You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
SEZNAM STARÝCH, KRAJOVÝCH, NETRADIČNÍCH PLODIN A ODRŮD, PLEVELŮ<br />
A DALŠÍCH ROSTLIN<br />
pro rok 2013<br />
<strong>Obsah</strong><br />
CO JE NOVÉHO V SEZNAMU STARÝCH PLODIN 2013 A KOLEM NĚJ? 2<br />
K SEZNAMU STARÝCH, ...ODRŮD (SEZNAM) 2<br />
DOPORUČENÍ PRO VÝBĚR ODRŮD/DRUHŮ 3<br />
JAK ZÍSKAT OSIVO? 4<br />
DOHODA O POSKYTNUTÍ ODRŮD/DRUHŮ 4<br />
PODMÍNKY ZÍSKÁNÍ SEMEN 4<br />
JAK OBJEDNÁVAT? 8<br />
KOMU PSÁT O SEMENA? 9<br />
DOKDY OBJEDNÁVAT? 9<br />
KDY SEMENA ROZESÍLÁME? 9<br />
MOŽNOST PRO DOBROVOLNÉ POMOCNÍKY 10<br />
OBILOVINY, POLNÍ PLODINY 11<br />
ZAHRADNÍ PLODINY 19<br />
ROSTLINY LÉČIVÉ, KOŘENINOVÉ, BARVÍŘSKÉ, PLEVELE A JINÉ 43<br />
VEGETATIVNĚ MNOŽENÉ DRUHY 54<br />
OVOCE, DŘEVINY 62<br />
ADRESY PĚSTITELŮ 68<br />
ABECEDNÍ REJSTŘÍK ..................................................................................................................... 73<br />
<strong>Gengel</strong> o.p.s.<br />
Veselka 52<br />
374 01 Trhové Sviny<br />
tel. + zázn.: 386 321 617<br />
Internet: http://gengel.webzdarma.<strong>cz</strong><br />
© <strong>Gengel</strong> o.p.s., 2012<br />
1
Co je nového v Seznamu starých plodin 2013 a kolem něj?<br />
V letošním roce pokračujeme v určité obměně nabídky odrůd a zařazujeme mnohé z těch<br />
odrůd, které nebyly v Seznamu starých plodin <strong>Gengel</strong>u loni. Nabídka odrůd a druhů zůstává velmi<br />
bohatá, ba se oproti předchozím roku ještě rozšířila. Je to také díky zapojení spolupracujících<br />
pěstitelů – rozrostl se jejich počet a mnohdy se zvětšilo i množství odrůd, které nabízejí.<br />
V letošním Seznamu starých plodin <strong>Gengel</strong>u se nově objevují některé krajové odrůdy<br />
mající dlouhou tradici a rodinné odrůdy udržované v rodinách po několik generací. Cenné jsou také<br />
nově zařazené druhy získané z opuštěných rozvalin někdejších sudetských sídel a odrůdy, které si<br />
přinesli po skončení 2. světové války do našeho pohraničí noví usedlíci. Všechny tyto živé poklady<br />
minulosti jsou nejen cenným genofondem, ale pomáhají nám hledat vlastní kořeny, uvědomit si<br />
vlastní identitu a poznávat historii národa, regionu i vlastního rodu.<br />
Některé plodiny mohou být v letošním Seznamu starých plodin <strong>Gengel</strong>u nabízeny jak v<br />
podobě semen tak v podobě vegetativních částí (rostlin, oddenků). Prosím při objednávání pozorně<br />
sledujte, který pěstitel nabízí plodinu v podobě pro Vás nejvhodnější, a podle jeho podmínek<br />
objednávejte. Vzhledem k zastoupení pěstitelů z horských i nížinných poloh jde využít semena z<br />
různých podmínek. Maximální počet objednávaných balíčků semen je pro rok 2013 patnáct kusů.<br />
Širším zapojením dalších pěstitelů se Seznam starých plodin <strong>Gengel</strong>u stává<br />
decentralizovanou „lidovou genovou bankou“. Odrůdy získané z mnoha zdrojů se tak i díky aktivitě<br />
řady zahradníků a pěstitelů mohou dostávat k nejširší veřejnosti. Vedle praktického udržování<br />
cenných starých a krajových odrůd je důležitá též výchova k zodpovědnosti za předchozími<br />
generacemi nám svěřený odkaz a odpovědnosti za udržení rozmanitosti života vůbec.<br />
K využití této nabídky starých plodin zveme letos i ty, kteří v minulých letech objednali<br />
semínka avšak po sezóně neposlali zpět namnožená osiva a pěstitelskou zprávu. Ne vždy se<br />
pěstování zdaří ať z objektivních vnějších důvodů (slimáci, krupobití) nebo že člověk přecení své<br />
síly a starost o rostlinky prostě nestihne. Seznam starých plodin <strong>Gengel</strong>u je otevřen i k opakovaným<br />
pokusům o pěstování starých plodin.<br />
Přejeme zajímavé poznávání zapomenutých plodin a jejich úspěšné množení!<br />
K SEZNAMU STARÝCH, ...ODRŮD (SEZNAM)<br />
V Seznamu je uvedena nabídka jednotlivých odrůd. Nabízené sorty jsou rozděleny na pět<br />
skupin - zhruba dle svého druhového zařazení, použití a způsobu pěstování na Obiloviny a polní<br />
plodiny, Zahradní plodiny, Rostliny léčivé, kořeninové... a jiné, Vegetativně množené druhy a<br />
Ovoce a dřeviny. V rámci skupiny jsou jednotlivé odrůdy odděleny pro lepší přehlednost čarami.<br />
Vyhledání, zda se v Seznamu vyskytuje hledaný druh, umožňuje rejstřík umístěný na konci<br />
Seznamu (obsahuje české a latinské názvy rostlin) - číslo za názvem rostliny označuje stranu v<br />
tištěném Seznamu, kde je rostlina uvedena. Symbolem „* “ jsou označeny odrůdy našeho<br />
kulturního dědictví (odrůdy staré, krajové, místní).<br />
V Seznamu zpravidla uvádíme botanické názvy rostlin tučně, latinské pojmenování v<br />
závorce netučně a název vlastní odrůdy kurzívou (v uvozovkách).<br />
2
Názvy odrůd jsou buď oficiální (dřívější zapsané odrůdy), nebo pocházejí od dárců, jsou to<br />
původní krajová jména, případně je jmenujeme podle místa, odkud byly získány, nebo jménem<br />
pěstitele, který je nám věnoval, nebo podle charakteristické vlastnosti apod. U odrůd získaných ze<br />
zahraničí je zpravidla uváděno původní pojmenování nebo překlad.<br />
Otazník uvádíme u odrůd, jejichž původ je nejistý, chybí o nich dostatek informací, jedná se<br />
o odrůdu neznámého původu. Otazník je uveden i tam, kde není jistota v některé vlastnosti odrůdy,<br />
jejím botanickém zařazení aj.<br />
Původ semen uvedených v tomto Seznamu je velmi různorodý. Jejich dárci, poskytovateli<br />
jsou především soukromé osoby (z České republiky, ze Slovenska ale i z dalších zemí), dále genové<br />
banky (např. Genová banka Olomouc), nestátní organizace zahraniční či naše (např. Arche Noah<br />
Rakousko, ISSA Irsko), botanické zahrady (Botanická zahrada v Táboře), další instituce (Valašské<br />
muzeum Rožnov pod Radhoštěm) apod.<br />
O jednotlivých druzích uvádíme z důvodů místa jen nejstručnější pěstitelské<br />
informace, podrobnosti o zásadách pěstování naleznete např. v literatuře. Zde uvedené informace o<br />
jednotlivých odrůdách pocházejí zpravidla z více zdrojů. Jsou to jednak údaje od jejich původních<br />
dárců, dále postřehy a zkušenosti získané při jejich biopěstování , údaje z literatury dobové i jiné<br />
apod. Nově doplňujeme u některých plodin (většinou formou citátu v uvozovkách ) také časté,<br />
výstižné, zajímavé postřehy Vás pěstitelů. Tyto poznámky pocházejí ze zpráv v nichž po sezóně<br />
shrnujete a hodnotíte své zkušenosti s nimi.<br />
Na konci Seznamu jsou uvedeny Adresy pěstitelů, kteří semena po splnění podmínek zasílají<br />
poštou ( dále viz oddíl Komu psát o semena)<br />
Semena, která rozesíláme jsou určena pro výsev v roce 2013. Tento Seznam platí jen pro rok<br />
2013, nepoužívejte proto prosím k objednávání Seznamu z jiného roku (jiných let).<br />
DOPORUČENÍ PRO VÝBĚR ODRŮD/DRUHŮ<br />
Označení * (hvězdička) je u odrůd, zasluhujících si zvláštní pozornosti. Jsou to odrůdy<br />
krajové, staré či jinak pozoruhodné, se vztahem k našim zemím příp. bývalému<br />
Československu. Pokud chcete přispět k uchování kulturního dědictví, jež staré a krajové odrůdy<br />
představují, doporučujeme zvolit některou z takto označených.<br />
Doporučujeme: Jste-li začátečníci, volte prosím raději snadněji množitelné druhy a<br />
objednávejte jich přiměřené množství (“méně je někdy více“). Odrůdy zde uvedené nejsou<br />
myšleny jako úplná náhrada běžně pěstovaných odrůd, komerčně dostupného sortimentu, ale<br />
spíše jako jeho doplnění a rozšíření.<br />
Při výběru odrůd/druhů také doporučujeme, abyste si předem ujasnili, jaké pěstitelské<br />
podmínky máte u Vás k dispozici (např. půda, teplota, srážky...), k jakému účelu plánujete<br />
odrůdu/druh využívat, jak velkou péči ji máte možnost věnovat, jak je semenářsky náročná, je-li<br />
samosprašná či cizosprašná a zda ji případně nabízí více pěstitelů (pak volit dle možností toho,<br />
který hospodaří v podobných podmínkách jako Vy).<br />
Pravděpodobně neexistuje žádná ideální odrůda, která by se hodila do všech podmínek,<br />
odolávala všem chorobám a škůdcům, měla zároveň vysoký výnos, vynikající chuť i dlouhou<br />
skladovatelnost, byla využitelná pro mnoho různých způsobů použití atd. Existující, skutečné<br />
odrůdy mají každá vždy své přednosti a nedostatky, jedna má třeba vysoký výnos ale mdlejší chuť,<br />
zatímco druhá výnos nevelký ale chuť vynikající...<br />
3
Je možno připojit, že to, jak se ta která odrůda bude v konkrétních podmínkách chovat,<br />
záleží na mnoha okolnostech (např. termínu výsevu, způsobu ošetřování, závlaze, průběhu počasí v<br />
daném roce, vlivu okolních kulturních i planých rostlin atd. atd.), takže výsledek jejího pěstování<br />
lze odhadnout jen přibližně.<br />
Náhrada odrůdy: Semena se posílají vždy do vyčerpání zásob, může se stát, že v případě<br />
většího zájmu, omezeného množství semen apod. už některé odrůdy nemusí být k mání. V případě<br />
takto vzniklé potřeby (velké poptávky) o danou odrůdu ji nahrazujeme jinou odrůdou téhož druhu<br />
pokud možno s obdobnými vlastnostmi, není-li pak ani taková již k dispozici posléze i jiným<br />
druhem. V tom případě volíme především dlouhodobě osvědčené a prověřené druhy/odrůdy,<br />
většinou semenářsky jednodušší a dobře zvládnutelné (hrách, fazole, rajče apod.). Podle zkušeností<br />
z posledních let ale dochází k náhradě odrůdy jen výjimečně.<br />
Pokud plánujete objednat odrůdy ze Seznamu pro vaši organizaci (ekologické<br />
sdružení, pedagogická instituce aj.), předem nás, prosím, kontaktujte, abychom Vám poradili<br />
a dohodli se např. na tom, které sorty jsou pro dané podmínky a účel nejvhodnější, jak budou<br />
společně prezentovány apod.<br />
JAK ZÍSKAT OSIVO?<br />
DOHODA O POSKYTNUTÍ ODRŮD/DRUHŮ<br />
Staré, krajové a další podobné odrůdy představují svého druhu všeobecný kulturní statek,<br />
který je určen k využití pro všeobecné blaho, obecný prospěch. Účelem a cílem uvedení nabídky<br />
těchto odrůd zde je především ochrana a zachování bohatství kulturních rostlin a využití pro<br />
individuální soukromou spotřebu pěstitele. Pouze po vzájemné dohodě mezi <strong>Gengel</strong> o.p.s. a<br />
zájemcem-příjemcem mohou být uvedené odrůdy/druhy využity také pro účely výzkumné a<br />
vědecké, výchovné, vzdělávací. Odrůdy tak zůstávají volně k dispozici všem a příjemce na ně<br />
nebude uplatňovat žádnou formu duševního vlastnictví. Pro případ, že na základě poskytnutých<br />
odrůd/druhů budou vytvořeny publikace apod., očekává <strong>Gengel</strong> o.p.s. že bude vždy uveden původ<br />
odrůd/druhů a že mu publikace či její kopie bude poskytnuta. Příjemce odrůd, který poskytne v<br />
duchu této dohody odrůdu/druh dalším případným příjemcům se zavazuje informovat je o této<br />
dohodě a zajistit, aby se jí plně řídili i oni. Každý kdo získává zde uvedené odrůdy souhlasí s výše<br />
uvedenou dohodou a zavazuje se tím plnit tyto podmínky. Tyto zásady vycházejí z mezinárodních<br />
úmluv o ochraně rozmanitosti života.<br />
PODMÍNKY ZÍSKÁNÍ SEMEN<br />
Množení<br />
Podmínkou získání rostlin je pokusit se je vypěstovat a dále namnožit, (případně osvědčí-li<br />
se Vám, je pak můžete i dále pěstovat a udržovat). Po skončení sezóny pak vrátit vypěstované<br />
přebytky semen spolu se stručnou zprávou o pěstování. Smyslem je uchování a další šíření<br />
odrůd. Vracejte semena vždy tomu pěstiteli od kterého jste semena získali. Namnožené semena<br />
a zprávu odešlete zpět, prosím, do 31. října 2013. Pro správné fungování Seznamu je nutno tento<br />
termín vrácení semen opravdu dodržet! Je tomu tak proto, že v listopadu probíhá shromáždění<br />
semen, jejich inventura, shromáždění a příprava nabídek pěstitelů, jejich setřídění atd., aby byl<br />
začátkem ledna Seznam k dispozici pro objednávající. Namnožená semena při vrácení označte<br />
4
jménem druhu/odrůdy a rokem sklizně , příp svým jménem. Odrůdu je nutno při vrácení označit<br />
jednoznačně - nestačí tedy napsat kupř. „Bílý mák“ ale je nutno uvést např. „Bílý mák II (od<br />
Lanškrouna)“.<br />
Zachovávejte, prosím, vždy celé a přesné názvy odrůd, tak jak jste je získali ze<br />
Seznamu starých plodin <strong>Gengel</strong>u a názvy neměňte! Název odrůdy je třeba zachovat, když je<br />
vracíte namnožené na <strong>Gengel</strong>, i když si je udržujete a přeséváte jen vy sami doma na zahrádce a<br />
také v případě, že odrůdu předáváte někomu dále, dalším lidem. Je to důležité mimo jiné pro<br />
dohledání původu odrůd nebo aby přejmenováním nevznikaly „nové“ staré odrůdy.<br />
Při vrácení prosím použijte prosíme průhledné plastikové sáčky, které umožňují rychlé<br />
přehlédnutí stavu a množství semen. Ideální jsou sáčky s tzv. zámkem (uzávěrem), umožňující<br />
neprodyšné uzavření semen. Semena balte vždy dobře vyčištěná a vysušená (aby např.<br />
neplesnivěla), velmi děkujeme. Při zpátečním posílání uveďte vždy svou adresu, stejnou jako<br />
při objednávce.<br />
Úhrada manipulačního příspěvku+poštovného<br />
V roce 2013 se posílají semena za úhradu manipulačního příspěvku, který slouží k úhradě<br />
práce spojené s přípravou, balením a rozesíláním semen poštou - jedná se tedy o nekomerční<br />
poskytnutí odrůd + za úhradu poštovného a balného na poslání. Výhodou je, že se může<br />
objednávat i více než 5 odrůd, oproti minulým rokům. Je tedy možno objednávat i větší množství<br />
odrůd - např. 6, 7, 8, 9, 10... Maximální počet objednávaných odrůd je pro rok 2013 stanoven<br />
na 15 odrůd. V objednávce pište vždy jen jedno balení dané odrůdy na jeden řádek. Objednáváte-li<br />
výjimečně od jedné odrůdy dvě balení je tedy nutno je rozepsat na dva řádky. Možnost objednat dvě<br />
balení od jedné odrůdy je omezena na maximálně tři odrůdy!<br />
Výše příspěvku je jednotná (stejná) pro všechna semena a to ve výši 23 Kč/sáček. (Za více<br />
sáčků stejné odrůdy zaplatíte příspěvek za příslušný počet sáčků). Za vegetativní rozmnožovací<br />
části (t.j. např. cibulky, hlízy, sazeničky, oddenky, rouby apod .) je pak výše manipulačního<br />
příspěvku 50Kč/druh.<br />
Výše příspěvku:<br />
- Semena 23 Kč<br />
- Vegetativní části (hlízy, cibulky, rouby apod. ) 50 Kč<br />
- Stromy, keře individuálně dle druhu<br />
Výše poštovného za semena je stanovena pro rok 2013 jednotně na 18 Kč za zásilku.<br />
Jednotné poštovné jsme zvolili pro zjednodušení výpočtu celkové částky (v minulých letech bylo<br />
poštovné v několika různých výších dle počtu balíčků semen což, jak se ukázalo, komplikovalo<br />
situaci). Balné za semena je 18 Kč (viz dále).<br />
Poštovné při poslání vegetativních částí (t.j. hlízy, cibulky, rouby apod.) je stanoveno<br />
jednotně na 58 Kč/balíček. (výše poštovného České pošty za cenný balíček do 2 kg)+balné 29 Kč<br />
(za krabičku, sáčky apod.). Do této krabičky se vejdou i semena, proto neplatíte už další poštovné a<br />
balné za semena (objednáváte-li vegetativní části i semena).<br />
Způsob úhrady manipulačního příspěvku je možný dvěma způsoby:<br />
A) složenkou nebo<br />
B) zasláním hotovosti + poštovních známek v obálce<br />
A) Při poslání složenky je třeba napsat objednávku odrůd do samostatného dopisu, protože<br />
5
současný typ poštovní složenky neumožňuje vypsání delšího textu. Adresa odesilatele na složence a<br />
adresa na kterou mají být semena poslána musí být shodná.<br />
Výhodou složenky je jistota dodání, nevýhodou více „papírování“ a nutnost podat (příp.<br />
vyzvednout) složenku na poště. Při úhradě složenkou k manipulačnímu příspěvku za sáčky<br />
připočtěte poštovné a balné a pak již nemusíte známky přikládat k objednávce. Složenka jde<br />
zpravidla o 2 -3 dny déle než dopis, proto posílejte včas, abyste stihli uzávěrku.<br />
B) Při úhradě formou poštovních známek a zasláním hotovosti se postupuje zpravidla<br />
kombinací přiložení bankovky a poštovních známek v příslušné hodnotě dle počtu objednávaných<br />
odrůd + poštovného a balného.<br />
Příklad: Objednávám-li 3 sáčky, pak 3 x 23 = 69 +poštovné 18 + balné 18 celkem 105<br />
Kč, tedy fyzicky přikládám k objednávce (posílám) stokorunovou bankovku + pošt. známky<br />
za 5 Kč.<br />
Nebo: Objednávám-li 7 balení pak 7 x 23 = 161 +poštovné 18 + balné 18 celkem 197 Kč,<br />
tedy fyzicky přikládám k objednávce (posílám) bankovku 100 Kč + pošt. známky za 97 Kč.<br />
Obdobně i v případě objednávky vegetativních částí.<br />
Při posílání hotovosti vložte prosím k objednávce semen bankovku vždy mezi list papíru<br />
(tmavý neprůsvitný papír). Pro větší jistotu dodání (zejména u vyšších částek) pošlete dopis<br />
případně jako doporučený (obálku přelepte páskou) nebo jako cenné psaní (pozor - pro cenné psaní<br />
nutno použít speciální obálku zakoupenou na poště). Nepoužívejte mince - jejich posílání je<br />
problematické. U poštovních známek je možné posílat je v libovolné kombinaci hodnot,<br />
doporučujeme dle možností, aby asi 1/2-2/3 hodnoty známek byly ve známkách za 10 Kč nebo jako<br />
tzv. písmenkové známky pošty pro standardní vnitrostátní zásilky se symbolem A.<br />
Počet posílaných balíčků semen se řídí množstvím zaslaných peněz + poštovného a balného.<br />
Tedy zašlete-li si méně peněz, obdržíte jen tolik balíčků, kolik odpovídá zaslané částce.<br />
Objednávku semen zasílejte, prosím, vždy společně s úhradou manipulačního příspěvku -<br />
semena se nezasílají na dobírku! Děkujeme.<br />
Semena se zasílají poštou stejně jako v minulých letech jako tzv. obyčejné psaní České<br />
pošty. Při zasílání na Slovensko (i ze Slovenska) je nutno počítat s jiným (podstatně vyšším)<br />
poštovným, protože Slovensko spadá do poštovní sazby zahraničí. Například poštovné za obyčejný<br />
dopis do váhy 500gr stojí již 95 Kč. Prosím kontaktujte nás v takovém případě předem.<br />
Tyto obecné podmínky posílání platí pro objednávání semen z <strong>Gengel</strong>u (pěstitel G.E.) a u<br />
všech pěstitelů, u nichž není uvedeno jinak. Jednotliví nabízející mohou mít vlastní podmínky<br />
zaslání - sledujete proto prosím pozorně informace u jejich adres a řiďte se jimi.<br />
Kromě tohoto postupu existuje také možnost vzájemné výměny semen mezi pěstitelem a<br />
zájemcem o ně. Výměnu je však nutno vždy předem individuálně dohodnout.<br />
6
Objednávka<br />
Objednávám ze Seznamu starých plodin <strong>Gengel</strong>u pro rok 2013 následující semena (uveďte vždy přesný název odrůdy,<br />
prosím v pořadí, tak jak za sebou následují v Seznamu). Tabulku možno přepsat na papír. (Při objednávání dvou balení<br />
jedné odrůdy je rozepište na dva řádky.)<br />
Druh/odrůda à 1 ks (max.15 ks)<br />
Cena Celkem<br />
SEMENA 23,- Kč/ks<br />
1 23<br />
2 23<br />
3 23<br />
4 23<br />
5 23<br />
6 23<br />
7 23<br />
8 23<br />
9 23<br />
10 23<br />
11 23<br />
12 23<br />
13 23<br />
14 23<br />
15 23<br />
Poštovné (18)+balné(18) za semena 36<br />
VEGETATIVNÍ (50Kč,-/ks)<br />
1 50<br />
2 50<br />
3 50<br />
4 50<br />
Poštovné (58)+balné (29) za vegetativní 87<br />
jsou-li i semena, sníží se poštovné+balné o 36,- -36<br />
LITERATURA<br />
Poštovné za literaturu (pokud objednáváte jen literaturu) 12,- až 18,-<br />
CELKEM<br />
Peníze posílám (prosím zakroužkujte)<br />
A) složenkou<br />
B) hotovost+známky<br />
Přikládám 1 adresní štítek.<br />
Ano<br />
Přikládám 1 podací lístek (jen u vegetativních částí) Ano Ne<br />
Jméno a příjmení...........................................................<br />
ulice a čp.................................................................................<br />
PSČ, město.....................................................................................<br />
telefon (pevná linka., není-li, pak mobil)..................................................................<br />
e-mail.....................................................................................<br />
Souhlasím s podmínkami uvedenými v kapitole Dohoda o poskytnutí odrůd/druhů (použití pouze pro nekomerční<br />
účely - individuální potřebu) a Podmínky získání semen (vrácení namnožených semen a zprávy)<br />
(podpis)...........................................................<br />
Datum.....................................................<br />
7
Prosím odešlete tak, aby objednávka dorazila nejpozději do čtvrtka 28. února 2013<br />
buď na adresu:<br />
<strong>Gengel</strong> o.p.s.<br />
Veselka 52<br />
374 01 p. Trhové Sviny<br />
(v případě pěstitel G.E.)<br />
nebo na adresu příslušného pěstitele (viz Adresy pěstitelů)<br />
Balné<br />
K objednávce v letošním roce nepřikládejte žádnou obálku.<br />
Vaše balné použijeme na úhradu tzv.“ bublinkové obálky“ (chrání semena před poškozením, k<br />
němuž docházelo v obyčejných obálkách zejména u semen fazolí, brukvovitých rostlin apod.) + na<br />
úhradu sáčků na semínka, samolepicích štítků na popisky sáčků se semínky apod. Výše balného je<br />
stanovena jednotně (semena: 18 Kč, vegetativní části: 29 Kč)-viz výše. V minulých letech, kdy si<br />
zájemci měli poslat obálku, někteří zapomněli či si při objednávání třeba 10 sáčků poslali jen malou<br />
obálku A6 do níž se sáčky nemohly vejít apod. Proto jsme se rozhodli řešit balné takto jednotně.<br />
Adresní štítky<br />
Ke každé objednávce přiložte, prosím, nadepsaný samolepící štítek s Vaší adresou.<br />
Přiložením štítků, které použijeme na označení Vaší zásilky urychlíte a usnadníte vyřízení<br />
objednávky. Pošlete, prosím, nejlépe samolepící štítek jaký se používá např. do počítačových<br />
tiskáren (přiměřené velikosti -doporučujeme samolepku rozměru přibližně 3 x 6 cm. Přiložte vždy<br />
jen jeden adresní štítek – i když objednáváte několik odrůd - štítek slouží k nalepení na dopis,<br />
případně balíček), adresu piště čitelně. V případě, že nemáte samolepící štítek, nadepište, prosím,<br />
svou adresu jen na kousek papíru.<br />
Podací lístky<br />
V případě objednávky vegetativních částí přiložte prosím kromě samolepícího štítku i<br />
nadepsaný vyplněný (vypsaný) Podací lístek České pošty (adresát - Vaše adresa, odesílatel - adresa<br />
<strong>Gengel</strong>u nebo jiného pěstitele dle Adresy pěstitelů). Podací lístek přiložte vždy jen jeden, třebaže<br />
objednáváte například tři různé vegetativní plodiny (brambor, topinambury, netřesk).<br />
V případě, že netisknete objednávku z Internetu, ale přepisujete ji na papír, dodržte, prosím,<br />
strukturu a text vzoru objednávky ze Seznamu to je např. jedna odrůda na jeden řádek, uveďte<br />
opět všechny náležitosti - způsob úhrady, označení přiložení adresního štítku a podacího lístku na<br />
balík (při objednávce vegetativních částí), adresa atd.<br />
Posíláme na Vaši adresu<br />
Semena zasíláme Vám na Vaši vlastní adresu. Prosíme, neuvádějte adresu Vašich příbuzných<br />
či Vašeho zaměstnavatele, v těchto případech jsme měli v minulosti problémy s doručením.<br />
Děkujeme.<br />
JAK OBJEDNÁVAT?<br />
Semena se posílají poštou (tj. klasickou pozemní poštou - Česká pošta) a je potřeba je poštou i<br />
objednávat. Neobjednávejte tedy prosím telefonicky nebo e-mailem, byť by tato cesta byla<br />
napohled jednodušší.<br />
8
KOMU PSÁT O SEMENA?<br />
Za každým druhem/odrůdou je uvedena zkratka pěstitele (podtržené písmo s iniciálami na konci<br />
popisu odrůdy – např. pěstitel X.Y.). Vzadu na konci seznamu v rubrice Adresy pěstitelů pak<br />
najdete adresu (příp. i další kontakt) toho, kdo tuto odrůdu/druh nabízí. Tomu si pak o ni<br />
napište současně se splněním podmínek zaslání semen. (Tedy jinak řečeno: odrůdu, kterou<br />
pěstitel nenabízí a nemá u něho nelze skutečně objednávat - taková poptávka nemůže být<br />
uspokojena. Na tyto objednávky nebude brán zřetel.)<br />
Nabízí-li jednu odrůd/druh více pěstitelů, můžete se rozhodnout dle Vašeho uvážení od kterého ji<br />
objednat (řídit se můžete různě, např. chcete-li získat další odrůdy, které dotyčný nabízí, pěstitel je<br />
vám blízko zeměpisně nebo hospodaří v obdobných podmínkách apod.). Je-li více nabízejících<br />
(např. lebeda zahradní), mohou mít rostliny různý původ. Vlastnosti/popis se mohou příp. lišit i u<br />
téže odrůdy u různých pěstitelů (vlivem různých podmínek pěstování, způsobu obdělávání apod.).<br />
DOKDY OBJEDNÁVAT?<br />
O odrůdy si pište co nejdříve, tak aby objednávky dorazily NEJPOZDĚJI DO ČTVRTKA 28.<br />
ÚNORA 2013.<br />
U semen posílaných z <strong>Gengel</strong>u - pěstitel G.E. platí uzávěrka 28. 2. 2013 jako konečný termín.<br />
Objednávky došlé po tomto datu bohužel nemůžeme vyřídit ! Prosím, respektujte to. Je to<br />
proto, že semena chystáme jednorázově po shromáždění a sečtení všech objednávek (kolik<br />
které odrůdy/druhu je poptáváno) a posíláme hromadně naráz všem v jednom rozesílání. Je<br />
to dáno našimi kapacitními možnostmi. Často se nás ptáte: „Je uzávěrka opravdu<br />
definitivní?“ „A co kdybych si přijel pro semena osobně?“. Semena zasíláme jednorázově, poté<br />
je „hermeticky“ zabalíme a věnujeme se polním pracem :-) (jinak by náklady podstatně vzrostly).<br />
Tedy ani osobní vyzvednutí semen bohužel není možné.<br />
Jednotliví pěstitelé však mohou nabízet zaslání i později - viz údaje v rubrice Adresy<br />
pěstitelů.<br />
KDY SEMENA ROZESÍLÁME?<br />
Vaše objednávky semen shromažďujeme postupně a vyřizujeme hromadně (jednorázově) po<br />
sečtení všech objednávek. Podle zkušeností děláme rozesílku poštou zpravidla v půli až poslední<br />
třetině března. Prosím neurgujte proto např. koncem února to, že jste semínka ještě nedostali,<br />
když jste objednávali třeba již v půli ledna. Děkujeme za pochopení.<br />
Výjimečně, pokud u rajčat a paprik obdržíte jejich semena tak pozdě, že již ve Vašich<br />
podmínkách není pravděpodobné jejich úspěšné vypěstování, tak tyto ponechte na další<br />
sezónu včetně vrácení namnožených osiv.<br />
Množství semen, které se posílá, by Vám mělo stačit na jejich namnožení pro Vaše<br />
individuální potřeby. Liší se třeba dle velikosti semen (obecně menší množství - i jen několik semen<br />
- u velkosemenných druhů jimiž je např. bob zahradní, fazol šarlatový a větší až velké množství<br />
semen u drobnosemenných jimiž je např. mák, tabák), obtížnosti jejich získání, množství zásoby u<br />
pěstitele apod. Přes všechnu péči a zodpovědnost se může někdy stát, že semena nebudou<br />
dostatečně klíčivá či životaschopná - v tom případě prosíme o pochopení a toleranci. Věřte, že<br />
9
každý pěstitel se snaží nabízet semena klíčivá.<br />
MOŽNOST PRO DOBROVOLNÉ POMOCNÍKY<br />
Speciální možnost pro dobrovolné pomocníky: Pokud chcete pomoci zachránit a udržovat<br />
cenné odrůdy, můžete ponechat jejich výběr na nás (pěstitel G.E.). Vybereme Vám ty, které je<br />
potřeba letos namnožit. Je možná i částečná specifikace (např. „Nějaké keříčkové fazole, které je<br />
třeba namnožit“, „Mohu namnožit 1 odrůdu máku – v okolí nikdo mák nepěstuje a tak není<br />
nebezpečí křížení“ apod.). Uvítáme i pokusníky, kteří mají chuť sledovat a zkoušet odrůdy u<br />
kterých je málo informací, aby se zjistilo např. jak jsou náročné, jak se dají využít, eventuelně je<br />
srovnat s jinými odrůdami.<br />
10
OBILOVINY, POLNÍ PLODINY<br />
Obiloviny obecně sejeme zpravidla do řádků cca 20 (-30) cm od sebe, abychom je mohli okopávat,<br />
příp. sejeme naširoko. Jařiny březen/duben, přesívky pokud možno časně. Ozimy září/říjen. Porost<br />
udržujeme bez plevelů, asi 2-3x za sezónu okopat a vyplít. Volíme půdu nevyhnojenou, jinak staré<br />
dlouhostébelné odrůdy často polehají!<br />
Bér vlašský (Setaria italica)<br />
teplomilná obilovina podobná prosu, snáší dobře sucho, ale trpí chladem. Později vysévat, (poč.<br />
května), semeno s obalem (loupání jako u prosa)<br />
„krajový červený“* - krajová odrůda ze záp. Slovenska, načervenalého zbarvení, klas podobný<br />
chlupaté housence, asi 8-10 cm dlouhé, pěstitel G.E<br />
pěstitel C.I. - u nás výnosný, hezky rostl ve smíšené kultuře s dýněmi, ke konci dozrávání částečně<br />
vyklováván ptáky. Původ z <strong>Gengel</strong>u, u nás od r. 2012.<br />
Brambor (Solanum tuberosum) - viz Vegetativně množené druhy<br />
Cizrna beraní (Cicer arietinum) - luskovina teplejších oblastí, setí duben - květen, řádky 40 cm od<br />
sebe, v lusku obvykle 1-2 semena, odolává suchu (pěstovala se v nejsušších oblastech jižní Moravy<br />
a Slovenska), hloubka setí 4-7 cm, vyplít. Nepotřebuje oporu. Trpí za přílišného vlhka a chladu, k<br />
dobrému vyzrání chce suché pozdní léto a počátek podzimu jinak plesniví semena v luscích<br />
Sklízíme v plné zralosti, lusky se semeny nepukají. Doporučujeme jen na nejvýslunnější a<br />
nejteplejší stanoviště, pro zkušenější pěstitele!<br />
„Slovienka (Badín)“* - krajová (?) ze Slovenska, světlé semeno, květ malý bílý, raná odrůda, v<br />
teplém roce 2006 bez problémů dozrála, od pěstitelky ze stř. Slovenska,<br />
pěstitel G.E.<br />
Čirok metlový (Sorghum saccharatum var.technicum)<br />
technická plodina a obilovina teplých oblastí, používaná na výrobu metel a kartáčů, jako krmení<br />
pro ptáky, kulisová rostlina, dekorativní apod., výsev 5, sklizeň 9-10, teplomilný, k dozrání semen<br />
potřebuje dlouhou vegetační dobu, dobře snáší sucho<br />
„tatar" - krajový?, z rumunského Banátu, pěkné karmínově červené/hnědé semeno. pěstitel G.E.<br />
Čirok obecný (Sorghum bicolor)<br />
teplomilná obilovina jižních oblastí, výsev 5., sklizeň 9-10, k dozrání semen potřebuje dlouhou veg.<br />
dobu, dobře snáší sucho<br />
„čirok obecný" výška 2 m, dekorativní klasy. pěstitel G.E.<br />
Čočka (Lens culinaris)<br />
luštěnina, vcelku nenáročná, vhodná ale jen pro lehké a propustné půdy (na těžkých trpí<br />
chorobami), má ráda teplo (spíše plodina nížin), lodyhy nižší, ale vyžaduje oporu (tradičně se<br />
pěstovala ve směsi s obilím, o než se opírala), výsev konec dubna-poč. května.<br />
„Moravská drobnoznná“* - stará krajová sorta, velmi malá semena, nízký vzrůst, velmi chutná<br />
odrůda. původ IPK. pěstitel G.E.<br />
„Valtická haléřová“* - kvalitní a chutná stará odrůda Jižní Moravy, bílý květ, lusk 1-2 semena,<br />
hnědozelenavé barvy, haléřová - dle velikosti semen (dříve i haléřová mince), původ IPK. pěstitel<br />
G.E.<br />
11
Hrachor setý (Lathyrus sativus),<br />
semeno ploché, čtyřhranné; vyžaduje oporu jako hrách, výsev 4 (-5), sklizeň 7-8, odolný suchu,<br />
nezralá semena jsou jedlá podobně jako zelený hrášek, suché vařit jako luštěnina (použití např. do<br />
polévek)-údajně méně nadýmá než jiné luštěniny, květ bílý nebo bílomodrý. Pěstovat jako<br />
cizosprašnou plodinu (nutná prostorová nebo technická izolace).<br />
„Kaplná“* - krajová odrůda z Vých. Slovenska, bílý květ. pěstitel G.E.<br />
„Slovinec"* - krajový, z Budmeric u Bratislavy, používán na kaše, může se jíst i syrový podobně<br />
jako nezralý zahradní hrášek, v teplých oblastech možný i časný výsev (konec března), pěstitel G.E.<br />
„Tábor“- semeno menší, zelené až zelenohnědé, hranaté, větší tloušťky než u ostatních odrůd,<br />
stabilní výnos, snad stará odrůda? pův. Bot. zahrada Tábor pěstitel G.E.<br />
Ječmen (Hordeum vulgare)<br />
Ječmen je samosprašný, krajové odrůdy často poléhají, volíme chudší půdu.<br />
<strong>Gengel</strong>, ječmeny 7438, 7387, 7385, Tábor 811, Tábor 814, Tábor 818, ječmen páví, špalda, byly<br />
poskytnuty pro výzkumné účely Výzkumnému ústavu pivovarskému a sladařskému.<br />
„gengel“* (Hordeum distichum var. nudum - ječmen dvouřadý nahý), prastará krajová forma<br />
ječmene z Moravy i ze Slovenska. Zrna bez pluch, s hezkým hnědavým nádechem různé intenzity<br />
(od světlé až o tmavě hnědou), mlel se kdysi na kaši a na gengelovou krupici; výnos nevelký, dobře<br />
se mlátí, sklon k polehání, jařina,<br />
pěstitel G.E.<br />
pěstitel J.S. (původ <strong>Gengel</strong>)<br />
„ječmen 7438“*-krajová odrůda z Valašska (Hutisko Solanec) sbíraná v roce 1974, dvouřadý nahý<br />
jarní ječmen, podobný gengelu, omezené množství osiva, pěstitel G.E.<br />
„ječmen 7387“*-krajová odrůda z Valašska (Hutisko Solanec) sbíraná v roce 1974, dvouřadý nahý<br />
jarní ječmen, podobný gengelu, omezené množství osiva, pěstitel G.E.<br />
„ječmen Tábor 814“* stará odrůda ? nahý dvouřadý, světlé zrno, jař, pův. z Botanické zahrady v<br />
Táboře. pěstitel G.E.<br />
„ječmen Tábor 818“* stará odrůda ?, nahý, šestiřadý, jař, pův. z Botanické zahrady v Táboře,<br />
pěstitel G.E.<br />
„ječmen páví“(?) Hordeum vulgare zeocriton trifurcatum - dvouřadý, pluchatý s osinou<br />
přeměněnou ve výrustek na pluše?, jař, vysoký až velmi vysoký ječmen (120-140 cm) přesto dosti<br />
odolný polehání, pův. z Botanické zahrady v Táboře. pěstitel G.E.<br />
„Miloňovský gengel“ *- krajová odrůda nahého dvouřadého ječmene z Valašska , jařina, zrno<br />
variabilní barvy světlé až tmavě hnědé, jemná sláma, krajový sběr z Miloňova u Velkých Karlovic,<br />
odrůda podobná (nebo totožná) odrůdě gengel, od soukromého dárce, pěstitel G.E.<br />
„špalda“* (Hordeum vulgare hexastichon v. nudum) - lid. název krajového nahého šestiřadého<br />
ječmene (nejedná se o pšenici špaldu - nezaměňovat!!) pěstovaného kdysi na Valašsku, zrno a<br />
vlastnosti podobné gengelu, jařina, někdy ho vyzobávají ptáci, pěstitel G.E.<br />
12
Ježatka obilní (Echinochloa frumentacea)<br />
Pěstována jako obilovina v teplých oblastech (náhražka rýže či prosa), příp. jako pícnina, obilka<br />
obalena tvrdou pluchou, příbuzná naší plevelné ježatky kuří nohy, výsev poč. května, výška až 1,5<br />
m, klas dekorativní, pův. Bot. zahrada Tábor, pěstitel G.E.<br />
Kalužnice křivoklasá (Eleusine coracana)<br />
jednoletá obilovina teplých oblastí, nižší vzrůst, zajímavý vícedílný klas,- také jako dekorativní,<br />
drobné obilky slouží jako potravina. pěstitel G.E.<br />
Kukuřice (Zea mays) - teplomilná obilovina, náročná na živiny (hnojíme hnojem nebo<br />
kompostem), výsev zač. května do vyhřáté půdy (nebo předpěstování), aby nedocházelo k inzuchtu<br />
vysévat co nejvíce rostlin, semeno brát z dobře vyvinutých zdravých palic vícero rostlin,<br />
cizosprašná (nebezpečí křížení) tedy v okolí ve vzdálenosti nejméně 400-500 m nesmí kvést jiná<br />
odrůda kukuřice ! Pyl je přenášen větrem, výhodnější je proto umístění napříč směru větru než v<br />
jeho směru.<br />
„Bílá na na kaši ´Koleš´“ Sběr v Banátu v obci Sv. Helena, kukuřice bílé barvy, mouka z ní je "bílá<br />
skoro jako z pšenice", výsev na jaře jako jiné odrůdy kukuřice, při výběru semen na další výsev dát<br />
přednost semenům bílé barvy a nepoužívat semeno typu "koňský zub" (přímo od soukr. pěstitele),<br />
pěstitel G.E.<br />
„Navažská“ středně velké klasy, semena krémově bílé barvy, občas s namodralým nádechem,<br />
odrůda darovaná rodinou navažských indiánů Bennaly, kteří vystupovali v ČR několikrát se svou<br />
hudební skupinou Black Fire. Používají ji na pečení placek, možno používat jako mouku – přidávat<br />
do chleba.<br />
bohatě odnožovala, pěkný vzrůst, sněhobílá zrna, chuť nedostižná (jako oříšky), (získáno z<br />
<strong>Gengel</strong>u) pěstitel D.R.<br />
„Podkarpatská Rus“* - krajová, kratší vegetační doba, výška 1,5-2m, žluté zrno, typ tvrdé<br />
kukuřice, od soukromé dárkyně. pěstitel G.E.<br />
Laskavec - amarant (Amaranthus sp.) – různé druhy laskavce se pěstují jako obilovina, zelenina,<br />
příp. okrasná rostlina z Jižní Ameriky, teplomilná, drobné zrno, výsev v květnu, až je půda prohřátá<br />
(neuspěchat)<br />
„Amaranthus caudatus edulis“ - nižší rostliny, světlá semena, jedlý duh laskavce, pův. Bot. zahrada<br />
Tábor, pěstitel G.E.<br />
„Červenolistý“ -léta se na zahradě udržuje samovýsevem, původ neznámý, rostliny velmi okrasné,<br />
vysoké kolem 1m; údajně odpuzují hryzce. pěstitel A.H.<br />
Len setý (Linum usitatissimum)<br />
jednoletý, výsev březen/duben (časně), zralé tobolky s olejnatými semeny vyzobávají často ptáci.<br />
Len se využívá pro vlákno nebo olej, u nás je tradiční přadný len (vysoký méně větvený stonek, pro<br />
vlákno). Len olejný (pro získání oleje) má kratší více větvený stonek s více tobolkami. Pěstování a<br />
zpracování lnu bylo jedním z hlavních zaměstnání obyvatelstva, len předl chudý lid i královny.<br />
„Azur“- (var usitatissimum), přadný typ lnu, modrý květ (s příměsí bílých?), pěstitel G.E.,<br />
„Deutscher Oellein“ - olejný typ s velkými semeny (var. macrocarpum), nižší, větvený typ s<br />
tendencí k polehaní, překlad názvu : Německý olejný len, od biopěstitele ze Švýcar, pěstitel G.E.<br />
13
„Eckendorfer Langflachs“- stará německá odrůda (před r.1945), přadný typ, modrokvětý, od<br />
biopěstitele z Německa, pěstitel G.E.<br />
„Hohenheimer Weissbluehender“- stará německá odrůda přadného lnu, rostliny vysoké (až velmi<br />
vysoké), květ bílý, tobolky, malé, na semeno zrál pozdě (pozdní odrůda), vyšlechtěn v<br />
Hohenheimském šlechtitelském ústavu (pravděpodobně kolem roku 1930), překlad<br />
názvu:Hohenheimský bělokvětý, omezené množství osiva, pěstitel G.E.<br />
„Champ Pittet (lin AL 01)“- modrokvětý, středně vysoký (70-80cm) len, pěkný, od pěstitele A.L.<br />
pěstitel G.E.<br />
„Isegrim“ - krajová odrůda z Rakouska (Tyrolsko), od biopěstitele z Německa, pěstitel G.E.<br />
„Laboratorium“ - údajně sovětská krajová odrůda, od biopěstitele z Rakouska, pěstitel G.E.<br />
„Midin“ olejný - modrý květ, hodně větví, pěstitel G.E.<br />
„Oetztaler“ - (var. elatum - multicaule), krajová odrůda z Rakouska (Tyrolsko), využití jako přadný<br />
len i na semeno, květ modrý s jednotl. příměsí bílých, pěstitel G.E.<br />
„Saginaw White“ - bíle kvetoucí len, získáno z Seed Savers Exchange-americké organizace<br />
udržovatelů starých aj. odrůd, pěstitel G.E.<br />
„Stormont Gossamer“ - modrý květ, původ: ISSA -Irsko, pěstitel G.E.<br />
„Šumperský Textilák“*- stará odrůda přadného lnu, zapsaná do sortimentu r 1950, květ modrý,<br />
rostlina vysoká, pěkný přadný len, ve starší literatuře uváděna asi jen pod jménem<br />
„Textilák“.pěstitel G.E.<br />
„Šumperský Horal“*.stará odrůda přadného lnu , modrý květ, pěstitel G.E.<br />
Lnička setá (Camelina sativa)<br />
Jednoletá, výsev duben, dříve známá olejnina (neolitické nálezy), nenáročná, krátká veget. doba,<br />
včas sklízet, aby se semena nevydrolila, výška asi 0,6-0,8 m, semena použitelná jako koření nebo<br />
na nakličování (jako řeřicha)<br />
pěstitel G.E. (pův. z Botanické zahrady v Táboře)<br />
pěstitel C.I. (původ <strong>Gengel</strong>)., u nás od r. 2012, nenáročná, výnosná<br />
pěstitel P.So. (původ <strong>Gengel</strong>) – k dispozici velké množství osiva<br />
Lupina bílá (Lupinus albus, L. angustifolius)<br />
výsev 4, nenáročná, nevyžaduje oporu<br />
„Knehdener Weisslupine" - stará něm. odrůda, modrobíle kvetoucí, asi 1 m vysoká, pozdě zrající,<br />
velkozrnná, velké ploché semeno krémově pleťové barvy, vhodná jen pro suché, písčité půdy.<br />
pěstitel G.E.<br />
„Prechtlova“ - nízká, asi 40 cm vysoká, semeno drobné, hranaté- hranolovité, výsev duben/květen<br />
(snese i pozdnější výsev až koncem května), údajně velmi kvalitní a chutná konzumní odrůda,<br />
původ Rakousko, (vlastní pojmenování) pěstitel G.E.<br />
14
Mák setý (Papaver somniferum)<br />
časný výsev co nejdříve na jaře (březen, zač. dubna), je možný i podzimní výsev (září),<br />
nevyséváme zbytečně hustě a po vzejití rostliny vyjednotíme, řádky 30cm, vyhnojená půda.<br />
Průběžná sklizeň makovic (jinak je často vyzobávají ptáci - v případě nouze je chránit např.<br />
netkanou textilií). Použití: do domácích buchet a bábovek, posypání sladkých šišek/knedlíků, bílý<br />
mák jako náhrada oříšků do pečiva apod. Mák je samosprašný ale s možností cizosprášení, proto ho<br />
při maloplošném udržování odrůd a příznivému utváření terénu (t.j. např. mezi odrůdami jsou<br />
přirozené či umělé překážky jako keře, stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s bohatou<br />
nabídkou květů pro hmyz, porosty jsou napříč směru větru apod. na semeno pěstujeme jako<br />
cizosprašnou plodinu- tedy v okolí ve vzdálenosti nejméně 150 m nesmí kvést jiná odrůda.<br />
„Bílý mák I (Pardubicko)“* - stará nebo krajová odr., pěstován na Pardubicku, dle dárce nejméně<br />
od 50. let, květ bílý nebo bílerůžový, kvete a zraje o něco později, vyrovnaný, poměrně vysoký<br />
výnos, rodinná odrůda, “Mák smetanové barvy, trochu drobnější, ale chutný s oříškovou příchutí“,<br />
bábovka plněná bílým mákem jako vyhlášená pochoutka. pěstitel G.E.<br />
„Bílý mák II (od Lanškrouna)" * - rodinná odrůda?, některé makovice jsou hledivé (otevřené), tvar<br />
makovic plošší (zploštělě kulovitý), květ jednotný světle fialový, s temně fialovou podkovou, výnos<br />
střední, bílé semeno, vhodný pro pečení sladkého pečiva - např. velikonočního beránka s bílým<br />
mákem, pěstitel G.E.<br />
„Bílý mák z Biskoupky“* - asi rodinná nebo krajová odrůda, bělosemenný mák, jen bílá barva<br />
semen, makovice protáhlejšího tvaru, rostliny středně vysoké, pěstitel G.E.<br />
„Bílý mák z Javorníku u Jeseníka“* - pravděpodobně rodinná odrůda bělosemeného máku; rostliny<br />
středně vysoké až vysoké,120-140 cm výška; květ světle bílefialový s tmavě fialovou podkovou,<br />
výjimečně bílý; makovice uzavřené, plošší až středně vysoké; semeno bílé, v přesevu se kromě bílé<br />
objevily různé barvy semene (šedý, modrý, narůžovělý...), výběr bílých semen, pěstitel P.So. - zašlu<br />
do vyčerpání zásob<br />
„černý mák“* -krajový z oblasti Luhačovického Zálesí?, květ červený a světle růžovo-fialkový<br />
(výběr vést na červený květ), velké až velmi velké (obří) plošší baňaté i vyšší makovice, poměrně<br />
dobře vyplněné semeny, šedá až černá barva semen, rostliny vysoké až 1,5 m - vzrůstná odrůda, o<br />
něco pozdnější, vyset na kraj bramborového záhonu, údajně chrání brambory před napadením<br />
mandelinkou bramborovou, pěstitel G.E.<br />
„Červený (Hejduk)“ *– odr. neznámého původu, pravděpodobně stará či krajová, pěstována snad<br />
dosud v malé míře na Sušicku, velmi variabilní odrůda: květ bleděrůžový až do červena, makovice<br />
vysoké i tlusté, semeno bílé až načervenalé, výška až 1,4 m, pěstitel J.T. ( původ <strong>Gengel</strong>)<br />
„Rakouský šedý“ - květ bledě šedo-modrý s tmavší podkovou, makovice menší až střední velikosti<br />
(vliv sucha 2006?), semeno modrošedé; odrůda vyrovnaná v barvě květu, velikosti a tvaru makovic,<br />
od biopěstitele ze Švýcarska,<br />
pěstitel G.E.<br />
„Růžový z Dobré“* - výběr z odrůdy Bílý mák z Dobré, semena světle růžové až šedorůžové barvy,<br />
makovice protáhlejšího tvaru, omezené množství osiva pěstitel G.E.<br />
„Ruský obří“ - modrosemenná odrůda, květ sytě červený, pěkný, v květu odrůda jednotná,<br />
celkově mírně pozdnější, makovice velmi velké - vysoké (pozn.: pod označením „ruský“ obvykle<br />
15
velké odrůdy - např. Ruský hrách v tomto Seznamu nebo známý Ruský česnek s velkými<br />
stroužky).pěstitel G.E.<br />
„Skorý sivý“* – krajová odr. ze Slovenska, sklizeň poč. VII, sít co nejdříve (II-III), semeno šedé,<br />
namletý mák smícháme s nastrouhanými jablky, přidáme trochu medu rozpušťeného v trošce vody,<br />
koriandru, vše smícháme. pěstitel G.E.<br />
Oves setý (Avena sativa)<br />
běžná obilovina, výsev časně (březen-duben)<br />
„Hennersdorfer 13“*(Avena sativa mutica)<br />
pluchatý jarní oves, výška porostu asi 130-140 cm, získáno s označením „stará šlechtěná odrůda,<br />
latnatý oves z Čech“, původ VERN, pěstitel G.E.<br />
„Oves slovenský krajový 1425“ * -krajový, pluchatý, poměrně vysoký výnos pěstitel D.T.H.<br />
„Oves slovenský krajový 1435“ * - krajový sběr ovsa (Avena sp.), drobné obilky, plevelný?<br />
pěstitel G.E.<br />
„Z Luhačovického Zálesí“* - krajová odr., nahý oves (bez pluch), jařina, vyšší vzrůst, nepoléhá,<br />
doporučeníhodná odrůda<br />
pěstitel G.E.<br />
pěstitel J.S. (původ <strong>Gengel</strong>)<br />
Pohanka setá (Fagopyrum esculentum)<br />
obilovina, krátká veg. doba, medonosná, citlivá na mráz, výsev květen, cizosprašná - v okolí<br />
nejméně 150m nesmí kvést jiná odrůda pohanky<br />
„ČSFR“ - vysoká odrůda s načervenalým stonkem, pův. z Archy Noemovy (pravděpodobně<br />
československá odrůda před rokem 1993). pěstitel G.E.<br />
Pohanka tatarka (Fagopyrum tataricum)<br />
jařina, podobná pohance seté, má však drobnější semena, u nichž je endosperm srostlý s obalem,<br />
takže se při mletí šrotují společně (velmi vysoký obsah vlákniny), dříve se z ní pekl tzv. taťátkový<br />
chléb, listy jdou ve směsi s dalšími rostlinami využít např. na špenát, salát apod. z nati můžeme<br />
vařit čaj, citlivá na mráz (výsev květen), jako prevenci polehnutí volit chudší stanoviště (nehnojit!).<br />
Lze též využít na zelené hnojení. Tatarka má údajně vyšší obsah rutinu než pohanka setá.<br />
„krajová Hrozenkov“* - krajová odrůda ze Žitkové u Starého Hrozenkova. pěstitel G.E. (pův.<br />
Valaš. museum v Rožnově)<br />
Proso (Panicum miliaceum)<br />
tradiční obilovina, vyžadující loupání, aby vznikly tzv. jáhly, výsev konec dubna/květen, suché<br />
stanoviště snáší dobře<br />
„Hanácké mana“ * - původně pod označením „Hanácké šedé mana“, středně vysoké až vysoké,<br />
lata široká, stará krajová odrůda z Moravy, do sortimentu zapsána r 1940, nenáročná, - šedé zrno,<br />
někdy vyzobávána ptactvem, pěstitel G.E.<br />
„Proso VERN-PSR“ - proso s nafialověle zbarvenou latou, výška porostu asi 120 cm, zrno barvy<br />
hnědé, s příměsí žlutých zrn, původ VERN-PSR, pěstitel G.E.<br />
16
Pšenice dvouzrnka (Triticum dicoccon)<br />
Pluchatá pšenice vyžaduje loupání. Dobře odnožuje, proto řidší setí, je nenáročná, půda spíše<br />
chudší, nevyhnojená, může poléhat.<br />
„Katarka“ - ozim, pluchatá, dlouhostébelná, pěkný dekorativní klas temně fialové barvy, údajně<br />
pěstovaná již katary (křesťanská skupina z 13. stol. v oblasti Pyrenejí), pěstitel G.E.<br />
Pšenice jednozrnka (Triticum monococum)<br />
starobylý druh obilí pěstovaný prvními zemědělci, pluchaté zrno, nízký výnos, velmi nenáročná a<br />
skromná obilovina s kvalitním zrnem (vysoký obsah bílkovin, karotenu, minerálů apod.)<br />
„Tábor“- jarní typ, osinatá, pluchatá, výška 120-130 cm, dosti odolná poléhání, původ Bot. zahrada<br />
Tábor. pěstitel G.E.<br />
Pšenice naduřelá (Triticum turgidum)<br />
„Osiris“ - některé klasy s náznakem větvení, tmavý klas, ozim, nahá pšenice, dlouhostébelná asi<br />
1,4 m vysoká, údajně pěstovaná už ve starém Egyptě (“pšenice faraonů“), dekorativní. pěstitel G.E.<br />
Pšenice setá (Triticum aestivum)<br />
staré odrůdy jsou dlouhostébelné, zejména na živné či hnojené půdě možnost poléhání.<br />
„Česká přesívka“*. (T. a. var. milturum) Naše stará odrůda vyšlechtěná ve Stupicích individuálním<br />
výběrem z krajové České červené přesívky z okolí Pyšel, možno sít na jaře (záhy) nebo na podzim.<br />
Termíny setí je třeba střídat, aby se udržel její přesívkový charakter. Má dobrou pekařskou jakost.<br />
Výška 130-140 cm<br />
pěstitel G.E.<br />
pěstitel D.T.H. (původ <strong>Gengel</strong>) -jako ozim poměrně dost vymrzla<br />
„Dobrovická česká červená“* - ozim (nebo jař – má přesívkový charakter), stará česká odrůda,<br />
lehce načervenalé zbarvení klasu/zrna, pův. Bot zahrada Tábor, pěstitel G.E.<br />
"Kostomlatská sametka" * - Stará odrůda, klas je porostlý jemnými, jakoby sametovými chloupky<br />
(odtud jméno sametka), jařina, dlouhostébelná, výška asi 120 cm.<br />
přes velice suché jaro prospívala bez problémů, jen vzcházela poměrně dlouho. pěstitel A.H.<br />
„Sheriffs Square head“- ozimá pšenice, klas pěkný, plný, rostlina vyšší, snesla i pozdní výsev v<br />
listopadu. Sorta se v literatuře označuje také jako tzv. širifka. Odrůdy této skupiny pšenic se<br />
vyznačují hustým kyjovitým klasem a byly pěstovány v západní Evropě. Objevily se zhruba v<br />
šedesátých letech 19. století v Anglii, prvními pěstiteli byli Scholey a Shiriff. Jsou to obecně<br />
intenzivní, výnosné, zpravidla ozimé sorty s pevným dlouhým stéblem, odolné polehání, vyhovují<br />
jim hluboké živné půdy a zejména mírnější přímořské klima. U nás však hůře snášejí holomrazy a<br />
horká léta. Odrůda z rodiny tzv. Bonfilského obilí, což je několik starých odrůd pšenice, které<br />
používal Marc Bonfils při svém bezorebném pěstování ozimé pšenice v jeteli plazivém (podobný<br />
systém pěstování jako M. Fukuoka). Odrůdy jsou vzrůstné a hodně odnožují. Lze je pěstovat<br />
podobně jako svatojánské žito (letní termín setí) nebo jako běžný ozim. Původ: Mrkev, pěstitel G.E.<br />
Pšenice shloučená (Triticum compactum)<br />
starobylý druh pšenice pěstovaný už v neolitu, klas krátký, jakoby stlačený, se zrnky nahloučenými<br />
těsně na sebe, až ježkovitého vzezření, některé klasy delší s menším nahloučením, vysoká odrůda<br />
až 120-140 cm, v klasu některá zrnka zakrnělá, nevyvinutá (sucho?), celkově nižší výnos, rostla<br />
jako jařina i jako ozim, poléhání, omezené množství osiva, pěstitel G.E.<br />
17
Pšenice špalda (Triticum spelta) - ozimá pluchatá pšenice, nutno loupat, dlouhé stéblo<br />
„Megalith“ - velmi starobylé vzezření klasu - dlouhý řídký s osinami, zrno pluchaté, údajně<br />
pocházející z megalitických hrobů (!?), od soukr.dárce, ozim, pěstitel G.E.<br />
Rosička krvavá (Digitaria sanguinalis subsp sanguinalis.)<br />
pěstovaná u nás kdysi jako obilovina zvaná česká rýže. Velmi drobné semeno, snáší sucho a písek,<br />
jařina, výsev duben/květen, nutno loupat, snadno zapleveluje! pěstitel G.E.<br />
Soja luštinatá (Glycine soja)<br />
Teplomilná luštěnina, daří se jí v teplejších oblastech, výsev poč. 5.(příp.konec 4), sklizeň 9-10,<br />
nevyžaduje oporu<br />
„Ukrajina" - krajová?, z Ukrajiny, nižší vzrůst, rel. dobrá násada. pěstitel G.E.,<br />
Tabák selský (Nicotiana rustica)<br />
Tzv. machorka, používán dříve pro výrobu kuřiva, teplomilný, citlivý na mráz, květ zelenožlutý,<br />
velmi drobné semeno, jedovatý!, v hojné míře se podomácku pěstoval za 2.sv. války. Tabáky mají<br />
velmi drobné semeno, sejeme na povrch půdy, klíčí v teple (předpěstovat), opatrně zavlažujeme, po<br />
dozrání se i sám vyseměnuje. (POZN. Vzhledem k prudké jedovatosti tabáku je třeba každou<br />
manipulaci s ním pečlivě zvážit a dbát všech bezpečnostních a hygienických doporučení)<br />
„Pardubicko“* - stará neb krajová odr. udržovaná v rodině od 2. sv. války. pěstitel G.E.<br />
Tabák viržinský (Nicotiana tabacum)<br />
používán dř. pro výrobu kuřiva, teplomilný, citlivý na mráz, velmi drobné semeno, jedovatý!<br />
Jednoletý.<br />
„ Tabák viržinský“ Výsev do teplého pařeniště od poloviny března. Semínko drobné, vysej na<br />
povrch. Velmi jemně zasyp dobrou zeminou, zlehka přitlač, zalej velmi jemnou růžicí. Při velikosti<br />
2-4 cm, když mají sazeničky aspoň dva pravé lístky je rozsázíme do malých květináčků. Ven<br />
sázíme ve druhé pol. května, po otužení. Virginský tabák je opravdu VELKÁ rostlina, dorůstá běžně<br />
1,5 až 2 m. Listy jsou také veliké. S tím je třeba počítat při sázení na zahrádce nebo v květináči. V<br />
květináči o průměru i výšce asi 35cm j sem vypěstoval skoro dvoumetrovou rostlinu s ohromnými<br />
listy. Jakmile je tabák venku vyžaduje minimum péče. Půdu je dobré udržovat bez plevelů a<br />
kyprou, pravidelně zalévat. Hnojit raději méně. Koncem července až v srpnu tabák vykvete. Při<br />
pěstování více druhů tabáku pozor na cizosprašnost - druhy se mezi sebou snadno kříží. Využití:<br />
Mohutná rostlina s velkými listy a růžovobílými trubkovitými květy působí dekorativně. Lze ji<br />
využít i jako ochranný pás k jiným plodinám - údajně láká predátory hmyzích škůdců. Listy se po<br />
usušení mohou využít jako insekticid: 3 lžíce nakrájených usušených listů přelejeme litrem studené<br />
vody a necháme přes noc macerovat, macerátem postřikujeme ohrožené rostliny. Hodí se zejména<br />
předtím než některé pokojové rostliny, které máme přes léto na balkoně přenášíme zpět do bytu.<br />
Nikotin je účinným a biodegradabi1ním přírodním insekticidem. (POZN. Vzhledem k prudké<br />
jedovatosti tabáku je třeba každou manipulaci s ním pečlivě zvážit a dbát všech bezpečnostních a<br />
hygienických doporučení)<br />
(původ z Internetu.) pěstitel M.M.<br />
Vikev čočková (Vicia ervilia)<br />
jednoletá vikvovitá pícnina příp. luštěnina pův ze Středomoří, známá od nejstarších dob, výsev v<br />
dubnu, semeno malé trojhranné, v drobných luscích vystupuje zřetelně jako růženec, výška rostliny<br />
asi 40 cm, opora ale potřebná, pův Bot. zahrada Tábor. pěstitel G.E.<br />
18
Žito seté jarní (Secale cereale)<br />
Žito je výjimkou mezi obilovinami - je cizosprašné, doporučená nejmenší vzdálenost mezi<br />
odrůdami při maloplošném pěstování odrůd a příznivém utváření terénu (t.j. např. mezi odrůdami<br />
jsou přirozené či umělé překážky jako keře, stromy, budovy; porosty jsou napříč směru větru apod.)<br />
pěstujeme na semeno jako cizosprašnou plodinu - tedy v okolí ve vzdálenosti nejméně 300m<br />
nesmí kvést jiná odrůda žita<br />
„jařyna“*(jarní žito z Beskyd) - krajová odrůda, jarní obilovina výšky 200-220cm, v Beskydech<br />
(horské podmínky) se seje v květnu, neničí ji lesní zvěř. Výnos 18-20q/h. Možno poskytnout po<br />
dohodě i větší množství osiva. pěstitel P.Ši.<br />
„krajová odrůda žita z Beskyd“*, jarní žito (Secale cereale f. verne) tvoří řidší porost, seje se na<br />
jaře březen/ duben, snese i pozdnější setí, výška 1,6-1,8 m, někdy napadáno námelem, cizosprašné!<br />
pěstitel G.E.<br />
pěstitel P.So. - zašlu do vyčerpání zásob.<br />
Žito seté ozimé<br />
„křibice“* (také nazýváno svatojánské žito, trsnaté žito, lesní žito, dvouleté žito aj) původní<br />
tradiční žito, velmi nenáročné a odolné, seté často jako pionýrská plodina do lesních mýtin, v<br />
horských oblastech aj. Svatojánské proto, že bylo seto v období sv. Jana (24. června) a prvním<br />
rokem se spásalo dobytkem nebo sloužilo na krmení. Druhům rokem pak poskytovalo zrno. Sláma<br />
velmi dlouhá a houževnatá, pevná, dorůstá výše 1,8- 2 (2,2) metrů, jako prevenci proti polehnutí<br />
této dlouhostébelné odrůdy volíme chudé, nevyhnojené stanoviště, v zahradní půdě doporučujeme<br />
ovázat proti polehnutí. Cizosprašné, nutno zabránit křížení s jinými odrůdami žita. Možný letní<br />
termín setí nebo až podzimní (jako jiné ozimy), pěstitel G.E.<br />
ZAHRADNÍ PLODINY<br />
„Ačokča“ (Cyclanthera pedata)<br />
Teplomilná jednoletá liana s plody, připomínajícími něco mezi tykvičkou a paprikou. Jejím<br />
největším kladem je, že netrpí na rozdíl od okurek plísní. Seje se v polovině května nebo je možno<br />
předpěstovat jako okurky. Mladé plody se dají jíst syrové nebo zavařovat ve sladkokyselém nálevu<br />
jako okurky, starší přidávat do dušených a zapékaných pokrmů. Zralé plody pak využijeme jen jako<br />
zdroj semen, protože dřevnatí. Rostlina je nenáročná, roste i v polostínu, můžeme ji tedy pěstovat<br />
poblíž ovocných stromů, na které se s trochou počáteční pomoci vyšplhá a dokáže tak skvěle využít<br />
prostor.<br />
pěstitel H.V.<br />
pěstitel C.I. (původ: darováno od pěstitele z Litoměřic). U nás od r. 2012.<br />
pěstitel J.S. (původ <strong>Gengel</strong>)<br />
pěstitel P.V.<br />
Barborka (Barbarea vulgaris)<br />
Domácí planá zelenina, dříve využívaná, mladé listy se používají jako příloha do salátů (chutnají<br />
část. nahořkle), dá se sklízet přes zimu i brzo na jaře, dvouletá až vytrvalá, nenáročné pěstování,<br />
pěstitel G.E. (pův. Archa Noemova)<br />
pěstitel J.T. (původ <strong>Gengel</strong> )<br />
pěstitel Z.D. (původ: Arche Noah)<br />
pěstitel C.I. (původ: Arche Noah), u nás od r. 2006.<br />
19
Bob zahradní (Vicia faba)<br />
Otužilý a nenáročný, výsev časně, v březnu/dubnu do špetek jako fazole (spon 40x60) nebo i<br />
pěstování v řádcích cca 40-50 cm vzdálených, nepotřebuje oporu. Sklizeň na semeno: když jsou<br />
lusky a rostliny suché a zčernalé. Na konzum nezralé i zralé boby. Bob je cizosprašný - doporučená<br />
nejmenší vzdálenost mezi odrůdami při maloplošném pěstování a příznivém utváření terénu (t.j.<br />
např. mezi odrůdami jsou přirozené či umělé překážky jako keře, stromy, budovy; jsou zde<br />
kvetoucí rostliny s bohatou nabídkou květů pro hmyz, porosty jsou napříč směru větru apod.) je asi<br />
150 m.<br />
„Bob Marley“ - vlastní směs prokřížených odrůd bobu zahradního. Křížíme od r. 2008 a<br />
selektujeme na dobrý zdravotní stav, odolnost proti zrnokazu a na různorodost tvarů a barev. Každý<br />
rok nám tato odrůda zajistí 30l sud kvalitní luštěniny. U plodin pěstovaných pro jejich semena není<br />
potřeba dělat selekci na výnos, protože nejvýnosnější jedinci budou v osivu nejvíce zastoupeni.<br />
Naopak výběr osiva z malého počtu nejvýnosnějších rostlin silně zužuje genetickou diverzitu.<br />
Sháníme další boby zahradní ke křížení. Sušená semena jsou tradiční surovinou pro výrobu falafelu,<br />
jinak se vaří jako fazole, používají se do pomazánek, salátů, smažené se zeleninou, pro výrobu<br />
lahodného tempehu (luštěnina fermentovaná ušlechtilou plísní – můžeme zaslat recept e-mailem),<br />
jedí se ale i tepelně upravené mladé zelené lusky, či nezralá vylouskaná semena. pěstitel C.I.<br />
„Chlumecký“* - stará česká odrůda, drobnozrnný krmný bob, semeno malé oválné, světle hnědé, do<br />
sortimetu zařazen r. 1928, pěstitel G.E.<br />
„Atlasský- zelený“ -velkosemenný bob (var. major), sběr v Maroku v pohoří Atlas, kde ho pěstuje<br />
místní obyvatelstvo. Na Hané aklimatizován od roku 1988. Výběr jedné barvy z původní směsi<br />
dvou barev:červenohnědé a zelené, dárce používá do zeleninových jídel, do rizota, (ne zcela zralé<br />
boby). Vysévat co nejdříve na jaře (asi jako hrách), půdy vyžaduje spíše těžší. Na setí vybírat<br />
semena spíše větší. (přímo od soukr. pěstitele), pěstitel G.E<br />
„Klatovský“* - stará odrůda, s fialovým menším až středním semenem, někdy se objevují zelená<br />
semena (křížení?), nutná selekce na fialovou barvu semen, výška asi do 1,3 m.<br />
pěstitel J.T. (původ <strong>Gengel</strong>)<br />
pěstitel Z.D. (původ: <strong>Gengel</strong>)<br />
„Omsk“- odr. zahradního bobu, středně vysoká, semeno menší až střední, temně fialově zbarvené,<br />
stará rodinná odrůda pěstovaná v rodině německé menšiny u řeky Volhy, později se přestěhovavší<br />
do sibiřského Omsku, získáno od pěstitele z Německa, vlastní pojmenování odrůdy, omezené<br />
množství osiva. pěstitel G.E.<br />
„Ze Studeného potoka světlehnědý“ - odrůda z Horního Rakouska, stará osvědčená odrůda<br />
koňského bobu (“Pferdebohne“)-drobnější semeno, semeno světle hnědé barvy získáno s příměsí<br />
fialově zbarvených semen, lusky na rostlinách postaveny zprav. vzpřímeně, zdravý růst. Tradičně<br />
pěstováno jako směs dvou odrůd (hnědě a fialově zbarvené) původně od staré rolnice, získáno od<br />
soukromé pěstitelky z Horních Rakous, pěstitel G.E.<br />
„Velký z Blatničky“* - rodinná odrůda zahradního bobu, větší, ploché semeno, středního vzrůstu,<br />
pocházející původně ze Slovenska (krajový?), od soukromé biopěstitelky pěstitel G.E.<br />
„Zelený“ - odrůda neznámého původu, dlouhý lusk, střední až velké semeno, možno využít nezralé<br />
(v mléčněvoskové zralosti) semeno do polévek, zralá semena vařit jako luštěniny (tužší slupka)<br />
pěstitel G.E.<br />
20
Cibule altajská (Allium altaicum)<br />
velmi podobná cibuli zimní - vytrvalá, mrazuvzdorná, se silnými trubkovitými listy na sklizen nati,<br />
od soukromého pěstitele, pěstitel G.E.<br />
Cibule zimní – ošlejch, sečka (Allium fistulosum)<br />
Skoro zapomenutá, ve středověku pěstovaná zelenina. Vyšlechtěná pravděpodobně z planého<br />
sibiřského druhu.<br />
Vytrvalá rostlina a plně mrazuvzdorná. Roste dobře v běžné zahradní půdě, preferuje slunečné<br />
stanoviště. Použití: Zimní cibuli používáme syrovou do pomazánek, polévek, vývarů, omáček, do<br />
salátů, na chléb s máslem. Má jemnou, nasládlou chuť, obsahuje méně silic než cibule. Na slunném<br />
a chráněném stanovišti se dá používat už od března. pěstitel P.V.<br />
Česnek sibiřský (Allium nutans) (dříve zde v Seznamu veden jako cibule sibiřská)<br />
"Čerga"<br />
vytrvalá, listy ploché , hladké, pěstovaná pro sklizeň listů, jež se pravidelně seřezávají (rychle<br />
obrůstá), chuť listů ostřejší, česnekovitá, bohatá na vit. C, v pěstování nemá ráda sucho, původně<br />
roste ve stepích Sibiře, Altaje apod., získáno od pěstitele J.K. pěstitel G.E.<br />
Je vytrvalá, mrazuvzdorná rostlina; tvoří velká dekorativní kulovitá květenství VII-VIII, přitahující<br />
velké množství užitečného hmyzu. Množí se dělením trsů a semeny (sama se vysemeňuje), roste<br />
dobře v běžné zahradní půdě, preferuje slunné stanoviště. Sklízí se nať od března po celé léto, nať je<br />
trochu tužší než u cibule zimní. Chuťově něco mezi česnekem a cibulí. Použití stejné jako u<br />
naťových cibulí a pažitky. Původ: <strong>Gengel</strong> pěstitel P.V.<br />
Cibule šalotka (Allium ascalonicum) - viz Vegetativně množené druhy<br />
Česnáček lékařský (Alliaria petiolata)<br />
Plany druh, který hojně roste kolem nás. Listy jíme prvním i druhým rokem, kdy žene do květu.<br />
Chutnají lehce po česneku, syrové například do pomazánek, salátu (najemno posekat, s olivovým<br />
olejem a špetkou soli), ale i vařené. Jeden z prvních salátů v roce. Semena kořenité chuti dříve jako<br />
náhražka pepře. Dvouletka, sít od jara do podzimu, snese stín, nenáročná, samovýsevná.<br />
pěstitel C.I. (Z původního divokého porostu kolem našeho domu).<br />
pěstitel Z.D.<br />
Česnek medvědí (Allium ursinum)<br />
Vytrvalá cibulnatá bylina, cca 25 cm vysoká. Listy vyrůstají ze země už III-IV. Vyskytuje se u nás<br />
planě v listnatých lesích. Česnek je vhodné sázet pod ovocné stromy, protože odpuzuje škodlivý<br />
hmyz. Množit ho můžeme cibulkami nebo semenem, sám se nadměrně množí samovýsevem. Mladé<br />
listy, které mají jemnou česnekovou chuť, sbíráme před rozkvětem, použití do salátů, polévek<br />
apod., cibulky od konce léta do zmrznutí půdy. Původ: sběr v přírodě. pěstitel P.V.<br />
Čtyřboč rozložitá – novozélandský špenát (Tetragonia tetragonioides)<br />
Listy jíme podobně jako špenát (syrové i vařené), lze i zavařovat formou slaných základů na<br />
omáčky nebo polévky. Oproti klasickému špenátu jej lze konzumovat po celou dobu vegetace až do<br />
prvních mrazů, při kvetení nehořkne. Ve své domovině na Novém Zélandu víceletá, u nás (pokud ji<br />
neochráníme před mrazem) jen jednoletá, předpěstovat od dubna, výsadba po zmrzlých, spon až<br />
80cm (silně se rozrůstá, má tendenci «šplhat» po stěnách), snese polostín, na osobu stačí 2 rostliny,<br />
při dostatečné zálivce poskytne jedna rostlina až 5kg zelené hmoty za rok. Lépe prosperuje při vyšší<br />
vzdušné vlhkosti – skleník, pod fólií,...Semena nepatrná, v paždí listů, čtyřboká (odtud název),<br />
pozor na zaplevelení. Původy různé, u nás od r. 2009. pěstitel C.I.<br />
21
Dýně (Cucurbita sp.)<br />
teplomilná rostlina, předpěstovat sazenice, výsadba po ledových mužích, žádá hnojení, dýně jsou<br />
cizosprašné! doporučená nejmenší vzdálenost mezi odrůdami při maloplošném pěstování odrůd a<br />
příznivém utváření terénu (t.j. např. mezi odrůdami jsou přirozené či umělé překážky jako keře,<br />
stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s bohatou nabídkou květů pro hmyz, porosty jsou napříč<br />
směru větru apod.) je asi 250m.<br />
Nejčastěji se pěstují 2 druhy : tykev obecná (Cucurbita pepo) a tykev velkoplodá (Cucurbita<br />
maxima). V rámci jednoho druhu se dýně kříží snadno a ochotně, mezi druhy však ne či jen zřídka.<br />
Praktické rozlišení druhů: C. pepo - stopka u plodu má zřetelně pětihraný (příp. vícehraný průřez)<br />
zde náleží např. cukety, patizony, dýně olejná, dýně špagetová aj., C. maxima - stopka průřez<br />
oválný, zde např.. dýně hokaido, dýně pečárka aj. Plody na semeno nechat dobře vyzrát na záhonu<br />
a dojít doma v teple, na osivo bereme semeno z několika typických, pěkně vyvinutých plodů.<br />
„hokaido“(C. maxima) typ dýně oblíbený nejen makrobiotiky, dužina oranžová, obsahuje karoten,<br />
velmi chutná, různé využití (na polévky, zapékání apod.), dobře skladovatelná (v suchu a teplu<br />
někdy až do jara) původ Alenor - jako „Potimaron“(cuc AL6)<br />
pěstitel G.E.<br />
„hokaido“ pěstitel D.R.(získáno od o.s. Mrkev, Třebívlice)<br />
"hokaido" pěstitel A.H. ( semena různého původu; u nás je nejoblíbenější kuchyňskou úpravou<br />
pečená v troubě s česnekovým dresingem nebo na dýňovou polévku – recepty mohu zaslat<br />
emailem).<br />
„hokkaido –. pěstitel Z.D. (Původ: ArcheNoah)<br />
„panská“ * (C. maxima) původem ze Slovenska,krajová ?, plazivý typ, oranžová tuhá dužina,<br />
dobře skladovatelná, větší mírně ploché až kulaté plody, zelenavá hladká slupka (váha 3-5 kg),<br />
dobrá na kaši s cibulkou, zapečená,na polévky, podobně jako hokaido (“slovenské hokaido“).<br />
Pojmenování panská pochází údajně ze skutečnosti, že tato dýně byla tak dobrá, že ji jedli i páni,<br />
zatímco běžné dýně jen prostý lid, pěstitel G.E.<br />
„pečárka“* (C. maxima) – krajová z Vých. Slovenska, plod spíše plochý, světle zelená slupka,<br />
dužina žlutá až žlutooranžová, váha 3-5 kg, dá se dobře skladovat (v suchu asi do února/března),<br />
plazivá, zpočátku kvete jen samčími květy, plody nasazuje později. Trad. recept: dýně se naplocho<br />
rozpůlí a upeče v troubě, pak se vybírá dužina lžící přímo ze slupky (možno pomastit olejem),<br />
chutná obdobně jako bramborová kaše (nasládle) či vaječný žloutek; lze ji použít na škubánky<br />
(vařit kousky dužiny s trochou vody a přidá se hrubá celozrnná mouka např. špaldová), jde použít i<br />
na polévku, podobně jako dýně hokaido<br />
pěstitel Z.D. (Původ: <strong>Gengel</strong>)<br />
„Pečárka od Hornádu I“*- (C. maxima) oranžová, ploše kulovitá dýně, plazivá, tradiční odrůda z<br />
Vých. Slovenska, kde se sklízí pozdě na podzim a plody nechávají se na dvoře aby je „trošku chytil<br />
mráz“ - potom jsou sladší, peče se v troubě nebo v peci na sucho, nakrájené na 2-5 cm krajíčky,<br />
průměr plodu asi 30 cm, výška cca 20 cm, váha 5-6 kg, skladovatelná, semeno žluté barvy (jako u<br />
dýně Hokaido), původ biopěstitele z Vých. Slovenska, pěstitel G.E.<br />
Fazole keříčkové (Phaseolus vulgaris convar. nanus).<br />
Fazole jsou samosprašné, různé odrůdy nedáváme ale vedle sebe, proložíme alespoň záhonem<br />
jiného druhu, pěstujeme normálně jak jsme u fazolí zvyklí, výsev poč. května (v chladných<br />
polohách po ledových mužích). Okopáváme, při poslední okopávce rostliny přihrneme jako<br />
prevenci vyvracení. Na semeno bereme zdravé dobře vyvinuté rostliny, u keříčkových odrůd jen<br />
skutečně nízké (keříčkové, které nejeví dlouživý, popínavý růst)! Bez výběru se jinak původně<br />
22
keříčkové odrůdy stávají postupně polopopínavé až popínavé - což je původní podoba fazole -<br />
liány! Sklízí se, když jsou lusky zcela suché a zrno dostalo svou charakteristickou barvu, je tvrdé,<br />
rostliny jsou v té době už bezlisté. Z rostlin na semeno neotrháváme lusky na konsum. Při sklizni<br />
celé rostliny vytrháme a necháme doschnout na sušácích nebo pod střechou na vzdušném místě.<br />
Malá množství luštíme nejlépe ručně, větší množství vymlátíme např. v pytli. Některé odrůdy fazolí<br />
jsou popsány velmi stručně a s otazníky, nadšeným pěstitelům, kteří by chtěli pomoci s jejich<br />
podrobnějším popisem (např. výška rostlin, barva květu, rannost, přítomnost vláken v luscích apod.)<br />
a nebojí se trochy evidence - průběžných záznamů během sezóny můžeme zaslat „fazolový<br />
dotazník“ k zachycení těchto informací.<br />
„Bánov II“* - krajový ? ze Slovácka, směs dvou odrůd?, žlutohnědé, oválné, původ z lokálního<br />
tržiště z pol. 90. let 20.stol., pěstitel G.E.<br />
„Bánov IV“* - krajový ? ze Slovácka, původ z lokálního tržiště z pol. 90. let 20.stol., pěstitel G.E.<br />
„Blatný I“ - kresba podobná Vojákovým, světlejší (červenavá) kresba lidské postavy, snad totožné s<br />
odrůdou „Plevovec I“, z Křtin u Brna, pěstitel G.E.<br />
„Bučkovec I“ - semena béžová s fialovými skvrnami, snadno se kříží s jinými odrůdami, z<br />
Moravskoslovenského pomezí, některé lusky žíhané,. pěstitel G.E.<br />
„Čelověk“- z Ukrajiny (ves Mykolaivka), kresba postavy na semeni tvarově podobná jako u<br />
odrůdy Vojákové – zde „čelověk“, barva červenohnědá, v našich podmínkách spíše tmavší, keřík<br />
nižší, pěstitel G.E.<br />
„Černuchy“* - Stará rodinná odrůda. Pěstovala ji už babička dárce, který si ji pamatuje poprvé z<br />
prázdnin někdy kolem roku 1960. Keříčková odrůda, poměrně úrodná, dá se použít i na zelené<br />
fazolky, ale v domácnosti je spíše používána jako (suché) fazole. Při vaření obarví vodu (polévku)<br />
skoro do černa (viz název!). V rodině nejraději využívána na fazolový guláš. Na Hané se seje na<br />
svatého Marka tak jako ostatní teplomilné zeleniny, podle pranostiky „Na svatého na Marka, dé do<br />
země oharka.“ (přímo od soukr. pěstitele), pěstitel G.E.<br />
„Hanácká bělomasá“* - stará nebo krajová odrůda, bílé semeno, polopopínavý růst, pův.<br />
Genobanka Olomouc, pěstitel G.E<br />
„Jing&jang“ - keříčková odrůda s černobílým semenem v kresbě půl semena černé půl semena<br />
bílé barvy připomínající monádu. U některých semen v bílé zbarvené části i černý flíček (nebo<br />
flíčky) - vyvažování obou polarit. Odrůda pro srovnání se známým tyčkovým čočkofazolem (jing<br />
jang fazolí, slávistickou fazolí, zde v Seznamu také odrůda Troják (pha AL 21) aj.) kde jsou barvy v<br />
tomtéž rozložení ale jde o kombinaci červené a bílé, Semeno u keříčkových je poněkud protáhlejší.<br />
Omezené množství osiva, pěstitel G.E.<br />
„Kravky“ *- keříčkové fazole pěstované opět na semeno, semena připomínají černostrakaté<br />
plemeno krav. Odrůda dává slušné výnosy, ale vyžaduje více slunce. Opět jsem ji získal od<br />
příbuzné,velmi staré paní z Třanovic (u Č. Těšína) v roce 2011, která je pěstuje již od sedmdesátých<br />
let a získala je tehdy z Těšínského venkova. pěstitel J.K.<br />
„Máslová královna“* - stará odrůda, průměrný výnos, semeno protáhlé, válečkovité, barva fialovobílá,<br />
pěkná. pěstitel G.E.<br />
23
„Mikysková II“* - krajová ?, Slovácko, drobné fazole světle hnědé - na lusky?. pěstitel G.E.<br />
„Muelheim“ - keříčková odrůda, žlutý lusk, dobře použitelné na zeleno, od pěstitele z Německa,<br />
pěstitel G.E.<br />
„Na zeleno (Szabó)“- na sklizeň zelených nezralých lusků, lusky světle žluté barvy, rostliny<br />
středního vzrůstu, výška asi 50-60 cm, semeno růžové až tmavě růžovočervené, od soukromého<br />
pěstitele pěstitel G.E.<br />
„Panáčkové“*- odrůda s bílým semenem a červenou kresbou lidské postavy (“paňáčkem“) získaná<br />
od soukr. pěstitelky z Kvasic, snad krajová nebo stará?, přirovnávána k odrůdě Vojákové, srovnej s<br />
jinými podobnými odrůdami v Seznamu, vzrůst je keříčkový až polopopínavý (vyšší), lusk zelený,<br />
rovný, květ bílý, odrůda chutnala i srnkám, dobré na polévku, při vaření velmi zvětšují objem<br />
(hodně nabývají) pěstitel G.E.<br />
„Perla z Nábského údolí“- stará odrůda z Německa, z údolí řeky Naab (přítok Dunaje), nízký asi 40<br />
cm vysoký keřík, semeno bílé, lusky žluté, ke konzumu zeleninových lusků?, získáno od pěstitele z<br />
Německa jako „Naabtalperle“. pěstitel G.E.<br />
„Plevovec I“ - vzhled stejná jako „Blatný I“, lusk má vlákno, z Moravskoslovenského pomezí.<br />
pěstitel G.E.<br />
„Plevovec II“ - oválné fazolky špinavě sírové barvy, z Moravskoslovenského pomezí. pěstitel G.E.<br />
„Policajti“ * - keříčkové fazole pěstované na semeno, semena bílá s černou kresbou. Celek při<br />
troše fantazie připomíná hlavu - přilbu a tvář, odtud i místní, lidové pojmenování. Připomínají tak<br />
někdejší příslušníky SNB, kteří jezdili na motorkách. Odrůda je raná, velmi plodná a snáší i<br />
polostín. Získal jsem ji od příbuzné, velmi staré paní z Třanovic (u Č. Těšína) v roce 2011, která je<br />
pěstuje již od sedmdesátých let a získala je tehdy z Těšínského venkova. pěstitel J.K.<br />
„Přibyslavské“* - krajové ?, světle hnědé semeno - na zeleninové užití. pěstitel G.E.<br />
„Stará Bělá“* - rodinná odrůda, žlutohnědé semeno, na zrno. pěstitel G.E.<br />
„Šparglové“* - krajová z Východní Moravy (kolem Uh. Brodu), květ bílerůžový, lusk s vláknem,<br />
viz odrůda Sirkové, stabilní výnos, semeno dobře vařivé - výborně se rozvařují, poskytují polévku<br />
až „ smetanové, hlaďoučké“ chuti, pěstitel G.E.,<br />
"Šparglovka (Sedlácká)" * keříčková, se žlutým jemným luskem, plodná odrůda, poměrně raná, při<br />
řidším výsevu jsou rostliny mohutné a křehké, doporučuje se zpevnit je nakopčením, aby se<br />
nevyvracely. Údajně snese i částečné zastínění a plodí i pod stromy. Na lusky lze vysévat postupně<br />
pak plodí celé léto. Dá se použít i na suchá semena jako luštěnina<br />
pěstitel P.V.(původ: <strong>Gengel</strong>).– u mně se rostliny nevyvracely.<br />
pěstitel A.H. (získáno od pěstitelky P.V., původ <strong>Gengel</strong>) nenakopčené rostliny se vyvracely a<br />
polehaly, i tak ale daly dobrou úrodu; mohu potvrdit, že plodí i zastíněné, pěstovala jsem je ve<br />
smíšené kultuře s bramborami, které je svou mohutnou natí zcela přerostly, nevěřila jsem, že v<br />
takových podmínkách zaplodí, přesto se prosadily.<br />
„Taká<strong>cz</strong>“ - keříčkový, malé černé fazolky, původ z jižního Slovenska, na lusky, pěstitel G.E.<br />
24
„Ukrajina-černý“ - drobné černé semeno, keříčkový - výška asi do 40 cm, žlutý lusk vhodný na<br />
zeleninové užití (avšak některé lusky s vláknem), poměrně raný a plodný, pěstitel G.E.<br />
„Vojákové“* - stará odrůda?,na Hlučínsku pěstována už před 2.sv. válkou, bílé s hnědou kresbou<br />
připomínající vojáka v pozoru, robustní, mohutné, na suché fazole, dobře vařivé, vhodné i na<br />
přípravu pomazánek, zajímavé pro děti pěstitel D.T.H. (původ <strong>Gengel</strong>)<br />
„Willmann - fialový lusk“ - keříčková odrůda s masitým fialovým luskem na zeleninové využití,<br />
lusky vydrží dosti dlouho v použitelném stavu na zeleno. Semeno válcovité, béžové až tmavěji<br />
béžové, získáno před cca 20 lety z biodynamického zahradnictví z Německa, snad tehdejší běžná<br />
odrůda?, pěstitel G.E.<br />
„Zlatý roh" * Keříčková, stará odrůda. Zeleninová odrůda na lusky, které jsou křehké, chutné<br />
(barvy žluté), nízký vzrůst rostlin (asi 30cm), zralé semeno je válcovité, barvy okrově hnědé až<br />
zlatožluté, raná odrůda, dobrá násada, spíše do sušších poměrů, jinak trpí chorobami.. pěstitel P.V.<br />
(Původ: <strong>Gengel</strong>)<br />
„Znojemská (Haladova)“* rodinná odrůda, pěstovaná od 2.sv. války, zelenoluská, vyšší keříčková<br />
fazole, semeno variabilní barvy - nazelenaležluté až světle béžové, s mramorováním, odrůda je<br />
zdravého růstu odolávající chorobám; bezvlákná, velmi dužnatá, jemná a chutná. Při pěstování s<br />
jinými odrůdami se ráda "zvrhává“ a v dalším roce už není stejnorodá, dokonce se zhoršuje<br />
vařivost a lusky mívají sem tam vlákna. Zralé semeno se snadno vaří - bez namáčení 2hod, s<br />
namočením přes noc 1 hod. Dřeň po uvaření je velmi jemná, slupka neznatelná - nemusí se vystírat,<br />
nerozváří se příliš a vařením zvětšuje objem asi 2x. Od soukr. pěstitele,<br />
pěstitel G.E.<br />
pěstitel J.T. ( původ <strong>Gengel</strong>)<br />
„Žlutoluská z Bučkovce“ *- krajová ?, na sklizeň lusků, doba sklizně lusků trvá asi měsíc, z<br />
Moravskoslovenského pomezí , dobrá i na vaření suchých semen (vaří se rovnoměrně, nerozvařují<br />
se), pěstitel D.T.H. (původ <strong>Gengel</strong>)<br />
Fazole popínavé (Phaseolus vulgaris convar. vulgaris)<br />
vyžadují oporu pro pěstování (tyčka, palice, provazy, konstrukce), obvykle delší veg. doba než u<br />
keříčkových odrůd<br />
„Antoniovky“ původně ze Španělska od Antonia. „Využívají se na sběr zelených lusků, protože<br />
nemají hned ze začátku tak tvrdá vlákna a lusky (ale sbírají se opravdu hodně mladé)“- na vaření<br />
omáčky a na zavařování na sladkokyselo, pěstitel G.E.<br />
„Bělokarpatský mramor“ * semeno šedo-béžově mramorované, menší, z oblasti Bílých Karpat,<br />
krajová ?, od pěstitele H.V., pěstitel G.E.<br />
„Čočkofazol (Vlčice)“ - semeno menší, kulovité až oválné, červenobílé, rozdělené ve tvaru<br />
monády. Lusk krátký. Od místní pěstitelky. pěstitel I.L.<br />
„Čočkofazol“ též nazývané jing-jang nebo čočkohrách. Pozdně zrající, s krásným kulatým,<br />
menším semenem zbarveným červenobíle (rozdělené podobně tvaru monády - jin a jang), hůře se<br />
mlátí, má pevné lusky. Původ: <strong>Gengel</strong>, pěstitel Z.D.<br />
25
„Fialový“ - dlouhé fialově zbarvené lusky na zeleninové užití, také dekorativní, okrasné použití na<br />
pergole nebo plotu, možno pěstovat i v samozavlažovacím truhlíku, lusky po uvaření ztrácí fialovou<br />
barvu, podobný nebo totožný s odrůdou Mongolský, od soukr. pěstitelky pěstitel G.E.<br />
„Hnědý Dalmatin“ nízká tyčková odrůda, semeno obdobné jako u odrůdy Dalmatin ale červené<br />
příp. červenohnědé barvy, od soukromého biopěstitele, pěstitel G.E.<br />
"Holubičí" * krajové, tyčkové, vzrůst až 3m, ze Slovenska, krásné modrofialové zbarvení čerstvě<br />
vyloupaných semen, delší veg. doba, dobrý masitý kratší zelený lusk bez vlákna, na zeleninové<br />
užití. Původ: <strong>Gengel</strong>. pěstitel P.V.<br />
„Hrachovky z Olomouce“ - oválné béžové semeno s červeno-fialovými čarami a tečkami, z<br />
lokálního tržiště v Olomouci, pěstitel G.E.<br />
„Chomoutovská ledvinka“* - až 3 m vysoká robustní odrůda s hojnými nažloutlými květy, bělavě<br />
zelenkavými lusky přes 20cm dlouhými, jsou téměř hladké, ploché, rovné až zprohýbané, dlouho<br />
šťavnaté, jemně aromatické, 5-9semenné, později tuhé a blanité, bezvlákné, semena ploše<br />
ledvinovitá, narůžovělá až hnědavá s hnědým lemem kolem poutka -velmi podobná odrůdě Šamoa<br />
(pha AL23). Raná odrůda, při protrhávání dlouho nasazuje, mladší lusky za syrova i na hrubo<br />
nakrájené a povařené, zralá semena do polévek a salátů. Původ z Chomoutova u Olomouce. Od<br />
soukromého dárce. pěstitel G.E.<br />
„Julinčino“ * - semena střední velikosti, protáhle oválná, barvy krémové (béžové) s<br />
nepravidelnými černými pruhy sbíhajícími se k pupku, plochý, žíhaný lusk, dají se využít jak na<br />
zeleno tak na suchá semena. Přes pozdnější setí (na začátku června) dozrály v pohodě. Získáno od<br />
místní starousedlice, z rodiny, která se do Vlčice přistěhovala po 2. světové válce z Rumunska.<br />
pěstitel I.L.<br />
„Kraví oči (Tiefbraun)“ *- tyčková odrůda z Východního Slovenska, krajová?, semeno střední až<br />
větší, příjemné teplé hnědé barvy, pův. od biopěstitele z Německa, pěstitel G.E.<br />
„Krkoškovo“ * - semena menší až střední, oválná, na okraji často jakoby nepravidelně<br />
prolamovaná, smáčklá, zajímavé namodralé (až fialovo šedé) barvy, lusk plochý, kratší, žíhaný ,<br />
dají se využít jak na zeleno tak na suchá semena. Podobná odrůdě Holubičí (nebo s ní totožná). Přes<br />
pozdnější setí (na začátku června) dozrály v pohodě. Získáno od místní starousedlice, z rodiny,<br />
která se do Vlčice přistěhovala po 2. světové válce z Rumunska. pěstitel I.L.<br />
„Léčivý z Uherského Hradiště“* rostou „hodně vysoko“, semeno hnědošedé, ploché, lusk dlouhý<br />
pěkný žlutý - zeleninová odrůda?, vysoká úroda, podle trhovkyně jsou moc léčivé (“na všechno“),<br />
používá se odvar ze slupek (z lokálního tržiště)<br />
pěstitel R.PL. (Původ <strong>Gengel</strong>) menší výnos asi kvůli mrazíku na začátku vegetace - přežilo jen<br />
minimum rostlin. Lusky jsou velmi dobré na syrovo. Omezené množství semen.<br />
„Mongolský“ – neznámého původu, atraktivní fialové lusky, masité k zeleninovému použití, vydrží<br />
dosti dlouho křehké, pěstitel G.E.<br />
„Myší“ * krajová? z Vých. Slovenska, dlouhý žlutý lusk vhodný na zeleninové použití, později<br />
žíhaný červeně, lusky nasazuje výše, semeno plochá ledvinovitá fazole, barvy "myší" (hnědavě<br />
šedá)<br />
pěstitel R.PL. (Původ <strong>Gengel</strong>) menší výnos (možná to bylo tím, že trochu namrzly na začátku<br />
26
vegetace). Má velmi dobré lusky na syrovo nebo tepelné zpracování. Omezené množství semen.<br />
„Na drůbeží polévku"*- krajová z Vých Slovenska, spíše "polopínavá", výška až 1-1.2 m, semeno<br />
žluté, poskytující po uvaření vydatnou polévku obdobnou drůbeží. pěstitel G.E.<br />
„Od babičky Líby“ - tyčková odrůda ze zeleným, dlouhým, rovným příp. mírně zahnutým luskem,<br />
bílé semeno, bělavý květ, univerzálně využitelná sorta - lusky jak zelenina (dusit, vařit do polévky<br />
aj), suchá semena jako luštěnina, (od soukromých biopěstitelů), pěstitel G.E.<br />
"Oříšek(pha AL05)"* ČS. kultivar neidentifikovaný, od sousedky, která ji přivezla v r. 1949<br />
z Podkarpatské Rusi (region Užhorod) přes Rumunsko do Pošumaví. Pnoucí, pěstovaný pro<br />
semena, světle hnědá, s příjemnou chutí oříšku.<br />
Semena březen, pěstitel A.L.<br />
„Prešov“ (pha AL30) ČS?, HOR. Od staršího soukromého pěstitele ze Slovenska, 2008. Kultivar<br />
neidentifikovaný odlišný od běžně nabízených žlutých fazol, které mívají lusky buď kuželovité<br />
nebo ploché s černými semeny. Žlutý lusk, velmi široký a plochý, průsvitný, dlouho bez vláken,<br />
chutný, málo drobných bílých semen, což svědčí o tom, že odrůda byla šlechtěna spíš pro lusk. Na<br />
tyčkový fazol je ranný.<br />
Semena březen, pěstitel A.L.<br />
„Rychlovarka“* – krajová ?, z Moravskoslovenského pomezí, výška 100-200 cm, je rychle<br />
uvařená i když se předem nenamočí (asi za 1 hod.), semeno barvy žlutozelené, pěstitel G.E.,<br />
„Skořicový“* červeně žíhané semeno, původem z Vých Slovenska, snad tamní krajová odrůda?,<br />
pěstitel G.E.<br />
"Staroturanské strakaté" * -stará rodinná odrůda, do Čech přivezená ze Slovenska v 50. letech<br />
20.st., tradičně pěstovaná společně s barevnou směsí fazolí, které má babička nazývala "Panské",<br />
proti nim jsou však tyto rostliny méně robustní, lusky užší, protáhlejší, barvy světle žluté s<br />
červeným mramorováním, fazole smetanové s hnědou kresbou o velikosti kolem l cm, v naší rodině<br />
velmi oblíbené, do bramborového guláše, pod maso, do polévky "nasladko" i "nakyselo". pěstitel<br />
A.H.<br />
„Šparglovky (z Polné)“* - rodinná odrůda (v rodině pěstována cca od roku 1940), s lusky žluté<br />
barvy, bez vláken, křehké, masité, velmi chutné. Semeno čistě bílé. Dobře nasazuje i při protrhání<br />
lusků. Všestranné využitelná odrůda pro různé způsoby kuchyňské úpravy, včetně zamražování.<br />
(pozn. srovnej názvy Šparglové či Šparglovky u keříčkových odrůd v Seznamu)<br />
pěstitel G.E. Omezené množství osiva<br />
pěstitel P.V. (Původ: <strong>Gengel</strong>)<br />
pěstitel A.H. (získáno od pěstitelky P.V., původ <strong>Gengel</strong>), výborné lusky ke konzumu "nazeleno",<br />
stále bohatě dorůstají, velice chutné, křehké, a to i když se sklízejí větší (ostatní odrůdy, které jsem<br />
zkoušela, mají lusky v této velikosti již tuhé, vláknité a dřevnaté).<br />
"Troják (pha AL21)"* ČS, kultivar neidentifikovaný, od soukromé pěstitelky, jejíž rodina jej<br />
pěstovala na západním Slovensku, obec Cífer, před 1989, nejspíš již v 60. letech. Velice produktivní<br />
„čočkofazol“, semena bílo-tmavočervená, dozraje i v podhoří. Semena březen, pěstitel P.Z.<br />
„Vranov“* - krajová?, bílá zrna, dlouhé lusky, použitelné jak na zeleno tak na sklizeň suchých<br />
semen, stabilní výnos, „podušené na másle, posolené a s trochou česneku jsou za chvilku<br />
27
fantastické, lahodné, měkké, velmi chutné“, doporučeníhodná odrůda, pěstitel G.E.<br />
„Zelenomodrý ze Studeného potoka“ - tyčkový, semeno podlouhlé, válcovité, světle béžové barvy s<br />
fialovými podlouhlými flíčky (stříkané), lusk zahnutý až silně zahnutý, barevně stříkaný. Odrůda<br />
pěstována ve vyšší nadmořské výšce (870 m. n. mořem), získáno od soukromé pěstitelky z Horních<br />
Rakous, pěstitel G.E.<br />
„Zlatý déšť“ - neznámého původu, obdoba čočkokofazolu - též semeno dělené dvoubarevné avšak<br />
žluto-bílé, pěkné, větší a hranatější tvar než u čočkofazolu, úrodnější, pěstitel G.E.<br />
Fazol šarlatový (též ohnivý) (Phaseolus coccineus var. coccineus & bicolor), lidově např. švábi,<br />
bugárky, pecoky, fazol nachový apod. Tyčkové fazole různého zbavení, typické fialovo-černé,<br />
fialové, černé, bílé, různobarevně kvetoucí, semena dosti velká. Vyžaduje oporu! Jdou použít jako<br />
dekorace, pro zhotovení korálků ap., ale dobře i v kuchyni (semeno polévky apod., lusky jsou tuhé).<br />
Jedna z nejhojněji se vyskytujících kulturních rostlin, přežívající v domácím pěstování na semeno u<br />
řady lidí, často dlouho pěstovány v rodinách. F. šarlatový je cizosprašný - při maloplošném<br />
udržování odrůd a příznivém utváření terénu (t.j. např. mezi odrůdami jsou přirozené či umělé<br />
překážky jako keře, stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s bohatou nabídkou květů pro hmyz,<br />
porosty jsou napříč směru větru apod.) ve vzdálenosti nejméně 150 m nesmí kvést jiná odrůda.<br />
„Becoky“ * – tyčková odrůda s mnoha různými barvami semen a různou kresbou - vyskytují se<br />
semena černofialová, fialovočerná, hnědá, béžovohnědá i zcela bílá. Květy má červené, červenobílé<br />
i bílé. Velmi nenáročná odrůda snášející i mírné zastínění. Tato odrůda se u nás pěstuje pod tímto<br />
lidovým, nářečním pojmenováním již odnepaměti (becok = něco velkého, přerostlého). Místní<br />
specialita a u nás doma velmi oblíbené jídlo je fazolačka s povidly: Do změklých uvařených fazolí<br />
se přidají povidla (v množství dle chuti) a rozvaří se, pak se vše zahustí sladkou smetanou a<br />
moukou, dochutí se solí. pěstitel J.K.<br />
„Fazorka“* - krajová odrůda z Valašska, směs různě zbarvených (fialovo-černé příp. černé barvy)<br />
fazolí, „pne se tak vysoko jak dlouhé jsou palice na oporu“, menší semena, menší lusky, relativně<br />
raná, dříve zrající odrůda, tradičně používaná na přípravu polévky nebo „máčky z kyšky“ (omáčka<br />
z kyselé smetany).Osvědčila se někde také jako odolná mrazu- jako jediná přežila bez úhony<br />
pozdně jarní mrazíky.<br />
pěstitel G.E.<br />
pěstitel D.T.H.<br />
„Chropyňské šváby“ *- používané k popínání po plotě jako zástěna, okrasné, fialovočerné semena,<br />
také dobré na konzum, původem z Hané, pěstitel G.E.<br />
„Od starky zo Záhoria“ * - různě zbarvená semena, delší vegetační doba?, získáno ze Slovenska<br />
jako rodinná odrůda, omezené množství osiva pěstitel G.E.<br />
"Panské" * -stará rodinná odrůda, do Čech přivezená ze Slovenska v 50. letech 20.st., barevná směs<br />
(bílé, černé, hnědé, fialovo-černé, bílo-hnědé, strakaté i s mramorováním), lusky velké, tuhé, fazole<br />
o velikosti 2-2,5cm, velice syté, u nás nejoblíbenější na fazolovou polévku: před vařením nutno<br />
máčet 12-16hodin, vařit s bobkovým listem, sůl přidat až těsně před dovařením!, zahustit moukou<br />
rozkvedlanou ve sladké smetaně, nakonec přidat cibulku lehce osmahnutou na oleji nebo na másle<br />
se sladkou červenou paprikou. pěstitel A.H.<br />
28
"Podkarpatský barevný (pha AL01)"* ČS, kultivar neidentifikovaný, původ Podkarpatská Rus,<br />
Užhorod. Pnoucí, obvyklá směs velkých barevných semen. Tradiční recept sousedky: jako guláš<br />
s kysanou smetanou, bobkovým listem, cibulí, ostrou paprikou, klobásou a brambory.<br />
Semena březen, pěstitel A.L.<br />
„Podkarpatský bílý“ (pha AL13) * ČS. Ze směsi barevných semen (linie pha AL01) vyrůstá<br />
pravidelně i několik bílých. Bílosemenné rostliny jsou uznané jako var. albiflorus: bílý květ, pozdní<br />
dozrávání (nehodí se tedy do vyšších poloh). Pozor: cizosprašný, kříží se s barevným bicolor!<br />
Odstranit případné rostliny s červenými květy. Kvete až do mrazu, pozdní nedozrálé lusky jsou<br />
chutná zelenina. Semena březen (omezené množství).pěstitel A.L.<br />
„Tříbarevná k pergole“ * - tři barvy semen: čistě bílá, béžovohnědá a fialovočerná, barva květu<br />
bílá, bíločervená i červená. Odrůda používána dárkyní k popnutí pergoly jako okrasa i na jídlo, při<br />
výsadbě umisťována do jednoho hnízda vždy tři semena téže barvy, odrůda pěstována dárkyní po<br />
několik desetiletí. Původ soukromá pěstitelka, pěstitel G.E.<br />
„Rožďálovice (Stará Lubovňa)“* krajová? pův ze Slovenska, adaptovaná (asi 25 let) na těžké půdy<br />
v Rožďálovicích, pěstovaná na plotě, poměrně velké semeno, univerzálně využívaná (vařená s<br />
přídavkem smetany, klobásy, vajíčka apod) též na saláty s česnekem a cibulí a jogurtem<br />
(majonézou). pěstitel G.E.<br />
„Velká strakatá hnědá“ * -- rodinná odr., z Pardubicka, některá semena velká, po uvaření<br />
moučnatá, na polévky, výborná je podle dárce politá medem, delší vegetační doba, doporučujeme<br />
spíše do teplých oblastí, lusk velký, až 5-semenný, semena různě hnědě, bíle, fialově-černě<br />
zbarvená.<br />
pěstitel R.PL. (Původ <strong>Gengel</strong>) - bílá a strakatá semena. Pěstuje se velmi dobře, hodně pnoucí<br />
-velmi vhodný např. na zeď. Vyrostl mi do výšky cca 4 m a rostl by i výš. Přežil na rozdíl od<br />
ostatních fazolí i "ledové muže". Pěstuje se velmi snadno, jen je potřeba dát pozor na sprášení (je<br />
cizosprašný). Má velké lusky, které jsou chutné i za syrova (trochu tužší než typicky luskové<br />
fazole), ale hlavně se používá na suchá semena. Fazole jsou vynikající do guláše, polévek na<br />
mexický způsob -dobře se vaří a jsou velmi chutné.<br />
Hrách (Pisum sativum)<br />
Jednoduché pěstování i semenaření. Je samosprašný, ale různé odrůdy nedáváme raději těsně vedle<br />
sebe. Sejeme v dubnu, řádky asi 25-40 cm. Stačí okopávka proti plevelům a opora, aby se mohl<br />
pnout. Rostliny vybrané na semeno neotrháváme, ale necháme celé dozrát. Sklizený hrách necháme<br />
doschnout pod střechou. Malá množství vyloupáme nejlépe rukama, příp. výmlat. Hrachy se dělí na<br />
convar. medullare - dřeňový, semeno ve zralosti svraskalé, konzumuje se nezralý, běžné zahradní<br />
hrášky,convar. sativum - k vylupování, semena kulatá, k vaření jako luštěnina, convar. axiphium -<br />
cukrový, konzumují se celé mladé lusky (jsou bez tuhé pergamenové vnitřní vrstvy).<br />
ná, poměrně raný, dobře plodící, sladký a chutný, vhodná odrůda i pro začátečníky. pěstitel G.E.<br />
„Cukrový“* - stará odrůda, nepříliš velký výnos, plodí déle. pěstitel G.E.<br />
„Fialový kapucín“ Tato odrůda je starou krajovou odrůdou, která se dobře sklízí mezi bohatou natí<br />
hrášku díky tomu, že má fialové lusky, hrášky jsou zelené. Původ: Arche Noah, pěstitel Z.D.<br />
„Hejzlarová“*- stará rodinná odrůda cukrového hrachu (convar axiphium), u nás pěstovaná od r.<br />
1945, původně z Polska, z oblasti Zelowa, kde žila česká protestantská menšina, po 2. sv válce ji<br />
rodina při přestěhování se zpátky do Čech vzala s sebou. Vzrůstná a vysoká odrůda výška až<br />
29
1,8-2 m (opora nutná), za příznivého vlhkého počasí až 2,25 metru vysoká, typ cukrového hrachu:<br />
jí se celé mladé lusky - jsou masité, chutné, mírně nasládlé,různě zakroucené, s vláknem ve hřbetu,<br />
lusky jde využít nejen na syrovo ale jsou výborné i dušené (nebo vařené), květ fialový, semeno<br />
svraskalé, poměrně velké, nafialovělé, odrůda pozdnější, doporučeníhodná odrůda. pěstitel G.E.<br />
„Kapucín“ Hrách se světle hnědým, popř zelenohnědým semenem, květ fialový (pavéza světle<br />
fialová, křídla tmavě fialová), rostlina tvoří bohatství úponků (redukovaná listová plocha), získáno<br />
od soukromé pěstitelky, pěstitel G.E.<br />
„Libochovický“* - stará odrůda, (convar medullare) velké lusky, menší počet, chutný, vzrůstná<br />
vyšší (100-120 cm) odrůda, nutná opora, možno sít několikrát postupně pro postupnou bohatou<br />
sklizeň lusků k přímé konzumaci , pěstitel G.E.<br />
„ Nejranější“* - (convar. sativum) výška asi 1,3-1,4 m, stará odrůda k vylupování, jako zahradní<br />
hrášek využitelné pouze mladé lusky, později stárne a není tak chutný, nenáročný, opora<br />
potřebná..pěstitel G.E.<br />
„Ruský“* (var. medulare), zahradní hrách, mohutné, vysoké rostliny 1,8-2 m (opora nutná) s velmi<br />
velikými lusky (viz srovnej mák Ruský obří), chutný, odrůda snad původem z Ukrajiny ?, pěstitel<br />
G.E.<br />
„1541“* (convar axiphium) krajová odr. ze Slovenska, cukrový hrách - konzumují se celé lusky,<br />
podobný hrachu Hejzlarová, nenáročný, vysoký, opora nutná. pěstitel G.E.<br />
Chryzantéma jedlá (Kopretina jedlá) (Chrysanthemum coronarium)<br />
rostlina Dálného východu, sklízí se mladé asi 10-25cm dlouhé listy jako zelenina, dušená nebo<br />
syrová do salátů jako koření, výsev od dubna, vlhčí stanoviště, jednoletá, jednoduché semenaření -<br />
samovýsev, nenáročná. pěstitel G.E.<br />
pěstitel Z.D. Původ: ArcheNoah<br />
Jitrocel zubatolistý (Plantago coronopus)<br />
Listy sklízíme jako osvěžující, lehce nakyslý křupavý salát. Původem ze Středomoří, víceletá<br />
bylina, výsev od března, nenáročný na péči, samovýsevný, kvete už 1. rokem, zajímavý zubatý tvar<br />
listů. Bohatý na vitaminy, minerály, sliz, enzymy,... Původ: Dreschflegel, Německo, u nás znovu od<br />
r. 2012. pěstitel C.I.<br />
Kalebasa (Lagenaria siceraria) někdy nazývaná indická okurka<br />
jednoletá plodina z teplých oblastí, citlivá na mráz, předpěstovat sazenice doma (výsev koncem<br />
dubna), výsadba ven po zmrzlých na teplá chráněná stanoviště, příp ještě zpočátku krýt např.<br />
textílií. Domorodci využívají plody jejichž slupka vytvrdne jako nádoby v domácnosti, plováky<br />
na čluny do vody, hudební nástroje apod. Popínavá bujná rostlina vhodná např. k popnutí plotu,<br />
květ bílý pěkný, otevírající se navečer. Mladé kalebasky nehořkých odrůd je možné připravovat<br />
podobně jako např. cukety. Někdy se doporučuje rostlinu při délce asi 40-60 cm zaštípnout, aby se<br />
podpořilo dřívější nasazování samičích květů. Cizosprašná, při maloplošném udržování odrůd a<br />
příznivém utváření terénu (t.j. např. mezi odrůdami jsou přirozené či umělé překážky jako keře,<br />
stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s bohatou nabídkou květů pro hmyz, porosty jsou napříč<br />
směru větru apod.) v okolí ve vzdálenosti nejméně 250 m nesmí kvést jiná odrůda.<br />
„Kobak“* - plod dlouhý protáhlý, až 90 cm (1 m) dlouhý s baňkovitým rozšířením na konci, světle<br />
zelené, později blednoucí barvy, velmi dekorativní a obdivovaný jako zajímavá „dýně“, Kobak je<br />
30
dle informací dárce původní stará maďarská odrůda pěstovaná i na Východním Slovensku a<br />
používaná tradičně jako nádoba „na stahovanie vína“ (asi jako koštýř). Vysazujeme k opoře, aby se<br />
rostlina pnula nahoru a plod mohl volně viset a vyvíjet do rovného tvaru. Pro dobré vyzrání semen<br />
ponecháme na jedné rostlině nejvýše 1-2 plody, ostatní nasazené mladé kalebasky odštipujeme. Pro<br />
vyzrání semen ponechat plody na rostlině až do mrazu a pak je ještě nechat dojít doma. Velmi<br />
dekorativně působí plody kalebasy na ovocných stromech na podzim. Zralý plod je lehký<br />
(zlehkne),houbovitá dužina uvnitř vyschne, zralá semena jsou hnědá. pův. od biopěstitele z Vých.<br />
Slovenska, pěstitel G.E.<br />
„Lopó“ * plod dlouhý protáhlý, až 90 cm (1 m) dlouhý s baňkovitým rozšířením na konci, světle<br />
zelené, později blednoucí barvy, velmi dekorativní a obdivovaný jako zajímavá „dýně“, Kobak je<br />
dle informací dárce původní stará maďarská odrůda pěstovaná i na Východním Slovensku a<br />
používaná tradičně jako nádoba „na stahovanie vína“ (asi jako koštýř). Vysazujeme k opoře, aby se<br />
rostlina pnula nahoru a plod mohl volně viset a vyvíjet do rovného tvaru. Pro dobré vyzrání semen<br />
ponecháme na jedné rostlině nejvýše 1-2 plody, ostatní nasazené mladé kalebasky odštipujeme. Pro<br />
vyzrání semen ponechat plody na rostlině až do mrazu a pak je ještě nechat dojít doma. Velmi<br />
dekorativně působí plody kalebasy na ovocných stromech na podzim. Zralý plod je lehký<br />
(zlehkne),houbovitá dužina uvnitř vyschne, zralá<br />
pěstitel D.R. Původ <strong>Gengel</strong><br />
Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata)<br />
pěstování jako kukuřice (viz obiloviny), pěstuje se pro palice používané za syrova či po uvaření.<br />
Konzumní zralost je při přechodu z mléčné do voskové zralosti, cizosprašná (nebezpečí křížení)<br />
tedy v okolí ve vzdálenosti nejméně 400-500 m nesmí kvést jiná odrůda kukuřice !Pyl je přenášen<br />
větrem, výhodnější je proto umístění napříč směru větru než v jeho směru.<br />
„Sachara“ - naše starší odrůda (hybrid??), raná, stálá, “rostliny z přímého výsevu dohnaly ty<br />
předpěstované, takže z mého pohledu je zbytečné se předpěstováním zabývat... na rostlině byly i<br />
dva plně vyvinuté klasy což na kupovaných cukr. kukuřicích nebylo, tam jen jeden“ . Výborně<br />
chutnají také palice v listenech pečené v horkém popelu(podobně jako brambory) nebo na povrchu<br />
popela – zde nutno palicemi otáčet pěstitel G.E.<br />
Kozí brada pórolistá (Tragopogon porrifolius).<br />
zvaná i kozí brada fialová, ovesný kořen, salsify, salsifis. Kdysi se pěstovala pro kořen (podobný<br />
černému kořeni) - jde jej vařit, dusit na másle, dávat do salátů apod, využitelné jsou i mladé listy na<br />
špenát nebo do salátů. Zajímavé dekorativní fialové květy - dvouletá, 1. rokem kořen, 2. rokem<br />
kvete. Cizosprašná, při maloplošném udržování odrůd a příznivém utváření terénu (tj. např. mezi<br />
odrůdami jsou přirozené či umělé překážky jako keře, stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s<br />
bohatou nabídkou květů pro hmyz, porosty jsou napříč směru větru apod.) v okolí ve vzdálenosti<br />
nejméně 150 m nesmí kvést jiná odrůda.<br />
„Gasparin“ pěstitel G.E (od biopěstitelky z Rakouska)<br />
Kozlíček polníček (Valerianella locusta)<br />
Jeden z nejméně náročných a nejlahodnějších salátů, který lze sklízet od podzimu do jara.<br />
Jednoletka, výsev jaro-podzim, takřka bezpracný (krom odplevelování), drobná listová růžice<br />
chutná smetanově, jemně. Při kvetení se vzhled rostliny výrazně mění, stejně jako vůně, která se<br />
pak podobá kočičí moči či zápachu kozla (odtud název). Samovýsevná, velmi vděčný salát. pěstitel<br />
C.I.<br />
31
Krabilice hlíznatá (Chaerophyllum bulbosum ssp. bulbosum f. sativum)<br />
"Krabilice hlíznatá(PSR VG-260)"*<br />
původ: Pro Specie Rara, "starší bratr" <strong>Gengel</strong>u ve Švýcarsku, linie VG-260, nalezená v 1989<br />
v Dánsku slovenskou pěstitelkou.<br />
ZAP & HOR. Pěstovaná hlíznatá forma je už výsledkem bývalého šlechtění. Od středověku do 19.<br />
století poměrně známá kultura. Zvláštní pěstování : v létě zralá semena vydrží klíčivá jen několik<br />
měsíců; nutno řídce vysívat do živinami bohaté půdy (kompost, ne hnůj!), řádky 20cm, pozdě na<br />
podzim (pozor na plevel), místo označit ! Semena musí přejít mrazem, aby vzešla v březnu; listy<br />
jako u mrkve vyrostou brzy na jaře a usychají už od poloviny června; po celou tu dobu udržovat<br />
vlhkost; sklizeň v druhé polovině července: pečlivě vyhrabat hnědé oválné "mrkvičky" (viz foto),<br />
uchovávat v suchém, chladném a temném místě; zapomenuté menší mrkvičky přejdou mrazem,<br />
vyrostou napřesrok až do 2m, vykvetou (semena v srpnu) a zahynou; pro jistotu jich na podzim<br />
několik hluboko zasadit, aby je mráz nevyzvedl na povrch (místo označit). Rostlina není vytrvalá,<br />
semena nevydrží čili je nezbytné udržovat neustále dvě střídající se generace;<br />
Může nahradit kaštany (po krátkém dušení je moučnatá a nasládlá) v tradičním receptu záp. Evropy:<br />
na dušeném kořeněném sladkokyselém červeném zelí.<br />
Semenaření: Ejhle! Česko má tu „neblahou“ čest být rodištěm tohoto pozoruhodného druhu! Planá<br />
nehlíznatá forma obývá břehy všech velkých řek do asi 600m nv. Odtud se šíří podél cest, rybníků a<br />
mezí daleko, i mnoho kilometrů od řek: žije i na autobusovém nádraží Na Knížecí v Praze! Druh je<br />
cizosprašný, takže šlechtěné hlíznaté formy se pravděpodobně kříží s planými. Bezpečně lze tedy<br />
semenařit jen mimo zónu výskytu planého druhu, tzn. v západní Evropě anebo v Česku v podhoří.<br />
Ve Francií probíhá už 25 let šlechtění a rehabilitace této zeleniny.<br />
Čerstvá semena 3. dekáda července. pěstitel A.L.<br />
Křez úzkolistý (Diplotaxis tenuifolia) anebo Křez zední ( Diplotaxis muralis) – zatím nedokážeme<br />
přesně určit. Někdo, jako donedávna my, mu nesprávně říká víceletá rukola. Chutná podobně, ale<br />
ostřeji a kvete žlutě. Má široké salátové využití, vařená údajně chutná trochu jako maso. Víceletá,<br />
přímý výsev od podzimu do jara, množí se (až agresivně) samovýsevem. V ČR původní planá<br />
rostlina ruderálních stanovišť, náspů, rozpadlých zídek, na živnějších a vlhčích půdách budou<br />
ovšem listy větší, šťavnatější. V horkém létě tuto brukvovitou rostlinu napadají dřepčíci. Původ:<br />
Dreschflegel, u nás od r. 2006. pěstitel C.I.<br />
Lebeda zahradní (Atriplex hortensis)<br />
jednoletá, nenáročná zelenina. Známa v několika barevných formách - žluté, zelené a červené<br />
(rudé). Lze ji vařit jako špenát (má nižší obsah kyseliny šťavelové), jíst syrovou jako součást<br />
salátu, vysoký obsah vitaminu C. Sklízíme celé mladé rostliny nebo odlamujeme zespodu listy.<br />
Pěstování: bezproblémové, výsev brzy na jaře, snadno se množí samovýsevem. Pro postupnou<br />
sklizeň na jídlo, vyséváme postupně, při pěstování na semeno necháme rostliny dozrát.<br />
Zapleveluje. Cizosprašná, při maloplošném udržování odrůd a příznivém utváření terénu (t.j. např.<br />
mezi odrůdami jsou přirozené či umělé překážky jako keře, stromy, budovy; porosty jsou napříč<br />
směru větru apod.) v okolí ve vzdálenosti 100 m nemá kvést jiná odrůda.<br />
„Klobucká“*- lebeda zahradní se zeleným příp. zelenožlutým listem, udržuje se samovýsevem, v<br />
příznivých podmínkách dorůstá větších rozměrů , v nepříznivých zakrňuje a je malá. Vařené listy z<br />
přízemní růžice ( vybíhající se nedá jíst je už hořká a to hned zpočátku) jsou výborné na špenát, do<br />
polévky, lebedový list do ptáčků nebo jiného zabalovaného masa apod., od soukromé pěstitelky,<br />
pěstitel G.E.<br />
„Lebeda zahradní červená“, původ <strong>Gengel</strong>, pěstitel J.T.<br />
32
„Lebeda zahradní červená“: Velmi vzrůstný druh, skoro až plevel. Velmi snadno se množí<br />
samovýsevem. Listy jsou dobré za syrova nebo na špenát (případně do směsi jiných listových<br />
zelenin). Semen mám k dispozici hodně. Původ <strong>Gengel</strong>. pěstitel R.PL.<br />
„Lebeda zahradní červená“* pěstitel H.V.,<br />
„Brněnská červená“ * – intenzívně červené zbarvení listů, pro vaření špenátů i k dekorativním<br />
účelům, v kvetu výška 2 m, pěstitel G.E.<br />
„Lebeda zahradní zelená“ -léta se na zahradě udržuje samovýsevem, původ neznámý, rostliny<br />
velmi statné, až 2m vysoké. pěstitel A.H.<br />
„Lebeda zahradní žlutá“ (forma lutea) - typ lebedy se žlutozeleným - světle zeleným listem, využití<br />
jako jiné typy lebedy zahradní (původ: Botanická zahrada Tábor), pěstitel G.E.<br />
Ledenec nachový (Tetragonolobus purpureus)<br />
vikvovitý druh, krásné tmavě červené květy, rostlina tvoří drobné čtverhranné lusky asi 4-5 cm<br />
dlouhé, na konzum se sklízí nejmladší lusky (později tvrdnou), které vařené svou chutí připomínají<br />
chřest -odtud též název „šparglový hrách“. výsev dub/květen, do řádků asi (40)50-60 cm od sebe -<br />
tvoří širokou růžici pokrývající půdu, výška 30-50cm, zasílá se menší množství semen, pův Bot.<br />
zahrada Tábor<br />
pěstitel G.E.<br />
pěstitel J.S. (původ <strong>Gengel</strong>) – lusky zrají až později létě - na podzim,<br />
Lopuch větší (Arctium lappa)<br />
Vyskytuje se u nás běžně jako plevel podél cest, na rumištích apod. Obecně známá rostlina s<br />
velkými listy. Dvouletý, prvním rokem vytváří přízemní růžici listů, druhým rokem kvete (i 1,5m<br />
vysoký) . Lopuchové „vlky“, „bubáci“, „žebráci“ apod. slouží k dětským hrám, zachycují se svými<br />
háčky snadno na oděvu, ve vlasech apod. Květy navštěvují včely.<br />
„Lopuch planý“ - ze spontánního plevelného výskytu, ve srovnání se šlechtěným lopuchem (Gobo)<br />
klíčil nepravidelně, později, měl mnohem pomalejší vývoj. pěstitel G.E.<br />
Malabar špenát – Ceylon špenát – Basella -červená forma (Basella rubra)<br />
Dužnaté listy této asijské liány chutnají po řepě, jedí se syrové i vařené. Červené květy jako<br />
potravinářské barvivo. Náročnější na péči. Původně tropická trvalka, u nás pěstovaná jako teplo a<br />
vlhkomilná jednoletka (venku v teplých oblastech přežívá, ale ve skleníku poroste bujněji). Ideálně<br />
klíčí při teplotách kolem 20°C, výsev kvůli teplotě i sluneční intenzitě raději v polovině května,<br />
počáteční vývin je pomalý, později ale nutno dodat oporu (šplhá až do 2m). Jakmile začne šplhat,<br />
můžeme pozvolna začít sklízet listy (ale tak, abychom rostlinu příliš neoslabili). Semínko obalené<br />
dužnatým oplodím sbíráme, když má oplodí sytě modrou barvu a snadno se odděluje. V sezóně též<br />
možno množit řízkováním. Původ: Reinsaat (převzal z Arche Noah), u nás od r. 2012, semena<br />
pocházejí z rostlin pěstovaných hlavně ve skleníku, částečně i z venkovní výsadby. pěstitel C.I.<br />
Mangold (Beta vulgaris convar.cicla)<br />
výsev duben, listová zelenina na přípravu špenátů, dvouletka<br />
„mongold“- získáno na lokalním tržišti v pol. 90. let pod označením mongold (pravděpodobně<br />
zkomolenina z mangold), přechodný typ, řapíky s nádechem jemné červeno-fialové barvy. pěstitel<br />
G.E.<br />
33
Merlík všedobr (Chenopodium bonus henricus)<br />
sloužil dříve jako zelenina i léčivka (listy na zatvrdliny, rozpukanou kůži a podobné rány), vysoký<br />
obsah vitaminů, léčivka rolnických zahrádek, dříve výskyt tam, kde se pohyboval dobytek<br />
(“dusíkomilný druh“). Listy jako špenát (v chuti o něco ostřejší než běžný špenát) nebo nejmladší<br />
do salátů, květní výhonky dusit jako chřest. Je vytrvalý, nevyžaduje prakticky péči, občas<br />
okopávku, snese i polostín, výsev jaro (duben) neb podzim (září), někdy obtížně klíčí, možný i<br />
vegetativní způsob množení dělením trsu<br />
„Merlík všedobr“ - „odrůda“ neznámého původu, osvědčená, pěstitel G.E.<br />
„Merlík všedobr“ Původ: PlantaNaturalis, pěstitel Z.D.<br />
„Stádla ≈ Stadlern“ (chen AL05) ZAP & HOR. Původ ze sudetské osady, 800m.<br />
Semena březen. pěstitel A.L.<br />
Mochyně peruánská (Physalis peruviana)<br />
Žluté bobule velikosti třešní velice lahodné, sladkokyselé chuti připomínající ananas. Jí se syrové,<br />
máčené do čokolády jako delikatesa, suší se jako rozinky, k přípravě kompotů, marmelád. Původem<br />
z Jižní Ameriky, jednoletá lilkovitá rostlina vzhledem podobná mochyni židovské třešni. Pěstuje se<br />
stejně jako rajčata (předpěstovat, spon 1m), vyžaduje teplé, slunné polohy, dostatek vláhy a živin.<br />
Při správné péči pak plodí bujně a dlouho, až do prvních podzimních mrazů. Plody sklízíme<br />
postupně, když je míšek kolem bobule suchý, šustivý. Původ: Reinsaat, Rakousko, u nás od r. 2012.<br />
pěstitel C.I.<br />
Mrkev (Daucus carota ssp.sativus)<br />
obecně známý druh, pro semenaření (přezimování) botanicky dvouleté mrkve vyséváme až v<br />
červnu/červenci, jinak kořeny obvykle přerůstají, Cizosprašná, při maloplošném udržování odrůd a<br />
příznivém utváření terénu (t.j. např. mezi odrůdami jsou přirozené či umělé překážky jako keře,<br />
stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s bohatou nabídkou květů pro hmyz, porosty jsou napříč<br />
směru větru apod.) v okolí ve vzdálenosti 100-150 m nesmí kvést jiná odrůda, pozor také na plané<br />
mrkve čili mrkvousy!<br />
„Ochsenherz“- stará odrůda mrkve západoevropského původu uváděná již v 19. století, krátký<br />
silnější kořen oranžové barvy, v překladu Ochsenherz znamená „volské srdce“, získáno od<br />
biopěstitelky z Rakouska, pěstitel G.E.<br />
„Táborská žlutá“ stará odrůda mrkve (původně asi krajová) se žlutě zbarveným kořenem, kořen<br />
vřetenovitý, mohutný, žluté barvy, nať bujná, velká. Trpí zelenohlavostí (zelenáním konce kořenů<br />
nad zemí) - při poslední okopávce kořeny dobře nakopčíme, aby byly zakryty půdou a nezelenaly.<br />
Vitální odrůda s vysokým výnosem velmi dobře skladovatelných kořenů, chuťově však méně<br />
sladká, (hrubší chuti) než současné prošlechtěné odrůdy mrkve, avšak velmi vhodná pro tepelnou<br />
úpravu v kuchyni (do polévek, dušená apod) i v pěkné barevné kombinaci s běžnou oranžovou<br />
mrkví. Odrůda se dosud vyskytuje v současném komerčně dostupném sortimentu, je zde ale vedena<br />
jen jako krmná. V tomto Seznamu ji zařazujeme výjimečně z didaktických důvodů, pěstitel G.E.<br />
Okurka (Cucumis sativus)<br />
teplomilná, buď z přímého výsevu (v 1/2 května) nebo předpěstování (výsev ve 2. půli dubna),<br />
výsadba po zmrzlých, hnojíme kompostem, zálivka, trpí plísní okurkovou, okurka je cizosprašná,<br />
při maloplošném udržování odrůd a příznivém utváření terénu (tj. např. mezi odrůdami jsou<br />
přirozené či umělé překážky jako keře, stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s bohatou<br />
34
nabídkou květů pro hmyz, porosty jsou napříč směru větru apod.) v okolí ve vzdálenosti 150 m<br />
nesmí kvést jiná odrůda.<br />
„Jagienka“ - polská odrůda nakladaček (získáno přes slovenského biopěstitele), chutná, úrodná<br />
odrůda, plody souměrné, plodnost nastupuje brzy, pěstitel G.E.,<br />
„Nakladačka od Hornádu - typ kornišonky“ * získáno jako místní stará odrůda nakladaček<br />
Východního Slovenska, plody malé soudečkovité až protáhlé, ne zcela jednotné vzezření, úrodná<br />
vzhledná sorta, dosti dlouho odolávající plísni, od biopěstitele ze Slovenska, pěstitel G.E.<br />
„Znojmia“* - šlechtěná starší odrůda, vytvořená na šlechtitelské stanici ve Valticích jako kříženec<br />
(Mělnické X Znojemské). Zavedena do sortimentu v šedesátých letech 20.století, s cílem<br />
poskytnout odolnou a otužilou okurku nakladačku také pro oblasti s poněkud chladnějším a vlhčím<br />
klimatem než měla Jižní Morava se svou původní Znojemskou nakladačkou. Pokusné výnosy v<br />
řepařské oblasti byly vyšší u Znojmie než u Znojemských, vzhled plodů je ale prakticky stejný<br />
jako u Znojemských nakladaček. Znojmia je později vedena v literatuře asi také pod označením<br />
Pálava nebo Palava. Od soukromého pěstitele z Rakouska, omezené množství osiva, pěstitel G.E.<br />
Paprika (Capsicum annuum)<br />
teplomilná zelenina a kořeninová rostlina, předpěstujeme sazenice, výsadba po ledových mužích,<br />
příp. také skleníky, apod. Zeleninové odrůdy - konzumace běžně známým způsobem. Kořeninové<br />
odrůdy: sušíme pro výrobu koření (sušená červená paprika do gulášů, mas apod.), před mletím nebo<br />
drcením v hmoždíři musí být paprika zcela suchá! (umělé dosušení nutné) Při práci s pálivými<br />
paprikami nutno dbát nejvyšší opatrnosti, nesahat si prsty do očí, nosu apod., pracovat v rukavicích<br />
(příp. citlivější osoby může dráždit i samotná přítomnost této papriky a to i na delší vzdálenost!).<br />
Paprika je samosprašná ale s potenciálem k cizosprášení, mezi odrůdami by měla být vzdálenost<br />
alespoň 50m. Vzhledem k tomu, že paprika nepotřebuje k opylení hmyz, je možné izolovat odrůdy<br />
pod netkanou textílií. Pozor na křížení sladké a zeleninové papriky je-li v okolí pěstována pálivá<br />
odrůda !<br />
„Bulharská žlutá“ - pálivá, převislé plody, žluté, rostla dobře v kbelících, od biopěstitele ze<br />
Slovenska, pěstitel G.E.<br />
„Hodonínská sladká převislá“* - stará odrůda kořeninové papriky z Jižní Moravy, keřík nízký, s<br />
plody nízko u země, plod převislý, v bot. zralosti červený, kuželovitý, rovný, tenkostěnný (tloušťka<br />
stěny asi 2-3 mm), dužina sladká, příjemně kořenitá. pěstitel G.E.<br />
„Nitranská krajová“* sladká kořeninová paprika, krajová odrůda z jižního Slovenska, plod<br />
zpočátku zelený, ve zralosti červený, 12-15 cm dlouhý, v průměru asi 2-3 cm, často zahnutý a<br />
zkroucený, tenkostěnný, raná až velmi raná odrůda, nenáročná, vhodná pro písčité a suché půdy,<br />
pěstitel G.E.<br />
„Severka“* - zeleninová odrůda našeho staršího sortimentu (povolena 1952), plod převislý,<br />
hranolovitý, nebo špičatý, žebernatý, nejprve tmavě zelený, v botanické zralosti červený, během<br />
vegetace se může objevit i zčernání plodů způsobené barvivy antokyany (přechodné, nejedná se o<br />
chorobu). Rostliny nižší až středně vysoké, rozložité. Je to raná až středně raná odrůda vhodná i pro<br />
polní pěstování v chladnějších polohách, ve kterých je možno papriku ještě pěstovat (viz jméno!).<br />
Plod nepálivý, odrůda obsahuje poměrně hodně beta karotenu, (z genobanky Olomouc), pěstitel<br />
G.E.<br />
35
Pažitka čínská též označovaná jako česnek hlíznatý, česnekopažitka, Nik Niku....(Allium<br />
tuberosum)<br />
Vytrvalá rostlina, plně mrazuvzdorná, rostoucí do výšky asi 25(-50) cm. Má velmi dekorativní<br />
květenství VIII-IX, přitahující velké množství užitečného hmyzu. Roste na na slunných až<br />
polostinných stanovištích. Množí se dělením trsů a semeny (sama se vysemeňuje až příliš). Použití<br />
jako u klasické pažitky, akorát je tužší.<br />
pěstitel P.V.<br />
pěstitel A.H. (semena získaná od soukromého pěstitele), využití jako klasická pažitka, listy jsou<br />
poněkud tužší, s česnekovou příchutí, má velice krásná ozdobná bílá květenství.<br />
Petržel kadeřavá (Petroselinum crispum foliosum)<br />
dvouletka, výsev v dubnu, 1. rokem sklizeň listů, 2. rokem kvete a nese semeno, Cizosprašná, při<br />
maloplošném udržování odrůd a příznivém utváření terénu (t.j. např. mezi odrůdami jsou přirozené<br />
či umělé překážky jako keře, stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s bohatou nabídkou květů<br />
pro hmyz, porosty jsou napříč směru větru apod.) v okolí ve vzdálenosti nejméně 100-150 m nesmí<br />
kvést jiná odrůda. Kříží se i petržel listová s petrželí kořenovou.<br />
„Ukrajina“- naťová listová kadeřavá petrželka pro sklizeň listů, listy sytě zelené. Zdravý růst, listy<br />
na ozdobu, bezproblémová, nenáročná. pěstitel G.E.<br />
Potočnice lékařská ( Nasturtium officinale)<br />
Vytrvalá bylina, rostoucí v mělké stojaté i tekoucí vodě. Používá se jako salát s pikantní příchutí,<br />
pro velmi vysoký obsah vitaminů, esencielních bílkovin, vlákniny a d., dříve používána k léčbě<br />
avitaminosy. Vysévat lze celoročně, při oteplení okamžitě klíči. Vhodným substrátem je těžká i<br />
lehká zemina trvale zamokřená, např. květináč stále stojící v misce s vodou či truhlík bez<br />
odtokových otvorů. Po vyklíčení může voda stát i několik centimetrů nad substrátem. Vhodné je<br />
pobřežní stanoviště stojaté či ještě lépe tekoucí vody. Preferuje živné půdy, plné slunce. Kvete<br />
okamžitě při dlouhém dnu (jako ředkvička), listy lze tedy sbírat na jaře a na podzim, v době<br />
krátkého dne. Roste i při nízkých teplotách, je mrazuodolná. Ve studeném skleníku lze prodloužit<br />
sklizňovou sezonu. Plazivý oddenek trčí několik decimetrů z vody, při květu až 70 cm. Ve špinavé<br />
vodě nutno dobře oprat, nebo sbírat části lodyh nesmočené ve vodě. Vodní plochy u pastvin mohou<br />
být promořeny motolicí či jiným parazitem skotu a zvěře. Množit lze snadno pohozením<br />
několikacentimetrového oddenku do mělké vody. U nás v přírodě vzácná bylina. Nabízená<br />
potočnice je patrně několik staletí pěstovaný klon ze západní Evropy, kde má, zejména ve Francii a<br />
Anglii, větší a dlouhou tradici. pěstitel J.M.P.<br />
Rajče (Lycopersicon esculentum)<br />
známá plodová zelenina, předpěstování sazenic ve skleníku nebo doma na okně (ve druhé půli<br />
března), výsadba otužených sazenic ven po „ledových mužích“, hnojíme, často trpí plísní<br />
bramborovou.<br />
„Black Cherry“ – drobnoplodé rajče koktejlové typu, plůdky malé, kulaté, tmavé barvy (fialovočerno-červené),<br />
bohatě plodí, rajče výborné sladké chuti a typickým aroma.<br />
pěstitel D.R.<br />
pěstitel G.E. (původ Botanicus)<br />
„Black Frumtula“ - plody kulaté až válcovité, masité, se zelenavou kápí u stopky (podobně jako u<br />
odrůdy Černý princ) pěstitel D.R.<br />
„Black Plum“ - obdoba odr. Black Cherry, plody tvaru pěkné švestky, dobrá plodnost pěstitel D.R.<br />
36
„Celsior“ -původ Dreschflegel, odrůda doporučená pro venkovní pěstování - síla odrůd je v druhé<br />
půli vegetace, kdy jiné odrůdy již odcházejí pěstitel D.R.<br />
„Černý princ“- tyčkové; kulatý, vícekomorový plod (masový typ) tmavě červenohnědý se zelenou<br />
kápí, velmi dobré chuti, plod středně velký, vyrovnaný, někdy praská, plodnost velmi dobrá, středně<br />
pozdní odrůda, vhodná zejména pro foliovníky příp. pěstování v pytlích, pův z Ukrajiny,<br />
velmi dobré rajče, po přezrátí moučnatí, zajímavá kresba „zelené čepičky“, která stéká dolů pěstitel<br />
D.R.<br />
„Čipollino“ - krátká veg. doba, menší až střední plody, šťavnaté, možno i bez opory, keříčková<br />
odrůda, dosti raná, plod červený, dvoukomorový, dobrý (nechat vyzrát), možno i pro pěstování v<br />
kýblících<br />
pěstitel G.E.<br />
pěstitel D.R. příjemná chuť, pěkná úroda<br />
„De Berao“ - tyčkové, velmi vysoké rostliny, o něco pozdější nástup plodnosti, vejčité protáhlé<br />
červené plody, moučnatější chuti, někdy trpí praskáním plodů, rostliny ale velmi dobře odolávají<br />
plísni bramborové, proto vhodné rajče pro venkovní polní pěstování, plodnost dobrá, od soukromé<br />
pěstitelky.pěstitel G.E.<br />
pěstitel Z.D. (původ Arche Noah) odrůda odolná plísni, vhodné k vyvázání na tyčku, plody červené<br />
4-7cm v průměru. Bez vylamování roste až 2,5m do výšky, plody červené a chutné, plodí dlouho<br />
do podzimu.<br />
„Golden Curant“ - drobnoplodé liánovité rajče s oranžovými plody, ostřejší chuti připomínající<br />
rajče divoké žluté, lze vyvazovat nebo pěstovat volně na divoko, (původ G.E.) pěstitel D.R.<br />
„Gold Nugget“ - žlutooranžové drobnoplodé tyčkové rajče, plody do průměru 2 cm, sladké chuti,<br />
(původ G.E.) pěstitel D.R.<br />
„Hanácké nejranější“* naše stará tyčková odrůda vyšlechtěná z odrůdy Lukulus - počátek<br />
šlechtění r 1920, plod oválný menší až střední 4-5 cm v průměru, červený, 2 komorový šťavnatý a<br />
chutný (salátové rajče), plody velikostně vyrovnané, na rostlinách v úhledných, pravidelných<br />
hroznech, výborné chuti, (jedna z nejchutnějších odrůd), raná odrůda (původ IPK). pěstitel G.E.<br />
„Japonský Karlik“- tyčkové, nepříliš vysoké rostliny, kulaté střední plody 100-150(-200) gr. váhy,<br />
průměr plodu asi 7 cm, chutné šťavnaté, jemné, masový typ vícekomorového plodu, v roce 2006<br />
velmi plodná odrůda, získáno z Vých. Slovenska od soukr. pěstitelky, pěstitel G.E.<br />
„Kosmonaut Volkov“ - velké plody (až 650g) masité, na rychlé zpracování ne na přepravu, opora<br />
nutná, venku trpí chorobami, vhodné spíše pro skleník.<br />
pěstitel D.R. (získáno z <strong>Gengel</strong>u) velký vzrůst, plody masité a velké (některé i přes 800g)<br />
„Kulaté velké“ - robustní růst, plody opravdu „kulaté, velké“, průměru 6 cm, příjemné chuti a<br />
typické rajčatové barvy, (původ G.E.) pěstitel D.R.<br />
„Limon liana“- tyčkové rajče žluté barvy a vskutku citronovitého tvaru. V hroznu nasazuje větší<br />
počet plodů - citronky jsou pak malé, včasnou probírkou lze zvětšit plody na pěkný citron<br />
(hmotnost asi 100 gr), chuťově méně výrazné, pozdnější - spíše pro teplé polohy, původ Ukrajina,<br />
omezené množství osiva.<br />
37
pěstitel G.E.<br />
pěstitel D.R.<br />
„Olomoucké nízké“* - stará keříčková odrůda, zapsaná do sortimentu r. 1954, plod červený, střední<br />
až větší, 3-4 komorový, poměrně raná odrůda, (původ IPK) pěstitel G.E.<br />
„Ostravské rané“* stará odrůda, zapsána do sortimentu r.1952, tyčkového nižšího vzrůstu (asi 0,7-<br />
1m), plod menší až střední, červený, 2-3 komorový, oválný příp. mírně žebrovatý, chutné salátové<br />
šťavnaté rajče, velmi raná odrůda použitelná i pro chladnější oblasti, doporučeníhodné (původ<br />
IPK).<br />
pěstitel G.E.<br />
pěstitel D.R.<br />
„Paprika“ - pěkné rajče, plody ve tvaru papriky (podlouhlé) až 10 cm dlouhé, masité, chutné,<br />
(původ G.E.) pěstitel D.R.<br />
„Pražské dlouhé“* - stará nebo krajová česká odrůda, tyčkové, plod červený, hranolovitého až<br />
slivovitého , protáhlého tvaru (některé plody opravdu velmi dlouhé), na vrcholu smáčklý (propadlý<br />
dovnitř), váhy asi 50 gr. , uvnitř „suchý“ - bez šťávy , ale s masitou, dobře vyvinutou stěnou plodu,<br />
velmi vhodný na tepelnou úpravu (vaření), ne zcela ranná odrůda, omezené množství osiva, pův.<br />
Genobanka Olomouc, pěstitel G.E.<br />
pěstitel D.R.- výborné do příloh, salátů nebo rovnou ze stonku na zahrádce<br />
„Pražské dlouhé žluté“ - tvar a chuť jako Pražské dlouhé avšak plody žluté barvy pěstitel D.R.<br />
„Rajčata mix odrůd, barev a tvarů“ Od roku 2004 usilujeme o vzájemné křížení mnoha odrůd<br />
rajčat pro získání variability. Rajčata nevyštipujeme ani nevyvazujeme, necháváme plazit přirozeně<br />
a selektujeme na: schopnost plazit se ale zároveň dobře plodit a unest plody nad zemí, na nejranější<br />
a nejpozdnější sklizeň, na odolnost proti plísni, na barevnou a tvarovou pestrost. Tento mix<br />
obsahuje červená a růžová rajčata různých tvarů, velikostí a původů. Máme zájem o další odrůdy<br />
rajčat. pěstitel C.I.<br />
„Rajče divoké červené“(Lycopersicon pimpinellifolium?) - malé plody (asi velikosti menší třešně),<br />
velmi chutné, šťavnaté, typické rajčatové aroma. Roste a plodí i bez opory (plazí se) i bez<br />
zaštipování, odolné chorobám, plodí až do 1.mrazíků, přezrálé plody praskají. Na rozdíl od běžných<br />
rajčat roste v plně organicky hnojené půdě snad až příliš bujně (možné oddalování doby plodnosti)<br />
a proto je lze dobře vysazovat do druhé trati. Vhodné pro venkovní pěstování, místo ve skleníku tak<br />
můžeme ponechat velkoplodým odrůdám. Ideální plodina pro permakulturu i víkendové<br />
zahradníky.“ ...rajčatům divokým velkým jako třešeň se mí známí smáli, ale chuť všechny<br />
nadchla“, Doporučeníhodná odrůda. pěstitel G.E.,<br />
pěstitel J.S. (původ <strong>Gengel</strong>) na rozdíl od jiných rajčat je lépe přímo k němu organicky nehnojit.<br />
pěstitel P.V. (Původ: <strong>Gengel</strong>)<br />
pěstitel J.M.P. (Původ <strong>Gengel</strong>) odolné zejména plísni bramborové, nenáročné, plazivé. Po umytí<br />
plody praskají, nutno omývat těsně před použitím. V bohatších půdách rostou plody větší, než v<br />
méně živných.<br />
„Rajče divoké klokaní“ – velmi podobné rajčeti divokému červenému: bujný růst, bez vyštipování,<br />
plazí se po zemi, plůdky malé kulaté, červené, aromatické a chutné ale jeví se o něco větší než u<br />
rajčete divokého červeného ! Bohatá násada plodů. Nehnojit přímo ale dát do druhé trati. Od<br />
soukromého pěstitele, původně dovezeno z Austrálie (z prostředí permakultury), pěstitel G.E.<br />
38
pěstitel A.H. -toto rajče na zahradě považuji za malý zázrak, rostlo a bohatě plodilo bez jakékoli<br />
péče! nečekala jsem, že poroste tak bujně, takže jsem rostliny vysadila zbytečně nahusto, plazily se<br />
po zemi a vytvořily téměř neprostupnou houštinu, což přispělo k tomu, že byly napadeny plísní,<br />
které však stačily odrůstat a znovu plodit na zdravých výhonech; z osmi rostlin jsem sklidila<br />
několik kbelíků rajčat vynikající chuti, za jedinou nevýhodu považuji jejich časté praskání při<br />
utrhnutí.<br />
pěstitel P.So. zašlu od vyčerpání zásob.<br />
„Rajče divoké žluté (Pidi z Francie)“ -drobné žluté plůdky (o něco menší než u divokého rajčete<br />
červeného), dobře odolávají plísni, odolné proti praskání (odolnější než u divokého rajčete<br />
červeného), na ozdoby pokrmů apod., plazivý růst bez opory a zaštipování, vhodné pro extenzivní<br />
pěstování, drobná semínka<br />
pěstitel G.E.(od pěstitele M. R.)<br />
pěstitel D.R. -velmi odolné plísni, do prvních mrazíků hojně plodilo, krásné žlutooranžové drobné<br />
plody s výraznou „rajčatovou“ chutí, stály za to, má raději sušší podmínky, nezmar<br />
pěstitel J.M.P. (Původ <strong>Gengel</strong>) odolné zejména plísni bramborové, nenáročné, plazivé. Plody mají<br />
tužší slupku než červená forma divokých rajčat, ale díky tomu podstatně méně praskají.<br />
pěstitel A.H. -má výbornou a velice rychlou klíčivost (sela jsem je ve stejnou dobu jako rajče<br />
klokaní, toto vzcházelo mnohem rychleji), bohužel nemohu potvrdit, že by bylo odolnější plísni<br />
než jiné druhy, u mě je napadeno každoročně, odolnost proti praskání potvrzuji.<br />
pěstitel Z.D. (Původ: ArcheNoah) odrůda odolná plísni, původní předchůdce dnešních odrůd cherry<br />
rajčat. Zpočátku pomalý růst, potom dlouho plodí malé žlutooranžové plody, velmi sladké, velikosti<br />
1-2cm v průměru. Nepotřebuje oporu a samo se plazí po zemi, jedna rostlina zabere až 2m<br />
čtvereční.<br />
pěstitel C.I. -může být zkřížené s jinými rajčaty. Drobné žluté plůdky (o něco menší než u divokého<br />
rajčete červeného), dobře odolávají plísni, odolné proti praskání (odolnější než u divokého rajčete<br />
červeného), na ozdoby pokrmů apod., plazivý růst bez opory a zaštipování, vhodné pro extenzivní<br />
pěstování, drobná semínka.<br />
„Rotes Herz“ (Červené srdce) srdcovitý tvar, masité a chutné rajče, střední až větší velikosti,<br />
náchylné k praskání, plodnost slušná pěstitel D.R.<br />
„Roubíčkovo pupíkaté“* - rodinná odrůda, keříčkové rajče sytě červené barvy, střední velikosti<br />
plodu i vzrůstu, s pupíkovitým výrustkem na konci plodu, „u nás doma populární pro svoji jemnou<br />
chuť a „pupek“ hlavně u dětí, které mně vše ozobou hned na stonku a já mám co dělat, abych něco<br />
nasemenařil“<br />
pěstitel G.E.<br />
pěstitel D.R.<br />
„Rudomasé z Hané“* krajová?, zdravý růst, pozdější plodnost, plody velké, bledě rudé, u stopky<br />
ve zralosti zelenavé, jemná slupka-náchylné k praskání, pěstitel D.R.<br />
„Ruské masové“ - tyčkové rajče, plody velké až velmi velké, ploššího tvaru, vícekomorové, masité,<br />
vynikající šťavnaté chuti, pozdnější, vhodné spíše pro fóliovník nebo skleník, dát dostatečně pevné<br />
tyčky , aby se rostliny nevyvracely! pěstitel G.E.<br />
„San Marzano“ - tyčkové, rajče paprikovitého tvaru, asi 10 cm dlouhé, stará odrůda<br />
jihoevropského původu pěstitel D.R.<br />
„Selandia“ * stará odrůda tyčkového rajčete. Plod kulatý, pravidelný, cihlově červený, úhledný,<br />
39
zpravidla tříkomorový (méně dvoukomorový), střední velikosti cca100gr. Výjimečně některé pozdě<br />
nasazené plody velké, žebernaté. Získáno od soukromého dárce, který odrůdu pěstuje nepřetržitě<br />
více než 50 let. "vysoce úrodná, mají jemnou příjemnou chuť, slabou slupku. Zrají o něco déle, než<br />
ostatní odrůdy“. Odrůda zejména na přímý konzum, také na vaření leča a kečupů, doporučeno pro<br />
pěstování ve foliovníku/skleníku nebo chráněné místo, možno také v nádobách. Odrůda byla v<br />
Československu použita i ve šlechtění rajčat,<br />
pěstitel G.E.<br />
pěstitel D.R.<br />
„Superpupík“ - objevivší se v odrůdě Roubíčkovo pupíkaté, vynikala oproti ní vyšším vzrůstem<br />
(kolem 150 cm, 6 pater), plodností a velikostí plodu (8-10 cm dlouhý, průměru 3-5 cm) - jakoby<br />
protáhlá variata s dlouhým pupkem; chutí, barvou, dělením přepážek identické s Roub. pupíkatým<br />
pěstitel D.R.<br />
„Tiger Tom“ – tyčkové rajče , plody kulaté, dvoukomorové, střední velikosti, šťavnaté a chutné,<br />
červené barvy se světlejšími „tygřími“ pruhy na slupce – viz název. Tygrování je ještě patrnější za<br />
zelené barvy plodů (původ Botanicus), pěstitel G.E.<br />
pěstitel D.R.<br />
„Trpaslíček“* stará nebo krajová česká odrůda, rostlina nižšího (keříčkovitého až nižšího<br />
tyčkového) vzrůstu, list drobný, jakoby zkadeřený, plod malý žlutý kulovitý pěkný, chutný,<br />
zpravidla 2-3komorový, málo čtyřkomorový nebo vícekomorový (nerozlišené komory), některé<br />
později nasazené plody jsou větší, žebernaté, vícekomorové s narůžovělým zbarvením, omezené<br />
množství osiva, pův. Genobanka Olomouc, pěstitel G.E.<br />
„White Snaper“ - rané keříčkové rajče s menšími soudkovitými plody červeno-fialkové barvy,<br />
příjemné vůně a nedostižné trošku ostřejší chuti. Má velkou násadu rajčat, doporučuji pěstovat<br />
alespoň ve foliovníku pěstitel D.R.<br />
„Zelená zebra“ Tyčková odrůda, plody žíhané žluto-zelené, osvěžující chuť, plody asi 5-8 cm v<br />
průměru, vhodné do salátů, není příliš odolné ale na vzdušné poloze ano, původ Archa Noemova,<br />
.pěkné rajče, sklon k praskání, pěkně plodilo pěstitel D.R. (získáno od o.s. Mrkev)<br />
„Žluté datle“ tyčkové, drobné žluté hruškovité až kapkovito-soudečkovité plody (připomíná rajče<br />
označované u nás jako žlutá hruška), velký počet plodů v hroznu, lahodná chuť, získáno od<br />
pěstitelky z Rakouska jako Gelbe Datelweintomate. pěstitel D.R.(původ <strong>Gengel</strong>)<br />
Roketa vytrvalá (křez úzkolistý)<br />
Použití stejné jako u rokety seté, ale má výraznější a ostřejší oříškovou chuť a příjemnou vůni. Je to<br />
druh vytrvalý při odebírání květenství, sám se ale vysemeňuje. Velmi dobře se rychlí jako pažitka.<br />
Naprosto nenáročná a velmi chutná rostlinka s všestranným použitím - do salátů, do pomazánek, na<br />
chleba, do zeleninových jídel aj. pěstitel P.V.<br />
Ředkev (Raphanus sativus convar. hybernus)<br />
je cizosprašná, při maloplošném udržování odrůd a příznivém utváření terénu (t.j. např. mezi<br />
odrůdami jsou přirozené či umělé překážky jako keře, stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s<br />
bohatou nabídkou květů pro hmyz, porosty jsou napříč směru větru apod.) v okolí ve vzdálenosti<br />
150 m nesmí kvést jiná odrůda.<br />
„Mnichovská pivní ředkev“ (Muenchener Bier) - stará odrůda, typ podzimní(zimní) ředkve<br />
40
pocházející z Bavorska(?), polodlouhá, bílá ředkev, pro milovníky řízných chutí, snad tradičně<br />
podávaná k pivu (?), výsev červenec - srpen, spon 25x20 cm (sejeme na konečnou vzdálenost),<br />
dobrou zálivku, chránit netkanou textilií proti škůdcům, botanicky dvouletá - kořeny přezimujeme<br />
ve sklepě, 2. rokem výsadba semenic (zde spon asi 40x40cm), které nezapomene vyvázat, šešule<br />
nepraskají, cizosprašná - možnost křížení s jinými odrůdami ředkve a ředkvičkou! Zdařilo se i<br />
pěstování z jarního výsevu v dubnu. pěstitel G.E.<br />
Ředkev krysí (Raphanus sativus var mougri syn. Raphanus sativus var. caudatus).<br />
Výsev v dubnu, sít přímo na konečnou vzdálenost do sponu 20x30 až 30x40 cm, doroste do výšky<br />
asi 1,5m (vyvázat k opoře), dostatek vody (zálivka), jde o ředkev pěstovanou pro konzum<br />
nezralých zelených šešulí. Šešule (lusky) asi 4-5cm dlouhé, tlusté asi 1cm. Nezralé šešule jež se<br />
sklízí jsou křupavé a šťavnaté, mají příjemnou, mírně ostrou brukvovitou chuť (podobně jako šešule<br />
jiných ředkví). Jí se bud přímo syrové nebo do salátů s citronem a olejem, nebo podusit,<br />
doporučeníhodná odrůda.<br />
pěstitel G.E. (od pěstitelky z Rakouska)<br />
pěstitel Z.D. (Původ: <strong>Gengel</strong>)<br />
Ředkvička (Raphanus sativus convar. radicula)<br />
obecně známá zelenina, jednoletá, nenáročná, cizosprašná viz ředkve<br />
„Máslová obří“ odr. s velkou bulvičkou, kulovitého až oválně kulovitého tvaru pěkné<br />
červenofialové barvy, pozdnější, chuť dobrá lahodná, kořenitá, odr. ze staršího sortimentu (50. léta)<br />
původ IPK, omezené množství osiva. pěstitel G.E.<br />
Řeřicha setá (Lepidium sativum) - jednoletá nebo ozimá brukvovitá, semena výborná k<br />
nakličování doma v zimě na vatě apod.<br />
pěstitel G.E.<br />
pěstitel A.H.<br />
pěstitel Z.D. (Původ: ArcheNoah) velkolistá<br />
Salát (Lactuca sativa)<br />
jednoletý, zprav. předpěstujeme, vysazujeme sazenice, dostatek vody pro dobrý vývin hlávek,<br />
samosprašný, různé odrůdy proložíme ale alespoň jedním záhonem jiného druhu<br />
„Mělnický máj“* - hlávka zelená s lehkým červenavým nádechem, dobře zavinutá, naše tradiční<br />
odrůda salátu, velmi dobrá pro rané pěstování na venkovních záhonech (polní pěstování), omezené<br />
množství osiva, pěstitel G.E.<br />
„Stupický kamenáč“* krajová nebo stará odrůda, obdobný typ jako Plzeňský kamenáč, menší<br />
hlávky, dobře zavinuté, velmi tvrdé, pevné a kompaktní, semeno hnědé, odrůda dříve používaná i<br />
k rychlení, při výsadbě volíme malý spon asi 20x20cm- odrůda vhodná i pro malé zahrádky, pův.<br />
Genobanka Olomouc, pěstitel G.E.<br />
„Ševča“ * pravděpodobně stará odrůda letního salátu s načervenalým okrajem listů, určená pro<br />
venkovní pěstování. Dle dárkyně:“Může se pěstovat během celého roku a nevyráží do květu. jen ten<br />
nejraněji vysetý. Má pěkné plné hlavy křehoučkého listí a je oblíbený v celém okolí. Semeno si<br />
pěstujeme samy a které dojde, ví ke komu pro ně a dá potom zas svoje čerstvé na oplátku dalším. To<br />
semeno jsem dostala od jednoho dobrodruha před 40 lety, který před 14 lety skoro stoletý zemřel.<br />
Říkám salátu "salát Ševča". Jen v pařníku se mu nedaří. Chce být venku a potřebuje dobrou<br />
zálivku“. Výborný letní polní salát, hlávky jsou mohutné a vydatné, přitom list jemný, křehký,<br />
41
vydrží často dlouho aniž by šel do květu (to poněkud ztěžuje semenaření). Omezené množství<br />
osiva. Od soukromé pěstitelky z Jižní Moravy, pěstitel G.E.<br />
„Valašský“* - krajová odrůda, spíše ranější, brzy šel do květu, pův. Genobanka Olomouc, pěstitel<br />
G.E.<br />
Serina- „celeropetržel“<br />
dvouletka, 1.rokem listy, 2.rokem kvete a nese semeno, „kříženec vlastností celeru a petržele“,<br />
habitus petrželový, nať s chutí celeru. Pův. z Japonska. Nať se používá celoročně - do polévek, na<br />
pomazánky, na chleba s máslem apod.. V zimě vydrží i větší mráz., nenáročná, osvědčená již,<br />
pěstitel G.E.<br />
Šťovík zahradní (Rumex patientia)<br />
"Šťovík zahradní(rum AL05)",<br />
původ:Botanická zahrada Fribourg Švýcarsko 1998. Zapomenutá zelenina. Původ JV Evropa a záp.<br />
Asie. Jen navinulá, ne kyselá jako ostatní šťovíky, používala se jako špenát. Spařená má ale<br />
nehezkou olivovo-hnědou barvu. Jedna z prvních listových zelenin koncem zimy. Náročná na<br />
výživnou půdu. Vytrvalá, od 2. roku veliká rostlina.<br />
Semena březen,pěstitel A.L.<br />
Šťovík zahradní ( Rumex acetosa var. hortensis) vytrvalý druh, výsev v srpnu až září 0.45 m<br />
řádky, nenáročný ale má rád humózní půdy, vzrůstný (až 2 m). Velké řemenovité listy jsou výborné<br />
na okyselení míchaných salátů nebo kyselých polévek a omáček (např. boršče). Sklízí se po celý<br />
rok ( v zimě se dá rychlit ve skleníku nebo na okně. Semena z Maďarska. pěstitel H.V.<br />
Topinambury (Helianthus tuberosus) - viz Vegetativně množené druhy<br />
Tuřín (Brassica napus var. napobrassica)<br />
dvouletka, 1. rokem tvoří bulvy, ve druhém roce kvete, je cizosprašný, při maloplošném udržování<br />
odrůd a příznivém utváření terénu (t.j. např. mezi odrůdami jsou přirozené či umělé překážky jako<br />
keře, stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s bohatou nabídkou květů pro hmyz, porosty jsou<br />
napříč směru větru apod.) v okolí ve vzdálenosti 150 m nesmí kvést jiná odrůda tuřínu. Je příbuzný<br />
s řepkou olejnou, od velkého pole s řepkou musíme volit ještě větší vzdálenost.<br />
„dumlík“* - tradiční krajová odrůda tuřínu z Krkonoš, intenzivní žlutá dobrá jemná máslová<br />
dužina, používaná tradičně např. na krkonošskou polévku dumlíkačku, vhodné i syrové jako<br />
kedluben, na sáláty, zapékání, vařené namísto brambor apod. Výsev tuřínu pro přezimování na<br />
semeno později (červen), semenářsky dvouletý, přezimujeme zdravé vybrané pěkné bulvy ve<br />
sklepě nebo dosti přihrnuté zeminou na záhoně, ochrana proti myším zprav. nutná. Semenaření je<br />
obtížné, k množení lze tuto i jiné odrůdy tuřínu doporučit spíše zkušenějším semenářům. Tuřín je<br />
cizosprašný, možnost křížení mezi jednotlivými odrůdami tuřínu i s řepkou. Od soukromého<br />
pěstitele, pěstitel G.E.,<br />
„Milevský“*- naše starší původ. krajová odrůda, v sortimentu byla od 50. let dvacátého století<br />
dlouhodobě, bělomasý typ ale chutný a v kuchyni taktéž univerzálně použitelný (neprávem uváděn<br />
v literatuře jako krmný – samozřejmě, že se ale na krmení dá použít taky), bulva plošší s<br />
nazelenalým povrchem v horní části, dobře skladovatelný, pěstitel G.E.<br />
42
Zelí hlávkové (Brassica oleracea var. capitata)<br />
botanicky dvouleté, 1. rokem hlávka, druhým rokem kvete, semenaření je velmi obtížné, zelí je<br />
cizosprašné, při maloplošném udržování odrůd a příznivém utváření terénu (t.j. např. mezi<br />
odrůdami jsou přirozené či umělé překážky jako keře, stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s<br />
bohatou nabídkou květů pro hmyz, porosty jsou napříč směru větru apod.) v okolí ve vzdálenosti<br />
150 m nesmí kvést jiná odrůda druhu Brassica oleracea t.j. např. zelí, kapusty, kedlubnů, růžičkové<br />
kapusty apod. Na semeno přezimujeme vybrané celé rostliny s pěknými hlávkami (vyrýt i s kořeny<br />
a založit do sklepa nebo do půdy venku - zahrnout hlínou) nebo jen vybrané koš´tály (jež nesly<br />
pěkné hlávky) s kořeny (hlávku seříznout výše). Na semeno sejeme později (květen,červen) a<br />
druhým rokem vysazujeme přezimované rostliny záhy (březen/duben ven) o něco hlouběji než<br />
rostly (prevence vyvracení).<br />
„hlavatka“ * - tradiční krajová odrůda červeného zelí z oblasti Krkonoš, špičaté, menší hlávky (1<br />
kg) na relativně vysokém a tlustém košťálu. Rostliny se dříve přihrnovaly, aby se nevyvracely.<br />
Tradičně používána na nakládání na kyselé zelí i přímo na vaření, též výborná za syrova možno na<br />
saláty, velmi chutné a jemné zelí. Semenaření zelí je velmi obtížné, zelí je dvouleté, přezimujeme<br />
(ve sklepě nebo zahrnuté na záhoně venku) buď celé zdravé rostliny s hlávkami nebo jen vybrané<br />
košťály, (jen košťály z těch rostlin, které přinesly pěkně vyvinuté hlávky). Zelí je cizosprašné,<br />
možnost křížení! Od soukromého dárce, pěstitel G.E.<br />
„Křimické zelí“* - stará odrůda bílého zelí ze Západních Čech (Křimice u Plzně), má dlouhou<br />
vegetační dobu (pozdní zelí) a dříve se používala na přípravu kyselého zelí. Hlávka je špičatá až<br />
téměř vejčitá, řidší (“méně tvrdá“), olistění bohaté, vnější listy tmavší barvy. Košťál je vysoký až<br />
velmi vysoký, mohutný, silný, ztluštělý v horní části, u některých rostlin až kyjovitého tvaru.<br />
Kromě chutného zelí můžeme využít i velký košťál - rozsekaný např. na přípravu dobrého<br />
zeleninového vývaru, vařená dužina košťálu pak svou chutí dosti připomíná vařený kedluben.<br />
(původ Genobanka Olomouc), pěstitel G.E.<br />
Zelí sibiřské (Brassica napus var. pabularia)<br />
zvané také zelí k ořezávání, dvouleté (1. rokem sklizeň listů, 2.rokem kvete), pěstování a použití<br />
podobné jako u kadeřávku ale má mnohem jemnější chuť, nepotřebuje přemrznout, sklízí se z něho<br />
listy (netvoří hlávku), nenáročné, blízce příbuzné tuřínu a řepce olejce (stejný botanický druh),<br />
cizosprašné viz tuřín.<br />
„Ruské červené“ načervenalé (nafialovělé) zbarvení listů, sazenice předpěstovat jako zelí, výsev<br />
duben/květen, výsadba květen/červen, pro jistotu přezimování raději chránit (např. zahrnutím do<br />
země). Výborné např. do polévek, dušené apod., doporučeníhodná odrůda pěstitel G.E.<br />
ROSTLINY LÉČIVÉ, KOŘENINOVÉ, BARVÍŘSKÉ, PLEVELE A<br />
JINÉ<br />
Rostliny s nejrůznějším způsobem využití, obecně u vytrvalých druhů lze množit vegetativně, což je<br />
snažší, pro zasílání jsou vhodnější semena. Barvířské rostliny užíváme na barvení přírod. látek<br />
(vlna, bavlna apod), zpravidla se rostlina po předchozím namočení vaří a barvení se děje za<br />
přídavku mořidla (např. ocet, kamenec apod.).Koření a bylinky mají všestranné a nezastupitelné<br />
místo v kuchyni, léčivky pak při ozdravování našich těl.<br />
Agastache anýzová (Agastache foeniculum = anethiodora)<br />
Bylinka, okrasná i léčivá, na nachlazení místo máty, namodralý květ, trvalka, nenáročná, čaj chutná<br />
43
po pendreku!, i jako koření do salátů, polévky, květy medonosné - lákají hmyz, v květu je na<br />
rostlinách hodně motýlů (4-5 druhů),včely, čmeláci, mouchy (ty zas lovil sršeň), předpěstovat nebo<br />
přímý výsev.<br />
pěstitel G.E. (od biopěstitelky z Rakouska)<br />
pěstitel J.T. (původ <strong>Gengel</strong>)<br />
pěstitel Z.D. (Původ: <strong>Gengel</strong>)<br />
Bazalka posvátná – Tulsi (Ocimum sanctum)<br />
Adaptogenní bylina užívaná nejen v ayurvédě při léčení nemocí dutiny ústní a krku, plic, srdce,<br />
krve, jater, ledvin a zažívacího traktu, dýchacího ústrojí, metabolismu a nervového systému. U nás<br />
jednoletá, teplomilná, pěstuje se jako bazalka (přímý výsev po zmrzlých, anebo předpěstovat od<br />
dubna).<br />
pěstitel C.I. (Původ: Kotvičníková farma)<br />
pěstitel Z.D. (Původ: Organic India) chce hojně slunce, tepla, vláhy.<br />
Bazalka pravá (Ocimum basilicum)<br />
Jednoletá rostlina, listy jako koření do pokrmů, součásti italské a francouzské kuchyně, součást<br />
Herbs de Provence. Nálev se pije pro snadné zažívání a při bolestech hlavy. pěstitel Z.D. (Původ:<br />
ArcheNoah)<br />
Boryt barvířský (Isatis tinctoria)<br />
barvivo se používalo již před naším letopočtem. Dvouletka, k barvení (na modro podle spec.<br />
postupu) se používají listy (v 1. roce, po sežnutí znovu obrůstají) někde uváděna mezi léčivkami<br />
(protikurdějové působení).<br />
pěstitel G.E.<br />
pěstitel D.T.H.<br />
pěstitel Z.D. (Původ: ArcheNoah)<br />
pěstitel C.I. Původ: Volný sběr 2012 z ruderálu u Litoměřic. Tzv. «české indigo», listy a hlavně<br />
kořen se používají pro barvení rostlinných i živočišných vláken na džínově modrou barvu (na<br />
požádání zašleme postup při barvení či získávání pigmentu pro malování na dřevo, papír). Víceletá<br />
brukvovitá rostlina ruderálů, přímý výsev na jaře nebo na podzim, prosperuje v živných půdách.<br />
Prvním rokem tvoří přízemní růžici listů, 2. rokem kvete a tvoří nažky. Nenáročná planá rostlina.<br />
Brutnák lékařský (Borago officinalis)<br />
léčivka a zelenina, listy (mladé nebo celé mladé rostliny) se dají přidávat do špenátu, polévek,<br />
nasekané do másla, sýrů, pomazánek, jako salátové koření aj. Používá se k jarním očistným kůrám,<br />
má údajně antidepresivní účinky, výborná medonosná rostlina, modré květy navštěvují včely a jiný<br />
hmyz. Výsev na jaře, jednoletý, semena dozrávají postupně a vypadávají na zem (zapleveluje).<br />
pěstitel G.E.<br />
pěstitel P.V.<br />
pěstitel A.H. - samovýsev, původ neznámý; rostliny statné, s krásnými modrými květy, které lákají<br />
včely do zahrady, v kuchyni se využijí mladé listy výrazné okurkové chuti do salátů, špenátu,<br />
polévky; květy můžeme zamrazit do kostky ledu a následně použít např. do osvěžujícího letního<br />
studeného nápoje z macerovaných bylin.<br />
pěstitel C.I. Posíláme směs bíle a modře kvetoucí formy. Různé původy, pěstujeme od r. 2008.<br />
Čechřice vonná (Myrrhis odorata)<br />
Čechřice je vytrvalá a pěstuje se velmi snadno a roste téměř všude, ve stínu i na slunci v přiměřeně<br />
vlhké půdě, je až 150cm vysoká. Množí se nejlépe semeny setými hned na podzim, na vhodném<br />
stanovišti se sama vysemeňuje. Hmyz ji vyhledává jako zdroj nektaru. Může být náhradou za anýz,<br />
44
fenykl nebo lékořici. Použití: Semena se konzumují nejčastěji čerstvé, ještě nezralé. Čerstvými listy<br />
lze zjemňovat saláty, polévky, nebo omáčky, stačí kousek listu. Vhodné jsou také do kompotů (např.<br />
reveňový). Lodyha se hodí ke kandování. Také kořeny lze dobývat na podzim a zpracovat jako<br />
zeleninu. Původ: sběr v přírodě. pěstitel P.V.<br />
Černucha damašská (Nigella damascena)<br />
jednoletá, výsev v dubnu, modře kvetoucí okrasná na záhoně (na suché vazby pak zralé tobolky).<br />
Semena mají sladkou chuť a vůni jako umělé jahodové bonbony.<br />
pěstitel G.E.<br />
pěstitel C.I. Používáme ji jako koření do sladkého i slaného pečiva, anebo pomeleme jako mák a<br />
vaříme aromatické čaje s dalším kořením. Neužívat nadměrně či dlouhodobě (mírná toxicita), ani<br />
při akutním zánětu ledvin. Celé sušené palice se užívají do suchých vazeb, má dekorativní modré<br />
květy. Jednoletka, vyséváme do volné půdy od března do začátku května. Teplomilná, nenáročná, ve<br />
volné půdě se snadno udržuje samovýsevem. Pěstujeme od r. 2006.<br />
Česnáček lékařský (Alliaria petiolata syn. A.officinalis)<br />
dvouletka, 1. rokem listy vonící po česneku. Využití do salátů, i vařené. Dříve náhrada česneku.<br />
Semena kořenité chuti dříve používána místo pepře. Jinak léčivka s údajně podobnými účinky jako<br />
česnek, lehce zplaňuje - praskající „lusky“ se semeny. Ze samovýsevu kolem našeho domu. pěstitel<br />
C.I.<br />
Divizna velkokvětá (Verbascum sp.)<br />
Dvouletka, nenáročná, prvním rokem tvoří růžici listů, 2. rokem kvete. Květenství můžeme<br />
zaštípnout , pak se větví a nedorůstá taková výše, což usnadňuje sběr. Trhání žlutých květů<br />
dopoledne a rychle dosušíme umělým teplem nebo na přímém slunci, jinak snadno plesniví – květy<br />
nesmí zhnědnout a zešednout plísní. Po sušení uzavřít suché do neprodyšného obalu -např.<br />
šroubovací sklenice (Je hygroskopická - natahuje vlhkost). Použití: při nachlazení a všech<br />
chorobách dýchacích cest<br />
„krajová“ pěstitel G.E.<br />
pěstitel A.H. samovýsev, původ neznámý.<br />
pěstitel Z.D. (Původ: PlantaNaturalis)<br />
Dobromysl obecná (Oreganum vulgare)<br />
Trvalka. Použití : univerzální droga, hodí se na doplnění „hořčíkové“ při křečových stavech, včetně<br />
epilepsie, posiluje činnost srdečního svalu, při delším pravidelném používání působí jako<br />
antidepresivum a zlepšuje náladu. Původ: PlantaNaturalis, pěstitel Z.D.<br />
Fenykl obecný (Foeniculum vulgare)<br />
Drcené semeno užíváme jako koření do cukrovinek, perníku, sušenek, sladkého pečiva, chleba, k<br />
dochucení omáček, salátů, při konzervaci zeleniny (červená řepa nebo okurky) nebo při výrobě<br />
likérů. Dvouletka, v prvním roce tvoří nať, ve 2. roce semínko, sít v dubnu až květnu, miluje živné<br />
půdy, nenáročný, snadno se vysemeňuje.<br />
pěstitel C.I. u nás asi od r. 2008.<br />
pěstitel A.H. - semena od soukromé pěstitelky.<br />
Hořčice bílá (Sinapis alba)<br />
jednoletá rostlina pěstovaná jako zelené hnojení nebo meziplodina (pokud po ní nenásleduje jiná<br />
košťálovina). Rychle zakryje záhon a zabere tak místo možným plevelům. Listy lze přidat do salátu,<br />
ze semen lze připravit domácí hořčici. Původ: biofarma Tachecí, pěstitel Z.D.<br />
45
Hrachor hlíznatý (Lathyrus tuberosus)<br />
dříve také plevel mezi obilím, přirozeně na loukách, mezích, sušších místech. Pnoucí rostlina, která<br />
se v přírodě chytá okolních rostlin, květ temně růžový až nachový. Vytrvalý, malé lusky jen s málo<br />
semeny. Dle literatury klíčí semena nepravidelně, promrznutím se klíčivost zvyšuje. V podzemí<br />
tvoří drobné hlízky, které jsou jedlé (velikosti asi lískového oříšku) a dříve sloužily jako zpestření<br />
stravy např. malým pasáčkům dobytka, velmi omezené množství osiva - zasílá se jen několik<br />
semen. pěstitel G.E.<br />
Hvozdík vousatý (Dianthus barbatus)<br />
"Stádla ≈ Stadlern (dia AL14)"* SUD & HOR, původ: U Fajdalů, Stádla, Záblatí, Pošumaví, 2004).<br />
Skupina moderních bradatých hvozdíků obsahuje mnoho obyčejně dvouletých (velko- i<br />
plnokvětých) odrůd D. barbatus a jeho hybridů s blízkými druhy. Hvozdíky "Stádla" jsou však<br />
vytrvalé, s menšími květy, tedy bližší planému, původem z již. Evropy. Tato linie přežila ve zbořené<br />
sudetské samotě po odsunutí rodiny Fajdal v r. 1947. Druh se nachází i nad 900m n.v. Pestrá směs<br />
barev a nádherná vůně.<br />
Pozor na křížení! Při pěstování pro semena nesmí kvést v okolí 500m jiná odrůda!<br />
Semena březen, pěstitel A.L.<br />
Chrpa modrák (Centaurea cyanus).<br />
Občas ještě tu a tam k vidění na okraji polí, typický starý plevel s modrými květy, léčivka, ozimě<br />
jarní (výsev na jaře neb na podzim).pěstitel G.E.<br />
Jablečník obecný (Marubium vulgare)<br />
Trvalka. Drogou je kvetoucí nať, velmi hořké chuti. Ovlivňuje nervovou soustavu a upravuje<br />
nepravidelnou a zrychlenou činnost srdce, též zaměřen na dýchací cesty, cévy, krevní oběh a<br />
vyměšování. Zevně se užívá na špatně se hojící rány. Původ: Planta Naturalis, pěstitel Z.D.<br />
pěstitel C.I. Kvetoucí nať má univerzální použití (působí na dýchací cesty, srdce, cévy a krevní<br />
oběh, trávicí soustavu, ovlivňuje tvorbu žluči, podporuje činnost jater a sleziny,...). Trvalka, výsev<br />
duben až červen teplomilná rostlina, suchovzdorná a na půdu nenáročná.<br />
Jílek mámivý (Lolium temulentum)<br />
dříve se vyskytující plevel zvaný také mýlek. Jednoletá tráva rostoucí v obilí , v mokrých letech<br />
klíčily obilky jílku mámivého hromadně a mohl vznikat dojem, že obilí se měnilo v plevel, obilky<br />
jílku mámivého jsou podobné žitné zadině, dnes je tento plevel velmi vzácný. Obilky obsahují<br />
jedovatý alkaloid temulin, mouka s příměsí jílku chutná nepříjemně, původ Botanická zahrada<br />
Tábor, pěstitel G.E.<br />
Kamejka lékařská (Lithospermum officinale)<br />
vytrvalá bylina vysoká asi 60 cm (-80), nenáročná, dříve pěstována v zahradách a a užívaná jako<br />
léčivka, uváděna pod označením „český čaj“. Užívaly se sušené listy a semena: malé bílé tvrdky. V<br />
kořeni se nacházejí barviva používaná dříve místně k barvení másla, od soukromého pěstitele.<br />
pěstitel G.E.<br />
Kerblík setý zvaný také třebule (Anthriscus cerefolium)<br />
kořeninová zelenina a bylinka našich babiček, hojně užívaná v 19. stol. v kuchyni Magdaleny<br />
Dobromily Rettigové. Čerstvé listy mají jemnou vůni a chuť, chuť je podobná anýzu nebo fenyklu.<br />
Používáme do polévek, pomazánek, salátů, k vajíčkům, na chleba s máslem aj., podobně jako<br />
zelenou petrželku. Pěstování snadné, má rád spíše vlhčí podmínky, sám se vysemeňuje a udržuje<br />
samovýsevem, vhodný druh i do permakulturních zahrádek. pěstitel H.V.<br />
46
Kmín (Carum carvi)<br />
„Valašský“ - krajový sběr planě rostoucího, tradičně sbíraného kmínu, dříve dosušovaného v<br />
malých snopečcích, aromatický, chutný, kvete někdy až 3. rokem, pěstitel G.E.<br />
Kopr (Anethum graveolens)<br />
jednoletá bylinka obecně známá, užití zelené natě na koprovou omáčku, celé rostliny při nakládání<br />
zelí, na výrobu okurek rychlokvašek, často samovýsev, zcela nenáročná<br />
pěstitel G.E.<br />
pěstitel A.H.<br />
pěstitel Z.D. (Původ: MRKEV)<br />
Koriandr setý (Coriandrum sativum)<br />
Jednoletá kořeninová rostlina, pěstovaná pro čerstvý list (do pomazánek) anebo na semeno (součást<br />
kari směsí, podporuje trávení). Silice se používá při nadýmání ale i v parfumerii.<br />
pěstitel Z.D. (Původ: ArcheNoah)<br />
pěstitel C.I. forma tvořící větší semínka a méně natě než u listové formy. Semínko přidáváme při<br />
nakládání zelí, drcené do chleba, chutney, indických zeleninových jídel. Lze používat i nať.<br />
Jednoletka, výsev duben – červen, teplo a suchomilná, ve volné půdě se snadno udržuje<br />
samovýsevem. U nás od r. 2005.<br />
Koriandr setý – listová forma (Coriandrum sativum)<br />
Forma selektovaná na větší produkci listu. Má své charakteristické aroma, které jedni nesnášejí a<br />
druzí milují. Je nenahraditelnou součástí indické kuchyně (zeleninové pokrmy), stimuluje trávení,<br />
podobně jako u klasického koriandru lze užívat i semínko, které je ovšem menší. Pěstuje se jako<br />
klasický koriandr. Z koupeného osiva různých původů. pěstitel C.I.<br />
Kotvičník zemní (Tribulus terrestris)<br />
Čaj z jakékoli části rostliny rozpouští močové kaménky, podporuje činnost žaludku, jater a<br />
žlučníku, střev, srdce ( zlepšuje krevní oběh, snižuje krevní tlak), při zánětech v dutině ústní, pro<br />
regeneraci po těžkých nemocech, snižuje hladinu krevního cholesterolu, působí jako velmi účinné<br />
antisklerotikum, normalizuje zvýšenou krevní srážlivost, léčí cukrovku II. typu, zvyšuje potenci.<br />
Jednoletá, přímý výsev, anebo předpěstované sazenice po zmrzlých, spon 40cm, miluje slunné<br />
polohy a lehké půdy - pravděpodobně se rozšířil do zbytku světa z písečných mořských pobřežích<br />
Číny a Japonska, u nás někdy zplaňuje podél železničních náspů, možný tedy i samovýsev. Plazí se<br />
při zemi, opakovaně nasazuje květy, plodem je ostnitá čtyřdílná nažka. Původ: Kotvičníková farma,<br />
pěstitel C.I.<br />
Koukol polní (Agrostemma githago)<br />
dříve prakticky synonymum pro plevel obecně, připomínán již v Bibli, dnes se na polích<br />
nevyskytuje. Semena jedovatá (alkaloid githagin), v mouce mohl působit otravy lidí nebo zvířat.<br />
Červenofialové krásné květy, nenáročný.<br />
pěstitel G.E.<br />
pěstitel R.PL.(Původ <strong>Gengel</strong>) Skoro vyhynulý plevel. Semen je k dispozici omezené množství.<br />
Krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa)<br />
Užívá se kořen, méně často nať. Čaj působí močopudně (užívá se zejména při otocích srdečního<br />
původu)... Ve středověku se drogy užívalo zejména proti krticím (odtud také český i latinský název,<br />
latinsky scrophula=tuberkulóza lymfatických uzlin=krtice). Medonosná. Vytrvalá, 40 až 130<br />
vysoká bylina. Přímý výsev na jaře nebo napodzim, lze i předpěstovat, ev. množit hlízkami.<br />
Stanoviště luční, hlinitopísčité až jílovité, výživné. Nenáročná.<br />
47
Původ: Kotvičníková farma, u nás od r.2011.pěstitel C.I.<br />
Libeček lékařský (Levisticum officinale)<br />
Trvalka. List - přísada do pokrmů jako koření, může nahradit sůl. List i oddenek působí jako silný<br />
močopudný prostředek, podporující vylučování nežádoucích solí z organizmu, výborně léčí záněty<br />
dolních cest močových a zlepšuje vylučování žluči. Původ: PlantaNaturalis, pěstitel Z.D.<br />
Lichořeřišnice větší (Tropaeolum sp.)<br />
Rychle rostoucí letnička, s květy žlutými, oranžovými aj. , okrasná, využití i do salátů (pikantní<br />
brukvovitá chuť)<br />
„nízká“ - směs barev květů i listů. pěstitel A.H.<br />
Lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum ssp. eubulbiferum)<br />
" Stádla ≈ Stadlern (lil AL09)"*, původ: U Fajdalů, Stádla, Záblatí, Pošumaví, 2004. SUD & HOR.<br />
Stejný příběh jako hvozdík "Stádla (dia AL14)". Tento druh lilie (dodnes pěstovaný) pochází<br />
z jižních Alp a Středozemí. Schopný přežít i v lese bez květů, v úžlabí listů vyrůstají pacibulky,<br />
které se vysívají koncem léta. Tato trvalka přes zimu zakoření, roste pomalu a kvete až třetí rok.<br />
Musíte být trpěliví, ale pak se vám odvděčí tím, že se sama bohatě množí a je velmi odolná. Zářivé<br />
oranžové voňavé květy, nejrannější lilie.<br />
Pacibulky 3. dekáda července, pěstitel A.L.<br />
Lžičník (Cochlearia officinalis)<br />
bylina, 20-30 cm výška, dvouletka, konzumují se ostře chutnající listy jako přídavek k salátům , na<br />
chleba apod., vysoký obsah vitamínu C (dříve protikurdějová rostlina pro námořníky) pěstitel G.E.<br />
(od P. St)<br />
Mák okrasný (Papaver sp.)<br />
„červený“, plnokvětá okrasná forma máku, velký červenobílý květ, ze samovýsevu u domu,za<br />
dobrých podmínek dosti vysoký (1,3-1,4 m), malé otevřené makovičky pěstitel G.E.<br />
Máta peprná (Mentha piperita )- viz Vegetativně množené druhy<br />
Měsíček lékařský (Calendula officinalis)<br />
jednoletá léčivka, výsev březen-duben, nenáročná, květ oranžový příp. žlutý, na čaje, masti apod.<br />
„Směs barev a původů“, u nás od r.2003.pěstitel C.I.<br />
„oranžovo-žlutý“ - světlější oranžové květy s menší příměsí žlutých květů pěstitel G.E.<br />
pěstitel P.V. - menší množství semen.<br />
pěstitel A.H. samovýsev, původ neznámý<br />
pěstitel Z.D.(původ: MRKEV)<br />
Mochyně židovská třešeň (Physalis alkekengi)<br />
S plody podávanými formou odvaru máme výborné zkušenosti při léčbě dny a zánětu močových<br />
cest – droga rychle a účinně rozpouští krystalky kyseliny močové v těle a zbavuje jej dalších<br />
zplodin. Neužívat dlouhodobě. Dekorativní rostlina do suchých vazeb. Víceletka, může se až<br />
invazivně rozrůstat oddenky. Lilkovitá, pěstujeme jako rajčata, anebo z přímého výsevu po<br />
zmrzlých, živné půdy, snese i polostín, nenáročná. Různé původy – ze zplanělých rostlin. Pěstujeme<br />
asi od r. 2008.pěstitel C.I.<br />
Mydlice lékařská (Saponaria officinalis. + viz také VEGETATIVNĚ MNOŽENÉ DRUHY!<br />
Vytrvalá, dlouho vzchází, možné i rozmnožování oddenky, čerstvá rostlina silně voní - kytice květů<br />
48
provoní pokoj, odvar z natě i kořenů obsahuje saponiny a hodí se např. k oplachování vlasů.<br />
Zapleveluje kořenovými výběžky.<br />
pěstitel G.E.<br />
pěstitel J.T. původ <strong>Gengel</strong><br />
pěstitel A.H.- samovýsev, původ neznámý<br />
„Mydlice lékařská plnokvětá“ - vyrůstala ze spár kamenného zápraží domu mých prarodičů, velmi<br />
dekorativní, nádherně voní, omezené množství osiva pěstitel A.H.<br />
Náprstník červený (Digitalis sp.)<br />
Okrasná a léčivá rostlina – dekorativní velké květy. Prudce jedovatá!<br />
pěstitel A.H. samovýsev, původ neznámý.<br />
Netřesk střešní (Sempervivum tectorum) - viz Vegetativně množené druhy<br />
Oman pravý (Inula helenium)<br />
vytrvalá léčivka, s krásnými žlutými květy (jsou jako malá žlutá slunce, rádi je navštěvují motýli).<br />
Oddenek se používal proti kašli, záduše, nechutenství i proti „nočním můrám a nečistým duchům“.<br />
Léčí horní cesty dýchací a pomáhá trávení. <strong>Obsah</strong>uje inulin. Nenáročný na půdu i podnebí, výsev na<br />
podzim nebo na jaře,dorůstá do značné velikosti, v prvním roce vytváří jen listovou růžici.<br />
pěstitel G.E.<br />
pěstitel Z.D. (Původ: PlantaNaturalis)<br />
Orlíček (Aquilegia vulgaris)<br />
starodávná květina - trvalka pěstovaná v rolnických zahrádkách, nenáročný, snese i polostín, výsev<br />
na jaře, doporučeno setí na povrch půdy, semenáčky přepichujeme, kvete v červnu a červenci.<br />
„růžovobílý“ sběr z místní staré zahrádky, pěstitel G.E.<br />
"růžovobílý" - semena získaná ze zbytků původní zahrady u staré roubené chalupy na polosamotě v<br />
Orlickém podhůří. pěstitel A.H.<br />
"fialový" - semena získaná ze zbytků původní zahrady u staré roubené chalupy na polosamotě v<br />
Orlickém podhůří. pěstitel A.H.<br />
Oves hřebílkatý (Avena strigosa)<br />
plevel, příbuzný ovsa setého, kdysi konsumován, později jen jako příměs a plevel ovsa a obilovin,<br />
výsev duben. pěstitel G.E.<br />
Pískavice řecké seno (Trigonela foenum-graecum)<br />
jednoletá, výsev duben, použití jako koření (ve směsích), jako výborné krmivo pro zvířata<br />
(podporuje růst a tvorbu mléka), jako léčivka (používá se zejména semeno) pěstitel G.E.<br />
Pelyněk brotan (Artemisia abrotanum) - viz Vegetativně množené druhy<br />
Prha stepní (syn. Arnika Chamissonova)(Arnica chamissonis)+ viz také VEGETATIVNĚ<br />
MNOŽENÉ DRUHY!<br />
Trvalka. Původem ze severní Ameriky. <strong>Obsah</strong>ové látky a užití: podobné jako arnika horská. Lépe<br />
prospívá v nížinách. Původ: PlantaNaturalis, pěstitel Z.D.<br />
Pupalka dvouletá (Oenothera biennis)<br />
Dvouletka – prvním rokem vytváří přízemní růžici listů, druhým rokem kvete, okrasná, žluté květy<br />
rozkvétající na počátku noci, plevel. Jedlé jsou kořeny (kořenová zelenina např do polévky), mladé<br />
49
listy (salát) příp. i květy. Semena s vysokým obsahem oleje („český sezam“).<br />
pěstitel A.H.- samovýsev, původ neznámý.<br />
pěstitel D.T.H.<br />
pěstitel G.E. - sběr plevel. rostlin z okolí<br />
Rmen barvířský (Anthemis tinctoria)<br />
vytrvalá, nenáročná, výsev na jaře, k barvení se používají žluté květy (barví na žluto) snadno se<br />
vysemeňuje a zapleveluje okolí.<br />
pěstitel G.E.<br />
pěstitel A.H.- semena získaná od soukromé pěstitelky.<br />
pěstitel Z.D.(Původ: PlantaNaturalis)<br />
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum)<br />
Mladé listy jíme vařené nebo pečené (aby změkly trny) a poskytují velmi výživný a chutný špenát.<br />
Semínko má prvenství v léčbě jater (chrání jaterní tkáň), tedy i při žloutence, po pitkách, při otravě,<br />
léčí i choroby žlučníku. Semínko se lisuje i na chutný olej, ale lze užívat i jako jiná olejná semínka:<br />
posyp na saláty, pražené a/nebo pomleté do pomazánek, pečiva. Jedno až dvouletá, sít na jaře nebo<br />
na podzim, spon asi 30x50cm – v prvním roce tvoří široké pichlavé listové růžice, pro semínko v<br />
rukavicích sklízíme ne zcela plně rozvité květní úbory – jinak snadno vylétnou a vysemení se,<br />
necháme dozrát pod střechou, vymlátíme v pevném pytli, menší množství vydrolíme v rukavicích.<br />
Snadno se množí samovýsevem, atraktivní pro opylovače. Směs koupeného osiva. Pěstujeme od r.<br />
2011.pěstitel C.I.<br />
Routa vonná (Ruta graveolens)<br />
Nať používáme v malém množství jako koření do polévky, někdy se využívá jako repelent.<br />
Především se ale sbírá kvetoucí nať na čaj, který zlepšuje pevnost a pružnost cév, tlumí bolesti při<br />
žlučníkových kamenech, křečích... Nesmí se předávkovat, v žádném případě by routa neměla být<br />
podávána těhotným ženám. Při sběru natě je třeba použít rukavice – rostlina roní tekutinu, která<br />
může na kůži zanechat puchýřky a trvalé jizvičky. Suchá je neškodná. Víceletý polokeř,<br />
předpěstováváme od dubna, výsadba v červnu, anebo i přímý výsev. Bylina vinorodých oblastí,<br />
zvladne sušší, slunné podmínky. Částečně se vysemeňuje, nenáročná. U nás asi od r. 2008, pěstitel<br />
C.I.<br />
Řebříček bertrám (Bertrám obecný) (Achillea ptarmica)<br />
Trvalka. Tradiční luční i zahradní léčivka s dlouhou dobou kvetení. Užití podobné jako řebříček<br />
obecný, větší a volnější květenství. Původ: PlantaNaturalis, pěstitel Z.D.<br />
Řepík lékařský (Agrimonia eupatoria)<br />
výsev březen/duben, vytrvalá léčivka, hojně využívaná při poruchách zažívání, zánětech žlučníku,<br />
špatně se hojících kožních chorobách apod.. Obdobné léč. účinky má i podobný řepík vonný.<br />
pěstitel G.E.<br />
pěstitel A.H. samovýsev, původ neznámý.<br />
Řimbaba obecná (Pyrethrum parthenium)<br />
Nať působí proti revmatu, horečce, rozšiřuje cévy, mírní nejrůznější bolesti (zejména migrény,<br />
menstruační bolesti), podporuje žaludeční činnost. Neužívat v těhotenství. Užívá se formou čaje<br />
nebo v tinktuře. Až metr vysoká trvalka, dekorativní, výsev celoročně, nenáročná.<br />
pěstitel C.I.<br />
pěstitel A.H. semena původně získaná sběrem ze zahrad.<br />
50
Saturejka horská (Satureja montana)<br />
Koření i léčivka, pro oboje sklízíme kvetoucí nať. Přidává se hlavně při vaření luštěnin, kde<br />
zmírňuje nadýmavost a podporuje trávení, je výborná i do polévek, na pizzu, těstoviny atp.<br />
Víceletý polokeř, snadno vzchází z přímého výsevu (duben, květen), slunné polohy, nenáročná. U<br />
nás od r. 2006. pěstitel C.I.<br />
Skočec (Ricinus comunis)(lidově Kristova palma)<br />
jednoletý, teplomilný, citl. na mráz -předpěstovat (výsev poč. dubna) výsadba na záhon po<br />
zmrzlých, do teplejších oblastí, humózní živné půdy<br />
„červený“ odrůda s červeným květem a červenou barvou mladých listů, dorůstá do výše 2 m.<br />
dozrávající plodenství nutno sbírat na podzim a nechat dojít doma v teple, kde vyskakují semena po<br />
okolí(skočec!). Jedovatý. Dekorativní rostlina. pěstitel G.E.<br />
Sléz maurský (Malva sylvestris var. mauritiana)<br />
okrasná a léčivá rostlina, výsev na jaře(duben), sbírá se květ pěkné fialové barvy, na čaje a<br />
maceráty proti nachlazení, nenáročný druh, i pro včely, dekorativní - dlouho kvete. Dříve častá<br />
léčivka rolnických zahrádek. pěstitel G.E.<br />
Sléz pižmový (Malva moschata)<br />
vytrvalá bylina, s hezkými květy, dekorativní, výsev na jaře nebo na podzim, listy lze vařit a<br />
konzumovat jako zeleninu, dříve též léčivý<br />
„růžový“ - barva květů<br />
pěstitel G.E.<br />
pěstitel J.T. původ <strong>Gengel</strong><br />
pěstitel P.V.<br />
Slézovec durynský (Lavatera thuringiaca)<br />
vytrvalý, asi 1-1,5 m vysoký slézovitý druh, květy blědě fialové, nenáročný, pěstitel G.E.<br />
Slunečnice (Helianthus annuus)<br />
„Ruská“ - variabilní slunečnice výšky asi 1,5-2,5 m, s jedním květem i vícero květy na 1 rostlině,<br />
velikost květu -některé velké až v průměru 38 cm, jiné malé, stonek tlustý, semeno bílé, pův od<br />
ISSA - Irsko, pěstitel G.E.<br />
Sporýš lékařský (Verbena officinalis)<br />
léčivka (stará posvátná keltská rostlina) vytrvalá, předpěstovat v dubnu, výsadba v květnu, sušší<br />
stanoviště.<br />
pěstitel G.E.<br />
pěstitel Z.D. (Původ: PlantaNaturalis)<br />
pěstitel C.I. u nás od r. 2008.<br />
Srdečník (Leonorus cardiaca)<br />
vytrvalá, medonosná léčivá bylina s účinkem na srdce, výsev duben, půda lehčí propustná, také<br />
samovýsev<br />
pěstitel G.E.<br />
Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia)<br />
jednoletá, výsev duben, květen, pěstuje se na zelené hnojení a jako medonosná pro včely, modrý<br />
květ, polehá<br />
pěstitel G.E.<br />
51
pěstitel Z.D. Původ: biofarma Tachecí,<br />
Sveřep stoklasa (Bromus secalinus)<br />
dříve hojný plevel v obilí zejména v žitě, který snižoval hodnotu obilí (pořekadlo pravilo:stoklas,<br />
chleba nekaz!) ozim, výsev na podzim, pův Bot. zahrada Tábor, pěstitel G.E.<br />
Šanta kočičí (Nepeta cataria)<br />
vytrvalá léčivka na čaje, trochu podobná meduňce, medonosná. Dlouho klíčí, možno předpěstovat v<br />
květináči, výsadba od května. Využití obdobné meduňce ale pozor nepřehánět, možnost<br />
"předávkování", šanta je údajně dobrý prostředek na odvykání pro kuřáky marihuany, kočky láká<br />
jen normální šanta - varianta citronová (citriodora) je pro ně naproti prakticky nezajímavá<br />
„Vlčická“ * - původ z místní zahrady, kde byla tato šanta dříve hojná. Po stavebních úpravách ale<br />
zcela zmizela. Má výraznou citrónovou vůni a uklidňující účinek, lze ji použít do čajů, do koupele<br />
nebo vonných bylinkových polštářků. pěstitel I.L.<br />
„Zdice“ - sběr šanty z bývalé (?) zahrádky u nádraží ve Zdicích, pěstitel G.E.<br />
„Šanta kočičí“ -samovýsev, původ neznámý, rostliny statné, spíše krátkověké, barva květů bílá,<br />
narůžovělá. pěstitel A.H.<br />
„Šanta kočičí“ Původ: ArcheNoah, pěstitel Z.D.<br />
„Šanta kočičí“ Původ: Arche Noah, Rakousko, u nás od r. 2003. pěstitel C.I.<br />
Šanta citronová (Nepeta citriodora, syn. Nepeta cataria var. citriodora)<br />
Drogou je nať, obsahové látky silice - geraniol, citronelol, neral, geranial... Protizánětlivá,<br />
uklidňující, antiinfekční. Bezpečná silice, do značné míry podobná silici meduňkové. Původ:<br />
<strong>Gengel</strong>, pěstitel Z.D.<br />
Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)<br />
Trvalka. Užití: má hořkou chuť, silné desinfekční účinky, užívá se pouze omezeně. Prospěšná při<br />
gynekologických obtížích, v klimakteriu, snižuje pocení. Má široké antimikrobiální spektrum,<br />
systém močopohlavní, zažívací, dýchací. Zevně na nehojící se rány ke koupelím. Původ:<br />
PlantaNaturalis, pěstitel Z.D.<br />
Šalvěj muškátová (Salvia moschata)<br />
Dvouletá až vytrvalá bylina, vysoká 30 až 140 cm. Původní ve Středozemí, na Krymu, na Kavkaze,<br />
ve Střední Asii, v Íránu, Afghánistánu, u nás občas pěstována. Vzhledem k vysokému obsahu<br />
aromatických látek se užívá zejména ve voňavkářském a potravinářském průmyslu k aromatizaci<br />
některých výrobků (např. k aromatizaci umělých muškátových vín). Původ: ArcheNoah, pěstitel<br />
Z.D.<br />
Tabák okrasný (Nicotiana alata)<br />
„Regina de Noapte“ (česky Noční královna) Sběr v Banátu obci Sv. Helena. Okrasná rostlina s<br />
výraznou vůní (hlavně večer), v Rumunsku se údajně používá v kostele k ozdobě jako u nás bílé<br />
lilie u obrazu Sv. Panny Marie.(přímo od soukr. pěstitele), pěstitel G.E.<br />
Topolovka růžová-černá (Althaea rosea var. nigra hort.)<br />
Trvalka. seje se brzo na jaře. Rozsazuje se na 60x60 cm. V 1. roce vytvoří přízemní růžici listů, v<br />
52
dalších letech větvenou lodyhu až 2 m vysokou. Sbírají a suší se černé květy. Používají se jako<br />
potravinářské barvivo, do směsí čajů při nemocech z nachlazení a na vykašlávání.<br />
„topolovka červená Vršovice“ sběr u vlakového nádraží, květy mají různé odstíny červené barvy<br />
pěstitel G.E.<br />
"černá" semena původně získaná sběrem ze zahrad.pěstitel A.H.<br />
"růžová" semena původně získaná sběrem ze zahrad.pěstitel A.H.<br />
"červená" semena původně získaná sběrem ze zahrad.pěstitel A.H.<br />
„směs barev“ semena původně získaná sběrem ze zahrad.pěstitel A.H.<br />
Třapatka nachová (Rudbeckia sp.)<br />
Okrasná, léčivka, medonosná bylina, pův. ze Severní Ameriky<br />
- rostlina získaná odkopkem od soukromé pěstitelky. pěstitel A.H.<br />
Užanka psí jazyk (Cynoglossum officinale)<br />
dvouletka, prvním rokem listy, druhým kvete, výsev na podzim, nebo v dubnu, sušší stanoviště,<br />
léčivka, údajně působí dobře proti hryzcům - odpuzuje je svým zápachem, podle literatury se mají<br />
užankové listy vkládat do hryzčích chodeb. Nošena v botě chrání před napadením psem (odtud<br />
snad její název), jedovatá (obsah alkaloidů), v antice jako narkotikum, pěkné květenství s červenobordó<br />
květy, rostlina velmi medonosná. Od soukromého pěstitele. pěstitel G.E.<br />
Večernice vonná (Hesperis matronalis)<br />
Dvouletka. Večernička je tradiční bylinou vesnických zahrádek, a jak název napovídá, vydává svoji<br />
vůni se soumrakem. Květy jsou fialové, lilákové nebo bílé a tvoří hrozny podobné všem<br />
brukvovitým, tedy jako hořčice. Rozetře-li se list, vydá vůni a chuť jako řeřicha a užívá se stejně<br />
jako její ostré semeno za lék proti zastaralému kašli a prsním neduhům, pěstitel Z.D.<br />
Včelník moldavský - jednoletá bylina s krásnými modrými květy, listy vůní připomínají meduňku,<br />
za příznivých podmínek se na zahradě sama udržuje samovýsevem; rostlina velmi medonosná,<br />
semena získaná od soukromého pěstitele. pěstitel A.H.<br />
Witánie snodárná – aswagandha (Witania somnifera)<br />
Ašwagandha je v Indii používaná více než 4000let a patří mezi nejvýznamnější ayurvédské byliny.<br />
Sklízíme nať, anebo 3. rokem kořen, užíváme formou nálevu. Tato adaptogenní bylina stimuluje<br />
imunitu a léčí obrovské spektrum potíží, regeneruje nervový systém, vyživuje mozek a zlepšuje<br />
paměť... Vytrvalý až 120 cm vysoký na půdu nenáročný keř. Lilkovitá rostlina, semena se vysévají<br />
koncem března, po zmrzlých se vysazuje na venkovní slunečné stanoviště. Pokud nechceme pouze<br />
sklidit nať v 1. roce, na zimu ji přesuneme do světlé, chladné, ale bezmrazé místnosti, omezíme<br />
zálivku. Někdy může v zimě odumřít nadzemní část, ale na jaře zpravidla dobře obráží. U nás asi od<br />
r. 2009. pěstitel C.I.<br />
Yzop lékařský (Hysoppus officinalis)<br />
Jako koření při vaření luštěnin, do omáček, polévek, nádivek, zeleninových salátů nebo při výrobě<br />
likérů.... Víceletý polokeř, předpěstovat od dubna, výsadba po zmrzlých, spon 60x60cm, slunné<br />
polohy, chudší půda, nenáročný, modré medonosné květy.<br />
pěstitel C.I. U nás od r. 2006.<br />
53
pěstitel A.H.- samovýsev, původ neznámý.<br />
pěstitel Z.D.<br />
VEGETATIVNĚ MNOŽENÉ DRUHY<br />
Angrešt (Grossularia uva-crispa)<br />
„Karpíškova červená“ - původní keře po minulém majiteli na naší zahradě, není úplně odolný<br />
americkému padlí,záleží na ročníku,ale vyniká lahodnou až exotickou chutí, konzumní zralost<br />
polovina až konec července. Zasílám řízky angreštu na podzim. pěstitel A.G.<br />
Brambor (Solanum tuberosum)<br />
brambory několik týdnů před výsadbou narašíme či naklíčíme (na světle), abychom urychlili<br />
vegetaci. Zasílají se hlízy!<br />
U starých odrůd s hluboce zanořenými očky zvolíme vhodný typ kuchyňské úpravy (např. vaření<br />
na loupačku), případně počítáme s pracnějším loupáním syrových hlíz oproti současným moderním<br />
odrůdám, jež jsou téměř hladké (s velmi mělkými očky). Moučnaté odrůdy s vyšším obsahem<br />
škrobu využijeme zejména na přípravu kaší, bramborového těsta na bramborové knedlíky a další<br />
tradiční pokrmy. U bezvirozní sadby lze doporučit pokusit se dostupnými domácími opatřeními<br />
omezit zamoření hlíz virózami - např. volbou vhodné lokality (sadbové oblasti), prostorovou<br />
izolací (větší vzdáleností) od jiného porostu brambor, zakrytím netkanou textilií apod., (Původ 1):<br />
soukromý biopěstitel z Německa, (Původ 2): Valašské museum v přírodě, Rožnov pod Radh.,<br />
(Původ 3): Genová banka bramboru in vitro, VÚ bramborářský Havl. Brod (-tyto odrůdy získány<br />
jako bezvirózní sadba ze skleníku).<br />
„Aaran Victory“ - stará skotská odrůda (r.1918), slupka pěkná (modro)fialově zbarvená, dužina<br />
bílá, hlíza kulovitooválná příp. hruškovitá, střední až větší velikosti, očka zanořená, hluboká,<br />
středně pozdní, výnosná odrůda,(Původ 1), pěstitel G.E.<br />
„Boumoočky“ - naše krajová odrůda z oblasti Ledče nad Sázavou, očka hluboká, slupka fialově<br />
zbarvená, odrůda odolná agresivnímu viru Y,(Původ 3), omezené množství hlíz, pěstitel G.E.<br />
„Flora“ - naše stará odrůda, povolena 1939-1952, polopozdní a pozdní, hlíza podlouhlá,<br />
žlutohnědá slupka, dužina žlutá, hospodářská až stolní odrůda, středně podléhající plísni, odolná<br />
rakovině, virovým chorobám odléhá ojediněle, (Původ 3), omezené množství hlíz, pěstitel G.E.<br />
„Kardinál“ - naše stará odrůda, povolena 1938-1967, poloraná odrůda, hlíza kulovitooválná až<br />
oválná, střední až menší velikosti, očka mělká, dužina žlutá, slupka žlutohnědá hladká, kvalitní<br />
stolní odrůda pro konzum, velmi dobré chuti, lojovité konzistence, rakovině a strupovitosti vzdorná,<br />
dosti odolná virovým chorobám, středně odolná plísni. (Pamětník vzpomíná na rozšíření a dobré<br />
vlastnosti této odrůdy z 50. let zvoláním „lidičky, lidičky kardinál“ a hodnocením „chutná a dost<br />
úrodná odrůda“; dokonce slovník cizích slov pod heslem „kardinál“ uvádí, že jde o poloranou stolní<br />
odrůdu brambor ...),(Původ 3), omezené množství hlíz, pěstitel G.E.<br />
„Modřáky“ nebo také „Modroslupké“- naše krajová odrůda z Jindřichova u Hranic na severní<br />
Moravě, očka hluboce zanořená, slupka červenofialově zbarvená, hlíza střední až větší,<br />
pěstitel G.E. omezené množství hlíz<br />
pěstitel D.T.H. Omezené množství!<br />
54
„Norma“ - naše stará odrůda, povolena 1940-1950, polopozdní až pozdní odrůda, spíše pevnější<br />
konzistence, hlíza dlouze oválná, pravidelná velmi pěkného tvaru (pohledná brambora), která se<br />
velmi dobře škrábe, hlíza dosti velká se žlutohnědou slupkou a žlutou dužinou, velmi dobrá stolní<br />
odrůda na konzum, výborná i bramborové kaše, rakovině vzdorná, středně podléhá strupovitosti,<br />
poměrně dobře se vyrovnala s plísní bramborovou, (Původ 3), omezené množství hlíz, pěstitel G.E.<br />
„Pink fir Apple“ - stará angl. odr. před r. 1850, podlouhlé až velmi dlouhé hlízy, rohlíčkovitý až<br />
ledvinkovitý typ, někdy s výrustky, slupka tělově růžová, dužina žlutá, pevná, voskovitá, robustní,<br />
dosti odolná odrůda, středně pozdní, dobře skladovatelná, (Původ 1), (německy známé jako Rosa<br />
Tanenzapfen) pěstitel G.E.<br />
Cibule egyptská (patrová) Allium cepa var. proliferum<br />
(identifikace dle Lexikonu užitkových rostlin Gunter Steinbach, str.41).<br />
Cibule listová, která se používá na čerstvou nať stejně jako např. ošlejch nebo lze konzumovat i<br />
malé cibulky, tvořící se na květenstvích namísto semen. Tyto malé vzdušné cibulky mohou být ve<br />
dvou až třech patrech nad sebou (proto cibule patrová). Cibule je v naší rodině desítky let, po<br />
babičce, která jí měla "odjakživa". Nároky na pěstování má stejné jako ostatní cibuloviny, raší brzo<br />
na jaře. Zasílám nově vytvořené cibulky srpen-září. pěstitel A.G.<br />
Cibule šalotka (Allium ascalonicum)<br />
drobná cibule tvořící větší množství cibulek v trsu (lidově množilka, cibule špárková aj.), výsadba<br />
brzo na jaře - březen/duben, příp. i podzimní výsadba, do půdy ve staré síle, dobře se skladuje<br />
„Mičurinka“* - krajová ?, z Hané, drobné cibulky pěkné nafialovělé barvy, v trsu zpravidla 9-15<br />
cibulek, velmi chutná, do salátů, polévek, k masu, trpělivost při loupání, možno použít do polévky i<br />
neloupané cibulky, pěstitel G.E.<br />
Česnek (Allium sativum) – pacibulky – směs různých odrůd, omezené množství!<br />
Pěstování nabízeného česneku (zde ale pouze pacibulky) se věnujeme asi od r. 2004. Pacibulky jsou<br />
vegetativní části z květního stvolu u česneku typu «paličák», nikoli pravá semínka, tedy jde stejně<br />
jako při klasickém pěstování česneku o klonování. Česnek tvořící pravá semínka je rarita, pokud je<br />
někdo má, máme veliký zájem. Zde nabízíme pacibulky proto, že jednak nemáme dostatek<br />
česnekové sadby, kterou bychom mohli nabídnout, ale také proto, že sadba, kterou si z pacibulek<br />
vypěstujete, bude zdravější, protože bude zatížena pouze tzv. jednoletou půdní infekcí. Získat<br />
standartní česnek z pacibulek zpravidla trvá o rok déle než u pěstování ze stroužku.<br />
Podzimní výsev z pacibulek dává většinou v následujícím roce malé česneky dělené do stroužků<br />
(mráz stimuluje tvorbu stroužků).<br />
Výsev pacibulek časně z jara dává většinou jeden malý česnek, který není dělený do stroužků a<br />
který se stejný rok napodzim použije jako kvalitní sadba pro vypěstování česneku v plné velikosti.<br />
Pro získání pouze česnekové natě do kuchyně zvolíme jarní nebo podzimní výsev z pacibulek<br />
nahusto.<br />
Při pěstování česnek nemoříme, nehnojíme, nevyštipujeme květy (pouze po vytažení česneků ze<br />
země můžeme květy a poupata ostříhat a naložit do slané vody nebo do láku jako dochucovadlo).<br />
Dodáváme do poloviny března (pro jarní výsev), zájemci o velké pacibulky pro podzimní výsev nás<br />
můžou kontaktovat od srpna do října. Zasíláme v obálce – úhrada jako u semínek.<br />
„pacibulky – velké, «Pospa»“<br />
Nižší rostlina s většími pacibulkami. Pochází z pozemku v Českém Středohoří, který byl od doby<br />
Sudetských Němců opuštěný, česnek rostl planě v louce, kde jej našel kamarád šlechtitel Jiří<br />
Pospíšil a vzal jej zpátky do kultury. Tento typ může v dobrých podmínkách z podzimního výsevu<br />
55
pacibulek vytvořit standartní česnek. omezené množství! pěstitel C.I.<br />
„pacibulky – malé“<br />
Vyšší rostlina s menšími pacibulkami. Různé druhy česneku sebrané od místních pěstitelů (jsme v<br />
česnekářské oblasti). Po několik let pěstovány ekologicky, bez mořidla. U tohoto typu by byl z<br />
podzimního výsevu výnos velmi malý (maličké stroužky), lepší je výsev jarní, při kterém získáme<br />
jeden nedělený česnek, který na podzim použijeme jako kvalitní sadbu. omezené množství! pěstitel<br />
C.I.<br />
Dobromysl klasnatá (Origanum vulgare subsp. prismaticum)<br />
„Záblatí ≈ Sablat“ (or AL72) SUD. Vzácnější poddruh s delšími klasy, teplomilný, kvete později<br />
(od srpna do mrazu). Byla pěstovaná hlavně v pohraničí. Cizosprašná, může se křížit s d. obecnou.<br />
Čistou linii lze zachovat jen rozdělením trsů a odstraněním samovýsevů. Zajímavá jako podzimní<br />
medonosná bylinka.<br />
Sazenice březen. pěstitel A.L.<br />
Kostival lékařský (Symphytum officinalis)<br />
Typická slizovitá droga, čerstvý obklad ze strouhaného kořene, nebo tinktura v alkoholu či mast<br />
pomáhá hojení zhmožděnin a poškozených kostí, naraženin a zlomenin. Zasíláme VEGETATIVNÍ<br />
části. pěstitel Z.D.<br />
Listopadky venkovské/selské (Chrysanthemum x morifolium= Dendranthemum x grandiflorum<br />
hybr.)<br />
Chrysantémy japonského císaře? Výstavní obři, první cena v Londýně? Nabarvené na zeleno pro<br />
kosmetický salón v Paříži? „Modrá chryzantéma“ cikánky Karla Čapka? Armáda květináčů přímo<br />
ze skleníku na hřbitov, odsouzené k smrti při prvním mrazu? Ne, tady jsou jenom staromódní<br />
podzimní společnice, pomalu mizející, které sladce připomínají jako staré tety, že podzim života<br />
může ještě kvést. Jen ranné linie, které dokážou vykvést na zahradě i v podhůří (u nás začínají od<br />
půli července do konce září); všechny původem ze starých Pošumavských zahrádek, tedy ČS &<br />
HOR. Tímto děkujeme všem zahrádkářkám, které nám je věnovaly. Mrazuvzdorné trvalky,<br />
přezimují pod sněhem. Odolnost vůči holomrazům není u všech dokonalá (jak ukázal únor 2012),<br />
tabulka uvádí 2 stupně: A– silná, oddenky stačí přikrýt jako chvojím lodyhami sestříhanými na<br />
podzim; B– neúplná, třeba namnožit na několik trsů (něco zahyne při holomrazech), nebo<br />
přezimovat ve studeném skleníku. Vyžadují slunce a průměrně výživnou propustnou půdu bez<br />
plevele. Na příliš výživné půdě rostou moc do výšky a potřebují větší oporu. Udusat nory krtků před<br />
zimou, aby nové kořeny neuschly. Množení dělením trsů nejlépe v dubnu, nebo pevné odrůdy také<br />
v září v době květu. Pro pokročilé pěstitele: bylinné řízky v květnu. Existovaly tisíce odrůd, snad<br />
už nejsou identifikovatelné. Vzdáváme pokus určování, nabízíme je pod přezdívkou, s rozlišnými<br />
znaky a fotkou.<br />
Sazenice první dekáda dubna. pěstitel A.L.<br />
linie přezdívka barva tvar úboru průměr<br />
úboru<br />
(cm)<br />
002 fialová<br />
pampeliška<br />
065 starorůžová<br />
pampeliška<br />
purpuro-fialová<br />
světlo-růžová<br />
uprostřed nádech<br />
nachový<br />
pampeliška (plnokvětý,<br />
vnější květy vodorovně<br />
odstálé)<br />
výška<br />
max<br />
(m)<br />
6,5 0,9 B<br />
pampeliška 7 0,8 A<br />
holomrazy<br />
56
066 medová<br />
pampeliška<br />
všechny barvy<br />
medu během<br />
květenství, od<br />
skoro bordó do<br />
hnědo-žluté<br />
cihlová červeň<br />
pampeliška 7 0,9 A<br />
125 cihlová<br />
kopretina<br />
jednoduchý (žlutý terč<br />
drobných květů)<br />
7 1,15 A<br />
127 smetanověžlutá<br />
světlo-žlutá, pak jednoduchý 6,5 1,1 B<br />
smetanová, pak<br />
kopretina fialově zbarvená<br />
131 žloutek žloutkově žlutá půlkulatý (plnokvětý, vnější 5 1,3 A<br />
květy zahnuté dolů)<br />
135 citrónová citrónově žlutá pampeliška 5 0,9 A<br />
pampeliška<br />
137 lososová světle růžovolososová<br />
jednoduchý 6,5 0,9 B<br />
kopretina<br />
144 růžová světle růžová<br />
5,5 0,65 A<br />
chudobka<br />
polo-plný (během<br />
květenství se objevuje malý<br />
žlutý terč)<br />
Jahodník (Fragaria sp.)<br />
Plody menší , tmavší barvy, velmi aromatické ( chutí připomínají lesní jahody), zralost konec<br />
června-začátek července, poskytuji sazeničky v létě pěstitel A.G.<br />
Máta peprná (Mentha piperita)<br />
vytrvalá, vegetativní množení oddenky, tmavě zelený list, intenzivní, až velmi ostrá mentolová<br />
mátová vůně, na čaje. Zapleveluje. Posílají se oddenky. Zasílané oddenky umožňují poslání v<br />
dopise, tedy poštovné a balné jako semen. pěstitel G.E.<br />
Máta bergamotová (Mentha x piperita subhybr. citrata = x piperita x aquatica)<br />
′Bergamote′ (me AL11) ze zahradnictví ve Švýcarsku 1994. HOR, EU: v Čechách nebyla skoro<br />
nikdy pěstovaná. Máta s originálním bergamotovým arómatem (jako Citrus bergamia z jižní Itálie /<br />
čaj Earl Grey) byla už zaznamenaná švýcarsko-německým botanikem Ehrhartem koncem XVIII<br />
století. Je sterilní, v přírodě neexistuje, patří tedy k evropskému kulturnímu dědictví. Po porovnání<br />
několika kultivarů této skupiny, ′Bergamote′ vyšla jako nejsladší a jediná beze stopy hořkosti,<br />
lahodná na čaj (vyluhovat ne víc než 7 minut) a na kořenění sladkých koláčů, zmrzlin a müsli.<br />
Odolná.<br />
Oddenky březen, pěstitel A.L.<br />
Máta huňatá (Mentha x villosa = spicata x suaveolens)<br />
″Katka″ (me AL163)″* ČS & HOR, od soukromé pěstitelky; její babička ji pěstovala na čaj již<br />
v 60. letech na Prachaticku. Lahodné, jemné aroma máty zelené (obsahuje karvon, na rozdíl od<br />
ostrého mentholu máty peprné). „Chlupatá“ jako bývají staré odrůdy, nehodí se tedy do pokrmů, jen<br />
na čaj. Je to sterilní hybrid v přírodě neexistující. U nás kdysi hojně pěstovaný, z trhu vymizel. Tato<br />
linie nepřestala být pěstovaná, předávaná z pokolení na pokolení. Ale «v některých územích (tuto<br />
mátu) lze nalézt pěstovanou či ± zplanělou v každé obci… Provází lidská sídliště bez ohledu na<br />
výškové stupně» (Štěpánek 2000- Květena ČR). Je to jeden z běžných pozůstatků přeživších<br />
od roku 1946 u rozvalin. K dispozici jsou též, z bývalých šumavských osad: Albrechtovice ≈<br />
57
Albrechtschlag (me150), Repěšín ≈ Repeschin (me165), Sviňovice ≈ Schweinetschlag (me167),<br />
Nový Brunst ≈ Neu Brunst (me168), Horní Světlé Hory ≈ Oberlichtbuchet (asi 1000m.n.m.,<br />
me171). Pokud trváte na určitém původu prosíme o zdůvodnění, jinak zašleme základní linii<br />
„Katka“<br />
Oddenky březen, pěstitel A.L.<br />
Máta jemná (Mentha x gracilis ‘Subspicata‘ = arvensis x spicata)<br />
"Mytiny ≈ Kropfschlag" (me 170)* SUD. V bývalé Novohradské osadě. Tento hybrid byl pěstován<br />
převážně v teplejších oblastech. Mívá nasládlé aróma, kvůli kterému se nazývá na Západě „máta<br />
ananasová“.<br />
Oddenky březen. pěstitel A.L.<br />
Máta dlouholistá-sladká (Mentha x niliaca = longifolia > x suaveolens)<br />
"Březová Lada ≈ Birkenhaid" (me 166) SUD & HOR. U zaniklé šumavské osady, porost této dost<br />
vzácné máty vypadá zdaleka jako máta dlouholistá, běžný divoký druh. Od ní se ale liší<br />
rozvětvenými chlupy a hlavně příjemným karvonovým aromatem (divoká máta dlouholistá má<br />
aroma nepříjemné a nepoužitelné na čaj). To svědčí o bývalém křížení s mátou středomořskou, tedy<br />
o původu zahradním.<br />
Oddenky březen. pěstitel A.L.<br />
Mořena barvířská (Rubia tinctorum)<br />
″Lausanne“ (ru AL1) Botanická zahrada Lausanne (CH) 1980. ZAP. Co mají společného turecký<br />
fez, napoleonský voják a tibetský mnich? Mořenovou červeň! Původ středozemský a Blízký<br />
Východ. Až do 19. století byla pěstovaná skoro v celé Evropě i v Čechách. Od osudného r.1868<br />
prakticky odsouzená k zániku: její účinná látka alizarin se začala vyrábět uměle a levněji. I zplanělé<br />
pozůstatky v Česku dávno zmizely. Pnoucí, až 1,5-2m vysoká. Složité široké kořenové ústrojí<br />
obsahuje silné tmavočervené barvivo; snadno se suší a báječně barví (nejen) velikonoční vejce!<br />
Oddenky březen. pěstitel A.L.<br />
Mořská cibule (botanicky snědek ocasatý Ornithogalum caudatum (Aiton) Maire = Ornithogalum<br />
longibracteatum Jacq.)(False Sea Onion)) - pokojová rostlina a stará léčivka, užití obdobné jako<br />
aloe - např. na vnější nehojící se rány přiložit kousek listu poklepaný (narušený) nožem. Rostlina<br />
našich (pra)babiček. Pěstování snadné, v květináči doma (v letě možno umístit ven), půda<br />
propustná, spíše chudší. Zálivka méně často, nepřemokřovat. Zasíláme 1 cibulku. Omezené<br />
množství cibulek. pěstitel G.E.<br />
Mydlice lékařská (Saponaria officinalis) + viz také druhy množené semenem část ROSTLINY<br />
LÉČIVÉ, KOŘENINOVÉ, BARVÍŘSKÉ, PLEVELE A JINÉ!<br />
Léčebně: kořen, někdy i kvetoucí nať, odvar ředí hleny v průduškách, je antimykotický a<br />
antibakteriální, léčí poruchy metabolismu. Mydlice je výborná přírodní náhražka šamponu, vlasy<br />
jsou po umytí mydlicovým odvarem hebké a vláčné. Odvar: 1-2 polévkové lžíce drobně krájeného<br />
kořenese vhodí do 1 l vařící vody, 15 minut se luhuje a po zchladnutí se vzniklým roztokem řádně<br />
propláchnou vlasy, vlasy se dál neoplachují, nechají se uschnout přirozeným teplem. Lze použít i na<br />
lehce špinavé prádlo. Barvířská rostlina, dekorativní. Víceletá, živnější, vlhčí půda, světlo,<br />
nenáročná. Z původního divokého porostu v naší zahradě. Oddenky zasíláme balíčkem na jaře nebo<br />
na podzim. pěstitel C.I.<br />
pěstitel A.G.- pochází od bývalé obecní školy v Kramolíně, zasílám oddenky rostliny na podzim.<br />
Netřesk střešní (Sempervivum tectorum)<br />
vytrvalá stálezelená sukulentní bylina, tvoří růžici dužnatých listů, půda sušší, výsluní, nenáročný,<br />
58
ozmnožování nejjednodušeji dceřinnými růžicemi. Dříve vysazován na střechy jako ochrana před<br />
bleskem (ne-třesk, hromotřesk), užití i jako léčivka (čerstvý list např. na drobné poranění,<br />
popáleniny, píchnutí hmyzem, hemoroidy apod), možno vysazovat do skalek, na suché zídky apod.<br />
Netřesk je mimořádně odolný druh, který na střeše snáší výheň letních veder i třeskutý mráz v zimě.<br />
Poskytují se rostliny.<br />
„Netřesk střešní“*- rodinná odrůda, bezproblémové pěstování, využívaná jako léčivá – při bolesti<br />
vkládán např. utržený netřeskový lístek do ucha, pěstitel G.E.<br />
Oměj zahradní (Aconitum x cammarum L.)<br />
*SUD & HOR. Pozor jedovatý. Staré (před 18 stol.) umělé hybridy. Květ fialový, dvoubarevný<br />
nebo vzácně bílý. Sterilní, množení výhradně dělením oddenků. Výskyt tedy vždy ze zahrad:<br />
«přetrvává na svém stanovišti, i když zahrádka již neexistuje; nové lokality vznikají i neúmyslně<br />
např. odhozením vykopnuté rostliny na smetiště. Mnohá místa, kde byl vysazen nebo zplaněl, dnes<br />
působí dojem přirozeného stanoviště» (Skalický 1997- Květena ČR). V pohraničních horách byl<br />
tento odolný druh snad hojně pěstován, tak jak to pozoroval Karel Čapek v severním podnebí:<br />
«Lofoten… u každého dřevěného domku zahrádku, kde slavně a skoro freneticky kvete oměj a<br />
ostrožka...– jaká slavnost květů tady nad polárním kruhem!» (1936- Cesta na sever). Máte na<br />
vybranou dvě barvy:<br />
„fialovo-bílý“ (viz foto): Repěšín ≈ Repeschin (ac 03) , Veveří ≈ Piberschlag (ac 08), Perlovice ≈<br />
Perletschlag (ac 09)<br />
„fialový“: Sviňovice ≈ Schweinetschlag (ac 04) Dům sestry Barky, samota na Šumavě, byl zbořen<br />
asi koncem 60.tých let. Dnes pouze zbytky zahrady v melancholickém zarostlém prostředí. Nový<br />
Brunst ≈ Neu Brunst (ac 07).<br />
Pokud trváte na určitém původu prosíme o zdůvodnění, jinak zasíláme ac03 & ac04.<br />
Hlízy březen, 1 objednávka = obě barvy. pěstitel A.L.<br />
Ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys)<br />
Půdopokryvná nízká, léčivá trvalka, kvete růžovofialovými drobnými květy od poloviny léta, z listů<br />
a lodyh lze připravit čaj při bolesti krku, žaludečních obtížích. Pochází od kamarádky, mám jí asi 7<br />
let. Zasílám oddělek na jaře či na podzim. pěstitel A.G.<br />
Pažitka (Allium schoenoprasum)<br />
běžná, dobře známá oblíbená zelenina, vyséváme po špetkách do hnízd, cizosprašná, při<br />
maloplošném udržování odrůd a příznivém utváření terénu (t.j. např. mezi odrůdami jsou přirozené<br />
či umělé překážky jako keře, stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s bohatou nabídkou květů<br />
pro hmyz, porosty jsou napříč směru větru apod.) v okolí ve vzdálenosti 150 m nesmí kvést jiná<br />
odrůda.<br />
„Pažitka jemná (All AL 10)“* typická pažitka, s jemným tenčím listem, rychle a dobře obráží po<br />
řezu, využití běžné pažitkové (např. do polévek, na chleba s máslem aj), u dárce získáno před rokem<br />
1970, od pěstitele A.L. Tato odrůda zdá se tvoří méně semen ale snadno se množí vegetativně.<br />
Zasíláme malé oddělky z trsu. pěstitel G.E.<br />
Pelyněk brotan (Artemisia abrotanum)<br />
vytrvalý polokeřík, dříve typická rostlina selských zahrádek a velmi ceněná léčivka zvaná lidově<br />
„boží dřívce“ ("léčivější než heřmánek") na hojení ran, regeneraci tkání, protirevmatické působení,<br />
na žaludek, i jako koření (k masitým pokrmům), prostředek proti molům. Množí se vegetativně<br />
řízky, které na jaře zapícháme šikmo do země a zaléváme. Zasíláme řízky, které ale umožňují<br />
zaslání v dopise, při objednávání brotanu poštovné a balné jako u semen.<br />
59
„Bystřický“* - odrůda z Bystřice nad Olší,řízky, pěstitel G.E.<br />
„Nitranský“* - získáno od léčitelky ze severních Čech, původně ze Slovenska (Nitra),řízky, pěstitel<br />
G.E.<br />
„Valašský“*-, krajový, rodinná odrůda, mohutný, méně větví, robustní, výška až 2 m, (za vlhkého<br />
počasí dorostl do výše 2,3 metru, nejvyšší ze sbírky našich brotanů) velmi odolný nepříznivým<br />
vlivům. pěstitel G.E.<br />
„Kočár“* – sběr ze západních Čech, lokální typ?, jemný list, více větví, nižší vzrůst asi 1 m<br />
vysoký, žádá asi častější sestřih, řízky. pěstitel G.E.<br />
„Z Budislavi“ * brotan od soukromého pěstitele, který ho používá jako přirozený prostředek proti<br />
škůdcům u včel („Dostal jsem sazeničku před mnoha lety s tím, že je dobrá pro včely, které také<br />
mám. Víc nic. Nevěděl jsem ani k čemu by se hodila, protože nekvete. Alespoň u mne. Zkoušel jsem<br />
vše možné a přišel jsem na to, že nevoní molům v zásobních plástech. Od té doby nemusím zásobní<br />
plásty přes zimu sířit, ale proložím je natí této rostliny. Moli do nich nejdou.“)<br />
pěstitel Z.D. původ: <strong>Gengel</strong>. Rostlina- řízky na jaře!<br />
Plamenka latnatá (Phlox paniculata L.)<br />
″Horní Záblatí ≈ Ober-Sablat″ (phl AL11)″* Pozůstatek ze Sudet na Prachaticku, proto asi<br />
odolnější než ostatní floxy v naší zahradě, mohutný a zelený až do mrazů. Přežil v kopřivách pod<br />
šeříkem, od 60. let znovu pěstovaný na stejném místě. Purpurovorůžový.<br />
Oddenky březen, pěstitel A.L.<br />
Prha stepní (syn. Arnika Chamissonova ( Arnica chamissonis)+ viz také druhy množené<br />
semenem část ROSTLINY LÉČIVÉ, KOŘENINOVÉ, BARVÍŘSKÉ, PLEVELE A JINÉ!<br />
Trvalka. Původem ze severní Ameriky. Zakoupena před lety v zahradnictví, dělám z ní tinktury a<br />
masti jako z arniky horské (Arnica montana) též účinná, zasílám oddenky rostliny na podzim.<br />
pěstitel A.G.<br />
Pustoryl věncový (Philadelphus coronarius) známý také jako nepravý jasmín<br />
Tradiční okrasný keř venkovských zahrad, dnes již méně běžný. Keř po původním majiteli na mé<br />
vlastní zahradě,vzrůst 1-4 m,velký rozložitý, kvete VI bílými květy s typickou jasmínovou vůní, po<br />
usušení se však tato vůně nedochová. Zasílám řízky. pěstitel A.G.<br />
Pivoňky křovité (Paeonia sp.)<br />
pro individuálního zájemce na jaře po předchozí dohodě na výměnu za jiné zajímavé trvalky<br />
odkopek ze čtyř druhů plnokvětých pivoněk křovitých kvetoucí bíle, červeně, růžově. Vše rostliny<br />
po původním majiteli, stáří nejméně 30 let. pěstitel A.G.<br />
Růže bílá (Rosa x alba, pravděpodobně x damascena x canina)<br />
„pohraniční“ (ros AL03) SUD & HOR. Tato růže má svůj příběh: zažila smíšené manželství Češky<br />
a Němce a jejich děti, písničky v obou jazycích s harmonikou, i borůvkový koláč ve svém stínu.<br />
Viděla odsun sousedů a zboření vesnice Milešice ≈ Oberschlag. Rodinu jsme znali.<br />
Starý hybrid, možná od středověku; kdysi běžně pěstovaná, nyní vyšla z módy. Polopnoucí (2m<br />
vysoká), odolná, kvete brzo před ostatními růžemi, bílé plné květy s růžovým nádechem (viz foto) a<br />
jemnou vůní.<br />
Sazenice březen. pěstitel A.L.<br />
60
Rybíz červený (Ribes sp.)<br />
„Nepomucký“ blíže neurčená odrůda, konzumní zralost konec července, nalezeno v Nepomuku na<br />
místě bývalé staré zahrady, zasílám řízky na podzim, pěstitel A.G.<br />
„Po babičce Pavelkové ze Zdic“ blíže neurčená odrůda , konzumní zralost velmi pozdní (až konec<br />
srpna), typické dlouhé hrozny, po otrhání vydrží minimálně týden v chladu bez újmy. Tento keř má<br />
moje maminka na zahradě po bývalé majitelce, stáří keře nejméně 50 let, zasílám řízky na podzim,<br />
pěstitel A.G.<br />
„Růženka z Kramolína“ blíže neurčená odrůda, zralost spíše pozdní (konec VII, začátek VIII),<br />
neopadává z keře, věrně čeká na sklizeň, zasílám řízky na podzim, pěstitel A.G.<br />
Rybízy červené a bílé (Ribesia)<br />
Zatím málo odrůd identifikovaných, předválečné linie zde nabízené pod přezdívkou a číslem<br />
dlouhodobě vyhledáváme a opečováváme. Zároveň pěstujeme z různých zdrojů (šlechtitelská<br />
stanice Velké Losiny, švýcarské sdružení Pro Specie Rara, USDA Corvallis, Výzkumný ústav<br />
ovocnářský Holovousy atd.) porovnací sbírku známých kultivarů pro postupné určení starých linií.<br />
Rybízy pochází většinou ze dvou evropských druhů a jejich hybridů: Ribes petraeum roste nad<br />
1000m na balvanech i na suti, jako předurčený vynořit se z rozvalin v drsném podnebí i několik<br />
metrů od mateřské rostliny. Ribes vulgare je naopak „mazlíček“, roste v písčité výživné půdě<br />
v západoevropských nížinách, jeho odrůdy jsou náročnější a náchylné na antraknózu, tedy<br />
nevhodné do horských oblastí. Cizosprašné, pro zachování odrůd množení pouze vegetativní.<br />
Sazenice březen.<br />
Zatím předběžná nabídka. Asi 70 patrimoniálních linií je ve fázi přepěstování, množení a určování.<br />
„Bílý z Máchalky“ (riru AL08) HOR. Nalezený 2003 v dávno opuštěném meruňkovém sadu<br />
Máralky v Proseku (Praha 9). Sad byl sázený ve 20.ém století. Původ a identita této linie neznámé;<br />
ale odolnější než „Bílý z Pardubic“ v podhorských podmínkách (méně antraknózy, mohutnější růst),<br />
proto ho tady nabízíme pro podhůří.pěstitel A.L.<br />
„Bílý z Pardubic“ (riru AL01) (R. vulgare). ČS. Předválečný, v 70-ých letech přesazený do<br />
Pošumaví. pěstitel A.L.<br />
‘Rondom‘, linie „Slzovitý ze Záblatí“ (riru AL03) HOR. Vysazený v 70.ých letech z přebytků<br />
místního sadu, tedy původ nejasný. Kultivar ‘Rondom‘ byl došlechtěn teprve v 1949. Bujný zdravý<br />
růst a obrovský výnos v podhůří a zcela jiný charakter a užitek plodů: velká světle červená bobule,<br />
často slzovitého tvaru (viz foto). Málo šťavnatý, ale masitý a sladší; nehodí se tedy na moštování,<br />
ale je báječný na želé (tuhne bez dodaného pektinu, i v těsně uzavřených skleníčkách). pěstitel A.L.<br />
Topinambury (Helianthus tuberosus)<br />
zelenina s jedlými hlízami množící se vegetativně, nenáročná, vysazujeme na podzim nebo na jaře<br />
menší hlízy, dostatečně daleko od sebe (dorůstá až do 3 m výšky), hlízy pojídáme syrové příp.<br />
povařené a smažené v těstíčku apod., „šišaté“ hlízy neškrabat, ale umýt kartáčkem. Kvete pozdě na<br />
podzim. Mrazuodolný, přezimuje v zemi, ve sklepě se kazí, nať - krmivo pro domácí zvířata,<br />
zapleveluje! zasílají se hlízy!<br />
„topinambur bílý“ - bílé, světle zbarvené hlízy, zdravý růst, hlízy nasazené poměrně kompaktně<br />
pod trsem, pěstitel G.E.<br />
61
„topinambur růžový (h AL 1)“ Helianthus tuberosus rose<br />
odrůda topinamburů růžového (až růžovomomodravého) zbavení hlíz, ranější odrůda s časným<br />
květem a spořejším olistěním než u topinamburu fialového, využití např. na salát po syrovu (hlízy<br />
nastrouháme na nudličky, smícháme s najemno nasekanými lístky pampelišky a zalijeme zálivkou<br />
z olivového oleje, balsamikového octa, soli, pepře a hořčice) původ:70. léta švýcarský pěstitel,<br />
získáno od pěstitele A.L., pěstitel G.E.<br />
„malý fialkový“ -hlízky drobné, ale velmi pěkné, s příjemným fialovým zbarvením , mrazuodolný,<br />
kvete již v srpnu a září, rostlina dekorativní květem a taktéž tmavým listem, dříve s Seznamu tato<br />
odrůda nedopatřením vedena jako topinambur bambulinatý (Helianthus strumosus) pěstitel G.E.<br />
Všedobr (Imperatoria ostruthium)<br />
„Křišťanovice ≈ Christelschlag“ (imp AL06), rozvalina 810m. EU, SUD & HOR. Názvy<br />
Imperatoria (císařovna), Meisterwurz (magisterský kořen) i všedobr znamenají, jak velkou léčivou<br />
pověst měl tento druh. Zdá se, že by si zasloužil další výzkum. Kdysi hojně pěstovaný pro<br />
léčitelství, likéry i jako koření. V ČS není tuzemský. Typicky spojený s dějinami Sudet: původem<br />
z Alp, germanské populace ho rozšířily do hor severní Evropy. Přežívá u zalesněných rozvalin<br />
v pohraničí. Roste nejlépe ve výživné mokré půdě. Hnědý plazivý rozvětvený oddenek (viz foto)<br />
má silné bohaté aroma (směs anděliky, celeru, trochu hořkosti a pepře). Dal by se považovat za<br />
evropský zázvor. Vyluhovaný ve slivovici s cukrem, dává dobrý hnědý likér. Lze ho snadno sušit,<br />
pak strouhat / mlít, například do hruškového kompotu. Podle nás je to momentálně podceněná<br />
bylina.<br />
Oddenky březen. pěstitel A.L.<br />
OVOCE, DŘEVINY<br />
Pokud se chcete věnovat starým a krajovým odrůdám ovoce, soustřeďte se zejména na ty, které<br />
rostou ve vašem nejbližším okolí. Jsou přizpůsobené místním podmínkách a osvědčené, mají<br />
v místě tradici. Z nich odebírejte rouby a z nich by měly v ideálním případě pocházet i podnože. U<br />
jádrovin je roubování snadné, pokud jste začátečníci, můžete požádat o pomoc šikovného souseda<br />
nebo nějakého staršího člověka, „který to umí“. Rouby je třeba odebírat ze zdravých stromů!!<br />
Následující nabídka semenáčů, roubů a již naroubovaných jedinců apod. různých druhů je<br />
orientační. Konkrétní podmínky, způsob odběru stromků apod. je třeba vždy dohodnout<br />
individuálně s nabízejícím. O rouby je třeba se hlásit ihned - co nejdříve, protože rouby nutno<br />
odebírat v době vegetačního klidu (nenarašené!).To platí i pokud budete roubovat sami z místních<br />
zdrojů.<br />
U ovoce, které nesázíte na rok či dva ale na dlouhou dobu, je nutno předem dobře zvážit, zda se<br />
ten který druh nebo odrůda do Vašich podmínek hodí, jaké jsou jeho vlastnosti pěstitelské i<br />
konzumentské, zda bude mít dostatek místa (stromy dorostou značných rozměrů) apod., abyste<br />
později nebyli zklamáni a vyvarovali se třeba toho, že vysadíte druh, který u Vás bude krnět a<br />
živořit nebo že si naroubujete „nechutná a malá“ jablka.<br />
Broskvoň obecná (Prunus persica)<br />
"odolné broskvoně" původně od nějakého pěstitele z Vysočiny. Plody jsou chutné, menší (dá se<br />
ovlivnit probírkou), jdou dobře od pecky i loupat, výborné na kompoty, džemy nebo zamrazit. po<br />
odumření části stromku roste dál z jiné větve. pěstuji ji v poloze kde se nedaří meruňkám, buď<br />
jako stromek nebo jako keř. Plodí přibližně 3-4 rokem až koncem léta, nabízím nestratifikovaná<br />
semena pěstitel H.V.<br />
62
JABLONĚ - ROUBY:<br />
„Batul“– původem ze Sedmihradska, pěstována zejména na Slovensku. Pravidelně kulovité a husté<br />
koruny působí i okrasně, zejména v době podzimního vybarvování listů. Po opadu listů zůstává<br />
ovoce dlouho na stromě. Jablíčka vyrovnaná, menší, napůl žlutá, napůl červená. líbivá. Chuť<br />
průměrná. Poměrně odolná k strupovitosti. pěstitel S.B.<br />
„Grávštýnské“– jedna z nejchutnějších podzimních odrůd má původ v Německu (konec 18. století).<br />
Ovoce je velmi variabilní ve tvaru, říká se, že každý kraj má své Grávštýnské. Ceněná je obzvlášť<br />
červená variace. Plody jsou velké, velmi šťavnaté, harmonické lahodné chuti a výrazné vůně.<br />
Vydrží obvykle do Vánoc, z vyšších poloh, kde se jí obzvláště daří, i déle. pěstitel S.B.<br />
„Jadernička moravská“– odrůda z východní Moravy, pěstuje se dosud hojně na Valašsku. Má<br />
mnoho typů odlišných tvarem, velikostí i barvou. Nejchutnější jsou prý typy s čistě žlutými plody.<br />
Nabídka zahrnuje rouby žlutoplodých i načervenalých typů. Stromy rostou silně, později plodí, ale<br />
dožívají se velmi vysokého věku. Nenáročná mrazuvzdorná odrůda, vhodná do vyšších poloh.<br />
Některé typy trpí značně strupovitostí. Ovoce je menší, většinou žluté, velmi šťavnaté, sladké,<br />
chutné. Vydrží do jara. Hodí se k jídlu i na zpracování. pěstitel S.B.<br />
„Krasokvět žlutý“ – stará americká odrůda (konec 18. století) se žlutými vysokými plody, které<br />
připomínají Golden Delicious, jsou však žebernatějšího tvaru a kyselejší chuti. Stromy rostou<br />
nápadně převisle. Plody jsou velké, žluté, šťavnaté, vydrží do jara. pěstitel S.B.<br />
„Kožená reneta“ -sklizeň co nejpozději, slupka drsná, kožnatá, později zelenozlatavá až do<br />
červena, dužina vonná, žlutá, vynikající na kuchyňské úpravy-moučníky, křížaly. Původ<br />
pravděpodobně Francie, stáří nejméně 400 let, kvete středně pozdě, špatný opylovač. Původní<br />
stromy na naší zahradě, zasílám rouby, které je nutno odebrat v době vegetačního klidu: ledenúnor<br />
(nutná včasná objednávka), pěstitel A.G.<br />
„Matčino“ - sklizeň září říjen, podzimní aromatické jablko, v listopadu již moučnatí, slupka tmavě<br />
červeně mramorovaná s oranžově žlutou barvou, původ USA, střední a vyšší polohy, kvete středně<br />
pozdě, vhodnými opylovači jsou Ontario, Malinové holovouské, Panenské české, Parména zlatá,<br />
Delicius, Baumannova reneta. Původní stromy na naší zahradě, zasílám rouby, které je nutno<br />
odebrat v době vegetačního klidu: leden-únor (nutná včasná objednávka), pěstitel A.G.<br />
„Ontário“ - velmi spolehlivá odrůda s pravidelnou plodností,s tarší odrůda pochází z Kanady ,<br />
sklizeň říjen, zralost leden, skladovatelnost podle kvality sklepa až do dubna, slupka světle zelená s<br />
růžovým líčkem, pro střední polohy, kvete středně pozdě, dobrý opylovač, vhodnými opylovači jsou<br />
Baumannova reneta,Coxova reneta, Gdánský hranáč, Jonathan. Původní stromy na naší zahradě,<br />
zasílám rouby, které je nutno odebrat v době vegetačního klidu: leden-únor (nutná včasná<br />
objednávka), pěstitel A.G.<br />
„Průsvitné letní“ – stará ruská odrůda. Tradiční velmi raná letní odrůda, lidově zvaná např. jako<br />
Žňovky, Skoráky, Žitavky, Letňáky či Letní jablka, zraje již od konce července, postupně, proto se<br />
hodí zejména na zahrádky. Ovoce je podle úrody různě velké, zelené, ve zralosti žluté, výrazně<br />
aromatické, osvěživě nakyslé. Je určeno k okamžité spotřebě, rychle moučnatí. Ve vlhku trpí<br />
strupovitostí, mrazuodolnost má velmi dobrou. pěstitel S.B.<br />
„Strýmka“– stará odrůda pravděpodobně německého původu, u nás značně rozšířená prakticky ve<br />
všech krajích. Hodně se vysazovala zvláště do stromořadí. Roste silně, zdravě a dožívá se<br />
63
vysokého věku. Nezmar co se týče nároků na prostředí: extrémní mrazuodolnost stromů i celkově<br />
vysoká odolnost plodů. Pozdě vyzrává, raději tedy pěstovat v teplejších oblastech. Nicméně i<br />
v drsnějších polohách dobře plodí, jen ovoce je méně chutné. Má vejčitý tvar, ne příliš lákavou<br />
zelenou barvu s červeným žíháním a ostřejší kyselou chuť. Vydrží dlouho do jara, někdy se stane, že<br />
nezmrzne ani venku. pěstitel S.B.<br />
„Vlkovo“ – krajová odrůda z Boskovicka (okres Blansko), vypěstoval ji školkař Vlk ve Vanovicích.<br />
Roste silně a zdravě,.vyvine se v mohutné koruny se sytě zeleným olistěním. Odolává dobře<br />
rakovině a mrazu, vhodné zejména do chladnějších poloh. Uzrává již v září, do konce listopadu<br />
zmoučnatí, nedá se skladovat. Vyniká neobyčejně vysokou a pravidelnou úrodou, hodí se na<br />
zpracování do moštů nebo i pro krmení dobytka. Ovoce je líbivé, červené, při vysoké úrodě středně<br />
velké. pěstitel S.B.<br />
VŠECHNY OSTATNÍ OVOCNÉ DRUHY A DŘEVINY NABÍZÍ pěstitel R.P.:<br />
Jabloně a hrušně (staré odrůdy) - v prodeji na jaro a na podzim, kontejnerované rostliny pak<br />
celoročně<br />
Podrobný seznam je na www.stareodrudy.org , největší výběr je na podzim, bývá aktualizován<br />
začátkem října. Bude se jednat zřejmě o cca 20 - 30 starých odrůd jabloní a 10 starých odrůd hrušní.<br />
Většina odrůd jabloní a hrušní bude na podzim 2013 ve tvaru dvouletý špičák, čtvrtkmen<br />
( polokmen).<br />
Všechny jabloně a hrušně jsou roubovány na semenných podnožích, hodí se proto dobře pro<br />
pěstování ve tvaru polokmen či vysokokmen. Ceny jsou orientační, i u všech dalších druhů<br />
ovocných dřevin, aktuální stav nutno ověřit na internetových stránkách.<br />
Cena: Jednoletý špičák – (cca 1m) – 95 Kč<br />
Dvouletý špičák – ( cca 1,3 m a více) – 115 Kč<br />
Čtvrtkmen – 165 Kč, polokmen – 180 Kč<br />
Slivoně (staré odrůdy)<br />
Durancie (9.) – stará odrůda slívy zvaná též Duranče či Kadle, hojně pěstovaná a oblíbená zejména<br />
na Moravě. Plody jsou středně velké, oválné až kulovité, modrofialové, šťavnaté a velmi chutné.<br />
Pro svůj vysoký obsah cukru a příjemné aroma je s velkou oblibou využívána k výrobě slivovice,<br />
ale také povidel. Hodí se i pro přímý konzum. Zraje v druhé polovině září až začátkem října.<br />
Odrůda je vysoce odolná (tolerantní) k onemocnění šarka, z toho důvodu na východní Moravě<br />
nahrazuje dříve využívanou domácí švestku.<br />
Tvar: ČK Podnož: myrobalán Cena: 165 Kč<br />
Špendlík žlutý (8.) - odrůda vyskytující se od pradávna především na Moravě a Slovensku,<br />
oblíbená a vyhledávaná pro své oválné žluté plody, tvarově připomínající žluté švestky. Často zvaná<br />
jako „bílé trny“, na Slovensku jako „Belice, Belovice, Biele slivky“. Zraje v polovině srpna,<br />
využívá se pro přímý konzum, na pekařské účely, nejvíce využívaná vždy byla k výrobě<br />
aromatických výtečných marmelád a delikátních pálenek. Hodí se i do vyšších poloh. Samosprašná,<br />
k šarce středně tolerantní. Cena: 190 Kč<br />
Další nabízené odrůdy slivoní: Malvazinka, Ontario, Oullinská, Nancyská mirabelka<br />
Třešně (staré odrůdy)<br />
Burlat (6.) polochrupka, poloraná – zraje začátkem června. Původ: Francie, začátek 2O. století. Na<br />
jídlo i zavařování. Díky ranosti uniká vrtuli třešňové – červivění. Tvar: ČK<br />
Karešova (6.) – tmavá srdcovka, poloraná – zraje v první půli června, česká odrůda z počátku 20.<br />
století. Plodí dobře a pravidelně. Vhodná hlavně pro přímý konzum, šťávy apod. Má dlouhé<br />
konzumní období.Díky ranosti uniká vrtuli třešňové – červivění. Tvar: ČK, PK<br />
64
Kaštánka (6.) – srdcovka českého původu, poloraná – zraje v druhé půli června. Plodí časně,<br />
pravidelně, hodně. Velmi oblíbená pro svou chuť, plodnost a odolnost monilióze, mrazům i praskání<br />
plodů. Vhodná na konzum i kompoty atd. Díky ranosti uniká vrtuli třešňové. Tvar: ČK<br />
Podnož: třešeň ptačí, cena: čtvrtkmen – 165 Kč<br />
Další množené odrůdy: Donnisenova žlutá, Rychlice, Napoleonova, Hedelfingenská, Ramon<br />
Oliva…<br />
Broskvoň ´Amsdenova´- stará bělomasá ranná odrůda, tolerantní kadeřavosti – cena 175 Kč.<br />
Angrešty - odrůdy odolné padlí, vhodné k pěstování bez postřiků<br />
„Černý Neguš“ – ruská bujně rostoucí odrůda, velmi odolná americkému padlí angreštovému,<br />
plody má menší, ale chuťově velmi bohaté a aromatické, barvy tmavě červené až téměř černé. Zraje<br />
kolem poloviny července.<br />
„Invicta“ – žlutoplodý angrešt, vysoce odolný padlí americkému, zraje kolem poloviny července.<br />
„Captivator“- beztrnný angrešt – červenoplodý angrešt, vysoce odolný padlí americkému, zraje<br />
kolem poloviny července.<br />
Cena: roubovaný stromek, podnož: meruzalka zlatá – 90 Kč. Keř – 75 Kč<br />
Ostatní ovoce<br />
Kdouloň (Cydonia oblonga) – chutné a voňavé ovoce, tvarem podobné hruškám nebo jablkům,<br />
jedlé po uvaření. Použití: na kompoty, marmelády a rosoly, pro svou vůni se dříve vkládaly mezi<br />
prádlo, nenáročný druh, pěstuje se jako stromek nebo keř. Má ráda teplá stanoviště nižších a<br />
středních poloh, místy i vyšších, ale chráněných poloh.<br />
Cena: jednoletý roubovanec,tvar: špičák nebo keř, podnož: kdouloň - 145 Kč<br />
Mišpule velkoplodá (Mespilus germanica) – rozvětvený nenáročný stromek nebo keř 3–5 m<br />
vysoký, ceněný pro své zvláštní chutné ovoce, ale i vysoce dekorativní střední vzrůst, atraktivní<br />
květy a plody i podzimní žlutočervené zbarvení listů. Konzumovatelné po přemrznutí nebo odležení<br />
čerstvé nebo jako surovina pro pikantní pasty, marmelády, likéry i pálenky. Ovoce obsahuje mnoho<br />
cenných výživných látek, léčivé při průjmech, blahodárné pro zažívací trakt.<br />
Cena: roubovaná, podnož: hloh – špičák - 145 Kč, zákrsek, čtvrtkmen – 165 Kč<br />
Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica) – semenáč, kontejnerovaný – 155 Kč<br />
Jeřáb obecný „Moravský sladkoplodý“ – chutná odrůda klasických jeřabin, nenáročná, vhodná i do<br />
horských poloh (až 1500 m). Plody se konzumují čerstvé, sušené, ve šťávách, likérech,<br />
zavařeninách, čajích, užívají se do jídel i jako náhrada za brusinky. <strong>Obsah</strong>ují mnoho cenných látek,<br />
využívají se v léčitelství.<br />
Cena: roubovanec, špičák (cca 1m ) – 145 Kč<br />
Jeřáb „Granatový“ (Sorbus aucuparia x Crataegus sanguinea) – mezirodový kříženec jeřábu<br />
obecného a hlohu sibiřského, který vyšlechtil r. 1926 I.V.Mičurin. Má střední růst, plody jsou<br />
jeřabiny granátové barvy (proto jméno Granatnaja), velikosti malých višní, příjemné sladkokyselé<br />
chuti. Plody jsou vhodné pro přímý konzum, vynikají však i konzervované nebo jako součást<br />
cukrářských výrobků.<br />
Cena: roubovanec, špičák (1 - 1,5 m), prostokořenný – 170 Kč<br />
Moruše (Morus alba, nigra) – ovocný strom příbuzný fíkům, dorůstající 10–15 m, od léta nese<br />
plody tvarem podobné ostružinám, barvy bílé, červené nebo černé, 2–4 cm velké, šťavnaté, mdle<br />
nasládlé až sladkokyselé, velmi dobré chuti. Oblíbené v čerstvém stavu nebo zpracované na<br />
kompoty, marmelády, víno, sirupy i sušené. Léčivé při zácpě, srdečních a cévních chorobách. Strom<br />
se hodí i pro větrolamy, netvarované živé ploty a aleje. Žádá teplou slunnou polohu, živnou<br />
hlubokou půdu, hodí se nižších a středních poloh, do vyšších jen na vhodná stanoviště. Semenáče<br />
65
ývají více mrazuodolné, plodí ale později než pravokořenné rostliny, nejdříve za 3-5 let po<br />
výsadbě.<br />
Cena: Moruše černá i bílá - pravokořenná, kontejnerovaná(cca 20-35 cm) – 145 Kč<br />
Aronia (Aronia melanocarpa) ´Nero´– „černý jeřáb“, malý stromek nebo keř, odolný škůdcům i<br />
chorobám, nenáročná, hodí se i do vyšších poloh. Ovoce obsahuje vitaminy C, B, A, rutin atd.,<br />
užívá se na šťávy, kompoty, likéry, sušení, čaje, džemy i čerstvé. Vhodná i do malých zahrádek,<br />
keře lze použít i na živé ploty.<br />
Cena:<br />
- řízkovanec (20 – 40 cm) – prostokořenná – 80 Kč<br />
- roubovanec (zákrsek, čtvrtkmen) –podnož:jeřáb ptačí – 145 Kč<br />
Mrazuvzdorné kiwi – samosprašné - Actinidia arguta „Weiki“ – bavorská maloplodá<br />
jednodomá odrůda kiwi hodící se pro svou mrazuodolnost (-30 stupňů°C) k trvalému venkovnímu<br />
pěstování. Plody velikosti angreštu se nemusí loupat, dozrává v září až půli října, konzumují se<br />
čerstvé nebo zpracované jako ostatní ovoce. Jedná se o popínavou rostlinu, potřebuje oporu,<br />
pěstování podobné jako révy, hodí se výborně i na pergoly. Dorůstá do 3 m, při výsadbě je vhodné<br />
přidat k rostlině trochu rašeliny – má ráda mírně kyselejší pH půdy, vhodné je zamlčování kolem<br />
rostlin pro udržení vlhké půdy. Pokud dojde k přezrání plodů, neopadávají ihned, ale visí ještě i do<br />
zámrazů na rostlině.<br />
Cena: sazenice v květináči – 85 Kč<br />
Mrazuvzdorné kiwi – Actinidia arguta – dvoudomý kultivar – samčí a samičí rostliny mají větší<br />
růst a hlavně výrazně větší plodnost než u jednodomé odrůdy, actinidia je v přírodě dvoudomá<br />
rostlina, samčí rostlina je důležitá hlavně na opýlení, při nedostatku místa je možno ji udržovat i v<br />
menším tvaru nebo nechat plazit např. jen po stromě. Jedna samčí rostlina postačí k opýlení 5<br />
samičích.<br />
Cena: 1 samičí + 1 samčí sazenice v květináčích – 150 Kč (prodej i jednotlivě za 75 Kč/ks)<br />
Líska velkoplodá - odrůdy: Hallská obrovská, Webbova, Zellská červená<br />
Cena: keř – 105 Kč<br />
Zimolez kamčatský (Lonicera kamtschatica) – v poslední době populární pro svou nenáročnost a<br />
otužilost, ale zejména pro své oválné modré plody velikostí, barvou i chutí srovnatelné s<br />
borůvkami. Často tak bývá nesprávně označována. Tento menší až střední keř (1-1,5 m) ale na<br />
rozdíl od borůvek nepotřebuje k zdravému růstu kyselou půdní reakci, tudíž odpadá doplňování<br />
rašeliny či hrabanky. Je velice přizpůsobivý, na stanoviště nenáročný, vydrží i ve vyšších polohách.<br />
Vyhovuje mu slunná poloha, dostatek vláhy (vhodné je mulčování kolem keřů). Jarní kultivary patří<br />
společně s jahodami mezi první ovoce dozrávající v našich podmínkách. V nabídce je „jarní<br />
kultivar“ (odrůdy Sinoglaska, Amfora, Altaj atd.) – plody zrají podle lokality postupně od poloviny<br />
května, a „letní kultivar“ („Průhonický letní“) – zraje koncem června až začátkem července a na<br />
rozdíl od ostatních odrůd má téměř kulaté plody. Kvůli dobrému opylení je vhodné vysazovat dvě<br />
odrůdy blízko sebe (podobně jako u černého rybízu). Plodí i samostatný keř, úroda při dvou<br />
různých kultivarech ale bývá větší.<br />
Cena: pravokořenná sazenice v květináči (cca 20- 30 cm), jarní nebo letní kultivar – 80 Kč<br />
Rakytník řešetlákovitý (Hipophae rammoides) – ovocný i ozdobný keř stříbřitě zelené barvy,<br />
populární především díky svým oranžovým aromatickým bobulím, které obsahují vysoké množství<br />
vitamínu C (několikanásobně více než rybíz!), ale i dalších vitaminů a množství výživných a<br />
léčivých látek. Plody se využívají k výrobě šťáv, sirupů či marmelád, olej ze semen v kosmetice a<br />
lékařství. Využívá se i listí na léčivé čaje. Rakytník je dvoudomý, proto je potřeba vysadit samčí i<br />
66
samičí rostlinu, aby došlo k vývoji plodů. Jedna samčí rostlina opyluje až 6 samičích.<br />
Cena: pravokořenné sazenice v květináči - 80 Kč (samičí), 80 Kč (samčí).<br />
Muchovník (Amelanchier) – indiánské ovoce<br />
V Čechách nově objevovaný druh bobulovitého ovoce, pocházející ze severní Ameriky. Využíván<br />
byl už odpradávna domorodými obyvateli, nyní se dokonce v USA a Kanadě šlechtí další nové<br />
ovocné odrůdy muchovníků. Plody velikosti rybízu či jeřabin dozrávají začátkem července.<br />
Konzumují se v čerstvém stavu, dají se i dobře sušit, zavařovat, použít na marmelády a sirupy.<br />
Plody připomínají chutí kombinaci sladkoplodých jeřabin a borůvek, jsou sladce navinulé a<br />
osvěžující. Muchovníky na jaro kvetou krásnými býlími květy a bývají proto využívány i jako<br />
okrasné dřeviny, na podzim ozdobně působí i jejich žlutooranžově zbarvené listí. Muchovníky lze<br />
použít i do nestříhaných živých plotů.<br />
Dodávaná odrůda: Amelanchier x grandiflora „Prince William“ – odrůda vyšlechtěná v Madisonu<br />
(USA). Má bohaté bílé květenství a v létě velké množství chutných modročerných plodů. Listy se<br />
na podzim zbarvují červenooranžově. V dospělosti dosahuje výšky do 2,5 -3 m, šířky do 1,8 m.<br />
Novinka v ČR.<br />
Cena: pravokořenné sazenice v květináčích-cena 115 Kč<br />
Hloh peřenoklaný (Crataegus pinnatifida) – červenoplodá forma – roubovaná sazenice – 185 Kč<br />
67
ADRESY PĚSTITELŮ<br />
Upozornění: Adresy slouží pouze k účelům tohoto Seznamu! Pokud chcete pěstitele osobně<br />
navštívit, je nutné kontaktovat jej předem. V elektronických adresách je znak „zavináč“ nahrazen<br />
znakem &.<br />
pěstitel A.G.: Alena Gajdušková, Kramolín 9, 335 01 Nepomuk, tel. 731 276 158, email:<br />
gajdua&seznam.<strong>cz</strong>. Zasílám vegetativní části rostlin (oddenky, řízky apod.) poštou, poštovné a<br />
balné jako u semen. Všechny zkušenosti a poznatky včetně zralosti plodů pochází z 550 m.n.m.<br />
(podhůří Šumavy), například u Prahy je vývoj vegetace cca o 14 dní dříve.<br />
pěstitel A.H. : Adéla Hrubá, 561 85 Česká Rybná 169, email: andelah&email.<strong>cz</strong> . Pozemek leží na<br />
polosamotě v podhůří Orlických hor asi 500 m.n.m., je svažitý, s orientací na JZ, místo na kopci,<br />
větrné, ale chráněné před namrzáním, půda suchá, kamenitá. Zeleninová zahrada je však léta<br />
obohacovaná o kvalitní kompost. Ovoce, zeleninu i byliny pěstuji ekologickým způsobem ve<br />
smíšených kulturách, s využitím určitých prvků permakultury. Mnohé druhy zeleniny a bylin se v<br />
záhonech léta udržují samovýsevem, některé z nich se na mé zahradě objevily samovolně, snad ze<br />
semen uložených v půdě ještě za hospodaření mých předchůdců (u těchto druhů v seznamu uvádím<br />
"samovýsev, původ neznámý"). Individuální podmínky zasílání: semena rozesílám po celý rok do<br />
vyčerpání zásob za nadepsanou obálku se známkou+20 Kč za odrůdu (nebo výměnou za semena<br />
odrůd, která nemám v nabídce). Objednávat je možné i elektronicky, platbu lze provézt i<br />
bezhotovostně převodem na účet.<br />
pěstitel A.L.: Alenor, Zahrada patrimoniálních rostlin, Horní Záblatí 31, 384 33 Záblatí. Tel.<br />
388 332 040 (pokud necháte vzkaz na záznamníku, prosíme nechte vaše telefonní číslo!). Botanici<br />
v důchodu, hledáme a pěstujeme pozůstatky pěstovaných rostlin nejen ze sudetských zbořených<br />
osad, aby sloužily mírumilovné paměti a genetické rozmanitosti. Pěstujeme pouze linie<br />
identifikované původem a kódem (např. „pha AL05“ = fazole linie Alenor 5). Navíc poloha v<br />
Pošumaví (670m n.m.) nabízí možnost porovnat odolnost různých odrůd v podhorských<br />
podmínkách. Motivace nabídky:<br />
SUD: pozůstatky ze Sudet, opuštěné, přežily víc než 60 let. Uvádíme je dvojjazyčným jménem<br />
původního sídliště (viz http://www.zanikleobce.<strong>cz</strong>)<br />
ČS: původ z první republiky, mimo sudetské pohraničí<br />
ZAP: zapomenuté, dříve zde pěstované, ne vždy evropského původu, původ linie mimo ČS<br />
EU: evropské dědictví; móda asijských bylin a zvláštních kultivarů (jako fialové nebo skořicové<br />
bazalky atd.) a vůbec mondializace nás vede k závěru, že má smysl nabízet málo známé evropské<br />
rostliny, pokud přinesou něco originálního do českého sortimentu. Abychom „neskočili od<br />
Malínského křenu rovnou do žinsengu“, přehlížejíc rostlinné poklady Evropy.<br />
HOR: hodí se do (pod)horského klimatu, často mají i horskou tradici; daří se i v nížinách.<br />
Poštovní objednávky a podmínky jako <strong>Gengel</strong>. Vše zasíláme ve třetí dekádě března (obleva u nás),<br />
jen listopadky v první dekádě dubna (a pacibulky lilie & krabilici hlíznatou v létě). Objednávky<br />
přijímáme do 15. Března. Ty, které přijdou po tomto termínu, odešleme zpátky, jinak bychom běhali<br />
celý duben pro sazenice, krabice a na poštu a zahrada by ležela ladem. Z toho samého důvodu<br />
návštěvy nepřijímáme. Pro vegetativně množené druhy nečekáme zpětnou zásilku sazenic, ale rádi<br />
dostaneme zprávy o vašich zkušenostech s nimi.<br />
Letošní nabídku věnujeme památce sousedky M. K., zesnulé vloni. Jako mnoho rodáků z<br />
Podkarpatské Rusi, emigrovala dvakrát, poprvé do Rumunska, podruhé pak do českého pohraničí.<br />
Vždy si s sebou vezla několik semen a cibulek, které pěstovala v Pošumaví od roku 1949 až do své<br />
smrti a předala je do sítě <strong>Gengel</strong>u. Kéž bychom byli tak věrní pěstitelé!<br />
68
pěstitel C.I. : Šimon Stromsnes, Solany 60, Třebívlice 411 15, e-mail: j.s.stromsnes&gmail.com<br />
(maily čteme vždy ve středu mezi 17.-19.hod), od roku 2002 obhospodařujeme 4ha přírodní<br />
zahradu na hranici CHKO České Středohoří, 236 m.n.m., jižní svah, srážkový stín. Nepoužíváme<br />
motorovou mechanizaci, jsme vegani. POZOR: Některé námi nabízené «odrůdy» nejsou čisté, ale<br />
jde o směs prokřížených odrůd různých původů. Takové odrůdy a způsob jejich «šlechtění»<br />
uvádíme vždy v popisku odrůdy. Motivem je nám v takovém případě například snaha udržovat<br />
širokou rozmanitost a variabilitu, selektovat na lepší výnos, chuť, zdravotní stav, prospívání v<br />
našich podmínkách, na tvarovou a barevnou pestrost nabo na jiné parametry, které vždy u konkrétní<br />
zkřížené «odrůdy» uvádíme. Léčebné využití nabízených bylin uvádíme podle Herbářů od Janči a<br />
Zentricha, na požádání dodáme e-mailem další způsoby užití a dávkování bylin.<br />
Pokud máme dostatek semínek (doporučujeme ověřit si e-mailem), rozesíláme je po celý rok.<br />
Úhradu za semínka (25Kč/sáček) nebo vegetativní části (50Kč/odrůda) nám prosím zasílejte v<br />
papírových bankovkách (větší hodnoty), dodatečně v poštovních známkách, přiložte ofrankovanou<br />
obálku s Vaší zpáteční adresou (pokud objednáváte pouze semínka). Nepožadujeme pěstitelskou<br />
zprávu ani vracení namnožených semínek. Chcete-li nás navštívit, napište nám předem. Rádi se<br />
seznámíme s pěstiteli, vegany, řemeslníky nebo mykology z Ústeckého kraje, Českého Středohoří a<br />
okolí k vzájemné výměně semínek, mycélií či k jiné spolupráci.<br />
pěstitel D.R.: David Rosskohl, 783 32 Náklo 125, tel. 776 199 875 e-mail:dforest&seznam.<strong>cz</strong>.<br />
Pěstuji dle ekologických zásad bez chemie a um. hnojiv v nadm. výšce cca 220 m.nm.. Půda těžší<br />
leč propustná hlinitojílovitá. Podmínky zaslání: Po dohodě, pokud je pro daný druh/odrůdu ještě<br />
možný výsev a stačí zásoby, zašlu i po uzávěrce <strong>Gengel</strong>u. Při zasílání formou „hotovost + známky“<br />
prosím hodnotu známek rozdělit na více kusů známek menších hodnot. Objednat lze i emailem a<br />
následnou platbu pak provést bezhotovostně na účet. Děkuji.<br />
pěstitel D.T.H.: Dana a Tomáš Hakrovi, Přebytek 183, 463 65 Nové Město pod Smrkem, e-mail:<br />
dana.hakrova&volny.<strong>cz</strong> Hospodaříme v 500 m.n m. na severní straně Jizerských hor. Podmínky<br />
zaslání v podstatě stejné jako <strong>Gengel</strong>, ideálně napište nejdřív mail, abychom se dohodli , jestli<br />
semínka ještě máme, máme spíš menší množství. Psát můžete během celého roku.<br />
pěstitel G.E.: o.p.s <strong>Gengel</strong>, Veselka 52, 374 01 p. Trhové Sviny, tel. +zázn. 386 321 617, Internet:<br />
http://gengel.webzdarma.<strong>cz</strong>. Podmínky pěstování: asi 450 m n. m, lehké písčité půdy, mrazová<br />
kotlina u říčky Stropnice. O.p.s <strong>Gengel</strong> je nezisková nevládní organizace jejímž cílem je chránit<br />
kulturní dědictví starých a krajových odrůd užitkových rostlin a pečovat o něj, popularizovat je u<br />
veřejnosti. <strong>Gengel</strong> je iniciátorem a organizátorem tohoto Seznamu. Staré, krajové a další plodiny<br />
pěstujeme a množíme v podmínkách ekologického hospodaření, bez použití chemie. Připravujeme<br />
publikace, přednášky a prezentace k tematice starých plodin. Uzávěrka objednávek semen je<br />
28.února 2013, podmínkou získání je jejich namnožení a vrácení semen (viz úvodní kapitoly v<br />
Seznamu).<br />
pěstitel H.V. : Helena Vlašínová, Drozdí 7, 621 00 Brno, e-mail: vlas&mendelu.<strong>cz</strong>. Pěstitelka<br />
uplatňuje při pěstování principy permakultury a biozahradničení. Zahrada je ve výšce asi 300 m.<br />
n.mořem v oblasti, kde se už moc nedaří meruňkám ale dají se ještě pěstovat broskve odolných<br />
odrůd. Individuální podmínky zasílání - zasílám leden-duben, přiložte prosím nadepsanou obálku se<br />
známkou a za každou odrůdu 1 známku 10 Kč.<br />
pěstitel I.L.: Iva Lačňáková, 790 67 Vlčice u Jeseníku 163, e-mail: kalendule&gmail.com<br />
Ekologické hospodářství v podhůří Rychlebských hor, asi 350 m. n. m. Zajímám se o léčivé a<br />
barvířské rostliny, ale pěstujeme i obilniny a zeleninu. Zasílám do vyčerpání zásob za 10 Kč/odrůda<br />
69
a nadepsanou obálku se známkou.<br />
pěstitel J.K.: Jiří Kupka, Budovatelů 24/814, 735 64 Havířov - Prostřední Suchá, tel.:608 044 972,<br />
e-mail: jiri.kupka&volny.<strong>cz</strong> Charakteristika: Přírodě blízké hospodaření bez chemických postřiků a<br />
umělých hnojiv. Půda těžší, ale dobře propustná, hlinitojílovitá. Nadmořská výška pozemku 275 m,<br />
velmi mírně svažitý a orientovaný jižním směrem. Věnujeme se pěstování ovoce, zeleniny a<br />
léčivých bylin, ale také například chovu ovcí a včel, aby vše mohlo správně "fungovat".Zasíláme do<br />
vyčerpání zásob za obálku (bublinkovou, která chrání semena před poškozením během přepravy) s<br />
předepsanou adresou a nalepenou známkou + 20Kč/odrůda.<br />
pěstitel J.M.P. : J.+M. Pražákovi, Toveř 9, 783 16 p. Dolany, e-mail: mp&drozdin.<strong>cz</strong> Objednávky<br />
posílejte tak, aby došly nejpozději do 1.3.2013. Poté hromadně rozešlu. Přiložte samolepicí štítek s<br />
Vaší adresou, popřípadě obálku s Vaší adresou. Děkuji.<br />
pěstitel J.S.: Jana Střešinková, Za Díly 793, 755 01Vsetín,<br />
e-mail: jastresin&seznam.<strong>cz</strong>. Naše zahrada je v nadmořské výšce asi 350 m. nad mořem, půda<br />
těžší, málo propustná, jílovitohlinitá. Rostliny pěstujeme zásadně bez použití chemie. Zasílám od<br />
ledna do konce dubna za nadepsanou obálku s vylepenou známkou + 10 Kč za jednu odrůdu.<br />
Prvotní kontakt před objednávkou prosím emailem.<br />
pěstitel J.T. Jiřina Třísková, Žlíbek 2, 341 92 Kašperské Hory, tel. 602 465 348, email:<br />
jirka.triskova&seznam.<strong>cz</strong>. Hospodaříme biologicky v horské oblasti, 850 m. n. mořem, nedaleko<br />
hradu Kašperk, severozápadní větrná expozice, používáme koňský a kozí hnůj. Objednávky do 1.<br />
března 2013, příspěvek za 1 odrůdu 15 Kč, prosím přiložte si nadepsanou obálku.<br />
pěstitel M.M.: Martin Malec, Korolupy 83, 671 07 Uherčice u Znojma, mobil 732 120 412, e-mail<br />
zvolski&volny.<strong>cz</strong>. Zahrada na Jemnicku v nadm. výšce 430 m. Podmínky zaslání - stejné jako<br />
obecné.<br />
pěstitel P.So.: Pavel Sotona, 569 57 Trstěnice 102, email: pasoto&seznam.<strong>cz</strong>. Podmínky zaslání<br />
semen jako <strong>Gengel</strong>, uzávěrka objednávek 1. března 2013, vrácení semen nevyžaduji. Prosím<br />
přiložte si nadepsanou obálku.<br />
pěstitel P.Ši. : Petr Šimeček, 739 15 Staré Hamry 159, e-mail:simeckovi&802.<strong>cz</strong><br />
pěstitel P.V. : Petra Vodenková, Stržiště 785, 289 22 Lysá nad Labem, e-mail:<br />
sencukova&seznam.<strong>cz</strong>. Uplatňuji při pěstování principy permakultury a biozahradničení.<br />
Podrobnosti, fotky a seznam rostlin s popisem je také na mých www.prirodnizahrada.<strong>cz</strong>. Zahrada je<br />
ve výšce asi 190 m. n.mořem v úrodném Polabí. Individuální podmínky zasílání - zasílám listopadduben,<br />
přiložit, prosím, nadepsanou obálku se známkou (za každou odrůdu 1 známku 20 Kč nebo<br />
bezhotovostní platbou na účet.)<br />
pěstitel P.Z.: Ing. Petr Zdvořák, Husova 551, 508 01 Hořice v Podkrkonoší, tel. 605 13 11 48, e-<br />
mail: ZdvorakPetrI&seznam.<strong>cz</strong> (před zavináčem velké písmeno i, ne malé L !). Pozemek pěstování<br />
svažitý k jihu, bývalý sad třešní a švestek, od r. 1970 jako zahrada s ovocnými stromy a<br />
zeleninovými záhony, 50°22'26.51"N, 15°37'25.93"E, 340 m/mořem. Půda těžší hlinitojílovitá.<br />
Podmínky zaslání - stejné jako obecné u <strong>Gengel</strong>u + po dohodě, pokud je ještě možný výsev a stačí<br />
zásoby, zašlu i po uzávěrce <strong>Gengel</strong>u. Při zasílání formou „hotovost + známky“ prosím hodnotu<br />
známek rozdělit na více kusů známek menších hodnot. Preferuji však kontakt i objednávku e-<br />
mailem s následnou platbou za zásilku na účet (číslo účtu sdělím v následném e-mailu).<br />
70
pěstitel R.P. : Radim Pešek, Chmelnice 394, 687 71 BOJKOVICE, tel: 777 579 776,<br />
e-mail:ajsa1&seznam.<strong>cz</strong><br />
http://www.stareodrudy.org<br />
Informace o prodeji<br />
Prodej: osobní odběr – v prodejně v Bojkovicích na Luhačovické ulici – otevírací doba na<br />
www.stareodrudy.org<br />
zásilkový servis – výpěstky Vám mohou být zaslány poštou, na dobírku jako spěšnina,<br />
k ceně rostlin se pak ještě započítává balné za režijní náklady a poštovné dle aktuálních tarifů České<br />
pošty. Délka balíku může být podle předpisů pošty maximálně 2,4 m, proto není možné zasílání<br />
stromků přesahující tuto délku. Pro správné a rychlé vyřízení žádosti uvádějte prosím vždy přesnou<br />
adresu, počet a velikost sazenic, způsob odběru a pokud možno i telefonní číslo.<br />
Při Vaší objednávce se může stát, že některé rostliny budou již vyprodány, uvádějte proto prosím,<br />
zda chcete ekvivalentní náhradu, případně že chcete být o této záležitosti informováni telefonicky.<br />
Po vybalení rostliny chraňte alespoň 3 dny před přímým sluncem (týká se hlavně olistěných<br />
kontejnerovaných rostlin), při výsadbě na podzim doporučuji veškeré rostliny přikrýt u země listím,<br />
slámou apod.<br />
Prodejní sezóna: prostokořenné výpěstky – podzim – od cca 20. října do mrazů - většinou konec<br />
listopadu až začátek prosince (v závislosti na počasí); jaro – od poloviny března do rašení -<br />
maximálně konec dubna (v závislosti na počasí)<br />
Většina rostlin uvedených v seznamu pochází z malé školky ležící v Bílých Karpatech ve výšce 350<br />
m n. m., hospodaří se zde přírodě přátelskými tradičními postupy. Školka je držitelem regionální<br />
ochranné známky „Tradice Bílých Karpat“, která podporuje místní výrobky a řemesla.<br />
Všechny prodávané rostliny se dobře hodí pro biologické pěstování – pěstování bez chemie.<br />
Pokud není uvedeno jinak, sazenice jsou dodávány prostokořenné.<br />
Sortiment málo známého ovoce i starých odrůd jabloní a hrušní bývá aktualizován začátkem října<br />
na www.stareodrudy.org . Zde lze nalézt i podrobnější informace o jednotlivých druzích a odrůdách<br />
a další informace o školce a momentálním způsobu prodeje.<br />
pěstitel R.PL.: Renata Placková, doručovací adresa: Hnutí DUHA Olomouc, Dolní náměstí 38, 772<br />
00 Olomouc. Email: plackova.renata&seznam.<strong>cz</strong>. Okraj Hané nedaleko Olomouce, západní svah<br />
poměrně vysoko nad Hanou, takže obvykle bez pozdních mrazíků. Poměrně těžká půda - hodně<br />
jílovitá a spíše studená. Fazole pěstuji částečně na zahradě, částečně v bedně na terase a vedle domu<br />
(popínavé odrůdy). Podmínky pro zasílání: Do bublinkové obálky vložit lístek s objednávkou,<br />
zpáteční adresou a potřebným počtem známek (alternativně peníze, ale to je trochu riskantní).<br />
Obálku pak přelepím, opatřím zaslanými známkami, naplním objednanými semínky a pošlu na<br />
udanou adresu. Platba za semena: jedna 10Kč známka za 1 odrůdu. Rozesílka do konce března.<br />
Objednávky ideálně vykomunikovat předem mailem, případně přes telefon: 737 136 911.<br />
pěstitel S.B. : Ing. Stanislav Boček, PhD., Crhov 32, 679 74 pošta Olešnice na Moravě,<br />
rychlý kontakt: sbocek¢rum.<strong>cz</strong>. Zabývám se praktickou záchranou a množením starých<br />
ovocných odrůd, rovněž i vzdělávací osvětou a poradenstvím - obecně podporou vysazování<br />
starých odrůd ovoce, zejména jabloní a hrušní.<br />
Rouby: Objednávka roubů do 15. února! Po tomto datu již prosím neobjednávejte. Podmínky<br />
dodání roubů jako u <strong>Gengel</strong>u: vegetativní části 50 Kč/odrůdu + poštovné a balné jako u semen,<br />
úhradu za rouby prosím zaslat v obálce současně s objednávkou.<br />
Stromky: Pěstitel rovněž provozuje ovocnou školku specializovanou na kmenné tvary starých<br />
odrůd jabloní a hrušní. Cena podle velikosti: špičák do výšky 150 cm za 90 Kč, špičák nad 150<br />
71
cm výšky za 120 Kč. Cena za stromky s korunkou: polokmen 160 Kč, vysokokmen 200 Kč.<br />
Vzhledem k omezenému množství, zejména vyšších kmenných tvarů, doporučujeme domluvit si<br />
stromky pro podzimní odběr dopředu, nejpozději v době roubování (březen-duben). Pěstitel zatím,<br />
zejména z časových důvodů, nezasílá stromky poštou! Objednávky posílejte na uvedenou e-<br />
mailovou adresu.<br />
pěstitel Z.D.: ZAHRADA DOBRA, botanická zahrada Nobilis Tilia, Vlčí Hora 147, 407 46 Krásná<br />
Lípa, www.zahrada-dobra.<strong>cz</strong>, email: zahrada.dobra&gmail.com. Ukázková zahrada se nachází v<br />
krajině Labských pískovců, na úpatí Vlčí Hory ve výšce 550 m.n.m.s dostatkem srážek. Zahrada<br />
byla založena většinou z genofondu trvalek od Planta Naturalis a dalších zdrojů v letech 2002 –<br />
2008 a následně rozšířena v roce 2010. Od počátku se pěstuje podle bio a permakulturních principů,<br />
zahrada slouží jako výuková, program kurzů o biopěstování a zpracování bylin najdete na webu.<br />
Semena rozesíláme na jaře do konce března, je možno objednávat emailem a platba na účet.<br />
<strong>Gengel</strong> o.p.s.<br />
Veselka 52<br />
374 01 Trhové Sviny<br />
tel. + zázn. : 386 321 617<br />
Internet: http://gengel.webzdarma.<strong>cz</strong><br />
© <strong>Gengel</strong> o.p.s., 2012<br />
72
Abecední rejstřík<br />
A<br />
Aconitum x cammarum<br />
Actinidia arguta<br />
Ačokča<br />
Agastache<br />
Agastache foeniculum<br />
Agrimonia eupatoria<br />
Agrostemma githago<br />
Achillea ptarmica<br />
Alliaria petiolata<br />
Allium altaicum<br />
Allium ascalonicum<br />
Allium cepa var. proliferum<br />
Allium fistulosum<br />
Allium nutans<br />
Allium sativum<br />
Allium schoenoprasum<br />
Allium tuberosum<br />
Allium ursinum<br />
Althaea rosea<br />
Amarant<br />
Amaranthus sp<br />
Amelanchier<br />
Anethum graveolens<br />
Angrešt<br />
Angrešty<br />
Anthemis tinctoria<br />
Anthriscus cerefolium<br />
Aquilegia vulgaris<br />
Arctium lappa<br />
Arnica chamissonis<br />
Arnica montana<br />
Arnika Chamissonova<br />
Aronia<br />
Aronia melanocarpa<br />
Artemisia abrotanum<br />
Aswagandha<br />
Atriplex hortensis<br />
Avena sativa<br />
Avena strigosa<br />
B<br />
Barbarea vulgaris<br />
Barborka<br />
Basella -červená forma<br />
Basella rubra<br />
Bazalka posvátná<br />
Bazalka pravá<br />
Bér vlašský<br />
Bertrám obecný<br />
Beta vulgaris convar.cicla<br />
Bob zahradní<br />
Borago officinalis<br />
Boryt barvířský<br />
Boží dřívce<br />
Brambor<br />
Brassica napus var.<br />
napobrassica<br />
Brassica napus var. pabularia<br />
Brassica oleracea var. capitata<br />
Bromus secalinus<br />
Broskvoň<br />
Broskvoň obecná<br />
Broskvoně<br />
Brutnák lékařský<br />
C<br />
Calendula officinalis<br />
Camelina sativa<br />
Capsicum annuum<br />
Carum carvi<br />
Celeropetržel<br />
Centaurea cyanus<br />
Ceylon špenát<br />
Cibule altajská<br />
Cibule egyptská (patrová)<br />
Cibule šalotka<br />
Cibule zimní<br />
Cicer arietinum<br />
Cizrna beraní<br />
Cochlearia officinalis<br />
Coriandrum sativum<br />
Crataegus pinnatifida<br />
Cucumis sativus<br />
Cucurbita maxima<br />
Cucurbita pepo<br />
Cucurbita sp.<br />
Cyclanthera pedata<br />
Cydonia oblonga<br />
Cynoglossum officinale<br />
Č<br />
Čechřice vonná<br />
Černucha<br />
Černucha damašská<br />
Česnáček lékařský<br />
Česnek<br />
73<br />
Česnek hlíznatý<br />
Česnek medvědí<br />
Česnek sibiřský<br />
Česnekopažitka<br />
Čirok metlový<br />
Čirok obecný<br />
Čočka<br />
Čtyřboč rozložitá<br />
D<br />
Daucus carota ssp.sativus<br />
Dianthus barbatus<br />
Digitalis sp.<br />
Digitaria sanguinalis subsp<br />
sanguinalis<br />
Diplotaxis<br />
Diplotaxis muralis<br />
Diplotaxis tenuifolia<br />
Divizna velkokvětá<br />
Dobromysl klasnatá<br />
Dobromysl obecná<br />
Dýně<br />
E<br />
Echinochloa frumentacea<br />
Eleusine coracana<br />
F<br />
Fagopyrum esculentum<br />
Fagopyrum tataricum<br />
Fazol šarlatový<br />
Fazole popínavé<br />
Fazole keříčkové<br />
Fenykl obecný<br />
Foeniculum vulgare<br />
Fragaria sp.<br />
G<br />
Glycine soja<br />
Grossularia uva-crispa<br />
H<br />
Helianthus annuus<br />
Helianthus tuberosus<br />
Hesperis matronalis<br />
Hipophae rammoides<br />
Hloh peřenoklaný<br />
Hordeum vulgare<br />
Hořčice bílá<br />
Hrách<br />
Hrachor hlíznatý<br />
Hrachor setý
Hvozdík vousatý<br />
Hysoppus officinalis<br />
Ch<br />
Chaerophyllum bulbosum ssp.<br />
bulbosum f. sativum<br />
Chenopodium bonus henricus<br />
Chrpa modrák<br />
Chrysanthemum coronarium<br />
Chrysanthemum x<br />
morifolium= Dendranthemum<br />
x grandiflorum hybr.<br />
Chryzantéma jedlá<br />
I<br />
Imperatoria ostruthium<br />
Indická okurka<br />
Inula helenium<br />
Isatis tinctoria<br />
J<br />
Jablečník obecný<br />
JABLONĚ<br />
Jahodník<br />
Ječmen<br />
Jeřáb „Granatový“<br />
Jeřáb obecný<br />
Jeřáb oskeruše<br />
Ježatka obilní<br />
Jílek mámivý<br />
Jitrocel zubatolistý<br />
K<br />
Kalebasa<br />
Kalužnice křivoklasá<br />
Kamejka lékařská<br />
Kdouloň<br />
Kerblík setý<br />
Kmín<br />
Kopr<br />
Kopretina jedlá<br />
Koriandr setý<br />
Koriandr setý – listová forma<br />
Kostival lékařský<br />
Kotvičník zemní<br />
Koukol polní<br />
Kozí brada pórolistá<br />
Kozlíček polníček<br />
Krabilice hlíznatá<br />
Krtičník hlíznatý<br />
Křez úzkolistý<br />
Křez zední<br />
Kukuřice<br />
Kukuřice cukrová<br />
L<br />
Lactuca sativa<br />
Lagenaria siceraria<br />
Laskavec<br />
Lathyrus sativus<br />
Lathyrus tuberosus<br />
Lavatera thuringiaca<br />
Lebeda zahradní<br />
Ledenec nachový<br />
Len setý<br />
Lens culinaris<br />
Leonorus cardiaca<br />
Lepidium sativum<br />
Levisticum officinale<br />
Libeček lékařský<br />
Lichořeřišnice větší<br />
Lilie cibulkonosná<br />
Lilium bulbiferum ssp.<br />
eubulbiferum<br />
Linum usitatissimum<br />
Líska velkoplodá<br />
Listopadky venkovské/selské<br />
Lithospermum officinale<br />
Lnička setá<br />
Lolium temulentum<br />
Lonicera kamtschatica<br />
Lopuch větší<br />
Lupina<br />
Lupina bílá<br />
Lupinus<br />
Lupinus albus<br />
Lycopersicon esculentum<br />
Lžičník<br />
M<br />
Mák okrasný<br />
Mák setý<br />
Malabar špenát<br />
Malva<br />
Malva moschata<br />
Malva sylvestris var.<br />
mauritiana<br />
Mangold<br />
Marubium vulgare<br />
Máta bergamotová<br />
Máta dlouholistá-sladká<br />
Máta huňatá<br />
Máta jemná<br />
Máta peprná<br />
Mentha piperita<br />
Mentha x gracilis ‘Subspicata‘<br />
= arvensis x spicata<br />
Mentha x niliaca = longifolia ><br />
x suaveolens<br />
Mentha x piperita subhybr.<br />
citrata = x piperita x aquatica<br />
Mentha x villosa = spicata x<br />
suaveolens<br />
Merlík všedobr<br />
Měsíček lékařský<br />
Mespilus germanica<br />
Mišpule velkoplodá<br />
Mochyně peruánská<br />
Mochyně židovská třešeň<br />
Morus alba, nigra<br />
Moruše<br />
Mořena barvířská<br />
Mořská cibule<br />
Mrazuvzdorné kiwi<br />
Mrkev<br />
Muchovník<br />
Mydlice lékařská<br />
Myrrhis odorata<br />
N<br />
Náprstník červený<br />
Nasturtium officinale<br />
Nepeta cataria<br />
Nepeta cataria var. citriodora<br />
Nepeta citriodora<br />
Netřesk střešní<br />
Nicotiana rustica<br />
Nicotiana alata<br />
Nicotiana tabacum<br />
Nigella damascena<br />
Nik Niku<br />
Novozélandský špenát<br />
O<br />
Ocimum basilicum<br />
Ocimum sanctum<br />
Okurka<br />
Oman pravý<br />
Oměj zahradní<br />
Oreganum vulgare<br />
Origanum vulgare subsp.<br />
prismaticum<br />
Orlíček<br />
Ornithogalum caudatum<br />
Ornithogalum longibracteatum<br />
Ostropestřec mariánský<br />
Ošlejch<br />
Oves hřebílkatý<br />
74
Oves setý<br />
Ožanka kalamandra<br />
P<br />
Paeonia sp.<br />
Panicum miliaceum<br />
Papaver<br />
Papaver somniferum<br />
Paprika<br />
Pažitka<br />
Pažitka čínská<br />
Pelyněk brotan<br />
Petroselinum crispum<br />
Petržel kadeřavá<br />
Phacelia tanacetifolia<br />
Phaseolus coccineus var.<br />
coccineus & bicolor<br />
Phaseolus vulgaris convar.<br />
nanus<br />
Phaseolus vulgaris convar.<br />
vulgaris<br />
Philadelphus coronarius<br />
Phlox paniculata<br />
Physalis alkekengi<br />
Physalis peruviana<br />
Pískavice řecké seno<br />
Pisum sativum<br />
Pivoňky křovité<br />
Plamenka latnatá<br />
Plantago coronopus<br />
Pohanka setá<br />
Pohanka tatarka<br />
Potočnice lékařská<br />
Prha stepní<br />
Proso<br />
Prunus persica<br />
Pšenice dvouzrnka<br />
Pšenice jednozrnka<br />
Pšenice naduřelá<br />
Pšenice setá<br />
Pšenice shloučená<br />
Pšenice špalda<br />
Pupalka dvouletá<br />
Pustoryl věncový<br />
Pyrethrum parthenium<br />
R<br />
Rajče<br />
Rakytník řešetlákovitý<br />
Raphanus sativus convar.<br />
hybernus<br />
Raphanus sativus convar.<br />
radicula<br />
Raphanus sativus var mougri<br />
Raphanus sativus var. caudatus<br />
Ribes petraeum<br />
Ribes sp.<br />
Ribes vulgare<br />
Ribesia<br />
Ricinus comunis<br />
Rmen barvířský<br />
Roketa vytrvalá<br />
Rosa x alba<br />
Rosička krvavá<br />
Routa vonná<br />
Rubia tinctorum<br />
Rudbeckia sp.<br />
Rumex acetosa var. hortensis<br />
Rumex patientia<br />
Ruta graveolens<br />
Růže bílá<br />
Rybíz červený<br />
Rybízy červené a bílé<br />
Ř<br />
Řebříček bertrám<br />
Ředkev<br />
Ředkev krysí<br />
Ředkvička<br />
Řepík lékařský<br />
Řepík vonný<br />
Řeřicha setá<br />
Řimbaba obecná<br />
S<br />
Salát<br />
Salvia moschata<br />
Salvia officinalis<br />
Saponaria officinalis<br />
Satureja montana<br />
Saturejka horská<br />
Scrophularia nodosa<br />
Secale cereale<br />
Sečka<br />
Sempervivum tectorum<br />
Serina<br />
Setaria italica<br />
Silybum marianum<br />
Sinapis alba<br />
Skočec<br />
Sléz maurský<br />
Sléz pižmový<br />
Slézovec durynský<br />
Slivoně<br />
Slunečnice<br />
Snědek ocasatý<br />
Soja luštinatá<br />
Solanum tuberosum<br />
Sorbus aucuparia x Crataegus<br />
sanguine<br />
Sorbus domestica<br />
Sorghum bicolor<br />
Sorghum saccharatum<br />
var.technicum<br />
Sporýš lékařský<br />
Srdečník<br />
Svazenka vratičolistá<br />
Sveřep stoklasa<br />
Symphytum officinalis<br />
Š<br />
Šalvěj lékařská<br />
Šalvěj muškátová<br />
Šanta citronová<br />
Šanta kočičí<br />
Šťovík zahradní<br />
T<br />
Tabák okrasný<br />
Tabák selský<br />
Tabák viržinský<br />
Tetragonia tetragonioides<br />
Tetragonolobus purpureus<br />
Teucrium chamaedrys<br />
Topinambury<br />
Topolovka růžová<br />
Tragopogon porrifolius<br />
Tribulus terrestris<br />
Trigonela foenum-graecum<br />
Triticum aestivum<br />
Triticum compactum<br />
Triticum dicoccon<br />
Triticum monococum<br />
Triticum spelta<br />
Triticum turgidum<br />
Tropaeolum sp.<br />
Třapatka nachová<br />
Třebule<br />
Třešně<br />
Tuřín<br />
U<br />
Užanka psí jazyk<br />
V<br />
Valerianella locusta<br />
Včelník moldavský<br />
Večernice vonná<br />
75
Verbascum sp.<br />
Verbena officinalis<br />
Vicia ervilia<br />
Vicia faba<br />
Vikev čočková<br />
Všedobr<br />
W<br />
Witania somnifera<br />
Witánie snodárná<br />
Y<br />
Yzop lékařský<br />
Z<br />
Zea mays<br />
Zea mays var. saccharata<br />
Zelí hlávkové<br />
Zelí sibiřské<br />
Zimolez kamčatský<br />
Ž<br />
Žito seté jarní<br />
Žito seté ozimé<br />
76