br />

Kočka rybářská<br />

Prionailurus<br />

viverrinus<br />

EEP Milada Petrů Děčín<br />

Nosorožec tuponosý Ceratotherium simum EEP dočasně prázdné Dvůr<br />

Králové<br />

Kudu malý Tragelaphus imberbis ESB Pavel Moucha Dvůr<br />

Králové<br />

Maki žlutohnědý Mirza coquereli ESB Tomáš Peš Plzeň<br />

Maki trpasličí Microcebus murinus ESB Tomáš Peš Plzeň<br />

Maki tlustoocasý Cheirogaleus medius ESB Tomáš Peš Plzeň<br />

Kozorožec kavkazský Capra caucasica ESB Jitka Vokurková Olomouc<br />

Hroch obojživelný<br />

Hippopotamus<br />

amphibius<br />

ESB Jan Pluháček <strong>Ostrava</strong><br />

51

---

Přehled časopisů v knihovně <strong>Zoo</strong>logické zahrady <strong>Ostrava</strong><br />

Jindřicha Zemanová<br />

název časopisu od do čísla<br />

Akva fórum 2007<br />

Akvárium živě 2003 2005<br />

Akvárium-terárium 1992 dosud<br />

Biologizace a chemizace 1984 1990<br />

Cites ČS výroční zpráva 1996,1998-2000<br />

Der <strong>Zoo</strong>logische Garten 1971 dosud<br />

EAZA NEWS 1998 dosud 16-27,30,32-34,36-55,special<br />

Ekologia 1983 1988<br />

Exota 1992 1996 přílohy: 4-7,10,12<br />

Fauna 1997 dosud<br />

Fauna Bohemiae Septentrionalis 1992 2003 17,18,19,2x20,21,25,28<br />

Floraprint /soubor katalogů/ 1998<br />

Folia zoologica 1977 1994<br />

Gazella 1975 dosud 1,2,13,14,17,18,20,21,22,23,24,26-33<br />

International Tiger Studbook 1976 1994<br />

International ZOO Yearbook 1959 dosud chybí :23,26-29<br />

Journal of Mammalogy 1960 1972<br />

Lidé a Země 1989 2000<br />

Lynx 1964 3,6,7,12,14,15,16,18,24,25,28, 29,30,31<br />

Milu 1998 dosud 9/5-6,10/3-4,11/2,4-6<br />

Myslivost 1991 2002<br />

National Geographic 2002 dosud<br />

Nové Knihy SSSR 1990<br />

archiv:17-19,22-25,27,29,33-46<br />

52

---

Ochrana Přírody 2000 dosud 1964-1999-archiv<br />

Oryx 1979 1991<br />

Památka a příroda 1976 1989<br />

Papoušci 2001 dosud<br />

Pomocné ornitologické tabulky 1980<br />

Primate report 1990 2001<br />

Referativnij žurnal 1983 2004<br />

Ročenka UCSZ 1987 chybí :2000,2002,2004,2005,<br />

Saugetierkundliche Mitteilungen 1979 1983 27/1-4, 28/1-3,27, 27 příloha,31/1-3<br />

Unie ČS ZOO-informace 1/92 3/95<br />

Zahradníctvo 1987 1991<br />

Zeitschrift des Kőlner ZOO 5-45<br />

ZOO Anvers Plackendael 1994 1998<br />

<strong>Zoo</strong>logické listy 1965 1976<br />

<strong>Zoo</strong>logischer Anzeiger 1980 1990<br />

Živa 1958 dosud<br />

53

---

STAV ZVÍŘAT (Census of animals)<br />

v přehledu jsou uvedena zvířata, která byla v <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong> chována<br />

1.0 - samec<br />

0.1 - samice<br />

0.0.1 - jedinec neurč. pohlaví<br />

Druh (poddruh) Stav 1.1. Odchov Příchod Úhyn Odchod Stav 31.12.<br />

Species (subspecies) Status Birth Arrival Death Departure Status<br />

SAVCI (Mammalia)<br />

vačnatci (Marsupialia)<br />

klokan rudokrký 3.7.1 3.0 0.3 2.0.1 4.4<br />

Wallabia rufogrisea frutica<br />

primáti (Primates)<br />

lemur korunkatý 1.1 1.1<br />

Eulemur coronatus<br />

ESB, VU<br />

lemur Sclaterův 1.1 1.1<br />

Eulemur macaco flavifrons<br />

EEP, ISB, CR<br />

lemur tmavý 2.0 2.0 4.0<br />

Eulemur macaco macaco<br />

EEP, ISB, VU<br />

lemur běločelý 1.0 1.0<br />

Eulemur fulvus albifrons<br />

LR/nt<br />

lemur červenobřichý 2.0 1.0 1.1 4.1<br />

Eulemur rubriventer<br />

ESB, VU<br />

lemur kata 6.6 1.3 0.1 7.8<br />

Lemur catta<br />

ESB, VU<br />

vari červený 2.0 2.0<br />

Varecia variegata rubra<br />

EEP, CR<br />

vari černobílý 12.0 12.0<br />

Varecia variegata variegata<br />

EEP, EN, ISB<br />

kočkodan Dianin 2.3 1.0 1.3<br />

Cercopithecus diana diana<br />

EEP, EN, ISB<br />

makak lví 8.8 0.1 1.0 7.9<br />

Macaca silenus<br />

EEP, ISB, EN<br />

mandril 1.1 0.1 1.2<br />

Mandrillus sphinx<br />

EEP, VU<br />

hulman posvátný 4.7 0.1 4.8<br />

Semnopithecus entellus hector ESB, EN<br />

54

---

Druh (poddruh) Stav 1.1. Odchov Příchod Úhyn Odchod Stav 31.12.<br />

Species (subspecies) Status Birth Arrival Death Departure Status<br />

gibon lar 2.0 2.0 konec chovu<br />

Hylobates lar<br />

ESB, LR/nt<br />

siamang 2.1 1.0 1.1<br />

Symphalangus syndactylus<br />

ESB, LR/nt<br />

gibon bělolící 2.0 2.0<br />

Nomascus leucogenys leucogenys EEP, ISB, EN<br />

šimpanz 1.4 1.4<br />

Pan troglodytes<br />

EEP, EN<br />

šelmy (Carnivora)<br />

psík mývalovitý 5.4.1 1.0.11 0.1 0.1 4.3.12 2.1<br />

Nyctereutes procyonoides<br />

medvěd syrský 0.1 0.1<br />

Ursus arctos syriacus<br />

ESB<br />

medvěd lední 0.1 0.1 konec chovu<br />

Ursus maritimus<br />

ISB, VU<br />

medvěd ušatý 1.1 1.1<br />

Ursus thibetanus<br />

ESB, VU<br />

mýval severní 1.3 1.3<br />

Procyon lotor<br />

binturong 1,1 1.1<br />

Arctictis binturong<br />

ESB<br />

karakal 3.1 2.0 0.1 2.0 3.0<br />

Caracal caracal<br />

ISB<br />

kočka divoká 1.1 1.1<br />

Felis silvestris silvestris<br />

KOH<br />

jaguarundi 1.2 1.2<br />

Herpailurus yagouaroundi<br />

ocelot velký 0.1 0.1 konec chovu<br />

Leopardus pardalis<br />

serval 1.1 0.1 0.1 1.1<br />

Leptailurus serval<br />

55

---

Druh (poddruh) Stav 1.1. Odchov Příchod Úhyn Odchod Stav 31.12.<br />

Species (subspecies) Status Birth Arrival Death Departure Status<br />

rys kanadský 2.2 1.0 2.1 1.1<br />

Lynx canadensis canadensis<br />

rys ostrovid 0,1 1.0 0,1 1.0<br />

Lynx lynx carpathicus<br />

ESB, SOH, NT<br />

rys červený 1.1 1.0 0.1 konec chovu<br />

Lynx rufus<br />

kočka slaništní 1w.1 1.1 2.2<br />

Oncifelis geoffroyi<br />

EEP, NT<br />

manul 1.1 0.1 1.0<br />

Otocolobus manul<br />

EEP, ISB, NT<br />

lev indický 0.1 1.1 0.1 1.1<br />

Panthera leo persica<br />

EEP, CR<br />

jaguár 0.1 0.1<br />

Panthera onca<br />

ESB, NT<br />

levhart cejlonský 1.1 1.0 1.1 1.0<br />

Panthera pardus kotiya<br />

EEP, EN<br />

tygr ussurijský 1.1 2.0 3.1<br />

Panthera tigris altaica<br />

EEP, CR<br />

tygr sumatránský 1.0 1.0 konec chovu<br />

Panthera tigris sumatrae<br />

EEP, CR<br />

kočka krátkouchá 1.1 1.1<br />

Prionailurus bengalensis euptilura<br />

kočka rybářská 1.1 1.1<br />

Prionailurus viverrinus<br />

EEP, VU<br />

puma 0.1 0.1<br />

Puma concolor<br />

NT<br />

irbis 1.1 1.1<br />

Uncia uncia<br />

EEP, EN<br />

chobotnatci (Proboscidea)<br />

slon indický 0.2 0.2<br />

Elephas maximus bengalensis EEP, EN<br />

56

---

Druh (poddruh) Stav 1.1. Odchov Příchod Úhyn Odchod Stav 31.12.<br />

Species (subspecies) Status Birth Arrival Death Departure Status<br />

lichokopytníci (Perissodactyla)<br />

zebra Grévyho 2.4 2.0 1.0 3.4<br />

Equus grevyi<br />

EEP, ISB, EN<br />

tapír jihoamerický 1.1 1.1 konec chovu<br />

Tapirus terrestris<br />

EEP, VU<br />

nosorožec tuponosý jižní 1.1 1.1<br />

Ceratotherium simum simum EEP, ISB, NT<br />

sudokopytníci (Artiodactyla)<br />

hroch obojživelný 1.3 0.1 1.2<br />

Hippopotamus amphibius<br />

ESB, VU<br />

žirafa Rothschildova 1.5 1.5<br />

Giraffa camelopardalis rothschildi EEP, LR/cd<br />

jelen sibiřský 2.3 1.0 1.3<br />

Cervus canadensis sibiricus<br />

sika vietnamský 2.6 2.0 1.0 1.0 4.6<br />

Cervus nippon pseudaxis<br />

EEP, ISB, CR<br />

daněk evropský 0.0.6 0.0.6<br />

Dama dama<br />

jelen milu 4.5 1.0 0.2 0.2 3.0 2.5<br />

Elaphurus davidianus<br />

CR<br />

muntžak malý 2.0 1.2 1.0 2.2<br />

Muntiacus reevesi reevesi<br />

buvolec běločelý 2.0 2.0<br />

Damaliscus pygargus phillipsi ESB<br />

antilopa losí 1.4 0.1 0.2 1.3<br />

Taurotragus oryx<br />

LR/cd<br />

hlodavci (Rodentia)<br />

myš páskovaná 1.6.6 0.0.2 1.5.3 0.1.5<br />

Lemniscomys striatus<br />

dikobraz srstnatonosý 1.1 1.1<br />

Hystrix indica<br />

57

---

Druh (poddruh) Stav 1.1. Odchov Příchod Úhyn Odchod Stav 31.12.<br />

Species (subspecies) Status Birth Arrival Death Departure Status<br />

aguti středoamerický 1.0 1.0<br />

Dasyprocta punctata<br />

sysel obecný 1.1 1.1<br />

Spermophilus citellus<br />

VU<br />

PTÁCI (Aves)<br />

pštrosové (Struthioniformes)<br />

pštros dvouprstý 1.2 0.0.1 1.2.1<br />

Struthio camelus<br />

nanduové (Rheiformes)<br />

nandu pampový 0.4 0.4<br />

Rhea americana<br />

NT<br />

kasuárové (Casuariiformes)<br />

emu hnědý 1.1 0,3 0.1 0.4 1.1<br />

Dromaius novaehollandiae<br />

brodiví (Ciconiiformes)<br />

volavka rusohlavá 0.0.3 0.0.3 0.0.1 0.0.5<br />

Bubulcus ibis ibis<br />

čáp bílý 2.0 0.0.1 2.0 0.0.1<br />

Ciconia ciconia<br />

OH<br />

čáp černý 2.0 2.1 1.0 1.1 2.0<br />

Ciconia nigra<br />

ESB, SOH<br />

marabu africký 1.0 1.0<br />

Leptoptilos crumeniferus<br />

ESB<br />

plameňáci (Phoenicopteriformes)<br />

plameňák kubánský 16.14 0.0.2 1.0 15.14.2<br />

Phoenicopterus ruber ruber<br />

vrubozobí (Anseriformes)<br />

čája obojková 2.0 2.0<br />

Chauna torquata<br />

kachnička mandarinská 4.3 1.1 3.2<br />

Aix galericulata<br />

58

---

Druh (poddruh) Stav 1.1. Odchov Příchod Úhyn Odchod Stav 31.12.<br />

Species (subspecies) Status Birth Arrival Death Departure Status<br />

kachnička karolinská 5.6.1 0.0.1 5.6 konec chovu<br />

Aix sponsa<br />

husice nilská 1.1 1.1<br />

Alopochen aegyptiaca<br />

ostralka štíhlá 3.7 1.3 1.0 0.5 3.5<br />

Anas acuta acuta<br />

KOH<br />

lžičák pestrý 3.2 2.2 1.0 0.2 4.2<br />

Anas clypeata<br />

SOH<br />

čírka dvouskvrnná 3.4 1.1 2.3<br />

Anas formosa<br />

VU<br />

kachna laysanská 2.4 2.4 1.1 1.2 4.6<br />

Anas laysanensis<br />

CR<br />

kachna madagaskarská 1.1 1.1<br />

Anas melleri<br />

EEP, EN<br />

hvízdák eurasijský 1.2 2.2 0.1 3.3<br />

Anas penelope<br />

hvízdák chilský 2.1 2.3 2.3 2.1<br />

Anas sibilatrix<br />

kopřivka obecná 2.2 0.2 0.1 2.1 0.2<br />

Anas strepera<br />

OH<br />

husa labutí 2.2 2.2<br />

Anser cygnoides<br />

EN<br />

husa malá 3.2 0.1 0.1 3.2<br />

Anser erythropus<br />

VU<br />

husa indická 3.4.1 1.2 4.6.1 konec chovu<br />

Anser indicus<br />

polák velký 3.3 1.0 2.3<br />

Aythya ferina<br />

polák chocholačka 7.6 0.1 2.2 5.5<br />

Aythya fuligula<br />

polák malý 4.2 1.1 3.1<br />

Aythya nyroca<br />

KOH, NT<br />

59

---

Druh (poddruh) Stav 1.1. Odchov Příchod Úhyn Odchod Stav 31.12.<br />

Species (subspecies) Status Birth Arrival Death Departure Status<br />

berneška rudokrká 8.5 5.3 0.1 3.0 10.7<br />

Branta ruficollis<br />

VU<br />

berneška havajská 4.3 0.0.1 1.0 3.2.1<br />

Branta sandvicensis<br />

VU<br />

kachnička šedoboká 2.2 3.3 5.5<br />

Callonetta leucophrys<br />

husa kuří 2.1 1.1 1.0<br />

Cereopsis novaehollandiae<br />

labuť koskoroba 1.1 1.1<br />

Coscoroba coscoroba<br />

husice modrokřídlá 0.1 1.1 0.1 1.1<br />

Cyanochen cyanoptera<br />

NT<br />

labuť zpěvná 1.1 1.1<br />

Cygnus cygnus cygnus<br />

husička vdovka 2.6.4 2.6.4<br />

Dendrocygna viduata<br />

kachnička hřívnatá 4.5 0.1 1.0 3.4<br />

Chenonetta jubata<br />

husice andská 1.1 3.2 3.2 1.1<br />

Chloephaga melanoptera<br />

husice magelánská 1.2 0.1 1.1<br />

Chloephaga picta<br />

husice rudoprsá 3.1 0.0.6 2.0.6 1.1<br />

Chloephaga poliocephala<br />

čírka úzkozobá 0.2.2 5.4 2.5.2 3.1<br />

Marmaronetta angustirostris VU<br />

morčák bílý 2.2 0.2 0.1 0.1 2.2<br />

Mergellus albellus<br />

husice orinocká 3.2 3.2<br />

Neochen jubata<br />

NT<br />

zrzohlávka peposaka 1.1 1.1<br />

Netta peposaca<br />

60

---

Druh (poddruh) Stav 1.1. Odchov Příchod Úhyn Odchod Stav 31.12.<br />

Species (subspecies) Status Birth Arrival Death Departure Status<br />

zrzohlávka rudozobá 5.6 0.1 5.5<br />

Netta rufina<br />

SOH<br />

kachnice bělohlavá 2.3 2.3<br />

Oxyura leucocephala<br />

EN<br />

pižmovka ostruhatá 1.1 1.1<br />

Plectropterus gambensis gambensis<br />

husice šedá 1.1 1.1 konec chovu<br />

Tadorna cana<br />

husice rezavá 2.2 2.1 1.0 3.3<br />

Tadorna ferruginea<br />

husice liščí 6.7 0.1 0.1 6.7<br />

Tadorna tadorna<br />

husice rajská 3.2 2.2 5.4 konec chovu<br />

Tadorna variegata<br />

dravci (Falconiformes)<br />

kondor havranovitý 1.1 0.1 1.2<br />

Coragyps atratus<br />

kondor královský 2.0 2.0<br />

Sarcoramphus papa<br />

ESB<br />

kondor velký 1.1 1.1<br />

Vultur gryphus<br />

EEP, NT<br />

sup hnědý 0.1 1.1 0.1 1.1<br />

Aegypius monachus<br />

EEP, NT<br />

orel stepní 1.1 1.1<br />

Aquila nipalensis<br />

orel mořský 1.2 0.1 1.1<br />

Haliaeetus albicilla<br />

EEP, KOH<br />

orlosup bradatý 2.2 2.2<br />

Gypaetus barbatus barbatus<br />

EEP<br />

sup bělohlavý 3.1 1.0 1.0 3.1<br />

Gyps fulvus<br />

ESB<br />

61

---

Druh (poddruh) Stav 1.1. Odchov Příchod Úhyn Odchod Stav 31.12.<br />

Species (subspecies) Status Birth Arrival Death Departure Status<br />

sup kapucín 2.2 0.1 0.1 2.2<br />

Necrosyrtes monachus<br />

sup mrchožravý 1.1 1.1<br />

Neophron percnopterus<br />

percnopterus<br />

ESB<br />

karančo jižní 1.1 1.1<br />

Polyborus plancus cheriway<br />

hrabaví (Galliformes)<br />

bažant Wallichův 1.2 0.1 1.1<br />

Catreus wallichi<br />

VU<br />

křepelka čínská 1.1 1.1 konec chovu<br />

Coturnix chinensis<br />

bažant tibetský 0.2 1.1 0.1 1.2<br />

Crossoptilon crossoptilon drouynii<br />

NT<br />

bažant zlatý 1.3 0.2 1.1<br />

Chrysolophus pictus<br />

bažant lesklý 2.2 3.4 1.0 3.4 3.2<br />

Lophophorus impejanus<br />

bažant stříbrný 4.3 1.1 4.2 1.2<br />

Lophura nycthemera<br />

páv korunkatý 2.5.6 0.0.3 1.1 1.4.9<br />

Pavo cristatus<br />

bažant Humeové 2.1 0.1 2.2<br />

Syrmaticus humiae humiae<br />

NT<br />

satyr Temminckův 1.1 0.1 0.1 1.1<br />

Tragopan temminckii<br />

krátkokřídlí (Gruiformes)<br />

perepel černokrký 1.0 0.1 2.1 1.0 2.2<br />

Turnix suscitator<br />

jeřáb královský 1.2 0.2 1.0<br />

Balearica regulorum gibbericeps<br />

62

---

Druh (poddruh) Stav 1.1. Odchov Příchod Úhyn Odchod Stav 31.12.<br />

Species (subspecies) Status Birth Arrival Death Departure Status<br />

lyska černá 0.0.3 0.0.1 0.0.2<br />

Fulica atra<br />

bahňáci (Charadriiformes)<br />

čejka chocholatá 0.0.4 1.1 0.0.1 1.1.3<br />

Vanellus vanellus<br />

měkkozobí (Columbiformes)<br />

holub skvrnitý 0.0.2 0.0.2<br />

Columba guinea<br />

holub dvoubarvý 1.1 1.1<br />

Ducula bicolor<br />

holub Bartlettův 2.2 0.0.1 1.0 1.0 2.2.1<br />

Gallicolumba crinigera crinigera ESB, EN<br />

holub krvavý 3.2 0.2.2 2.3 1.1.2<br />

Gallicolumba luzonica<br />

ESB, NT<br />

holub zlatoprsý 2.1 0.0.1 1.0 1.1.1<br />

Gallicolumba rufigula<br />

holub zelenokřídlý 3.2 0.2 1.1 0.2 1.1 3.2<br />

Chalcophaps indica indica<br />

hrdlička čínská 1.1.2 0.0.3 1.1.5<br />

Streptopelia chinensis chinensis<br />

hrdlička sokoránská 2.0 0.3 0.1 2.2<br />

Zenaida graysoni<br />

EEP, EW<br />

papoušci (Psittaciformes)<br />

kakadu bílý 1.0 1.0<br />

Cacatua alba<br />

VU<br />

kakadu Ducorpsův 3.1 3.1<br />

Cacatua ducorpsii<br />

kakadu žlutočečelatý 1.2.1 0.1 1.1.1<br />

Cacatua galerita<br />

kakadu Goffinův 1.1 0.1 1.0<br />

Cacatua goffini<br />

NT<br />

63

---

Druh (poddruh) Stav 1.1. Odchov Příchod Úhyn Odchod Stav 31.12.<br />

Species (subspecies) Status Birth Arrival Death Departure Status<br />

amazoňan kubánský 2.1 0.1 1.0 1.2<br />

Amazona leucocephala<br />

NT<br />

amazoňan velký 1.3 0.1 1.2<br />

Amazona oratrix oratrix<br />

EN<br />

amazoňan vínorudý 2.0 0.2 2.2<br />

Amazona vinacea<br />

VU<br />

ara hyacintový 1.0 1.0<br />

Anodorhynchus hyacinthinus EEP, EN<br />

ara zelenokřídlý 1.0 1.0<br />

Ara chloropterus<br />

ara arakanga 1.1 1.1 1.1 1.1<br />

Ara macao<br />

ara vojenský 0.1 0.1<br />

Ara militaris<br />

ISB, VU<br />

ara vojenský 1.1 1.1<br />

Ara militaris mexicana<br />

ESB, ISB, VU<br />

ara červenouchý 2.0 0.1 1.0 0.1<br />

Ara rubrogenys<br />

EEP, EN<br />

aratinga zlatohlavý 1.2 0.0.2 0.1 1.1.2<br />

Aratinga auricapillus aurifrons NT<br />

aratinga sluneční 5.5 2.0 3.5<br />

Aratinga solstitialis<br />

papoušíček modravý 2.3 0.1 0.1 2.3<br />

Forpus coelestis<br />

guarouba zlatý 1.0 1.1 2.1<br />

Guarouba guarouba<br />

ESB, ISB, EN<br />

lorikul modrotemenný 3.1 0.0.5 1.0.2 2.1.3<br />

Loriculus galgulus<br />

nandej černohlavý 1.1.3 1.1 0.0.3<br />

Nandayus nenday<br />

ara rudobřichý 1.0 1.0 konec chovu<br />

Orthopsittaca manilata<br />

64

---

Druh (poddruh) Stav 1.1. Odchov Příchod Úhyn Odchod Stav 31.12.<br />

Species (subspecies) Status Birth Arrival Death Departure Status<br />

papoušek bělobřichý 2.0 2.0<br />

Pionites leucogaster leucogaster<br />

papoušek senegalský 4.2 2.1 2.1<br />

Poicephalus senegalus senegalus<br />

žako šedý 0.2 0.1 0.1<br />

Psittacus erithacus erithacus<br />

sovy (Strigiformes)<br />

sova pálená 6.6 2.2.4 1.0 0.2 1.2.4 8.4<br />

Tyto alba guttata<br />

SOH<br />

sýček obecný 3.3 1.1 1.1 3.3<br />

Athene noctua<br />

SOH<br />

výr velký 3.0 3.0<br />

Bubo bubo bubo<br />

OH<br />

sovice sněžní 3.2 1.3 0.1 1.2 3.2<br />

Nyctea scandiaca<br />

puštík vousatý 2.1 0.2 0.1 2.2<br />

Strix nebulosa laponica<br />

puštík bělavý 1.1 1.1 2.2<br />

Strix uralensis liturata<br />

KOH<br />

sovice krahujová 2.2 4.1.1 3.1.1 3.2<br />

Surnia ulula ulula<br />

srostloprstí (Coraciiformes)<br />

zoborožec kaferský 1.1 1.1<br />

Bucorvus leadbeateri<br />

pěvci (Passeriformes)<br />

ESB<br />

bulbulčík bělohlavý 1.1 1.1<br />

Hypsipetes leucocephalus<br />

leucocephalus<br />

drozd černoprsý 1.1 1.1<br />

Turdus dissimilis<br />

65

---

Druh (poddruh) Stav 1.1. Odchov Příchod Úhyn Odchod Stav 31.12.<br />

Species (subspecies) Status Birth Arrival Death Departure Status<br />

timálie černošedá 2.0 2.0<br />

Heterophasia desgodinsi<br />

desgodinsi<br />

panenka muškátová 0.0.6 0.0.6<br />

Lonchura punctulata nisoria<br />

snovač zlatý 6.2 1.0 5.2<br />

Euplectes afer<br />

snovač korunkatý 4.2 4.2<br />

Euplectes hordeaceus hordeaceus<br />

leskoptev nádherná 1.1 1.1<br />

Lamprotornis superbus<br />

straka modrá asijská 5.1.8 0.0.5 3.0 0.0.1 8.0.12<br />

Cyanopica cyanus cyanus<br />

kavče červenozobé 0.2 1.0 0.1 1.1<br />

Pyrrhocorax pyrrhocorax<br />

kraska červenozobá 0.1 2.0 2.1<br />

Urocissa erythrorhyncha<br />

PLAZI (Reptilia)<br />

želvy (Chelonia)<br />

karetka novoguinejská 0.0.4 0.0.1 0.0.3<br />

Carettochelys insculpta<br />

VU<br />

želva amboinská 0.0.5 0.0.1 0.0.4<br />

Cuora amboinensis<br />

ESB, VU<br />

želva bahenní 0.0.11 0.0.6 0.0.3 0.0.14<br />

Emys orbicularis<br />

KOH, NT<br />

želva ostnitá 3.5 3.5<br />

Heosemys spinosa<br />

ESB, EN<br />

želva nádherná 0.0.32 0.0.2 0.0.2 0.0.28<br />

Trachemys scripta elegans<br />

LR/nt<br />

želva ostruhatá 0.0.9 0.0.9<br />

Geochelone sulcata<br />

VU<br />

66

---

Druh (poddruh) Stav 1.1. Odchov Příchod Úhyn Odchod Stav 31.12.<br />

Species (subspecies) Status Birth Arrival Death Departure Status<br />

želva žlutohnědá 1.1 1.1<br />

Testudo graeca<br />

VU<br />

želva zelenavá 0.1.2 0.1.2<br />

Testudo hermanni<br />

LR/nt<br />

želva čtyřprstá 1.0 0.2.1 1.2.1<br />

Testudo horsfieldii<br />

VU<br />

želva vroubená 4.2.1 4.2.1<br />

Testudo marginata<br />

krokodýli (Crocodylia)<br />

krokodýl bahenní 0.1 0.1<br />

Crocodylus palustris<br />

VU<br />

šupinatí (Squamata)<br />

leguán zelený 1.1.1 0.0.1 1.1<br />

Iguana iguana<br />

agama kočinčinská 0.0.10 0.0.10<br />

Physignathus cocincinus<br />

chameleon jemenský 0.0.1 0.0.1<br />

Chamaeleo calyptratus<br />

užovka stromová 0,0,2 0,0,2<br />

Elaphe longissima<br />

KOH<br />

krajta mřížkovaná 1.1 1.0 0.1<br />

Python reticulatus<br />

67

---

Druh (poddruh) Stav 31.12. Odchov<br />

Species (subspecies) Status *<br />

OBOJŽIVELNÍCI (Amphibia)<br />

žáby (Anura)<br />

rákosnička madagaskarská 0.0.5<br />

Heterixalus madagascariensis<br />

rosnice siná 0.0.8<br />

Pelodryas caerulea<br />

rosnička včelí 0.0.4<br />

Trachycephalus resinifictrix<br />

PAPRSKOPLOUTVÍ (Actinopterygii)<br />

ostnojazyční (Osteoglossiformes)<br />

baramundi severní 0.0.3<br />

Scleropages jardinii<br />

sumci (Siluriformes)<br />

krunýřovec 0.0.16 *<br />

Ancistrus sp. cf. dolichopterus<br />

krunýřovec velkoploutvý 0.0.5<br />

Glyptoperichthys gibbiceps<br />

pancéřníček Sterbův 0.0.17 *<br />

Corydoras sterbai<br />

pangas vláknoploutvý 0,0,10<br />

Pangasius sanitwongsei<br />

DD<br />

máloostní (Cypriniformes)<br />

parmička červenoocasá 0.0.17<br />

Epalzeorhynchos bicolor<br />

EW<br />

razbora klínoskvrnná 1.1.25 *<br />

Trigonostigma heteromorpha<br />

sekavka malá 0.0.15<br />

Yasuhikotakia sidthimunki<br />

CR<br />

68

---

Druh (poddruh) Stav 31.12. Odchov<br />

Species (subspecies) Status *<br />

gavúni (Atheriniformes)<br />

duhovka wanamská 0,0,18 *<br />

Glossolepis wanamensis<br />

CR<br />

duhovka Boesemanova *<br />

Melanotaenia boesemani<br />

EN<br />

halančíkovci (Cyprinodontiformes)<br />

štikovec 0.0.50<br />

*<br />

Pachypanchax sakaramyi<br />

VU<br />

mečovka 2.2.20<br />

*<br />

Xiphophorus clemenciae<br />

DD<br />

živorodka Endlerova 0.0.60<br />

*<br />

Poecilia sp. „endleri“<br />

hrdložábří (Synbranchiformes)<br />

hrotočelec prstenčitý 0.0.11<br />

*<br />

Mastacembalus circumcinctus<br />

ostnoploutví (Perciformes)<br />

klipka hrotcová 0.0.3<br />

Heniochus acuminatus<br />

tilápie 0.0.40<br />

Paratilapia polleni<br />

VU<br />

klaun 1.1<br />

Amphiprion melanopus<br />

klaun očkatý 0.0.4<br />

Amphiprion ocellaris<br />

sapín 0.0.50<br />

Chromis viridis<br />

sapínek žlutoocasý 0.0.2<br />

Pomacentrus coelestis<br />

pyskoun rozpůlený 0.0.1<br />

Labroides dimidiatus<br />

paslizoun bělopruhý 0.0.4<br />

Pholidichthys leucotaenia<br />

69

---

Druh (poddruh) Stav 31.12. Odchov<br />

Species (subspecies) Status *<br />

slizoun pruhovaný 0.0.1<br />

Salarias fasciatus<br />

hlaváč oranžovoskvrnný 0.0.1<br />

Valenciennea puellaris<br />

králíčkovec liščí 0.0.1<br />

Siganus vulpinus<br />

bodlok běloprsý 0.0.1<br />

Acanthurus leucosternon<br />

bodlok žlutooký 0.0.1<br />

Ctenochaetus strigosus<br />

bodlok 0.0.1<br />

Ctenochaetus tominiensis<br />

bodlok bezrohý 0.0.2<br />

Naso lituratus<br />

bodlok pestrý 0.0.1<br />

Paracanthurus hepatus<br />

bodlok žlutý 0.0.1<br />

Zebrasoma flavescens<br />

rájovec cejlonský 0.0.30 *<br />

Belontia signata<br />

LR/cd<br />

70

---

Druh (poddruh) Stav 31.12. Odchov<br />

Species (subspecies) Status *<br />

BEZOBRATLÍ (Evertebrata)<br />

ŽAHAVCI (Cnidaria)<br />

KORÁLNATCI (Anthozoa)<br />

stoloni (Stolonifera)<br />

stolon 0.0.1<br />

Pachyclavularia sp.<br />

laločníci (Alcyonaria)<br />

laločník 0.0.1<br />

Anthelia sp.<br />

Capnella imbricata<br />

Cladiella sp.<br />

0.0.1<br />

0.0.1<br />

laločník 0.0.1<br />

Heteroxenia sp.<br />

laločnice 0.0.1<br />

Lobophytum sp.<br />

laločník 0.0.1<br />

Nephthyigorgia sp.<br />

laločnice elastická 0.0.1<br />

Sarcophytum glaucum<br />

laločnice 0.0.4<br />

Sarcophytum sp.<br />

laločnice 0.0.3<br />

Sinularia dura<br />

laločnice 0.0.4<br />

Sinularia sp.<br />

laločník 0.0.1<br />

Xenia sp.<br />

71

---

Druh (poddruh) Stav 31.12. Odchov<br />

Species (subspecies) Status *<br />

rohovitky (Gorgonaria)<br />

rohovitka 0.0.3<br />

Gorgonia sp.<br />

sasanky (Actiniaria)<br />

sasanka 0.0.1<br />

Anemonia majano<br />

sasanka čtyřbarevná 0.0.3<br />

Entacmaea quadricolor<br />

sasanka skrytá 0.0.1<br />

Heteractis crispa<br />

sasanka 0.0.3<br />

Phymanthus sp.<br />

větevníci (Scleractinia)<br />

větevník 0.0.2<br />

Acropora sp.<br />

rifovník 0.0.1<br />

Blastomussa sp.<br />

útesovník 0.0.1<br />

Calaustrea furcata<br />

turbinatka 0.0.1<br />

Euphyllia divisa<br />

turbinatka 0.0.1<br />

Euphyllia sp.<br />

merulína 0.0.1<br />

Merulina sp.<br />

pórovník 0.0.1<br />

Pocillopora sp.<br />

houbovník krtčí 0.0.1<br />

Polyphyllia talpina<br />

korálovníci (Corallimorpharia)<br />

korálovník 0.0.1<br />

Discosoma sp.<br />

72

---

Druh (poddruh) Stav 31.12. Odchov<br />

Species (subspecies) Status *<br />

korálovník 0.0.2<br />

Ricordea sp.<br />

sasankovci (Zoantharia)<br />

sasankovec 0.0.1<br />

Zoanthus sp.<br />

ČLENOVCI (Arthropoda)<br />

KORÝŠI (Crustacea)<br />

desetinožci (Decapoda)<br />

krab 0.0.4<br />

Calcinus elegans<br />

kreveta pruhovaná 0.0.8<br />

Lysmata amboinensis<br />

kreveta 0.0.3<br />

Lysmata debelius<br />

Percnon gibbesi<br />

MĚKKÝŠI (Mollusca)<br />

PLŽI (Gastropoda)<br />

stopkoocí (Stylommatophora)<br />

0.0.2<br />

achatina žravá 0.0.4<br />

Achatina fulica<br />

MLŽI (Bivalvia)<br />

listožábří (Eulamellibranchiata)<br />

zéva hladká 0.0.1<br />

Tridacna derasa<br />

(Paxillosida)<br />

OSTNOKOŽCI (Echinodermata)<br />

(Stelleroidea)<br />

hvězdice 0.0.10<br />

Astropecten polyacanthus<br />

VU<br />

73

---

Forma Stav 1.1. Odchov Příchod Úhyn Odchod Stav 31.12.<br />

DOMÁCÍ ZVÍŘATA<br />

osel domácí 1.6 0.2 1.4<br />

Equus africanus f. asinus<br />

kůň domácí - pony 2.7.1 1.2.1 1.5<br />

Equus caballus f. caballus<br />

prase domácí - vietnamské 1.3 0.1 1.4<br />

Sus scrofa f. domestica<br />

velbloud dvouhrbý - domácí 3.7 1.1 2.0 2.8<br />

Camelus ferus f. bactrianus<br />

lama krotká 2.5 1.0 2.0 1.5<br />

Lama guanicoe f. glama<br />

alpaka 6.9 2.0 5.0 3.9<br />

Lama guanicoe f. pacos<br />

koza domácí 0.2 0.1 0.3<br />

Capra aegagrus f. hircus<br />

koza domácí - kamerunská 4.10 5.3 1.0 1.1 3.3 6.9<br />

Capra aegagrus f. hircus<br />

ovce domácí - cigája 0.1 0.1 konec chovu<br />

Ovis ammon f. aries<br />

ovce domácí - kamerunská 4.10 2.3 0.3 3.4 3.6<br />

Ovis ammon f. aries<br />

ovce domácí - mongolská 0.3 1.2 0.1 0.1 1.3<br />

Ovis ammon f. aries<br />

ovce domácí - valaška 2.6 2.0 2.2 2.4<br />

Ovis ammon f. aries<br />

králík domácí - český luštič 2.5 0.2 2.3<br />

Oryctolagus cuniculus f. edulis<br />

husa domácí - česká 1.2.2 1.2.2 konec chovu<br />

Anser anser f. domesticus<br />

kur domácí - brahmánka 5.0 5.0 konec chovu<br />

Gallus gallus f. domestica<br />

kur domácí - hamburčanka 6.3 6.3 konec chovu<br />

Gallus gallus f. domestica<br />

74

---

Forma Stav 1.1. Odchov Příchod Úhyn Odchod Stav 31.12.<br />

kur domácí - hedvábnička 4.0 1.0 3.0 konec chovu<br />

Gallus gallus f. domestica<br />

kur domácí - holanďanka zakrslá 1.2 1.2 konec chovu<br />

Gallus gallus f. domestica<br />

kur domácí - holokrčka 11.3 11.3 konec chovu<br />

Gallus gallus f. domestica<br />

kur domácí - zakrslý rousný 7.5 7.5 konec chovu<br />

Gallus gallus f. domestica<br />

perlička domácí 0.0.1 0.0.1<br />

Numida meleagris f. domestica<br />

perlička domácí - stříbrná 0.0.4 0.0.4 konec chovu<br />

Numida meleagris f. domestica<br />

páv korunkatý - bílá forma 2.0 2.0<br />

Pavo cristatus<br />

holub domácí - český stavák 0.0.24 0.0.24 konec chovu<br />

Columba livia f. domestica<br />

holub domácí - moravský pštros 0.1 0.1 konec chovu<br />

Columba livia f. domestica<br />

holub domácí - pávík 2.1.4 2.1.4 konec chovu<br />

Columba livia f. domestica<br />

holub domácí - slezský<br />

barevnohlávek 7.5.9 7.5.9 konec chovu<br />

Columba livia f. domestica<br />

hrdlička domácí 8,1 0,1 5,1 3.1<br />

Streptopelia roseogrisea f.<br />

domestica<br />

korela chocholatá 0.0.1 0.0.1<br />

Nymphicus hollandicus<br />

karas zlatý - barevné formy 0.0.30 0.0.18 0.0.12<br />

Carassius auratus auratus<br />

75

---

Použité zkratky:<br />

Kategorie Mezinárodní červené knihy ohrožených druhů IUCN<br />

EW - extinct in the wild vyhubený v přírodě<br />

CR - criticaly endangered kriticky ohrožený<br />

EN - endangered ohrožený<br />

VU - vulnerable zranitelný<br />

LR/cd - lower risk/ conservation dependent blízko ohr./sledovaný<br />

ochr. organizacemi<br />

LR/nt or NT - lower risk/near threatened blízko ohrožení<br />

od roku 2001 se<br />

u revizovaných druhů používá NT<br />

DD - data deficient druh, o kterém je málo informací,<br />

je podezření z ohrožení<br />

Kategorie podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny<br />

KOH - kriticky ohrožený druh<br />

SOH - silně ohrožený druh<br />

OH - ohrožený druh<br />

Mezinárodní management<br />

EEP - Evropský záchranný program<br />

ESB - Evropská plemenná kniha<br />

ISB - Mezinárodní plemenná kniha<br />

76

---

Mezi nové druhy roku <strong>2006</strong> patří manul (Otocolobus manul) - foto P. Vlček<br />

Pallas‘cat (Otocolobus manul) - photo P. Vlček<br />

<strong>Zoo</strong>logical Garden <strong>Ostrava</strong><br />

Address: <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong>, Michálkovická 197, 710 00 <strong>Ostrava</strong>, Czech Republic<br />

tel.: +420 596 241 269, fax.: + 420 596 243 316<br />

Internet: www.zoo-ostrava.cz, E-mail: info@zoo-ostrava.cz<br />

Compiler of the annual report: Stanislav Derlich a Petr Čolas<br />

Editor of the cover page: Zdeněk Berger<br />

Printed by OFTIS, www.offtis.com<br />

Founder of the zoo: Statutární město <strong>Ostrava</strong><br />

Residence: Prokešovo nám. 8, 729 30 <strong>Ostrava</strong><br />

Chief Magistrate<br />

Ing. Petr Kajnar, tel: 599443131, fax: 596118861, pkajnar@ostrava.cz<br />

Director<br />

Ing. Petr Čolas, tel. + fax: 00420 596 243 316, director@zoo-ostrava.cz<br />

Vice Director, Head of Education and Public Relations Department<br />

JUDr. Stanislav Derlich, derlich@zoo-ostrava.cz<br />

Secretariat<br />

Bc. Monika Ondrušová, ondrusova@zoo-ostrava.cz<br />

Head of Economy Department<br />

Ing. Pavlína Konečná, konecna@zoo-ostrava.cz<br />

Heads of <strong>Zoo</strong>logical Department<br />

Ing. Ivo Firla, firla@zoo-ostrava.cz, Mgr. Jiří Novák, novak@zoo-ostrava.cz<br />

Assistant of Curators, Registrar<br />

Mgr. Jana Kálnová, kalnova@zoo-ostrava.cz<br />

Animal Feeding and Nutrition<br />

Lenka Lindovská, lindovska@zoo-ostrava.cz<br />

Head of Dendrological Department<br />

Ing. Tomáš Hanzelka, hanzelka@zoo-ostrava.cz<br />

Head of Technical Department<br />

Ing. Rudolf Mikulský, mikulsky@zoo-ostrava.cz<br />

Public Relations Department<br />

Designer: Mgr. Zdeněk Berger, berger@zoo-ostrava.cz<br />

Educational Programs: Mgr. Šárka Kalousková, kalouskova@zoo-ostrava.cz, Jindřicha Zemanová,<br />

zemanova@zoo-ostrava.cz, Vladimír Adámek, adamek@zoo-ostrava.cz<br />

Research Department<br />

RNDr. Jan Pluháček PhD, pluhacek@zoo-ostrava.cz<br />

THIS ANNUAL REPORT HAS BEEN PRINTED ON THE RECYCLED PAPER.<br />

Lemur<br />

korunkatý (na<br />

obrázku samec)<br />

foto P. Vlček<br />

Crowned Lemur<br />

(Eulemur<br />

coronatus) (male<br />

on the picture)<br />

belong to new<br />

species of year<br />

77<br />

<strong>2006</strong><br />

photo P. Vlček

---

Mláďata tygrů ussurijských (Panthera tigris altaica)<br />

foto P. Vlček<br />

Amur tiger (Panthera tigris altaica) cubs<br />

photo P. Vlček<br />

7 Pokusy o páření nově sestaveného páru lva indického (Panthera leo persica) - foto P. Vlček<br />

The mating attempts of newly established pair of Asiatic lions (Panthera leo persica) - photo P. Vlček

---

Kachna madagaskarská<br />

(Anas melleri) - foto P. Vlček<br />

Meller´s duck (Anas melleri)<br />

- photo P. Vlček<br />

Mládě lemura rudobřichého (Eulemur rubriventer) - foto P. Vlček<br />

Red-bellied Lemur (Eulemur rubriventer) young - photo P. Vlček<br />

79

---

Visutá lávka na Cestě stínů - botanizace zoo<br />

- foto archiv zoo<br />

Footbridge on The Shadow Trail -<br />

„botanization“ of the zoo - photo zoo archives<br />

Nový rybník<br />

vzniká v rámci<br />

Cesty vody<br />

- botanizace zoo<br />

foto archiv zoo<br />

New pond arising<br />

as a part od The<br />

Water Trail -<br />

„botanization“ of<br />

the zoo<br />

photo zoo<br />

archives<br />

Výstavba<br />

povalového<br />

chodníku na<br />

Cestě stínů<br />

- botanizace<br />

zoo - foto<br />

archiv zoo<br />

0<br />

Building of<br />

pavement on<br />

The Shadow<br />

Trail -<br />

botanization“<br />

of the zoo<br />

- photo zoo<br />

archives

---

Handicapovaní návštěvníci<br />

ve zpřístupněné dětské zoo<br />

foto Z. Berger<br />

Handicapped fellow<br />

citizens in accessed<br />

Children <strong>Zoo</strong><br />

photo Z. Berger<br />

Nahrazení částí bariér skly umožňuje lepší pohled do expozic<br />

také handicapovaným návštěvníkům - foto archiv zoo<br />

Replacing part of the barrier by glass enables better view into<br />

expositions also to handicapped visitors - photo zoo archives<br />

1

---

Jeden<br />

z billboardů<br />

instalovaných<br />

v rámci<br />

projektu<br />

Propagace<br />

turistického<br />

cíle <strong>Zoo</strong><br />

<strong>Ostrava</strong> foto<br />

M. Goldemund<br />

One of the<br />

billboards<br />

installed<br />

in terms<br />

of project<br />

“Promotion<br />

of the <strong>Ostrava</strong><br />

<strong>Zoo</strong> Tourist<br />

Destination”<br />

photo<br />

M. Goldemund<br />

2<br />

Voliéra supů bělohlavých - foto archiv zoo<br />

Griffon Vulture aviary - photo zoo archives

---

Vypouštěcí zařízení pro orly skalní (Aquila chrysaetos)<br />

po dokončení - foto V. Benko<br />

The releasing facility for Golden Eagles (Aquila chrysaetos)<br />

after finishing - photo V. Benko<br />

Mládě orla skalního (Aquila chrysaetos)<br />

určené k reintrodukci - foto P. Čolas<br />

Golden Eagle (Aquila chrysaetos) young<br />

set for reintroduction - photo P. Čolas<br />

Mladý orel skalní (Aquila chrysaetos) krátce po vypuštění<br />

do volné přírody - foto P. Čolas<br />

Young Golden Eagle (Aquila chrysaetos) shortly after<br />

release into wild - photo P. Čolas<br />

3

---

Veterinář v akci<br />

foto I. Firla<br />

Vet in action<br />

photo I. Firla<br />

4<br />

Po sešití nelze téměr poznat kde byla rána - foto I. Firla<br />

It is hard to find the wound after sewing - photo I. Firla

---

Rodičovský pár ar arakang (Ara macao) s mláďaty<br />

foto Y. Svobodová<br />

Scarlet Macaw (Ara macao) – parents with youngs<br />

photo Y. Svobodová<br />

Mládě supa bělohlavého (Gyps fulvus) - foto I. Firla<br />

Griffon Vulture (Gyps fulvus) young - photo I. Firla<br />

Mládě supa kapucína (Necrosyrtes monachus) - foto S. Firlová<br />

Hooded Vulture (Necrosyrtes monachus) young - photo S. Firlová<br />

5

---

Štikovec Pachypanchax sakaramyi (samec) - foto D. Kopeček<br />

Panchax Pachypanchax sakaramyi (male) - photo D. Kopeček<br />

Štikovec Pachypanchax<br />

sakaramyi (samice)<br />

foto D. Kopeček<br />

Panchax Pachypanchax<br />

sakaramyi (female)<br />

photo D. Kopeček<br />

6<br />

V jikře štikovce je dobře patrné oko<br />

zárodku - foto D. Kopeček<br />

Panchax egg - eye of the embryo is<br />

already visible - photo D. Kopeček

---

Orientační běh v zoo - foto V. Jiřišta<br />

Orienteering in the zoo - photo V. Jiřišta<br />

Divadelní představení v zoo - foto archiv NDM<br />

Theathre production in the zoo - photo archive NDM<br />

Děti u nově instalovaného dotykového<br />

stolku - foto Z. Berger<br />

7<br />

Children by newly installed „Interactive<br />

table“ - photo Z. Berger

---

Voliéra představující biotop nížiny<br />

východní Číny - foto P. Vlček<br />

Aviary representing the lowland biotope<br />

of east China - photo P. Vlček<br />

Čírka dvouskvrnná (Anas formosa) je jedním z mnoha obyvatelů nových voliér - foto P. Vlček<br />

Baikal Teal (Anas formosa) is one of the many inhabitants of the new aviaries - photo P. Vlček<br />

<br />

Pohled do nového komplexu voliér ptáků Číny a Tibetu - foto P. Vlček<br />

View into the new complex of China and Tibet bird aviaries - photo P. Vlček

---

<strong>Zoo</strong>logical Garden <strong>Ostrava</strong><br />

Address: <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong>, Michálkovická 197, 710 00 <strong>Ostrava</strong>, Czech Republic<br />

tel.: +420 596 241 269, fax.: + 420 596 243 316<br />

Internet: www.zoo-ostrava.cz, E-mail: info@zoo-ostrava.cz<br />

Compiler of the annual report: Stanislav Derlich a Petr Čolas<br />

Editor of the cover page: Zdeněk Berger<br />

Printed by OFTIS, www.offtis.com<br />

Founder of the zoo: Statutární město <strong>Ostrava</strong><br />

Residence: Prokešovo nám. 8, 729 30 <strong>Ostrava</strong><br />

Chief Magistrate<br />

Ing. Petr Kajnar, tel: 599443131, fax: 596118861, pkajnar@ostrava.cz<br />

Director<br />

Ing. Petr Čolas, tel. + fax: 00420 596 243 316, director@zoo-ostrava.cz<br />

Vice Director, Head of Education and Public Relations Department<br />

JUDr. Stanislav Derlich, derlich@zoo-ostrava.cz<br />

Secretariat<br />

Bc. Monika Ondrušová, ondrusova@zoo-ostrava.cz<br />

Head of Economy Department<br />

Ing. Pavlína Konečná, konecna@zoo-ostrava.cz<br />

Heads of <strong>Zoo</strong>logical Department<br />

Ing. Ivo Firla, firla@zoo-ostrava.cz, Mgr. Jiří Novák, novak@zoo-ostrava.cz<br />

Assistant of Curators, Registrar<br />

Mgr. Jana Kálnová, kalnova@zoo-ostrava.cz<br />

Animal Feeding and Nutrition<br />

Lenka Lindovská, lindovska@zoo-ostrava.cz<br />

Head of Dendrological Department<br />

Ing. Tomáš Hanzelka, hanzelka@zoo-ostrava.cz<br />

Head of Technical Department<br />

Ing. Rudolf Mikulský, mikulsky@zoo-ostrava.cz<br />

Public Relations Department<br />

Designer: Mgr. Zdeněk Berger, berger@zoo-ostrava.cz<br />

Educational Programs: Mgr. Šárka Kalousková, kalouskova@zoo-ostrava.cz, Jindřicha Zemanová,<br />

zemanova@zoo-ostrava.cz, Vladimír Adámek, adamek@zoo-ostrava.cz<br />

Research Department<br />

RNDr. Jan Pluháček PhD, pluhacek@zoo-ostrava.cz<br />

THIS ANNUAL REPORT HAS BEEN PRINTED ON THE RECYCLED PAPER.

---

<strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong><br />

Annual Report <strong>2006</strong>

---

Content<br />

Opening Words from the Director<br />

Petr Čolas...............................................................................................................................................5<br />

Breeding<br />

Jiří Novák and Ivo Firla...........................................................................................................................8<br />

Economics<br />

Pavlína Konečná and Petr Čolas ........................................................................................................... 11<br />

Development, Design Activity<br />

Stanislav Derlich and Petr Čolas............................................................................................................ 17<br />

Educational and Advertising Activity<br />

Stanislav Derlich, Šárka Kalousková, Monika Ondrušová...................................................................... 21<br />

Activity of the Dendrological Department<br />

Tomáš Hanzelka...................................................................................................................................26<br />

Development of the Botanical Park<br />

Tomáš Hanzelka...................................................................................................................................27<br />

Return of the Golden Eagle (Aquila chrysaetos) to Moravskoslezské Beskydy<br />

Petr Orel, Otakar Závalský, Petr Čolas...................................................................................................28<br />

Injury to the Elephant Jumba’s Trunk<br />

Ivo Firla................................................................................................................................................30<br />

New Exposition – Marine Aquarium<br />

Ivo Firla................................................................................................................................................ 31<br />

Breeding the Griffon Vulture (Gyps fulvus)<br />

Sylva Firlová and Ivana Filipová...........................................................................................................32<br />

Breeding the Hooded Vulture (Necrosyrtes monachus)<br />

Ivana Filipová and Sylva Firlová...........................................................................................................35<br />

Breeding the Scarlet Macaw (Ara macao)<br />

Yveta Svobodová.................................................................................................................................. 37

---

Prepared Innovation in the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> - Aviaries of Birds of Tibet and China<br />

Jiří Novák.............................................................................................................................................39<br />

Panchax Pachypanchax sakaramyi - the Cinderella of Madagascar<br />

Jiří Novák ............................................................................................................................................42<br />

<strong>Zoo</strong>logical Research in Czech <strong>Zoo</strong>logical Gardens<br />

Jan Pluháček........................................................................................................................................43<br />

Research in the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> in <strong>2006</strong><br />

Jan Pluháček........................................................................................................................................45<br />

Establishment of European studbook (ESB) for Common Hippopotamus (Hippopotamus amphibius)<br />

Jan Pluháček........................................................................................................................................50<br />

The list of journals available at the Educational centre at the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong><br />

Jindřicha Zemanová.......................................................................................................................... 53

---

Dear supporters of the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong>,<br />

the presented Annual Report for <strong>2006</strong> includes not only the usual survey of the number of animal species kept<br />

here, but it also provides extensive data and information on the breeding activities and the contribution of the<br />

<strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> to programs of rescuing endangered species. It provides information on the investment development,<br />

extending the activities of the zoo in the area of promotion and education as well as botanical work and many<br />

other activities.<br />

Thanks to the financial support of our founder, the Statutory City of <strong>Ostrava</strong>, it was possible not only to<br />

commence gradual supplementation of the zoological section with the botanical part (to start the project of<br />

botanizing the zoo) but also to proceed to the gradual solution of at least a few of the long-term critical conditions<br />

in the zoo’s back areas as well as in the exposition part of the zoo accessible to visitors. Even though in the course of<br />

whole year, we were pointedly and systematically trying to pursue the most effective promotion of the zoo and the<br />

entire extensive spectrum of our activities, we did not manage to achieve the attendance of the year before last, by<br />

far the highest in our modern history. The main responsibility lies naturally on the frosty, long winter (only as of<br />

the end of March, the slump in the number of visitors was more than 30,000 as compared to 2005 and by the end of<br />

the year, we only managed to reduce the loss, not to compensate for it) but also to the fact that thanks to the failure<br />

to provide any financial means for new animal exhibits, we were unable to build or open any new significant<br />

“attractions” for our visitors. A certain role was also played by the fact that the effect of opening something “new”<br />

– i.e. the attractive elephant pavilion - wore out in 2005. The “panic” of bird flu unquestionably played an adverse<br />

part too, even though it was played up by the mass media. Despite this, we managed to attract 309,049 visitors<br />

to the zoo, which, as far as my information is correct, is by far the highest attendance of any cultural facility in the<br />

entire Moravia-Silesia Region. Despite the decrease of revenues from entrance fees as the result of a lower number<br />

of visitors (and these revenues form the absolute majority of the revenues of the organization), we managed, in<br />

particular thanks to very active work with our sponsors, to reach a historical record amount of total revenues. The<br />

percentage of the zoo’s self-sufficiency (own revenues and gifts) is also the highest by far in the history of the zoo<br />

with a 40% rate.<br />

As concerns the field of breeding, I consider last year a very successful one. We managed to raise a number of<br />

precious and often critically endangered species. Of the great number of species raised, I would like to emphasize in<br />

particular two Amur Tigers, one Lion-tailed Macaque, two Caribbean Flamingos, two Scarlet Macaws, one Griffon<br />

Vulture and the first ever successful rearing of a Red-bellied Lemur and a Hooded Vulture in the history of Czech and<br />

Slovak zoological gardens. We also managed to enlarge our collection with a number of usually smaller species.<br />

Following the Sclater’s and Red-bellied Lemurs acquired recently, we received a young pair of Crowned Lemurs<br />

within a endangered species program; these live nowhere else in the world (apart from the USA, Madagascar<br />

and several Western European zoos). As of December, our visitors may also admire other groups of animals,<br />

never before represented – attractive animals of the marine aquarium. For the near future, however, we have to<br />

expect the termination or non-renewal of breeding of several large or larger mammal species popular with our<br />

visitors. The reason is very prosaic and simple – at the moment, either we are unable to provide suitable breeding<br />

conditions or thanks to them leaving, it will be possible to improve the conditions of other chosen species.

---

Personally, I am very happy for the fact that after years of preparation and following our current activities<br />

focused in particular on the Little Owl, Barn Owl, Hainan Gibbon and the Sahamalaza region of Madagascar,<br />

we managed to actively join another “in situ” project” - Return of the Golden Eagle (Aquila chrysaetos) to<br />

Moravskoslezské Beskydy. We became prominent partners of the main project implementor – the Rescue Centre<br />

for Animals in the Wild and the Centre for Ecological Education in Bartošovice na Moravě and thanks solely to this<br />

project, the first of the released eagles now circle above nearby Beskydy.<br />

As concerns the development, following a very long and very demanding preparation in terms of personnel as<br />

well as administration, we managed to commence the 1 st stage of botanizing the zoo, i.e. the development of three<br />

brand new botanical trails almost 6 km long. Following the opening of the elephant pavilion at the end of 2004,<br />

this is the second most expensive construction in the history of the zoo in terms of investments. The development<br />

issue is so much more demanding that by contrast to previous large developments when the investor was the<br />

founder and its relevant investment department, everything is directly in our hands this time and we have to<br />

manage the entire project ourselves – with all the advantages but also considerable problems related thereto. You<br />

will find more information on this point below. In August, we succeeded in completing a new, large vulture aviary.<br />

The whole construction was funded from the reserve fund (hence mostly from donations). This is historically the<br />

largest aviary in the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> and it is intended for breeding large vulture species, in particular Griffon Vultures.<br />

I firmly believe that these beautiful and rapidly-declining grand birds of prey will like it, they will find optimum<br />

conditions for reproduction here and that we will be successful in joining the repatriation programs, which are<br />

very successful in a number of countries of southern Europe. With its garden planting and educational items, it<br />

corresponds fully to the method of animal presentation in modern zoological gardens.<br />

In <strong>2006</strong>, works also continued on the new aviaries for birds from Tibet and China. The total number of aviaries<br />

is 5 and they are very sensitively incorporated into the forest environment. In consideration of the huge volume of<br />

the gardening and decorating works, we did not manage to open the exposition in <strong>2006</strong> as we initially expected<br />

and hence we anticipate it to open in May 2007 at the latest.<br />

You may read about the cheering progress of our long-term project, “A <strong>Zoo</strong> Friendly to Our Handicapped<br />

Fellow Citizens” as well as other implemented investment projects (removal of mud and adjustment of the other<br />

pond, restoration of the premises fencing and more) on the other pages of the presented Annual Report.<br />

As concerns the sub-chapter titled “design preparation commenced or carried out”, in addition to the<br />

completion of the demanding project of the common exhibit of bears and langurs, we unfortunately did not<br />

manage, despite all our efforts, to remove the administrative barriers for issuing a building permit in connection<br />

with the required change of the development plan. Some comfort is found in the fact that we have been much<br />

more successful as concerns the acquisition of another very important building permit – for the investment<br />

project, which has been fully prepared in terms of design – the 2 nd stage of botanizing (technical back areas of the<br />

dendrological department). In the course of the year, depending on how successful we were in getting the needed<br />

finances, at least some of the necessary design works were carried out solving the absolutely unsuitable condition<br />

of a number of other locations/buildings. This was, for example sewer installation in locations not connected to the<br />

central water treatment plant, gas installation on the premises, partial design preparation of the hippopotamus<br />

pavilion restoration and a number of other projects, less extensive ones.

---

I consider it very important for any future development of the organization that with our founder’s approval,<br />

we have managed to file requests for co-financing two large investment projects focused on energy savings and<br />

the use of RSE (renewable sources of energy). We have been trying to get these financial means from the financial<br />

mechanisms of the EEC/Norway. Specifically, these are the projects titled “Restoration of the Hippopotamus<br />

Pavilion in the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> to Support Alternative Sources of Energy” and “Construction of technical background<br />

of the Botanical department of the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> with using the Alternative Sources of Energy”. The condition of<br />

pre-financing and subsequent co-financing by the founder is naturally the very successful acquisition of a subsidy<br />

that might, in this case cover up to 85% of the costs. Hence now we can only believe that we will be successful with<br />

at least one of our requests.<br />

As concerns the future development of the zoo, there is a huge number of objectives and tasks before us. To<br />

date, an overly large part of the extensive premises is morally as well as physically obsolete in the long term. The<br />

effects of a number of decades when almost no investments were made in the zoo (except for the elephant pavilion<br />

in 2004), one may see almost at each step and many buildings are unfortunately fit only for demolition. We are<br />

far from being able to cope with this on our own, hence it will naturally depend also on the priorities and ideas<br />

of our city management and, I expect and hope also of our region. This is simply because the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> is not<br />

only a city affair (roughly one half of our visitors do not come from the city but from the region, the entire Czech<br />

Republic and abroad). I also believe firmly that our zoological garden will be gradually perceived not only as the<br />

most visited tourist destination of the whole region but also as a full cultural and educational institution, every<br />

modern zoological garden undoubtedly being such an institution.<br />

In conclusion, I would like to thank all our visitors for selecting us as a destination for their trip, walk or<br />

source of knowledge. Our founder and owner, the Statutory City of <strong>Ostrava</strong>, deserves our thanks for cooperation<br />

and support, as of last year, we also thank the Regional Authority of the Moravia-Silesia Region, all friends and<br />

supporters of our zoo, sponsors as well as anonymous donors and in particular, all my colleagues. We would never<br />

have managed to carry out as many important things as we have realized in the last year without their dedicated<br />

work.<br />

You may read about all these and many other activities of the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> by reading the following pages of<br />

this Annual Report. I hereby wish you inspiring and pleasant reading.<br />

Petr Čolas<br />

Director of the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong><br />

<strong>Ostrava</strong>, February 28 th , 2007

---

Breeding<br />

Jiří Novák and Ivo Firla<br />

<strong>2006</strong> animals census January 1st December 31st<br />

Species Specimens Species Specimens<br />

Mammals (Mammalia) 66 313 64 292<br />

Birds (Aves) 134 631 118 515<br />

Reptiles (Reptilia) 12 85 14 94<br />

Amphibians (Amphibia) 1 8 3 17<br />

Fish (Pisces) 29 371 34 471<br />

Invertebrates (Invertebrata) 23 37 35 76<br />

Total 265 1,445 268 1,465<br />

Significant changes emerged with the primates. In spring, we imported a young pair of Red-bellied<br />

Lemurs (Eulemur rubriventer) from the Mulhouse <strong>Zoo</strong>. In a short time, the female gave birth and the parents<br />

successfully raised the offspring. Other precious species that enlarged our collection was a pair of Crowned<br />

Lemurs (Eulemur coronatus) from the Mulhouse <strong>Zoo</strong> and the Montpellier <strong>Zoo</strong>. The mixed group of lemurs<br />

was widened by two Black Lemurs (Eulemur macaco macaco) and a White-fronted Lemur (Eulemur fulvus<br />

albifrons). In consideration of the overall restoration of ponds, the “lemur islands” were not occupied this year.<br />

There are new quarters on both islands, which will allow extending the stay of lemurs in the exhibition part.<br />

One of them might be used year-round.<br />

In total, we raised 4 young Ring-tailed Lemurs (Lemur catta) and one young Hanuman Langur<br />

(Semnopithecus entelus hector), Lion-tailed Macaque (Macaca silenus) and Mandrill (Mandrillus sphinx) this<br />

year. In the course of the year, the breeding of White-handed Gibbons (Hylobates lar) terminated when our<br />

two hand- reared males went to the Jászberény <strong>Zoo</strong>.<br />

As concerns the ungulates, we broadened two breeding groups with other specimens of Pere David’s<br />

Deer ( Elaphurus davidianus) (0.2) and Chinese Muntjac Deer (Muntiacus reevesi reevesi) (1.1). We raised<br />

two Grevy’s Zebras (Equus grevyi), 2 Bactrian Camels (Camelus ferus f. bactrianus), two Alpacas (Lama<br />

guanicoe f. pacos), a Llama (Lama guanicoe f. glama), one Pere David’s Deer (Elaphurus davidianus), three<br />

Vietnamese Sika Deers (Cervus nippon pseudaxis), a Common Eland (Taurotragus oryx) and others. The<br />

greatest loss was probably the death of the Lowland Tapirs (Tapirus terrestris) (volvulus with subsequent<br />

perforation and ovarian tumour). In consideration of the unsuitable enclosures where they had been kept, we<br />

do not plan to renew breeding them in the short time-horizon.

---

At the end of the year, we managed to put into operation a new exposition – the marine aquarium -<br />

which is located in the hippopotamus and rhino pavilion. For the first time in history, the visitors may watch<br />

interesting marine animals in the zoo, which we were breeding only in the back areas so far. With regard to<br />

the fact that there are no other aquariums in the zoo, we would like to liven up the tour of the visitors with<br />

other aquarium exhibits.<br />

However, the visitors may observe several freshwater fish species in several small pools or ponds even<br />

now. The breeding of Giant Pangasius (Pangasius sanitwongsei) in the “Elephant Jungle” exposition is at<br />

the beginning and hence the specimens released there are still small. As adults, however, they will grow to<br />

a respectable size – more than 1 meter. We started adjusting the exhibit at the end of the year so that it is<br />

ready for the 2007 season. The numbers of Blue-crowned Parrots (Loriculus galgulus) were supplemented<br />

there and as a novelty, visitors could observe for example the Black-headed Sibia (Heterophasia desgodinsi<br />

desgodinsi). We concentrated many bird species in the back areas for the new exhibit titled “Aviaries of Birds<br />

of Tibet and China”. This exposition will be opened in spring 2007. Among the novelties, there are a Whiteeared<br />

Pheasant (Crossoptilon crossoptilon drouynii), Black-breasted Thrush (Turdus dissimilis), Red-billed<br />

Chough (Pyrrhocorax pyrrhocorax) and others.<br />

We also replenished the breeding pairs of parrots and from this perspective, we may assess the season<br />

as successful. We brought in a female Mexican Military Macaw (Ara militaris mexicana) from the Lešná<br />

<strong>Zoo</strong>. From the Loro Parque, we brought in a female Vinaceous Amazon (Amazona vinacea) and a pair of<br />

Golden Conure (Guarouba guarouba). We also acquired a female Red-fronted Macaw (Ara rubrogenys)<br />

from a private breeder and another female Vinaceous Amazon (Amazona vinacea) from the Stuttgart <strong>Zoo</strong>.<br />

Our greatest pleasure was breeding and the culmination was the breeding of two young Scarlet Macaws<br />

(Ara macao).<br />

As concerns birds of prey, we managed to get a matching young pair of Eurasian Black (Cinereous)<br />

Vultures (Aegypius monachus) in exchange for an adult female (<strong>Zoo</strong> Planckendael). Newly, our greatest<br />

eagles introduced themselves to visitors - Sea Eagles (Haliaeetus albicilla). We successfully raised a Black<br />

Vulture (Coragyps atratus), a Hooded Vulture (Necrosyrtes monachus) and a Griffon Vulture (Gyps fulvus),<br />

which we consider a huge success. The new aviary for Griffon Vultures will be certainly recorded among the<br />

milestones of our zoo, an aviary meeting all the criteria for breeding these beautiful birds. In the back section,<br />

the aviary, of light construction but spacious, is equipped with naturally planted rock with nesting boxes.<br />

In the case of Caribbean Flamingos (Phoenicopterus ruber ruber), we may talk about regular raising<br />

now. We raised another two young flamingos to adulthood, hence we may consider the transfer of several<br />

flamingos to the Prague <strong>Zoo</strong> within our cooperation. In 2007, a total of 4 specimens will supplement the<br />

Prague breeding.

---

One of the most popular animals with the visitors are the carnivores. Hence it is certainly good news that<br />

the Amur Tigress, Mája (Panthera tigris altaica) has raised two cubs - males. The birth and the first hours of<br />

the cubs’ lives could be viewed on the internet, a unique phenomenon. Another distinct novelty is represented<br />

by the Asiatic Lions (Panthera leo persica). Within the EEP program, a transfer of animals was carried out, the<br />

result of which was a pair of lions for the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong>. The male (Sohan) comes from the Paignton <strong>Zoo</strong>, the<br />

female (Asha) from the Eskilstuna <strong>Zoo</strong>. And as all good things come in threes, the cooperation of our zoo<br />

and the zoological gardens in Jihlava, Brno and Bratislava culminated. Within these transfers, a female Sri<br />

Lankan Leopard (Panthera pardus kotiya), Daisy, moved to the Jihlava <strong>Zoo</strong>, where she was bred successfully<br />

and today, she is raising two healthy cubs. All three species (sub-species) of these big cats belong to the most<br />

endangered taxons kept by the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong>.<br />

White-eared Pheasant<br />

(Crossoptilon crossoptilon drouynii)<br />

belongs to newly bred species<br />

photo P. Vlček<br />

10

---

Indicator<br />

Economics in <strong>2006</strong><br />

Pavlína Konečná and Petr Čolas<br />

<strong>2006</strong> in<br />

CZK<br />

thousands<br />

% share in<br />

total costs<br />

Change in CZK<br />

thousands<br />

compared to 2005<br />

Total costs 53,601 100% + 784<br />

Of which: food consumption 3,318 6.2% - 154<br />

drugs and veterinary implements 324 0.6% + 96<br />

consumption of other material 4,581 8.5% - 1,817<br />

consumption of energy 7,101 13.3% + 473<br />

repairs and maintenance 2,892 5.4% + 973<br />

other services 5,714 10.7% + 1,006<br />

total wages and salaries 24,034 44.8% + 1,458<br />

other costs 5,637 10.5% - 1,251<br />

Indicator<br />

<strong>2006</strong> in<br />

CZK<br />

thousands<br />

% share<br />

in own<br />

revenues<br />

Change in CZK<br />

thousands<br />

compared to 2005<br />

Total revenues 54,140 100% + 326<br />

Founder’s contribution and other sources*) 35,372 65% - 115<br />

Total own revenues 18,768 35% + 441<br />

Of which: entrance fees 14,403 76.7% - 920<br />

rent, advertising 1,739 9.3% + 322<br />

other services 480 2.6% - 353<br />

income from animals 570 3.0% + 160<br />

other revenues 1,576 8.4% + 1,232<br />

Note: *) other sources: Ministry of the Environment, <strong>Ostrava</strong> Employment Office, Regional Authority of Moravia-Silesia<br />

In <strong>2006</strong>, the management of our garden ended up in profit in the amount of CZK 539,000.<br />

In order to partially ensure the operation, our founder, the Statutory City of <strong>Ostrava</strong>, provided a noninvestment<br />

operating contribution in the amount of CZK 32,0<strong>82</strong>,000, which was a 2.3% decrease compared<br />

to last year and covered approximately 59.85% of the costs. This non-investment contribution consists of<br />

contribution to operation (CZK 25,550,000), 90% of which covers the budgeted personnel costs (salaries,<br />

social and health insurance); the remaining CZK 2,509,000 may be used for partial satisfaction of the items<br />

necessary to ensure the zoo’s operation. It consists further of two subsidies fixed in terms of their purpose<br />

intended for repairs and maintenance of the trust property (CZK 1,096,000) and of the contribution to cover<br />

accounted depreciation of fixed assets.<br />

11

---

Non-investment contribution for operation, 2001 - <strong>2006</strong><br />

in CZK<br />

thousand<br />

35,000<br />

30,000<br />

25,000<br />

21,165<br />

23,584<br />

24,566<br />

29,118<br />

27,784<br />

26,646<br />

20,000<br />

15,000<br />

10,000<br />

5,000<br />

0<br />

2001 2002 2003 2004 2005 <strong>2006</strong><br />

Year<br />

Contribution for operation without depreciation and including special purpose non-investment subsidies<br />

As of 2004, when the highest contribution from the founder was reached, the non-investment contribution<br />

(without depreciations) had a trend of declining by 5% on average. This fact, which is inconsistent with the<br />

increasing costs of material and energy provision of the zoo, growing costs of services and wages caused by<br />

an annual growth of salary tariffs approved by law, creates constant pressure on the search for other sources<br />

of co-financing from EU budgets, the state budget, regional authorities and on reaching higher revenues by<br />

the development of other activities of the zoo.<br />

We managed to obtain a subsidy in the amount of CZK 2,230,000 from the Ministry of the Environment<br />

of the Czech Republic for co-financing the breeding of certain endangered species and for the provision of<br />

nature protection. We received a contribution for wage costs in the amount of CZK 459,000 from the <strong>Ostrava</strong><br />

Employment Office. In <strong>2006</strong>, we were also successful with our application for a subsidy from the SROP<br />

program from the Uniform Communication Style 2005 grant scheme for co-financing the promotion of the<br />

<strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> tourist destination in the Moravia-Silesia Region with an overlap on the border regions of Poland<br />

and Slovakia. A subsidy from the resources of the Regional Office of Moravia-Silesia is intended for two years<br />

and in <strong>2006</strong>, we drew CZK 601,000 from it.<br />

In order to cover the remaining 35.01% of the operating costs, own revenues of the zoo were created in<br />

the amount of CZK 18,768,000. Those were composed mostly of proceeds from the entrance fee and partially<br />

of other revenues – in particular rent, advertisements, sale of goods, materials etc. Due to the unusually cold<br />

weather, in particular a winter rich in snowfall, attendance fell by 28,205 visitors in <strong>2006</strong> as compared to last<br />

year and amounted to 309,049 visitors. This was significantly reflected also on the collected revenue from the<br />

entrance fee, which amounted to CZK 14,403,000 while keeping the price of tickets and hence they fell by 6%<br />

12

---

compared to 2005. Despite this adversity, our own revenues grew by 2.4% - in particular through an increased<br />

effort in the field of advertising, rent and sale of goods and the zoo’s self-sufficiency increased too (total own<br />

revenues and donations in proportion to the total operating costs) to an absolute record of 39.0% in the<br />

long history of the zoo.<br />

Revenues in <strong>2006</strong><br />

in CZK<br />

thousands<br />

% change<br />

compared to<br />

2005<br />

change in CZK<br />

compared to<br />

2005<br />

Total revenues 54,140 + 0.6 + 326<br />

Of which: founder’s contribution 32,0<strong>82</strong> - 2.3 - 752<br />

Contribution from the Ministry<br />

of the Environment, Employment<br />

Office, Regional Authority<br />

(other sources)<br />

3,290 + 24.0 + 637<br />

Own revenues of the zoo 18,768 + 2.4 + 441<br />

Share in total revenues<br />

13

---

The zoo administers 39 buildings and 47 constructions, most of them (69%!) were built from the 1950s<br />

to the 1970s! This is quite naturally reflected in the growing costs of repairs and maintenance, which grew<br />

by a full 50% compared to 2005. With the founder’s contribution (special-purpose subsidy in the amount of<br />

1,096,00), from the urgent matters, at least the roof of the African herd animal pavilion and the floor in the<br />

first two stalls in the Asiatic elephant pavilion could be repaired.<br />

No. of newly acquired buildings and constructions<br />

No.<br />

35<br />

30<br />

16<br />

No. of constructions (pcs.)<br />

No. of buildings (pcs.)<br />

25<br />

20<br />

14<br />

15<br />

16<br />

10<br />

5<br />

0<br />

2<br />

fifties<br />

11<br />

sixties<br />

seventies<br />

3 5<br />

4<br />

eighties<br />

3 3<br />

nineties<br />

9<br />

after<br />

2000<br />

Period of asset inclusion<br />

The above-mentioned table best shows the level of age and wear and tear of the buildings and other<br />

constructions administered by the zoo. It is absolutely clear from the table that after the period of the zoo’s<br />

foundation and quite rapid development (nineteen-sixties and ‘seventies), a very swift slump of all investment<br />

activities followed in the subsequent decades (and a total suspension in many of the years). Still, roughly 30<br />

years ago, the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> was approximately in third place in the imaginary TOP chart of Czech and Slovak<br />

zoological gardens (after Prague and Dvůr Králové). Since then, however, due to a very significant investment<br />

slump, it has continued to fall to ever lower ranks, and gardens of incomparably smaller towns than the thirdlargest<br />

city in the republic were gradually outstripping it. Due to long-term financial undersizing, a great part<br />

of the main constructions from the first years of the zoo are morally as well as physically very obsolete and<br />

the only meaningful (and the most economical, in the end) solution will be only gradual demolition. Though<br />

it seems from the above-mentioned chart of the number of buildings and constructions included in the assets<br />

after year 2000, the much-desired turn had finally emerged, this is not absolutely true. With the exception of<br />

the truly modern elephant pavilion, there are small constructions and minor buildings in terms of size, mostly<br />

light and quite cheap aviaries for birds.<br />

14

---

In <strong>2006</strong>, 4 constructions in total were included in the assets. Of these, one was a building for approximately<br />

CZK 92,557,000. It was a new elephant pavilion constructed two years ago, which was transferred to the<br />

assets of the zoo from the assets of the founder as an investment expense of the city of CZK 91,462,000. The<br />

other constructions included were 3 buildings of minor construction scope for approximately CZK 2,050,000<br />

– two wooden shelters for lemurs placed on the small islands of one of the five ponds and a vulture aviary.<br />

In consideration of the very adverse development of revenues from entrance fees, in particular in the first<br />

half of the year (only the warm autumn and very moderate winter brought an increased number of visitors<br />

and hence also the reduction of the loss of revenues from the entrance fee that had seemed horrible at the<br />

beginning), we had to continuously and repeatedly adopt ever stricter restriction measures. If we didn’t want<br />

to end up in the red numbers, we had no other choice, even on account of further undesirable restriction<br />

of a number of necessary activities. The result is that in the final comparison with 2005, we reduced the<br />

consumption of material by 18.57%, i.e. in the volume of CZK 1,875,000.<br />

The development of costs of energy and water has been growing over the long term and it is closely<br />

related both to development of prices and to the weather. Even today, these costs amount to more than double<br />

the costs of food for all the animals kept! At the same time, it is more than certain that prices of energy will<br />

continue to grow significantly in the future. In consideration of the physical obsoleteness and the enormous<br />

energy demands of most constructions and in consideration of the most simple and suitable, in terms of<br />

operation, but very expensive methods of heating the premises (the absolute majority of buildings is heated<br />

by the “clearest” yet most expensive EE, the elephant building by expensive propane-butane and only a small<br />

part of the zoo by the still-cheapest natural gas), the zoo management has been trying to solve this alarming<br />

situation quickly. It would naturally be optimal to combine maximum saving measures simultaneously,<br />

including the cladding. But we have not yet managed to acquire the necessary financial means for energy<br />

savings in the form of padding. With the substantial financial assistance of the founder (investment subsidy<br />

for co-financing in the amount of CZK 300,000), we had a project developed for gas installment in a part of the<br />

premises. In a number of cases, in particular where the natural gas connection would make the investment<br />

significantly more expensive due to distance, we plan quite an extensive use of RSE (renewable sources of<br />

energy). The costs of the main medium – electric energy – amounted to as much as CZK 3,806,000 in <strong>2006</strong>!<br />

Only after connecting at least several other parts of the premises to natural gas (if possible, in combination<br />

with RSE and gradual padding of at least several selected constructions), will it be possible at least to prevent<br />

an increase – if not providing a reduction – of these mandatory costs, which are absolutely crucial for at least<br />

a minimally meaningful economy of the zoo.<br />

Personnel costs (wages, statutory social and health insurance, contribution to the Fund for Culture and<br />

Social Needs, contribution for meals) account for the greatest share of 44.8% of the total costs, their growth<br />

being caused in particular by a statutory decree of the government. We paid out CZK 16,918,000 in wages, the<br />

adjusted number of employees being 88.08, hence the average wage amounted to CZK 16,006.<br />

15

---

This year, we managed to obtain the historically highest amount of financial donations from organizations<br />

and minor donors in the amount of CZK 2,180,000, which show a growth of up to 253% compared to 2005.<br />

The donors contributed both to the breeding of animals and to the development of new expositions and<br />

reconstruction of the current fixed assets. We acquired a number of handouts too – for example, painting<br />

materials, garden tulip bulbs, planting material and others. We thank the below-mentioned and unmentioned<br />

donors as well as a number of anonymous donors and sponsors for their sympathy!<br />

Our donors and sponsors:<br />

Nadace ČEZ<br />

UNILEVER ČR, spol. s r.o.<br />

Severomoravská plynárenská, a.s.<br />

Mittal Steel <strong>Ostrava</strong>, a.s.<br />

Akzo Nobel Coatings CZ, a.s.<br />

Ing. Vladislav Uličný-INTEXT<br />

Skanska CZ a.s.; Opavia-LU, a.s.<br />

WAY MORAVA, s.r.o.<br />

Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s.<br />

Bytostav Poruba a.s.<br />

the pupils of Primary School Školní 862, Orlová<br />

Primary School Dvorského 1, <strong>Ostrava</strong> – Bělský les<br />

Primary School and Nursery School Horní Suchá, Těrlická 969/24<br />

Primary School Cihelní 1666, Karviná – Nové Město<br />

students of High School Sýkorova 1, Havířov – Šumbark<br />

the employees of the Regional Court of <strong>Ostrava</strong><br />

Petr and Svatava Široký, Průhonice u Prahy<br />

the Spěváčeks, Slezská <strong>Ostrava</strong><br />

Zdeňka Janoušková, <strong>Ostrava</strong><br />

..... and others<br />

16

---

Development, Design Activity<br />

Stanislav Derlich and Petr Čolas<br />

Completed and initiated investment projects:<br />

Following a very long and demanding preparation, the 1 st stage of botanizing the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong><br />

commenced, the aim being to develop three botanical trails that will open certain precious parts of the<br />

Stromovka area, currently unused, to visitors. To be specific, these are the “Water Trail”, “Shadow Trail” and<br />

“Forest Trail”. The most distinct trail is the WATER TRAIL, which will run along the eastern border of the zoo<br />

premises along the current water areas. Visitors who decide to walk on this footpath will come into direct<br />

contract with water and hence reach the proximity of wetlands, wet places along brooks, forest pools or<br />

ponds. The FOREST TRAIL has its own nature too as it is composed of a system of forest paths and dominated<br />

by grown beeches and a resting area called the “forest summerhouse” with a view over the pond. In<br />

consideration of the sloping terrain, the third trail, called the SHADOW TRAIL will be a more demanding path<br />

with the attractive element of a 28-meter long suspension rope footbridge above the valley in the southern<br />

part of the zoo premises. On all trails, the visitors will move along pole pavements, small bridges, forest paths<br />

and suspension footbridges above ravines and water. Visitors may look forward, for example to the “bird<br />

meadow” (an area supplemented with sculptures of birds and various play items), “sunny meadow” (where<br />

there will be a solar system serving for relaxation supplemented with a playing rope system) and a new<br />

information system of the entire botanical part. The ceremonial opening of all paths and trails is planned for<br />

May – June 2007.<br />

In August, the new large vulture aviary was completed. The money from the reserve fund of the<br />

organization was used for its construction with total costs of CZK 1,738,360. The historically largest aviary<br />

in the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> is intended for breeding big vulture species, in particular Griffon Vultures. With its size of<br />

31 m x 16 m x 8 m high (area of approximately 500 m 2 , volume of 4,000 m 3 ), it provides the animals not only<br />

with significantly better space conditions, but also with three nesting places on an artificially created rock.<br />

Together with the garden planting and education elements, it fully corresponds to the manner of animal<br />

presentation in modern zoological gardens.<br />

In <strong>2006</strong>, works continued on the new aviaries for birds of Tibet and China. Behind the new exhibition<br />

for ponies and donkeys, a shell construction of five large aviaries was constructed as early as the end of<br />

November/beginning of December 2005. They will guide visitors from the peaks of the Himalayas to the<br />

valleys and lowlands. Two of the aviaries are passable for visitors – “Himalaya” on an area of 135 m 2 , volume of<br />

634 m 3 and “Lowlands of East China” with area of 152 m 2 and volume of 714 m 3 . The remaining three aviaries,<br />

imitating the biotopes of the “Tibetan Plateau”, “Bamboo Vegetation of Szechuan” and “Mixed Forest of<br />

Junnan” are a bit smaller but still their size is much larger than the birds’ original aviaries. In addition to the<br />

already housed species such as the Cattle Egret and Temminck’s Tragopan, visitors will also be able to admire<br />

brand new species; for example, the White-eared Pheasant and Red-billed Chough. The construction of this<br />

new breeding-exhibition complex will simultaneously allow removing the old birds’ aviaries, corroded and<br />

17

---

unsuitable in terms of space and aesthetics, by the main route. The costs of constructing the new exposition of<br />

birds of Tibet and China amounted to CZK 2,079,743 and they were settled from the investor subsidy from the<br />

founder – the Statutory City of <strong>Ostrava</strong> (SCO). In consideration of the huge volume of garden and decoration<br />

works (by the end of December, more than 400 tons of sandstone had been placed in the complex) and due to<br />

the exceptionally long and complicated winter, the exhibition could not be opened to visitors in <strong>2006</strong> as we<br />

initially expected. The opening of the aviaries is hence planned for May 2007 at the latest.<br />

Our long-term project A <strong>Zoo</strong> Friendly to Our Handiccaped Fellow Citizens - making other areas<br />

of the zoo accessible to the handiccaped - continued very successfully. Following the successful opening of<br />

the popular children’s zoo also for adults in wheelchairs (2005), other construction adjustments of a similar<br />

orientation were performed in <strong>2006</strong> with total costs of CZK 643,498. These were, for example the adjustment<br />

of entrances to pavilions, opening the amphitheatre as well as certain refreshment points and in particular<br />

the exhibition of Alpacas, which now allows visitors to have direct contact with these popular and attractive<br />

domestic animals. Certain metal and walled barriers were replaced with glass ones, which markedly improved<br />

the viewing possibilities of people in wheelchairs and small children. The glass was installed, for example in<br />

three cages of Lynx, Raccoons, in the exhibitions of the “Karstic Brook” and the “Chinese Garden”. Most of<br />

the necessary financial means were acquired from a successfully defended grant from Nadace ČEZ and the<br />

company Severomoravská plynárenská a.s. contributed with a significant amount of CZK 200,000.<br />

In <strong>2006</strong>, the much needed removal of mud in pond no. 2 was completed, connected with repairs of<br />

the moving eroded bank and creation of an island and peninsula from the removed sediment. The islands<br />

planted with vegetation will serve as a modern nature exhibit of endangered species of lemurs and the<br />

peninsula will be open to visitors as a scenic and relaxation point. The total costs of this project, demanding<br />

in terms of investments as well as technology (moving almost 4,000 m 3 of sediment, electrification of both<br />

islands, bridges under the water) amounted to CZK 2,109,698 and were settled mostly from the extraordinary<br />

investment subsidy from the founder (SCO) in the amount of CZK 2 million. In years to come, the zoo shall<br />

remove mud from and carry out modifications of the remaining two ponds.<br />

In December, the smallish (volume of 2.4 m 3 ), but very attractive to visitors, marine aquarium was put<br />

into operation in the rhino pavilion. This exposition offers visitors a view into the undersea life of the coral<br />

reefs for the first time in the history of the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong>. In addition to many colourful fish species, a number<br />

of invertebrates are represented, including living corals.<br />

In the course of the year, two new wooden shelters for lemurs were installed on the islands newly<br />

created in 2005 in the pond with removed mud below the giraffe enclosure. Hence the living conditions<br />

of these precious animals were very significantly improved – these small cabins are heated and will allow<br />

extending the stay of the lemurs in the vegetation of the overgrown islands in a crucial and desirable manner.<br />

The construction of the shelter for a total of CZK 311,631 was mostly financed from donations (Mittal Steel<br />

<strong>Ostrava</strong>, a.s. – CZK 100,000, Skanska CZ, a.s. – CZK 50,000, WAY MORAVA, s.r.o. – CZK 40,000, Bytostav<br />

Poruba, a.s. – CZK 30,000)<br />

18

---

In <strong>2006</strong>, the first stage of the overall renovation of (ruined and unsound) fencing around the zoo<br />

premises was carried out for CZK 3,600,000, financed from an extraordinary investment subsidy from the<br />

founder (SCO). At this point, it is necessary to remind that the fencing of the whole 100-ha premises of the zoo<br />

is almost 6 km long, its condition is critical in many places due to long-term financial under-dimensioning by<br />

the institution and that the costs of total reconstruction assessed by the project amount to approximately CZK<br />

8 million, not including VAT. Fortunately, we managed to include the 2 nd stage of the fencing renovation in the<br />

SCO budget for 2007 and hence at least from this perspective, the zoo’s prospects are auspicious.<br />

At the end of <strong>2006</strong>, works started on the construction modifications of the company’s small villa.<br />

The whole project should be completed in the course of spring 2007 and this includes the creation of two<br />

apartment units for the zoo employees. In the course of <strong>2006</strong>, a total of CZK 298,977 was invested. This project<br />

is fully financed from the investment funds of the organization.<br />

From the other more important investment projects, I would like to emphasize the repair and partial<br />

replacement of metal barriers ashore as well as in the hippopotamus pool for CZK 77,127.50 and the<br />

purchase of a garden tractor for CZK 323,817 for the needs of the dendrological department in particular in<br />

connection with the newly opened botanical paths.<br />

In the course of <strong>2006</strong>, design preparation was commenced or carried out in relation to the<br />

following projects:<br />

In the course of <strong>2006</strong>, negotiations were conducted with the objective of finally achieving a change of<br />

the development plan of the city in a way that the already developed project, paid for in the last year, of the<br />

building permit for new common exhibits of Asiatic Black Bears and Hanuman Langurs (area of 1.4<br />

ha, lookouts, terraces, additional exhibits, toilets including a toilet for disabled visitors etc.) is able to receive<br />

a positive decision by the Department of the Environment of MMO thereby removing the last of the many<br />

administrative barriers and apply for the issuance of a building permit.<br />

As concerns the 2 nd stage of botanizing - technical back areas of the dendrological department<br />

(complex of greenhouses replacing the current greenhouse from 1959 [in highly critical condition] in connection<br />

with making use of renewable sources of energy for heating – wood chips), in the course of the year, it was<br />

necessary to complete a dispersion study as well as noise burden within the process of chipping (in total,<br />

CZK 37,485), subsequently the implementation project was completed (CZK 215,627) and a building permit<br />

was issued for the concerned investment (engineering activity for CZK 23,800). Subsequently, we managed<br />

to obtain the approval of the City Committee, then of the City Council (conditioned by successful subsidy<br />

acquisition) of the pre-financing and co-financing of this plan. Within the project, we filed an application for<br />

the acquisition of financial means from the Financial Mechanisms of the EEC/Norway.<br />

19

---

We commenced further stages of preparation (they follow the already prepared study and project of<br />

energy and water savings in the hippopotamus pavilion with the use of simple filtration and ecologically<br />

renewable fuel for heating) of the project of reconstructing the hippopotamus pavilion with the objective<br />

of reducing the energy demands of the construction operation – replacement of the roof, entry gate and<br />

part of the cladding of the building. Then we managed to provide an approval by the City Committee and<br />

subsequently of the City Council (conditioned by successful subsidy acquisition) of the pre-financing and cofinancing<br />

of this plan. Within the project, we filed an application for the acquisition of financial means from<br />

the Financial Mechanisms of the EEC/Norway.<br />

The project preparation was carried out solving the drainage of waste water from locations at the<br />

premises (where the disposal of waste water has not been solved as yet), i.e. the sewage installation of<br />

locations not connected to the central water treatment plant. This concerns the gatehouse including<br />

the public toilets, the administrative building and the flamingo building (pool), the Stromovka summer<br />

restaurant, the small animal pavilion, the kiosk near the bears, the water-bird pavilion and the African<br />

ungulate building, including the public toilets. The complex project concerned will be completed in spring<br />

2007 and it is costing the organization (including the engineering activity) CZK 242,760.<br />

The project preparation of the gas connection was carried out for selected constructions in the<br />

central part of the zoo (in particular the elephant, monkey, animal and hippopotamus pavilion, the building<br />

in which the whole public relations department is located etc.) including the solution of the back branch of<br />

the gas piping, which is becoming obsolete and which provides supplies to the agricultural part of the zoo up<br />

to the African ungulate pavilion and the water-bird pavilion. In accordance with the conclusions of the energy<br />

audit, the highly ineffective and costly heating of the mentioned constructions with propane-butane (the<br />

elephant pavilion) and electricity (other buildings) shall be replaced and hence significant financial savings<br />

shall be achieved. The price of the project was CZK 309,400 (mainly settled from an extraordinary investment<br />

subsidy from the founder, SCO) and the total costs of gas instalment estimated by the project amount to<br />

almost CZK 10 million.<br />

Of the other changes to the zoo premises, the following are worthy of attention:<br />

• by removal of the ceiling netting and replacing with an electric fence controller and replacement of the old<br />

corroded side mesh, one of the expositions of small felids, specifically the Servals, was made much more<br />

aesthetic,<br />

• extension of the exhibit of ponies and donkeys with another enclosure<br />

• repair of the floors in the first two stalls in the elephant pavilion for CZK 271,000 (an extraordinary noninvestment<br />

subsidy from the founder SCO)<br />

• manufacture and installation of a new relaxation and refreshment area (themed, roofed sitting places)<br />

near the new vulture aviary<br />

• extending the refreshment opportunities on the main path due to the summer restaurant being closed for<br />

some time because of its technical condition failing to meet the hygienic requirements<br />

• adjusting and connecting certain smaller exhibits into larger units more suitable for the animals - indoor<br />

enclosure of lions, certain runs of small cats<br />

20

---

Educational and Advertising Activity<br />

Stanislav Derlich, Šárka Kalousková, Monika Ondrušová<br />

Education<br />

A leaflet with information on educational opportunities in the zoo and on the extended offer of<br />

educational programs issued in the number of 1,000 copies was distributed to schools in the entire Moravia-<br />

Silesia Region. The offer of the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong>’s education centre was extended by 11 new educational programs<br />

intended for students of primary schools and grammar schools, by new worksheets for younger and older<br />

students. As many as 2,033 children took part in a total of 113 educating activities. The natural-science walks<br />

for kindergartens were attended by 846 children in total (49 events).<br />

A cycle of regular science lectures for the public started in the zoo’s education centre called “News from<br />

the World of <strong>Zoo</strong>logy”, headed by the new researcher of the zoo, RNDr. Jan Pluháček Ph.D. A number of other<br />

lectures were given, for example a lecture of our leading expert, Karel Poprach on our owls or a lecture of an<br />

official from the Ministry of Foreign Affairs, Zuzana Beranová and the editor-in-chief of the <strong>Ostrava</strong> editorial<br />

team of MF DNES, Petr Žižka on Kenya. The 22 lectures in the zoo were attended by 406 persons in total.<br />

Lectures outside the zoo area were held in the libraries of the city of <strong>Ostrava</strong>, in culture houses, in<br />

senior citizens’ homes and in paediatric wards of three <strong>Ostrava</strong> hospitals. We attended an international<br />

festival with an ecological theme of continuously sustainable development - <strong>Ostrava</strong> <strong>2006</strong> - with a lecture<br />

on the importance of zoological gardens. We established cooperation with the Havířov Institute of Life-long<br />

Education, namely in the form of lectures within the university of the third age. The lectures were attended<br />

by 837 persons.<br />

Competitions<br />

In April and November, there was a traditional knowledge competition for students of primary schools<br />

and grammar schools. The topic of the spring round, in which 2,280 children took part, was “Rhinos”. The<br />

topic of the autumn round, attended by 2,213 children was “Birds and Mammals of Madagascar”. Both themes<br />

were selected topically in connection with the ongoing EAZA campaigns. Each competition was joined by<br />

more than 100 schools of the entire Moravia-Silesia Region.<br />

In the course of the summer holidays, a competition for children was organized in cooperation with<br />

the editors’ board of MF DNES, its topic being rhinos, the competition being divided to two categories, a<br />

knowledge competition for older children and a drawing competition for the younger ones.<br />

Circle of Friends of the <strong>Zoo</strong><br />

The number of members of the Circle of Friends of the <strong>Zoo</strong> was 99. A number of members participated in<br />

the preparation and organization of events organized by the zoo for the public.<br />

Riding club for children<br />

The pony riding club ran year-round, except for summer holidays twice a week. Fifteen children were<br />

registered.<br />

21

---

“Promotion of the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> Tourist Destination ” Project<br />

In the last year, the Regional Office of the Moravia-Silesia Region participated in co-financing the <strong>Ostrava</strong><br />

<strong>Zoo</strong> in a rather important manner. To date, unfortunately, this has not been direct support of the zoo but at<br />

least we had the opportunity to apply for certain means within grant schemes announced by the Regional<br />

Office. Even though this is an activity demanding in terms of time, personnel, administration and last but not<br />

least finances, the first success like this is very gratifying. This is namely due to the simple fact that the zoo<br />

is not basically an institution for the citizens of this town, but its operation markedly extends not only to the<br />

whole region but also at least to the border regions. At least 50% of the visitors to our zoo do not live in the<br />

city and in particular for school excursions and trips of whole families from Poland (and partially also from<br />

Slovakia), a visit to the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> is the main destination and reason to visit the Moravia-Silesia Region.<br />

In the last year, the first more extensive promotional campaign of the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> could be carried out, for<br />

which we managed to receive financial means from structural funds of the EU in a difficult, administrativeand<br />

time-demanding competition, namely from the Common Regional Operating Funds (CROF) in the field of<br />

tourism, in the amount of CZK 1,370,066. And the Regional Office of our region announced a grant scheme for<br />

this program and the acquired financial means were subsequently distributed through it as well.<br />

Within this project, the following activities have been carried out:<br />

• a media campaign was carried out in the period of the main tourist season, i.e. June-August, in regional<br />

media in the Polish border regions – promotional spots on Polish radio and TV<br />

• there were 7 promotional billboards installed on the main arrival routes in the Moravia-Silesia Region in<br />

the direction toward <strong>Ostrava</strong> for the period of the main visitor season<br />

• information leaflets were printed out in 7 language versions (English, German, Polish, Slovak, Russian,<br />

Arabic, Greek) and these are distributed to city information and tourist centres, accommodation and spa<br />

facilities of the Moravia-Silesia Region and to city information centres in the Polish border region<br />

Web site of the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong><br />

Within the project titled “Promotion of the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> Tourist Destination”, the web site was extended<br />

by German and Russian versions and it was made accessible to users with major visual handicaps (the blindfriendly<br />

web). Of the other modifications, the creation of a new section of Donation SMS and Research is<br />

worth mentioning (within the Nature Protection section) and the supplementation of a video sequence from<br />

the birth of the Amur Tigers.<br />

Other promotion of the zoo<br />

• news from the zoo distributed regularly, at least once a week to more than 50 media: for example Právo,<br />

Deník, MF DNES, Ostravská radnice, Moravskoslezské noviny, Blesk, Koktejl, monthly Program, Týdeník<br />

<strong>Ostrava</strong>, Metro, rádia Orion, Čas, Helax, Frekvence 1, Rádio Kiss Morava, Český rozhlas <strong>Ostrava</strong>, television<br />

ČT, Polar (Prima, Nova) etc., cooperation has been established with Czech Television – regular coverage<br />

from the zoo in the Good Morning program<br />

• a special press conference on repatriation of the Golden Eagle to Beskydy – December 7 th<br />

• publication of an advertising poster with text on the reverse side in Czech, English and Polish language<br />

versions (<strong>2006</strong> events in the zoo, educating programs for schools, innovations under preparation in <strong>2006</strong>)<br />

- distribution to schools, senior citizens’ homes and other institutions of the Moravia-Silesia Region<br />

22

---

• publication of a special map of the zoo for the handicapped with the financial support of Nadace ČEZ<br />

• production of other promotional items and souvenirs: visors, postcards, tourist marks<br />

• advertising posters in traffic - events in the zoo during individual seasons<br />

• publication of the first issue of the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> magazine, “Newt of <strong>Ostrava</strong>”, the number of copies being<br />

1,000<br />

• installation of 8 new advertising boards of the zoo in the selected towns of the Moravia-Silesia Region<br />

• an article on the new elephant pavilion in “EAZA News”<br />

• an article on modifications of the zoo area for the handicapped in “IZE journal”<br />

• promotion of the zoo at the “Czech Day” in Krakow<br />

Events for the public<br />

• First spring day in the zoo - March 19 th , starting the season feeding the most attractive species to visitors<br />

with an expert commentary of the keeper<br />

• Bird Day – April 1 st , competitions for children, exhibition of eggs and bird preparations<br />

• Earth Day – participation in city celebrations of Earth Day at the Silesia-<strong>Ostrava</strong> Castle in the centre of<br />

<strong>Ostrava</strong> (April 20 th ) and on the main street of <strong>Ostrava</strong>-Poruba (April 21 st ). The zoological garden (in<br />

addition to the pen with animals for petting) presents the objectives and the purpose of operating<br />

modern zoological gardens, in particular as concerns the rescue of endangered species; for the first<br />

time, Earth Day was also celebrated directly in the area of the zoo (Saturday, April 22 nd )<br />

• April 24 th – 28 th – zoo presentation within the film festival on continuously sustainable development<br />

• May 7 th – “What to Wear in the <strong>Zoo</strong>?”, a fashion show with an accompanying program in the Chinese<br />

garden<br />

• May 13 th – Day with Komerční banka – entertaining program in the amphitheatre of the zoo<br />

• May 27 th – Health Day with Revírní bratrská pokladna<br />

• June 1 st – Children’s Day – Fairytale forest in the zoo, a small gift prepared for all children<br />

• June 4 th - Environment Day – interactive table with products of nature (skulls, skins, dissections)<br />

• June 18 th – Eagle Day – expert lectures, falconer displays, opening of an exhibition on the repatriation of<br />

Golden Eagles<br />

• June 21 st – Flower Day – drawing competition for children<br />

• July 1 st – Holiday starts in the zoo – competition for children<br />

• August 7 th – 18 th – Summer School in the <strong>Zoo</strong> – a project in the form of a suburban camp with the theme<br />

of Water and Water Worlds; due to high interest, two groups for the first time<br />

• August 26 th – folk concert in the zoo<br />

• August 27 th – African Day – competition with a rhino topic, lecture on Kenya<br />

• September 2 nd – Holiday ends in the zoo – competitions for children<br />

• September 2 nd – 3 rd – theatre performance of the National Theatre of Silesia-Moravia, Funfair Opera, for<br />

the first time in the history of the zoo<br />

• September 7 th – European bat night<br />

• September 16 th – Seniors’ Day – guide service and free entry for seniors<br />

• September 22 nd – Car-free Day – advantageous entrance fee for cyclists<br />

• October 1 st – Animal Day – competitions for children<br />

• November 4 th – Chinese lantern march and Halloween in the zoo<br />

23

---

• November 5 th – Pond fishing<br />

• December 6 th – Mikuláš in the zoo – celebrating the birthday of chimpanzees and Mikuláš distribution of<br />

presents to children<br />

• December 16 th – decorating the Christmas tree in the zoo – special program for families with children<br />

• weekend trips on ponies for children<br />

• within special events at the weekends – hawker displays, now hawker displays every day except Mondays<br />

during the summer holidays<br />

• public feeding of animals with commentary for visitors (March – October)<br />

• new interactive tables with natural products (skulls, skins, feathers and likewise) for visitors (June<br />

– September)<br />

• evening commented rides on the zoo train (June – August)<br />

• in January and February, possibility of cross-country skiing in the zoo<br />

• winter evening tours of the elephant pavilion with commentary – January, February, December<br />

Sponsorship<br />

As of May 5 th , <strong>2006</strong>, those interested may support the breeding of animals in the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> by sending<br />

a donor SMS. By the end of the year, as many as 1,147 DMS were sent. Posters were produced and distributed<br />

to support DMS and in addition, leaflets on animal adoption. In the course of the year, animal christenings and<br />

birthdays were celebrated in presence of their adoptive parents. On October 11 th -12 th , the meeting with the<br />

sponsors took place, which was attended by 140 people in total.<br />

Other events:<br />

• participation in campaigns of the European Association of <strong>Zoo</strong>logical Gardens and Aquaria (EAZA) for the<br />

rescue of rhinos (installation of 3 information panels in the rhino pavilion) and fauna of Madagascar<br />

• meeting of Silesian Ornithologists’ Association<br />

• participation in the “Holiday World” tourist fair in Prague within the joint presentation of zoological<br />

gardens<br />

• lending animals for the Mining Museum and the Silesia-<strong>Ostrava</strong> Castle<br />

• gradual production and installation of new colourful animal tags including new natural fixing of the tags<br />

• installation of new information panels – Protected Landscape Region of Poodří, Jeseníky, Beskydy, Station<br />

for Handicapped Animals in Bartošovice, Project of Repatriation of the Golden Eagle<br />

• putting into operation the other zoo shop in cooperation with Charita <strong>Ostrava</strong>, Charita Hlučín and Charita<br />

of Sv. Alexandr, sale of souvenirs from the zoo and products of protected workshops<br />

• April 1 st – historically, the first wedding in the zoo – Chinese garden<br />

• on April 26 th – 28 th , the annual general meeting of the Union of Czech and Slovak <strong>Zoo</strong>logical Gardens<br />

(UCSZ) took place in the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> attended by representatives of 19 zoological gardens<br />

• June 9 th – the meeting of mayors of the Association of Towns and Municipalities of the Ondřejnice<br />

Catchment took place<br />

• June 16 th – festive presentation of carved sculptures – animal motifs by the children’s zoo<br />

• July 12 th – festive opening of the children’s zoo modified for those in wheelchairs<br />

• September – joint meeting and publication of promotional materials within cross-border cooperation<br />

with the Opole <strong>Zoo</strong><br />

24

---

• September 12 th – visit of patients of the paediatric oncology ward in Brno together with employees of the<br />

Brno <strong>Zoo</strong><br />

• September 14 th – festive opening of the new vulture aviary<br />

• October 5 th – accompanying event within “Czech-French days” in the presence of city representatives and<br />

foreign guests<br />

• October 7 th – meeting of clients (blind and visually handicapped) of the Kafira citizen association in the zoo<br />

educational centre<br />

• October 21 st – championships of the Moravia-Silesia Region in an orienteering run, 506 runners took part<br />

in the first event of this kind in the zoo<br />

• December 21 st – festive opening of the marine aquarium in the rhino pavilion<br />

The first wedding at the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong><br />

photo by Z. Berger<br />

25

---

Activity of the Dendrological Department in <strong>2006</strong><br />

Tomáš Hanzelka<br />

In <strong>2006</strong>, the most important and largest project, in terms of its extent, of the dendrological department of<br />

the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> was the completion and planting of the aviary for birds of prey. Our department participated<br />

in the construction of the nesting rock exclusively from natural materials, including the creation of nesting<br />

sheds. The exteriors in the close surroundings of this construction are also made of natural materials. The stone<br />

elements of the garden architecture were supplemented with moor parts of tree species and perennials. The<br />

reconstruction of the surrounding vegetation is also highly visible when the current tree species, in particular<br />

the genera of Pendula and Alnus were replaced by planting grown specimens of the genera Quercus and<br />

Carpinus. The safety barriers not only isolate visitors from the exhibited animals but they also provide visitors<br />

with a view into the original hornbeam-beech vegetation, which is a dendrological treasure of the local<br />

natural landscape park.<br />

In reconstructed ponds no. 2 and 3, in which new islands and a peninsula were created, extensive planting<br />

of woods was carried out. Almost a hundred grown trees were planted there, acquired from replacement<br />

planting. These are woods of the genera Quercus, Alnus, Acer and Salix. The shrub layer, which supplemented<br />

these tree species there, is composed of the genus Cotoneaster and Salix. The herb layer is composed of the<br />

genera Typha, Bolboschoenus, Zizania and Scirpus.<br />

In the direct vicinity of the free enclosure of African ungulates, the ugly part of the area composed mostly<br />

of self-seeding woods was reconstructed. The newly created grass area offers a view into the vegetation of<br />

alders and primitive alders.<br />

In <strong>2006</strong>, Stromovka was visited by Prof. Gaper from <strong>Ostrava</strong> University. In the course of the year, his<br />

student, Mr. Heděnec, monitored and evaluated the health condition of the current vegetation in terms of the<br />

influence of wood-decaying fungus.<br />

In the winter period, the employees of the dendrological department carried out the treatment and<br />

health pruning of grown trees in the direct vicinity of the visitor paths.<br />

At the end of last year was prepared and announced the project “Bulb Plants for the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong>”. Its<br />

acceptance (not only) by the citizens of the Moravia-Silesia Region was huge and our current collection of<br />

these plants was hence extended by new species.<br />

In the course of the year, employees of the dendrological department also participated in the<br />

documentation and media presentation of many garden species and cultivars growing in the area of the zoo.<br />

26

---

Development of the Botanical Park<br />

Tomáš Hanzelka<br />

The area of the zoological garden is composed of so called “Large <strong>Ostrava</strong> Forest”, which spreads to<br />

the north-east of the centre of the <strong>Ostrava</strong> City, 260 metres above the sea level. The total area is almost 92<br />

hectares. Wood vegetation occupies more than two thirds of the total area (71 ha), water areas extend along<br />

the area of 4 hectares, the remaining part is meadows, field and farming facilities.<br />

Currently, almost 400 species and cultivars, 150 conifer species and 310 perennial species and cultivars<br />

grow in the area of the zoological garden.<br />

In 2003, extensive floral research was carried out in the zoo by Dr. Saganová and Prof. Wika. Almost 450<br />

species of wild plants from 68 families were found.<br />

The most significant dominants of the original forest vegetation are the specimens of the common beech.<br />

The age of these trees is estimated at approximately 150 years. Several trees have trunks circumference up to<br />

350 cm and with the eldest beech specimen, the trunk circumference measured 474 cm.<br />

In 2004, the Committee of the <strong>Ostrava</strong> City approved during its meeting a plan of making this unique area<br />

accessible to the citizens of <strong>Ostrava</strong> and to develop a Botanical Park there.<br />

The Florart company from Uherský Brod was charged with the design preparation and in May of this year,<br />

development commenced.<br />

The aim of this project is to complete forest-park adjustments in the area of the current zoological garden<br />

and create a natural landscape park connected to the zoological expositions. This objective will be reached<br />

by development of three educational trails (Water Trail, Shadow Trail and Forest Trail) with six park paths of<br />

various widths, three bridges and one footbridge, including a chip path and a beam road. Next, resting places<br />

(Bird Meadow, Sunny Meadow, Playground by the Elephant and Summerhouse) will be created here. A total of<br />

25 author objects and a new information system will be installed here. Within the zoo “botanization”, several<br />

dozens of species of new plants will be planted in a total number of 2,600 plants.<br />

The development will be completed in May 2007 and the total volume of financial means is CZK 32<br />

million.<br />

By the implementation of the presented project, the currently unused, mostly forest areas of the zoo<br />

will become useful. Hence the current areas with the zoological program will be connected with areas of<br />

extensive botanical modifications.<br />

27

---

Return of the Golden Eagle (Aquila chrysaetos)<br />

to Moravskoslezské Beskydy<br />

Petr Orel, Otakar Závalský, Petr Čolas<br />

Today, only approximately 5,500 nesting pairs of Golden Eagles live in the whole Europe. In most<br />

countries, their numbers have substantially declined in particular due to hunting by humans and Gold Eagles<br />

as a nesting species have disappeared completely from two countries – Ireland and the Czech Republic. A<br />

repatriation project has been operating in Ireland since 2001, its objective being to return this species to Irish<br />

nature after more than 150 years.<br />

After many years of demanding preparation, a similar project has been operating in our country since<br />

<strong>2006</strong>, and its objective is to return Golden Eagles to Moravskoslezské Beskydy, where they nested for the last<br />

time in 1893. The project implementation is planned for <strong>2006</strong>-2010, when a new chance will be given to 15<br />

- 20 young Golden Eagles that will be released into the Beskydy. The young eagles come from Slovak nature<br />

with the approval of government institutions of the Slovak Republic in cooperation with expert organizations,<br />

including non-governmental. The second young eagle hatched in the nest is taken away.<br />

This young eagle would die anyway, due to the phenomenon called “cainism” when the eagle hatched<br />

earlier kills the one hatched later. Golden Eagles are strongly bonded to the place of their hatching and newly<br />

created pairs colonize areas almost exclusively in the vicinity of the parent pair. Hence it is almost impossible<br />

for the population of Golden Eagle to spread spontaneously here in the Czech Republic.<br />

The project is implemented by the Basic Organization of the Czech Association of Nature Protection<br />

(ČSOP) in Nový Jičín – Rescue Centre for Wild Animals and the Centre of Ecological Education in Bartošovice na<br />

Moravě in close cooperation with the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong>, the administration of the Protected Landscape Region of<br />

Beskydy, Lesy ČR s.p.- Forest Administration in Frenštát pod Radhoštěm, State Nature Protection of the Slovak<br />

Republic and also leading experts participate in it. The objective of the project is to create a stable nesting<br />

population as it was more than 115 years ago.<br />

The share of the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> in the project lies not only in active promotion of the whole project plan in the<br />

zoo itself, the installation of an attractive information panel, the inclusion of a specially created information<br />

on the project’s progress on the web site of the zoo (newly created Nature Protection section) or in borrowing<br />

a special exhibit on Golden Eagles and its installation in the most visited building of the zoo – the elephant<br />

pavilion - but also in the provisioning of more information to the public in the form of articles, meetings, press<br />

statements and seminar for the general as well as the expert public. Thanks to the support and subsidies<br />

provided by the Ministry of the Environment (from the “Contribution to <strong>Zoo</strong>logical Gardens” program), it<br />

was possible to purchase four TW3 radio sets and receivers –ICR10 scanner (for the necessary telemetrics)<br />

as well as to participate in the development of the necessary release facility from the chapter titled “Joining<br />

inventory studies and research of specially protected species according to a special legal regulation for the<br />

needs of nature protection”. The <strong>2006</strong> contribution of the Ministry of the Environment to the participation of<br />

28

---

the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> in the project amounted to CZK 50,480. The remaining 20% of the above-mentioned costs<br />

was settled by the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> from its budget.<br />

In the course of June <strong>2006</strong>, the first four young eagles, several days old, were brought to the centre in<br />

Bartošovice. The 34-year old adoptive mother – Dina - took care of their rearing perfectly. Dina had been shot<br />

by poachers and she would not be able to survive in the wild. On August 2 nd , 2004, the four young Golden<br />

Eagles were released from the aviary in Moravskoslezské Beskydy. These were three females called Anča,<br />

Cecilka and Babka and one male, David. Immediately after they were released, the eagles settled in the<br />

Beskydy forests and for a period of 3 months, they stayed in the vicinity of the place of release. Then, as usual<br />

with young birds, they extended their learned space as they were roaming to the distances of approximately<br />

30 - 40 km. This was unfortunate for one female, Anča, who was shot on one of her trips by an unknown<br />

shooter at the border of the Kroměříž and Přerov districts at the end of November. The female eagle had 8<br />

primary feathers shot off and remained sitting on the ground, unable to take off. She was found thanks to the<br />

radio transmitter attached to her body and was moved to the care of the Rescue Centre in Bartošovice. One<br />

may assume that following the necessary recovery, she will be released into Beskydy again. We believe that<br />

this case, which is being investigated by the Police of the Czech Republic in Hranice na Moravě will remain<br />

only a rare incident.<br />

Eagles only start nesting and reproducing at the age of 5. All parties to the project believe that after<br />

2010, Beskydy will be re-colonized by this beautiful bird of prey, the importance of which for keeping balance<br />

in nature is irreplaceable. We also believe that for many visitors to Beskydy, watching eagles will become an<br />

unforgettable experience.<br />

Keep your fingers crossed for our eagles and we wish them to successfully get past natural traps as well<br />

as the barriers of the current over-populated world.<br />

All released offspring were marked with transponders, bands and transmitters– on the picture attaching of the transmitter<br />

photo P. Čolas<br />

29

---

Injury of the Elephant Jumba’s Trunk<br />

Ivo Firla<br />

At the end of the year (December 23 rd ), the female elephants – older ladies (35 and 45 years old) prepared<br />

a “distraction” for us. After regular training, when they were separated, a short fight followed. The result was<br />

an injured trunk of the younger elephant, Jumba. The wound was bleeding heavily at the beginning and it<br />

was not quite clear what the extent of the injury was. The elephant was hiding her trunk, she did not eat as<br />

she had a problem with grasping her food and she was clearly in shock.<br />

Following an evaluation of the situation, the vet decided to anaesthetize the elephant and treat the trunk<br />

carefully, it was clear that the wound needed stitches.<br />

Jumba was anaesthetized in the afternoon. After cleaning the wound, it was ascertained that the trunk<br />

had been raptured. A team of 7 people was ready and the vet stitched the wound on the trunk. He had to do<br />

the stitching externally as well as internally. Following the operation, the elephant was awoken right away.<br />

The narcosis lasted 68 minutes. The elephant improved after the treatment, which was also reflected by the<br />

fact that she started using her trunk. On the next day, the elephant was using her trunk carefully to hold<br />

food.<br />

In the initial days, the sutures were fixed well and with each subsequent day, we hoped that they would<br />

last and the trunk would heal “without consequences”. The experience of our colleagues from other zoos<br />

hinted that sutures do not usually last when the trunk is stitched, as the strong muscles of the trunk usually<br />

tear them. This was confirmed and the sutures were torn after approximately a week and the wound reopened.<br />

The hole in the trunk was not large, but it was there. Baths followed – washing the trunk in camomile. The<br />

festering wound healed completely. At first, we restricted the supplies of large limbs and food from the<br />

feeding carts in order to prevent excessive demands on the trunk. Despite the fact that the hole remained<br />

in the trunk, it seems to have dried and it does not cause any problems to the elephant when taking food or<br />

during other use of the trunk.<br />

30<br />

Trunk before sewing - photo I. Firla

---

New Exposition - Marine Aquarium<br />

Ivo Firla<br />

At the end of the year, before Christmas, we opened a new exposition – the Marine Aquarium. Until then,<br />

we had been keeping marine animals only in the back areas, where we were obtaining valuable experience.<br />

The variety and attractiveness of the marine world is well known and hence we were looking for a space<br />

where we would show it also to the visitors. In the end, the suitable place proved to be the old hippopotamus<br />

and rhino pavilion, where the aquarium might liven up these dark sites at the same time.<br />

An aquarium exposition was missing in the zoo – this one is the first swallow of the summer and we don’t<br />

expect it to be the last. The size of the aquarium is not breathtaking under today’s conditions, the length of<br />

the basin is 3 metres and the total capacity is almost 2.5m 3 ; despite this, the species composition is very rich.<br />

The aquarium is not focused geographically. When selecting the inhabitants of the basin, we were<br />

choosing animals with similar breeding demands. Today, there are more then 80 fish of 20 species and more<br />

than 25 species of invertebrates in the basin.<br />

As concerns the invertebrates, one may see a great deal of soft coral here (for example Sarcophyton sp.,<br />

Lobophytum sp, Cladiela sp., Capnella imbricata, Sinularia sp., Xenia sp., Pachyclavularia sp., Anthelia sp.), sea<br />

anemones ( Entacmea quadricolor, Heteractis crispa, Phymanthus sp.) and Gorgonia sp., Discosoma sp., Ricordea<br />

sp., Zoanthus sp.. Among the other interesting animals, there are crustaceans – shrimps (Lysmata amboinensis<br />

and L. debelius), crabs (Percnon gibbesi), hermit crabs (Calcinus elegans), snails (Astraea tectum), clams (Tridacna<br />

derasa), sea stars (Astropecten polyacanthus).<br />

A no less significant group is composed of vertebrates – fish. Most of the chosen species are interesting<br />

for some reason. There are two species of clownfish here (Amphiprion ocellaris and A. melanopus), which are<br />

famous for their coexistence (symbiosis) with sea anemones, green chromis (Chromis viridis) – a shoal fish,<br />

cleaner fish (Labroides dimidianus) – called a “cleaner” as it cleans the other fish of possible ectoparasites,<br />

engineer goby (Pholidichthys leucotaenia) – resembling a snail or moray eel, several species of surgeonfish,<br />

which is interesting for its colours and defence equipment; as concerns other species, there are sea dragons<br />

(Synchiropus), anthias (Pseudanthias), gobies (Valenciennea), blennies (Salarius), bannerfish (Heniochus).<br />

We would like to supplement this exposition in future with an additional two species aquaria, in which<br />

we would present other marine animals that may not be in this common basin due to their specific needs.<br />

There should, for example be some species of sea horse.<br />

31

---

Breeding Griffon Vultures (Gyps fulvus)<br />

Sylva Firlová and Ivana Filipová<br />

Griffon vultures have been kept in the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> since 1972. Currently, we have three specimens. A<br />

male from Russia (1965), a female from the Bojnice <strong>Zoo</strong> of unknown age and a young male hatched in 1999<br />

in Tierpark Lohberg.<br />

Reason for artificial breeding<br />

When sitting on the egg, the vultures always broke it before the due term and hence in the last two years,<br />

the egg was taken into incubators and replaced with a nest egg. As we were unsuccessful in replacing the egg<br />

before hatching, the chick was hand-reared. We followed the instructions for the hand-rearing of Rueppell’s<br />

Griffon Vultures according to Scott A. Tidmus from Disney’s Animal Kingdom in the USA.<br />

Incubation and hatching<br />

The egg was incubated in a Grumbach incubator under a temperature of 37-37.2 °C, we kept the humidity<br />

at the range of 48-54% according to the weight loss of the egg. After 50 days in the incubator (the egg was<br />

taken away the 2 nd - 3 rd day after being laid), the chick cracked the shell, it was heard strongly from the egg.<br />

After two days of hatching, it was necessary to help. The weight of the chick was 172 g.<br />

Placement and temperature<br />

As of the second day, the chick was in the Octagon breeding station, as of the 11 th day, it was in the<br />

bottom part of the Bios table incubator (a round container with a net bottom), above which a heat source was<br />

placed. In the first three days, the nest was laid out with paper tissues that absorbed the droppings very well<br />

but the chick’s feet started to slip on them. Therefore as of the 4 th day, we were using woodchips covered with<br />

cut twigs. As of the 40 th day, the chick was directly in its parents’ nest.<br />

We were reducing the initial temperature of 36.5 °C daily by approximately half a degree (depending on<br />

the behaviour of the chick); as of the age of 14 days, the chick was raised under room temperature of 24 °C. If<br />

the weather and the temperature were suitable, we gradually prolonged the chick’s stay outside.<br />

Feeding<br />

Twenty hours after hatching, the chick received its first feeding; we were feeding it five times a day, four<br />

times as of the 15 th day, 3 times as of the 28 th day, twice as of the 43 rd day and once a day as of the 92 nd day.<br />

When reducing the number of feedings, we followed the breeding instructions, however, always depending<br />

on the chick, as it was able to digest the amount of the provided feed. If it had a remainder of undigested food<br />

from the previous feeding in its crop, we reduced the number of feeding times. For the entire breeding time,<br />

it was important to watch over the amount of the food provided; one must avoid over-feeding. We calculated<br />

the daily volume according to the morning weight of the chick, we served up to 12.5% on the 1 st and 2 nd days,<br />

17.5% on the 3 rd day, 25% on the 4 th to the 21 st day, 20% on the 22 nd to the 30 th day, 15% on the 31 st to the 49 th<br />

day and 10% of the ascertained weight of the chick as of the 50 th day. Simultaneously, we were monitoring<br />

the daily growth, which was supposed to be, according to the recommendation from the guide, 10 to 15%<br />

32

---

within 30 days, 2 to 8% in 31 to 50 days, 1 to 5% in 51 to 70 days and 1% of the weight of the chick per day<br />

as of the 71 st day.<br />

The chick behaved hungrily, it always showed intensive cravings both by vocal demonstrations and<br />

by flapping its wings. In the first month, we were giving the first feeding between 7 and 8 o´clock in the<br />

morning, the chick was getting the last feeding at 7 PM. As the number of feeding times reduced, we moved<br />

the morning feeding to 9 AM; in two months, the last feeding was between 4 and 5 PM. The long night break<br />

allows thorough digestion of the food.<br />

During the first 10 days, we were serving finely chopped baby mice (we made the pieces larger as the<br />

chick grew). As of the 8 th day, it was receiving a pinch of Neofos with the first feeding. In the first week, we<br />

were adding the vomited, partly digested meat from adult vultures (in order to supply natural components;<br />

digestion enzymes). We pointedly made use of the fact that vultures vomit feed when strongly disturbed.<br />

As of the 11 th day, we started adding chopped mice without skin, as of the 27 th day with a bit of skin. On the<br />

fortieth day, we discovered the first pellet.<br />

After two months, we added beef to the diet and beef and poultry entrails. After 3 months, the chick was<br />

receiving beef on bone after it had eaten the chopped food. In a week, the chick started to prefer the food in<br />

chunks, it was refusing the chopped one. In several days, it learnt to hold the meat with its leg and tear off<br />

pieces without problems.<br />

Up to the age of one month, we served all the food partially digested in a solution of Pancreolan forte (1/4<br />

tablet per 10 ml of boiled water, the food is digested for 15 to 20 minutes under a temperature of 37 °C), then<br />

up to the 57 th day, we served only the morning feeding as partially digested.<br />

Liquids<br />

In the first days, we provided a small amount of Ringer solution to the chick after the feeding. It was<br />

interested in water only after three weeks, when we gave him drinks from a bowl under supervision, we left<br />

the bowl by the nest only after the 50 th day. It drank a lot on hot days.<br />

Vitamins and minerals<br />

As this is a fast-growing chick, it is necessary to supply vitamins and minerals. However, it is necessary<br />

to fix the amount in such a way that it is sufficient but not excessive as these will burden the organism.<br />

Despite serving rations of D 3<br />

of 10 to 20 times lower than, for example in Tierpark Berlin (where they handrear<br />

vultures every year), the growth of the chick was absolutely fine and problem-free.<br />

The main source of calcium was the food, as of the first day, the chick was receiving the bones of baby<br />

mice, later of adult mice. As of the 8 th day, we were adding finely grated cuttlebone (approximately 1 teaspoon<br />

a day), eggshells, we also added Walpencalc as of the 36 th day (1 teaspoon per 5 kg of live weight).<br />

We supported the absorption of calcium with Hydrovit D 3<br />

, the chick received it on the 7 th day for the first<br />

time (1/2 a drop), then 1 drop every 4 days, 2 drops every three days as of the 60 th day. Depending on the<br />

33

---

weather, we left the chick in the sun, in the first weeks it protested after a while, after a month, it was basking<br />

with spread wings.<br />

As of the 31 st day, we started adding Nutrimix for poultry, ½ a teaspoon a day.<br />

Joining the group of vultures<br />

We tried not to let the chick get bonded with humans. Therefore it was placed and fed behind a cardboard<br />

curtain, we tried not to talk during feeding and handling, we had a mask over our faces. At the beginning, we<br />

were feeding it using only pincers, the chick was soon eating on its own from the bowl.<br />

In the Griffon Vulture aviary, in the upper part on the higher bunk where the original nest of the parents<br />

had been left, a cage was made, sized approximately 1.5 x 1.5 m with an opening window at the back wooden<br />

wall, through which we served the food and water. As soon as the weather and the outside temperature<br />

allowed (as of the 27 th day), we put the chick there for approximately 2 hours; gradually, its stay was extended<br />

to the period from the morning feeding until the evening. As of the 50 th day, we were also leaving it in the<br />

cage overnight. From the cage, it was able to observe the behaviour of adult vultures.. We were surprised<br />

that the adults didn’t show any interest in the chick, they didn’t even react to its vocal demonstrations. As of<br />

the 67 th day, it was taken to the other lower bunk without a cage for part of the day, the young male started<br />

to be interested in it (or rather in the served food). Our initial fear of possible attacks by the adults were not<br />

confirmed, the chick did not allow any possible harassment and defended itself by loud protests. On the 77 th<br />

day, we had the cage removed from the upper bunk and the chick also stayed with the others overnight. As of<br />

the 102 nd day, the chick started leaving the bunk. Its stays outside the nest were getting longer, it gradually<br />

examined the whole aviary, contacted in particular the young male, in ten days, it learnt to defend its portion<br />

of the food. At the beginning, it only protested noisily but soon it managed to fight back using its beak.<br />

It started behaving like the other vultures, it was not following the keepers, it was in permanent contact<br />

with the other birds as the aviary is not very large. When the young vulture (its gender being ascertained<br />

– he’s a male) joined the flock, it was decided to move all the vultures into the newly constructed large aviary.<br />

In the large space, he didn’t have close contact with the other vultures and to our unpleasant surprise, he<br />

started to look for contact with humans in about three weeks. Therefore we were trying to limit our presence<br />

to the necessary minimum.<br />

Griffon Vulture (Gyps fulvus) offspring at the age of 100 days – photo I. Firla<br />

34

---

Breeding the Hooded Vulture (Necrosyrtes monachus)<br />

Ivana Filipová and Sylva Firlová<br />

Our zoo has been keeping Hooded Vultures since 1997 when two wild caught pairs were brought to us.<br />

Every November, they move from the outside aviary into the winter quarters. One of our pairs has been laying<br />

eggs annually since 2000. However, we found the eggs broken in the second half of the incubation period<br />

every time. Therefore in 2005, we decided to put the egg into an incubator and replace it with a nest egg.<br />

In 2005, the chick was so weak that we did not put it in the nest and after 12 days of hand-rearing, the chick<br />

died.<br />

This year, the vultures laid an egg on January 15 th in the nest built on a window sill 35 cm wide at a<br />

height of 1.5 m. Following eleven days of careful nesting of the parents, the egg was taken into the incubator<br />

and replaced with a nest egg. The egg was incubated under the temperature of approximately 37.2 °C, we<br />

regulated the humidity according to the weight loss of the egg, which amounted to 14.5% at the time of<br />

hatching. The room allowed separation of the nesting pair from the rest of the group. On March 3 rd , the<br />

tapping egg was put into the parents’ nest and on March 5 th , hatching took place after 49 days of incubation.<br />

The egg’s replacement with a nest egg was carried out without problems.<br />

On March 6 th , we saw the female feeding the chick, which was heard loudly. On inspection of the nest on<br />

March 7 th , the chick was weaker, its crop was empty and its eyes were half shut. Hence we applied the Ringer<br />

solution and 2 semi-digested pieces of chicken. We used Pancreolan Forte for semi-digestion (1/4 of a tablet<br />

per 10 ml of water, 15 minutes under temperature of 37°C in the incubator). In the afternoon, we repeated the<br />

feeding despite the fact that a small amount of the food was left in the crop. The chick was obviously feeling<br />

better. Even though we were turning the lights on in the room early in the morning and the parents had the<br />

food available immediately, it occurred quite regularly that the chick still had an empty crop at 11 AM. Hence<br />

we started providing regular supplementary feeding in the morning and eventually also after the afternoon<br />

inspection. The chick was eating the morning ration ravenously. In the afternoon, its crop was sometimes<br />

half-full, rarely full.<br />

The supplemented rations were not huge, we never fed till a full crop in order for the chick to be forced to<br />

demand food from its parents. In consideration of the poor monitoring conditions, it is possible that we just<br />

hit the interval between feedings by the parents. However, we didn’t want to risk the chick not being fed and<br />

at the same time, we used this opportunity to serve Hydrovit D 3<br />

(every third day, 0.5 – 2 drops depending on<br />

the size of the chick) and for feeding with musculature and baby mice, later covered with grated cuttlebone<br />

(as of the 32 nd day). This also proved to be effective in other cases of rearing as a source of calcium. At the<br />

beginning of breeding, we twice experienced a situation when we saw only the male on the nest all day. The<br />

chick was not fed then, it became apathetic and in one case, weight loss appeared. We think that due to the<br />

excessive care for the chick, the male did not allow the female into the nest and she couldn’t feed the chick.<br />

The parents were very tolerant of us, they let us weigh the chick every day and feed it twice a day. However,<br />

if more then one person entered, they started to get frightened. After our departure, they immediately<br />

returned to the nest (later, they were ravenously eating the semi-digested bits of meat spread on the nest<br />

edge left after feeding the chick).<br />

35

---

We started weighing the chick on the fifth day, when it weighed 121 g. The usual weight increase of the<br />

chick was between 30-50g with rare variation in either direction. On the 18 th day, we observed feeding with<br />

undigested food. As of the 20 th day, the chick was sometimes left alone in the nest. On the 24 th day, the chick<br />

stood up when being weighed. As of the 33 rd day, the parents were more often outside the nest. Following<br />

the weighing, the chick managed to stand on its own for about 30 seconds. On approximately the 30 th day,<br />

the chick was taking a defensive position in relation to us – it stayed close to the nest, however, it was taking<br />

the food readily. On the 42 nd day, though the chick showed an interest in the pieces of meat laid on the nest<br />

edge, it did not eat them yet. On the 43 rd day, we cancelled the afternoon feeding even though the chick had<br />

an empty crop as we had observed the male feeding it with torn pieces of food. The last weighing was on<br />

the 58 th day: the chick weighed 1,690 g. On the 59 th day, we enriched the morning ration with undigested<br />

musculature for the first time. We started serving Hydrovit D 3<br />

only once a week. The male was teaching the<br />

chick to tear off bits of food. On the 69 th day, we stopped feeding the chick and serving it Hydrovit D 3.<br />

We lay<br />

the feed on the edge of the nest where the chick could take it. On the 72 nd day, the chick left the nest for the<br />

first time. However, it returned. On the 92 nd day, the chick was on the bunk approximately 1.5m above the<br />

nest, it must have flown up there. On June 20 th , we moved the family into the outside aviary. On August 5 th ,<br />

they went into the group of other vultures. At the age of five months, the chick weighed 1,996 g, i.e. almost<br />

as much as an adult.<br />

For the entire time of rearing, the diet of the parents was composed of chicken and beef musculature<br />

(pieces as well as minced meat), killed feeding animals (half-skinned sewer rats and guinea pigs, chickens,<br />

mice) and entrails, all covered with Vitamix for exotic animals. The preference of the individual components<br />

was changing, however, the rats were their favourites. They made use also of the gristly and soft parts of the<br />

skeleton. As of the beginning, they were fed twice a day, after approximately 3 weeks once a day due to the<br />

great volume of remains. For the entire time, a cuttlebone was available in the aviary, on which we found<br />

traces of beak. However, it was not consumed in a larger extent.<br />

Despite interfering with the breeding, the chick is naturally shy as well as its parents and it has remained<br />

in the group with them to this date.<br />

Hooded Vulture (Necrosyrtes monachus) offspring<br />

photo I. Filipová<br />

36

---

Breeding the Scarlet Macaw (Ara macao)<br />

Yveta Svobodová<br />

We have had a male in our ownership as of 1976 and a female since 1998. In 1998, we paired both<br />

specimens in enclosure sized 5 x 3 x 2.5m (l x w x h). The housing was equipped with perches, open stands and<br />

a trunk box laid out with sawdust, touchwood and coir. The pairing was free of problems, after three weeks<br />

of getting familiar, the female was pecking at the male all over his head with her beak and the male was<br />

returning the greeting in like fashion.<br />

Until 2002, nothing important happened in their relationship.<br />

In April 2003, the male started going to the box. Each morning, one could see only his head peeking out of<br />

it, in the evening he got out to have grain and other delicacies and then he returned. The female didn’t show<br />

any interest. In May, the female changed her mind and we could observe her increased interest in the male<br />

and partially also in the box. Sometimes, she followed the male up to the box where they were pecking at<br />

each other on the perch, but she never even peeped into the box. The male was going to the box until October<br />

2003.<br />

In November, I found the male under the box on the ground picking out something and digging. This left<br />

the female absolutely indifferent<br />

Starting February 2005, the male kept moving on the ground. He was attacking everything and everyone<br />

who entered the inside enclosure. In mid-February, the female started to follow the male on the ground. They<br />

both behaved in a strange and unusual way. They were marching on the ground with their wings wide spread<br />

as if they were always threatening, they kept gobbling... In those days, I could enter the enclosure only with<br />

a broom as both of them would attack me immediately, they weren’t interested in the outside aviary either,<br />

they went to get food only when they had absolute certainty of peace and quiet, protecting their territory all<br />

the time. At the end of February, I found a broken egg on the earth. I put the box on the ground immediately.<br />

No other eggs were laid.<br />

Only in March, the macaws mated on a perch at a height of approximately 2 meters. The mating was<br />

repeated in the same place after three days. In mid-March, I found a cold, abandoned egg in the box. I put it<br />

into the incubator. After a few days, I found out that the egg was fertilized but dead. I put a nest egg into the<br />

box, hoping to find other eggs in a few days. This was not the case.<br />

At the beginning of April, the mating continued on the perch. This time, they chose the box on the ground<br />

and both macaws were walking around it and they were aggressive. This behaviour continued until August,<br />

I didn’t wait to see other eggs laid. I concluded that there was something missing in the conditions I was<br />

offering them.<br />

At the end of the year, I moved the pair into similar housing, but much brighter one. They also got a<br />

37

---

different box, wooden, sized 1.5 x 0.9 x 1 m, laid out with coir and larger hard pieces of wood located in the<br />

highest place. Following the move in November 2005, the male started visiting the box immediately. I was<br />

offering them the best feed together with germinated grain.<br />

As of mid-January <strong>2006</strong>, the female started going to the box too. Both of them were coming out of it<br />

only for feeding. On January 26 th , <strong>2006</strong>, I discovered two warm eggs in the box. The control was made at<br />

the moment when both of them were happily taking food. However, as soon as the male discovered I was<br />

inspecting the box, he immediately made the female return to the box. On February 16 th , I heard the voice of<br />

the chick. The male as well as the female were in the box and almost never left it. They took turns for feeding. I<br />

was serving the food 3 times a days, always fresh. As soon as I noticed the hatching of a small macaw, I started<br />

adding sponge-biscuits, boiled yolk, cottage cheese and a large volume of nuts in addition to the usual diet.<br />

At the end of February, I checked the box despite all the protests of the parents. To my great happiness, I<br />

found two gorgeous chicks with full crops. At the beginning of May, the first chick left the box, the other one<br />

followed approximately in a week. The results of the DNA analysis proved they are a pair.<br />

Scarlet Macaw (Ara macao) offspring at the age of 30 days - photo Y. Svobodová<br />

38

---

Prepared Innovation in <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong><br />

Aviaries of Birds of Tibet and China<br />

Jiří Novák<br />

One of the innovations under preparation for 2007 is the new exhibit (and breeding facility), the<br />

construction of which continued in the course of this year. This complex of aviaries, which are topically<br />

focused, is unique in many aspects. It was named Aviaries of Birds of Tibet and China and it includes aviaries<br />

that are in particular supposed to replace the obsolete and absolutely unsuitable pheasant aviaries by the<br />

main road.<br />

The exhibit of birds of Tibet and China is composed of five aviaries, the two largest (the first and the last)<br />

can be walked through and hence allow an absolutely undisturbed view of the animals. All aviaries are in fact<br />

a kind of window with a view into the homelands of the presented bird species and through the individual<br />

aviaries, we, in our imagination, come down from the highest altitudes. With a bit of fantasy, visitors may find<br />

here a tour through the river bed from the highest slopes of the Himalayas down to the lowlands of eastern<br />

China. Each of the aviaries is occupied by a bird species typical for the concerned region and altitude. These<br />

are, in particular representative of the very interesting group of gallinaceous birds (in particular, pheasants).<br />

And because when arranging the aviaries, the models were the actual biotopes in individual altitudes, visitors<br />

may observe the birds in their usual vegetation supplemented with stone sets as if they were really walking<br />

through the diverse, beautiful but endangered landscape of Tibet and China.<br />

he first (out of five) aviary called „Himalaya“ - photo zoo archive<br />

39

---

What views will the visitors have?<br />

1. “Himalayas” Aviary (4,000 – 5,000 metres above sea level)<br />

The peaks and alpine valleys of the Himalayas in altitudes of up to 4,000 – 5,000 metres above sea level<br />

are the model of the first aviary. The most striking pheasant there is the Himalayan monel (Lophophorus<br />

impejanus) and for its vocal demonstrations, the Red-billed Chough (Pyrrhocorax pyrrhocorax) is interesting.<br />

As concerns plants, rhododendrons and irises grow there, which are typical for this region. On the whole, life<br />

in these heights is very demanding and generally only a few plant and animal species have adjusted to these<br />

conditions. The variegation of the feathers of the Himalayan monel males is breathtaking, however. These<br />

monels, with their strong beaks dig out roots and corms from the ground as with a hoe.<br />

2. “Plateau of Tibet” Aviary (3,000 – 4,000 metres above sea level)<br />

In altitudes of 3,000 – 4,000 metres above sea level in the Tibetan mountains, there are often flat as well<br />

as undulating landscapes with typical vegetation of rhododendrons and azaleas. They serve as a cover for the<br />

rare White-eared Pheasant (Crossoptilon crossoptilon) and it is a place for the border occurence of Little<br />

Owls (Athene noctua) also living in our country. The composition of species is richer at this altitude than in the<br />

high mountains but still, it is quite limited, for example in comparison with the nutritious lowlands of east<br />

China. The specialty of the White-eared Pheasants is their monogamy. Perhaps this is why we would not be<br />

successful if looking for differences of colours between males and females.<br />

40

---

3. “Bamboo Vegetation of Szechuan” Aviary (2,000 – 3,000 metres above sea level)<br />

At altitudes of approximately 2,000 to 3,000 metres above sea level is typical bamboo vegetation in<br />

Szetchuan and Temminck’s Tragopans (Tragopan temminckii) together with Red-billed Blue Magpies<br />

(Urocissa erythrorhyncha) are famous inhabitants, though the most famous are certainly the pandas. At these<br />

altitudes, one may feel human activity and hence a number of animal species there are endangered. The<br />

tragopans, these strange tree phasianids, are declining in number, the males showing off during the display<br />

to the much more modestly coloured females.<br />

4. “Junnan – Mixed Forest” Aviary (1,000 – 2,000 metres above sea level)<br />

The forest vegetation of Junnan is occupied by the rare Hume’s Pheasant (Syrmaticus humiae), the<br />

upper tree layer is colonized by the Spotted Dove (Stigmatopelia chinensis) and the Green-winged Dove<br />

(Chalcophaps indica), the shrub layer is a home of the Black-breasted Thrush (Turdus dissimilis) and on the<br />

forest edge of the wide open spaces, Northern Lapwings (Vanellus vanellus) fly. The composition of species<br />

is quite rich in this vegetation yet it is much more often exposed to pressure by humans. It is no surprise that a<br />

number of animals are rare and endangered. Not even the Hume’s Pheasant has managed to escape conflicts<br />

with civilization. However, we may still meet groups formed of one male and two females there.<br />

5. “Lowlands of Each China” Aviary (0 – 1,000 metres above sea level)<br />

The south-east of China is very densely populated and this causes changes to the environment. Whereas<br />

certain animals have adopted themselves to the change, others became very rare or endangered. The lowland<br />

areas are rarely occupied by Baikal Teals (Anas formosa), the more usual species are Cattle Egrets (Bubulcus<br />

ibis); noisy Azure-winged Magpies (Cyanopica cyanus cyanus) fly in the treetops and the unobtrusive<br />

Chinese Bamboo Partridge (Bambusicola thoracicus) lives in the shrubs. Of the mentioned biotopes, the<br />

lowlands are the richest in terms of species. Among the species that have partially managed to accommodate<br />

the changes to their natural environment as a result of human activity belongs the above mentioned little<br />

Chinese Bamboo Partridge.<br />

41

---

Panchax Pachypanchax sakaramyi<br />

- The Cinderella of Madagascar - Jiří Novák<br />

The fauna of Madagascar is generally very unique. Thanks to the fact that for approximately 60 million<br />

years, Madagascar had no connection with the African continent, this period of isolation had a crucial influence<br />

on the highly unique development and composition of Madagascar’s fauna. In particular the occurence of<br />

endemic species is typical, namely at various zoological levels. The most typical groups are in particular<br />

lemurs, tenrecs or certain local carnivores from the civet family (Viverridae).<br />

The <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> is exceptional in particular for its unique representation of lemurs (8 species) but soon,<br />

visitors will also be able to see species from other groups of vertebrates, which have been bred only in the<br />

back areas so far. These species are Cinderellas when compared to beasts of prey or elephants but still they<br />

prove the sad reality. Madagascar is one of the most endangered parts of the world today. The devastation<br />

of the natural environment results also in the fact that many animal species belong to those in danger of<br />

extinction. One of these Cinderellas is the panchax (Pachypanchax sakaramyi).<br />

The 9-cm-long panchax occupies only the brooks of the Sakarama river basin in the Montagne d’Ambre<br />

National Park. One may find it only in places of primary rainforest, i.e. in the mountainous part of the park.<br />

Originally, this species was registered in the Red Data Book as Vulnerable, but thanks to better information, its<br />

status was later reassessed as Critically Endangered. The 2001 expedition by the Joffreville village proved<br />

that the upper course of the Sakarama river had been meliorated by the stream diversion by local inhabitants.<br />

In wild, it is expected the existence of only two separate sub-populations. This brook sub-population seems<br />

to be surviving only in a pool of water leaking from water piping. The other subpopulation shall be located in<br />

Lake Texier (both sites are inside the borders of the Montagne d’Ambre National Park). These sites have not<br />

been examined since the 1950s, hence we know nothing of the existence or non-existence of this species in<br />

wild.<br />

In the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong>, we breed these panchaxes and thanks to this fact we have been able to hand them<br />

over to other breeders. As it is a fish, which is not at all attractive, its existence depends on the enthusiasm<br />

of several breeders and zoological gardens. The panchaxes are spawn fish, which is not a rule in the order<br />

of cyprinodonts (Cyprinodontiformes). They are a non-annual representative of the cyprinodonts - spawn<br />

develop continuously, which means that in contrast to the spawn of several other related species, they do not<br />

need substrate to get dry and so called diapause (delay of embryo development). Breeding and raising do not<br />

cause any problems and hence it seems that the greatest barrier to their breeding is the unattractiveness of<br />

the species from the human perspective.<br />

We are preparing a new exhibit of endangered Madagascar fauna in the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong>, where these<br />

Cinderellas among animals will be presented. The common exposition will be occupied by other endangered<br />

species, such as the cichlid Paratilapia polleni. Within the campaign - Madagascar Campaign <strong>2006</strong>/2007<br />

under the heading of the European Association of <strong>Zoo</strong>logical Gardens and Aquariums - we want to point<br />

out the sad fact that Madagascar is a beautiful and unique island, which is disappearing in front of our eyes.<br />

42

---

<strong>Zoo</strong>logical Research in Czech <strong>Zoo</strong>logical Gardens<br />

Jan Pluháček<br />

Research is one of the four main aims of the zoos as stated by Strategy of the World Association of <strong>Zoo</strong>s<br />

and Aquaria. Also, in Czech legislation research and conservation are the conditions for licensing of the <strong>Zoo</strong><br />

(Act n. 162/2003 Czech national legislation). <strong>Zoo</strong>s managing the unique collections of live animals from the<br />

whole world have many opportunities to make a good research. Moreover, many zoos originated as living<br />

collections of national zoological societies based on science.<br />

However, today the level of research in European zoos is rather poor. The topics of research are carried out<br />

at universities and at research institutes, but not at the zoos. There are very few researchers at the European<br />

zoos. The zoos often misinterpret their other activities like conservation or education as research. (It does<br />

not mean that conservation and education are of a little importance, however, they should not be called<br />

science). The consequence of the absence of research at zoos can be the absence of scientific news in work of<br />

the zoo management. This is due to the increasing amount of scientific publications and limited time for their<br />

studying by animal curators. Thus, the research is in many zoos on the edge of their interest.<br />

It is necessary to say that the zoos can not influence or improve the situation. A good research is very<br />

expensive and financial contributions and grants are allotted to universities or research institutes (one of the<br />

basic questions in grant questionnaires is about the previous results of institution and its background). Many<br />

of the zoos are private or municipal and the priorities of owners are other than research. Moreover, these<br />

owners have not enough money to finance the research at their zoos.<br />

However, the situation is much better in North America and especially in USA. Many North American zoos<br />

are still part of research centres and they produce scientific publications of high quality. The Association of<br />

American <strong>Zoo</strong>s is the only zoo association in the world publishing their own international scientific journal<br />

(<strong>Zoo</strong> Biology).<br />

How to measure a level of zoological research (including the one carried out in the zoo)? One of the<br />

most common possibilities of measuring quality of the research is publication in a scientific journal and its<br />

citations index. What does the scientific journal mean? It is journal published in English language, containing<br />

the articles reviewed by at least two anonymous referees. The referees are in most cases the best researchers<br />

within the given specialisation on the international level. Their reports are often very critical due to their<br />

anonymity and thus, the quality of the article is highly improved. In our country, the only zoological scientific<br />

journal called Folia <strong>Zoo</strong>logica is published by the Academy of Science of the Czech Republic.<br />

What about Czech zoos and their research activities? Out of fifteen Czech zoos, it is Prague <strong>Zoo</strong> (<strong>Zoo</strong><br />

Praha) which has the longest tradition of its own research centre. This fact is caused by a highly appreciated<br />

effort of the late Prof. Dr. Zdeněk Veselovský, who combined the work at the zoo and at Charles University<br />

(the oldest Czech university). The next Czech zoo carrying out the research of high importance was Dvůr<br />

Králové <strong>Zoo</strong> where its own research institute was established in late seventies. Unfortunately, this institute<br />

43

---

was cancelled in the nineties. Nevertheless, several zoologists working at this zoo published scientific papers<br />

on the international level in following period (e.g. Dr. Jiří Váhala). The research activities of other Czech zoos<br />

were limited to help students and researchers in collecting data. Anyway, such a help of these zoos was/is<br />

highly appreciated.<br />

The change occurred in <strong>2006</strong>. Besides the Prague <strong>Zoo</strong> where research centre is still active, the new<br />

research positions were established at <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> and later on at Ústí nad Labem <strong>Zoo</strong>. Since 2007 new<br />

researcher was taken on at the Liberec <strong>Zoo</strong>.<br />

What are the aims of new research work done at the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong>? The first aim is regular publication<br />

in zoological scientific journals. To achieve this aim the cooperation with other research institutions is<br />

necessary. Today, we cooperate with Institute of Animal Science in Prague, South Bohemian University,<br />

Charles University, <strong>Ostrava</strong> University or the Wildlife Institute of India in Dehra Dun, India and with other<br />

zoos in Czech Republic especially with Dvůr Králové <strong>Zoo</strong>. The results of our research work are also presented<br />

on international congresses and symposia. Next aim is to supervise bachelor and master thesis. In the past,<br />

the data for thesis were collected at the zoo, but the theses were supervised at the universities. Further aim<br />

is to inform my colleagues as well as visitors of the zoo about news in the zoology. To fulfil this aim, the new<br />

course of lectures with one month periodicity was established. Such a course is not held in any other Czech<br />

zoo. The detailed list of all research activities carried out in <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> during <strong>2006</strong> is given in the next article<br />

within this annual report.<br />

As a conclusion I would like to say, that the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> just has become one of the top Czech zoos from<br />

the point of view of the research. And we hope that we will keep this position in the future. I would like to<br />

thank Jana Kálnová, Jiří Novák and Petr Čolas for their valuable comments of this manuscript.<br />

44

---

Research in the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> in <strong>2006</strong><br />

Jan Pluháček<br />

Since <strong>2006</strong>, all research activities were recorded in <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong>. All important events are listed<br />

below. First, the list of the scientific papers and of the abstract of conferences is shown (see Table 1). The<br />

list includes papers of employees published in the last three years,as this is the first time such a list was<br />

completed.<br />

List of the publications which have been published by <strong>Zoo</strong> employees over the past 3 years<br />

1) Research papers in journals with impact factor<br />

Pluháček, J., Bartoš, L., Víchová, J., <strong>2006</strong>. Variation in incidence of male infanticide within subspecies of<br />

plains zebra (Equus burchelli). Journal of Mammalogy 87 (1), 35-40<br />

Pluháček, J., Bartoš, L., Čulík, L., <strong>2006</strong>. High ranking mares of captive plains zebra Equus burchelli have<br />

greater reproductive success than low ranking mares. Applied Animal Behaviour Science 99 (3-4), 315-329<br />

2) Other papers<br />

Derlich, S., <strong>2006</strong>: The Act 132/2003 Gazette on <strong>Zoo</strong>logical Gardens – three years in force. Ekologie a právo 4,<br />

6-7. (in Czech)<br />

Firla, I., <strong>2006</strong>: New elephant house in the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong>. EAZA News 54, 22.<br />

Kanichová, J., <strong>2006</strong>: Introduction of the new Diana monkey male (Cercopithecus diana diana) into the group<br />

of three females in the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong>. In: Čolas, P. Proceedings of the Old World Monkeys Czech and Slovak<br />

specialist group 3, 27. (in Czech)<br />

Kanichová, J., 2005: Infanticide in lion-tailed macaques Macaca silenus, with overview of European data<br />

collected by Ellen Krebs. In: Čolas, P. Proceedings of the Old World Monkeys Czech and Slovak specialist group<br />

2, 21-22. (in Czech)<br />

Kanichová, J., 2005: The growth of young male mandrill Mandrillus sphinx after the death of the dominant<br />

adult female in <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong>. In: Čolas, P. Proceedings of the Old World Monkeys Czech and Slovak specialist<br />

group 2, 23. (in Czech)<br />

Kalousková, Š., 2005: Conservation efforts for the barn owl in <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong>. EAZA News 52, 26.<br />

45

---

Kalousková, Š., <strong>2006</strong>: The <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> for disabled children. IZE Journal 42, 19.<br />

Novák, J. 2003: Guapote tigre Parachromis managuensis (Gunther, 1867). Akvárium terárium 46, 20-24. (In<br />

Czech)<br />

Svobodová, Y, 2004: Red and green macaw and its rearing. Fauna 18/2004, 16-17. (in Czech)<br />

Svobodová, Y, 2005: Red bellied macaw and its rearing. Fauna 5/2005, 20-21. (in Czech)<br />

Svobodová, Y, 2005: Golden-capped Parakeet and its rearing. Fauna 15/2005, 20-21. (in Czech)<br />

Svobodová, Y, <strong>2006</strong>: Scarlet macaw (Ara macao) longed-for rearing. Papoušci 6, 334-337. (in Czech)<br />

Ševčíková, P.: 2005: Successful integration of young Lion-tailed Macaques (Macaca silenus) into the group in<br />

<strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong>. In: Čolas, P. Proceedings of the Old World Monkeys Czech and Slovak specialist group 3, 20-22.<br />

(in Czech)<br />

3) Other publications<br />

ZOO <strong>Ostrava</strong> – The annual report 2003. <strong>Ostrava</strong>, 2004.<br />

ZOO <strong>Ostrava</strong> – The annual report 2004. <strong>Ostrava</strong>, 2005.<br />

ZOO <strong>Ostrava</strong> – The annual report 2005. <strong>Ostrava</strong>, <strong>2006</strong>.<br />

Čolas, P. 2005: Proceedings of the Old World Monkeys Czech and Slovak specialist group 2.<br />

Čolas, P. <strong>2006</strong>: Proceedings of the Old World Monkeys Czech and Slovak specialist group 3.<br />

Novák, J. 2005: Proceedings of the Subfamily Felinae Czech and Slovak specialist group. <strong>Zoo</strong> <strong>Ostrava</strong>,<br />

<strong>Ostrava</strong>.<br />

46

---

Table 1. List of abstracts and presence of the <strong>Zoo</strong> employees in the scientific congessses in <strong>2006</strong><br />

Person(s)<br />

Congress<br />

Place and<br />

date of the<br />

congress<br />

Jan Pluháček <strong>Zoo</strong>logické dny Brno, 9.-10. 2.<br />

Title of abstract (if any)<br />

The variation of male infanticide<br />

in plains zebra (Equus burchelli):<br />

an evidence supporting<br />

validity of maneless zebra as a<br />

subspecies (in Czech)<br />

Jan Pluháček<br />

33. Česká a slovenská<br />

etologická konference<br />

Jihlava,<br />

19.-22. 4.<br />

Who terminates suckling bouts<br />

in captive plains zebra (in Czech)<br />

Jan Pluháček<br />

11th Congress of the<br />

International Society for<br />

Behavioral Ecology<br />

Tours (France),<br />

23.-29. 7.<br />

High-ranking mares of captive<br />

plains zebra (Equus burchelli)<br />

have greater reproductive<br />

success than low-ranking mares<br />

Jan Pluháček 6th Deer Biology Congress Praha, 6.-11. 8. no abstract<br />

Petr Čolas<br />

Jan Pluháček<br />

23rd EAZA Annual Conference<br />

Madrid<br />

(Spain), 3. – 7.<br />

10.<br />

Common Hippo status and ESB<br />

Currently, several projects are being carried out in <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong>. The projects can be divided into three<br />

groups. The first group includes project organised by <strong>Zoo</strong> employees. The employees are the authors of the<br />

two most important parts of these projects: the idea and the processing. Some of these projects involved the<br />

species that are not kept in <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong>. Several other institutions participate on these projects. All projects<br />

of the first group are shown in Table 2.<br />

47

---

Table 2. List of the scientific projects currently carrying out by employees of the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong>.<br />

Name of the project<br />

Suckling behaviour in captive plains zebra<br />

Analysis of infant mortality in Great Indian<br />

rhinoceros<br />

Environmental enrichment of captive chimpanzees<br />

Oestrus synchrony in captive chimpanzees<br />

The influence of artificial light on the welfare of<br />

nine primate species in <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong><br />

Interspecific interactions of African ungulates in<br />

captivity<br />

In cooperation with<br />

Research Institute of Animal Production, Prague, CZ<br />

Dvůr Králové <strong>Zoo</strong>, CZ<br />

Wildlife Institute of India, Dehra Dun, India<br />

Research Institute of Animal Production, Prague, CZ<br />

South Bohemian University, České Budějovice, CZ<br />

<strong>Ostrava</strong> University, <strong>Ostrava</strong>, CZ<br />

South Bohemian University, České Budějovice, CZ<br />

University of California, USA<br />

<strong>Ostrava</strong> University, <strong>Ostrava</strong>, CZ<br />

The second group involves projects carried out on the animals kept at the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong>. However, the<br />

authors of these projects come from other institutions than from our zoo (e.g. from universities). The list of<br />

these projects is given in Table 3.<br />

Tabble 3. Projects of other institutions dealing with animals kept at the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> in <strong>2006</strong><br />

Name of the project Institution Animals involved<br />

Infusoria of the genus<br />

Troglodytella: pathogens or<br />

symbioths?<br />

Analysis of behaviour in<br />

different species of canids<br />

Suckling and allosuckling in<br />

captive Bactrian camel<br />

Effect of group size on the<br />

grooming behaviour in captive<br />

ruffed lemurs.<br />

Institute of Vertebrate Biology<br />

Academy of Sciences of the Czech<br />

Republic, CZ<br />

South Bohemian University, České<br />

Budějovice, CZ<br />

Czech University of Agriculture,<br />

Prague, CZ<br />

Charles University, Prague, CZ<br />

Chimpanzees<br />

(Pan troglodytes)<br />

Raccoon dog<br />

(Nyctereutes procyonoides)<br />

Bactrian camel<br />

(Camelus ferus bactrianus)<br />

Ruffed lemur (Varecia spp.)<br />

48

---

The area of the <strong>Zoo</strong> includes one of the largest conserved ecosystems within the industrial city of <strong>Ostrava</strong>.<br />

The research made on the nature of the <strong>Zoo</strong> area form the last group of projects. Table 4 summarizes projects<br />

dealing with original biodiversity status of the <strong>Zoo</strong>.<br />

Table 4. Other research at the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> in <strong>2006</strong><br />

Author Institution Name of the project<br />

Petr Haděnec <strong>Ostrava</strong> University Ligniperdous fungi at the<br />

<strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong><br />

Vendula<br />

Kubačáková<br />

<strong>Ostrava</strong> University<br />

Cladocera of several localities<br />

in Moravian-Silesian region<br />

Valová <strong>Ostrava</strong> University Ostracoda of several localities<br />

in Moravian-Silesian region<br />

Martin<br />

Gajdošík<br />

Silesian Museum<br />

Opava<br />

The bats at the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong><br />

Thesis<br />

(if any)<br />

Bc<br />

MSc<br />

MSc<br />

period<br />

of data<br />

collection<br />

May<br />

May - October<br />

May - October<br />

June<br />

In conclusion, I would like to thank to all people who provided their data to complete these lists. My<br />

thanks are due to all people who made its zoological research in the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong>.<br />

The observation of allosuckling (suckling of non-related offspring) in camels is one of the research projects carrying out at the<br />

<strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> - photo K. Koláčková<br />

49

---

Establishment of European studbook (ESB) for Common<br />

Hippopotamus (Hippopotamus amphibius)<br />

Jan Pluháček.<br />

Common hippopotamus ESB keeper<br />

<strong>Zoo</strong>logická zahrada <strong>Ostrava</strong>, Michálkovická 197, 710 00 <strong>Ostrava</strong>, Czech Republic<br />

tel: +420 596 241 269 l. 50<br />

fax : +420 596 243 1<strong>82</strong><br />

e-mail: pluhacek@zoo-ostrava.cz<br />

For the first time the establishment of European studbook for Common Hippopotamus (Hippopotamus<br />

amphibius) was announced to public by Bengt Holst, Copenhagen <strong>Zoo</strong> at 23rd Annual EAZA Conference held<br />

in Madrid on 6 th October <strong>2006</strong>. Since then, the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> became responsible for compiling and publishing<br />

this studbook.<br />

The first international studbook for the endangered animal species was published between world wars<br />

and it was about conservation of the European bison (Bison bonasus). The second one dealing with Przewalski<br />

horse (Equus przewalskii) was published by Prague <strong>Zoo</strong> in 1959. Today, several hundreds of studbooks are<br />

reported, some of them for Europe or North America only. What is the aim of the European studbook? The<br />

main aim involves compiling of the list of all specimens of the given species held in captivity and consequently<br />

providing their pedigree. Applying the pedigree in the management can prevent inbreeding in future. Thus,<br />

after the publishing of the studbook the coordination of management among zoos follows in effort to retain<br />

the maximum genetic variability. The results of these activities are obvious. European bison once extinct in<br />

wild lives again in forests of Poland, Ukraine, and Slovakia. Przewalski horse was reintroduced to Mongolia<br />

and China.<br />

What are the reasons for the establishing the studbook for common hippos? Several years ago, the hippo<br />

was one of the most common African herbivore. In spite of this fact the <strong>Zoo</strong>s in Emmen (Netherlands) and<br />

in Chester (United Kingdom) tried to compile the pedigree of hippos living in European <strong>Zoo</strong>. Although they<br />

collected noteworthy data, the studbook has never been published. In 2005, the news about catastrophic<br />

decline of hippo populations in several African countries came. The total number of hippos decreased during<br />

last ten years by more than 20%. The decline is due to unregulated hunting for meat and the ivory of their<br />

teeth as well as due to the conflict with agriculture. Thus, one of Africa’s best known aquatic icons has been<br />

listed as threatened for the first time and is now classified as Vulnerable in the Red list of Endangered Species<br />

published by IUCN, primarily because of a catastrophic decline in the Democratic Republic of the Congo<br />

(DRC). In 1994 the DRC had the second largest population in Africa – 30,000 after Zambia’s 40,000 - but<br />

numbers have plummeted by 95%. As Jeffrey McNeely, IUCN Chief Scientist said: “Regional conflicts and<br />

political instability in some African countries have created hardship for many of the region’s inhabitants and<br />

the impact on wildlife has been equally devastating.” The Common hippo still inhabits 27 African countries;<br />

however, in 18 of them the populations are declining.<br />

Czech zoos manage several EEP (European endangered species breeding programme) and ESB. The list of<br />

50

---

these programmes managed in Czech <strong>Zoo</strong>s is given in Table 1.<br />

The breeding of common hippos in Europe is rather expansive. As semi-aquatic animals from tropical<br />

Africa, the hippos need an unlimited access to relatively hot water. They need a rather big pool as well as<br />

inside enclosure. They feed grass or hay of not high quality, however they often defecate large volume of<br />

faeces into the water. The cleaning mechanism of pool is very expansive. Moreover, modern zoos try to satisfy<br />

the social needs of animals and so they prefer to keep the hippos in groups and not in pairs. All these reasons<br />

are responsible for the fact that in Czech Republic hippos are kept only in two zoos. These are <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> and<br />

Prague <strong>Zoo</strong>. The first hippo came to <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> in autumn 1967. This female “Roza” was born in Munich (West<br />

Germany) in 1959 and she came via Dvůr Králové <strong>Zoo</strong>. In 1968 male “Honza” arrived from Cologne <strong>Zoo</strong> (West<br />

Germany). Up to the end of <strong>2006</strong>, 28 hippos were born at the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong>, and 16 of them were successfully<br />

reared to adulthood. Today, the visitors of our zoo can see three adult hippos: male Honza, females Roza and<br />

Katka. The last one was born at the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> in 1977.<br />

The hippos can be called “the modern megaherbivors”. E.g. the gravidity of hippos lasts 8 months that is<br />

half of time comparing to that of elephants, rhinoceroses or giraffes 1,2 . Next, hippos originated in Miocene 1,2,3 .<br />

At that time the ancestors of other megaherbivors were already common 1 . Interesting scientific news dealing<br />

with hippos is the answer to the question about the relatives of hippos. For the long time the pigs were<br />

supposed to be the most familiar group of hippos. However, according to mtDNA, whales and dolphins (order<br />

Cetacea) are the animals most relative to hippos 4 .<br />

Under good living conditions, hippos bred well in captivity. Since they are able to live for a rather long<br />

time, and the capacity of European zoos is limited, the problem with surplus animals arises. That is why many<br />

zoos deceived to stop the breeding of hippos. Next, many zoos are unable to build new modern hippo house<br />

and they stop keeping hippos after their animals die. Thus, the European hippo population slightly declines.<br />

The first aim of the hippo studbook is so obvious: to find the genetically important animals for future breeding<br />

and self-sustaining European population.<br />

The <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> has a long experience with keeping and breeding of this species. Further, the hippo is<br />

in the new heraldry of the zoo. <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong> plan to continue with the breeding of hippos. We try to obtain<br />

financial support to rebuild our hippo facility involving improvement for hippos and visitors. We are working<br />

to complete the first issue of European studbook. Up to date, we received the data from more than 50 zoos<br />

from 20 different European countries. Extraordinary help was done especially from Antwerp <strong>Zoo</strong>, Chester <strong>Zoo</strong>,<br />

Dvůr Králové <strong>Zoo</strong>, Emmen <strong>Zoo</strong>, Hannover <strong>Zoo</strong>, and Madrid <strong>Zoo</strong>.<br />

As a conclusion I would like to thank to all who helped us to establish Common hippo ESB. My sincerest<br />

thanks are due to Kristina Tomášová (Dvůr Králové <strong>Zoo</strong>), and Bengt Holst (Copenhagen <strong>Zoo</strong>). I am very indebted<br />

to several companies as Auto Heller, Železárny and drátovny Bohumín, a.s., TCHAS, a.s. and BorsodChem MCHZ<br />

ltd., which supported this work financially. Moreover, we received financial support from Mr. Sehnálek (ČSOB).<br />

The advices in technical help of Luděk Čulík, Kamil Čihák, Irena Máslová a Jiří Hrubý (all from Dvůr Králové <strong>Zoo</strong>)<br />

are highly appreciated. The manuscript was highly improved by comments of Jana Kálnová and Petr Čolas<br />

(<strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong>).<br />

51

---

References<br />

1 - Owen-Smith, N.R., 1988. Megaherbivores: the influence of large body size on ecology. Cambridge<br />

University Press, Cambridge.<br />

2 - Eltringham, S.K., 1999. The Hippos. Academic Press, London.<br />

3 - Boisserie, J.R., 2005. The phylogeny and taxonomy of Hippopotamidae (Mammalia : Artiodactyla): a<br />

review based on morphology and cladistic analysis. <strong>Zoo</strong>logical Journal of the Linnean Society 143, 1-26.<br />

4 - Ursing, B.M., Arnason, U., 1998. Analyses of mitochondrial genomes strongly support a hippopotamus<br />

- whale clade. Proceedings of Royal Society of London B 265, 2251-2255.<br />

Table 1: The EEP and ESB programmes managed by Czech zoos.<br />

Common name Scientific name Programme<br />

Coordinator/<br />

studbook keeper<br />

<strong>Zoo</strong><br />

Cuban boa Epicratus angulifer EEP Ivan Rehák Praha<br />

Malaysian giant turtle Orlitia borneensis ESB Ivan Rehák Praha<br />

Giant Asian pond turtle Heosemys grandis ESB Ivan Rehák Praha<br />

Egyptian vulture<br />

Neophron<br />

percnopterus<br />

ESB Karel Pithart Praha<br />

Oncilla Felis tigrina ESB Pavel Brandl Praha<br />

Fishing cat<br />

Prionailurus<br />

viverrinus<br />

EEP Milada Petrů Děčín<br />

White rhinoceros Ceratotherium simum EEP Vacancy Dvůr Králové<br />

Lesser kudu Tragelaphus imberbis ESB Pavel Moucha Dvůr Králové<br />

Coquerel‘s mouse lemur Mirza coquereli ESB Tomáš Peš Plzeň<br />

Lesser mouse lemur Microcebus murinus ESB Tomáš Peš Plzeň<br />

Fat-tailed dwarf lemur Cheirogaleus medius ESB Tomáš Peš Plzeň<br />

West Caucasian tur Capra caucasica ESB Jitka Vokurková Olomouc<br />

Common hippo<br />

Hippopotamus<br />

amphibius<br />

ESB Jan Pluháček <strong>Ostrava</strong><br />

52

---

The list of journals available<br />

at the Educational centre at the <strong>Ostrava</strong> <strong>Zoo</strong><br />

Jindřicha Zemanová<br />

Name of the journal since to Volumes<br />

Akva fórum 2007<br />

Akvárium živě 2003 2005<br />

Akvárium-terárium 1992 present<br />

Biologizace a chemizace 1984 1990<br />

Cites ČS výroční zpráva 1996,1998-2000<br />

Der <strong>Zoo</strong>logische Garten 1971 present<br />

EAZA NEWS 1998 now 16-27,30,32-34,36-55,special<br />

Ekologia 1983 1988<br />

Exota 1992 1996 supplements:4-7,10,12<br />

Fauna 1997 present<br />

Fauna Bohemiae Septentrionalis 1992 2003 17,18,19,2x20,21,25,28<br />

Floraprint /set of catalogues/ 1998<br />

Folia zoologica 1977 1994<br />

Gazella 1975 present 1,2,13,14,17,18,20,21,22,23,24,26-<br />

33<br />

International Tiger Studbook 1976 1994<br />

International ZOO Yearbook 1959 present missing :23,26-29<br />

Journal of Mammalogy 1960 1972<br />

Lidé a Země 1989 2000<br />

Lynx 1964 3,6,7,12,14,15,16,18,24,25,28,29<br />

,30,31<br />

Milu 1998 present 9/5-6,10/3-4,11/2,4-6<br />

Myslivost 1991 2002<br />

National Geographic 2002 present<br />

Nové Knihy SSSR 1990 archive :17-19,22-25,27,29,33-46<br />

Ochrana Přírody 2000 present 1964-1999-archive<br />

53

---

Oryx 1979 1991<br />

Památka a příroda 1976 1989<br />

Papoušci 2001 present<br />

Pomocné ornitologické tabulky 1980<br />

Primate report 1990 2001<br />

Referativnij žurnal 1983 2004<br />

Ročenka UCSZ 1987 missing :2000,2002,2004,2005,<br />

Saugetierkundliche Mitteilungen 1979 1983 27/1-4, 28/1-3,27, 27 suppl.,31/1-3<br />

Unie ČS ZOO-informace 1/92 3/95<br />

Zahradníctvo 1987 1991<br />

Zeitschrift des Kőlner ZOO 5-45<br />

ZOO Anvers Planckendael 1994 1998<br />

<strong>Zoo</strong>logické listy 1965 1976<br />

<strong>Zoo</strong>logischer Anzeiger 1980 1990<br />

Živa 1958 present<br />

54