18.11.2013 Views

Obsah - Gengel - WebZdarma.cz

Obsah - Gengel - WebZdarma.cz

Obsah - Gengel - WebZdarma.cz

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

SEZNAM STARÝCH, KRAJOVÝCH, NETRADIČNÍCH PLODIN A ODRŮD, PLEVELŮ<br />

A DALŠÍCH ROSTLIN<br />

pro rok 2013<br />

<strong>Obsah</strong><br />

CO JE NOVÉHO V SEZNAMU STARÝCH PLODIN 2013 A KOLEM NĚJ? 2<br />

K SEZNAMU STARÝCH, ...ODRŮD (SEZNAM) 2<br />

DOPORUČENÍ PRO VÝBĚR ODRŮD/DRUHŮ 3<br />

JAK ZÍSKAT OSIVO? 4<br />

DOHODA O POSKYTNUTÍ ODRŮD/DRUHŮ 4<br />

PODMÍNKY ZÍSKÁNÍ SEMEN 4<br />

JAK OBJEDNÁVAT? 8<br />

KOMU PSÁT O SEMENA? 9<br />

DOKDY OBJEDNÁVAT? 9<br />

KDY SEMENA ROZESÍLÁME? 9<br />

MOŽNOST PRO DOBROVOLNÉ POMOCNÍKY 10<br />

OBILOVINY, POLNÍ PLODINY 11<br />

ZAHRADNÍ PLODINY 19<br />

ROSTLINY LÉČIVÉ, KOŘENINOVÉ, BARVÍŘSKÉ, PLEVELE A JINÉ 43<br />

VEGETATIVNĚ MNOŽENÉ DRUHY 54<br />

OVOCE, DŘEVINY 62<br />

ADRESY PĚSTITELŮ 68<br />

ABECEDNÍ REJSTŘÍK ..................................................................................................................... 73<br />

<strong>Gengel</strong> o.p.s.<br />

Veselka 52<br />

374 01 Trhové Sviny<br />

tel. + zázn.: 386 321 617<br />

Internet: http://gengel.webzdarma.<strong>cz</strong><br />

© <strong>Gengel</strong> o.p.s., 2012<br />

1


Co je nového v Seznamu starých plodin 2013 a kolem něj?<br />

V letošním roce pokračujeme v určité obměně nabídky odrůd a zařazujeme mnohé z těch<br />

odrůd, které nebyly v Seznamu starých plodin <strong>Gengel</strong>u loni. Nabídka odrůd a druhů zůstává velmi<br />

bohatá, ba se oproti předchozím roku ještě rozšířila. Je to také díky zapojení spolupracujících<br />

pěstitelů – rozrostl se jejich počet a mnohdy se zvětšilo i množství odrůd, které nabízejí.<br />

V letošním Seznamu starých plodin <strong>Gengel</strong>u se nově objevují některé krajové odrůdy<br />

mající dlouhou tradici a rodinné odrůdy udržované v rodinách po několik generací. Cenné jsou také<br />

nově zařazené druhy získané z opuštěných rozvalin někdejších sudetských sídel a odrůdy, které si<br />

přinesli po skončení 2. světové války do našeho pohraničí noví usedlíci. Všechny tyto živé poklady<br />

minulosti jsou nejen cenným genofondem, ale pomáhají nám hledat vlastní kořeny, uvědomit si<br />

vlastní identitu a poznávat historii národa, regionu i vlastního rodu.<br />

Některé plodiny mohou být v letošním Seznamu starých plodin <strong>Gengel</strong>u nabízeny jak v<br />

podobě semen tak v podobě vegetativních částí (rostlin, oddenků). Prosím při objednávání pozorně<br />

sledujte, který pěstitel nabízí plodinu v podobě pro Vás nejvhodnější, a podle jeho podmínek<br />

objednávejte. Vzhledem k zastoupení pěstitelů z horských i nížinných poloh jde využít semena z<br />

různých podmínek. Maximální počet objednávaných balíčků semen je pro rok 2013 patnáct kusů.<br />

Širším zapojením dalších pěstitelů se Seznam starých plodin <strong>Gengel</strong>u stává<br />

decentralizovanou „lidovou genovou bankou“. Odrůdy získané z mnoha zdrojů se tak i díky aktivitě<br />

řady zahradníků a pěstitelů mohou dostávat k nejširší veřejnosti. Vedle praktického udržování<br />

cenných starých a krajových odrůd je důležitá též výchova k zodpovědnosti za předchozími<br />

generacemi nám svěřený odkaz a odpovědnosti za udržení rozmanitosti života vůbec.<br />

K využití této nabídky starých plodin zveme letos i ty, kteří v minulých letech objednali<br />

semínka avšak po sezóně neposlali zpět namnožená osiva a pěstitelskou zprávu. Ne vždy se<br />

pěstování zdaří ať z objektivních vnějších důvodů (slimáci, krupobití) nebo že člověk přecení své<br />

síly a starost o rostlinky prostě nestihne. Seznam starých plodin <strong>Gengel</strong>u je otevřen i k opakovaným<br />

pokusům o pěstování starých plodin.<br />

Přejeme zajímavé poznávání zapomenutých plodin a jejich úspěšné množení!<br />

K SEZNAMU STARÝCH, ...ODRŮD (SEZNAM)<br />

V Seznamu je uvedena nabídka jednotlivých odrůd. Nabízené sorty jsou rozděleny na pět<br />

skupin - zhruba dle svého druhového zařazení, použití a způsobu pěstování na Obiloviny a polní<br />

plodiny, Zahradní plodiny, Rostliny léčivé, kořeninové... a jiné, Vegetativně množené druhy a<br />

Ovoce a dřeviny. V rámci skupiny jsou jednotlivé odrůdy odděleny pro lepší přehlednost čarami.<br />

Vyhledání, zda se v Seznamu vyskytuje hledaný druh, umožňuje rejstřík umístěný na konci<br />

Seznamu (obsahuje české a latinské názvy rostlin) - číslo za názvem rostliny označuje stranu v<br />

tištěném Seznamu, kde je rostlina uvedena. Symbolem „* “ jsou označeny odrůdy našeho<br />

kulturního dědictví (odrůdy staré, krajové, místní).<br />

V Seznamu zpravidla uvádíme botanické názvy rostlin tučně, latinské pojmenování v<br />

závorce netučně a název vlastní odrůdy kurzívou (v uvozovkách).<br />

2


Názvy odrůd jsou buď oficiální (dřívější zapsané odrůdy), nebo pocházejí od dárců, jsou to<br />

původní krajová jména, případně je jmenujeme podle místa, odkud byly získány, nebo jménem<br />

pěstitele, který je nám věnoval, nebo podle charakteristické vlastnosti apod. U odrůd získaných ze<br />

zahraničí je zpravidla uváděno původní pojmenování nebo překlad.<br />

Otazník uvádíme u odrůd, jejichž původ je nejistý, chybí o nich dostatek informací, jedná se<br />

o odrůdu neznámého původu. Otazník je uveden i tam, kde není jistota v některé vlastnosti odrůdy,<br />

jejím botanickém zařazení aj.<br />

Původ semen uvedených v tomto Seznamu je velmi různorodý. Jejich dárci, poskytovateli<br />

jsou především soukromé osoby (z České republiky, ze Slovenska ale i z dalších zemí), dále genové<br />

banky (např. Genová banka Olomouc), nestátní organizace zahraniční či naše (např. Arche Noah<br />

Rakousko, ISSA Irsko), botanické zahrady (Botanická zahrada v Táboře), další instituce (Valašské<br />

muzeum Rožnov pod Radhoštěm) apod.<br />

O jednotlivých druzích uvádíme z důvodů místa jen nejstručnější pěstitelské<br />

informace, podrobnosti o zásadách pěstování naleznete např. v literatuře. Zde uvedené informace o<br />

jednotlivých odrůdách pocházejí zpravidla z více zdrojů. Jsou to jednak údaje od jejich původních<br />

dárců, dále postřehy a zkušenosti získané při jejich biopěstování , údaje z literatury dobové i jiné<br />

apod. Nově doplňujeme u některých plodin (většinou formou citátu v uvozovkách ) také časté,<br />

výstižné, zajímavé postřehy Vás pěstitelů. Tyto poznámky pocházejí ze zpráv v nichž po sezóně<br />

shrnujete a hodnotíte své zkušenosti s nimi.<br />

Na konci Seznamu jsou uvedeny Adresy pěstitelů, kteří semena po splnění podmínek zasílají<br />

poštou ( dále viz oddíl Komu psát o semena)<br />

Semena, která rozesíláme jsou určena pro výsev v roce 2013. Tento Seznam platí jen pro rok<br />

2013, nepoužívejte proto prosím k objednávání Seznamu z jiného roku (jiných let).<br />

DOPORUČENÍ PRO VÝBĚR ODRŮD/DRUHŮ<br />

Označení * (hvězdička) je u odrůd, zasluhujících si zvláštní pozornosti. Jsou to odrůdy<br />

krajové, staré či jinak pozoruhodné, se vztahem k našim zemím příp. bývalému<br />

Československu. Pokud chcete přispět k uchování kulturního dědictví, jež staré a krajové odrůdy<br />

představují, doporučujeme zvolit některou z takto označených.<br />

Doporučujeme: Jste-li začátečníci, volte prosím raději snadněji množitelné druhy a<br />

objednávejte jich přiměřené množství (“méně je někdy více“). Odrůdy zde uvedené nejsou<br />

myšleny jako úplná náhrada běžně pěstovaných odrůd, komerčně dostupného sortimentu, ale<br />

spíše jako jeho doplnění a rozšíření.<br />

Při výběru odrůd/druhů také doporučujeme, abyste si předem ujasnili, jaké pěstitelské<br />

podmínky máte u Vás k dispozici (např. půda, teplota, srážky...), k jakému účelu plánujete<br />

odrůdu/druh využívat, jak velkou péči ji máte možnost věnovat, jak je semenářsky náročná, je-li<br />

samosprašná či cizosprašná a zda ji případně nabízí více pěstitelů (pak volit dle možností toho,<br />

který hospodaří v podobných podmínkách jako Vy).<br />

Pravděpodobně neexistuje žádná ideální odrůda, která by se hodila do všech podmínek,<br />

odolávala všem chorobám a škůdcům, měla zároveň vysoký výnos, vynikající chuť i dlouhou<br />

skladovatelnost, byla využitelná pro mnoho různých způsobů použití atd. Existující, skutečné<br />

odrůdy mají každá vždy své přednosti a nedostatky, jedna má třeba vysoký výnos ale mdlejší chuť,<br />

zatímco druhá výnos nevelký ale chuť vynikající...<br />

3


Je možno připojit, že to, jak se ta která odrůda bude v konkrétních podmínkách chovat,<br />

záleží na mnoha okolnostech (např. termínu výsevu, způsobu ošetřování, závlaze, průběhu počasí v<br />

daném roce, vlivu okolních kulturních i planých rostlin atd. atd.), takže výsledek jejího pěstování<br />

lze odhadnout jen přibližně.<br />

Náhrada odrůdy: Semena se posílají vždy do vyčerpání zásob, může se stát, že v případě<br />

většího zájmu, omezeného množství semen apod. už některé odrůdy nemusí být k mání. V případě<br />

takto vzniklé potřeby (velké poptávky) o danou odrůdu ji nahrazujeme jinou odrůdou téhož druhu<br />

pokud možno s obdobnými vlastnostmi, není-li pak ani taková již k dispozici posléze i jiným<br />

druhem. V tom případě volíme především dlouhodobě osvědčené a prověřené druhy/odrůdy,<br />

většinou semenářsky jednodušší a dobře zvládnutelné (hrách, fazole, rajče apod.). Podle zkušeností<br />

z posledních let ale dochází k náhradě odrůdy jen výjimečně.<br />

Pokud plánujete objednat odrůdy ze Seznamu pro vaši organizaci (ekologické<br />

sdružení, pedagogická instituce aj.), předem nás, prosím, kontaktujte, abychom Vám poradili<br />

a dohodli se např. na tom, které sorty jsou pro dané podmínky a účel nejvhodnější, jak budou<br />

společně prezentovány apod.<br />

JAK ZÍSKAT OSIVO?<br />

DOHODA O POSKYTNUTÍ ODRŮD/DRUHŮ<br />

Staré, krajové a další podobné odrůdy představují svého druhu všeobecný kulturní statek,<br />

který je určen k využití pro všeobecné blaho, obecný prospěch. Účelem a cílem uvedení nabídky<br />

těchto odrůd zde je především ochrana a zachování bohatství kulturních rostlin a využití pro<br />

individuální soukromou spotřebu pěstitele. Pouze po vzájemné dohodě mezi <strong>Gengel</strong> o.p.s. a<br />

zájemcem-příjemcem mohou být uvedené odrůdy/druhy využity také pro účely výzkumné a<br />

vědecké, výchovné, vzdělávací. Odrůdy tak zůstávají volně k dispozici všem a příjemce na ně<br />

nebude uplatňovat žádnou formu duševního vlastnictví. Pro případ, že na základě poskytnutých<br />

odrůd/druhů budou vytvořeny publikace apod., očekává <strong>Gengel</strong> o.p.s. že bude vždy uveden původ<br />

odrůd/druhů a že mu publikace či její kopie bude poskytnuta. Příjemce odrůd, který poskytne v<br />

duchu této dohody odrůdu/druh dalším případným příjemcům se zavazuje informovat je o této<br />

dohodě a zajistit, aby se jí plně řídili i oni. Každý kdo získává zde uvedené odrůdy souhlasí s výše<br />

uvedenou dohodou a zavazuje se tím plnit tyto podmínky. Tyto zásady vycházejí z mezinárodních<br />

úmluv o ochraně rozmanitosti života.<br />

PODMÍNKY ZÍSKÁNÍ SEMEN<br />

Množení<br />

Podmínkou získání rostlin je pokusit se je vypěstovat a dále namnožit, (případně osvědčí-li<br />

se Vám, je pak můžete i dále pěstovat a udržovat). Po skončení sezóny pak vrátit vypěstované<br />

přebytky semen spolu se stručnou zprávou o pěstování. Smyslem je uchování a další šíření<br />

odrůd. Vracejte semena vždy tomu pěstiteli od kterého jste semena získali. Namnožené semena<br />

a zprávu odešlete zpět, prosím, do 31. října 2013. Pro správné fungování Seznamu je nutno tento<br />

termín vrácení semen opravdu dodržet! Je tomu tak proto, že v listopadu probíhá shromáždění<br />

semen, jejich inventura, shromáždění a příprava nabídek pěstitelů, jejich setřídění atd., aby byl<br />

začátkem ledna Seznam k dispozici pro objednávající. Namnožená semena při vrácení označte<br />

4


jménem druhu/odrůdy a rokem sklizně , příp svým jménem. Odrůdu je nutno při vrácení označit<br />

jednoznačně - nestačí tedy napsat kupř. „Bílý mák“ ale je nutno uvést např. „Bílý mák II (od<br />

Lanškrouna)“.<br />

Zachovávejte, prosím, vždy celé a přesné názvy odrůd, tak jak jste je získali ze<br />

Seznamu starých plodin <strong>Gengel</strong>u a názvy neměňte! Název odrůdy je třeba zachovat, když je<br />

vracíte namnožené na <strong>Gengel</strong>, i když si je udržujete a přeséváte jen vy sami doma na zahrádce a<br />

také v případě, že odrůdu předáváte někomu dále, dalším lidem. Je to důležité mimo jiné pro<br />

dohledání původu odrůd nebo aby přejmenováním nevznikaly „nové“ staré odrůdy.<br />

Při vrácení prosím použijte prosíme průhledné plastikové sáčky, které umožňují rychlé<br />

přehlédnutí stavu a množství semen. Ideální jsou sáčky s tzv. zámkem (uzávěrem), umožňující<br />

neprodyšné uzavření semen. Semena balte vždy dobře vyčištěná a vysušená (aby např.<br />

neplesnivěla), velmi děkujeme. Při zpátečním posílání uveďte vždy svou adresu, stejnou jako<br />

při objednávce.<br />

Úhrada manipulačního příspěvku+poštovného<br />

V roce 2013 se posílají semena za úhradu manipulačního příspěvku, který slouží k úhradě<br />

práce spojené s přípravou, balením a rozesíláním semen poštou - jedná se tedy o nekomerční<br />

poskytnutí odrůd + za úhradu poštovného a balného na poslání. Výhodou je, že se může<br />

objednávat i více než 5 odrůd, oproti minulým rokům. Je tedy možno objednávat i větší množství<br />

odrůd - např. 6, 7, 8, 9, 10... Maximální počet objednávaných odrůd je pro rok 2013 stanoven<br />

na 15 odrůd. V objednávce pište vždy jen jedno balení dané odrůdy na jeden řádek. Objednáváte-li<br />

výjimečně od jedné odrůdy dvě balení je tedy nutno je rozepsat na dva řádky. Možnost objednat dvě<br />

balení od jedné odrůdy je omezena na maximálně tři odrůdy!<br />

Výše příspěvku je jednotná (stejná) pro všechna semena a to ve výši 23 Kč/sáček. (Za více<br />

sáčků stejné odrůdy zaplatíte příspěvek za příslušný počet sáčků). Za vegetativní rozmnožovací<br />

části (t.j. např. cibulky, hlízy, sazeničky, oddenky, rouby apod .) je pak výše manipulačního<br />

příspěvku 50Kč/druh.<br />

Výše příspěvku:<br />

- Semena 23 Kč<br />

- Vegetativní části (hlízy, cibulky, rouby apod. ) 50 Kč<br />

- Stromy, keře individuálně dle druhu<br />

Výše poštovného za semena je stanovena pro rok 2013 jednotně na 18 Kč za zásilku.<br />

Jednotné poštovné jsme zvolili pro zjednodušení výpočtu celkové částky (v minulých letech bylo<br />

poštovné v několika různých výších dle počtu balíčků semen což, jak se ukázalo, komplikovalo<br />

situaci). Balné za semena je 18 Kč (viz dále).<br />

Poštovné při poslání vegetativních částí (t.j. hlízy, cibulky, rouby apod.) je stanoveno<br />

jednotně na 58 Kč/balíček. (výše poštovného České pošty za cenný balíček do 2 kg)+balné 29 Kč<br />

(za krabičku, sáčky apod.). Do této krabičky se vejdou i semena, proto neplatíte už další poštovné a<br />

balné za semena (objednáváte-li vegetativní části i semena).<br />

Způsob úhrady manipulačního příspěvku je možný dvěma způsoby:<br />

A) složenkou nebo<br />

B) zasláním hotovosti + poštovních známek v obálce<br />

A) Při poslání složenky je třeba napsat objednávku odrůd do samostatného dopisu, protože<br />

5


současný typ poštovní složenky neumožňuje vypsání delšího textu. Adresa odesilatele na složence a<br />

adresa na kterou mají být semena poslána musí být shodná.<br />

Výhodou složenky je jistota dodání, nevýhodou více „papírování“ a nutnost podat (příp.<br />

vyzvednout) složenku na poště. Při úhradě složenkou k manipulačnímu příspěvku za sáčky<br />

připočtěte poštovné a balné a pak již nemusíte známky přikládat k objednávce. Složenka jde<br />

zpravidla o 2 -3 dny déle než dopis, proto posílejte včas, abyste stihli uzávěrku.<br />

B) Při úhradě formou poštovních známek a zasláním hotovosti se postupuje zpravidla<br />

kombinací přiložení bankovky a poštovních známek v příslušné hodnotě dle počtu objednávaných<br />

odrůd + poštovného a balného.<br />

Příklad: Objednávám-li 3 sáčky, pak 3 x 23 = 69 +poštovné 18 + balné 18 celkem 105<br />

Kč, tedy fyzicky přikládám k objednávce (posílám) stokorunovou bankovku + pošt. známky<br />

za 5 Kč.<br />

Nebo: Objednávám-li 7 balení pak 7 x 23 = 161 +poštovné 18 + balné 18 celkem 197 Kč,<br />

tedy fyzicky přikládám k objednávce (posílám) bankovku 100 Kč + pošt. známky za 97 Kč.<br />

Obdobně i v případě objednávky vegetativních částí.<br />

Při posílání hotovosti vložte prosím k objednávce semen bankovku vždy mezi list papíru<br />

(tmavý neprůsvitný papír). Pro větší jistotu dodání (zejména u vyšších částek) pošlete dopis<br />

případně jako doporučený (obálku přelepte páskou) nebo jako cenné psaní (pozor - pro cenné psaní<br />

nutno použít speciální obálku zakoupenou na poště). Nepoužívejte mince - jejich posílání je<br />

problematické. U poštovních známek je možné posílat je v libovolné kombinaci hodnot,<br />

doporučujeme dle možností, aby asi 1/2-2/3 hodnoty známek byly ve známkách za 10 Kč nebo jako<br />

tzv. písmenkové známky pošty pro standardní vnitrostátní zásilky se symbolem A.<br />

Počet posílaných balíčků semen se řídí množstvím zaslaných peněz + poštovného a balného.<br />

Tedy zašlete-li si méně peněz, obdržíte jen tolik balíčků, kolik odpovídá zaslané částce.<br />

Objednávku semen zasílejte, prosím, vždy společně s úhradou manipulačního příspěvku -<br />

semena se nezasílají na dobírku! Děkujeme.<br />

Semena se zasílají poštou stejně jako v minulých letech jako tzv. obyčejné psaní České<br />

pošty. Při zasílání na Slovensko (i ze Slovenska) je nutno počítat s jiným (podstatně vyšším)<br />

poštovným, protože Slovensko spadá do poštovní sazby zahraničí. Například poštovné za obyčejný<br />

dopis do váhy 500gr stojí již 95 Kč. Prosím kontaktujte nás v takovém případě předem.<br />

Tyto obecné podmínky posílání platí pro objednávání semen z <strong>Gengel</strong>u (pěstitel G.E.) a u<br />

všech pěstitelů, u nichž není uvedeno jinak. Jednotliví nabízející mohou mít vlastní podmínky<br />

zaslání - sledujete proto prosím pozorně informace u jejich adres a řiďte se jimi.<br />

Kromě tohoto postupu existuje také možnost vzájemné výměny semen mezi pěstitelem a<br />

zájemcem o ně. Výměnu je však nutno vždy předem individuálně dohodnout.<br />

6


Objednávka<br />

Objednávám ze Seznamu starých plodin <strong>Gengel</strong>u pro rok 2013 následující semena (uveďte vždy přesný název odrůdy,<br />

prosím v pořadí, tak jak za sebou následují v Seznamu). Tabulku možno přepsat na papír. (Při objednávání dvou balení<br />

jedné odrůdy je rozepište na dva řádky.)<br />

Druh/odrůda à 1 ks (max.15 ks)<br />

Cena Celkem<br />

SEMENA 23,- Kč/ks<br />

1 23<br />

2 23<br />

3 23<br />

4 23<br />

5 23<br />

6 23<br />

7 23<br />

8 23<br />

9 23<br />

10 23<br />

11 23<br />

12 23<br />

13 23<br />

14 23<br />

15 23<br />

Poštovné (18)+balné(18) za semena 36<br />

VEGETATIVNÍ (50Kč,-/ks)<br />

1 50<br />

2 50<br />

3 50<br />

4 50<br />

Poštovné (58)+balné (29) za vegetativní 87<br />

jsou-li i semena, sníží se poštovné+balné o 36,- -36<br />

LITERATURA<br />

Poštovné za literaturu (pokud objednáváte jen literaturu) 12,- až 18,-<br />

CELKEM<br />

Peníze posílám (prosím zakroužkujte)<br />

A) složenkou<br />

B) hotovost+známky<br />

Přikládám 1 adresní štítek.<br />

Ano<br />

Přikládám 1 podací lístek (jen u vegetativních částí) Ano Ne<br />

Jméno a příjmení...........................................................<br />

ulice a čp.................................................................................<br />

PSČ, město.....................................................................................<br />

telefon (pevná linka., není-li, pak mobil)..................................................................<br />

e-mail.....................................................................................<br />

Souhlasím s podmínkami uvedenými v kapitole Dohoda o poskytnutí odrůd/druhů (použití pouze pro nekomerční<br />

účely - individuální potřebu) a Podmínky získání semen (vrácení namnožených semen a zprávy)<br />

(podpis)...........................................................<br />

Datum.....................................................<br />

7


Prosím odešlete tak, aby objednávka dorazila nejpozději do čtvrtka 28. února 2013<br />

buď na adresu:<br />

<strong>Gengel</strong> o.p.s.<br />

Veselka 52<br />

374 01 p. Trhové Sviny<br />

(v případě pěstitel G.E.)<br />

nebo na adresu příslušného pěstitele (viz Adresy pěstitelů)<br />

Balné<br />

K objednávce v letošním roce nepřikládejte žádnou obálku.<br />

Vaše balné použijeme na úhradu tzv.“ bublinkové obálky“ (chrání semena před poškozením, k<br />

němuž docházelo v obyčejných obálkách zejména u semen fazolí, brukvovitých rostlin apod.) + na<br />

úhradu sáčků na semínka, samolepicích štítků na popisky sáčků se semínky apod. Výše balného je<br />

stanovena jednotně (semena: 18 Kč, vegetativní části: 29 Kč)-viz výše. V minulých letech, kdy si<br />

zájemci měli poslat obálku, někteří zapomněli či si při objednávání třeba 10 sáčků poslali jen malou<br />

obálku A6 do níž se sáčky nemohly vejít apod. Proto jsme se rozhodli řešit balné takto jednotně.<br />

Adresní štítky<br />

Ke každé objednávce přiložte, prosím, nadepsaný samolepící štítek s Vaší adresou.<br />

Přiložením štítků, které použijeme na označení Vaší zásilky urychlíte a usnadníte vyřízení<br />

objednávky. Pošlete, prosím, nejlépe samolepící štítek jaký se používá např. do počítačových<br />

tiskáren (přiměřené velikosti -doporučujeme samolepku rozměru přibližně 3 x 6 cm. Přiložte vždy<br />

jen jeden adresní štítek – i když objednáváte několik odrůd - štítek slouží k nalepení na dopis,<br />

případně balíček), adresu piště čitelně. V případě, že nemáte samolepící štítek, nadepište, prosím,<br />

svou adresu jen na kousek papíru.<br />

Podací lístky<br />

V případě objednávky vegetativních částí přiložte prosím kromě samolepícího štítku i<br />

nadepsaný vyplněný (vypsaný) Podací lístek České pošty (adresát - Vaše adresa, odesílatel - adresa<br />

<strong>Gengel</strong>u nebo jiného pěstitele dle Adresy pěstitelů). Podací lístek přiložte vždy jen jeden, třebaže<br />

objednáváte například tři různé vegetativní plodiny (brambor, topinambury, netřesk).<br />

V případě, že netisknete objednávku z Internetu, ale přepisujete ji na papír, dodržte, prosím,<br />

strukturu a text vzoru objednávky ze Seznamu to je např. jedna odrůda na jeden řádek, uveďte<br />

opět všechny náležitosti - způsob úhrady, označení přiložení adresního štítku a podacího lístku na<br />

balík (při objednávce vegetativních částí), adresa atd.<br />

Posíláme na Vaši adresu<br />

Semena zasíláme Vám na Vaši vlastní adresu. Prosíme, neuvádějte adresu Vašich příbuzných<br />

či Vašeho zaměstnavatele, v těchto případech jsme měli v minulosti problémy s doručením.<br />

Děkujeme.<br />

JAK OBJEDNÁVAT?<br />

Semena se posílají poštou (tj. klasickou pozemní poštou - Česká pošta) a je potřeba je poštou i<br />

objednávat. Neobjednávejte tedy prosím telefonicky nebo e-mailem, byť by tato cesta byla<br />

napohled jednodušší.<br />

8


KOMU PSÁT O SEMENA?<br />

Za každým druhem/odrůdou je uvedena zkratka pěstitele (podtržené písmo s iniciálami na konci<br />

popisu odrůdy – např. pěstitel X.Y.). Vzadu na konci seznamu v rubrice Adresy pěstitelů pak<br />

najdete adresu (příp. i další kontakt) toho, kdo tuto odrůdu/druh nabízí. Tomu si pak o ni<br />

napište současně se splněním podmínek zaslání semen. (Tedy jinak řečeno: odrůdu, kterou<br />

pěstitel nenabízí a nemá u něho nelze skutečně objednávat - taková poptávka nemůže být<br />

uspokojena. Na tyto objednávky nebude brán zřetel.)<br />

Nabízí-li jednu odrůd/druh více pěstitelů, můžete se rozhodnout dle Vašeho uvážení od kterého ji<br />

objednat (řídit se můžete různě, např. chcete-li získat další odrůdy, které dotyčný nabízí, pěstitel je<br />

vám blízko zeměpisně nebo hospodaří v obdobných podmínkách apod.). Je-li více nabízejících<br />

(např. lebeda zahradní), mohou mít rostliny různý původ. Vlastnosti/popis se mohou příp. lišit i u<br />

téže odrůdy u různých pěstitelů (vlivem různých podmínek pěstování, způsobu obdělávání apod.).<br />

DOKDY OBJEDNÁVAT?<br />

O odrůdy si pište co nejdříve, tak aby objednávky dorazily NEJPOZDĚJI DO ČTVRTKA 28.<br />

ÚNORA 2013.<br />

U semen posílaných z <strong>Gengel</strong>u - pěstitel G.E. platí uzávěrka 28. 2. 2013 jako konečný termín.<br />

Objednávky došlé po tomto datu bohužel nemůžeme vyřídit ! Prosím, respektujte to. Je to<br />

proto, že semena chystáme jednorázově po shromáždění a sečtení všech objednávek (kolik<br />

které odrůdy/druhu je poptáváno) a posíláme hromadně naráz všem v jednom rozesílání. Je<br />

to dáno našimi kapacitními možnostmi. Často se nás ptáte: „Je uzávěrka opravdu<br />

definitivní?“ „A co kdybych si přijel pro semena osobně?“. Semena zasíláme jednorázově, poté<br />

je „hermeticky“ zabalíme a věnujeme se polním pracem :-) (jinak by náklady podstatně vzrostly).<br />

Tedy ani osobní vyzvednutí semen bohužel není možné.<br />

Jednotliví pěstitelé však mohou nabízet zaslání i později - viz údaje v rubrice Adresy<br />

pěstitelů.<br />

KDY SEMENA ROZESÍLÁME?<br />

Vaše objednávky semen shromažďujeme postupně a vyřizujeme hromadně (jednorázově) po<br />

sečtení všech objednávek. Podle zkušeností děláme rozesílku poštou zpravidla v půli až poslední<br />

třetině března. Prosím neurgujte proto např. koncem února to, že jste semínka ještě nedostali,<br />

když jste objednávali třeba již v půli ledna. Děkujeme za pochopení.<br />

Výjimečně, pokud u rajčat a paprik obdržíte jejich semena tak pozdě, že již ve Vašich<br />

podmínkách není pravděpodobné jejich úspěšné vypěstování, tak tyto ponechte na další<br />

sezónu včetně vrácení namnožených osiv.<br />

Množství semen, které se posílá, by Vám mělo stačit na jejich namnožení pro Vaše<br />

individuální potřeby. Liší se třeba dle velikosti semen (obecně menší množství - i jen několik semen<br />

- u velkosemenných druhů jimiž je např. bob zahradní, fazol šarlatový a větší až velké množství<br />

semen u drobnosemenných jimiž je např. mák, tabák), obtížnosti jejich získání, množství zásoby u<br />

pěstitele apod. Přes všechnu péči a zodpovědnost se může někdy stát, že semena nebudou<br />

dostatečně klíčivá či životaschopná - v tom případě prosíme o pochopení a toleranci. Věřte, že<br />

9


každý pěstitel se snaží nabízet semena klíčivá.<br />

MOŽNOST PRO DOBROVOLNÉ POMOCNÍKY<br />

Speciální možnost pro dobrovolné pomocníky: Pokud chcete pomoci zachránit a udržovat<br />

cenné odrůdy, můžete ponechat jejich výběr na nás (pěstitel G.E.). Vybereme Vám ty, které je<br />

potřeba letos namnožit. Je možná i částečná specifikace (např. „Nějaké keříčkové fazole, které je<br />

třeba namnožit“, „Mohu namnožit 1 odrůdu máku – v okolí nikdo mák nepěstuje a tak není<br />

nebezpečí křížení“ apod.). Uvítáme i pokusníky, kteří mají chuť sledovat a zkoušet odrůdy u<br />

kterých je málo informací, aby se zjistilo např. jak jsou náročné, jak se dají využít, eventuelně je<br />

srovnat s jinými odrůdami.<br />

10


OBILOVINY, POLNÍ PLODINY<br />

Obiloviny obecně sejeme zpravidla do řádků cca 20 (-30) cm od sebe, abychom je mohli okopávat,<br />

příp. sejeme naširoko. Jařiny březen/duben, přesívky pokud možno časně. Ozimy září/říjen. Porost<br />

udržujeme bez plevelů, asi 2-3x za sezónu okopat a vyplít. Volíme půdu nevyhnojenou, jinak staré<br />

dlouhostébelné odrůdy často polehají!<br />

Bér vlašský (Setaria italica)<br />

teplomilná obilovina podobná prosu, snáší dobře sucho, ale trpí chladem. Později vysévat, (poč.<br />

května), semeno s obalem (loupání jako u prosa)<br />

„krajový červený“* - krajová odrůda ze záp. Slovenska, načervenalého zbarvení, klas podobný<br />

chlupaté housence, asi 8-10 cm dlouhé, pěstitel G.E<br />

pěstitel C.I. - u nás výnosný, hezky rostl ve smíšené kultuře s dýněmi, ke konci dozrávání částečně<br />

vyklováván ptáky. Původ z <strong>Gengel</strong>u, u nás od r. 2012.<br />

Brambor (Solanum tuberosum) - viz Vegetativně množené druhy<br />

Cizrna beraní (Cicer arietinum) - luskovina teplejších oblastí, setí duben - květen, řádky 40 cm od<br />

sebe, v lusku obvykle 1-2 semena, odolává suchu (pěstovala se v nejsušších oblastech jižní Moravy<br />

a Slovenska), hloubka setí 4-7 cm, vyplít. Nepotřebuje oporu. Trpí za přílišného vlhka a chladu, k<br />

dobrému vyzrání chce suché pozdní léto a počátek podzimu jinak plesniví semena v luscích<br />

Sklízíme v plné zralosti, lusky se semeny nepukají. Doporučujeme jen na nejvýslunnější a<br />

nejteplejší stanoviště, pro zkušenější pěstitele!<br />

„Slovienka (Badín)“* - krajová (?) ze Slovenska, světlé semeno, květ malý bílý, raná odrůda, v<br />

teplém roce 2006 bez problémů dozrála, od pěstitelky ze stř. Slovenska,<br />

pěstitel G.E.<br />

Čirok metlový (Sorghum saccharatum var.technicum)<br />

technická plodina a obilovina teplých oblastí, používaná na výrobu metel a kartáčů, jako krmení<br />

pro ptáky, kulisová rostlina, dekorativní apod., výsev 5, sklizeň 9-10, teplomilný, k dozrání semen<br />

potřebuje dlouhou vegetační dobu, dobře snáší sucho<br />

„tatar" - krajový?, z rumunského Banátu, pěkné karmínově červené/hnědé semeno. pěstitel G.E.<br />

Čirok obecný (Sorghum bicolor)<br />

teplomilná obilovina jižních oblastí, výsev 5., sklizeň 9-10, k dozrání semen potřebuje dlouhou veg.<br />

dobu, dobře snáší sucho<br />

„čirok obecný" výška 2 m, dekorativní klasy. pěstitel G.E.<br />

Čočka (Lens culinaris)<br />

luštěnina, vcelku nenáročná, vhodná ale jen pro lehké a propustné půdy (na těžkých trpí<br />

chorobami), má ráda teplo (spíše plodina nížin), lodyhy nižší, ale vyžaduje oporu (tradičně se<br />

pěstovala ve směsi s obilím, o než se opírala), výsev konec dubna-poč. května.<br />

„Moravská drobnoznná“* - stará krajová sorta, velmi malá semena, nízký vzrůst, velmi chutná<br />

odrůda. původ IPK. pěstitel G.E.<br />

„Valtická haléřová“* - kvalitní a chutná stará odrůda Jižní Moravy, bílý květ, lusk 1-2 semena,<br />

hnědozelenavé barvy, haléřová - dle velikosti semen (dříve i haléřová mince), původ IPK. pěstitel<br />

G.E.<br />

11


Hrachor setý (Lathyrus sativus),<br />

semeno ploché, čtyřhranné; vyžaduje oporu jako hrách, výsev 4 (-5), sklizeň 7-8, odolný suchu,<br />

nezralá semena jsou jedlá podobně jako zelený hrášek, suché vařit jako luštěnina (použití např. do<br />

polévek)-údajně méně nadýmá než jiné luštěniny, květ bílý nebo bílomodrý. Pěstovat jako<br />

cizosprašnou plodinu (nutná prostorová nebo technická izolace).<br />

„Kaplná“* - krajová odrůda z Vých. Slovenska, bílý květ. pěstitel G.E.<br />

„Slovinec"* - krajový, z Budmeric u Bratislavy, používán na kaše, může se jíst i syrový podobně<br />

jako nezralý zahradní hrášek, v teplých oblastech možný i časný výsev (konec března), pěstitel G.E.<br />

„Tábor“- semeno menší, zelené až zelenohnědé, hranaté, větší tloušťky než u ostatních odrůd,<br />

stabilní výnos, snad stará odrůda? pův. Bot. zahrada Tábor pěstitel G.E.<br />

Ječmen (Hordeum vulgare)<br />

Ječmen je samosprašný, krajové odrůdy často poléhají, volíme chudší půdu.<br />

<strong>Gengel</strong>, ječmeny 7438, 7387, 7385, Tábor 811, Tábor 814, Tábor 818, ječmen páví, špalda, byly<br />

poskytnuty pro výzkumné účely Výzkumnému ústavu pivovarskému a sladařskému.<br />

„gengel“* (Hordeum distichum var. nudum - ječmen dvouřadý nahý), prastará krajová forma<br />

ječmene z Moravy i ze Slovenska. Zrna bez pluch, s hezkým hnědavým nádechem různé intenzity<br />

(od světlé až o tmavě hnědou), mlel se kdysi na kaši a na gengelovou krupici; výnos nevelký, dobře<br />

se mlátí, sklon k polehání, jařina,<br />

pěstitel G.E.<br />

pěstitel J.S. (původ <strong>Gengel</strong>)<br />

„ječmen 7438“*-krajová odrůda z Valašska (Hutisko Solanec) sbíraná v roce 1974, dvouřadý nahý<br />

jarní ječmen, podobný gengelu, omezené množství osiva, pěstitel G.E.<br />

„ječmen 7387“*-krajová odrůda z Valašska (Hutisko Solanec) sbíraná v roce 1974, dvouřadý nahý<br />

jarní ječmen, podobný gengelu, omezené množství osiva, pěstitel G.E.<br />

„ječmen Tábor 814“* stará odrůda ? nahý dvouřadý, světlé zrno, jař, pův. z Botanické zahrady v<br />

Táboře. pěstitel G.E.<br />

„ječmen Tábor 818“* stará odrůda ?, nahý, šestiřadý, jař, pův. z Botanické zahrady v Táboře,<br />

pěstitel G.E.<br />

„ječmen páví“(?) Hordeum vulgare zeocriton trifurcatum - dvouřadý, pluchatý s osinou<br />

přeměněnou ve výrustek na pluše?, jař, vysoký až velmi vysoký ječmen (120-140 cm) přesto dosti<br />

odolný polehání, pův. z Botanické zahrady v Táboře. pěstitel G.E.<br />

„Miloňovský gengel“ *- krajová odrůda nahého dvouřadého ječmene z Valašska , jařina, zrno<br />

variabilní barvy světlé až tmavě hnědé, jemná sláma, krajový sběr z Miloňova u Velkých Karlovic,<br />

odrůda podobná (nebo totožná) odrůdě gengel, od soukromého dárce, pěstitel G.E.<br />

„špalda“* (Hordeum vulgare hexastichon v. nudum) - lid. název krajového nahého šestiřadého<br />

ječmene (nejedná se o pšenici špaldu - nezaměňovat!!) pěstovaného kdysi na Valašsku, zrno a<br />

vlastnosti podobné gengelu, jařina, někdy ho vyzobávají ptáci, pěstitel G.E.<br />

12


Ježatka obilní (Echinochloa frumentacea)<br />

Pěstována jako obilovina v teplých oblastech (náhražka rýže či prosa), příp. jako pícnina, obilka<br />

obalena tvrdou pluchou, příbuzná naší plevelné ježatky kuří nohy, výsev poč. května, výška až 1,5<br />

m, klas dekorativní, pův. Bot. zahrada Tábor, pěstitel G.E.<br />

Kalužnice křivoklasá (Eleusine coracana)<br />

jednoletá obilovina teplých oblastí, nižší vzrůst, zajímavý vícedílný klas,- také jako dekorativní,<br />

drobné obilky slouží jako potravina. pěstitel G.E.<br />

Kukuřice (Zea mays) - teplomilná obilovina, náročná na živiny (hnojíme hnojem nebo<br />

kompostem), výsev zač. května do vyhřáté půdy (nebo předpěstování), aby nedocházelo k inzuchtu<br />

vysévat co nejvíce rostlin, semeno brát z dobře vyvinutých zdravých palic vícero rostlin,<br />

cizosprašná (nebezpečí křížení) tedy v okolí ve vzdálenosti nejméně 400-500 m nesmí kvést jiná<br />

odrůda kukuřice ! Pyl je přenášen větrem, výhodnější je proto umístění napříč směru větru než v<br />

jeho směru.<br />

„Bílá na na kaši ´Koleš´“ Sběr v Banátu v obci Sv. Helena, kukuřice bílé barvy, mouka z ní je "bílá<br />

skoro jako z pšenice", výsev na jaře jako jiné odrůdy kukuřice, při výběru semen na další výsev dát<br />

přednost semenům bílé barvy a nepoužívat semeno typu "koňský zub" (přímo od soukr. pěstitele),<br />

pěstitel G.E.<br />

„Navažská“ středně velké klasy, semena krémově bílé barvy, občas s namodralým nádechem,<br />

odrůda darovaná rodinou navažských indiánů Bennaly, kteří vystupovali v ČR několikrát se svou<br />

hudební skupinou Black Fire. Používají ji na pečení placek, možno používat jako mouku – přidávat<br />

do chleba.<br />

bohatě odnožovala, pěkný vzrůst, sněhobílá zrna, chuť nedostižná (jako oříšky), (získáno z<br />

<strong>Gengel</strong>u) pěstitel D.R.<br />

„Podkarpatská Rus“* - krajová, kratší vegetační doba, výška 1,5-2m, žluté zrno, typ tvrdé<br />

kukuřice, od soukromé dárkyně. pěstitel G.E.<br />

Laskavec - amarant (Amaranthus sp.) – různé druhy laskavce se pěstují jako obilovina, zelenina,<br />

příp. okrasná rostlina z Jižní Ameriky, teplomilná, drobné zrno, výsev v květnu, až je půda prohřátá<br />

(neuspěchat)<br />

„Amaranthus caudatus edulis“ - nižší rostliny, světlá semena, jedlý duh laskavce, pův. Bot. zahrada<br />

Tábor, pěstitel G.E.<br />

„Červenolistý“ -léta se na zahradě udržuje samovýsevem, původ neznámý, rostliny velmi okrasné,<br />

vysoké kolem 1m; údajně odpuzují hryzce. pěstitel A.H.<br />

Len setý (Linum usitatissimum)<br />

jednoletý, výsev březen/duben (časně), zralé tobolky s olejnatými semeny vyzobávají často ptáci.<br />

Len se využívá pro vlákno nebo olej, u nás je tradiční přadný len (vysoký méně větvený stonek, pro<br />

vlákno). Len olejný (pro získání oleje) má kratší více větvený stonek s více tobolkami. Pěstování a<br />

zpracování lnu bylo jedním z hlavních zaměstnání obyvatelstva, len předl chudý lid i královny.<br />

„Azur“- (var usitatissimum), přadný typ lnu, modrý květ (s příměsí bílých?), pěstitel G.E.,<br />

„Deutscher Oellein“ - olejný typ s velkými semeny (var. macrocarpum), nižší, větvený typ s<br />

tendencí k polehaní, překlad názvu : Německý olejný len, od biopěstitele ze Švýcar, pěstitel G.E.<br />

13


„Eckendorfer Langflachs“- stará německá odrůda (před r.1945), přadný typ, modrokvětý, od<br />

biopěstitele z Německa, pěstitel G.E.<br />

„Hohenheimer Weissbluehender“- stará německá odrůda přadného lnu, rostliny vysoké (až velmi<br />

vysoké), květ bílý, tobolky, malé, na semeno zrál pozdě (pozdní odrůda), vyšlechtěn v<br />

Hohenheimském šlechtitelském ústavu (pravděpodobně kolem roku 1930), překlad<br />

názvu:Hohenheimský bělokvětý, omezené množství osiva, pěstitel G.E.<br />

„Champ Pittet (lin AL 01)“- modrokvětý, středně vysoký (70-80cm) len, pěkný, od pěstitele A.L.<br />

pěstitel G.E.<br />

„Isegrim“ - krajová odrůda z Rakouska (Tyrolsko), od biopěstitele z Německa, pěstitel G.E.<br />

„Laboratorium“ - údajně sovětská krajová odrůda, od biopěstitele z Rakouska, pěstitel G.E.<br />

„Midin“ olejný - modrý květ, hodně větví, pěstitel G.E.<br />

„Oetztaler“ - (var. elatum - multicaule), krajová odrůda z Rakouska (Tyrolsko), využití jako přadný<br />

len i na semeno, květ modrý s jednotl. příměsí bílých, pěstitel G.E.<br />

„Saginaw White“ - bíle kvetoucí len, získáno z Seed Savers Exchange-americké organizace<br />

udržovatelů starých aj. odrůd, pěstitel G.E.<br />

„Stormont Gossamer“ - modrý květ, původ: ISSA -Irsko, pěstitel G.E.<br />

„Šumperský Textilák“*- stará odrůda přadného lnu, zapsaná do sortimentu r 1950, květ modrý,<br />

rostlina vysoká, pěkný přadný len, ve starší literatuře uváděna asi jen pod jménem<br />

„Textilák“.pěstitel G.E.<br />

„Šumperský Horal“*.stará odrůda přadného lnu , modrý květ, pěstitel G.E.<br />

Lnička setá (Camelina sativa)<br />

Jednoletá, výsev duben, dříve známá olejnina (neolitické nálezy), nenáročná, krátká veget. doba,<br />

včas sklízet, aby se semena nevydrolila, výška asi 0,6-0,8 m, semena použitelná jako koření nebo<br />

na nakličování (jako řeřicha)<br />

pěstitel G.E. (pův. z Botanické zahrady v Táboře)<br />

pěstitel C.I. (původ <strong>Gengel</strong>)., u nás od r. 2012, nenáročná, výnosná<br />

pěstitel P.So. (původ <strong>Gengel</strong>) – k dispozici velké množství osiva<br />

Lupina bílá (Lupinus albus, L. angustifolius)<br />

výsev 4, nenáročná, nevyžaduje oporu<br />

„Knehdener Weisslupine" - stará něm. odrůda, modrobíle kvetoucí, asi 1 m vysoká, pozdě zrající,<br />

velkozrnná, velké ploché semeno krémově pleťové barvy, vhodná jen pro suché, písčité půdy.<br />

pěstitel G.E.<br />

„Prechtlova“ - nízká, asi 40 cm vysoká, semeno drobné, hranaté- hranolovité, výsev duben/květen<br />

(snese i pozdnější výsev až koncem května), údajně velmi kvalitní a chutná konzumní odrůda,<br />

původ Rakousko, (vlastní pojmenování) pěstitel G.E.<br />

14


Mák setý (Papaver somniferum)<br />

časný výsev co nejdříve na jaře (březen, zač. dubna), je možný i podzimní výsev (září),<br />

nevyséváme zbytečně hustě a po vzejití rostliny vyjednotíme, řádky 30cm, vyhnojená půda.<br />

Průběžná sklizeň makovic (jinak je často vyzobávají ptáci - v případě nouze je chránit např.<br />

netkanou textilií). Použití: do domácích buchet a bábovek, posypání sladkých šišek/knedlíků, bílý<br />

mák jako náhrada oříšků do pečiva apod. Mák je samosprašný ale s možností cizosprášení, proto ho<br />

při maloplošném udržování odrůd a příznivému utváření terénu (t.j. např. mezi odrůdami jsou<br />

přirozené či umělé překážky jako keře, stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s bohatou<br />

nabídkou květů pro hmyz, porosty jsou napříč směru větru apod. na semeno pěstujeme jako<br />

cizosprašnou plodinu- tedy v okolí ve vzdálenosti nejméně 150 m nesmí kvést jiná odrůda.<br />

„Bílý mák I (Pardubicko)“* - stará nebo krajová odr., pěstován na Pardubicku, dle dárce nejméně<br />

od 50. let, květ bílý nebo bílerůžový, kvete a zraje o něco později, vyrovnaný, poměrně vysoký<br />

výnos, rodinná odrůda, “Mák smetanové barvy, trochu drobnější, ale chutný s oříškovou příchutí“,<br />

bábovka plněná bílým mákem jako vyhlášená pochoutka. pěstitel G.E.<br />

„Bílý mák II (od Lanškrouna)" * - rodinná odrůda?, některé makovice jsou hledivé (otevřené), tvar<br />

makovic plošší (zploštělě kulovitý), květ jednotný světle fialový, s temně fialovou podkovou, výnos<br />

střední, bílé semeno, vhodný pro pečení sladkého pečiva - např. velikonočního beránka s bílým<br />

mákem, pěstitel G.E.<br />

„Bílý mák z Biskoupky“* - asi rodinná nebo krajová odrůda, bělosemenný mák, jen bílá barva<br />

semen, makovice protáhlejšího tvaru, rostliny středně vysoké, pěstitel G.E.<br />

„Bílý mák z Javorníku u Jeseníka“* - pravděpodobně rodinná odrůda bělosemeného máku; rostliny<br />

středně vysoké až vysoké,120-140 cm výška; květ světle bílefialový s tmavě fialovou podkovou,<br />

výjimečně bílý; makovice uzavřené, plošší až středně vysoké; semeno bílé, v přesevu se kromě bílé<br />

objevily různé barvy semene (šedý, modrý, narůžovělý...), výběr bílých semen, pěstitel P.So. - zašlu<br />

do vyčerpání zásob<br />

„černý mák“* -krajový z oblasti Luhačovického Zálesí?, květ červený a světle růžovo-fialkový<br />

(výběr vést na červený květ), velké až velmi velké (obří) plošší baňaté i vyšší makovice, poměrně<br />

dobře vyplněné semeny, šedá až černá barva semen, rostliny vysoké až 1,5 m - vzrůstná odrůda, o<br />

něco pozdnější, vyset na kraj bramborového záhonu, údajně chrání brambory před napadením<br />

mandelinkou bramborovou, pěstitel G.E.<br />

„Červený (Hejduk)“ *– odr. neznámého původu, pravděpodobně stará či krajová, pěstována snad<br />

dosud v malé míře na Sušicku, velmi variabilní odrůda: květ bleděrůžový až do červena, makovice<br />

vysoké i tlusté, semeno bílé až načervenalé, výška až 1,4 m, pěstitel J.T. ( původ <strong>Gengel</strong>)<br />

„Rakouský šedý“ - květ bledě šedo-modrý s tmavší podkovou, makovice menší až střední velikosti<br />

(vliv sucha 2006?), semeno modrošedé; odrůda vyrovnaná v barvě květu, velikosti a tvaru makovic,<br />

od biopěstitele ze Švýcarska,<br />

pěstitel G.E.<br />

„Růžový z Dobré“* - výběr z odrůdy Bílý mák z Dobré, semena světle růžové až šedorůžové barvy,<br />

makovice protáhlejšího tvaru, omezené množství osiva pěstitel G.E.<br />

„Ruský obří“ - modrosemenná odrůda, květ sytě červený, pěkný, v květu odrůda jednotná,<br />

celkově mírně pozdnější, makovice velmi velké - vysoké (pozn.: pod označením „ruský“ obvykle<br />

15


velké odrůdy - např. Ruský hrách v tomto Seznamu nebo známý Ruský česnek s velkými<br />

stroužky).pěstitel G.E.<br />

„Skorý sivý“* – krajová odr. ze Slovenska, sklizeň poč. VII, sít co nejdříve (II-III), semeno šedé,<br />

namletý mák smícháme s nastrouhanými jablky, přidáme trochu medu rozpušťeného v trošce vody,<br />

koriandru, vše smícháme. pěstitel G.E.<br />

Oves setý (Avena sativa)<br />

běžná obilovina, výsev časně (březen-duben)<br />

„Hennersdorfer 13“*(Avena sativa mutica)<br />

pluchatý jarní oves, výška porostu asi 130-140 cm, získáno s označením „stará šlechtěná odrůda,<br />

latnatý oves z Čech“, původ VERN, pěstitel G.E.<br />

„Oves slovenský krajový 1425“ * -krajový, pluchatý, poměrně vysoký výnos pěstitel D.T.H.<br />

„Oves slovenský krajový 1435“ * - krajový sběr ovsa (Avena sp.), drobné obilky, plevelný?<br />

pěstitel G.E.<br />

„Z Luhačovického Zálesí“* - krajová odr., nahý oves (bez pluch), jařina, vyšší vzrůst, nepoléhá,<br />

doporučeníhodná odrůda<br />

pěstitel G.E.<br />

pěstitel J.S. (původ <strong>Gengel</strong>)<br />

Pohanka setá (Fagopyrum esculentum)<br />

obilovina, krátká veg. doba, medonosná, citlivá na mráz, výsev květen, cizosprašná - v okolí<br />

nejméně 150m nesmí kvést jiná odrůda pohanky<br />

„ČSFR“ - vysoká odrůda s načervenalým stonkem, pův. z Archy Noemovy (pravděpodobně<br />

československá odrůda před rokem 1993). pěstitel G.E.<br />

Pohanka tatarka (Fagopyrum tataricum)<br />

jařina, podobná pohance seté, má však drobnější semena, u nichž je endosperm srostlý s obalem,<br />

takže se při mletí šrotují společně (velmi vysoký obsah vlákniny), dříve se z ní pekl tzv. taťátkový<br />

chléb, listy jdou ve směsi s dalšími rostlinami využít např. na špenát, salát apod. z nati můžeme<br />

vařit čaj, citlivá na mráz (výsev květen), jako prevenci polehnutí volit chudší stanoviště (nehnojit!).<br />

Lze též využít na zelené hnojení. Tatarka má údajně vyšší obsah rutinu než pohanka setá.<br />

„krajová Hrozenkov“* - krajová odrůda ze Žitkové u Starého Hrozenkova. pěstitel G.E. (pův.<br />

Valaš. museum v Rožnově)<br />

Proso (Panicum miliaceum)<br />

tradiční obilovina, vyžadující loupání, aby vznikly tzv. jáhly, výsev konec dubna/květen, suché<br />

stanoviště snáší dobře<br />

„Hanácké mana“ * - původně pod označením „Hanácké šedé mana“, středně vysoké až vysoké,<br />

lata široká, stará krajová odrůda z Moravy, do sortimentu zapsána r 1940, nenáročná, - šedé zrno,<br />

někdy vyzobávána ptactvem, pěstitel G.E.<br />

„Proso VERN-PSR“ - proso s nafialověle zbarvenou latou, výška porostu asi 120 cm, zrno barvy<br />

hnědé, s příměsí žlutých zrn, původ VERN-PSR, pěstitel G.E.<br />

16


Pšenice dvouzrnka (Triticum dicoccon)<br />

Pluchatá pšenice vyžaduje loupání. Dobře odnožuje, proto řidší setí, je nenáročná, půda spíše<br />

chudší, nevyhnojená, může poléhat.<br />

„Katarka“ - ozim, pluchatá, dlouhostébelná, pěkný dekorativní klas temně fialové barvy, údajně<br />

pěstovaná již katary (křesťanská skupina z 13. stol. v oblasti Pyrenejí), pěstitel G.E.<br />

Pšenice jednozrnka (Triticum monococum)<br />

starobylý druh obilí pěstovaný prvními zemědělci, pluchaté zrno, nízký výnos, velmi nenáročná a<br />

skromná obilovina s kvalitním zrnem (vysoký obsah bílkovin, karotenu, minerálů apod.)<br />

„Tábor“- jarní typ, osinatá, pluchatá, výška 120-130 cm, dosti odolná poléhání, původ Bot. zahrada<br />

Tábor. pěstitel G.E.<br />

Pšenice naduřelá (Triticum turgidum)<br />

„Osiris“ - některé klasy s náznakem větvení, tmavý klas, ozim, nahá pšenice, dlouhostébelná asi<br />

1,4 m vysoká, údajně pěstovaná už ve starém Egyptě (“pšenice faraonů“), dekorativní. pěstitel G.E.<br />

Pšenice setá (Triticum aestivum)<br />

staré odrůdy jsou dlouhostébelné, zejména na živné či hnojené půdě možnost poléhání.<br />

„Česká přesívka“*. (T. a. var. milturum) Naše stará odrůda vyšlechtěná ve Stupicích individuálním<br />

výběrem z krajové České červené přesívky z okolí Pyšel, možno sít na jaře (záhy) nebo na podzim.<br />

Termíny setí je třeba střídat, aby se udržel její přesívkový charakter. Má dobrou pekařskou jakost.<br />

Výška 130-140 cm<br />

pěstitel G.E.<br />

pěstitel D.T.H. (původ <strong>Gengel</strong>) -jako ozim poměrně dost vymrzla<br />

„Dobrovická česká červená“* - ozim (nebo jař – má přesívkový charakter), stará česká odrůda,<br />

lehce načervenalé zbarvení klasu/zrna, pův. Bot zahrada Tábor, pěstitel G.E.<br />

"Kostomlatská sametka" * - Stará odrůda, klas je porostlý jemnými, jakoby sametovými chloupky<br />

(odtud jméno sametka), jařina, dlouhostébelná, výška asi 120 cm.<br />

přes velice suché jaro prospívala bez problémů, jen vzcházela poměrně dlouho. pěstitel A.H.<br />

„Sheriffs Square head“- ozimá pšenice, klas pěkný, plný, rostlina vyšší, snesla i pozdní výsev v<br />

listopadu. Sorta se v literatuře označuje také jako tzv. širifka. Odrůdy této skupiny pšenic se<br />

vyznačují hustým kyjovitým klasem a byly pěstovány v západní Evropě. Objevily se zhruba v<br />

šedesátých letech 19. století v Anglii, prvními pěstiteli byli Scholey a Shiriff. Jsou to obecně<br />

intenzivní, výnosné, zpravidla ozimé sorty s pevným dlouhým stéblem, odolné polehání, vyhovují<br />

jim hluboké živné půdy a zejména mírnější přímořské klima. U nás však hůře snášejí holomrazy a<br />

horká léta. Odrůda z rodiny tzv. Bonfilského obilí, což je několik starých odrůd pšenice, které<br />

používal Marc Bonfils při svém bezorebném pěstování ozimé pšenice v jeteli plazivém (podobný<br />

systém pěstování jako M. Fukuoka). Odrůdy jsou vzrůstné a hodně odnožují. Lze je pěstovat<br />

podobně jako svatojánské žito (letní termín setí) nebo jako běžný ozim. Původ: Mrkev, pěstitel G.E.<br />

Pšenice shloučená (Triticum compactum)<br />

starobylý druh pšenice pěstovaný už v neolitu, klas krátký, jakoby stlačený, se zrnky nahloučenými<br />

těsně na sebe, až ježkovitého vzezření, některé klasy delší s menším nahloučením, vysoká odrůda<br />

až 120-140 cm, v klasu některá zrnka zakrnělá, nevyvinutá (sucho?), celkově nižší výnos, rostla<br />

jako jařina i jako ozim, poléhání, omezené množství osiva, pěstitel G.E.<br />

17


Pšenice špalda (Triticum spelta) - ozimá pluchatá pšenice, nutno loupat, dlouhé stéblo<br />

„Megalith“ - velmi starobylé vzezření klasu - dlouhý řídký s osinami, zrno pluchaté, údajně<br />

pocházející z megalitických hrobů (!?), od soukr.dárce, ozim, pěstitel G.E.<br />

Rosička krvavá (Digitaria sanguinalis subsp sanguinalis.)<br />

pěstovaná u nás kdysi jako obilovina zvaná česká rýže. Velmi drobné semeno, snáší sucho a písek,<br />

jařina, výsev duben/květen, nutno loupat, snadno zapleveluje! pěstitel G.E.<br />

Soja luštinatá (Glycine soja)<br />

Teplomilná luštěnina, daří se jí v teplejších oblastech, výsev poč. 5.(příp.konec 4), sklizeň 9-10,<br />

nevyžaduje oporu<br />

„Ukrajina" - krajová?, z Ukrajiny, nižší vzrůst, rel. dobrá násada. pěstitel G.E.,<br />

Tabák selský (Nicotiana rustica)<br />

Tzv. machorka, používán dříve pro výrobu kuřiva, teplomilný, citlivý na mráz, květ zelenožlutý,<br />

velmi drobné semeno, jedovatý!, v hojné míře se podomácku pěstoval za 2.sv. války. Tabáky mají<br />

velmi drobné semeno, sejeme na povrch půdy, klíčí v teple (předpěstovat), opatrně zavlažujeme, po<br />

dozrání se i sám vyseměnuje. (POZN. Vzhledem k prudké jedovatosti tabáku je třeba každou<br />

manipulaci s ním pečlivě zvážit a dbát všech bezpečnostních a hygienických doporučení)<br />

„Pardubicko“* - stará neb krajová odr. udržovaná v rodině od 2. sv. války. pěstitel G.E.<br />

Tabák viržinský (Nicotiana tabacum)<br />

používán dř. pro výrobu kuřiva, teplomilný, citlivý na mráz, velmi drobné semeno, jedovatý!<br />

Jednoletý.<br />

„ Tabák viržinský“ Výsev do teplého pařeniště od poloviny března. Semínko drobné, vysej na<br />

povrch. Velmi jemně zasyp dobrou zeminou, zlehka přitlač, zalej velmi jemnou růžicí. Při velikosti<br />

2-4 cm, když mají sazeničky aspoň dva pravé lístky je rozsázíme do malých květináčků. Ven<br />

sázíme ve druhé pol. května, po otužení. Virginský tabák je opravdu VELKÁ rostlina, dorůstá běžně<br />

1,5 až 2 m. Listy jsou také veliké. S tím je třeba počítat při sázení na zahrádce nebo v květináči. V<br />

květináči o průměru i výšce asi 35cm j sem vypěstoval skoro dvoumetrovou rostlinu s ohromnými<br />

listy. Jakmile je tabák venku vyžaduje minimum péče. Půdu je dobré udržovat bez plevelů a<br />

kyprou, pravidelně zalévat. Hnojit raději méně. Koncem července až v srpnu tabák vykvete. Při<br />

pěstování více druhů tabáku pozor na cizosprašnost - druhy se mezi sebou snadno kříží. Využití:<br />

Mohutná rostlina s velkými listy a růžovobílými trubkovitými květy působí dekorativně. Lze ji<br />

využít i jako ochranný pás k jiným plodinám - údajně láká predátory hmyzích škůdců. Listy se po<br />

usušení mohou využít jako insekticid: 3 lžíce nakrájených usušených listů přelejeme litrem studené<br />

vody a necháme přes noc macerovat, macerátem postřikujeme ohrožené rostliny. Hodí se zejména<br />

předtím než některé pokojové rostliny, které máme přes léto na balkoně přenášíme zpět do bytu.<br />

Nikotin je účinným a biodegradabi1ním přírodním insekticidem. (POZN. Vzhledem k prudké<br />

jedovatosti tabáku je třeba každou manipulaci s ním pečlivě zvážit a dbát všech bezpečnostních a<br />

hygienických doporučení)<br />

(původ z Internetu.) pěstitel M.M.<br />

Vikev čočková (Vicia ervilia)<br />

jednoletá vikvovitá pícnina příp. luštěnina pův ze Středomoří, známá od nejstarších dob, výsev v<br />

dubnu, semeno malé trojhranné, v drobných luscích vystupuje zřetelně jako růženec, výška rostliny<br />

asi 40 cm, opora ale potřebná, pův Bot. zahrada Tábor. pěstitel G.E.<br />

18


Žito seté jarní (Secale cereale)<br />

Žito je výjimkou mezi obilovinami - je cizosprašné, doporučená nejmenší vzdálenost mezi<br />

odrůdami při maloplošném pěstování odrůd a příznivém utváření terénu (t.j. např. mezi odrůdami<br />

jsou přirozené či umělé překážky jako keře, stromy, budovy; porosty jsou napříč směru větru apod.)<br />

pěstujeme na semeno jako cizosprašnou plodinu - tedy v okolí ve vzdálenosti nejméně 300m<br />

nesmí kvést jiná odrůda žita<br />

„jařyna“*(jarní žito z Beskyd) - krajová odrůda, jarní obilovina výšky 200-220cm, v Beskydech<br />

(horské podmínky) se seje v květnu, neničí ji lesní zvěř. Výnos 18-20q/h. Možno poskytnout po<br />

dohodě i větší množství osiva. pěstitel P.Ši.<br />

„krajová odrůda žita z Beskyd“*, jarní žito (Secale cereale f. verne) tvoří řidší porost, seje se na<br />

jaře březen/ duben, snese i pozdnější setí, výška 1,6-1,8 m, někdy napadáno námelem, cizosprašné!<br />

pěstitel G.E.<br />

pěstitel P.So. - zašlu do vyčerpání zásob.<br />

Žito seté ozimé<br />

„křibice“* (také nazýváno svatojánské žito, trsnaté žito, lesní žito, dvouleté žito aj) původní<br />

tradiční žito, velmi nenáročné a odolné, seté často jako pionýrská plodina do lesních mýtin, v<br />

horských oblastech aj. Svatojánské proto, že bylo seto v období sv. Jana (24. června) a prvním<br />

rokem se spásalo dobytkem nebo sloužilo na krmení. Druhům rokem pak poskytovalo zrno. Sláma<br />

velmi dlouhá a houževnatá, pevná, dorůstá výše 1,8- 2 (2,2) metrů, jako prevenci proti polehnutí<br />

této dlouhostébelné odrůdy volíme chudé, nevyhnojené stanoviště, v zahradní půdě doporučujeme<br />

ovázat proti polehnutí. Cizosprašné, nutno zabránit křížení s jinými odrůdami žita. Možný letní<br />

termín setí nebo až podzimní (jako jiné ozimy), pěstitel G.E.<br />

ZAHRADNÍ PLODINY<br />

„Ačokča“ (Cyclanthera pedata)<br />

Teplomilná jednoletá liana s plody, připomínajícími něco mezi tykvičkou a paprikou. Jejím<br />

největším kladem je, že netrpí na rozdíl od okurek plísní. Seje se v polovině května nebo je možno<br />

předpěstovat jako okurky. Mladé plody se dají jíst syrové nebo zavařovat ve sladkokyselém nálevu<br />

jako okurky, starší přidávat do dušených a zapékaných pokrmů. Zralé plody pak využijeme jen jako<br />

zdroj semen, protože dřevnatí. Rostlina je nenáročná, roste i v polostínu, můžeme ji tedy pěstovat<br />

poblíž ovocných stromů, na které se s trochou počáteční pomoci vyšplhá a dokáže tak skvěle využít<br />

prostor.<br />

pěstitel H.V.<br />

pěstitel C.I. (původ: darováno od pěstitele z Litoměřic). U nás od r. 2012.<br />

pěstitel J.S. (původ <strong>Gengel</strong>)<br />

pěstitel P.V.<br />

Barborka (Barbarea vulgaris)<br />

Domácí planá zelenina, dříve využívaná, mladé listy se používají jako příloha do salátů (chutnají<br />

část. nahořkle), dá se sklízet přes zimu i brzo na jaře, dvouletá až vytrvalá, nenáročné pěstování,<br />

pěstitel G.E. (pův. Archa Noemova)<br />

pěstitel J.T. (původ <strong>Gengel</strong> )<br />

pěstitel Z.D. (původ: Arche Noah)<br />

pěstitel C.I. (původ: Arche Noah), u nás od r. 2006.<br />

19


Bob zahradní (Vicia faba)<br />

Otužilý a nenáročný, výsev časně, v březnu/dubnu do špetek jako fazole (spon 40x60) nebo i<br />

pěstování v řádcích cca 40-50 cm vzdálených, nepotřebuje oporu. Sklizeň na semeno: když jsou<br />

lusky a rostliny suché a zčernalé. Na konzum nezralé i zralé boby. Bob je cizosprašný - doporučená<br />

nejmenší vzdálenost mezi odrůdami při maloplošném pěstování a příznivém utváření terénu (t.j.<br />

např. mezi odrůdami jsou přirozené či umělé překážky jako keře, stromy, budovy; jsou zde<br />

kvetoucí rostliny s bohatou nabídkou květů pro hmyz, porosty jsou napříč směru větru apod.) je asi<br />

150 m.<br />

„Bob Marley“ - vlastní směs prokřížených odrůd bobu zahradního. Křížíme od r. 2008 a<br />

selektujeme na dobrý zdravotní stav, odolnost proti zrnokazu a na různorodost tvarů a barev. Každý<br />

rok nám tato odrůda zajistí 30l sud kvalitní luštěniny. U plodin pěstovaných pro jejich semena není<br />

potřeba dělat selekci na výnos, protože nejvýnosnější jedinci budou v osivu nejvíce zastoupeni.<br />

Naopak výběr osiva z malého počtu nejvýnosnějších rostlin silně zužuje genetickou diverzitu.<br />

Sháníme další boby zahradní ke křížení. Sušená semena jsou tradiční surovinou pro výrobu falafelu,<br />

jinak se vaří jako fazole, používají se do pomazánek, salátů, smažené se zeleninou, pro výrobu<br />

lahodného tempehu (luštěnina fermentovaná ušlechtilou plísní – můžeme zaslat recept e-mailem),<br />

jedí se ale i tepelně upravené mladé zelené lusky, či nezralá vylouskaná semena. pěstitel C.I.<br />

„Chlumecký“* - stará česká odrůda, drobnozrnný krmný bob, semeno malé oválné, světle hnědé, do<br />

sortimetu zařazen r. 1928, pěstitel G.E.<br />

„Atlasský- zelený“ -velkosemenný bob (var. major), sběr v Maroku v pohoří Atlas, kde ho pěstuje<br />

místní obyvatelstvo. Na Hané aklimatizován od roku 1988. Výběr jedné barvy z původní směsi<br />

dvou barev:červenohnědé a zelené, dárce používá do zeleninových jídel, do rizota, (ne zcela zralé<br />

boby). Vysévat co nejdříve na jaře (asi jako hrách), půdy vyžaduje spíše těžší. Na setí vybírat<br />

semena spíše větší. (přímo od soukr. pěstitele), pěstitel G.E<br />

„Klatovský“* - stará odrůda, s fialovým menším až středním semenem, někdy se objevují zelená<br />

semena (křížení?), nutná selekce na fialovou barvu semen, výška asi do 1,3 m.<br />

pěstitel J.T. (původ <strong>Gengel</strong>)<br />

pěstitel Z.D. (původ: <strong>Gengel</strong>)<br />

„Omsk“- odr. zahradního bobu, středně vysoká, semeno menší až střední, temně fialově zbarvené,<br />

stará rodinná odrůda pěstovaná v rodině německé menšiny u řeky Volhy, později se přestěhovavší<br />

do sibiřského Omsku, získáno od pěstitele z Německa, vlastní pojmenování odrůdy, omezené<br />

množství osiva. pěstitel G.E.<br />

„Ze Studeného potoka světlehnědý“ - odrůda z Horního Rakouska, stará osvědčená odrůda<br />

koňského bobu (“Pferdebohne“)-drobnější semeno, semeno světle hnědé barvy získáno s příměsí<br />

fialově zbarvených semen, lusky na rostlinách postaveny zprav. vzpřímeně, zdravý růst. Tradičně<br />

pěstováno jako směs dvou odrůd (hnědě a fialově zbarvené) původně od staré rolnice, získáno od<br />

soukromé pěstitelky z Horních Rakous, pěstitel G.E.<br />

„Velký z Blatničky“* - rodinná odrůda zahradního bobu, větší, ploché semeno, středního vzrůstu,<br />

pocházející původně ze Slovenska (krajový?), od soukromé biopěstitelky pěstitel G.E.<br />

„Zelený“ - odrůda neznámého původu, dlouhý lusk, střední až velké semeno, možno využít nezralé<br />

(v mléčněvoskové zralosti) semeno do polévek, zralá semena vařit jako luštěniny (tužší slupka)<br />

pěstitel G.E.<br />

20


Cibule altajská (Allium altaicum)<br />

velmi podobná cibuli zimní - vytrvalá, mrazuvzdorná, se silnými trubkovitými listy na sklizen nati,<br />

od soukromého pěstitele, pěstitel G.E.<br />

Cibule zimní – ošlejch, sečka (Allium fistulosum)<br />

Skoro zapomenutá, ve středověku pěstovaná zelenina. Vyšlechtěná pravděpodobně z planého<br />

sibiřského druhu.<br />

Vytrvalá rostlina a plně mrazuvzdorná. Roste dobře v běžné zahradní půdě, preferuje slunečné<br />

stanoviště. Použití: Zimní cibuli používáme syrovou do pomazánek, polévek, vývarů, omáček, do<br />

salátů, na chléb s máslem. Má jemnou, nasládlou chuť, obsahuje méně silic než cibule. Na slunném<br />

a chráněném stanovišti se dá používat už od března. pěstitel P.V.<br />

Česnek sibiřský (Allium nutans) (dříve zde v Seznamu veden jako cibule sibiřská)<br />

"Čerga"<br />

vytrvalá, listy ploché , hladké, pěstovaná pro sklizeň listů, jež se pravidelně seřezávají (rychle<br />

obrůstá), chuť listů ostřejší, česnekovitá, bohatá na vit. C, v pěstování nemá ráda sucho, původně<br />

roste ve stepích Sibiře, Altaje apod., získáno od pěstitele J.K. pěstitel G.E.<br />

Je vytrvalá, mrazuvzdorná rostlina; tvoří velká dekorativní kulovitá květenství VII-VIII, přitahující<br />

velké množství užitečného hmyzu. Množí se dělením trsů a semeny (sama se vysemeňuje), roste<br />

dobře v běžné zahradní půdě, preferuje slunné stanoviště. Sklízí se nať od března po celé léto, nať je<br />

trochu tužší než u cibule zimní. Chuťově něco mezi česnekem a cibulí. Použití stejné jako u<br />

naťových cibulí a pažitky. Původ: <strong>Gengel</strong> pěstitel P.V.<br />

Cibule šalotka (Allium ascalonicum) - viz Vegetativně množené druhy<br />

Česnáček lékařský (Alliaria petiolata)<br />

Plany druh, který hojně roste kolem nás. Listy jíme prvním i druhým rokem, kdy žene do květu.<br />

Chutnají lehce po česneku, syrové například do pomazánek, salátu (najemno posekat, s olivovým<br />

olejem a špetkou soli), ale i vařené. Jeden z prvních salátů v roce. Semena kořenité chuti dříve jako<br />

náhražka pepře. Dvouletka, sít od jara do podzimu, snese stín, nenáročná, samovýsevná.<br />

pěstitel C.I. (Z původního divokého porostu kolem našeho domu).<br />

pěstitel Z.D.<br />

Česnek medvědí (Allium ursinum)<br />

Vytrvalá cibulnatá bylina, cca 25 cm vysoká. Listy vyrůstají ze země už III-IV. Vyskytuje se u nás<br />

planě v listnatých lesích. Česnek je vhodné sázet pod ovocné stromy, protože odpuzuje škodlivý<br />

hmyz. Množit ho můžeme cibulkami nebo semenem, sám se nadměrně množí samovýsevem. Mladé<br />

listy, které mají jemnou česnekovou chuť, sbíráme před rozkvětem, použití do salátů, polévek<br />

apod., cibulky od konce léta do zmrznutí půdy. Původ: sběr v přírodě. pěstitel P.V.<br />

Čtyřboč rozložitá – novozélandský špenát (Tetragonia tetragonioides)<br />

Listy jíme podobně jako špenát (syrové i vařené), lze i zavařovat formou slaných základů na<br />

omáčky nebo polévky. Oproti klasickému špenátu jej lze konzumovat po celou dobu vegetace až do<br />

prvních mrazů, při kvetení nehořkne. Ve své domovině na Novém Zélandu víceletá, u nás (pokud ji<br />

neochráníme před mrazem) jen jednoletá, předpěstovat od dubna, výsadba po zmrzlých, spon až<br />

80cm (silně se rozrůstá, má tendenci «šplhat» po stěnách), snese polostín, na osobu stačí 2 rostliny,<br />

při dostatečné zálivce poskytne jedna rostlina až 5kg zelené hmoty za rok. Lépe prosperuje při vyšší<br />

vzdušné vlhkosti – skleník, pod fólií,...Semena nepatrná, v paždí listů, čtyřboká (odtud název),<br />

pozor na zaplevelení. Původy různé, u nás od r. 2009. pěstitel C.I.<br />

21


Dýně (Cucurbita sp.)<br />

teplomilná rostlina, předpěstovat sazenice, výsadba po ledových mužích, žádá hnojení, dýně jsou<br />

cizosprašné! doporučená nejmenší vzdálenost mezi odrůdami při maloplošném pěstování odrůd a<br />

příznivém utváření terénu (t.j. např. mezi odrůdami jsou přirozené či umělé překážky jako keře,<br />

stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s bohatou nabídkou květů pro hmyz, porosty jsou napříč<br />

směru větru apod.) je asi 250m.<br />

Nejčastěji se pěstují 2 druhy : tykev obecná (Cucurbita pepo) a tykev velkoplodá (Cucurbita<br />

maxima). V rámci jednoho druhu se dýně kříží snadno a ochotně, mezi druhy však ne či jen zřídka.<br />

Praktické rozlišení druhů: C. pepo - stopka u plodu má zřetelně pětihraný (příp. vícehraný průřez)<br />

zde náleží např. cukety, patizony, dýně olejná, dýně špagetová aj., C. maxima - stopka průřez<br />

oválný, zde např.. dýně hokaido, dýně pečárka aj. Plody na semeno nechat dobře vyzrát na záhonu<br />

a dojít doma v teple, na osivo bereme semeno z několika typických, pěkně vyvinutých plodů.<br />

„hokaido“(C. maxima) typ dýně oblíbený nejen makrobiotiky, dužina oranžová, obsahuje karoten,<br />

velmi chutná, různé využití (na polévky, zapékání apod.), dobře skladovatelná (v suchu a teplu<br />

někdy až do jara) původ Alenor - jako „Potimaron“(cuc AL6)<br />

pěstitel G.E.<br />

„hokaido“ pěstitel D.R.(získáno od o.s. Mrkev, Třebívlice)<br />

"hokaido" pěstitel A.H. ( semena různého původu; u nás je nejoblíbenější kuchyňskou úpravou<br />

pečená v troubě s česnekovým dresingem nebo na dýňovou polévku – recepty mohu zaslat<br />

emailem).<br />

„hokkaido –. pěstitel Z.D. (Původ: ArcheNoah)<br />

„panská“ * (C. maxima) původem ze Slovenska,krajová ?, plazivý typ, oranžová tuhá dužina,<br />

dobře skladovatelná, větší mírně ploché až kulaté plody, zelenavá hladká slupka (váha 3-5 kg),<br />

dobrá na kaši s cibulkou, zapečená,na polévky, podobně jako hokaido (“slovenské hokaido“).<br />

Pojmenování panská pochází údajně ze skutečnosti, že tato dýně byla tak dobrá, že ji jedli i páni,<br />

zatímco běžné dýně jen prostý lid, pěstitel G.E.<br />

„pečárka“* (C. maxima) – krajová z Vých. Slovenska, plod spíše plochý, světle zelená slupka,<br />

dužina žlutá až žlutooranžová, váha 3-5 kg, dá se dobře skladovat (v suchu asi do února/března),<br />

plazivá, zpočátku kvete jen samčími květy, plody nasazuje později. Trad. recept: dýně se naplocho<br />

rozpůlí a upeče v troubě, pak se vybírá dužina lžící přímo ze slupky (možno pomastit olejem),<br />

chutná obdobně jako bramborová kaše (nasládle) či vaječný žloutek; lze ji použít na škubánky<br />

(vařit kousky dužiny s trochou vody a přidá se hrubá celozrnná mouka např. špaldová), jde použít i<br />

na polévku, podobně jako dýně hokaido<br />

pěstitel Z.D. (Původ: <strong>Gengel</strong>)<br />

„Pečárka od Hornádu I“*- (C. maxima) oranžová, ploše kulovitá dýně, plazivá, tradiční odrůda z<br />

Vých. Slovenska, kde se sklízí pozdě na podzim a plody nechávají se na dvoře aby je „trošku chytil<br />

mráz“ - potom jsou sladší, peče se v troubě nebo v peci na sucho, nakrájené na 2-5 cm krajíčky,<br />

průměr plodu asi 30 cm, výška cca 20 cm, váha 5-6 kg, skladovatelná, semeno žluté barvy (jako u<br />

dýně Hokaido), původ biopěstitele z Vých. Slovenska, pěstitel G.E.<br />

Fazole keříčkové (Phaseolus vulgaris convar. nanus).<br />

Fazole jsou samosprašné, různé odrůdy nedáváme ale vedle sebe, proložíme alespoň záhonem<br />

jiného druhu, pěstujeme normálně jak jsme u fazolí zvyklí, výsev poč. května (v chladných<br />

polohách po ledových mužích). Okopáváme, při poslední okopávce rostliny přihrneme jako<br />

prevenci vyvracení. Na semeno bereme zdravé dobře vyvinuté rostliny, u keříčkových odrůd jen<br />

skutečně nízké (keříčkové, které nejeví dlouživý, popínavý růst)! Bez výběru se jinak původně<br />

22


keříčkové odrůdy stávají postupně polopopínavé až popínavé - což je původní podoba fazole -<br />

liány! Sklízí se, když jsou lusky zcela suché a zrno dostalo svou charakteristickou barvu, je tvrdé,<br />

rostliny jsou v té době už bezlisté. Z rostlin na semeno neotrháváme lusky na konsum. Při sklizni<br />

celé rostliny vytrháme a necháme doschnout na sušácích nebo pod střechou na vzdušném místě.<br />

Malá množství luštíme nejlépe ručně, větší množství vymlátíme např. v pytli. Některé odrůdy fazolí<br />

jsou popsány velmi stručně a s otazníky, nadšeným pěstitelům, kteří by chtěli pomoci s jejich<br />

podrobnějším popisem (např. výška rostlin, barva květu, rannost, přítomnost vláken v luscích apod.)<br />

a nebojí se trochy evidence - průběžných záznamů během sezóny můžeme zaslat „fazolový<br />

dotazník“ k zachycení těchto informací.<br />

„Bánov II“* - krajový ? ze Slovácka, směs dvou odrůd?, žlutohnědé, oválné, původ z lokálního<br />

tržiště z pol. 90. let 20.stol., pěstitel G.E.<br />

„Bánov IV“* - krajový ? ze Slovácka, původ z lokálního tržiště z pol. 90. let 20.stol., pěstitel G.E.<br />

„Blatný I“ - kresba podobná Vojákovým, světlejší (červenavá) kresba lidské postavy, snad totožné s<br />

odrůdou „Plevovec I“, z Křtin u Brna, pěstitel G.E.<br />

„Bučkovec I“ - semena béžová s fialovými skvrnami, snadno se kříží s jinými odrůdami, z<br />

Moravskoslovenského pomezí, některé lusky žíhané,. pěstitel G.E.<br />

„Čelověk“- z Ukrajiny (ves Mykolaivka), kresba postavy na semeni tvarově podobná jako u<br />

odrůdy Vojákové – zde „čelověk“, barva červenohnědá, v našich podmínkách spíše tmavší, keřík<br />

nižší, pěstitel G.E.<br />

„Černuchy“* - Stará rodinná odrůda. Pěstovala ji už babička dárce, který si ji pamatuje poprvé z<br />

prázdnin někdy kolem roku 1960. Keříčková odrůda, poměrně úrodná, dá se použít i na zelené<br />

fazolky, ale v domácnosti je spíše používána jako (suché) fazole. Při vaření obarví vodu (polévku)<br />

skoro do černa (viz název!). V rodině nejraději využívána na fazolový guláš. Na Hané se seje na<br />

svatého Marka tak jako ostatní teplomilné zeleniny, podle pranostiky „Na svatého na Marka, dé do<br />

země oharka.“ (přímo od soukr. pěstitele), pěstitel G.E.<br />

„Hanácká bělomasá“* - stará nebo krajová odrůda, bílé semeno, polopopínavý růst, pův.<br />

Genobanka Olomouc, pěstitel G.E<br />

„Jing&jang“ - keříčková odrůda s černobílým semenem v kresbě půl semena černé půl semena<br />

bílé barvy připomínající monádu. U některých semen v bílé zbarvené části i černý flíček (nebo<br />

flíčky) - vyvažování obou polarit. Odrůda pro srovnání se známým tyčkovým čočkofazolem (jing<br />

jang fazolí, slávistickou fazolí, zde v Seznamu také odrůda Troják (pha AL 21) aj.) kde jsou barvy v<br />

tomtéž rozložení ale jde o kombinaci červené a bílé, Semeno u keříčkových je poněkud protáhlejší.<br />

Omezené množství osiva, pěstitel G.E.<br />

„Kravky“ *- keříčkové fazole pěstované opět na semeno, semena připomínají černostrakaté<br />

plemeno krav. Odrůda dává slušné výnosy, ale vyžaduje více slunce. Opět jsem ji získal od<br />

příbuzné,velmi staré paní z Třanovic (u Č. Těšína) v roce 2011, která je pěstuje již od sedmdesátých<br />

let a získala je tehdy z Těšínského venkova. pěstitel J.K.<br />

„Máslová královna“* - stará odrůda, průměrný výnos, semeno protáhlé, válečkovité, barva fialovobílá,<br />

pěkná. pěstitel G.E.<br />

23


„Mikysková II“* - krajová ?, Slovácko, drobné fazole světle hnědé - na lusky?. pěstitel G.E.<br />

„Muelheim“ - keříčková odrůda, žlutý lusk, dobře použitelné na zeleno, od pěstitele z Německa,<br />

pěstitel G.E.<br />

„Na zeleno (Szabó)“- na sklizeň zelených nezralých lusků, lusky světle žluté barvy, rostliny<br />

středního vzrůstu, výška asi 50-60 cm, semeno růžové až tmavě růžovočervené, od soukromého<br />

pěstitele pěstitel G.E.<br />

„Panáčkové“*- odrůda s bílým semenem a červenou kresbou lidské postavy (“paňáčkem“) získaná<br />

od soukr. pěstitelky z Kvasic, snad krajová nebo stará?, přirovnávána k odrůdě Vojákové, srovnej s<br />

jinými podobnými odrůdami v Seznamu, vzrůst je keříčkový až polopopínavý (vyšší), lusk zelený,<br />

rovný, květ bílý, odrůda chutnala i srnkám, dobré na polévku, při vaření velmi zvětšují objem<br />

(hodně nabývají) pěstitel G.E.<br />

„Perla z Nábského údolí“- stará odrůda z Německa, z údolí řeky Naab (přítok Dunaje), nízký asi 40<br />

cm vysoký keřík, semeno bílé, lusky žluté, ke konzumu zeleninových lusků?, získáno od pěstitele z<br />

Německa jako „Naabtalperle“. pěstitel G.E.<br />

„Plevovec I“ - vzhled stejná jako „Blatný I“, lusk má vlákno, z Moravskoslovenského pomezí.<br />

pěstitel G.E.<br />

„Plevovec II“ - oválné fazolky špinavě sírové barvy, z Moravskoslovenského pomezí. pěstitel G.E.<br />

„Policajti“ * - keříčkové fazole pěstované na semeno, semena bílá s černou kresbou. Celek při<br />

troše fantazie připomíná hlavu - přilbu a tvář, odtud i místní, lidové pojmenování. Připomínají tak<br />

někdejší příslušníky SNB, kteří jezdili na motorkách. Odrůda je raná, velmi plodná a snáší i<br />

polostín. Získal jsem ji od příbuzné, velmi staré paní z Třanovic (u Č. Těšína) v roce 2011, která je<br />

pěstuje již od sedmdesátých let a získala je tehdy z Těšínského venkova. pěstitel J.K.<br />

„Přibyslavské“* - krajové ?, světle hnědé semeno - na zeleninové užití. pěstitel G.E.<br />

„Stará Bělá“* - rodinná odrůda, žlutohnědé semeno, na zrno. pěstitel G.E.<br />

„Šparglové“* - krajová z Východní Moravy (kolem Uh. Brodu), květ bílerůžový, lusk s vláknem,<br />

viz odrůda Sirkové, stabilní výnos, semeno dobře vařivé - výborně se rozvařují, poskytují polévku<br />

až „ smetanové, hlaďoučké“ chuti, pěstitel G.E.,<br />

"Šparglovka (Sedlácká)" * keříčková, se žlutým jemným luskem, plodná odrůda, poměrně raná, při<br />

řidším výsevu jsou rostliny mohutné a křehké, doporučuje se zpevnit je nakopčením, aby se<br />

nevyvracely. Údajně snese i částečné zastínění a plodí i pod stromy. Na lusky lze vysévat postupně<br />

pak plodí celé léto. Dá se použít i na suchá semena jako luštěnina<br />

pěstitel P.V.(původ: <strong>Gengel</strong>).– u mně se rostliny nevyvracely.<br />

pěstitel A.H. (získáno od pěstitelky P.V., původ <strong>Gengel</strong>) nenakopčené rostliny se vyvracely a<br />

polehaly, i tak ale daly dobrou úrodu; mohu potvrdit, že plodí i zastíněné, pěstovala jsem je ve<br />

smíšené kultuře s bramborami, které je svou mohutnou natí zcela přerostly, nevěřila jsem, že v<br />

takových podmínkách zaplodí, přesto se prosadily.<br />

„Taká<strong>cz</strong>“ - keříčkový, malé černé fazolky, původ z jižního Slovenska, na lusky, pěstitel G.E.<br />

24


„Ukrajina-černý“ - drobné černé semeno, keříčkový - výška asi do 40 cm, žlutý lusk vhodný na<br />

zeleninové užití (avšak některé lusky s vláknem), poměrně raný a plodný, pěstitel G.E.<br />

„Vojákové“* - stará odrůda?,na Hlučínsku pěstována už před 2.sv. válkou, bílé s hnědou kresbou<br />

připomínající vojáka v pozoru, robustní, mohutné, na suché fazole, dobře vařivé, vhodné i na<br />

přípravu pomazánek, zajímavé pro děti pěstitel D.T.H. (původ <strong>Gengel</strong>)<br />

„Willmann - fialový lusk“ - keříčková odrůda s masitým fialovým luskem na zeleninové využití,<br />

lusky vydrží dosti dlouho v použitelném stavu na zeleno. Semeno válcovité, béžové až tmavěji<br />

béžové, získáno před cca 20 lety z biodynamického zahradnictví z Německa, snad tehdejší běžná<br />

odrůda?, pěstitel G.E.<br />

„Zlatý roh" * Keříčková, stará odrůda. Zeleninová odrůda na lusky, které jsou křehké, chutné<br />

(barvy žluté), nízký vzrůst rostlin (asi 30cm), zralé semeno je válcovité, barvy okrově hnědé až<br />

zlatožluté, raná odrůda, dobrá násada, spíše do sušších poměrů, jinak trpí chorobami.. pěstitel P.V.<br />

(Původ: <strong>Gengel</strong>)<br />

„Znojemská (Haladova)“* rodinná odrůda, pěstovaná od 2.sv. války, zelenoluská, vyšší keříčková<br />

fazole, semeno variabilní barvy - nazelenaležluté až světle béžové, s mramorováním, odrůda je<br />

zdravého růstu odolávající chorobám; bezvlákná, velmi dužnatá, jemná a chutná. Při pěstování s<br />

jinými odrůdami se ráda "zvrhává“ a v dalším roce už není stejnorodá, dokonce se zhoršuje<br />

vařivost a lusky mívají sem tam vlákna. Zralé semeno se snadno vaří - bez namáčení 2hod, s<br />

namočením přes noc 1 hod. Dřeň po uvaření je velmi jemná, slupka neznatelná - nemusí se vystírat,<br />

nerozváří se příliš a vařením zvětšuje objem asi 2x. Od soukr. pěstitele,<br />

pěstitel G.E.<br />

pěstitel J.T. ( původ <strong>Gengel</strong>)<br />

„Žlutoluská z Bučkovce“ *- krajová ?, na sklizeň lusků, doba sklizně lusků trvá asi měsíc, z<br />

Moravskoslovenského pomezí , dobrá i na vaření suchých semen (vaří se rovnoměrně, nerozvařují<br />

se), pěstitel D.T.H. (původ <strong>Gengel</strong>)<br />

Fazole popínavé (Phaseolus vulgaris convar. vulgaris)<br />

vyžadují oporu pro pěstování (tyčka, palice, provazy, konstrukce), obvykle delší veg. doba než u<br />

keříčkových odrůd<br />

„Antoniovky“ původně ze Španělska od Antonia. „Využívají se na sběr zelených lusků, protože<br />

nemají hned ze začátku tak tvrdá vlákna a lusky (ale sbírají se opravdu hodně mladé)“- na vaření<br />

omáčky a na zavařování na sladkokyselo, pěstitel G.E.<br />

„Bělokarpatský mramor“ * semeno šedo-béžově mramorované, menší, z oblasti Bílých Karpat,<br />

krajová ?, od pěstitele H.V., pěstitel G.E.<br />

„Čočkofazol (Vlčice)“ - semeno menší, kulovité až oválné, červenobílé, rozdělené ve tvaru<br />

monády. Lusk krátký. Od místní pěstitelky. pěstitel I.L.<br />

„Čočkofazol“ též nazývané jing-jang nebo čočkohrách. Pozdně zrající, s krásným kulatým,<br />

menším semenem zbarveným červenobíle (rozdělené podobně tvaru monády - jin a jang), hůře se<br />

mlátí, má pevné lusky. Původ: <strong>Gengel</strong>, pěstitel Z.D.<br />

25


„Fialový“ - dlouhé fialově zbarvené lusky na zeleninové užití, také dekorativní, okrasné použití na<br />

pergole nebo plotu, možno pěstovat i v samozavlažovacím truhlíku, lusky po uvaření ztrácí fialovou<br />

barvu, podobný nebo totožný s odrůdou Mongolský, od soukr. pěstitelky pěstitel G.E.<br />

„Hnědý Dalmatin“ nízká tyčková odrůda, semeno obdobné jako u odrůdy Dalmatin ale červené<br />

příp. červenohnědé barvy, od soukromého biopěstitele, pěstitel G.E.<br />

"Holubičí" * krajové, tyčkové, vzrůst až 3m, ze Slovenska, krásné modrofialové zbarvení čerstvě<br />

vyloupaných semen, delší veg. doba, dobrý masitý kratší zelený lusk bez vlákna, na zeleninové<br />

užití. Původ: <strong>Gengel</strong>. pěstitel P.V.<br />

„Hrachovky z Olomouce“ - oválné béžové semeno s červeno-fialovými čarami a tečkami, z<br />

lokálního tržiště v Olomouci, pěstitel G.E.<br />

„Chomoutovská ledvinka“* - až 3 m vysoká robustní odrůda s hojnými nažloutlými květy, bělavě<br />

zelenkavými lusky přes 20cm dlouhými, jsou téměř hladké, ploché, rovné až zprohýbané, dlouho<br />

šťavnaté, jemně aromatické, 5-9semenné, později tuhé a blanité, bezvlákné, semena ploše<br />

ledvinovitá, narůžovělá až hnědavá s hnědým lemem kolem poutka -velmi podobná odrůdě Šamoa<br />

(pha AL23). Raná odrůda, při protrhávání dlouho nasazuje, mladší lusky za syrova i na hrubo<br />

nakrájené a povařené, zralá semena do polévek a salátů. Původ z Chomoutova u Olomouce. Od<br />

soukromého dárce. pěstitel G.E.<br />

„Julinčino“ * - semena střední velikosti, protáhle oválná, barvy krémové (béžové) s<br />

nepravidelnými černými pruhy sbíhajícími se k pupku, plochý, žíhaný lusk, dají se využít jak na<br />

zeleno tak na suchá semena. Přes pozdnější setí (na začátku června) dozrály v pohodě. Získáno od<br />

místní starousedlice, z rodiny, která se do Vlčice přistěhovala po 2. světové válce z Rumunska.<br />

pěstitel I.L.<br />

„Kraví oči (Tiefbraun)“ *- tyčková odrůda z Východního Slovenska, krajová?, semeno střední až<br />

větší, příjemné teplé hnědé barvy, pův. od biopěstitele z Německa, pěstitel G.E.<br />

„Krkoškovo“ * - semena menší až střední, oválná, na okraji často jakoby nepravidelně<br />

prolamovaná, smáčklá, zajímavé namodralé (až fialovo šedé) barvy, lusk plochý, kratší, žíhaný ,<br />

dají se využít jak na zeleno tak na suchá semena. Podobná odrůdě Holubičí (nebo s ní totožná). Přes<br />

pozdnější setí (na začátku června) dozrály v pohodě. Získáno od místní starousedlice, z rodiny,<br />

která se do Vlčice přistěhovala po 2. světové válce z Rumunska. pěstitel I.L.<br />

„Léčivý z Uherského Hradiště“* rostou „hodně vysoko“, semeno hnědošedé, ploché, lusk dlouhý<br />

pěkný žlutý - zeleninová odrůda?, vysoká úroda, podle trhovkyně jsou moc léčivé (“na všechno“),<br />

používá se odvar ze slupek (z lokálního tržiště)<br />

pěstitel R.PL. (Původ <strong>Gengel</strong>) menší výnos asi kvůli mrazíku na začátku vegetace - přežilo jen<br />

minimum rostlin. Lusky jsou velmi dobré na syrovo. Omezené množství semen.<br />

„Mongolský“ – neznámého původu, atraktivní fialové lusky, masité k zeleninovému použití, vydrží<br />

dosti dlouho křehké, pěstitel G.E.<br />

„Myší“ * krajová? z Vých. Slovenska, dlouhý žlutý lusk vhodný na zeleninové použití, později<br />

žíhaný červeně, lusky nasazuje výše, semeno plochá ledvinovitá fazole, barvy "myší" (hnědavě<br />

šedá)<br />

pěstitel R.PL. (Původ <strong>Gengel</strong>) menší výnos (možná to bylo tím, že trochu namrzly na začátku<br />

26


vegetace). Má velmi dobré lusky na syrovo nebo tepelné zpracování. Omezené množství semen.<br />

„Na drůbeží polévku"*- krajová z Vých Slovenska, spíše "polopínavá", výška až 1-1.2 m, semeno<br />

žluté, poskytující po uvaření vydatnou polévku obdobnou drůbeží. pěstitel G.E.<br />

„Od babičky Líby“ - tyčková odrůda ze zeleným, dlouhým, rovným příp. mírně zahnutým luskem,<br />

bílé semeno, bělavý květ, univerzálně využitelná sorta - lusky jak zelenina (dusit, vařit do polévky<br />

aj), suchá semena jako luštěnina, (od soukromých biopěstitelů), pěstitel G.E.<br />

"Oříšek(pha AL05)"* ČS. kultivar neidentifikovaný, od sousedky, která ji přivezla v r. 1949<br />

z Podkarpatské Rusi (region Užhorod) přes Rumunsko do Pošumaví. Pnoucí, pěstovaný pro<br />

semena, světle hnědá, s příjemnou chutí oříšku.<br />

Semena březen, pěstitel A.L.<br />

„Prešov“ (pha AL30) ČS?, HOR. Od staršího soukromého pěstitele ze Slovenska, 2008. Kultivar<br />

neidentifikovaný odlišný od běžně nabízených žlutých fazol, které mívají lusky buď kuželovité<br />

nebo ploché s černými semeny. Žlutý lusk, velmi široký a plochý, průsvitný, dlouho bez vláken,<br />

chutný, málo drobných bílých semen, což svědčí o tom, že odrůda byla šlechtěna spíš pro lusk. Na<br />

tyčkový fazol je ranný.<br />

Semena březen, pěstitel A.L.<br />

„Rychlovarka“* – krajová ?, z Moravskoslovenského pomezí, výška 100-200 cm, je rychle<br />

uvařená i když se předem nenamočí (asi za 1 hod.), semeno barvy žlutozelené, pěstitel G.E.,<br />

„Skořicový“* červeně žíhané semeno, původem z Vých Slovenska, snad tamní krajová odrůda?,<br />

pěstitel G.E.<br />

"Staroturanské strakaté" * -stará rodinná odrůda, do Čech přivezená ze Slovenska v 50. letech<br />

20.st., tradičně pěstovaná společně s barevnou směsí fazolí, které má babička nazývala "Panské",<br />

proti nim jsou však tyto rostliny méně robustní, lusky užší, protáhlejší, barvy světle žluté s<br />

červeným mramorováním, fazole smetanové s hnědou kresbou o velikosti kolem l cm, v naší rodině<br />

velmi oblíbené, do bramborového guláše, pod maso, do polévky "nasladko" i "nakyselo". pěstitel<br />

A.H.<br />

„Šparglovky (z Polné)“* - rodinná odrůda (v rodině pěstována cca od roku 1940), s lusky žluté<br />

barvy, bez vláken, křehké, masité, velmi chutné. Semeno čistě bílé. Dobře nasazuje i při protrhání<br />

lusků. Všestranné využitelná odrůda pro různé způsoby kuchyňské úpravy, včetně zamražování.<br />

(pozn. srovnej názvy Šparglové či Šparglovky u keříčkových odrůd v Seznamu)<br />

pěstitel G.E. Omezené množství osiva<br />

pěstitel P.V. (Původ: <strong>Gengel</strong>)<br />

pěstitel A.H. (získáno od pěstitelky P.V., původ <strong>Gengel</strong>), výborné lusky ke konzumu "nazeleno",<br />

stále bohatě dorůstají, velice chutné, křehké, a to i když se sklízejí větší (ostatní odrůdy, které jsem<br />

zkoušela, mají lusky v této velikosti již tuhé, vláknité a dřevnaté).<br />

"Troják (pha AL21)"* ČS, kultivar neidentifikovaný, od soukromé pěstitelky, jejíž rodina jej<br />

pěstovala na západním Slovensku, obec Cífer, před 1989, nejspíš již v 60. letech. Velice produktivní<br />

„čočkofazol“, semena bílo-tmavočervená, dozraje i v podhoří. Semena březen, pěstitel P.Z.<br />

„Vranov“* - krajová?, bílá zrna, dlouhé lusky, použitelné jak na zeleno tak na sklizeň suchých<br />

semen, stabilní výnos, „podušené na másle, posolené a s trochou česneku jsou za chvilku<br />

27


fantastické, lahodné, měkké, velmi chutné“, doporučeníhodná odrůda, pěstitel G.E.<br />

„Zelenomodrý ze Studeného potoka“ - tyčkový, semeno podlouhlé, válcovité, světle béžové barvy s<br />

fialovými podlouhlými flíčky (stříkané), lusk zahnutý až silně zahnutý, barevně stříkaný. Odrůda<br />

pěstována ve vyšší nadmořské výšce (870 m. n. mořem), získáno od soukromé pěstitelky z Horních<br />

Rakous, pěstitel G.E.<br />

„Zlatý déšť“ - neznámého původu, obdoba čočkokofazolu - též semeno dělené dvoubarevné avšak<br />

žluto-bílé, pěkné, větší a hranatější tvar než u čočkofazolu, úrodnější, pěstitel G.E.<br />

Fazol šarlatový (též ohnivý) (Phaseolus coccineus var. coccineus & bicolor), lidově např. švábi,<br />

bugárky, pecoky, fazol nachový apod. Tyčkové fazole různého zbavení, typické fialovo-černé,<br />

fialové, černé, bílé, různobarevně kvetoucí, semena dosti velká. Vyžaduje oporu! Jdou použít jako<br />

dekorace, pro zhotovení korálků ap., ale dobře i v kuchyni (semeno polévky apod., lusky jsou tuhé).<br />

Jedna z nejhojněji se vyskytujících kulturních rostlin, přežívající v domácím pěstování na semeno u<br />

řady lidí, často dlouho pěstovány v rodinách. F. šarlatový je cizosprašný - při maloplošném<br />

udržování odrůd a příznivém utváření terénu (t.j. např. mezi odrůdami jsou přirozené či umělé<br />

překážky jako keře, stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s bohatou nabídkou květů pro hmyz,<br />

porosty jsou napříč směru větru apod.) ve vzdálenosti nejméně 150 m nesmí kvést jiná odrůda.<br />

„Becoky“ * – tyčková odrůda s mnoha různými barvami semen a různou kresbou - vyskytují se<br />

semena černofialová, fialovočerná, hnědá, béžovohnědá i zcela bílá. Květy má červené, červenobílé<br />

i bílé. Velmi nenáročná odrůda snášející i mírné zastínění. Tato odrůda se u nás pěstuje pod tímto<br />

lidovým, nářečním pojmenováním již odnepaměti (becok = něco velkého, přerostlého). Místní<br />

specialita a u nás doma velmi oblíbené jídlo je fazolačka s povidly: Do změklých uvařených fazolí<br />

se přidají povidla (v množství dle chuti) a rozvaří se, pak se vše zahustí sladkou smetanou a<br />

moukou, dochutí se solí. pěstitel J.K.<br />

„Fazorka“* - krajová odrůda z Valašska, směs různě zbarvených (fialovo-černé příp. černé barvy)<br />

fazolí, „pne se tak vysoko jak dlouhé jsou palice na oporu“, menší semena, menší lusky, relativně<br />

raná, dříve zrající odrůda, tradičně používaná na přípravu polévky nebo „máčky z kyšky“ (omáčka<br />

z kyselé smetany).Osvědčila se někde také jako odolná mrazu- jako jediná přežila bez úhony<br />

pozdně jarní mrazíky.<br />

pěstitel G.E.<br />

pěstitel D.T.H.<br />

„Chropyňské šváby“ *- používané k popínání po plotě jako zástěna, okrasné, fialovočerné semena,<br />

také dobré na konzum, původem z Hané, pěstitel G.E.<br />

„Od starky zo Záhoria“ * - různě zbarvená semena, delší vegetační doba?, získáno ze Slovenska<br />

jako rodinná odrůda, omezené množství osiva pěstitel G.E.<br />

"Panské" * -stará rodinná odrůda, do Čech přivezená ze Slovenska v 50. letech 20.st., barevná směs<br />

(bílé, černé, hnědé, fialovo-černé, bílo-hnědé, strakaté i s mramorováním), lusky velké, tuhé, fazole<br />

o velikosti 2-2,5cm, velice syté, u nás nejoblíbenější na fazolovou polévku: před vařením nutno<br />

máčet 12-16hodin, vařit s bobkovým listem, sůl přidat až těsně před dovařením!, zahustit moukou<br />

rozkvedlanou ve sladké smetaně, nakonec přidat cibulku lehce osmahnutou na oleji nebo na másle<br />

se sladkou červenou paprikou. pěstitel A.H.<br />

28


"Podkarpatský barevný (pha AL01)"* ČS, kultivar neidentifikovaný, původ Podkarpatská Rus,<br />

Užhorod. Pnoucí, obvyklá směs velkých barevných semen. Tradiční recept sousedky: jako guláš<br />

s kysanou smetanou, bobkovým listem, cibulí, ostrou paprikou, klobásou a brambory.<br />

Semena březen, pěstitel A.L.<br />

„Podkarpatský bílý“ (pha AL13) * ČS. Ze směsi barevných semen (linie pha AL01) vyrůstá<br />

pravidelně i několik bílých. Bílosemenné rostliny jsou uznané jako var. albiflorus: bílý květ, pozdní<br />

dozrávání (nehodí se tedy do vyšších poloh). Pozor: cizosprašný, kříží se s barevným bicolor!<br />

Odstranit případné rostliny s červenými květy. Kvete až do mrazu, pozdní nedozrálé lusky jsou<br />

chutná zelenina. Semena březen (omezené množství).pěstitel A.L.<br />

„Tříbarevná k pergole“ * - tři barvy semen: čistě bílá, béžovohnědá a fialovočerná, barva květu<br />

bílá, bíločervená i červená. Odrůda používána dárkyní k popnutí pergoly jako okrasa i na jídlo, při<br />

výsadbě umisťována do jednoho hnízda vždy tři semena téže barvy, odrůda pěstována dárkyní po<br />

několik desetiletí. Původ soukromá pěstitelka, pěstitel G.E.<br />

„Rožďálovice (Stará Lubovňa)“* krajová? pův ze Slovenska, adaptovaná (asi 25 let) na těžké půdy<br />

v Rožďálovicích, pěstovaná na plotě, poměrně velké semeno, univerzálně využívaná (vařená s<br />

přídavkem smetany, klobásy, vajíčka apod) též na saláty s česnekem a cibulí a jogurtem<br />

(majonézou). pěstitel G.E.<br />

„Velká strakatá hnědá“ * -- rodinná odr., z Pardubicka, některá semena velká, po uvaření<br />

moučnatá, na polévky, výborná je podle dárce politá medem, delší vegetační doba, doporučujeme<br />

spíše do teplých oblastí, lusk velký, až 5-semenný, semena různě hnědě, bíle, fialově-černě<br />

zbarvená.<br />

pěstitel R.PL. (Původ <strong>Gengel</strong>) - bílá a strakatá semena. Pěstuje se velmi dobře, hodně pnoucí<br />

-velmi vhodný např. na zeď. Vyrostl mi do výšky cca 4 m a rostl by i výš. Přežil na rozdíl od<br />

ostatních fazolí i "ledové muže". Pěstuje se velmi snadno, jen je potřeba dát pozor na sprášení (je<br />

cizosprašný). Má velké lusky, které jsou chutné i za syrova (trochu tužší než typicky luskové<br />

fazole), ale hlavně se používá na suchá semena. Fazole jsou vynikající do guláše, polévek na<br />

mexický způsob -dobře se vaří a jsou velmi chutné.<br />

Hrách (Pisum sativum)<br />

Jednoduché pěstování i semenaření. Je samosprašný, ale různé odrůdy nedáváme raději těsně vedle<br />

sebe. Sejeme v dubnu, řádky asi 25-40 cm. Stačí okopávka proti plevelům a opora, aby se mohl<br />

pnout. Rostliny vybrané na semeno neotrháváme, ale necháme celé dozrát. Sklizený hrách necháme<br />

doschnout pod střechou. Malá množství vyloupáme nejlépe rukama, příp. výmlat. Hrachy se dělí na<br />

convar. medullare - dřeňový, semeno ve zralosti svraskalé, konzumuje se nezralý, běžné zahradní<br />

hrášky,convar. sativum - k vylupování, semena kulatá, k vaření jako luštěnina, convar. axiphium -<br />

cukrový, konzumují se celé mladé lusky (jsou bez tuhé pergamenové vnitřní vrstvy).<br />

ná, poměrně raný, dobře plodící, sladký a chutný, vhodná odrůda i pro začátečníky. pěstitel G.E.<br />

„Cukrový“* - stará odrůda, nepříliš velký výnos, plodí déle. pěstitel G.E.<br />

„Fialový kapucín“ Tato odrůda je starou krajovou odrůdou, která se dobře sklízí mezi bohatou natí<br />

hrášku díky tomu, že má fialové lusky, hrášky jsou zelené. Původ: Arche Noah, pěstitel Z.D.<br />

„Hejzlarová“*- stará rodinná odrůda cukrového hrachu (convar axiphium), u nás pěstovaná od r.<br />

1945, původně z Polska, z oblasti Zelowa, kde žila česká protestantská menšina, po 2. sv válce ji<br />

rodina při přestěhování se zpátky do Čech vzala s sebou. Vzrůstná a vysoká odrůda výška až<br />

29


1,8-2 m (opora nutná), za příznivého vlhkého počasí až 2,25 metru vysoká, typ cukrového hrachu:<br />

jí se celé mladé lusky - jsou masité, chutné, mírně nasládlé,různě zakroucené, s vláknem ve hřbetu,<br />

lusky jde využít nejen na syrovo ale jsou výborné i dušené (nebo vařené), květ fialový, semeno<br />

svraskalé, poměrně velké, nafialovělé, odrůda pozdnější, doporučeníhodná odrůda. pěstitel G.E.<br />

„Kapucín“ Hrách se světle hnědým, popř zelenohnědým semenem, květ fialový (pavéza světle<br />

fialová, křídla tmavě fialová), rostlina tvoří bohatství úponků (redukovaná listová plocha), získáno<br />

od soukromé pěstitelky, pěstitel G.E.<br />

„Libochovický“* - stará odrůda, (convar medullare) velké lusky, menší počet, chutný, vzrůstná<br />

vyšší (100-120 cm) odrůda, nutná opora, možno sít několikrát postupně pro postupnou bohatou<br />

sklizeň lusků k přímé konzumaci , pěstitel G.E.<br />

„ Nejranější“* - (convar. sativum) výška asi 1,3-1,4 m, stará odrůda k vylupování, jako zahradní<br />

hrášek využitelné pouze mladé lusky, později stárne a není tak chutný, nenáročný, opora<br />

potřebná..pěstitel G.E.<br />

„Ruský“* (var. medulare), zahradní hrách, mohutné, vysoké rostliny 1,8-2 m (opora nutná) s velmi<br />

velikými lusky (viz srovnej mák Ruský obří), chutný, odrůda snad původem z Ukrajiny ?, pěstitel<br />

G.E.<br />

„1541“* (convar axiphium) krajová odr. ze Slovenska, cukrový hrách - konzumují se celé lusky,<br />

podobný hrachu Hejzlarová, nenáročný, vysoký, opora nutná. pěstitel G.E.<br />

Chryzantéma jedlá (Kopretina jedlá) (Chrysanthemum coronarium)<br />

rostlina Dálného východu, sklízí se mladé asi 10-25cm dlouhé listy jako zelenina, dušená nebo<br />

syrová do salátů jako koření, výsev od dubna, vlhčí stanoviště, jednoletá, jednoduché semenaření -<br />

samovýsev, nenáročná. pěstitel G.E.<br />

pěstitel Z.D. Původ: ArcheNoah<br />

Jitrocel zubatolistý (Plantago coronopus)<br />

Listy sklízíme jako osvěžující, lehce nakyslý křupavý salát. Původem ze Středomoří, víceletá<br />

bylina, výsev od března, nenáročný na péči, samovýsevný, kvete už 1. rokem, zajímavý zubatý tvar<br />

listů. Bohatý na vitaminy, minerály, sliz, enzymy,... Původ: Dreschflegel, Německo, u nás znovu od<br />

r. 2012. pěstitel C.I.<br />

Kalebasa (Lagenaria siceraria) někdy nazývaná indická okurka<br />

jednoletá plodina z teplých oblastí, citlivá na mráz, předpěstovat sazenice doma (výsev koncem<br />

dubna), výsadba ven po zmrzlých na teplá chráněná stanoviště, příp ještě zpočátku krýt např.<br />

textílií. Domorodci využívají plody jejichž slupka vytvrdne jako nádoby v domácnosti, plováky<br />

na čluny do vody, hudební nástroje apod. Popínavá bujná rostlina vhodná např. k popnutí plotu,<br />

květ bílý pěkný, otevírající se navečer. Mladé kalebasky nehořkých odrůd je možné připravovat<br />

podobně jako např. cukety. Někdy se doporučuje rostlinu při délce asi 40-60 cm zaštípnout, aby se<br />

podpořilo dřívější nasazování samičích květů. Cizosprašná, při maloplošném udržování odrůd a<br />

příznivém utváření terénu (t.j. např. mezi odrůdami jsou přirozené či umělé překážky jako keře,<br />

stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s bohatou nabídkou květů pro hmyz, porosty jsou napříč<br />

směru větru apod.) v okolí ve vzdálenosti nejméně 250 m nesmí kvést jiná odrůda.<br />

„Kobak“* - plod dlouhý protáhlý, až 90 cm (1 m) dlouhý s baňkovitým rozšířením na konci, světle<br />

zelené, později blednoucí barvy, velmi dekorativní a obdivovaný jako zajímavá „dýně“, Kobak je<br />

30


dle informací dárce původní stará maďarská odrůda pěstovaná i na Východním Slovensku a<br />

používaná tradičně jako nádoba „na stahovanie vína“ (asi jako koštýř). Vysazujeme k opoře, aby se<br />

rostlina pnula nahoru a plod mohl volně viset a vyvíjet do rovného tvaru. Pro dobré vyzrání semen<br />

ponecháme na jedné rostlině nejvýše 1-2 plody, ostatní nasazené mladé kalebasky odštipujeme. Pro<br />

vyzrání semen ponechat plody na rostlině až do mrazu a pak je ještě nechat dojít doma. Velmi<br />

dekorativně působí plody kalebasy na ovocných stromech na podzim. Zralý plod je lehký<br />

(zlehkne),houbovitá dužina uvnitř vyschne, zralá semena jsou hnědá. pův. od biopěstitele z Vých.<br />

Slovenska, pěstitel G.E.<br />

„Lopó“ * plod dlouhý protáhlý, až 90 cm (1 m) dlouhý s baňkovitým rozšířením na konci, světle<br />

zelené, později blednoucí barvy, velmi dekorativní a obdivovaný jako zajímavá „dýně“, Kobak je<br />

dle informací dárce původní stará maďarská odrůda pěstovaná i na Východním Slovensku a<br />

používaná tradičně jako nádoba „na stahovanie vína“ (asi jako koštýř). Vysazujeme k opoře, aby se<br />

rostlina pnula nahoru a plod mohl volně viset a vyvíjet do rovného tvaru. Pro dobré vyzrání semen<br />

ponecháme na jedné rostlině nejvýše 1-2 plody, ostatní nasazené mladé kalebasky odštipujeme. Pro<br />

vyzrání semen ponechat plody na rostlině až do mrazu a pak je ještě nechat dojít doma. Velmi<br />

dekorativně působí plody kalebasy na ovocných stromech na podzim. Zralý plod je lehký<br />

(zlehkne),houbovitá dužina uvnitř vyschne, zralá<br />

pěstitel D.R. Původ <strong>Gengel</strong><br />

Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata)<br />

pěstování jako kukuřice (viz obiloviny), pěstuje se pro palice používané za syrova či po uvaření.<br />

Konzumní zralost je při přechodu z mléčné do voskové zralosti, cizosprašná (nebezpečí křížení)<br />

tedy v okolí ve vzdálenosti nejméně 400-500 m nesmí kvést jiná odrůda kukuřice !Pyl je přenášen<br />

větrem, výhodnější je proto umístění napříč směru větru než v jeho směru.<br />

„Sachara“ - naše starší odrůda (hybrid??), raná, stálá, “rostliny z přímého výsevu dohnaly ty<br />

předpěstované, takže z mého pohledu je zbytečné se předpěstováním zabývat... na rostlině byly i<br />

dva plně vyvinuté klasy což na kupovaných cukr. kukuřicích nebylo, tam jen jeden“ . Výborně<br />

chutnají také palice v listenech pečené v horkém popelu(podobně jako brambory) nebo na povrchu<br />

popela – zde nutno palicemi otáčet pěstitel G.E.<br />

Kozí brada pórolistá (Tragopogon porrifolius).<br />

zvaná i kozí brada fialová, ovesný kořen, salsify, salsifis. Kdysi se pěstovala pro kořen (podobný<br />

černému kořeni) - jde jej vařit, dusit na másle, dávat do salátů apod, využitelné jsou i mladé listy na<br />

špenát nebo do salátů. Zajímavé dekorativní fialové květy - dvouletá, 1. rokem kořen, 2. rokem<br />

kvete. Cizosprašná, při maloplošném udržování odrůd a příznivém utváření terénu (tj. např. mezi<br />

odrůdami jsou přirozené či umělé překážky jako keře, stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s<br />

bohatou nabídkou květů pro hmyz, porosty jsou napříč směru větru apod.) v okolí ve vzdálenosti<br />

nejméně 150 m nesmí kvést jiná odrůda.<br />

„Gasparin“ pěstitel G.E (od biopěstitelky z Rakouska)<br />

Kozlíček polníček (Valerianella locusta)<br />

Jeden z nejméně náročných a nejlahodnějších salátů, který lze sklízet od podzimu do jara.<br />

Jednoletka, výsev jaro-podzim, takřka bezpracný (krom odplevelování), drobná listová růžice<br />

chutná smetanově, jemně. Při kvetení se vzhled rostliny výrazně mění, stejně jako vůně, která se<br />

pak podobá kočičí moči či zápachu kozla (odtud název). Samovýsevná, velmi vděčný salát. pěstitel<br />

C.I.<br />

31


Krabilice hlíznatá (Chaerophyllum bulbosum ssp. bulbosum f. sativum)<br />

"Krabilice hlíznatá(PSR VG-260)"*<br />

původ: Pro Specie Rara, "starší bratr" <strong>Gengel</strong>u ve Švýcarsku, linie VG-260, nalezená v 1989<br />

v Dánsku slovenskou pěstitelkou.<br />

ZAP & HOR. Pěstovaná hlíznatá forma je už výsledkem bývalého šlechtění. Od středověku do 19.<br />

století poměrně známá kultura. Zvláštní pěstování : v létě zralá semena vydrží klíčivá jen několik<br />

měsíců; nutno řídce vysívat do živinami bohaté půdy (kompost, ne hnůj!), řádky 20cm, pozdě na<br />

podzim (pozor na plevel), místo označit ! Semena musí přejít mrazem, aby vzešla v březnu; listy<br />

jako u mrkve vyrostou brzy na jaře a usychají už od poloviny června; po celou tu dobu udržovat<br />

vlhkost; sklizeň v druhé polovině července: pečlivě vyhrabat hnědé oválné "mrkvičky" (viz foto),<br />

uchovávat v suchém, chladném a temném místě; zapomenuté menší mrkvičky přejdou mrazem,<br />

vyrostou napřesrok až do 2m, vykvetou (semena v srpnu) a zahynou; pro jistotu jich na podzim<br />

několik hluboko zasadit, aby je mráz nevyzvedl na povrch (místo označit). Rostlina není vytrvalá,<br />

semena nevydrží čili je nezbytné udržovat neustále dvě střídající se generace;<br />

Může nahradit kaštany (po krátkém dušení je moučnatá a nasládlá) v tradičním receptu záp. Evropy:<br />

na dušeném kořeněném sladkokyselém červeném zelí.<br />

Semenaření: Ejhle! Česko má tu „neblahou“ čest být rodištěm tohoto pozoruhodného druhu! Planá<br />

nehlíznatá forma obývá břehy všech velkých řek do asi 600m nv. Odtud se šíří podél cest, rybníků a<br />

mezí daleko, i mnoho kilometrů od řek: žije i na autobusovém nádraží Na Knížecí v Praze! Druh je<br />

cizosprašný, takže šlechtěné hlíznaté formy se pravděpodobně kříží s planými. Bezpečně lze tedy<br />

semenařit jen mimo zónu výskytu planého druhu, tzn. v západní Evropě anebo v Česku v podhoří.<br />

Ve Francií probíhá už 25 let šlechtění a rehabilitace této zeleniny.<br />

Čerstvá semena 3. dekáda července. pěstitel A.L.<br />

Křez úzkolistý (Diplotaxis tenuifolia) anebo Křez zední ( Diplotaxis muralis) – zatím nedokážeme<br />

přesně určit. Někdo, jako donedávna my, mu nesprávně říká víceletá rukola. Chutná podobně, ale<br />

ostřeji a kvete žlutě. Má široké salátové využití, vařená údajně chutná trochu jako maso. Víceletá,<br />

přímý výsev od podzimu do jara, množí se (až agresivně) samovýsevem. V ČR původní planá<br />

rostlina ruderálních stanovišť, náspů, rozpadlých zídek, na živnějších a vlhčích půdách budou<br />

ovšem listy větší, šťavnatější. V horkém létě tuto brukvovitou rostlinu napadají dřepčíci. Původ:<br />

Dreschflegel, u nás od r. 2006. pěstitel C.I.<br />

Lebeda zahradní (Atriplex hortensis)<br />

jednoletá, nenáročná zelenina. Známa v několika barevných formách - žluté, zelené a červené<br />

(rudé). Lze ji vařit jako špenát (má nižší obsah kyseliny šťavelové), jíst syrovou jako součást<br />

salátu, vysoký obsah vitaminu C. Sklízíme celé mladé rostliny nebo odlamujeme zespodu listy.<br />

Pěstování: bezproblémové, výsev brzy na jaře, snadno se množí samovýsevem. Pro postupnou<br />

sklizeň na jídlo, vyséváme postupně, při pěstování na semeno necháme rostliny dozrát.<br />

Zapleveluje. Cizosprašná, při maloplošném udržování odrůd a příznivém utváření terénu (t.j. např.<br />

mezi odrůdami jsou přirozené či umělé překážky jako keře, stromy, budovy; porosty jsou napříč<br />

směru větru apod.) v okolí ve vzdálenosti 100 m nemá kvést jiná odrůda.<br />

„Klobucká“*- lebeda zahradní se zeleným příp. zelenožlutým listem, udržuje se samovýsevem, v<br />

příznivých podmínkách dorůstá větších rozměrů , v nepříznivých zakrňuje a je malá. Vařené listy z<br />

přízemní růžice ( vybíhající se nedá jíst je už hořká a to hned zpočátku) jsou výborné na špenát, do<br />

polévky, lebedový list do ptáčků nebo jiného zabalovaného masa apod., od soukromé pěstitelky,<br />

pěstitel G.E.<br />

„Lebeda zahradní červená“, původ <strong>Gengel</strong>, pěstitel J.T.<br />

32


„Lebeda zahradní červená“: Velmi vzrůstný druh, skoro až plevel. Velmi snadno se množí<br />

samovýsevem. Listy jsou dobré za syrova nebo na špenát (případně do směsi jiných listových<br />

zelenin). Semen mám k dispozici hodně. Původ <strong>Gengel</strong>. pěstitel R.PL.<br />

„Lebeda zahradní červená“* pěstitel H.V.,<br />

„Brněnská červená“ * – intenzívně červené zbarvení listů, pro vaření špenátů i k dekorativním<br />

účelům, v kvetu výška 2 m, pěstitel G.E.<br />

„Lebeda zahradní zelená“ -léta se na zahradě udržuje samovýsevem, původ neznámý, rostliny<br />

velmi statné, až 2m vysoké. pěstitel A.H.<br />

„Lebeda zahradní žlutá“ (forma lutea) - typ lebedy se žlutozeleným - světle zeleným listem, využití<br />

jako jiné typy lebedy zahradní (původ: Botanická zahrada Tábor), pěstitel G.E.<br />

Ledenec nachový (Tetragonolobus purpureus)<br />

vikvovitý druh, krásné tmavě červené květy, rostlina tvoří drobné čtverhranné lusky asi 4-5 cm<br />

dlouhé, na konzum se sklízí nejmladší lusky (později tvrdnou), které vařené svou chutí připomínají<br />

chřest -odtud též název „šparglový hrách“. výsev dub/květen, do řádků asi (40)50-60 cm od sebe -<br />

tvoří širokou růžici pokrývající půdu, výška 30-50cm, zasílá se menší množství semen, pův Bot.<br />

zahrada Tábor<br />

pěstitel G.E.<br />

pěstitel J.S. (původ <strong>Gengel</strong>) – lusky zrají až později létě - na podzim,<br />

Lopuch větší (Arctium lappa)<br />

Vyskytuje se u nás běžně jako plevel podél cest, na rumištích apod. Obecně známá rostlina s<br />

velkými listy. Dvouletý, prvním rokem vytváří přízemní růžici listů, druhým rokem kvete (i 1,5m<br />

vysoký) . Lopuchové „vlky“, „bubáci“, „žebráci“ apod. slouží k dětským hrám, zachycují se svými<br />

háčky snadno na oděvu, ve vlasech apod. Květy navštěvují včely.<br />

„Lopuch planý“ - ze spontánního plevelného výskytu, ve srovnání se šlechtěným lopuchem (Gobo)<br />

klíčil nepravidelně, později, měl mnohem pomalejší vývoj. pěstitel G.E.<br />

Malabar špenát – Ceylon špenát – Basella -červená forma (Basella rubra)<br />

Dužnaté listy této asijské liány chutnají po řepě, jedí se syrové i vařené. Červené květy jako<br />

potravinářské barvivo. Náročnější na péči. Původně tropická trvalka, u nás pěstovaná jako teplo a<br />

vlhkomilná jednoletka (venku v teplých oblastech přežívá, ale ve skleníku poroste bujněji). Ideálně<br />

klíčí při teplotách kolem 20°C, výsev kvůli teplotě i sluneční intenzitě raději v polovině května,<br />

počáteční vývin je pomalý, později ale nutno dodat oporu (šplhá až do 2m). Jakmile začne šplhat,<br />

můžeme pozvolna začít sklízet listy (ale tak, abychom rostlinu příliš neoslabili). Semínko obalené<br />

dužnatým oplodím sbíráme, když má oplodí sytě modrou barvu a snadno se odděluje. V sezóně též<br />

možno množit řízkováním. Původ: Reinsaat (převzal z Arche Noah), u nás od r. 2012, semena<br />

pocházejí z rostlin pěstovaných hlavně ve skleníku, částečně i z venkovní výsadby. pěstitel C.I.<br />

Mangold (Beta vulgaris convar.cicla)<br />

výsev duben, listová zelenina na přípravu špenátů, dvouletka<br />

„mongold“- získáno na lokalním tržišti v pol. 90. let pod označením mongold (pravděpodobně<br />

zkomolenina z mangold), přechodný typ, řapíky s nádechem jemné červeno-fialové barvy. pěstitel<br />

G.E.<br />

33


Merlík všedobr (Chenopodium bonus henricus)<br />

sloužil dříve jako zelenina i léčivka (listy na zatvrdliny, rozpukanou kůži a podobné rány), vysoký<br />

obsah vitaminů, léčivka rolnických zahrádek, dříve výskyt tam, kde se pohyboval dobytek<br />

(“dusíkomilný druh“). Listy jako špenát (v chuti o něco ostřejší než běžný špenát) nebo nejmladší<br />

do salátů, květní výhonky dusit jako chřest. Je vytrvalý, nevyžaduje prakticky péči, občas<br />

okopávku, snese i polostín, výsev jaro (duben) neb podzim (září), někdy obtížně klíčí, možný i<br />

vegetativní způsob množení dělením trsu<br />

„Merlík všedobr“ - „odrůda“ neznámého původu, osvědčená, pěstitel G.E.<br />

„Merlík všedobr“ Původ: PlantaNaturalis, pěstitel Z.D.<br />

„Stádla ≈ Stadlern“ (chen AL05) ZAP & HOR. Původ ze sudetské osady, 800m.<br />

Semena březen. pěstitel A.L.<br />

Mochyně peruánská (Physalis peruviana)<br />

Žluté bobule velikosti třešní velice lahodné, sladkokyselé chuti připomínající ananas. Jí se syrové,<br />

máčené do čokolády jako delikatesa, suší se jako rozinky, k přípravě kompotů, marmelád. Původem<br />

z Jižní Ameriky, jednoletá lilkovitá rostlina vzhledem podobná mochyni židovské třešni. Pěstuje se<br />

stejně jako rajčata (předpěstovat, spon 1m), vyžaduje teplé, slunné polohy, dostatek vláhy a živin.<br />

Při správné péči pak plodí bujně a dlouho, až do prvních podzimních mrazů. Plody sklízíme<br />

postupně, když je míšek kolem bobule suchý, šustivý. Původ: Reinsaat, Rakousko, u nás od r. 2012.<br />

pěstitel C.I.<br />

Mrkev (Daucus carota ssp.sativus)<br />

obecně známý druh, pro semenaření (přezimování) botanicky dvouleté mrkve vyséváme až v<br />

červnu/červenci, jinak kořeny obvykle přerůstají, Cizosprašná, při maloplošném udržování odrůd a<br />

příznivém utváření terénu (t.j. např. mezi odrůdami jsou přirozené či umělé překážky jako keře,<br />

stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s bohatou nabídkou květů pro hmyz, porosty jsou napříč<br />

směru větru apod.) v okolí ve vzdálenosti 100-150 m nesmí kvést jiná odrůda, pozor také na plané<br />

mrkve čili mrkvousy!<br />

„Ochsenherz“- stará odrůda mrkve západoevropského původu uváděná již v 19. století, krátký<br />

silnější kořen oranžové barvy, v překladu Ochsenherz znamená „volské srdce“, získáno od<br />

biopěstitelky z Rakouska, pěstitel G.E.<br />

„Táborská žlutá“ stará odrůda mrkve (původně asi krajová) se žlutě zbarveným kořenem, kořen<br />

vřetenovitý, mohutný, žluté barvy, nať bujná, velká. Trpí zelenohlavostí (zelenáním konce kořenů<br />

nad zemí) - při poslední okopávce kořeny dobře nakopčíme, aby byly zakryty půdou a nezelenaly.<br />

Vitální odrůda s vysokým výnosem velmi dobře skladovatelných kořenů, chuťově však méně<br />

sladká, (hrubší chuti) než současné prošlechtěné odrůdy mrkve, avšak velmi vhodná pro tepelnou<br />

úpravu v kuchyni (do polévek, dušená apod) i v pěkné barevné kombinaci s běžnou oranžovou<br />

mrkví. Odrůda se dosud vyskytuje v současném komerčně dostupném sortimentu, je zde ale vedena<br />

jen jako krmná. V tomto Seznamu ji zařazujeme výjimečně z didaktických důvodů, pěstitel G.E.<br />

Okurka (Cucumis sativus)<br />

teplomilná, buď z přímého výsevu (v 1/2 května) nebo předpěstování (výsev ve 2. půli dubna),<br />

výsadba po zmrzlých, hnojíme kompostem, zálivka, trpí plísní okurkovou, okurka je cizosprašná,<br />

při maloplošném udržování odrůd a příznivém utváření terénu (tj. např. mezi odrůdami jsou<br />

přirozené či umělé překážky jako keře, stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s bohatou<br />

34


nabídkou květů pro hmyz, porosty jsou napříč směru větru apod.) v okolí ve vzdálenosti 150 m<br />

nesmí kvést jiná odrůda.<br />

„Jagienka“ - polská odrůda nakladaček (získáno přes slovenského biopěstitele), chutná, úrodná<br />

odrůda, plody souměrné, plodnost nastupuje brzy, pěstitel G.E.,<br />

„Nakladačka od Hornádu - typ kornišonky“ * získáno jako místní stará odrůda nakladaček<br />

Východního Slovenska, plody malé soudečkovité až protáhlé, ne zcela jednotné vzezření, úrodná<br />

vzhledná sorta, dosti dlouho odolávající plísni, od biopěstitele ze Slovenska, pěstitel G.E.<br />

„Znojmia“* - šlechtěná starší odrůda, vytvořená na šlechtitelské stanici ve Valticích jako kříženec<br />

(Mělnické X Znojemské). Zavedena do sortimentu v šedesátých letech 20.století, s cílem<br />

poskytnout odolnou a otužilou okurku nakladačku také pro oblasti s poněkud chladnějším a vlhčím<br />

klimatem než měla Jižní Morava se svou původní Znojemskou nakladačkou. Pokusné výnosy v<br />

řepařské oblasti byly vyšší u Znojmie než u Znojemských, vzhled plodů je ale prakticky stejný<br />

jako u Znojemských nakladaček. Znojmia je později vedena v literatuře asi také pod označením<br />

Pálava nebo Palava. Od soukromého pěstitele z Rakouska, omezené množství osiva, pěstitel G.E.<br />

Paprika (Capsicum annuum)<br />

teplomilná zelenina a kořeninová rostlina, předpěstujeme sazenice, výsadba po ledových mužích,<br />

příp. také skleníky, apod. Zeleninové odrůdy - konzumace běžně známým způsobem. Kořeninové<br />

odrůdy: sušíme pro výrobu koření (sušená červená paprika do gulášů, mas apod.), před mletím nebo<br />

drcením v hmoždíři musí být paprika zcela suchá! (umělé dosušení nutné) Při práci s pálivými<br />

paprikami nutno dbát nejvyšší opatrnosti, nesahat si prsty do očí, nosu apod., pracovat v rukavicích<br />

(příp. citlivější osoby může dráždit i samotná přítomnost této papriky a to i na delší vzdálenost!).<br />

Paprika je samosprašná ale s potenciálem k cizosprášení, mezi odrůdami by měla být vzdálenost<br />

alespoň 50m. Vzhledem k tomu, že paprika nepotřebuje k opylení hmyz, je možné izolovat odrůdy<br />

pod netkanou textílií. Pozor na křížení sladké a zeleninové papriky je-li v okolí pěstována pálivá<br />

odrůda !<br />

„Bulharská žlutá“ - pálivá, převislé plody, žluté, rostla dobře v kbelících, od biopěstitele ze<br />

Slovenska, pěstitel G.E.<br />

„Hodonínská sladká převislá“* - stará odrůda kořeninové papriky z Jižní Moravy, keřík nízký, s<br />

plody nízko u země, plod převislý, v bot. zralosti červený, kuželovitý, rovný, tenkostěnný (tloušťka<br />

stěny asi 2-3 mm), dužina sladká, příjemně kořenitá. pěstitel G.E.<br />

„Nitranská krajová“* sladká kořeninová paprika, krajová odrůda z jižního Slovenska, plod<br />

zpočátku zelený, ve zralosti červený, 12-15 cm dlouhý, v průměru asi 2-3 cm, často zahnutý a<br />

zkroucený, tenkostěnný, raná až velmi raná odrůda, nenáročná, vhodná pro písčité a suché půdy,<br />

pěstitel G.E.<br />

„Severka“* - zeleninová odrůda našeho staršího sortimentu (povolena 1952), plod převislý,<br />

hranolovitý, nebo špičatý, žebernatý, nejprve tmavě zelený, v botanické zralosti červený, během<br />

vegetace se může objevit i zčernání plodů způsobené barvivy antokyany (přechodné, nejedná se o<br />

chorobu). Rostliny nižší až středně vysoké, rozložité. Je to raná až středně raná odrůda vhodná i pro<br />

polní pěstování v chladnějších polohách, ve kterých je možno papriku ještě pěstovat (viz jméno!).<br />

Plod nepálivý, odrůda obsahuje poměrně hodně beta karotenu, (z genobanky Olomouc), pěstitel<br />

G.E.<br />

35


Pažitka čínská též označovaná jako česnek hlíznatý, česnekopažitka, Nik Niku....(Allium<br />

tuberosum)<br />

Vytrvalá rostlina, plně mrazuvzdorná, rostoucí do výšky asi 25(-50) cm. Má velmi dekorativní<br />

květenství VIII-IX, přitahující velké množství užitečného hmyzu. Roste na na slunných až<br />

polostinných stanovištích. Množí se dělením trsů a semeny (sama se vysemeňuje až příliš). Použití<br />

jako u klasické pažitky, akorát je tužší.<br />

pěstitel P.V.<br />

pěstitel A.H. (semena získaná od soukromého pěstitele), využití jako klasická pažitka, listy jsou<br />

poněkud tužší, s česnekovou příchutí, má velice krásná ozdobná bílá květenství.<br />

Petržel kadeřavá (Petroselinum crispum foliosum)<br />

dvouletka, výsev v dubnu, 1. rokem sklizeň listů, 2. rokem kvete a nese semeno, Cizosprašná, při<br />

maloplošném udržování odrůd a příznivém utváření terénu (t.j. např. mezi odrůdami jsou přirozené<br />

či umělé překážky jako keře, stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s bohatou nabídkou květů<br />

pro hmyz, porosty jsou napříč směru větru apod.) v okolí ve vzdálenosti nejméně 100-150 m nesmí<br />

kvést jiná odrůda. Kříží se i petržel listová s petrželí kořenovou.<br />

„Ukrajina“- naťová listová kadeřavá petrželka pro sklizeň listů, listy sytě zelené. Zdravý růst, listy<br />

na ozdobu, bezproblémová, nenáročná. pěstitel G.E.<br />

Potočnice lékařská ( Nasturtium officinale)<br />

Vytrvalá bylina, rostoucí v mělké stojaté i tekoucí vodě. Používá se jako salát s pikantní příchutí,<br />

pro velmi vysoký obsah vitaminů, esencielních bílkovin, vlákniny a d., dříve používána k léčbě<br />

avitaminosy. Vysévat lze celoročně, při oteplení okamžitě klíči. Vhodným substrátem je těžká i<br />

lehká zemina trvale zamokřená, např. květináč stále stojící v misce s vodou či truhlík bez<br />

odtokových otvorů. Po vyklíčení může voda stát i několik centimetrů nad substrátem. Vhodné je<br />

pobřežní stanoviště stojaté či ještě lépe tekoucí vody. Preferuje živné půdy, plné slunce. Kvete<br />

okamžitě při dlouhém dnu (jako ředkvička), listy lze tedy sbírat na jaře a na podzim, v době<br />

krátkého dne. Roste i při nízkých teplotách, je mrazuodolná. Ve studeném skleníku lze prodloužit<br />

sklizňovou sezonu. Plazivý oddenek trčí několik decimetrů z vody, při květu až 70 cm. Ve špinavé<br />

vodě nutno dobře oprat, nebo sbírat části lodyh nesmočené ve vodě. Vodní plochy u pastvin mohou<br />

být promořeny motolicí či jiným parazitem skotu a zvěře. Množit lze snadno pohozením<br />

několikacentimetrového oddenku do mělké vody. U nás v přírodě vzácná bylina. Nabízená<br />

potočnice je patrně několik staletí pěstovaný klon ze západní Evropy, kde má, zejména ve Francii a<br />

Anglii, větší a dlouhou tradici. pěstitel J.M.P.<br />

Rajče (Lycopersicon esculentum)<br />

známá plodová zelenina, předpěstování sazenic ve skleníku nebo doma na okně (ve druhé půli<br />

března), výsadba otužených sazenic ven po „ledových mužích“, hnojíme, často trpí plísní<br />

bramborovou.<br />

„Black Cherry“ – drobnoplodé rajče koktejlové typu, plůdky malé, kulaté, tmavé barvy (fialovočerno-červené),<br />

bohatě plodí, rajče výborné sladké chuti a typickým aroma.<br />

pěstitel D.R.<br />

pěstitel G.E. (původ Botanicus)<br />

„Black Frumtula“ - plody kulaté až válcovité, masité, se zelenavou kápí u stopky (podobně jako u<br />

odrůdy Černý princ) pěstitel D.R.<br />

„Black Plum“ - obdoba odr. Black Cherry, plody tvaru pěkné švestky, dobrá plodnost pěstitel D.R.<br />

36


„Celsior“ -původ Dreschflegel, odrůda doporučená pro venkovní pěstování - síla odrůd je v druhé<br />

půli vegetace, kdy jiné odrůdy již odcházejí pěstitel D.R.<br />

„Černý princ“- tyčkové; kulatý, vícekomorový plod (masový typ) tmavě červenohnědý se zelenou<br />

kápí, velmi dobré chuti, plod středně velký, vyrovnaný, někdy praská, plodnost velmi dobrá, středně<br />

pozdní odrůda, vhodná zejména pro foliovníky příp. pěstování v pytlích, pův z Ukrajiny,<br />

velmi dobré rajče, po přezrátí moučnatí, zajímavá kresba „zelené čepičky“, která stéká dolů pěstitel<br />

D.R.<br />

„Čipollino“ - krátká veg. doba, menší až střední plody, šťavnaté, možno i bez opory, keříčková<br />

odrůda, dosti raná, plod červený, dvoukomorový, dobrý (nechat vyzrát), možno i pro pěstování v<br />

kýblících<br />

pěstitel G.E.<br />

pěstitel D.R. příjemná chuť, pěkná úroda<br />

„De Berao“ - tyčkové, velmi vysoké rostliny, o něco pozdější nástup plodnosti, vejčité protáhlé<br />

červené plody, moučnatější chuti, někdy trpí praskáním plodů, rostliny ale velmi dobře odolávají<br />

plísni bramborové, proto vhodné rajče pro venkovní polní pěstování, plodnost dobrá, od soukromé<br />

pěstitelky.pěstitel G.E.<br />

pěstitel Z.D. (původ Arche Noah) odrůda odolná plísni, vhodné k vyvázání na tyčku, plody červené<br />

4-7cm v průměru. Bez vylamování roste až 2,5m do výšky, plody červené a chutné, plodí dlouho<br />

do podzimu.<br />

„Golden Curant“ - drobnoplodé liánovité rajče s oranžovými plody, ostřejší chuti připomínající<br />

rajče divoké žluté, lze vyvazovat nebo pěstovat volně na divoko, (původ G.E.) pěstitel D.R.<br />

„Gold Nugget“ - žlutooranžové drobnoplodé tyčkové rajče, plody do průměru 2 cm, sladké chuti,<br />

(původ G.E.) pěstitel D.R.<br />

„Hanácké nejranější“* naše stará tyčková odrůda vyšlechtěná z odrůdy Lukulus - počátek<br />

šlechtění r 1920, plod oválný menší až střední 4-5 cm v průměru, červený, 2 komorový šťavnatý a<br />

chutný (salátové rajče), plody velikostně vyrovnané, na rostlinách v úhledných, pravidelných<br />

hroznech, výborné chuti, (jedna z nejchutnějších odrůd), raná odrůda (původ IPK). pěstitel G.E.<br />

„Japonský Karlik“- tyčkové, nepříliš vysoké rostliny, kulaté střední plody 100-150(-200) gr. váhy,<br />

průměr plodu asi 7 cm, chutné šťavnaté, jemné, masový typ vícekomorového plodu, v roce 2006<br />

velmi plodná odrůda, získáno z Vých. Slovenska od soukr. pěstitelky, pěstitel G.E.<br />

„Kosmonaut Volkov“ - velké plody (až 650g) masité, na rychlé zpracování ne na přepravu, opora<br />

nutná, venku trpí chorobami, vhodné spíše pro skleník.<br />

pěstitel D.R. (získáno z <strong>Gengel</strong>u) velký vzrůst, plody masité a velké (některé i přes 800g)<br />

„Kulaté velké“ - robustní růst, plody opravdu „kulaté, velké“, průměru 6 cm, příjemné chuti a<br />

typické rajčatové barvy, (původ G.E.) pěstitel D.R.<br />

„Limon liana“- tyčkové rajče žluté barvy a vskutku citronovitého tvaru. V hroznu nasazuje větší<br />

počet plodů - citronky jsou pak malé, včasnou probírkou lze zvětšit plody na pěkný citron<br />

(hmotnost asi 100 gr), chuťově méně výrazné, pozdnější - spíše pro teplé polohy, původ Ukrajina,<br />

omezené množství osiva.<br />

37


pěstitel G.E.<br />

pěstitel D.R.<br />

„Olomoucké nízké“* - stará keříčková odrůda, zapsaná do sortimentu r. 1954, plod červený, střední<br />

až větší, 3-4 komorový, poměrně raná odrůda, (původ IPK) pěstitel G.E.<br />

„Ostravské rané“* stará odrůda, zapsána do sortimentu r.1952, tyčkového nižšího vzrůstu (asi 0,7-<br />

1m), plod menší až střední, červený, 2-3 komorový, oválný příp. mírně žebrovatý, chutné salátové<br />

šťavnaté rajče, velmi raná odrůda použitelná i pro chladnější oblasti, doporučeníhodné (původ<br />

IPK).<br />

pěstitel G.E.<br />

pěstitel D.R.<br />

„Paprika“ - pěkné rajče, plody ve tvaru papriky (podlouhlé) až 10 cm dlouhé, masité, chutné,<br />

(původ G.E.) pěstitel D.R.<br />

„Pražské dlouhé“* - stará nebo krajová česká odrůda, tyčkové, plod červený, hranolovitého až<br />

slivovitého , protáhlého tvaru (některé plody opravdu velmi dlouhé), na vrcholu smáčklý (propadlý<br />

dovnitř), váhy asi 50 gr. , uvnitř „suchý“ - bez šťávy , ale s masitou, dobře vyvinutou stěnou plodu,<br />

velmi vhodný na tepelnou úpravu (vaření), ne zcela ranná odrůda, omezené množství osiva, pův.<br />

Genobanka Olomouc, pěstitel G.E.<br />

pěstitel D.R.- výborné do příloh, salátů nebo rovnou ze stonku na zahrádce<br />

„Pražské dlouhé žluté“ - tvar a chuť jako Pražské dlouhé avšak plody žluté barvy pěstitel D.R.<br />

„Rajčata mix odrůd, barev a tvarů“ Od roku 2004 usilujeme o vzájemné křížení mnoha odrůd<br />

rajčat pro získání variability. Rajčata nevyštipujeme ani nevyvazujeme, necháváme plazit přirozeně<br />

a selektujeme na: schopnost plazit se ale zároveň dobře plodit a unest plody nad zemí, na nejranější<br />

a nejpozdnější sklizeň, na odolnost proti plísni, na barevnou a tvarovou pestrost. Tento mix<br />

obsahuje červená a růžová rajčata různých tvarů, velikostí a původů. Máme zájem o další odrůdy<br />

rajčat. pěstitel C.I.<br />

„Rajče divoké červené“(Lycopersicon pimpinellifolium?) - malé plody (asi velikosti menší třešně),<br />

velmi chutné, šťavnaté, typické rajčatové aroma. Roste a plodí i bez opory (plazí se) i bez<br />

zaštipování, odolné chorobám, plodí až do 1.mrazíků, přezrálé plody praskají. Na rozdíl od běžných<br />

rajčat roste v plně organicky hnojené půdě snad až příliš bujně (možné oddalování doby plodnosti)<br />

a proto je lze dobře vysazovat do druhé trati. Vhodné pro venkovní pěstování, místo ve skleníku tak<br />

můžeme ponechat velkoplodým odrůdám. Ideální plodina pro permakulturu i víkendové<br />

zahradníky.“ ...rajčatům divokým velkým jako třešeň se mí známí smáli, ale chuť všechny<br />

nadchla“, Doporučeníhodná odrůda. pěstitel G.E.,<br />

pěstitel J.S. (původ <strong>Gengel</strong>) na rozdíl od jiných rajčat je lépe přímo k němu organicky nehnojit.<br />

pěstitel P.V. (Původ: <strong>Gengel</strong>)<br />

pěstitel J.M.P. (Původ <strong>Gengel</strong>) odolné zejména plísni bramborové, nenáročné, plazivé. Po umytí<br />

plody praskají, nutno omývat těsně před použitím. V bohatších půdách rostou plody větší, než v<br />

méně živných.<br />

„Rajče divoké klokaní“ – velmi podobné rajčeti divokému červenému: bujný růst, bez vyštipování,<br />

plazí se po zemi, plůdky malé kulaté, červené, aromatické a chutné ale jeví se o něco větší než u<br />

rajčete divokého červeného ! Bohatá násada plodů. Nehnojit přímo ale dát do druhé trati. Od<br />

soukromého pěstitele, původně dovezeno z Austrálie (z prostředí permakultury), pěstitel G.E.<br />

38


pěstitel A.H. -toto rajče na zahradě považuji za malý zázrak, rostlo a bohatě plodilo bez jakékoli<br />

péče! nečekala jsem, že poroste tak bujně, takže jsem rostliny vysadila zbytečně nahusto, plazily se<br />

po zemi a vytvořily téměř neprostupnou houštinu, což přispělo k tomu, že byly napadeny plísní,<br />

které však stačily odrůstat a znovu plodit na zdravých výhonech; z osmi rostlin jsem sklidila<br />

několik kbelíků rajčat vynikající chuti, za jedinou nevýhodu považuji jejich časté praskání při<br />

utrhnutí.<br />

pěstitel P.So. zašlu od vyčerpání zásob.<br />

„Rajče divoké žluté (Pidi z Francie)“ -drobné žluté plůdky (o něco menší než u divokého rajčete<br />

červeného), dobře odolávají plísni, odolné proti praskání (odolnější než u divokého rajčete<br />

červeného), na ozdoby pokrmů apod., plazivý růst bez opory a zaštipování, vhodné pro extenzivní<br />

pěstování, drobná semínka<br />

pěstitel G.E.(od pěstitele M. R.)<br />

pěstitel D.R. -velmi odolné plísni, do prvních mrazíků hojně plodilo, krásné žlutooranžové drobné<br />

plody s výraznou „rajčatovou“ chutí, stály za to, má raději sušší podmínky, nezmar<br />

pěstitel J.M.P. (Původ <strong>Gengel</strong>) odolné zejména plísni bramborové, nenáročné, plazivé. Plody mají<br />

tužší slupku než červená forma divokých rajčat, ale díky tomu podstatně méně praskají.<br />

pěstitel A.H. -má výbornou a velice rychlou klíčivost (sela jsem je ve stejnou dobu jako rajče<br />

klokaní, toto vzcházelo mnohem rychleji), bohužel nemohu potvrdit, že by bylo odolnější plísni<br />

než jiné druhy, u mě je napadeno každoročně, odolnost proti praskání potvrzuji.<br />

pěstitel Z.D. (Původ: ArcheNoah) odrůda odolná plísni, původní předchůdce dnešních odrůd cherry<br />

rajčat. Zpočátku pomalý růst, potom dlouho plodí malé žlutooranžové plody, velmi sladké, velikosti<br />

1-2cm v průměru. Nepotřebuje oporu a samo se plazí po zemi, jedna rostlina zabere až 2m<br />

čtvereční.<br />

pěstitel C.I. -může být zkřížené s jinými rajčaty. Drobné žluté plůdky (o něco menší než u divokého<br />

rajčete červeného), dobře odolávají plísni, odolné proti praskání (odolnější než u divokého rajčete<br />

červeného), na ozdoby pokrmů apod., plazivý růst bez opory a zaštipování, vhodné pro extenzivní<br />

pěstování, drobná semínka.<br />

„Rotes Herz“ (Červené srdce) srdcovitý tvar, masité a chutné rajče, střední až větší velikosti,<br />

náchylné k praskání, plodnost slušná pěstitel D.R.<br />

„Roubíčkovo pupíkaté“* - rodinná odrůda, keříčkové rajče sytě červené barvy, střední velikosti<br />

plodu i vzrůstu, s pupíkovitým výrustkem na konci plodu, „u nás doma populární pro svoji jemnou<br />

chuť a „pupek“ hlavně u dětí, které mně vše ozobou hned na stonku a já mám co dělat, abych něco<br />

nasemenařil“<br />

pěstitel G.E.<br />

pěstitel D.R.<br />

„Rudomasé z Hané“* krajová?, zdravý růst, pozdější plodnost, plody velké, bledě rudé, u stopky<br />

ve zralosti zelenavé, jemná slupka-náchylné k praskání, pěstitel D.R.<br />

„Ruské masové“ - tyčkové rajče, plody velké až velmi velké, ploššího tvaru, vícekomorové, masité,<br />

vynikající šťavnaté chuti, pozdnější, vhodné spíše pro fóliovník nebo skleník, dát dostatečně pevné<br />

tyčky , aby se rostliny nevyvracely! pěstitel G.E.<br />

„San Marzano“ - tyčkové, rajče paprikovitého tvaru, asi 10 cm dlouhé, stará odrůda<br />

jihoevropského původu pěstitel D.R.<br />

„Selandia“ * stará odrůda tyčkového rajčete. Plod kulatý, pravidelný, cihlově červený, úhledný,<br />

39


zpravidla tříkomorový (méně dvoukomorový), střední velikosti cca100gr. Výjimečně některé pozdě<br />

nasazené plody velké, žebernaté. Získáno od soukromého dárce, který odrůdu pěstuje nepřetržitě<br />

více než 50 let. "vysoce úrodná, mají jemnou příjemnou chuť, slabou slupku. Zrají o něco déle, než<br />

ostatní odrůdy“. Odrůda zejména na přímý konzum, také na vaření leča a kečupů, doporučeno pro<br />

pěstování ve foliovníku/skleníku nebo chráněné místo, možno také v nádobách. Odrůda byla v<br />

Československu použita i ve šlechtění rajčat,<br />

pěstitel G.E.<br />

pěstitel D.R.<br />

„Superpupík“ - objevivší se v odrůdě Roubíčkovo pupíkaté, vynikala oproti ní vyšším vzrůstem<br />

(kolem 150 cm, 6 pater), plodností a velikostí plodu (8-10 cm dlouhý, průměru 3-5 cm) - jakoby<br />

protáhlá variata s dlouhým pupkem; chutí, barvou, dělením přepážek identické s Roub. pupíkatým<br />

pěstitel D.R.<br />

„Tiger Tom“ – tyčkové rajče , plody kulaté, dvoukomorové, střední velikosti, šťavnaté a chutné,<br />

červené barvy se světlejšími „tygřími“ pruhy na slupce – viz název. Tygrování je ještě patrnější za<br />

zelené barvy plodů (původ Botanicus), pěstitel G.E.<br />

pěstitel D.R.<br />

„Trpaslíček“* stará nebo krajová česká odrůda, rostlina nižšího (keříčkovitého až nižšího<br />

tyčkového) vzrůstu, list drobný, jakoby zkadeřený, plod malý žlutý kulovitý pěkný, chutný,<br />

zpravidla 2-3komorový, málo čtyřkomorový nebo vícekomorový (nerozlišené komory), některé<br />

později nasazené plody jsou větší, žebernaté, vícekomorové s narůžovělým zbarvením, omezené<br />

množství osiva, pův. Genobanka Olomouc, pěstitel G.E.<br />

„White Snaper“ - rané keříčkové rajče s menšími soudkovitými plody červeno-fialkové barvy,<br />

příjemné vůně a nedostižné trošku ostřejší chuti. Má velkou násadu rajčat, doporučuji pěstovat<br />

alespoň ve foliovníku pěstitel D.R.<br />

„Zelená zebra“ Tyčková odrůda, plody žíhané žluto-zelené, osvěžující chuť, plody asi 5-8 cm v<br />

průměru, vhodné do salátů, není příliš odolné ale na vzdušné poloze ano, původ Archa Noemova,<br />

.pěkné rajče, sklon k praskání, pěkně plodilo pěstitel D.R. (získáno od o.s. Mrkev)<br />

„Žluté datle“ tyčkové, drobné žluté hruškovité až kapkovito-soudečkovité plody (připomíná rajče<br />

označované u nás jako žlutá hruška), velký počet plodů v hroznu, lahodná chuť, získáno od<br />

pěstitelky z Rakouska jako Gelbe Datelweintomate. pěstitel D.R.(původ <strong>Gengel</strong>)<br />

Roketa vytrvalá (křez úzkolistý)<br />

Použití stejné jako u rokety seté, ale má výraznější a ostřejší oříškovou chuť a příjemnou vůni. Je to<br />

druh vytrvalý při odebírání květenství, sám se ale vysemeňuje. Velmi dobře se rychlí jako pažitka.<br />

Naprosto nenáročná a velmi chutná rostlinka s všestranným použitím - do salátů, do pomazánek, na<br />

chleba, do zeleninových jídel aj. pěstitel P.V.<br />

Ředkev (Raphanus sativus convar. hybernus)<br />

je cizosprašná, při maloplošném udržování odrůd a příznivém utváření terénu (t.j. např. mezi<br />

odrůdami jsou přirozené či umělé překážky jako keře, stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s<br />

bohatou nabídkou květů pro hmyz, porosty jsou napříč směru větru apod.) v okolí ve vzdálenosti<br />

150 m nesmí kvést jiná odrůda.<br />

„Mnichovská pivní ředkev“ (Muenchener Bier) - stará odrůda, typ podzimní(zimní) ředkve<br />

40


pocházející z Bavorska(?), polodlouhá, bílá ředkev, pro milovníky řízných chutí, snad tradičně<br />

podávaná k pivu (?), výsev červenec - srpen, spon 25x20 cm (sejeme na konečnou vzdálenost),<br />

dobrou zálivku, chránit netkanou textilií proti škůdcům, botanicky dvouletá - kořeny přezimujeme<br />

ve sklepě, 2. rokem výsadba semenic (zde spon asi 40x40cm), které nezapomene vyvázat, šešule<br />

nepraskají, cizosprašná - možnost křížení s jinými odrůdami ředkve a ředkvičkou! Zdařilo se i<br />

pěstování z jarního výsevu v dubnu. pěstitel G.E.<br />

Ředkev krysí (Raphanus sativus var mougri syn. Raphanus sativus var. caudatus).<br />

Výsev v dubnu, sít přímo na konečnou vzdálenost do sponu 20x30 až 30x40 cm, doroste do výšky<br />

asi 1,5m (vyvázat k opoře), dostatek vody (zálivka), jde o ředkev pěstovanou pro konzum<br />

nezralých zelených šešulí. Šešule (lusky) asi 4-5cm dlouhé, tlusté asi 1cm. Nezralé šešule jež se<br />

sklízí jsou křupavé a šťavnaté, mají příjemnou, mírně ostrou brukvovitou chuť (podobně jako šešule<br />

jiných ředkví). Jí se bud přímo syrové nebo do salátů s citronem a olejem, nebo podusit,<br />

doporučeníhodná odrůda.<br />

pěstitel G.E. (od pěstitelky z Rakouska)<br />

pěstitel Z.D. (Původ: <strong>Gengel</strong>)<br />

Ředkvička (Raphanus sativus convar. radicula)<br />

obecně známá zelenina, jednoletá, nenáročná, cizosprašná viz ředkve<br />

„Máslová obří“ odr. s velkou bulvičkou, kulovitého až oválně kulovitého tvaru pěkné<br />

červenofialové barvy, pozdnější, chuť dobrá lahodná, kořenitá, odr. ze staršího sortimentu (50. léta)<br />

původ IPK, omezené množství osiva. pěstitel G.E.<br />

Řeřicha setá (Lepidium sativum) - jednoletá nebo ozimá brukvovitá, semena výborná k<br />

nakličování doma v zimě na vatě apod.<br />

pěstitel G.E.<br />

pěstitel A.H.<br />

pěstitel Z.D. (Původ: ArcheNoah) velkolistá<br />

Salát (Lactuca sativa)<br />

jednoletý, zprav. předpěstujeme, vysazujeme sazenice, dostatek vody pro dobrý vývin hlávek,<br />

samosprašný, různé odrůdy proložíme ale alespoň jedním záhonem jiného druhu<br />

„Mělnický máj“* - hlávka zelená s lehkým červenavým nádechem, dobře zavinutá, naše tradiční<br />

odrůda salátu, velmi dobrá pro rané pěstování na venkovních záhonech (polní pěstování), omezené<br />

množství osiva, pěstitel G.E.<br />

„Stupický kamenáč“* krajová nebo stará odrůda, obdobný typ jako Plzeňský kamenáč, menší<br />

hlávky, dobře zavinuté, velmi tvrdé, pevné a kompaktní, semeno hnědé, odrůda dříve používaná i<br />

k rychlení, při výsadbě volíme malý spon asi 20x20cm- odrůda vhodná i pro malé zahrádky, pův.<br />

Genobanka Olomouc, pěstitel G.E.<br />

„Ševča“ * pravděpodobně stará odrůda letního salátu s načervenalým okrajem listů, určená pro<br />

venkovní pěstování. Dle dárkyně:“Může se pěstovat během celého roku a nevyráží do květu. jen ten<br />

nejraněji vysetý. Má pěkné plné hlavy křehoučkého listí a je oblíbený v celém okolí. Semeno si<br />

pěstujeme samy a které dojde, ví ke komu pro ně a dá potom zas svoje čerstvé na oplátku dalším. To<br />

semeno jsem dostala od jednoho dobrodruha před 40 lety, který před 14 lety skoro stoletý zemřel.<br />

Říkám salátu "salát Ševča". Jen v pařníku se mu nedaří. Chce být venku a potřebuje dobrou<br />

zálivku“. Výborný letní polní salát, hlávky jsou mohutné a vydatné, přitom list jemný, křehký,<br />

41


vydrží často dlouho aniž by šel do květu (to poněkud ztěžuje semenaření). Omezené množství<br />

osiva. Od soukromé pěstitelky z Jižní Moravy, pěstitel G.E.<br />

„Valašský“* - krajová odrůda, spíše ranější, brzy šel do květu, pův. Genobanka Olomouc, pěstitel<br />

G.E.<br />

Serina- „celeropetržel“<br />

dvouletka, 1.rokem listy, 2.rokem kvete a nese semeno, „kříženec vlastností celeru a petržele“,<br />

habitus petrželový, nať s chutí celeru. Pův. z Japonska. Nať se používá celoročně - do polévek, na<br />

pomazánky, na chleba s máslem apod.. V zimě vydrží i větší mráz., nenáročná, osvědčená již,<br />

pěstitel G.E.<br />

Šťovík zahradní (Rumex patientia)<br />

"Šťovík zahradní(rum AL05)",<br />

původ:Botanická zahrada Fribourg Švýcarsko 1998. Zapomenutá zelenina. Původ JV Evropa a záp.<br />

Asie. Jen navinulá, ne kyselá jako ostatní šťovíky, používala se jako špenát. Spařená má ale<br />

nehezkou olivovo-hnědou barvu. Jedna z prvních listových zelenin koncem zimy. Náročná na<br />

výživnou půdu. Vytrvalá, od 2. roku veliká rostlina.<br />

Semena březen,pěstitel A.L.<br />

Šťovík zahradní ( Rumex acetosa var. hortensis) vytrvalý druh, výsev v srpnu až září 0.45 m<br />

řádky, nenáročný ale má rád humózní půdy, vzrůstný (až 2 m). Velké řemenovité listy jsou výborné<br />

na okyselení míchaných salátů nebo kyselých polévek a omáček (např. boršče). Sklízí se po celý<br />

rok ( v zimě se dá rychlit ve skleníku nebo na okně. Semena z Maďarska. pěstitel H.V.<br />

Topinambury (Helianthus tuberosus) - viz Vegetativně množené druhy<br />

Tuřín (Brassica napus var. napobrassica)<br />

dvouletka, 1. rokem tvoří bulvy, ve druhém roce kvete, je cizosprašný, při maloplošném udržování<br />

odrůd a příznivém utváření terénu (t.j. např. mezi odrůdami jsou přirozené či umělé překážky jako<br />

keře, stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s bohatou nabídkou květů pro hmyz, porosty jsou<br />

napříč směru větru apod.) v okolí ve vzdálenosti 150 m nesmí kvést jiná odrůda tuřínu. Je příbuzný<br />

s řepkou olejnou, od velkého pole s řepkou musíme volit ještě větší vzdálenost.<br />

„dumlík“* - tradiční krajová odrůda tuřínu z Krkonoš, intenzivní žlutá dobrá jemná máslová<br />

dužina, používaná tradičně např. na krkonošskou polévku dumlíkačku, vhodné i syrové jako<br />

kedluben, na sáláty, zapékání, vařené namísto brambor apod. Výsev tuřínu pro přezimování na<br />

semeno později (červen), semenářsky dvouletý, přezimujeme zdravé vybrané pěkné bulvy ve<br />

sklepě nebo dosti přihrnuté zeminou na záhoně, ochrana proti myším zprav. nutná. Semenaření je<br />

obtížné, k množení lze tuto i jiné odrůdy tuřínu doporučit spíše zkušenějším semenářům. Tuřín je<br />

cizosprašný, možnost křížení mezi jednotlivými odrůdami tuřínu i s řepkou. Od soukromého<br />

pěstitele, pěstitel G.E.,<br />

„Milevský“*- naše starší původ. krajová odrůda, v sortimentu byla od 50. let dvacátého století<br />

dlouhodobě, bělomasý typ ale chutný a v kuchyni taktéž univerzálně použitelný (neprávem uváděn<br />

v literatuře jako krmný – samozřejmě, že se ale na krmení dá použít taky), bulva plošší s<br />

nazelenalým povrchem v horní části, dobře skladovatelný, pěstitel G.E.<br />

42


Zelí hlávkové (Brassica oleracea var. capitata)<br />

botanicky dvouleté, 1. rokem hlávka, druhým rokem kvete, semenaření je velmi obtížné, zelí je<br />

cizosprašné, při maloplošném udržování odrůd a příznivém utváření terénu (t.j. např. mezi<br />

odrůdami jsou přirozené či umělé překážky jako keře, stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s<br />

bohatou nabídkou květů pro hmyz, porosty jsou napříč směru větru apod.) v okolí ve vzdálenosti<br />

150 m nesmí kvést jiná odrůda druhu Brassica oleracea t.j. např. zelí, kapusty, kedlubnů, růžičkové<br />

kapusty apod. Na semeno přezimujeme vybrané celé rostliny s pěknými hlávkami (vyrýt i s kořeny<br />

a založit do sklepa nebo do půdy venku - zahrnout hlínou) nebo jen vybrané koš´tály (jež nesly<br />

pěkné hlávky) s kořeny (hlávku seříznout výše). Na semeno sejeme později (květen,červen) a<br />

druhým rokem vysazujeme přezimované rostliny záhy (březen/duben ven) o něco hlouběji než<br />

rostly (prevence vyvracení).<br />

„hlavatka“ * - tradiční krajová odrůda červeného zelí z oblasti Krkonoš, špičaté, menší hlávky (1<br />

kg) na relativně vysokém a tlustém košťálu. Rostliny se dříve přihrnovaly, aby se nevyvracely.<br />

Tradičně používána na nakládání na kyselé zelí i přímo na vaření, též výborná za syrova možno na<br />

saláty, velmi chutné a jemné zelí. Semenaření zelí je velmi obtížné, zelí je dvouleté, přezimujeme<br />

(ve sklepě nebo zahrnuté na záhoně venku) buď celé zdravé rostliny s hlávkami nebo jen vybrané<br />

košťály, (jen košťály z těch rostlin, které přinesly pěkně vyvinuté hlávky). Zelí je cizosprašné,<br />

možnost křížení! Od soukromého dárce, pěstitel G.E.<br />

„Křimické zelí“* - stará odrůda bílého zelí ze Západních Čech (Křimice u Plzně), má dlouhou<br />

vegetační dobu (pozdní zelí) a dříve se používala na přípravu kyselého zelí. Hlávka je špičatá až<br />

téměř vejčitá, řidší (“méně tvrdá“), olistění bohaté, vnější listy tmavší barvy. Košťál je vysoký až<br />

velmi vysoký, mohutný, silný, ztluštělý v horní části, u některých rostlin až kyjovitého tvaru.<br />

Kromě chutného zelí můžeme využít i velký košťál - rozsekaný např. na přípravu dobrého<br />

zeleninového vývaru, vařená dužina košťálu pak svou chutí dosti připomíná vařený kedluben.<br />

(původ Genobanka Olomouc), pěstitel G.E.<br />

Zelí sibiřské (Brassica napus var. pabularia)<br />

zvané také zelí k ořezávání, dvouleté (1. rokem sklizeň listů, 2.rokem kvete), pěstování a použití<br />

podobné jako u kadeřávku ale má mnohem jemnější chuť, nepotřebuje přemrznout, sklízí se z něho<br />

listy (netvoří hlávku), nenáročné, blízce příbuzné tuřínu a řepce olejce (stejný botanický druh),<br />

cizosprašné viz tuřín.<br />

„Ruské červené“ načervenalé (nafialovělé) zbarvení listů, sazenice předpěstovat jako zelí, výsev<br />

duben/květen, výsadba květen/červen, pro jistotu přezimování raději chránit (např. zahrnutím do<br />

země). Výborné např. do polévek, dušené apod., doporučeníhodná odrůda pěstitel G.E.<br />

ROSTLINY LÉČIVÉ, KOŘENINOVÉ, BARVÍŘSKÉ, PLEVELE A<br />

JINÉ<br />

Rostliny s nejrůznějším způsobem využití, obecně u vytrvalých druhů lze množit vegetativně, což je<br />

snažší, pro zasílání jsou vhodnější semena. Barvířské rostliny užíváme na barvení přírod. látek<br />

(vlna, bavlna apod), zpravidla se rostlina po předchozím namočení vaří a barvení se děje za<br />

přídavku mořidla (např. ocet, kamenec apod.).Koření a bylinky mají všestranné a nezastupitelné<br />

místo v kuchyni, léčivky pak při ozdravování našich těl.<br />

Agastache anýzová (Agastache foeniculum = anethiodora)<br />

Bylinka, okrasná i léčivá, na nachlazení místo máty, namodralý květ, trvalka, nenáročná, čaj chutná<br />

43


po pendreku!, i jako koření do salátů, polévky, květy medonosné - lákají hmyz, v květu je na<br />

rostlinách hodně motýlů (4-5 druhů),včely, čmeláci, mouchy (ty zas lovil sršeň), předpěstovat nebo<br />

přímý výsev.<br />

pěstitel G.E. (od biopěstitelky z Rakouska)<br />

pěstitel J.T. (původ <strong>Gengel</strong>)<br />

pěstitel Z.D. (Původ: <strong>Gengel</strong>)<br />

Bazalka posvátná – Tulsi (Ocimum sanctum)<br />

Adaptogenní bylina užívaná nejen v ayurvédě při léčení nemocí dutiny ústní a krku, plic, srdce,<br />

krve, jater, ledvin a zažívacího traktu, dýchacího ústrojí, metabolismu a nervového systému. U nás<br />

jednoletá, teplomilná, pěstuje se jako bazalka (přímý výsev po zmrzlých, anebo předpěstovat od<br />

dubna).<br />

pěstitel C.I. (Původ: Kotvičníková farma)<br />

pěstitel Z.D. (Původ: Organic India) chce hojně slunce, tepla, vláhy.<br />

Bazalka pravá (Ocimum basilicum)<br />

Jednoletá rostlina, listy jako koření do pokrmů, součásti italské a francouzské kuchyně, součást<br />

Herbs de Provence. Nálev se pije pro snadné zažívání a při bolestech hlavy. pěstitel Z.D. (Původ:<br />

ArcheNoah)<br />

Boryt barvířský (Isatis tinctoria)<br />

barvivo se používalo již před naším letopočtem. Dvouletka, k barvení (na modro podle spec.<br />

postupu) se používají listy (v 1. roce, po sežnutí znovu obrůstají) někde uváděna mezi léčivkami<br />

(protikurdějové působení).<br />

pěstitel G.E.<br />

pěstitel D.T.H.<br />

pěstitel Z.D. (Původ: ArcheNoah)<br />

pěstitel C.I. Původ: Volný sběr 2012 z ruderálu u Litoměřic. Tzv. «české indigo», listy a hlavně<br />

kořen se používají pro barvení rostlinných i živočišných vláken na džínově modrou barvu (na<br />

požádání zašleme postup při barvení či získávání pigmentu pro malování na dřevo, papír). Víceletá<br />

brukvovitá rostlina ruderálů, přímý výsev na jaře nebo na podzim, prosperuje v živných půdách.<br />

Prvním rokem tvoří přízemní růžici listů, 2. rokem kvete a tvoří nažky. Nenáročná planá rostlina.<br />

Brutnák lékařský (Borago officinalis)<br />

léčivka a zelenina, listy (mladé nebo celé mladé rostliny) se dají přidávat do špenátu, polévek,<br />

nasekané do másla, sýrů, pomazánek, jako salátové koření aj. Používá se k jarním očistným kůrám,<br />

má údajně antidepresivní účinky, výborná medonosná rostlina, modré květy navštěvují včely a jiný<br />

hmyz. Výsev na jaře, jednoletý, semena dozrávají postupně a vypadávají na zem (zapleveluje).<br />

pěstitel G.E.<br />

pěstitel P.V.<br />

pěstitel A.H. - samovýsev, původ neznámý; rostliny statné, s krásnými modrými květy, které lákají<br />

včely do zahrady, v kuchyni se využijí mladé listy výrazné okurkové chuti do salátů, špenátu,<br />

polévky; květy můžeme zamrazit do kostky ledu a následně použít např. do osvěžujícího letního<br />

studeného nápoje z macerovaných bylin.<br />

pěstitel C.I. Posíláme směs bíle a modře kvetoucí formy. Různé původy, pěstujeme od r. 2008.<br />

Čechřice vonná (Myrrhis odorata)<br />

Čechřice je vytrvalá a pěstuje se velmi snadno a roste téměř všude, ve stínu i na slunci v přiměřeně<br />

vlhké půdě, je až 150cm vysoká. Množí se nejlépe semeny setými hned na podzim, na vhodném<br />

stanovišti se sama vysemeňuje. Hmyz ji vyhledává jako zdroj nektaru. Může být náhradou za anýz,<br />

44


fenykl nebo lékořici. Použití: Semena se konzumují nejčastěji čerstvé, ještě nezralé. Čerstvými listy<br />

lze zjemňovat saláty, polévky, nebo omáčky, stačí kousek listu. Vhodné jsou také do kompotů (např.<br />

reveňový). Lodyha se hodí ke kandování. Také kořeny lze dobývat na podzim a zpracovat jako<br />

zeleninu. Původ: sběr v přírodě. pěstitel P.V.<br />

Černucha damašská (Nigella damascena)<br />

jednoletá, výsev v dubnu, modře kvetoucí okrasná na záhoně (na suché vazby pak zralé tobolky).<br />

Semena mají sladkou chuť a vůni jako umělé jahodové bonbony.<br />

pěstitel G.E.<br />

pěstitel C.I. Používáme ji jako koření do sladkého i slaného pečiva, anebo pomeleme jako mák a<br />

vaříme aromatické čaje s dalším kořením. Neužívat nadměrně či dlouhodobě (mírná toxicita), ani<br />

při akutním zánětu ledvin. Celé sušené palice se užívají do suchých vazeb, má dekorativní modré<br />

květy. Jednoletka, vyséváme do volné půdy od března do začátku května. Teplomilná, nenáročná, ve<br />

volné půdě se snadno udržuje samovýsevem. Pěstujeme od r. 2006.<br />

Česnáček lékařský (Alliaria petiolata syn. A.officinalis)<br />

dvouletka, 1. rokem listy vonící po česneku. Využití do salátů, i vařené. Dříve náhrada česneku.<br />

Semena kořenité chuti dříve používána místo pepře. Jinak léčivka s údajně podobnými účinky jako<br />

česnek, lehce zplaňuje - praskající „lusky“ se semeny. Ze samovýsevu kolem našeho domu. pěstitel<br />

C.I.<br />

Divizna velkokvětá (Verbascum sp.)<br />

Dvouletka, nenáročná, prvním rokem tvoří růžici listů, 2. rokem kvete. Květenství můžeme<br />

zaštípnout , pak se větví a nedorůstá taková výše, což usnadňuje sběr. Trhání žlutých květů<br />

dopoledne a rychle dosušíme umělým teplem nebo na přímém slunci, jinak snadno plesniví – květy<br />

nesmí zhnědnout a zešednout plísní. Po sušení uzavřít suché do neprodyšného obalu -např.<br />

šroubovací sklenice (Je hygroskopická - natahuje vlhkost). Použití: při nachlazení a všech<br />

chorobách dýchacích cest<br />

„krajová“ pěstitel G.E.<br />

pěstitel A.H. samovýsev, původ neznámý.<br />

pěstitel Z.D. (Původ: PlantaNaturalis)<br />

Dobromysl obecná (Oreganum vulgare)<br />

Trvalka. Použití : univerzální droga, hodí se na doplnění „hořčíkové“ při křečových stavech, včetně<br />

epilepsie, posiluje činnost srdečního svalu, při delším pravidelném používání působí jako<br />

antidepresivum a zlepšuje náladu. Původ: PlantaNaturalis, pěstitel Z.D.<br />

Fenykl obecný (Foeniculum vulgare)<br />

Drcené semeno užíváme jako koření do cukrovinek, perníku, sušenek, sladkého pečiva, chleba, k<br />

dochucení omáček, salátů, při konzervaci zeleniny (červená řepa nebo okurky) nebo při výrobě<br />

likérů. Dvouletka, v prvním roce tvoří nať, ve 2. roce semínko, sít v dubnu až květnu, miluje živné<br />

půdy, nenáročný, snadno se vysemeňuje.<br />

pěstitel C.I. u nás asi od r. 2008.<br />

pěstitel A.H. - semena od soukromé pěstitelky.<br />

Hořčice bílá (Sinapis alba)<br />

jednoletá rostlina pěstovaná jako zelené hnojení nebo meziplodina (pokud po ní nenásleduje jiná<br />

košťálovina). Rychle zakryje záhon a zabere tak místo možným plevelům. Listy lze přidat do salátu,<br />

ze semen lze připravit domácí hořčici. Původ: biofarma Tachecí, pěstitel Z.D.<br />

45


Hrachor hlíznatý (Lathyrus tuberosus)<br />

dříve také plevel mezi obilím, přirozeně na loukách, mezích, sušších místech. Pnoucí rostlina, která<br />

se v přírodě chytá okolních rostlin, květ temně růžový až nachový. Vytrvalý, malé lusky jen s málo<br />

semeny. Dle literatury klíčí semena nepravidelně, promrznutím se klíčivost zvyšuje. V podzemí<br />

tvoří drobné hlízky, které jsou jedlé (velikosti asi lískového oříšku) a dříve sloužily jako zpestření<br />

stravy např. malým pasáčkům dobytka, velmi omezené množství osiva - zasílá se jen několik<br />

semen. pěstitel G.E.<br />

Hvozdík vousatý (Dianthus barbatus)<br />

"Stádla ≈ Stadlern (dia AL14)"* SUD & HOR, původ: U Fajdalů, Stádla, Záblatí, Pošumaví, 2004).<br />

Skupina moderních bradatých hvozdíků obsahuje mnoho obyčejně dvouletých (velko- i<br />

plnokvětých) odrůd D. barbatus a jeho hybridů s blízkými druhy. Hvozdíky "Stádla" jsou však<br />

vytrvalé, s menšími květy, tedy bližší planému, původem z již. Evropy. Tato linie přežila ve zbořené<br />

sudetské samotě po odsunutí rodiny Fajdal v r. 1947. Druh se nachází i nad 900m n.v. Pestrá směs<br />

barev a nádherná vůně.<br />

Pozor na křížení! Při pěstování pro semena nesmí kvést v okolí 500m jiná odrůda!<br />

Semena březen, pěstitel A.L.<br />

Chrpa modrák (Centaurea cyanus).<br />

Občas ještě tu a tam k vidění na okraji polí, typický starý plevel s modrými květy, léčivka, ozimě<br />

jarní (výsev na jaře neb na podzim).pěstitel G.E.<br />

Jablečník obecný (Marubium vulgare)<br />

Trvalka. Drogou je kvetoucí nať, velmi hořké chuti. Ovlivňuje nervovou soustavu a upravuje<br />

nepravidelnou a zrychlenou činnost srdce, též zaměřen na dýchací cesty, cévy, krevní oběh a<br />

vyměšování. Zevně se užívá na špatně se hojící rány. Původ: Planta Naturalis, pěstitel Z.D.<br />

pěstitel C.I. Kvetoucí nať má univerzální použití (působí na dýchací cesty, srdce, cévy a krevní<br />

oběh, trávicí soustavu, ovlivňuje tvorbu žluči, podporuje činnost jater a sleziny,...). Trvalka, výsev<br />

duben až červen teplomilná rostlina, suchovzdorná a na půdu nenáročná.<br />

Jílek mámivý (Lolium temulentum)<br />

dříve se vyskytující plevel zvaný také mýlek. Jednoletá tráva rostoucí v obilí , v mokrých letech<br />

klíčily obilky jílku mámivého hromadně a mohl vznikat dojem, že obilí se měnilo v plevel, obilky<br />

jílku mámivého jsou podobné žitné zadině, dnes je tento plevel velmi vzácný. Obilky obsahují<br />

jedovatý alkaloid temulin, mouka s příměsí jílku chutná nepříjemně, původ Botanická zahrada<br />

Tábor, pěstitel G.E.<br />

Kamejka lékařská (Lithospermum officinale)<br />

vytrvalá bylina vysoká asi 60 cm (-80), nenáročná, dříve pěstována v zahradách a a užívaná jako<br />

léčivka, uváděna pod označením „český čaj“. Užívaly se sušené listy a semena: malé bílé tvrdky. V<br />

kořeni se nacházejí barviva používaná dříve místně k barvení másla, od soukromého pěstitele.<br />

pěstitel G.E.<br />

Kerblík setý zvaný také třebule (Anthriscus cerefolium)<br />

kořeninová zelenina a bylinka našich babiček, hojně užívaná v 19. stol. v kuchyni Magdaleny<br />

Dobromily Rettigové. Čerstvé listy mají jemnou vůni a chuť, chuť je podobná anýzu nebo fenyklu.<br />

Používáme do polévek, pomazánek, salátů, k vajíčkům, na chleba s máslem aj., podobně jako<br />

zelenou petrželku. Pěstování snadné, má rád spíše vlhčí podmínky, sám se vysemeňuje a udržuje<br />

samovýsevem, vhodný druh i do permakulturních zahrádek. pěstitel H.V.<br />

46


Kmín (Carum carvi)<br />

„Valašský“ - krajový sběr planě rostoucího, tradičně sbíraného kmínu, dříve dosušovaného v<br />

malých snopečcích, aromatický, chutný, kvete někdy až 3. rokem, pěstitel G.E.<br />

Kopr (Anethum graveolens)<br />

jednoletá bylinka obecně známá, užití zelené natě na koprovou omáčku, celé rostliny při nakládání<br />

zelí, na výrobu okurek rychlokvašek, často samovýsev, zcela nenáročná<br />

pěstitel G.E.<br />

pěstitel A.H.<br />

pěstitel Z.D. (Původ: MRKEV)<br />

Koriandr setý (Coriandrum sativum)<br />

Jednoletá kořeninová rostlina, pěstovaná pro čerstvý list (do pomazánek) anebo na semeno (součást<br />

kari směsí, podporuje trávení). Silice se používá při nadýmání ale i v parfumerii.<br />

pěstitel Z.D. (Původ: ArcheNoah)<br />

pěstitel C.I. forma tvořící větší semínka a méně natě než u listové formy. Semínko přidáváme při<br />

nakládání zelí, drcené do chleba, chutney, indických zeleninových jídel. Lze používat i nať.<br />

Jednoletka, výsev duben – červen, teplo a suchomilná, ve volné půdě se snadno udržuje<br />

samovýsevem. U nás od r. 2005.<br />

Koriandr setý – listová forma (Coriandrum sativum)<br />

Forma selektovaná na větší produkci listu. Má své charakteristické aroma, které jedni nesnášejí a<br />

druzí milují. Je nenahraditelnou součástí indické kuchyně (zeleninové pokrmy), stimuluje trávení,<br />

podobně jako u klasického koriandru lze užívat i semínko, které je ovšem menší. Pěstuje se jako<br />

klasický koriandr. Z koupeného osiva různých původů. pěstitel C.I.<br />

Kotvičník zemní (Tribulus terrestris)<br />

Čaj z jakékoli části rostliny rozpouští močové kaménky, podporuje činnost žaludku, jater a<br />

žlučníku, střev, srdce ( zlepšuje krevní oběh, snižuje krevní tlak), při zánětech v dutině ústní, pro<br />

regeneraci po těžkých nemocech, snižuje hladinu krevního cholesterolu, působí jako velmi účinné<br />

antisklerotikum, normalizuje zvýšenou krevní srážlivost, léčí cukrovku II. typu, zvyšuje potenci.<br />

Jednoletá, přímý výsev, anebo předpěstované sazenice po zmrzlých, spon 40cm, miluje slunné<br />

polohy a lehké půdy - pravděpodobně se rozšířil do zbytku světa z písečných mořských pobřežích<br />

Číny a Japonska, u nás někdy zplaňuje podél železničních náspů, možný tedy i samovýsev. Plazí se<br />

při zemi, opakovaně nasazuje květy, plodem je ostnitá čtyřdílná nažka. Původ: Kotvičníková farma,<br />

pěstitel C.I.<br />

Koukol polní (Agrostemma githago)<br />

dříve prakticky synonymum pro plevel obecně, připomínán již v Bibli, dnes se na polích<br />

nevyskytuje. Semena jedovatá (alkaloid githagin), v mouce mohl působit otravy lidí nebo zvířat.<br />

Červenofialové krásné květy, nenáročný.<br />

pěstitel G.E.<br />

pěstitel R.PL.(Původ <strong>Gengel</strong>) Skoro vyhynulý plevel. Semen je k dispozici omezené množství.<br />

Krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa)<br />

Užívá se kořen, méně často nať. Čaj působí močopudně (užívá se zejména při otocích srdečního<br />

původu)... Ve středověku se drogy užívalo zejména proti krticím (odtud také český i latinský název,<br />

latinsky scrophula=tuberkulóza lymfatických uzlin=krtice). Medonosná. Vytrvalá, 40 až 130<br />

vysoká bylina. Přímý výsev na jaře nebo napodzim, lze i předpěstovat, ev. množit hlízkami.<br />

Stanoviště luční, hlinitopísčité až jílovité, výživné. Nenáročná.<br />

47


Původ: Kotvičníková farma, u nás od r.2011.pěstitel C.I.<br />

Libeček lékařský (Levisticum officinale)<br />

Trvalka. List - přísada do pokrmů jako koření, může nahradit sůl. List i oddenek působí jako silný<br />

močopudný prostředek, podporující vylučování nežádoucích solí z organizmu, výborně léčí záněty<br />

dolních cest močových a zlepšuje vylučování žluči. Původ: PlantaNaturalis, pěstitel Z.D.<br />

Lichořeřišnice větší (Tropaeolum sp.)<br />

Rychle rostoucí letnička, s květy žlutými, oranžovými aj. , okrasná, využití i do salátů (pikantní<br />

brukvovitá chuť)<br />

„nízká“ - směs barev květů i listů. pěstitel A.H.<br />

Lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum ssp. eubulbiferum)<br />

" Stádla ≈ Stadlern (lil AL09)"*, původ: U Fajdalů, Stádla, Záblatí, Pošumaví, 2004. SUD & HOR.<br />

Stejný příběh jako hvozdík "Stádla (dia AL14)". Tento druh lilie (dodnes pěstovaný) pochází<br />

z jižních Alp a Středozemí. Schopný přežít i v lese bez květů, v úžlabí listů vyrůstají pacibulky,<br />

které se vysívají koncem léta. Tato trvalka přes zimu zakoření, roste pomalu a kvete až třetí rok.<br />

Musíte být trpěliví, ale pak se vám odvděčí tím, že se sama bohatě množí a je velmi odolná. Zářivé<br />

oranžové voňavé květy, nejrannější lilie.<br />

Pacibulky 3. dekáda července, pěstitel A.L.<br />

Lžičník (Cochlearia officinalis)<br />

bylina, 20-30 cm výška, dvouletka, konzumují se ostře chutnající listy jako přídavek k salátům , na<br />

chleba apod., vysoký obsah vitamínu C (dříve protikurdějová rostlina pro námořníky) pěstitel G.E.<br />

(od P. St)<br />

Mák okrasný (Papaver sp.)<br />

„červený“, plnokvětá okrasná forma máku, velký červenobílý květ, ze samovýsevu u domu,za<br />

dobrých podmínek dosti vysoký (1,3-1,4 m), malé otevřené makovičky pěstitel G.E.<br />

Máta peprná (Mentha piperita )- viz Vegetativně množené druhy<br />

Měsíček lékařský (Calendula officinalis)<br />

jednoletá léčivka, výsev březen-duben, nenáročná, květ oranžový příp. žlutý, na čaje, masti apod.<br />

„Směs barev a původů“, u nás od r.2003.pěstitel C.I.<br />

„oranžovo-žlutý“ - světlější oranžové květy s menší příměsí žlutých květů pěstitel G.E.<br />

pěstitel P.V. - menší množství semen.<br />

pěstitel A.H. samovýsev, původ neznámý<br />

pěstitel Z.D.(původ: MRKEV)<br />

Mochyně židovská třešeň (Physalis alkekengi)<br />

S plody podávanými formou odvaru máme výborné zkušenosti při léčbě dny a zánětu močových<br />

cest – droga rychle a účinně rozpouští krystalky kyseliny močové v těle a zbavuje jej dalších<br />

zplodin. Neužívat dlouhodobě. Dekorativní rostlina do suchých vazeb. Víceletka, může se až<br />

invazivně rozrůstat oddenky. Lilkovitá, pěstujeme jako rajčata, anebo z přímého výsevu po<br />

zmrzlých, živné půdy, snese i polostín, nenáročná. Různé původy – ze zplanělých rostlin. Pěstujeme<br />

asi od r. 2008.pěstitel C.I.<br />

Mydlice lékařská (Saponaria officinalis. + viz také VEGETATIVNĚ MNOŽENÉ DRUHY!<br />

Vytrvalá, dlouho vzchází, možné i rozmnožování oddenky, čerstvá rostlina silně voní - kytice květů<br />

48


provoní pokoj, odvar z natě i kořenů obsahuje saponiny a hodí se např. k oplachování vlasů.<br />

Zapleveluje kořenovými výběžky.<br />

pěstitel G.E.<br />

pěstitel J.T. původ <strong>Gengel</strong><br />

pěstitel A.H.- samovýsev, původ neznámý<br />

„Mydlice lékařská plnokvětá“ - vyrůstala ze spár kamenného zápraží domu mých prarodičů, velmi<br />

dekorativní, nádherně voní, omezené množství osiva pěstitel A.H.<br />

Náprstník červený (Digitalis sp.)<br />

Okrasná a léčivá rostlina – dekorativní velké květy. Prudce jedovatá!<br />

pěstitel A.H. samovýsev, původ neznámý.<br />

Netřesk střešní (Sempervivum tectorum) - viz Vegetativně množené druhy<br />

Oman pravý (Inula helenium)<br />

vytrvalá léčivka, s krásnými žlutými květy (jsou jako malá žlutá slunce, rádi je navštěvují motýli).<br />

Oddenek se používal proti kašli, záduše, nechutenství i proti „nočním můrám a nečistým duchům“.<br />

Léčí horní cesty dýchací a pomáhá trávení. <strong>Obsah</strong>uje inulin. Nenáročný na půdu i podnebí, výsev na<br />

podzim nebo na jaře,dorůstá do značné velikosti, v prvním roce vytváří jen listovou růžici.<br />

pěstitel G.E.<br />

pěstitel Z.D. (Původ: PlantaNaturalis)<br />

Orlíček (Aquilegia vulgaris)<br />

starodávná květina - trvalka pěstovaná v rolnických zahrádkách, nenáročný, snese i polostín, výsev<br />

na jaře, doporučeno setí na povrch půdy, semenáčky přepichujeme, kvete v červnu a červenci.<br />

„růžovobílý“ sběr z místní staré zahrádky, pěstitel G.E.<br />

"růžovobílý" - semena získaná ze zbytků původní zahrady u staré roubené chalupy na polosamotě v<br />

Orlickém podhůří. pěstitel A.H.<br />

"fialový" - semena získaná ze zbytků původní zahrady u staré roubené chalupy na polosamotě v<br />

Orlickém podhůří. pěstitel A.H.<br />

Oves hřebílkatý (Avena strigosa)<br />

plevel, příbuzný ovsa setého, kdysi konsumován, později jen jako příměs a plevel ovsa a obilovin,<br />

výsev duben. pěstitel G.E.<br />

Pískavice řecké seno (Trigonela foenum-graecum)<br />

jednoletá, výsev duben, použití jako koření (ve směsích), jako výborné krmivo pro zvířata<br />

(podporuje růst a tvorbu mléka), jako léčivka (používá se zejména semeno) pěstitel G.E.<br />

Pelyněk brotan (Artemisia abrotanum) - viz Vegetativně množené druhy<br />

Prha stepní (syn. Arnika Chamissonova)(Arnica chamissonis)+ viz také VEGETATIVNĚ<br />

MNOŽENÉ DRUHY!<br />

Trvalka. Původem ze severní Ameriky. <strong>Obsah</strong>ové látky a užití: podobné jako arnika horská. Lépe<br />

prospívá v nížinách. Původ: PlantaNaturalis, pěstitel Z.D.<br />

Pupalka dvouletá (Oenothera biennis)<br />

Dvouletka – prvním rokem vytváří přízemní růžici listů, druhým rokem kvete, okrasná, žluté květy<br />

rozkvétající na počátku noci, plevel. Jedlé jsou kořeny (kořenová zelenina např do polévky), mladé<br />

49


listy (salát) příp. i květy. Semena s vysokým obsahem oleje („český sezam“).<br />

pěstitel A.H.- samovýsev, původ neznámý.<br />

pěstitel D.T.H.<br />

pěstitel G.E. - sběr plevel. rostlin z okolí<br />

Rmen barvířský (Anthemis tinctoria)<br />

vytrvalá, nenáročná, výsev na jaře, k barvení se používají žluté květy (barví na žluto) snadno se<br />

vysemeňuje a zapleveluje okolí.<br />

pěstitel G.E.<br />

pěstitel A.H.- semena získaná od soukromé pěstitelky.<br />

pěstitel Z.D.(Původ: PlantaNaturalis)<br />

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum)<br />

Mladé listy jíme vařené nebo pečené (aby změkly trny) a poskytují velmi výživný a chutný špenát.<br />

Semínko má prvenství v léčbě jater (chrání jaterní tkáň), tedy i při žloutence, po pitkách, při otravě,<br />

léčí i choroby žlučníku. Semínko se lisuje i na chutný olej, ale lze užívat i jako jiná olejná semínka:<br />

posyp na saláty, pražené a/nebo pomleté do pomazánek, pečiva. Jedno až dvouletá, sít na jaře nebo<br />

na podzim, spon asi 30x50cm – v prvním roce tvoří široké pichlavé listové růžice, pro semínko v<br />

rukavicích sklízíme ne zcela plně rozvité květní úbory – jinak snadno vylétnou a vysemení se,<br />

necháme dozrát pod střechou, vymlátíme v pevném pytli, menší množství vydrolíme v rukavicích.<br />

Snadno se množí samovýsevem, atraktivní pro opylovače. Směs koupeného osiva. Pěstujeme od r.<br />

2011.pěstitel C.I.<br />

Routa vonná (Ruta graveolens)<br />

Nať používáme v malém množství jako koření do polévky, někdy se využívá jako repelent.<br />

Především se ale sbírá kvetoucí nať na čaj, který zlepšuje pevnost a pružnost cév, tlumí bolesti při<br />

žlučníkových kamenech, křečích... Nesmí se předávkovat, v žádném případě by routa neměla být<br />

podávána těhotným ženám. Při sběru natě je třeba použít rukavice – rostlina roní tekutinu, která<br />

může na kůži zanechat puchýřky a trvalé jizvičky. Suchá je neškodná. Víceletý polokeř,<br />

předpěstováváme od dubna, výsadba v červnu, anebo i přímý výsev. Bylina vinorodých oblastí,<br />

zvladne sušší, slunné podmínky. Částečně se vysemeňuje, nenáročná. U nás asi od r. 2008, pěstitel<br />

C.I.<br />

Řebříček bertrám (Bertrám obecný) (Achillea ptarmica)<br />

Trvalka. Tradiční luční i zahradní léčivka s dlouhou dobou kvetení. Užití podobné jako řebříček<br />

obecný, větší a volnější květenství. Původ: PlantaNaturalis, pěstitel Z.D.<br />

Řepík lékařský (Agrimonia eupatoria)<br />

výsev březen/duben, vytrvalá léčivka, hojně využívaná při poruchách zažívání, zánětech žlučníku,<br />

špatně se hojících kožních chorobách apod.. Obdobné léč. účinky má i podobný řepík vonný.<br />

pěstitel G.E.<br />

pěstitel A.H. samovýsev, původ neznámý.<br />

Řimbaba obecná (Pyrethrum parthenium)<br />

Nať působí proti revmatu, horečce, rozšiřuje cévy, mírní nejrůznější bolesti (zejména migrény,<br />

menstruační bolesti), podporuje žaludeční činnost. Neužívat v těhotenství. Užívá se formou čaje<br />

nebo v tinktuře. Až metr vysoká trvalka, dekorativní, výsev celoročně, nenáročná.<br />

pěstitel C.I.<br />

pěstitel A.H. semena původně získaná sběrem ze zahrad.<br />

50


Saturejka horská (Satureja montana)<br />

Koření i léčivka, pro oboje sklízíme kvetoucí nať. Přidává se hlavně při vaření luštěnin, kde<br />

zmírňuje nadýmavost a podporuje trávení, je výborná i do polévek, na pizzu, těstoviny atp.<br />

Víceletý polokeř, snadno vzchází z přímého výsevu (duben, květen), slunné polohy, nenáročná. U<br />

nás od r. 2006. pěstitel C.I.<br />

Skočec (Ricinus comunis)(lidově Kristova palma)<br />

jednoletý, teplomilný, citl. na mráz -předpěstovat (výsev poč. dubna) výsadba na záhon po<br />

zmrzlých, do teplejších oblastí, humózní živné půdy<br />

„červený“ odrůda s červeným květem a červenou barvou mladých listů, dorůstá do výše 2 m.<br />

dozrávající plodenství nutno sbírat na podzim a nechat dojít doma v teple, kde vyskakují semena po<br />

okolí(skočec!). Jedovatý. Dekorativní rostlina. pěstitel G.E.<br />

Sléz maurský (Malva sylvestris var. mauritiana)<br />

okrasná a léčivá rostlina, výsev na jaře(duben), sbírá se květ pěkné fialové barvy, na čaje a<br />

maceráty proti nachlazení, nenáročný druh, i pro včely, dekorativní - dlouho kvete. Dříve častá<br />

léčivka rolnických zahrádek. pěstitel G.E.<br />

Sléz pižmový (Malva moschata)<br />

vytrvalá bylina, s hezkými květy, dekorativní, výsev na jaře nebo na podzim, listy lze vařit a<br />

konzumovat jako zeleninu, dříve též léčivý<br />

„růžový“ - barva květů<br />

pěstitel G.E.<br />

pěstitel J.T. původ <strong>Gengel</strong><br />

pěstitel P.V.<br />

Slézovec durynský (Lavatera thuringiaca)<br />

vytrvalý, asi 1-1,5 m vysoký slézovitý druh, květy blědě fialové, nenáročný, pěstitel G.E.<br />

Slunečnice (Helianthus annuus)<br />

„Ruská“ - variabilní slunečnice výšky asi 1,5-2,5 m, s jedním květem i vícero květy na 1 rostlině,<br />

velikost květu -některé velké až v průměru 38 cm, jiné malé, stonek tlustý, semeno bílé, pův od<br />

ISSA - Irsko, pěstitel G.E.<br />

Sporýš lékařský (Verbena officinalis)<br />

léčivka (stará posvátná keltská rostlina) vytrvalá, předpěstovat v dubnu, výsadba v květnu, sušší<br />

stanoviště.<br />

pěstitel G.E.<br />

pěstitel Z.D. (Původ: PlantaNaturalis)<br />

pěstitel C.I. u nás od r. 2008.<br />

Srdečník (Leonorus cardiaca)<br />

vytrvalá, medonosná léčivá bylina s účinkem na srdce, výsev duben, půda lehčí propustná, také<br />

samovýsev<br />

pěstitel G.E.<br />

Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia)<br />

jednoletá, výsev duben, květen, pěstuje se na zelené hnojení a jako medonosná pro včely, modrý<br />

květ, polehá<br />

pěstitel G.E.<br />

51


pěstitel Z.D. Původ: biofarma Tachecí,<br />

Sveřep stoklasa (Bromus secalinus)<br />

dříve hojný plevel v obilí zejména v žitě, který snižoval hodnotu obilí (pořekadlo pravilo:stoklas,<br />

chleba nekaz!) ozim, výsev na podzim, pův Bot. zahrada Tábor, pěstitel G.E.<br />

Šanta kočičí (Nepeta cataria)<br />

vytrvalá léčivka na čaje, trochu podobná meduňce, medonosná. Dlouho klíčí, možno předpěstovat v<br />

květináči, výsadba od května. Využití obdobné meduňce ale pozor nepřehánět, možnost<br />

"předávkování", šanta je údajně dobrý prostředek na odvykání pro kuřáky marihuany, kočky láká<br />

jen normální šanta - varianta citronová (citriodora) je pro ně naproti prakticky nezajímavá<br />

„Vlčická“ * - původ z místní zahrady, kde byla tato šanta dříve hojná. Po stavebních úpravách ale<br />

zcela zmizela. Má výraznou citrónovou vůni a uklidňující účinek, lze ji použít do čajů, do koupele<br />

nebo vonných bylinkových polštářků. pěstitel I.L.<br />

„Zdice“ - sběr šanty z bývalé (?) zahrádky u nádraží ve Zdicích, pěstitel G.E.<br />

„Šanta kočičí“ -samovýsev, původ neznámý, rostliny statné, spíše krátkověké, barva květů bílá,<br />

narůžovělá. pěstitel A.H.<br />

„Šanta kočičí“ Původ: ArcheNoah, pěstitel Z.D.<br />

„Šanta kočičí“ Původ: Arche Noah, Rakousko, u nás od r. 2003. pěstitel C.I.<br />

Šanta citronová (Nepeta citriodora, syn. Nepeta cataria var. citriodora)<br />

Drogou je nať, obsahové látky silice - geraniol, citronelol, neral, geranial... Protizánětlivá,<br />

uklidňující, antiinfekční. Bezpečná silice, do značné míry podobná silici meduňkové. Původ:<br />

<strong>Gengel</strong>, pěstitel Z.D.<br />

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)<br />

Trvalka. Užití: má hořkou chuť, silné desinfekční účinky, užívá se pouze omezeně. Prospěšná při<br />

gynekologických obtížích, v klimakteriu, snižuje pocení. Má široké antimikrobiální spektrum,<br />

systém močopohlavní, zažívací, dýchací. Zevně na nehojící se rány ke koupelím. Původ:<br />

PlantaNaturalis, pěstitel Z.D.<br />

Šalvěj muškátová (Salvia moschata)<br />

Dvouletá až vytrvalá bylina, vysoká 30 až 140 cm. Původní ve Středozemí, na Krymu, na Kavkaze,<br />

ve Střední Asii, v Íránu, Afghánistánu, u nás občas pěstována. Vzhledem k vysokému obsahu<br />

aromatických látek se užívá zejména ve voňavkářském a potravinářském průmyslu k aromatizaci<br />

některých výrobků (např. k aromatizaci umělých muškátových vín). Původ: ArcheNoah, pěstitel<br />

Z.D.<br />

Tabák okrasný (Nicotiana alata)<br />

„Regina de Noapte“ (česky Noční královna) Sběr v Banátu obci Sv. Helena. Okrasná rostlina s<br />

výraznou vůní (hlavně večer), v Rumunsku se údajně používá v kostele k ozdobě jako u nás bílé<br />

lilie u obrazu Sv. Panny Marie.(přímo od soukr. pěstitele), pěstitel G.E.<br />

Topolovka růžová-černá (Althaea rosea var. nigra hort.)<br />

Trvalka. seje se brzo na jaře. Rozsazuje se na 60x60 cm. V 1. roce vytvoří přízemní růžici listů, v<br />

52


dalších letech větvenou lodyhu až 2 m vysokou. Sbírají a suší se černé květy. Používají se jako<br />

potravinářské barvivo, do směsí čajů při nemocech z nachlazení a na vykašlávání.<br />

„topolovka červená Vršovice“ sběr u vlakového nádraží, květy mají různé odstíny červené barvy<br />

pěstitel G.E.<br />

"černá" semena původně získaná sběrem ze zahrad.pěstitel A.H.<br />

"růžová" semena původně získaná sběrem ze zahrad.pěstitel A.H.<br />

"červená" semena původně získaná sběrem ze zahrad.pěstitel A.H.<br />

„směs barev“ semena původně získaná sběrem ze zahrad.pěstitel A.H.<br />

Třapatka nachová (Rudbeckia sp.)<br />

Okrasná, léčivka, medonosná bylina, pův. ze Severní Ameriky<br />

- rostlina získaná odkopkem od soukromé pěstitelky. pěstitel A.H.<br />

Užanka psí jazyk (Cynoglossum officinale)<br />

dvouletka, prvním rokem listy, druhým kvete, výsev na podzim, nebo v dubnu, sušší stanoviště,<br />

léčivka, údajně působí dobře proti hryzcům - odpuzuje je svým zápachem, podle literatury se mají<br />

užankové listy vkládat do hryzčích chodeb. Nošena v botě chrání před napadením psem (odtud<br />

snad její název), jedovatá (obsah alkaloidů), v antice jako narkotikum, pěkné květenství s červenobordó<br />

květy, rostlina velmi medonosná. Od soukromého pěstitele. pěstitel G.E.<br />

Večernice vonná (Hesperis matronalis)<br />

Dvouletka. Večernička je tradiční bylinou vesnických zahrádek, a jak název napovídá, vydává svoji<br />

vůni se soumrakem. Květy jsou fialové, lilákové nebo bílé a tvoří hrozny podobné všem<br />

brukvovitým, tedy jako hořčice. Rozetře-li se list, vydá vůni a chuť jako řeřicha a užívá se stejně<br />

jako její ostré semeno za lék proti zastaralému kašli a prsním neduhům, pěstitel Z.D.<br />

Včelník moldavský - jednoletá bylina s krásnými modrými květy, listy vůní připomínají meduňku,<br />

za příznivých podmínek se na zahradě sama udržuje samovýsevem; rostlina velmi medonosná,<br />

semena získaná od soukromého pěstitele. pěstitel A.H.<br />

Witánie snodárná – aswagandha (Witania somnifera)<br />

Ašwagandha je v Indii používaná více než 4000let a patří mezi nejvýznamnější ayurvédské byliny.<br />

Sklízíme nať, anebo 3. rokem kořen, užíváme formou nálevu. Tato adaptogenní bylina stimuluje<br />

imunitu a léčí obrovské spektrum potíží, regeneruje nervový systém, vyživuje mozek a zlepšuje<br />

paměť... Vytrvalý až 120 cm vysoký na půdu nenáročný keř. Lilkovitá rostlina, semena se vysévají<br />

koncem března, po zmrzlých se vysazuje na venkovní slunečné stanoviště. Pokud nechceme pouze<br />

sklidit nať v 1. roce, na zimu ji přesuneme do světlé, chladné, ale bezmrazé místnosti, omezíme<br />

zálivku. Někdy může v zimě odumřít nadzemní část, ale na jaře zpravidla dobře obráží. U nás asi od<br />

r. 2009. pěstitel C.I.<br />

Yzop lékařský (Hysoppus officinalis)<br />

Jako koření při vaření luštěnin, do omáček, polévek, nádivek, zeleninových salátů nebo při výrobě<br />

likérů.... Víceletý polokeř, předpěstovat od dubna, výsadba po zmrzlých, spon 60x60cm, slunné<br />

polohy, chudší půda, nenáročný, modré medonosné květy.<br />

pěstitel C.I. U nás od r. 2006.<br />

53


pěstitel A.H.- samovýsev, původ neznámý.<br />

pěstitel Z.D.<br />

VEGETATIVNĚ MNOŽENÉ DRUHY<br />

Angrešt (Grossularia uva-crispa)<br />

„Karpíškova červená“ - původní keře po minulém majiteli na naší zahradě, není úplně odolný<br />

americkému padlí,záleží na ročníku,ale vyniká lahodnou až exotickou chutí, konzumní zralost<br />

polovina až konec července. Zasílám řízky angreštu na podzim. pěstitel A.G.<br />

Brambor (Solanum tuberosum)<br />

brambory několik týdnů před výsadbou narašíme či naklíčíme (na světle), abychom urychlili<br />

vegetaci. Zasílají se hlízy!<br />

U starých odrůd s hluboce zanořenými očky zvolíme vhodný typ kuchyňské úpravy (např. vaření<br />

na loupačku), případně počítáme s pracnějším loupáním syrových hlíz oproti současným moderním<br />

odrůdám, jež jsou téměř hladké (s velmi mělkými očky). Moučnaté odrůdy s vyšším obsahem<br />

škrobu využijeme zejména na přípravu kaší, bramborového těsta na bramborové knedlíky a další<br />

tradiční pokrmy. U bezvirozní sadby lze doporučit pokusit se dostupnými domácími opatřeními<br />

omezit zamoření hlíz virózami - např. volbou vhodné lokality (sadbové oblasti), prostorovou<br />

izolací (větší vzdáleností) od jiného porostu brambor, zakrytím netkanou textilií apod., (Původ 1):<br />

soukromý biopěstitel z Německa, (Původ 2): Valašské museum v přírodě, Rožnov pod Radh.,<br />

(Původ 3): Genová banka bramboru in vitro, VÚ bramborářský Havl. Brod (-tyto odrůdy získány<br />

jako bezvirózní sadba ze skleníku).<br />

„Aaran Victory“ - stará skotská odrůda (r.1918), slupka pěkná (modro)fialově zbarvená, dužina<br />

bílá, hlíza kulovitooválná příp. hruškovitá, střední až větší velikosti, očka zanořená, hluboká,<br />

středně pozdní, výnosná odrůda,(Původ 1), pěstitel G.E.<br />

„Boumoočky“ - naše krajová odrůda z oblasti Ledče nad Sázavou, očka hluboká, slupka fialově<br />

zbarvená, odrůda odolná agresivnímu viru Y,(Původ 3), omezené množství hlíz, pěstitel G.E.<br />

„Flora“ - naše stará odrůda, povolena 1939-1952, polopozdní a pozdní, hlíza podlouhlá,<br />

žlutohnědá slupka, dužina žlutá, hospodářská až stolní odrůda, středně podléhající plísni, odolná<br />

rakovině, virovým chorobám odléhá ojediněle, (Původ 3), omezené množství hlíz, pěstitel G.E.<br />

„Kardinál“ - naše stará odrůda, povolena 1938-1967, poloraná odrůda, hlíza kulovitooválná až<br />

oválná, střední až menší velikosti, očka mělká, dužina žlutá, slupka žlutohnědá hladká, kvalitní<br />

stolní odrůda pro konzum, velmi dobré chuti, lojovité konzistence, rakovině a strupovitosti vzdorná,<br />

dosti odolná virovým chorobám, středně odolná plísni. (Pamětník vzpomíná na rozšíření a dobré<br />

vlastnosti této odrůdy z 50. let zvoláním „lidičky, lidičky kardinál“ a hodnocením „chutná a dost<br />

úrodná odrůda“; dokonce slovník cizích slov pod heslem „kardinál“ uvádí, že jde o poloranou stolní<br />

odrůdu brambor ...),(Původ 3), omezené množství hlíz, pěstitel G.E.<br />

„Modřáky“ nebo také „Modroslupké“- naše krajová odrůda z Jindřichova u Hranic na severní<br />

Moravě, očka hluboce zanořená, slupka červenofialově zbarvená, hlíza střední až větší,<br />

pěstitel G.E. omezené množství hlíz<br />

pěstitel D.T.H. Omezené množství!<br />

54


„Norma“ - naše stará odrůda, povolena 1940-1950, polopozdní až pozdní odrůda, spíše pevnější<br />

konzistence, hlíza dlouze oválná, pravidelná velmi pěkného tvaru (pohledná brambora), která se<br />

velmi dobře škrábe, hlíza dosti velká se žlutohnědou slupkou a žlutou dužinou, velmi dobrá stolní<br />

odrůda na konzum, výborná i bramborové kaše, rakovině vzdorná, středně podléhá strupovitosti,<br />

poměrně dobře se vyrovnala s plísní bramborovou, (Původ 3), omezené množství hlíz, pěstitel G.E.<br />

„Pink fir Apple“ - stará angl. odr. před r. 1850, podlouhlé až velmi dlouhé hlízy, rohlíčkovitý až<br />

ledvinkovitý typ, někdy s výrustky, slupka tělově růžová, dužina žlutá, pevná, voskovitá, robustní,<br />

dosti odolná odrůda, středně pozdní, dobře skladovatelná, (Původ 1), (německy známé jako Rosa<br />

Tanenzapfen) pěstitel G.E.<br />

Cibule egyptská (patrová) Allium cepa var. proliferum<br />

(identifikace dle Lexikonu užitkových rostlin Gunter Steinbach, str.41).<br />

Cibule listová, která se používá na čerstvou nať stejně jako např. ošlejch nebo lze konzumovat i<br />

malé cibulky, tvořící se na květenstvích namísto semen. Tyto malé vzdušné cibulky mohou být ve<br />

dvou až třech patrech nad sebou (proto cibule patrová). Cibule je v naší rodině desítky let, po<br />

babičce, která jí měla "odjakživa". Nároky na pěstování má stejné jako ostatní cibuloviny, raší brzo<br />

na jaře. Zasílám nově vytvořené cibulky srpen-září. pěstitel A.G.<br />

Cibule šalotka (Allium ascalonicum)<br />

drobná cibule tvořící větší množství cibulek v trsu (lidově množilka, cibule špárková aj.), výsadba<br />

brzo na jaře - březen/duben, příp. i podzimní výsadba, do půdy ve staré síle, dobře se skladuje<br />

„Mičurinka“* - krajová ?, z Hané, drobné cibulky pěkné nafialovělé barvy, v trsu zpravidla 9-15<br />

cibulek, velmi chutná, do salátů, polévek, k masu, trpělivost při loupání, možno použít do polévky i<br />

neloupané cibulky, pěstitel G.E.<br />

Česnek (Allium sativum) – pacibulky – směs různých odrůd, omezené množství!<br />

Pěstování nabízeného česneku (zde ale pouze pacibulky) se věnujeme asi od r. 2004. Pacibulky jsou<br />

vegetativní části z květního stvolu u česneku typu «paličák», nikoli pravá semínka, tedy jde stejně<br />

jako při klasickém pěstování česneku o klonování. Česnek tvořící pravá semínka je rarita, pokud je<br />

někdo má, máme veliký zájem. Zde nabízíme pacibulky proto, že jednak nemáme dostatek<br />

česnekové sadby, kterou bychom mohli nabídnout, ale také proto, že sadba, kterou si z pacibulek<br />

vypěstujete, bude zdravější, protože bude zatížena pouze tzv. jednoletou půdní infekcí. Získat<br />

standartní česnek z pacibulek zpravidla trvá o rok déle než u pěstování ze stroužku.<br />

Podzimní výsev z pacibulek dává většinou v následujícím roce malé česneky dělené do stroužků<br />

(mráz stimuluje tvorbu stroužků).<br />

Výsev pacibulek časně z jara dává většinou jeden malý česnek, který není dělený do stroužků a<br />

který se stejný rok napodzim použije jako kvalitní sadba pro vypěstování česneku v plné velikosti.<br />

Pro získání pouze česnekové natě do kuchyně zvolíme jarní nebo podzimní výsev z pacibulek<br />

nahusto.<br />

Při pěstování česnek nemoříme, nehnojíme, nevyštipujeme květy (pouze po vytažení česneků ze<br />

země můžeme květy a poupata ostříhat a naložit do slané vody nebo do láku jako dochucovadlo).<br />

Dodáváme do poloviny března (pro jarní výsev), zájemci o velké pacibulky pro podzimní výsev nás<br />

můžou kontaktovat od srpna do října. Zasíláme v obálce – úhrada jako u semínek.<br />

„pacibulky – velké, «Pospa»“<br />

Nižší rostlina s většími pacibulkami. Pochází z pozemku v Českém Středohoří, který byl od doby<br />

Sudetských Němců opuštěný, česnek rostl planě v louce, kde jej našel kamarád šlechtitel Jiří<br />

Pospíšil a vzal jej zpátky do kultury. Tento typ může v dobrých podmínkách z podzimního výsevu<br />

55


pacibulek vytvořit standartní česnek. omezené množství! pěstitel C.I.<br />

„pacibulky – malé“<br />

Vyšší rostlina s menšími pacibulkami. Různé druhy česneku sebrané od místních pěstitelů (jsme v<br />

česnekářské oblasti). Po několik let pěstovány ekologicky, bez mořidla. U tohoto typu by byl z<br />

podzimního výsevu výnos velmi malý (maličké stroužky), lepší je výsev jarní, při kterém získáme<br />

jeden nedělený česnek, který na podzim použijeme jako kvalitní sadbu. omezené množství! pěstitel<br />

C.I.<br />

Dobromysl klasnatá (Origanum vulgare subsp. prismaticum)<br />

„Záblatí ≈ Sablat“ (or AL72) SUD. Vzácnější poddruh s delšími klasy, teplomilný, kvete později<br />

(od srpna do mrazu). Byla pěstovaná hlavně v pohraničí. Cizosprašná, může se křížit s d. obecnou.<br />

Čistou linii lze zachovat jen rozdělením trsů a odstraněním samovýsevů. Zajímavá jako podzimní<br />

medonosná bylinka.<br />

Sazenice březen. pěstitel A.L.<br />

Kostival lékařský (Symphytum officinalis)<br />

Typická slizovitá droga, čerstvý obklad ze strouhaného kořene, nebo tinktura v alkoholu či mast<br />

pomáhá hojení zhmožděnin a poškozených kostí, naraženin a zlomenin. Zasíláme VEGETATIVNÍ<br />

části. pěstitel Z.D.<br />

Listopadky venkovské/selské (Chrysanthemum x morifolium= Dendranthemum x grandiflorum<br />

hybr.)<br />

Chrysantémy japonského císaře? Výstavní obři, první cena v Londýně? Nabarvené na zeleno pro<br />

kosmetický salón v Paříži? „Modrá chryzantéma“ cikánky Karla Čapka? Armáda květináčů přímo<br />

ze skleníku na hřbitov, odsouzené k smrti při prvním mrazu? Ne, tady jsou jenom staromódní<br />

podzimní společnice, pomalu mizející, které sladce připomínají jako staré tety, že podzim života<br />

může ještě kvést. Jen ranné linie, které dokážou vykvést na zahradě i v podhůří (u nás začínají od<br />

půli července do konce září); všechny původem ze starých Pošumavských zahrádek, tedy ČS &<br />

HOR. Tímto děkujeme všem zahrádkářkám, které nám je věnovaly. Mrazuvzdorné trvalky,<br />

přezimují pod sněhem. Odolnost vůči holomrazům není u všech dokonalá (jak ukázal únor 2012),<br />

tabulka uvádí 2 stupně: A– silná, oddenky stačí přikrýt jako chvojím lodyhami sestříhanými na<br />

podzim; B– neúplná, třeba namnožit na několik trsů (něco zahyne při holomrazech), nebo<br />

přezimovat ve studeném skleníku. Vyžadují slunce a průměrně výživnou propustnou půdu bez<br />

plevele. Na příliš výživné půdě rostou moc do výšky a potřebují větší oporu. Udusat nory krtků před<br />

zimou, aby nové kořeny neuschly. Množení dělením trsů nejlépe v dubnu, nebo pevné odrůdy také<br />

v září v době květu. Pro pokročilé pěstitele: bylinné řízky v květnu. Existovaly tisíce odrůd, snad<br />

už nejsou identifikovatelné. Vzdáváme pokus určování, nabízíme je pod přezdívkou, s rozlišnými<br />

znaky a fotkou.<br />

Sazenice první dekáda dubna. pěstitel A.L.<br />

linie přezdívka barva tvar úboru průměr<br />

úboru<br />

(cm)<br />

002 fialová<br />

pampeliška<br />

065 starorůžová<br />

pampeliška<br />

purpuro-fialová<br />

světlo-růžová<br />

uprostřed nádech<br />

nachový<br />

pampeliška (plnokvětý,<br />

vnější květy vodorovně<br />

odstálé)<br />

výška<br />

max<br />

(m)<br />

6,5 0,9 B<br />

pampeliška 7 0,8 A<br />

holomrazy<br />

56


066 medová<br />

pampeliška<br />

všechny barvy<br />

medu během<br />

květenství, od<br />

skoro bordó do<br />

hnědo-žluté<br />

cihlová červeň<br />

pampeliška 7 0,9 A<br />

125 cihlová<br />

kopretina<br />

jednoduchý (žlutý terč<br />

drobných květů)<br />

7 1,15 A<br />

127 smetanověžlutá<br />

světlo-žlutá, pak jednoduchý 6,5 1,1 B<br />

smetanová, pak<br />

kopretina fialově zbarvená<br />

131 žloutek žloutkově žlutá půlkulatý (plnokvětý, vnější 5 1,3 A<br />

květy zahnuté dolů)<br />

135 citrónová citrónově žlutá pampeliška 5 0,9 A<br />

pampeliška<br />

137 lososová světle růžovolososová<br />

jednoduchý 6,5 0,9 B<br />

kopretina<br />

144 růžová světle růžová<br />

5,5 0,65 A<br />

chudobka<br />

polo-plný (během<br />

květenství se objevuje malý<br />

žlutý terč)<br />

Jahodník (Fragaria sp.)<br />

Plody menší , tmavší barvy, velmi aromatické ( chutí připomínají lesní jahody), zralost konec<br />

června-začátek července, poskytuji sazeničky v létě pěstitel A.G.<br />

Máta peprná (Mentha piperita)<br />

vytrvalá, vegetativní množení oddenky, tmavě zelený list, intenzivní, až velmi ostrá mentolová<br />

mátová vůně, na čaje. Zapleveluje. Posílají se oddenky. Zasílané oddenky umožňují poslání v<br />

dopise, tedy poštovné a balné jako semen. pěstitel G.E.<br />

Máta bergamotová (Mentha x piperita subhybr. citrata = x piperita x aquatica)<br />

′Bergamote′ (me AL11) ze zahradnictví ve Švýcarsku 1994. HOR, EU: v Čechách nebyla skoro<br />

nikdy pěstovaná. Máta s originálním bergamotovým arómatem (jako Citrus bergamia z jižní Itálie /<br />

čaj Earl Grey) byla už zaznamenaná švýcarsko-německým botanikem Ehrhartem koncem XVIII<br />

století. Je sterilní, v přírodě neexistuje, patří tedy k evropskému kulturnímu dědictví. Po porovnání<br />

několika kultivarů této skupiny, ′Bergamote′ vyšla jako nejsladší a jediná beze stopy hořkosti,<br />

lahodná na čaj (vyluhovat ne víc než 7 minut) a na kořenění sladkých koláčů, zmrzlin a müsli.<br />

Odolná.<br />

Oddenky březen, pěstitel A.L.<br />

Máta huňatá (Mentha x villosa = spicata x suaveolens)<br />

″Katka″ (me AL163)″* ČS & HOR, od soukromé pěstitelky; její babička ji pěstovala na čaj již<br />

v 60. letech na Prachaticku. Lahodné, jemné aroma máty zelené (obsahuje karvon, na rozdíl od<br />

ostrého mentholu máty peprné). „Chlupatá“ jako bývají staré odrůdy, nehodí se tedy do pokrmů, jen<br />

na čaj. Je to sterilní hybrid v přírodě neexistující. U nás kdysi hojně pěstovaný, z trhu vymizel. Tato<br />

linie nepřestala být pěstovaná, předávaná z pokolení na pokolení. Ale «v některých územích (tuto<br />

mátu) lze nalézt pěstovanou či ± zplanělou v každé obci… Provází lidská sídliště bez ohledu na<br />

výškové stupně» (Štěpánek 2000- Květena ČR). Je to jeden z běžných pozůstatků přeživších<br />

od roku 1946 u rozvalin. K dispozici jsou též, z bývalých šumavských osad: Albrechtovice ≈<br />

57


Albrechtschlag (me150), Repěšín ≈ Repeschin (me165), Sviňovice ≈ Schweinetschlag (me167),<br />

Nový Brunst ≈ Neu Brunst (me168), Horní Světlé Hory ≈ Oberlichtbuchet (asi 1000m.n.m.,<br />

me171). Pokud trváte na určitém původu prosíme o zdůvodnění, jinak zašleme základní linii<br />

„Katka“<br />

Oddenky březen, pěstitel A.L.<br />

Máta jemná (Mentha x gracilis ‘Subspicata‘ = arvensis x spicata)<br />

"Mytiny ≈ Kropfschlag" (me 170)* SUD. V bývalé Novohradské osadě. Tento hybrid byl pěstován<br />

převážně v teplejších oblastech. Mívá nasládlé aróma, kvůli kterému se nazývá na Západě „máta<br />

ananasová“.<br />

Oddenky březen. pěstitel A.L.<br />

Máta dlouholistá-sladká (Mentha x niliaca = longifolia > x suaveolens)<br />

"Březová Lada ≈ Birkenhaid" (me 166) SUD & HOR. U zaniklé šumavské osady, porost této dost<br />

vzácné máty vypadá zdaleka jako máta dlouholistá, běžný divoký druh. Od ní se ale liší<br />

rozvětvenými chlupy a hlavně příjemným karvonovým aromatem (divoká máta dlouholistá má<br />

aroma nepříjemné a nepoužitelné na čaj). To svědčí o bývalém křížení s mátou středomořskou, tedy<br />

o původu zahradním.<br />

Oddenky březen. pěstitel A.L.<br />

Mořena barvířská (Rubia tinctorum)<br />

″Lausanne“ (ru AL1) Botanická zahrada Lausanne (CH) 1980. ZAP. Co mají společného turecký<br />

fez, napoleonský voják a tibetský mnich? Mořenovou červeň! Původ středozemský a Blízký<br />

Východ. Až do 19. století byla pěstovaná skoro v celé Evropě i v Čechách. Od osudného r.1868<br />

prakticky odsouzená k zániku: její účinná látka alizarin se začala vyrábět uměle a levněji. I zplanělé<br />

pozůstatky v Česku dávno zmizely. Pnoucí, až 1,5-2m vysoká. Složité široké kořenové ústrojí<br />

obsahuje silné tmavočervené barvivo; snadno se suší a báječně barví (nejen) velikonoční vejce!<br />

Oddenky březen. pěstitel A.L.<br />

Mořská cibule (botanicky snědek ocasatý Ornithogalum caudatum (Aiton) Maire = Ornithogalum<br />

longibracteatum Jacq.)(False Sea Onion)) - pokojová rostlina a stará léčivka, užití obdobné jako<br />

aloe - např. na vnější nehojící se rány přiložit kousek listu poklepaný (narušený) nožem. Rostlina<br />

našich (pra)babiček. Pěstování snadné, v květináči doma (v letě možno umístit ven), půda<br />

propustná, spíše chudší. Zálivka méně často, nepřemokřovat. Zasíláme 1 cibulku. Omezené<br />

množství cibulek. pěstitel G.E.<br />

Mydlice lékařská (Saponaria officinalis) + viz také druhy množené semenem část ROSTLINY<br />

LÉČIVÉ, KOŘENINOVÉ, BARVÍŘSKÉ, PLEVELE A JINÉ!<br />

Léčebně: kořen, někdy i kvetoucí nať, odvar ředí hleny v průduškách, je antimykotický a<br />

antibakteriální, léčí poruchy metabolismu. Mydlice je výborná přírodní náhražka šamponu, vlasy<br />

jsou po umytí mydlicovým odvarem hebké a vláčné. Odvar: 1-2 polévkové lžíce drobně krájeného<br />

kořenese vhodí do 1 l vařící vody, 15 minut se luhuje a po zchladnutí se vzniklým roztokem řádně<br />

propláchnou vlasy, vlasy se dál neoplachují, nechají se uschnout přirozeným teplem. Lze použít i na<br />

lehce špinavé prádlo. Barvířská rostlina, dekorativní. Víceletá, živnější, vlhčí půda, světlo,<br />

nenáročná. Z původního divokého porostu v naší zahradě. Oddenky zasíláme balíčkem na jaře nebo<br />

na podzim. pěstitel C.I.<br />

pěstitel A.G.- pochází od bývalé obecní školy v Kramolíně, zasílám oddenky rostliny na podzim.<br />

Netřesk střešní (Sempervivum tectorum)<br />

vytrvalá stálezelená sukulentní bylina, tvoří růžici dužnatých listů, půda sušší, výsluní, nenáročný,<br />

58


ozmnožování nejjednodušeji dceřinnými růžicemi. Dříve vysazován na střechy jako ochrana před<br />

bleskem (ne-třesk, hromotřesk), užití i jako léčivka (čerstvý list např. na drobné poranění,<br />

popáleniny, píchnutí hmyzem, hemoroidy apod), možno vysazovat do skalek, na suché zídky apod.<br />

Netřesk je mimořádně odolný druh, který na střeše snáší výheň letních veder i třeskutý mráz v zimě.<br />

Poskytují se rostliny.<br />

„Netřesk střešní“*- rodinná odrůda, bezproblémové pěstování, využívaná jako léčivá – při bolesti<br />

vkládán např. utržený netřeskový lístek do ucha, pěstitel G.E.<br />

Oměj zahradní (Aconitum x cammarum L.)<br />

*SUD & HOR. Pozor jedovatý. Staré (před 18 stol.) umělé hybridy. Květ fialový, dvoubarevný<br />

nebo vzácně bílý. Sterilní, množení výhradně dělením oddenků. Výskyt tedy vždy ze zahrad:<br />

«přetrvává na svém stanovišti, i když zahrádka již neexistuje; nové lokality vznikají i neúmyslně<br />

např. odhozením vykopnuté rostliny na smetiště. Mnohá místa, kde byl vysazen nebo zplaněl, dnes<br />

působí dojem přirozeného stanoviště» (Skalický 1997- Květena ČR). V pohraničních horách byl<br />

tento odolný druh snad hojně pěstován, tak jak to pozoroval Karel Čapek v severním podnebí:<br />

«Lofoten… u každého dřevěného domku zahrádku, kde slavně a skoro freneticky kvete oměj a<br />

ostrožka...– jaká slavnost květů tady nad polárním kruhem!» (1936- Cesta na sever). Máte na<br />

vybranou dvě barvy:<br />

„fialovo-bílý“ (viz foto): Repěšín ≈ Repeschin (ac 03) , Veveří ≈ Piberschlag (ac 08), Perlovice ≈<br />

Perletschlag (ac 09)<br />

„fialový“: Sviňovice ≈ Schweinetschlag (ac 04) Dům sestry Barky, samota na Šumavě, byl zbořen<br />

asi koncem 60.tých let. Dnes pouze zbytky zahrady v melancholickém zarostlém prostředí. Nový<br />

Brunst ≈ Neu Brunst (ac 07).<br />

Pokud trváte na určitém původu prosíme o zdůvodnění, jinak zasíláme ac03 & ac04.<br />

Hlízy březen, 1 objednávka = obě barvy. pěstitel A.L.<br />

Ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys)<br />

Půdopokryvná nízká, léčivá trvalka, kvete růžovofialovými drobnými květy od poloviny léta, z listů<br />

a lodyh lze připravit čaj při bolesti krku, žaludečních obtížích. Pochází od kamarádky, mám jí asi 7<br />

let. Zasílám oddělek na jaře či na podzim. pěstitel A.G.<br />

Pažitka (Allium schoenoprasum)<br />

běžná, dobře známá oblíbená zelenina, vyséváme po špetkách do hnízd, cizosprašná, při<br />

maloplošném udržování odrůd a příznivém utváření terénu (t.j. např. mezi odrůdami jsou přirozené<br />

či umělé překážky jako keře, stromy, budovy; jsou zde kvetoucí rostliny s bohatou nabídkou květů<br />

pro hmyz, porosty jsou napříč směru větru apod.) v okolí ve vzdálenosti 150 m nesmí kvést jiná<br />

odrůda.<br />

„Pažitka jemná (All AL 10)“* typická pažitka, s jemným tenčím listem, rychle a dobře obráží po<br />

řezu, využití běžné pažitkové (např. do polévek, na chleba s máslem aj), u dárce získáno před rokem<br />

1970, od pěstitele A.L. Tato odrůda zdá se tvoří méně semen ale snadno se množí vegetativně.<br />

Zasíláme malé oddělky z trsu. pěstitel G.E.<br />

Pelyněk brotan (Artemisia abrotanum)<br />

vytrvalý polokeřík, dříve typická rostlina selských zahrádek a velmi ceněná léčivka zvaná lidově<br />

„boží dřívce“ ("léčivější než heřmánek") na hojení ran, regeneraci tkání, protirevmatické působení,<br />

na žaludek, i jako koření (k masitým pokrmům), prostředek proti molům. Množí se vegetativně<br />

řízky, které na jaře zapícháme šikmo do země a zaléváme. Zasíláme řízky, které ale umožňují<br />

zaslání v dopise, při objednávání brotanu poštovné a balné jako u semen.<br />

59


„Bystřický“* - odrůda z Bystřice nad Olší,řízky, pěstitel G.E.<br />

„Nitranský“* - získáno od léčitelky ze severních Čech, původně ze Slovenska (Nitra),řízky, pěstitel<br />

G.E.<br />

„Valašský“*-, krajový, rodinná odrůda, mohutný, méně větví, robustní, výška až 2 m, (za vlhkého<br />

počasí dorostl do výše 2,3 metru, nejvyšší ze sbírky našich brotanů) velmi odolný nepříznivým<br />

vlivům. pěstitel G.E.<br />

„Kočár“* – sběr ze západních Čech, lokální typ?, jemný list, více větví, nižší vzrůst asi 1 m<br />

vysoký, žádá asi častější sestřih, řízky. pěstitel G.E.<br />

„Z Budislavi“ * brotan od soukromého pěstitele, který ho používá jako přirozený prostředek proti<br />

škůdcům u včel („Dostal jsem sazeničku před mnoha lety s tím, že je dobrá pro včely, které také<br />

mám. Víc nic. Nevěděl jsem ani k čemu by se hodila, protože nekvete. Alespoň u mne. Zkoušel jsem<br />

vše možné a přišel jsem na to, že nevoní molům v zásobních plástech. Od té doby nemusím zásobní<br />

plásty přes zimu sířit, ale proložím je natí této rostliny. Moli do nich nejdou.“)<br />

pěstitel Z.D. původ: <strong>Gengel</strong>. Rostlina- řízky na jaře!<br />

Plamenka latnatá (Phlox paniculata L.)<br />

″Horní Záblatí ≈ Ober-Sablat″ (phl AL11)″* Pozůstatek ze Sudet na Prachaticku, proto asi<br />

odolnější než ostatní floxy v naší zahradě, mohutný a zelený až do mrazů. Přežil v kopřivách pod<br />

šeříkem, od 60. let znovu pěstovaný na stejném místě. Purpurovorůžový.<br />

Oddenky březen, pěstitel A.L.<br />

Prha stepní (syn. Arnika Chamissonova ( Arnica chamissonis)+ viz také druhy množené<br />

semenem část ROSTLINY LÉČIVÉ, KOŘENINOVÉ, BARVÍŘSKÉ, PLEVELE A JINÉ!<br />

Trvalka. Původem ze severní Ameriky. Zakoupena před lety v zahradnictví, dělám z ní tinktury a<br />

masti jako z arniky horské (Arnica montana) též účinná, zasílám oddenky rostliny na podzim.<br />

pěstitel A.G.<br />

Pustoryl věncový (Philadelphus coronarius) známý také jako nepravý jasmín<br />

Tradiční okrasný keř venkovských zahrad, dnes již méně běžný. Keř po původním majiteli na mé<br />

vlastní zahradě,vzrůst 1-4 m,velký rozložitý, kvete VI bílými květy s typickou jasmínovou vůní, po<br />

usušení se však tato vůně nedochová. Zasílám řízky. pěstitel A.G.<br />

Pivoňky křovité (Paeonia sp.)<br />

pro individuálního zájemce na jaře po předchozí dohodě na výměnu za jiné zajímavé trvalky<br />

odkopek ze čtyř druhů plnokvětých pivoněk křovitých kvetoucí bíle, červeně, růžově. Vše rostliny<br />

po původním majiteli, stáří nejméně 30 let. pěstitel A.G.<br />

Růže bílá (Rosa x alba, pravděpodobně x damascena x canina)<br />

„pohraniční“ (ros AL03) SUD & HOR. Tato růže má svůj příběh: zažila smíšené manželství Češky<br />

a Němce a jejich děti, písničky v obou jazycích s harmonikou, i borůvkový koláč ve svém stínu.<br />

Viděla odsun sousedů a zboření vesnice Milešice ≈ Oberschlag. Rodinu jsme znali.<br />

Starý hybrid, možná od středověku; kdysi běžně pěstovaná, nyní vyšla z módy. Polopnoucí (2m<br />

vysoká), odolná, kvete brzo před ostatními růžemi, bílé plné květy s růžovým nádechem (viz foto) a<br />

jemnou vůní.<br />

Sazenice březen. pěstitel A.L.<br />

60


Rybíz červený (Ribes sp.)<br />

„Nepomucký“ blíže neurčená odrůda, konzumní zralost konec července, nalezeno v Nepomuku na<br />

místě bývalé staré zahrady, zasílám řízky na podzim, pěstitel A.G.<br />

„Po babičce Pavelkové ze Zdic“ blíže neurčená odrůda , konzumní zralost velmi pozdní (až konec<br />

srpna), typické dlouhé hrozny, po otrhání vydrží minimálně týden v chladu bez újmy. Tento keř má<br />

moje maminka na zahradě po bývalé majitelce, stáří keře nejméně 50 let, zasílám řízky na podzim,<br />

pěstitel A.G.<br />

„Růženka z Kramolína“ blíže neurčená odrůda, zralost spíše pozdní (konec VII, začátek VIII),<br />

neopadává z keře, věrně čeká na sklizeň, zasílám řízky na podzim, pěstitel A.G.<br />

Rybízy červené a bílé (Ribesia)<br />

Zatím málo odrůd identifikovaných, předválečné linie zde nabízené pod přezdívkou a číslem<br />

dlouhodobě vyhledáváme a opečováváme. Zároveň pěstujeme z různých zdrojů (šlechtitelská<br />

stanice Velké Losiny, švýcarské sdružení Pro Specie Rara, USDA Corvallis, Výzkumný ústav<br />

ovocnářský Holovousy atd.) porovnací sbírku známých kultivarů pro postupné určení starých linií.<br />

Rybízy pochází většinou ze dvou evropských druhů a jejich hybridů: Ribes petraeum roste nad<br />

1000m na balvanech i na suti, jako předurčený vynořit se z rozvalin v drsném podnebí i několik<br />

metrů od mateřské rostliny. Ribes vulgare je naopak „mazlíček“, roste v písčité výživné půdě<br />

v západoevropských nížinách, jeho odrůdy jsou náročnější a náchylné na antraknózu, tedy<br />

nevhodné do horských oblastí. Cizosprašné, pro zachování odrůd množení pouze vegetativní.<br />

Sazenice březen.<br />

Zatím předběžná nabídka. Asi 70 patrimoniálních linií je ve fázi přepěstování, množení a určování.<br />

„Bílý z Máchalky“ (riru AL08) HOR. Nalezený 2003 v dávno opuštěném meruňkovém sadu<br />

Máralky v Proseku (Praha 9). Sad byl sázený ve 20.ém století. Původ a identita této linie neznámé;<br />

ale odolnější než „Bílý z Pardubic“ v podhorských podmínkách (méně antraknózy, mohutnější růst),<br />

proto ho tady nabízíme pro podhůří.pěstitel A.L.<br />

„Bílý z Pardubic“ (riru AL01) (R. vulgare). ČS. Předválečný, v 70-ých letech přesazený do<br />

Pošumaví. pěstitel A.L.<br />

‘Rondom‘, linie „Slzovitý ze Záblatí“ (riru AL03) HOR. Vysazený v 70.ých letech z přebytků<br />

místního sadu, tedy původ nejasný. Kultivar ‘Rondom‘ byl došlechtěn teprve v 1949. Bujný zdravý<br />

růst a obrovský výnos v podhůří a zcela jiný charakter a užitek plodů: velká světle červená bobule,<br />

často slzovitého tvaru (viz foto). Málo šťavnatý, ale masitý a sladší; nehodí se tedy na moštování,<br />

ale je báječný na želé (tuhne bez dodaného pektinu, i v těsně uzavřených skleníčkách). pěstitel A.L.<br />

Topinambury (Helianthus tuberosus)<br />

zelenina s jedlými hlízami množící se vegetativně, nenáročná, vysazujeme na podzim nebo na jaře<br />

menší hlízy, dostatečně daleko od sebe (dorůstá až do 3 m výšky), hlízy pojídáme syrové příp.<br />

povařené a smažené v těstíčku apod., „šišaté“ hlízy neškrabat, ale umýt kartáčkem. Kvete pozdě na<br />

podzim. Mrazuodolný, přezimuje v zemi, ve sklepě se kazí, nať - krmivo pro domácí zvířata,<br />

zapleveluje! zasílají se hlízy!<br />

„topinambur bílý“ - bílé, světle zbarvené hlízy, zdravý růst, hlízy nasazené poměrně kompaktně<br />

pod trsem, pěstitel G.E.<br />

61


„topinambur růžový (h AL 1)“ Helianthus tuberosus rose<br />

odrůda topinamburů růžového (až růžovomomodravého) zbavení hlíz, ranější odrůda s časným<br />

květem a spořejším olistěním než u topinamburu fialového, využití např. na salát po syrovu (hlízy<br />

nastrouháme na nudličky, smícháme s najemno nasekanými lístky pampelišky a zalijeme zálivkou<br />

z olivového oleje, balsamikového octa, soli, pepře a hořčice) původ:70. léta švýcarský pěstitel,<br />

získáno od pěstitele A.L., pěstitel G.E.<br />

„malý fialkový“ -hlízky drobné, ale velmi pěkné, s příjemným fialovým zbarvením , mrazuodolný,<br />

kvete již v srpnu a září, rostlina dekorativní květem a taktéž tmavým listem, dříve s Seznamu tato<br />

odrůda nedopatřením vedena jako topinambur bambulinatý (Helianthus strumosus) pěstitel G.E.<br />

Všedobr (Imperatoria ostruthium)<br />

„Křišťanovice ≈ Christelschlag“ (imp AL06), rozvalina 810m. EU, SUD & HOR. Názvy<br />

Imperatoria (císařovna), Meisterwurz (magisterský kořen) i všedobr znamenají, jak velkou léčivou<br />

pověst měl tento druh. Zdá se, že by si zasloužil další výzkum. Kdysi hojně pěstovaný pro<br />

léčitelství, likéry i jako koření. V ČS není tuzemský. Typicky spojený s dějinami Sudet: původem<br />

z Alp, germanské populace ho rozšířily do hor severní Evropy. Přežívá u zalesněných rozvalin<br />

v pohraničí. Roste nejlépe ve výživné mokré půdě. Hnědý plazivý rozvětvený oddenek (viz foto)<br />

má silné bohaté aroma (směs anděliky, celeru, trochu hořkosti a pepře). Dal by se považovat za<br />

evropský zázvor. Vyluhovaný ve slivovici s cukrem, dává dobrý hnědý likér. Lze ho snadno sušit,<br />

pak strouhat / mlít, například do hruškového kompotu. Podle nás je to momentálně podceněná<br />

bylina.<br />

Oddenky březen. pěstitel A.L.<br />

OVOCE, DŘEVINY<br />

Pokud se chcete věnovat starým a krajovým odrůdám ovoce, soustřeďte se zejména na ty, které<br />

rostou ve vašem nejbližším okolí. Jsou přizpůsobené místním podmínkách a osvědčené, mají<br />

v místě tradici. Z nich odebírejte rouby a z nich by měly v ideálním případě pocházet i podnože. U<br />

jádrovin je roubování snadné, pokud jste začátečníci, můžete požádat o pomoc šikovného souseda<br />

nebo nějakého staršího člověka, „který to umí“. Rouby je třeba odebírat ze zdravých stromů!!<br />

Následující nabídka semenáčů, roubů a již naroubovaných jedinců apod. různých druhů je<br />

orientační. Konkrétní podmínky, způsob odběru stromků apod. je třeba vždy dohodnout<br />

individuálně s nabízejícím. O rouby je třeba se hlásit ihned - co nejdříve, protože rouby nutno<br />

odebírat v době vegetačního klidu (nenarašené!).To platí i pokud budete roubovat sami z místních<br />

zdrojů.<br />

U ovoce, které nesázíte na rok či dva ale na dlouhou dobu, je nutno předem dobře zvážit, zda se<br />

ten který druh nebo odrůda do Vašich podmínek hodí, jaké jsou jeho vlastnosti pěstitelské i<br />

konzumentské, zda bude mít dostatek místa (stromy dorostou značných rozměrů) apod., abyste<br />

později nebyli zklamáni a vyvarovali se třeba toho, že vysadíte druh, který u Vás bude krnět a<br />

živořit nebo že si naroubujete „nechutná a malá“ jablka.<br />

Broskvoň obecná (Prunus persica)<br />

"odolné broskvoně" původně od nějakého pěstitele z Vysočiny. Plody jsou chutné, menší (dá se<br />

ovlivnit probírkou), jdou dobře od pecky i loupat, výborné na kompoty, džemy nebo zamrazit. po<br />

odumření části stromku roste dál z jiné větve. pěstuji ji v poloze kde se nedaří meruňkám, buď<br />

jako stromek nebo jako keř. Plodí přibližně 3-4 rokem až koncem léta, nabízím nestratifikovaná<br />

semena pěstitel H.V.<br />

62


JABLONĚ - ROUBY:<br />

„Batul“– původem ze Sedmihradska, pěstována zejména na Slovensku. Pravidelně kulovité a husté<br />

koruny působí i okrasně, zejména v době podzimního vybarvování listů. Po opadu listů zůstává<br />

ovoce dlouho na stromě. Jablíčka vyrovnaná, menší, napůl žlutá, napůl červená. líbivá. Chuť<br />

průměrná. Poměrně odolná k strupovitosti. pěstitel S.B.<br />

„Grávštýnské“– jedna z nejchutnějších podzimních odrůd má původ v Německu (konec 18. století).<br />

Ovoce je velmi variabilní ve tvaru, říká se, že každý kraj má své Grávštýnské. Ceněná je obzvlášť<br />

červená variace. Plody jsou velké, velmi šťavnaté, harmonické lahodné chuti a výrazné vůně.<br />

Vydrží obvykle do Vánoc, z vyšších poloh, kde se jí obzvláště daří, i déle. pěstitel S.B.<br />

„Jadernička moravská“– odrůda z východní Moravy, pěstuje se dosud hojně na Valašsku. Má<br />

mnoho typů odlišných tvarem, velikostí i barvou. Nejchutnější jsou prý typy s čistě žlutými plody.<br />

Nabídka zahrnuje rouby žlutoplodých i načervenalých typů. Stromy rostou silně, později plodí, ale<br />

dožívají se velmi vysokého věku. Nenáročná mrazuvzdorná odrůda, vhodná do vyšších poloh.<br />

Některé typy trpí značně strupovitostí. Ovoce je menší, většinou žluté, velmi šťavnaté, sladké,<br />

chutné. Vydrží do jara. Hodí se k jídlu i na zpracování. pěstitel S.B.<br />

„Krasokvět žlutý“ – stará americká odrůda (konec 18. století) se žlutými vysokými plody, které<br />

připomínají Golden Delicious, jsou však žebernatějšího tvaru a kyselejší chuti. Stromy rostou<br />

nápadně převisle. Plody jsou velké, žluté, šťavnaté, vydrží do jara. pěstitel S.B.<br />

„Kožená reneta“ -sklizeň co nejpozději, slupka drsná, kožnatá, později zelenozlatavá až do<br />

červena, dužina vonná, žlutá, vynikající na kuchyňské úpravy-moučníky, křížaly. Původ<br />

pravděpodobně Francie, stáří nejméně 400 let, kvete středně pozdě, špatný opylovač. Původní<br />

stromy na naší zahradě, zasílám rouby, které je nutno odebrat v době vegetačního klidu: ledenúnor<br />

(nutná včasná objednávka), pěstitel A.G.<br />

„Matčino“ - sklizeň září říjen, podzimní aromatické jablko, v listopadu již moučnatí, slupka tmavě<br />

červeně mramorovaná s oranžově žlutou barvou, původ USA, střední a vyšší polohy, kvete středně<br />

pozdě, vhodnými opylovači jsou Ontario, Malinové holovouské, Panenské české, Parména zlatá,<br />

Delicius, Baumannova reneta. Původní stromy na naší zahradě, zasílám rouby, které je nutno<br />

odebrat v době vegetačního klidu: leden-únor (nutná včasná objednávka), pěstitel A.G.<br />

„Ontário“ - velmi spolehlivá odrůda s pravidelnou plodností,s tarší odrůda pochází z Kanady ,<br />

sklizeň říjen, zralost leden, skladovatelnost podle kvality sklepa až do dubna, slupka světle zelená s<br />

růžovým líčkem, pro střední polohy, kvete středně pozdě, dobrý opylovač, vhodnými opylovači jsou<br />

Baumannova reneta,Coxova reneta, Gdánský hranáč, Jonathan. Původní stromy na naší zahradě,<br />

zasílám rouby, které je nutno odebrat v době vegetačního klidu: leden-únor (nutná včasná<br />

objednávka), pěstitel A.G.<br />

„Průsvitné letní“ – stará ruská odrůda. Tradiční velmi raná letní odrůda, lidově zvaná např. jako<br />

Žňovky, Skoráky, Žitavky, Letňáky či Letní jablka, zraje již od konce července, postupně, proto se<br />

hodí zejména na zahrádky. Ovoce je podle úrody různě velké, zelené, ve zralosti žluté, výrazně<br />

aromatické, osvěživě nakyslé. Je určeno k okamžité spotřebě, rychle moučnatí. Ve vlhku trpí<br />

strupovitostí, mrazuodolnost má velmi dobrou. pěstitel S.B.<br />

„Strýmka“– stará odrůda pravděpodobně německého původu, u nás značně rozšířená prakticky ve<br />

všech krajích. Hodně se vysazovala zvláště do stromořadí. Roste silně, zdravě a dožívá se<br />

63


vysokého věku. Nezmar co se týče nároků na prostředí: extrémní mrazuodolnost stromů i celkově<br />

vysoká odolnost plodů. Pozdě vyzrává, raději tedy pěstovat v teplejších oblastech. Nicméně i<br />

v drsnějších polohách dobře plodí, jen ovoce je méně chutné. Má vejčitý tvar, ne příliš lákavou<br />

zelenou barvu s červeným žíháním a ostřejší kyselou chuť. Vydrží dlouho do jara, někdy se stane, že<br />

nezmrzne ani venku. pěstitel S.B.<br />

„Vlkovo“ – krajová odrůda z Boskovicka (okres Blansko), vypěstoval ji školkař Vlk ve Vanovicích.<br />

Roste silně a zdravě,.vyvine se v mohutné koruny se sytě zeleným olistěním. Odolává dobře<br />

rakovině a mrazu, vhodné zejména do chladnějších poloh. Uzrává již v září, do konce listopadu<br />

zmoučnatí, nedá se skladovat. Vyniká neobyčejně vysokou a pravidelnou úrodou, hodí se na<br />

zpracování do moštů nebo i pro krmení dobytka. Ovoce je líbivé, červené, při vysoké úrodě středně<br />

velké. pěstitel S.B.<br />

VŠECHNY OSTATNÍ OVOCNÉ DRUHY A DŘEVINY NABÍZÍ pěstitel R.P.:<br />

Jabloně a hrušně (staré odrůdy) - v prodeji na jaro a na podzim, kontejnerované rostliny pak<br />

celoročně<br />

Podrobný seznam je na www.stareodrudy.org , největší výběr je na podzim, bývá aktualizován<br />

začátkem října. Bude se jednat zřejmě o cca 20 - 30 starých odrůd jabloní a 10 starých odrůd hrušní.<br />

Většina odrůd jabloní a hrušní bude na podzim 2013 ve tvaru dvouletý špičák, čtvrtkmen<br />

( polokmen).<br />

Všechny jabloně a hrušně jsou roubovány na semenných podnožích, hodí se proto dobře pro<br />

pěstování ve tvaru polokmen či vysokokmen. Ceny jsou orientační, i u všech dalších druhů<br />

ovocných dřevin, aktuální stav nutno ověřit na internetových stránkách.<br />

Cena: Jednoletý špičák – (cca 1m) – 95 Kč<br />

Dvouletý špičák – ( cca 1,3 m a více) – 115 Kč<br />

Čtvrtkmen – 165 Kč, polokmen – 180 Kč<br />

Slivoně (staré odrůdy)<br />

Durancie (9.) – stará odrůda slívy zvaná též Duranče či Kadle, hojně pěstovaná a oblíbená zejména<br />

na Moravě. Plody jsou středně velké, oválné až kulovité, modrofialové, šťavnaté a velmi chutné.<br />

Pro svůj vysoký obsah cukru a příjemné aroma je s velkou oblibou využívána k výrobě slivovice,<br />

ale také povidel. Hodí se i pro přímý konzum. Zraje v druhé polovině září až začátkem října.<br />

Odrůda je vysoce odolná (tolerantní) k onemocnění šarka, z toho důvodu na východní Moravě<br />

nahrazuje dříve využívanou domácí švestku.<br />

Tvar: ČK Podnož: myrobalán Cena: 165 Kč<br />

Špendlík žlutý (8.) - odrůda vyskytující se od pradávna především na Moravě a Slovensku,<br />

oblíbená a vyhledávaná pro své oválné žluté plody, tvarově připomínající žluté švestky. Často zvaná<br />

jako „bílé trny“, na Slovensku jako „Belice, Belovice, Biele slivky“. Zraje v polovině srpna,<br />

využívá se pro přímý konzum, na pekařské účely, nejvíce využívaná vždy byla k výrobě<br />

aromatických výtečných marmelád a delikátních pálenek. Hodí se i do vyšších poloh. Samosprašná,<br />

k šarce středně tolerantní. Cena: 190 Kč<br />

Další nabízené odrůdy slivoní: Malvazinka, Ontario, Oullinská, Nancyská mirabelka<br />

Třešně (staré odrůdy)<br />

Burlat (6.) polochrupka, poloraná – zraje začátkem června. Původ: Francie, začátek 2O. století. Na<br />

jídlo i zavařování. Díky ranosti uniká vrtuli třešňové – červivění. Tvar: ČK<br />

Karešova (6.) – tmavá srdcovka, poloraná – zraje v první půli června, česká odrůda z počátku 20.<br />

století. Plodí dobře a pravidelně. Vhodná hlavně pro přímý konzum, šťávy apod. Má dlouhé<br />

konzumní období.Díky ranosti uniká vrtuli třešňové – červivění. Tvar: ČK, PK<br />

64


Kaštánka (6.) – srdcovka českého původu, poloraná – zraje v druhé půli června. Plodí časně,<br />

pravidelně, hodně. Velmi oblíbená pro svou chuť, plodnost a odolnost monilióze, mrazům i praskání<br />

plodů. Vhodná na konzum i kompoty atd. Díky ranosti uniká vrtuli třešňové. Tvar: ČK<br />

Podnož: třešeň ptačí, cena: čtvrtkmen – 165 Kč<br />

Další množené odrůdy: Donnisenova žlutá, Rychlice, Napoleonova, Hedelfingenská, Ramon<br />

Oliva…<br />

Broskvoň ´Amsdenova´- stará bělomasá ranná odrůda, tolerantní kadeřavosti – cena 175 Kč.<br />

Angrešty - odrůdy odolné padlí, vhodné k pěstování bez postřiků<br />

„Černý Neguš“ – ruská bujně rostoucí odrůda, velmi odolná americkému padlí angreštovému,<br />

plody má menší, ale chuťově velmi bohaté a aromatické, barvy tmavě červené až téměř černé. Zraje<br />

kolem poloviny července.<br />

„Invicta“ – žlutoplodý angrešt, vysoce odolný padlí americkému, zraje kolem poloviny července.<br />

„Captivator“- beztrnný angrešt – červenoplodý angrešt, vysoce odolný padlí americkému, zraje<br />

kolem poloviny července.<br />

Cena: roubovaný stromek, podnož: meruzalka zlatá – 90 Kč. Keř – 75 Kč<br />

Ostatní ovoce<br />

Kdouloň (Cydonia oblonga) – chutné a voňavé ovoce, tvarem podobné hruškám nebo jablkům,<br />

jedlé po uvaření. Použití: na kompoty, marmelády a rosoly, pro svou vůni se dříve vkládaly mezi<br />

prádlo, nenáročný druh, pěstuje se jako stromek nebo keř. Má ráda teplá stanoviště nižších a<br />

středních poloh, místy i vyšších, ale chráněných poloh.<br />

Cena: jednoletý roubovanec,tvar: špičák nebo keř, podnož: kdouloň - 145 Kč<br />

Mišpule velkoplodá (Mespilus germanica) – rozvětvený nenáročný stromek nebo keř 3–5 m<br />

vysoký, ceněný pro své zvláštní chutné ovoce, ale i vysoce dekorativní střední vzrůst, atraktivní<br />

květy a plody i podzimní žlutočervené zbarvení listů. Konzumovatelné po přemrznutí nebo odležení<br />

čerstvé nebo jako surovina pro pikantní pasty, marmelády, likéry i pálenky. Ovoce obsahuje mnoho<br />

cenných výživných látek, léčivé při průjmech, blahodárné pro zažívací trakt.<br />

Cena: roubovaná, podnož: hloh – špičák - 145 Kč, zákrsek, čtvrtkmen – 165 Kč<br />

Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica) – semenáč, kontejnerovaný – 155 Kč<br />

Jeřáb obecný „Moravský sladkoplodý“ – chutná odrůda klasických jeřabin, nenáročná, vhodná i do<br />

horských poloh (až 1500 m). Plody se konzumují čerstvé, sušené, ve šťávách, likérech,<br />

zavařeninách, čajích, užívají se do jídel i jako náhrada za brusinky. <strong>Obsah</strong>ují mnoho cenných látek,<br />

využívají se v léčitelství.<br />

Cena: roubovanec, špičák (cca 1m ) – 145 Kč<br />

Jeřáb „Granatový“ (Sorbus aucuparia x Crataegus sanguinea) – mezirodový kříženec jeřábu<br />

obecného a hlohu sibiřského, který vyšlechtil r. 1926 I.V.Mičurin. Má střední růst, plody jsou<br />

jeřabiny granátové barvy (proto jméno Granatnaja), velikosti malých višní, příjemné sladkokyselé<br />

chuti. Plody jsou vhodné pro přímý konzum, vynikají však i konzervované nebo jako součást<br />

cukrářských výrobků.<br />

Cena: roubovanec, špičák (1 - 1,5 m), prostokořenný – 170 Kč<br />

Moruše (Morus alba, nigra) – ovocný strom příbuzný fíkům, dorůstající 10–15 m, od léta nese<br />

plody tvarem podobné ostružinám, barvy bílé, červené nebo černé, 2–4 cm velké, šťavnaté, mdle<br />

nasládlé až sladkokyselé, velmi dobré chuti. Oblíbené v čerstvém stavu nebo zpracované na<br />

kompoty, marmelády, víno, sirupy i sušené. Léčivé při zácpě, srdečních a cévních chorobách. Strom<br />

se hodí i pro větrolamy, netvarované živé ploty a aleje. Žádá teplou slunnou polohu, živnou<br />

hlubokou půdu, hodí se nižších a středních poloh, do vyšších jen na vhodná stanoviště. Semenáče<br />

65


ývají více mrazuodolné, plodí ale později než pravokořenné rostliny, nejdříve za 3-5 let po<br />

výsadbě.<br />

Cena: Moruše černá i bílá - pravokořenná, kontejnerovaná(cca 20-35 cm) – 145 Kč<br />

Aronia (Aronia melanocarpa) ´Nero´– „černý jeřáb“, malý stromek nebo keř, odolný škůdcům i<br />

chorobám, nenáročná, hodí se i do vyšších poloh. Ovoce obsahuje vitaminy C, B, A, rutin atd.,<br />

užívá se na šťávy, kompoty, likéry, sušení, čaje, džemy i čerstvé. Vhodná i do malých zahrádek,<br />

keře lze použít i na živé ploty.<br />

Cena:<br />

- řízkovanec (20 – 40 cm) – prostokořenná – 80 Kč<br />

- roubovanec (zákrsek, čtvrtkmen) –podnož:jeřáb ptačí – 145 Kč<br />

Mrazuvzdorné kiwi – samosprašné - Actinidia arguta „Weiki“ – bavorská maloplodá<br />

jednodomá odrůda kiwi hodící se pro svou mrazuodolnost (-30 stupňů°C) k trvalému venkovnímu<br />

pěstování. Plody velikosti angreštu se nemusí loupat, dozrává v září až půli října, konzumují se<br />

čerstvé nebo zpracované jako ostatní ovoce. Jedná se o popínavou rostlinu, potřebuje oporu,<br />

pěstování podobné jako révy, hodí se výborně i na pergoly. Dorůstá do 3 m, při výsadbě je vhodné<br />

přidat k rostlině trochu rašeliny – má ráda mírně kyselejší pH půdy, vhodné je zamlčování kolem<br />

rostlin pro udržení vlhké půdy. Pokud dojde k přezrání plodů, neopadávají ihned, ale visí ještě i do<br />

zámrazů na rostlině.<br />

Cena: sazenice v květináči – 85 Kč<br />

Mrazuvzdorné kiwi – Actinidia arguta – dvoudomý kultivar – samčí a samičí rostliny mají větší<br />

růst a hlavně výrazně větší plodnost než u jednodomé odrůdy, actinidia je v přírodě dvoudomá<br />

rostlina, samčí rostlina je důležitá hlavně na opýlení, při nedostatku místa je možno ji udržovat i v<br />

menším tvaru nebo nechat plazit např. jen po stromě. Jedna samčí rostlina postačí k opýlení 5<br />

samičích.<br />

Cena: 1 samičí + 1 samčí sazenice v květináčích – 150 Kč (prodej i jednotlivě za 75 Kč/ks)<br />

Líska velkoplodá - odrůdy: Hallská obrovská, Webbova, Zellská červená<br />

Cena: keř – 105 Kč<br />

Zimolez kamčatský (Lonicera kamtschatica) – v poslední době populární pro svou nenáročnost a<br />

otužilost, ale zejména pro své oválné modré plody velikostí, barvou i chutí srovnatelné s<br />

borůvkami. Často tak bývá nesprávně označována. Tento menší až střední keř (1-1,5 m) ale na<br />

rozdíl od borůvek nepotřebuje k zdravému růstu kyselou půdní reakci, tudíž odpadá doplňování<br />

rašeliny či hrabanky. Je velice přizpůsobivý, na stanoviště nenáročný, vydrží i ve vyšších polohách.<br />

Vyhovuje mu slunná poloha, dostatek vláhy (vhodné je mulčování kolem keřů). Jarní kultivary patří<br />

společně s jahodami mezi první ovoce dozrávající v našich podmínkách. V nabídce je „jarní<br />

kultivar“ (odrůdy Sinoglaska, Amfora, Altaj atd.) – plody zrají podle lokality postupně od poloviny<br />

května, a „letní kultivar“ („Průhonický letní“) – zraje koncem června až začátkem července a na<br />

rozdíl od ostatních odrůd má téměř kulaté plody. Kvůli dobrému opylení je vhodné vysazovat dvě<br />

odrůdy blízko sebe (podobně jako u černého rybízu). Plodí i samostatný keř, úroda při dvou<br />

různých kultivarech ale bývá větší.<br />

Cena: pravokořenná sazenice v květináči (cca 20- 30 cm), jarní nebo letní kultivar – 80 Kč<br />

Rakytník řešetlákovitý (Hipophae rammoides) – ovocný i ozdobný keř stříbřitě zelené barvy,<br />

populární především díky svým oranžovým aromatickým bobulím, které obsahují vysoké množství<br />

vitamínu C (několikanásobně více než rybíz!), ale i dalších vitaminů a množství výživných a<br />

léčivých látek. Plody se využívají k výrobě šťáv, sirupů či marmelád, olej ze semen v kosmetice a<br />

lékařství. Využívá se i listí na léčivé čaje. Rakytník je dvoudomý, proto je potřeba vysadit samčí i<br />

66


samičí rostlinu, aby došlo k vývoji plodů. Jedna samčí rostlina opyluje až 6 samičích.<br />

Cena: pravokořenné sazenice v květináči - 80 Kč (samičí), 80 Kč (samčí).<br />

Muchovník (Amelanchier) – indiánské ovoce<br />

V Čechách nově objevovaný druh bobulovitého ovoce, pocházející ze severní Ameriky. Využíván<br />

byl už odpradávna domorodými obyvateli, nyní se dokonce v USA a Kanadě šlechtí další nové<br />

ovocné odrůdy muchovníků. Plody velikosti rybízu či jeřabin dozrávají začátkem července.<br />

Konzumují se v čerstvém stavu, dají se i dobře sušit, zavařovat, použít na marmelády a sirupy.<br />

Plody připomínají chutí kombinaci sladkoplodých jeřabin a borůvek, jsou sladce navinulé a<br />

osvěžující. Muchovníky na jaro kvetou krásnými býlími květy a bývají proto využívány i jako<br />

okrasné dřeviny, na podzim ozdobně působí i jejich žlutooranžově zbarvené listí. Muchovníky lze<br />

použít i do nestříhaných živých plotů.<br />

Dodávaná odrůda: Amelanchier x grandiflora „Prince William“ – odrůda vyšlechtěná v Madisonu<br />

(USA). Má bohaté bílé květenství a v létě velké množství chutných modročerných plodů. Listy se<br />

na podzim zbarvují červenooranžově. V dospělosti dosahuje výšky do 2,5 -3 m, šířky do 1,8 m.<br />

Novinka v ČR.<br />

Cena: pravokořenné sazenice v květináčích-cena 115 Kč<br />

Hloh peřenoklaný (Crataegus pinnatifida) – červenoplodá forma – roubovaná sazenice – 185 Kč<br />

67


ADRESY PĚSTITELŮ<br />

Upozornění: Adresy slouží pouze k účelům tohoto Seznamu! Pokud chcete pěstitele osobně<br />

navštívit, je nutné kontaktovat jej předem. V elektronických adresách je znak „zavináč“ nahrazen<br />

znakem &.<br />

pěstitel A.G.: Alena Gajdušková, Kramolín 9, 335 01 Nepomuk, tel. 731 276 158, email:<br />

gajdua&seznam.<strong>cz</strong>. Zasílám vegetativní části rostlin (oddenky, řízky apod.) poštou, poštovné a<br />

balné jako u semen. Všechny zkušenosti a poznatky včetně zralosti plodů pochází z 550 m.n.m.<br />

(podhůří Šumavy), například u Prahy je vývoj vegetace cca o 14 dní dříve.<br />

pěstitel A.H. : Adéla Hrubá, 561 85 Česká Rybná 169, email: andelah&email.<strong>cz</strong> . Pozemek leží na<br />

polosamotě v podhůří Orlických hor asi 500 m.n.m., je svažitý, s orientací na JZ, místo na kopci,<br />

větrné, ale chráněné před namrzáním, půda suchá, kamenitá. Zeleninová zahrada je však léta<br />

obohacovaná o kvalitní kompost. Ovoce, zeleninu i byliny pěstuji ekologickým způsobem ve<br />

smíšených kulturách, s využitím určitých prvků permakultury. Mnohé druhy zeleniny a bylin se v<br />

záhonech léta udržují samovýsevem, některé z nich se na mé zahradě objevily samovolně, snad ze<br />

semen uložených v půdě ještě za hospodaření mých předchůdců (u těchto druhů v seznamu uvádím<br />

"samovýsev, původ neznámý"). Individuální podmínky zasílání: semena rozesílám po celý rok do<br />

vyčerpání zásob za nadepsanou obálku se známkou+20 Kč za odrůdu (nebo výměnou za semena<br />

odrůd, která nemám v nabídce). Objednávat je možné i elektronicky, platbu lze provézt i<br />

bezhotovostně převodem na účet.<br />

pěstitel A.L.: Alenor, Zahrada patrimoniálních rostlin, Horní Záblatí 31, 384 33 Záblatí. Tel.<br />

388 332 040 (pokud necháte vzkaz na záznamníku, prosíme nechte vaše telefonní číslo!). Botanici<br />

v důchodu, hledáme a pěstujeme pozůstatky pěstovaných rostlin nejen ze sudetských zbořených<br />

osad, aby sloužily mírumilovné paměti a genetické rozmanitosti. Pěstujeme pouze linie<br />

identifikované původem a kódem (např. „pha AL05“ = fazole linie Alenor 5). Navíc poloha v<br />

Pošumaví (670m n.m.) nabízí možnost porovnat odolnost různých odrůd v podhorských<br />

podmínkách. Motivace nabídky:<br />

SUD: pozůstatky ze Sudet, opuštěné, přežily víc než 60 let. Uvádíme je dvojjazyčným jménem<br />

původního sídliště (viz http://www.zanikleobce.<strong>cz</strong>)<br />

ČS: původ z první republiky, mimo sudetské pohraničí<br />

ZAP: zapomenuté, dříve zde pěstované, ne vždy evropského původu, původ linie mimo ČS<br />

EU: evropské dědictví; móda asijských bylin a zvláštních kultivarů (jako fialové nebo skořicové<br />

bazalky atd.) a vůbec mondializace nás vede k závěru, že má smysl nabízet málo známé evropské<br />

rostliny, pokud přinesou něco originálního do českého sortimentu. Abychom „neskočili od<br />

Malínského křenu rovnou do žinsengu“, přehlížejíc rostlinné poklady Evropy.<br />

HOR: hodí se do (pod)horského klimatu, často mají i horskou tradici; daří se i v nížinách.<br />

Poštovní objednávky a podmínky jako <strong>Gengel</strong>. Vše zasíláme ve třetí dekádě března (obleva u nás),<br />

jen listopadky v první dekádě dubna (a pacibulky lilie & krabilici hlíznatou v létě). Objednávky<br />

přijímáme do 15. Března. Ty, které přijdou po tomto termínu, odešleme zpátky, jinak bychom běhali<br />

celý duben pro sazenice, krabice a na poštu a zahrada by ležela ladem. Z toho samého důvodu<br />

návštěvy nepřijímáme. Pro vegetativně množené druhy nečekáme zpětnou zásilku sazenic, ale rádi<br />

dostaneme zprávy o vašich zkušenostech s nimi.<br />

Letošní nabídku věnujeme památce sousedky M. K., zesnulé vloni. Jako mnoho rodáků z<br />

Podkarpatské Rusi, emigrovala dvakrát, poprvé do Rumunska, podruhé pak do českého pohraničí.<br />

Vždy si s sebou vezla několik semen a cibulek, které pěstovala v Pošumaví od roku 1949 až do své<br />

smrti a předala je do sítě <strong>Gengel</strong>u. Kéž bychom byli tak věrní pěstitelé!<br />

68


pěstitel C.I. : Šimon Stromsnes, Solany 60, Třebívlice 411 15, e-mail: j.s.stromsnes&gmail.com<br />

(maily čteme vždy ve středu mezi 17.-19.hod), od roku 2002 obhospodařujeme 4ha přírodní<br />

zahradu na hranici CHKO České Středohoří, 236 m.n.m., jižní svah, srážkový stín. Nepoužíváme<br />

motorovou mechanizaci, jsme vegani. POZOR: Některé námi nabízené «odrůdy» nejsou čisté, ale<br />

jde o směs prokřížených odrůd různých původů. Takové odrůdy a způsob jejich «šlechtění»<br />

uvádíme vždy v popisku odrůdy. Motivem je nám v takovém případě například snaha udržovat<br />

širokou rozmanitost a variabilitu, selektovat na lepší výnos, chuť, zdravotní stav, prospívání v<br />

našich podmínkách, na tvarovou a barevnou pestrost nabo na jiné parametry, které vždy u konkrétní<br />

zkřížené «odrůdy» uvádíme. Léčebné využití nabízených bylin uvádíme podle Herbářů od Janči a<br />

Zentricha, na požádání dodáme e-mailem další způsoby užití a dávkování bylin.<br />

Pokud máme dostatek semínek (doporučujeme ověřit si e-mailem), rozesíláme je po celý rok.<br />

Úhradu za semínka (25Kč/sáček) nebo vegetativní části (50Kč/odrůda) nám prosím zasílejte v<br />

papírových bankovkách (větší hodnoty), dodatečně v poštovních známkách, přiložte ofrankovanou<br />

obálku s Vaší zpáteční adresou (pokud objednáváte pouze semínka). Nepožadujeme pěstitelskou<br />

zprávu ani vracení namnožených semínek. Chcete-li nás navštívit, napište nám předem. Rádi se<br />

seznámíme s pěstiteli, vegany, řemeslníky nebo mykology z Ústeckého kraje, Českého Středohoří a<br />

okolí k vzájemné výměně semínek, mycélií či k jiné spolupráci.<br />

pěstitel D.R.: David Rosskohl, 783 32 Náklo 125, tel. 776 199 875 e-mail:dforest&seznam.<strong>cz</strong>.<br />

Pěstuji dle ekologických zásad bez chemie a um. hnojiv v nadm. výšce cca 220 m.nm.. Půda těžší<br />

leč propustná hlinitojílovitá. Podmínky zaslání: Po dohodě, pokud je pro daný druh/odrůdu ještě<br />

možný výsev a stačí zásoby, zašlu i po uzávěrce <strong>Gengel</strong>u. Při zasílání formou „hotovost + známky“<br />

prosím hodnotu známek rozdělit na více kusů známek menších hodnot. Objednat lze i emailem a<br />

následnou platbu pak provést bezhotovostně na účet. Děkuji.<br />

pěstitel D.T.H.: Dana a Tomáš Hakrovi, Přebytek 183, 463 65 Nové Město pod Smrkem, e-mail:<br />

dana.hakrova&volny.<strong>cz</strong> Hospodaříme v 500 m.n m. na severní straně Jizerských hor. Podmínky<br />

zaslání v podstatě stejné jako <strong>Gengel</strong>, ideálně napište nejdřív mail, abychom se dohodli , jestli<br />

semínka ještě máme, máme spíš menší množství. Psát můžete během celého roku.<br />

pěstitel G.E.: o.p.s <strong>Gengel</strong>, Veselka 52, 374 01 p. Trhové Sviny, tel. +zázn. 386 321 617, Internet:<br />

http://gengel.webzdarma.<strong>cz</strong>. Podmínky pěstování: asi 450 m n. m, lehké písčité půdy, mrazová<br />

kotlina u říčky Stropnice. O.p.s <strong>Gengel</strong> je nezisková nevládní organizace jejímž cílem je chránit<br />

kulturní dědictví starých a krajových odrůd užitkových rostlin a pečovat o něj, popularizovat je u<br />

veřejnosti. <strong>Gengel</strong> je iniciátorem a organizátorem tohoto Seznamu. Staré, krajové a další plodiny<br />

pěstujeme a množíme v podmínkách ekologického hospodaření, bez použití chemie. Připravujeme<br />

publikace, přednášky a prezentace k tematice starých plodin. Uzávěrka objednávek semen je<br />

28.února 2013, podmínkou získání je jejich namnožení a vrácení semen (viz úvodní kapitoly v<br />

Seznamu).<br />

pěstitel H.V. : Helena Vlašínová, Drozdí 7, 621 00 Brno, e-mail: vlas&mendelu.<strong>cz</strong>. Pěstitelka<br />

uplatňuje při pěstování principy permakultury a biozahradničení. Zahrada je ve výšce asi 300 m.<br />

n.mořem v oblasti, kde se už moc nedaří meruňkám ale dají se ještě pěstovat broskve odolných<br />

odrůd. Individuální podmínky zasílání - zasílám leden-duben, přiložte prosím nadepsanou obálku se<br />

známkou a za každou odrůdu 1 známku 10 Kč.<br />

pěstitel I.L.: Iva Lačňáková, 790 67 Vlčice u Jeseníku 163, e-mail: kalendule&gmail.com<br />

Ekologické hospodářství v podhůří Rychlebských hor, asi 350 m. n. m. Zajímám se o léčivé a<br />

barvířské rostliny, ale pěstujeme i obilniny a zeleninu. Zasílám do vyčerpání zásob za 10 Kč/odrůda<br />

69


a nadepsanou obálku se známkou.<br />

pěstitel J.K.: Jiří Kupka, Budovatelů 24/814, 735 64 Havířov - Prostřední Suchá, tel.:608 044 972,<br />

e-mail: jiri.kupka&volny.<strong>cz</strong> Charakteristika: Přírodě blízké hospodaření bez chemických postřiků a<br />

umělých hnojiv. Půda těžší, ale dobře propustná, hlinitojílovitá. Nadmořská výška pozemku 275 m,<br />

velmi mírně svažitý a orientovaný jižním směrem. Věnujeme se pěstování ovoce, zeleniny a<br />

léčivých bylin, ale také například chovu ovcí a včel, aby vše mohlo správně "fungovat".Zasíláme do<br />

vyčerpání zásob za obálku (bublinkovou, která chrání semena před poškozením během přepravy) s<br />

předepsanou adresou a nalepenou známkou + 20Kč/odrůda.<br />

pěstitel J.M.P. : J.+M. Pražákovi, Toveř 9, 783 16 p. Dolany, e-mail: mp&drozdin.<strong>cz</strong> Objednávky<br />

posílejte tak, aby došly nejpozději do 1.3.2013. Poté hromadně rozešlu. Přiložte samolepicí štítek s<br />

Vaší adresou, popřípadě obálku s Vaší adresou. Děkuji.<br />

pěstitel J.S.: Jana Střešinková, Za Díly 793, 755 01Vsetín,<br />

e-mail: jastresin&seznam.<strong>cz</strong>. Naše zahrada je v nadmořské výšce asi 350 m. nad mořem, půda<br />

těžší, málo propustná, jílovitohlinitá. Rostliny pěstujeme zásadně bez použití chemie. Zasílám od<br />

ledna do konce dubna za nadepsanou obálku s vylepenou známkou + 10 Kč za jednu odrůdu.<br />

Prvotní kontakt před objednávkou prosím emailem.<br />

pěstitel J.T. Jiřina Třísková, Žlíbek 2, 341 92 Kašperské Hory, tel. 602 465 348, email:<br />

jirka.triskova&seznam.<strong>cz</strong>. Hospodaříme biologicky v horské oblasti, 850 m. n. mořem, nedaleko<br />

hradu Kašperk, severozápadní větrná expozice, používáme koňský a kozí hnůj. Objednávky do 1.<br />

března 2013, příspěvek za 1 odrůdu 15 Kč, prosím přiložte si nadepsanou obálku.<br />

pěstitel M.M.: Martin Malec, Korolupy 83, 671 07 Uherčice u Znojma, mobil 732 120 412, e-mail<br />

zvolski&volny.<strong>cz</strong>. Zahrada na Jemnicku v nadm. výšce 430 m. Podmínky zaslání - stejné jako<br />

obecné.<br />

pěstitel P.So.: Pavel Sotona, 569 57 Trstěnice 102, email: pasoto&seznam.<strong>cz</strong>. Podmínky zaslání<br />

semen jako <strong>Gengel</strong>, uzávěrka objednávek 1. března 2013, vrácení semen nevyžaduji. Prosím<br />

přiložte si nadepsanou obálku.<br />

pěstitel P.Ši. : Petr Šimeček, 739 15 Staré Hamry 159, e-mail:simeckovi&802.<strong>cz</strong><br />

pěstitel P.V. : Petra Vodenková, Stržiště 785, 289 22 Lysá nad Labem, e-mail:<br />

sencukova&seznam.<strong>cz</strong>. Uplatňuji při pěstování principy permakultury a biozahradničení.<br />

Podrobnosti, fotky a seznam rostlin s popisem je také na mých www.prirodnizahrada.<strong>cz</strong>. Zahrada je<br />

ve výšce asi 190 m. n.mořem v úrodném Polabí. Individuální podmínky zasílání - zasílám listopadduben,<br />

přiložit, prosím, nadepsanou obálku se známkou (za každou odrůdu 1 známku 20 Kč nebo<br />

bezhotovostní platbou na účet.)<br />

pěstitel P.Z.: Ing. Petr Zdvořák, Husova 551, 508 01 Hořice v Podkrkonoší, tel. 605 13 11 48, e-<br />

mail: ZdvorakPetrI&seznam.<strong>cz</strong> (před zavináčem velké písmeno i, ne malé L !). Pozemek pěstování<br />

svažitý k jihu, bývalý sad třešní a švestek, od r. 1970 jako zahrada s ovocnými stromy a<br />

zeleninovými záhony, 50°22'26.51"N, 15°37'25.93"E, 340 m/mořem. Půda těžší hlinitojílovitá.<br />

Podmínky zaslání - stejné jako obecné u <strong>Gengel</strong>u + po dohodě, pokud je ještě možný výsev a stačí<br />

zásoby, zašlu i po uzávěrce <strong>Gengel</strong>u. Při zasílání formou „hotovost + známky“ prosím hodnotu<br />

známek rozdělit na více kusů známek menších hodnot. Preferuji však kontakt i objednávku e-<br />

mailem s následnou platbou za zásilku na účet (číslo účtu sdělím v následném e-mailu).<br />

70


pěstitel R.P. : Radim Pešek, Chmelnice 394, 687 71 BOJKOVICE, tel: 777 579 776,<br />

e-mail:ajsa1&seznam.<strong>cz</strong><br />

http://www.stareodrudy.org<br />

Informace o prodeji<br />

Prodej: osobní odběr – v prodejně v Bojkovicích na Luhačovické ulici – otevírací doba na<br />

www.stareodrudy.org<br />

zásilkový servis – výpěstky Vám mohou být zaslány poštou, na dobírku jako spěšnina,<br />

k ceně rostlin se pak ještě započítává balné za režijní náklady a poštovné dle aktuálních tarifů České<br />

pošty. Délka balíku může být podle předpisů pošty maximálně 2,4 m, proto není možné zasílání<br />

stromků přesahující tuto délku. Pro správné a rychlé vyřízení žádosti uvádějte prosím vždy přesnou<br />

adresu, počet a velikost sazenic, způsob odběru a pokud možno i telefonní číslo.<br />

Při Vaší objednávce se může stát, že některé rostliny budou již vyprodány, uvádějte proto prosím,<br />

zda chcete ekvivalentní náhradu, případně že chcete být o této záležitosti informováni telefonicky.<br />

Po vybalení rostliny chraňte alespoň 3 dny před přímým sluncem (týká se hlavně olistěných<br />

kontejnerovaných rostlin), při výsadbě na podzim doporučuji veškeré rostliny přikrýt u země listím,<br />

slámou apod.<br />

Prodejní sezóna: prostokořenné výpěstky – podzim – od cca 20. října do mrazů - většinou konec<br />

listopadu až začátek prosince (v závislosti na počasí); jaro – od poloviny března do rašení -<br />

maximálně konec dubna (v závislosti na počasí)<br />

Většina rostlin uvedených v seznamu pochází z malé školky ležící v Bílých Karpatech ve výšce 350<br />

m n. m., hospodaří se zde přírodě přátelskými tradičními postupy. Školka je držitelem regionální<br />

ochranné známky „Tradice Bílých Karpat“, která podporuje místní výrobky a řemesla.<br />

Všechny prodávané rostliny se dobře hodí pro biologické pěstování – pěstování bez chemie.<br />

Pokud není uvedeno jinak, sazenice jsou dodávány prostokořenné.<br />

Sortiment málo známého ovoce i starých odrůd jabloní a hrušní bývá aktualizován začátkem října<br />

na www.stareodrudy.org . Zde lze nalézt i podrobnější informace o jednotlivých druzích a odrůdách<br />

a další informace o školce a momentálním způsobu prodeje.<br />

pěstitel R.PL.: Renata Placková, doručovací adresa: Hnutí DUHA Olomouc, Dolní náměstí 38, 772<br />

00 Olomouc. Email: plackova.renata&seznam.<strong>cz</strong>. Okraj Hané nedaleko Olomouce, západní svah<br />

poměrně vysoko nad Hanou, takže obvykle bez pozdních mrazíků. Poměrně těžká půda - hodně<br />

jílovitá a spíše studená. Fazole pěstuji částečně na zahradě, částečně v bedně na terase a vedle domu<br />

(popínavé odrůdy). Podmínky pro zasílání: Do bublinkové obálky vložit lístek s objednávkou,<br />

zpáteční adresou a potřebným počtem známek (alternativně peníze, ale to je trochu riskantní).<br />

Obálku pak přelepím, opatřím zaslanými známkami, naplním objednanými semínky a pošlu na<br />

udanou adresu. Platba za semena: jedna 10Kč známka za 1 odrůdu. Rozesílka do konce března.<br />

Objednávky ideálně vykomunikovat předem mailem, případně přes telefon: 737 136 911.<br />

pěstitel S.B. : Ing. Stanislav Boček, PhD., Crhov 32, 679 74 pošta Olešnice na Moravě,<br />

rychlý kontakt: sbocek&centrum.<strong>cz</strong>. Zabývám se praktickou záchranou a množením starých<br />

ovocných odrůd, rovněž i vzdělávací osvětou a poradenstvím - obecně podporou vysazování<br />

starých odrůd ovoce, zejména jabloní a hrušní.<br />

Rouby: Objednávka roubů do 15. února! Po tomto datu již prosím neobjednávejte. Podmínky<br />

dodání roubů jako u <strong>Gengel</strong>u: vegetativní části 50 Kč/odrůdu + poštovné a balné jako u semen,<br />

úhradu za rouby prosím zaslat v obálce současně s objednávkou.<br />

Stromky: Pěstitel rovněž provozuje ovocnou školku specializovanou na kmenné tvary starých<br />

odrůd jabloní a hrušní. Cena podle velikosti: špičák do výšky 150 cm za 90 Kč, špičák nad 150<br />

71


cm výšky za 120 Kč. Cena za stromky s korunkou: polokmen 160 Kč, vysokokmen 200 Kč.<br />

Vzhledem k omezenému množství, zejména vyšších kmenných tvarů, doporučujeme domluvit si<br />

stromky pro podzimní odběr dopředu, nejpozději v době roubování (březen-duben). Pěstitel zatím,<br />

zejména z časových důvodů, nezasílá stromky poštou! Objednávky posílejte na uvedenou e-<br />

mailovou adresu.<br />

pěstitel Z.D.: ZAHRADA DOBRA, botanická zahrada Nobilis Tilia, Vlčí Hora 147, 407 46 Krásná<br />

Lípa, www.zahrada-dobra.<strong>cz</strong>, email: zahrada.dobra&gmail.com. Ukázková zahrada se nachází v<br />

krajině Labských pískovců, na úpatí Vlčí Hory ve výšce 550 m.n.m.s dostatkem srážek. Zahrada<br />

byla založena většinou z genofondu trvalek od Planta Naturalis a dalších zdrojů v letech 2002 –<br />

2008 a následně rozšířena v roce 2010. Od počátku se pěstuje podle bio a permakulturních principů,<br />

zahrada slouží jako výuková, program kurzů o biopěstování a zpracování bylin najdete na webu.<br />

Semena rozesíláme na jaře do konce března, je možno objednávat emailem a platba na účet.<br />

<strong>Gengel</strong> o.p.s.<br />

Veselka 52<br />

374 01 Trhové Sviny<br />

tel. + zázn. : 386 321 617<br />

Internet: http://gengel.webzdarma.<strong>cz</strong><br />

© <strong>Gengel</strong> o.p.s., 2012<br />

72


Abecední rejstřík<br />

A<br />

Aconitum x cammarum<br />

Actinidia arguta<br />

Ačokča<br />

Agastache<br />

Agastache foeniculum<br />

Agrimonia eupatoria<br />

Agrostemma githago<br />

Achillea ptarmica<br />

Alliaria petiolata<br />

Allium altaicum<br />

Allium ascalonicum<br />

Allium cepa var. proliferum<br />

Allium fistulosum<br />

Allium nutans<br />

Allium sativum<br />

Allium schoenoprasum<br />

Allium tuberosum<br />

Allium ursinum<br />

Althaea rosea<br />

Amarant<br />

Amaranthus sp<br />

Amelanchier<br />

Anethum graveolens<br />

Angrešt<br />

Angrešty<br />

Anthemis tinctoria<br />

Anthriscus cerefolium<br />

Aquilegia vulgaris<br />

Arctium lappa<br />

Arnica chamissonis<br />

Arnica montana<br />

Arnika Chamissonova<br />

Aronia<br />

Aronia melanocarpa<br />

Artemisia abrotanum<br />

Aswagandha<br />

Atriplex hortensis<br />

Avena sativa<br />

Avena strigosa<br />

B<br />

Barbarea vulgaris<br />

Barborka<br />

Basella -červená forma<br />

Basella rubra<br />

Bazalka posvátná<br />

Bazalka pravá<br />

Bér vlašský<br />

Bertrám obecný<br />

Beta vulgaris convar.cicla<br />

Bob zahradní<br />

Borago officinalis<br />

Boryt barvířský<br />

Boží dřívce<br />

Brambor<br />

Brassica napus var.<br />

napobrassica<br />

Brassica napus var. pabularia<br />

Brassica oleracea var. capitata<br />

Bromus secalinus<br />

Broskvoň<br />

Broskvoň obecná<br />

Broskvoně<br />

Brutnák lékařský<br />

C<br />

Calendula officinalis<br />

Camelina sativa<br />

Capsicum annuum<br />

Carum carvi<br />

Celeropetržel<br />

Centaurea cyanus<br />

Ceylon špenát<br />

Cibule altajská<br />

Cibule egyptská (patrová)<br />

Cibule šalotka<br />

Cibule zimní<br />

Cicer arietinum<br />

Cizrna beraní<br />

Cochlearia officinalis<br />

Coriandrum sativum<br />

Crataegus pinnatifida<br />

Cucumis sativus<br />

Cucurbita maxima<br />

Cucurbita pepo<br />

Cucurbita sp.<br />

Cyclanthera pedata<br />

Cydonia oblonga<br />

Cynoglossum officinale<br />

Č<br />

Čechřice vonná<br />

Černucha<br />

Černucha damašská<br />

Česnáček lékařský<br />

Česnek<br />

73<br />

Česnek hlíznatý<br />

Česnek medvědí<br />

Česnek sibiřský<br />

Česnekopažitka<br />

Čirok metlový<br />

Čirok obecný<br />

Čočka<br />

Čtyřboč rozložitá<br />

D<br />

Daucus carota ssp.sativus<br />

Dianthus barbatus<br />

Digitalis sp.<br />

Digitaria sanguinalis subsp<br />

sanguinalis<br />

Diplotaxis<br />

Diplotaxis muralis<br />

Diplotaxis tenuifolia<br />

Divizna velkokvětá<br />

Dobromysl klasnatá<br />

Dobromysl obecná<br />

Dýně<br />

E<br />

Echinochloa frumentacea<br />

Eleusine coracana<br />

F<br />

Fagopyrum esculentum<br />

Fagopyrum tataricum<br />

Fazol šarlatový<br />

Fazole popínavé<br />

Fazole keříčkové<br />

Fenykl obecný<br />

Foeniculum vulgare<br />

Fragaria sp.<br />

G<br />

Glycine soja<br />

Grossularia uva-crispa<br />

H<br />

Helianthus annuus<br />

Helianthus tuberosus<br />

Hesperis matronalis<br />

Hipophae rammoides<br />

Hloh peřenoklaný<br />

Hordeum vulgare<br />

Hořčice bílá<br />

Hrách<br />

Hrachor hlíznatý<br />

Hrachor setý


Hvozdík vousatý<br />

Hysoppus officinalis<br />

Ch<br />

Chaerophyllum bulbosum ssp.<br />

bulbosum f. sativum<br />

Chenopodium bonus henricus<br />

Chrpa modrák<br />

Chrysanthemum coronarium<br />

Chrysanthemum x<br />

morifolium= Dendranthemum<br />

x grandiflorum hybr.<br />

Chryzantéma jedlá<br />

I<br />

Imperatoria ostruthium<br />

Indická okurka<br />

Inula helenium<br />

Isatis tinctoria<br />

J<br />

Jablečník obecný<br />

JABLONĚ<br />

Jahodník<br />

Ječmen<br />

Jeřáb „Granatový“<br />

Jeřáb obecný<br />

Jeřáb oskeruše<br />

Ježatka obilní<br />

Jílek mámivý<br />

Jitrocel zubatolistý<br />

K<br />

Kalebasa<br />

Kalužnice křivoklasá<br />

Kamejka lékařská<br />

Kdouloň<br />

Kerblík setý<br />

Kmín<br />

Kopr<br />

Kopretina jedlá<br />

Koriandr setý<br />

Koriandr setý – listová forma<br />

Kostival lékařský<br />

Kotvičník zemní<br />

Koukol polní<br />

Kozí brada pórolistá<br />

Kozlíček polníček<br />

Krabilice hlíznatá<br />

Krtičník hlíznatý<br />

Křez úzkolistý<br />

Křez zední<br />

Kukuřice<br />

Kukuřice cukrová<br />

L<br />

Lactuca sativa<br />

Lagenaria siceraria<br />

Laskavec<br />

Lathyrus sativus<br />

Lathyrus tuberosus<br />

Lavatera thuringiaca<br />

Lebeda zahradní<br />

Ledenec nachový<br />

Len setý<br />

Lens culinaris<br />

Leonorus cardiaca<br />

Lepidium sativum<br />

Levisticum officinale<br />

Libeček lékařský<br />

Lichořeřišnice větší<br />

Lilie cibulkonosná<br />

Lilium bulbiferum ssp.<br />

eubulbiferum<br />

Linum usitatissimum<br />

Líska velkoplodá<br />

Listopadky venkovské/selské<br />

Lithospermum officinale<br />

Lnička setá<br />

Lolium temulentum<br />

Lonicera kamtschatica<br />

Lopuch větší<br />

Lupina<br />

Lupina bílá<br />

Lupinus<br />

Lupinus albus<br />

Lycopersicon esculentum<br />

Lžičník<br />

M<br />

Mák okrasný<br />

Mák setý<br />

Malabar špenát<br />

Malva<br />

Malva moschata<br />

Malva sylvestris var.<br />

mauritiana<br />

Mangold<br />

Marubium vulgare<br />

Máta bergamotová<br />

Máta dlouholistá-sladká<br />

Máta huňatá<br />

Máta jemná<br />

Máta peprná<br />

Mentha piperita<br />

Mentha x gracilis ‘Subspicata‘<br />

= arvensis x spicata<br />

Mentha x niliaca = longifolia ><br />

x suaveolens<br />

Mentha x piperita subhybr.<br />

citrata = x piperita x aquatica<br />

Mentha x villosa = spicata x<br />

suaveolens<br />

Merlík všedobr<br />

Měsíček lékařský<br />

Mespilus germanica<br />

Mišpule velkoplodá<br />

Mochyně peruánská<br />

Mochyně židovská třešeň<br />

Morus alba, nigra<br />

Moruše<br />

Mořena barvířská<br />

Mořská cibule<br />

Mrazuvzdorné kiwi<br />

Mrkev<br />

Muchovník<br />

Mydlice lékařská<br />

Myrrhis odorata<br />

N<br />

Náprstník červený<br />

Nasturtium officinale<br />

Nepeta cataria<br />

Nepeta cataria var. citriodora<br />

Nepeta citriodora<br />

Netřesk střešní<br />

Nicotiana rustica<br />

Nicotiana alata<br />

Nicotiana tabacum<br />

Nigella damascena<br />

Nik Niku<br />

Novozélandský špenát<br />

O<br />

Ocimum basilicum<br />

Ocimum sanctum<br />

Okurka<br />

Oman pravý<br />

Oměj zahradní<br />

Oreganum vulgare<br />

Origanum vulgare subsp.<br />

prismaticum<br />

Orlíček<br />

Ornithogalum caudatum<br />

Ornithogalum longibracteatum<br />

Ostropestřec mariánský<br />

Ošlejch<br />

Oves hřebílkatý<br />

74


Oves setý<br />

Ožanka kalamandra<br />

P<br />

Paeonia sp.<br />

Panicum miliaceum<br />

Papaver<br />

Papaver somniferum<br />

Paprika<br />

Pažitka<br />

Pažitka čínská<br />

Pelyněk brotan<br />

Petroselinum crispum<br />

Petržel kadeřavá<br />

Phacelia tanacetifolia<br />

Phaseolus coccineus var.<br />

coccineus & bicolor<br />

Phaseolus vulgaris convar.<br />

nanus<br />

Phaseolus vulgaris convar.<br />

vulgaris<br />

Philadelphus coronarius<br />

Phlox paniculata<br />

Physalis alkekengi<br />

Physalis peruviana<br />

Pískavice řecké seno<br />

Pisum sativum<br />

Pivoňky křovité<br />

Plamenka latnatá<br />

Plantago coronopus<br />

Pohanka setá<br />

Pohanka tatarka<br />

Potočnice lékařská<br />

Prha stepní<br />

Proso<br />

Prunus persica<br />

Pšenice dvouzrnka<br />

Pšenice jednozrnka<br />

Pšenice naduřelá<br />

Pšenice setá<br />

Pšenice shloučená<br />

Pšenice špalda<br />

Pupalka dvouletá<br />

Pustoryl věncový<br />

Pyrethrum parthenium<br />

R<br />

Rajče<br />

Rakytník řešetlákovitý<br />

Raphanus sativus convar.<br />

hybernus<br />

Raphanus sativus convar.<br />

radicula<br />

Raphanus sativus var mougri<br />

Raphanus sativus var. caudatus<br />

Ribes petraeum<br />

Ribes sp.<br />

Ribes vulgare<br />

Ribesia<br />

Ricinus comunis<br />

Rmen barvířský<br />

Roketa vytrvalá<br />

Rosa x alba<br />

Rosička krvavá<br />

Routa vonná<br />

Rubia tinctorum<br />

Rudbeckia sp.<br />

Rumex acetosa var. hortensis<br />

Rumex patientia<br />

Ruta graveolens<br />

Růže bílá<br />

Rybíz červený<br />

Rybízy červené a bílé<br />

Ř<br />

Řebříček bertrám<br />

Ředkev<br />

Ředkev krysí<br />

Ředkvička<br />

Řepík lékařský<br />

Řepík vonný<br />

Řeřicha setá<br />

Řimbaba obecná<br />

S<br />

Salát<br />

Salvia moschata<br />

Salvia officinalis<br />

Saponaria officinalis<br />

Satureja montana<br />

Saturejka horská<br />

Scrophularia nodosa<br />

Secale cereale<br />

Sečka<br />

Sempervivum tectorum<br />

Serina<br />

Setaria italica<br />

Silybum marianum<br />

Sinapis alba<br />

Skočec<br />

Sléz maurský<br />

Sléz pižmový<br />

Slézovec durynský<br />

Slivoně<br />

Slunečnice<br />

Snědek ocasatý<br />

Soja luštinatá<br />

Solanum tuberosum<br />

Sorbus aucuparia x Crataegus<br />

sanguine<br />

Sorbus domestica<br />

Sorghum bicolor<br />

Sorghum saccharatum<br />

var.technicum<br />

Sporýš lékařský<br />

Srdečník<br />

Svazenka vratičolistá<br />

Sveřep stoklasa<br />

Symphytum officinalis<br />

Š<br />

Šalvěj lékařská<br />

Šalvěj muškátová<br />

Šanta citronová<br />

Šanta kočičí<br />

Šťovík zahradní<br />

T<br />

Tabák okrasný<br />

Tabák selský<br />

Tabák viržinský<br />

Tetragonia tetragonioides<br />

Tetragonolobus purpureus<br />

Teucrium chamaedrys<br />

Topinambury<br />

Topolovka růžová<br />

Tragopogon porrifolius<br />

Tribulus terrestris<br />

Trigonela foenum-graecum<br />

Triticum aestivum<br />

Triticum compactum<br />

Triticum dicoccon<br />

Triticum monococum<br />

Triticum spelta<br />

Triticum turgidum<br />

Tropaeolum sp.<br />

Třapatka nachová<br />

Třebule<br />

Třešně<br />

Tuřín<br />

U<br />

Užanka psí jazyk<br />

V<br />

Valerianella locusta<br />

Včelník moldavský<br />

Večernice vonná<br />

75


Verbascum sp.<br />

Verbena officinalis<br />

Vicia ervilia<br />

Vicia faba<br />

Vikev čočková<br />

Všedobr<br />

W<br />

Witania somnifera<br />

Witánie snodárná<br />

Y<br />

Yzop lékařský<br />

Z<br />

Zea mays<br />

Zea mays var. saccharata<br />

Zelí hlávkové<br />

Zelí sibiřské<br />

Zimolez kamčatský<br />

Ž<br />

Žito seté jarní<br />

Žito seté ozimé<br />

76

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!