Slánská radnice - Slaný
Slánská radnice - Slaný
Slánská radnice - Slaný
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Slánská <strong>radnice</strong><br />
Informační zpravodaj MěȘského úřadu Královského měȘa Slaného<br />
Srpen 2004 Číslo 8 / Ročník VII. ZDARMA<br />
Slovo na úvod<br />
Vážení spoluobčané, milí Slaňáci,<br />
o letních měsících se říká, že je to „doba<br />
okurková, čas dovolených a lenošení“. Tato<br />
přirovnání automaticky navozují pocit, že<br />
onen čas se nic neděje, jakoby na šestinu roku<br />
byla přerušena veškerá práce. Samozřejmě,<br />
že tomu tak není. Právě nyní můžeme zaznamenat<br />
velkou vitalitu stavebních prací při<br />
úpravách nejrůznějších nemovitostí. Aktivita<br />
se týká téměř celého města. Stačí se ale jen<br />
podívat na jeho střed a bezprostřední okolí.<br />
Kolik fasád se renovuje! Někdy u historicky<br />
nebo památkově cenných budov. Na<br />
Komenského náměstí se objevily v posledních<br />
měsících u několika domů. V tuto chvíli se<br />
opravují domy v Soukenické, Fričově ulici,<br />
za Velvarskou branou, Grand, nový městský<br />
úřad na náměstí, budova České spořitelny,<br />
začalo se se zástavbou dlouholetého volného<br />
prostoru proti tržišti, končí přestavba<br />
domova důchodců na Hlaváčkově náměstí,…<br />
Záchrana Hemerkova statku je téměř u konce.<br />
Změnou vlastníka se objevila nová naděje u<br />
dvou hrůzných „ruin“ nad sběrnou surovin<br />
U Brodu. U autobusového nádraží vznikla<br />
nová čerpací stanice. Administrativní budova<br />
městské nemocnice svítí novotou. „Přežili“<br />
jsme i značnou rozkopanost středu města<br />
z důvodu výměny havarijních plynovodů<br />
a položení elektrických kabelů. Připojení<br />
nové továrny Demagu na energetický zdroj<br />
a s tím spojené výkopy přes polovinu města<br />
do konce „okurkové sezóny“ také skončí. a tak<br />
dále. a je toho ještě více. Například obtížné<br />
rekonstrukce prvního domu v bývalých kasárnách<br />
a kostelíka v Ovčárech budou dokončeny<br />
v průběhu následujících měsíců. Mám velikou<br />
radost, že na mnohých těchto přestavbách se<br />
podílejí soukromníci. Je třeba ocenit jejich<br />
snahu o zkrášlení našeho města. a poděkovat<br />
jim. Koneckonců z toho, že si opravují svůj<br />
majetek se těšíme všichni. Opravdu je na co<br />
se dívat.<br />
Mějte se hezky!<br />
Váš starosta Ivo Rubík<br />
Slánští na návštěvě v bavorském Pegnitz (II.)<br />
Jak jsme vás informovali v minulém čísle, ve dnech 20.–23. května se v bavorském<br />
městě Pegnitz konalo setkání „Evropa plus 10“ (podpořené Evropskou<br />
komisí), na kterém se setkali hosté z francouzského Guyancourt, skotského<br />
Linlithgow a z královského města Slaný.<br />
Slánskou delegaci tvořili Ing. Vladislav Korf (za 3. ZŠ a BC Slaný),<br />
Mgr. Alena Tesařová (za Gymnázium Slaný), Mgr. Zdeněk Víšek (za<br />
Obchodní akademii Slaný a Společnost Patria), Mgr. Pavel Novák (za<br />
Gymnázium Slaný) a místostarosta Ing. Pavel Bartoníček. Po jejich<br />
návratu jim redakce položila několik otázek. Zde jsou odpovědi posledních<br />
dvou jmenovaných:<br />
Co vás v Pegnitz zaujalo<br />
Bartoníček: Především elán a zájem lidí sdružených kolem starosty pana<br />
Thümmlera a předsedy spolku pro partnerská města pana Heinricha.<br />
Tuto skupinu považuji za hnací motor partnerství mezi jednotlivými<br />
městy. Při pobytu v rodině manželů Pastyrikových (předek rodu – pan<br />
Pastyřík pocházel ze Slaného – z Kynského ulice – a usadil se v Bavorsku<br />
již koncem 19. století) jsem si uvědomil, jak důležité je, aby existovali<br />
lidé, kteří jsou nejen ochotní u sebe hosty z cizí země ubytovat, ale mají<br />
zájem se s nimi podělit i o osobní zkušenosti a zážitky. Zajímavé bylo<br />
i setkání s hosty z francouzského Guyancourt a skotského Linlithgow.<br />
pokračování na straně 2<br />
Slánský místostarosta Bartoníček v rozhovoru se skotskými hosty<br />
(M. M.)
Slánská <strong>radnice</strong> Číslo 8 / Ročník VII. Strana 2<br />
Slánští na návštěvě v Pegnitz<br />
Novák: Jezdím do Pegnitz již deset let a vždy objevím<br />
něco nového. Tentokrát mě zaujal městský běh s velkým<br />
množstvím diváků. Město žilo během.<br />
Jak nejlépe by, dle Vašeho názoru, bylo možné stávající<br />
partnerství mezi gymnázii ve Slaném a v Pegnitz rozšířit<br />
na partnerství mezi oběma městy<br />
Bartoníček: Základem musí být skupina lidí, kteří by na<br />
tomto partnerství měli zájem. Partnerství mezi městy by,<br />
dle mého názoru, nemělo být omezeno pouze na občasné<br />
návštěvy úředníků či vedení obou radnic, ale mělo by<br />
vytvořit opravdu přátelské vztahy mezi některými obyvateli<br />
obou měst. Jako nejlepší forma se mi zdají partnerské<br />
vazby různých spolků, sportovních oddílů a zájmových<br />
organizací. Z toho důvodu považuji naši návštěvu za<br />
velmi dobrý začátek – spolu s kolegy Korfem a Víškem<br />
jsme navázali různé zajímavé kontakty. Nyní už záleží na<br />
zájmu Slaňáků, kteří by tyto kontakty chtěli využít.<br />
Novák: Setkání a spolupráci lidí z různých spolků, sportovních<br />
oddílů, divadelních souborů…<br />
Jakou organizační formu považujete pro efektivně fungující<br />
partnerství mezi oběma městy za nejlepší<br />
Bartoníček: Ve všech třech městech – Pegnitz, Guyancourt<br />
i Linlithgow – neexistuje jednotný model, podle kterého<br />
by byla spolupráce mezi městy organizována a řízena.<br />
Základem je však vždy určitý spolek či sdružení pro partnerství<br />
mezi městy (tato sdružení jsou ostatně hnacím<br />
motorem i v několika českých městech, kde jsem se zajímal<br />
o formu spolupráce se zahraničím, kterou zvolili).<br />
Vzhledem k dlouholeté výměně mezi naším a pegnitzským<br />
gymnáziem bych rád využil především zájmu slánských<br />
studentů (současných i bývalých), kteří v Pegnitz<br />
byli na dlouhodobějších pobytech a mají jistě k lidem<br />
a místu intenzivnější vztah. Požádal jsem proto kolegy<br />
z gymnázia o seznam těchto studentů a doufám, že v září<br />
bychom mohli uskutečnit první informativní schůzku.<br />
Teprve poté, domnívám se, můžeme hledat nejvhodnější<br />
organizační formu spolupráce.<br />
Novák: S organizací by mohli být nápomocni naši absolventi,<br />
kteří na Gymnáziu v Pegnitz rok studovali. Mají<br />
k oběma městům blízko a věřím, že mají i velmi pěkný<br />
a vřelý vztah.<br />
Jaké kroky pro partnerství mezi Slaným a Pegnitz jste<br />
po svém návratu podnikli <br />
Bartoníček: Kromě kontaktu se starostou Thümmlerem<br />
a panem Heinrichem, se kterými jsem konzultoval některé<br />
organizační záležitosti, jsem pomáhal zprostředkovat<br />
tréninkový pobyt pegnitzkého klubu ledního hokeje<br />
v naší VSH, kontakt mezi pegnitzkými sběrateli moto-<br />
-veteránů a naším Orion klubem Historická vozidla, stejně<br />
jako nabídku praxe v pohostinství pro Integrovanou<br />
střední školu.<br />
Jako zajímavý kontakt se ukazují i obě další města.<br />
Guyancourt by svou blízkostí u Paříže (podobnou se<br />
Slaným a Prahou) mohl být vhodným místem pro studentské<br />
výměny. Z Linlithgow se objevuje možnost koncertu<br />
tradiční skotské hudby příští rok ve Slaném (v případě<br />
turné jejich skupiny do Ruska, by mohlo být Slaný<br />
jednou z několika zastávek na evropském kontinentu).<br />
Novák: V neděli 18. července odjíždím s našimi studenty<br />
na tradiční archeologické vykopávky do Tuchersfeldu.<br />
Vykopávky probíhají v objektu Muzea Franckého Švýcarska.<br />
a je tu možnost další spolupráce. Ředitel muzea<br />
pan Hoffmann se již před lety snažil o navázání spolupráce.<br />
Tak snad nyní…<br />
–redakce–<br />
Zprávy ze zasedání Rady a Zastupitelsta města Slaného<br />
36. JEDNÁNÍ R ADY MĚSTA – 30. 6. 2004<br />
Z bytových záležitostí rada odsouhlasila prodloužení<br />
pronájmu u osmi nájemců, kterým nájemní smlouva<br />
vyprší v září 2004, naopak u dvou nájemců bylo odsouhlaseno<br />
s prodloužením vyčkat do doby, ve které se<br />
zavázali vyrovnat dluhy spojené s pronájmem. Dále bylo<br />
schváleno přidělení třech bytů v DPS č. p. 173, Na Sadech<br />
a přidělení ubytování v č. p. 392 Evě a Janovi Pokutovým<br />
včetně uzavření splátkového kalendáře se jmenovanými<br />
na zbytek dluhu do 31. 12. 2004.<br />
Rada města vzala na vědomí informaci o stavu suterénních<br />
prostor školy a školního dvora Základní školy Slaný,<br />
Komenského náměstí č. p. 618.<br />
Rada města schválila pronájem místnosti č. 3 v č. p.<br />
644 v ulici dr. E. Beneše ve Slaném pro stavební firmu<br />
Konstruktiva Branko, a. s., Mikuleckého 1308, Praha 4 na<br />
období od 1. 7. 2004 do 12. 11. 2004 (tedy po dobu rekonstrukce<br />
objektu České spořitelny).<br />
Rada města dále schválila částku nájemného za pronájem<br />
auly v č. p. 1310 na Smetanově náměstí ve Slaném pro rok<br />
2004 – soukromý sektor (podnikatelé, firmy) 500 Kč za hodinu,<br />
organizace (školy, školky, organizace pro mládež) 250 Kč<br />
za hodinu s tím, že každý pronájem musí být předem projednán<br />
s vedením školy.<br />
Rada města Slaného schválila uzavření splátkových<br />
kalendářů k pohledávkám, vzniklým z titulu neuhra-
Slánská <strong>radnice</strong> Číslo 8 / Ročník VII. Strana 3<br />
zených plateb, spojených s užíváním bytů v majetku<br />
města.<br />
10. ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA – 30. 6. 2004<br />
Prvním bodem bylo projednání prodeje bytových<br />
domů, nebytových jednotek a garáží z majetku města<br />
Slaného do osobního vlastnictví – III. vlna privatizace<br />
městského bytového fondu, kdy po zveřejnění záměru<br />
prodeje na úřední desce zastupitelstvo prodej schválilo,<br />
včetně upravených podmínek, za kterých bude prodej<br />
uskutečněn.<br />
Dalším bodem byl návrh pana Bc. Dušáka (předložený<br />
spolu s podpisovými archy „petice“) navrhující revokaci usnesení<br />
zastupitelstva ze dne 19. 5. 2004 týkající se III. vlny privatizace<br />
bytového fondu, požadující zachování koeficientu<br />
0,22 pro panelové domy a koeficientu 0,35 pro cihlové domy,<br />
včetně zachování slev z nabídkové ceny. Tento návrh zastupitelstvo<br />
neodsouhlasilo. Další variantou navrženou panem<br />
Bc. Dušákem byla opět revokace usnesení zastupitelstva ze dne<br />
19. 5. 2004 a upravení koeficientů na 0,25 pro panelové domy<br />
a 0,38 pro cihlové domy, včetně zachování slev z nabídkové<br />
ceny a navýšení půjčky do fondu oprav z 15% na 20% (počítá<br />
se s koeficientem přepočítané odhadní ceny bytu). Ani tento<br />
návrh zastupitelstvo neodsouhlasilo.<br />
K tomuto bodu se vedla obšírná více než dvouhodinová diskuse,<br />
v jejímž rámci bylo hlasováno ještě o následujícím návrhu<br />
Bc. Dušáka – koeficient 0,4 a příděl do fondu oprav 0,45 %.<br />
Ani tento návrh zastupitelstvo většinou hlasů nepodpořilo.<br />
Dále zastupitelstvo města schválilo většinou hlasů<br />
znění obecně závazné vyhlášky č. 1/2004, o místních<br />
poplatcích v upraveném znění (jednalo se o technicko-<br />
-administrativní úpravy vyhlášky).<br />
Zastupitelstvo rozhodlo o rozdělení finančních prostředků<br />
pro sportovní a zájmové organizace v souladu s dříve přijatými<br />
pravidly, tedy podle předloženého návrhu.<br />
Dále zastupitelstvo schválilo řadu rozpočtových<br />
opatření, např. přijetí dotace na knihovnický program<br />
pro knihovnu V. Štecha (66 tis. Kč) dotace na projekty<br />
programu prevence kriminality (460 tis. Kč), nákup ojetého<br />
terénního vozidla OPEL FRONTER A 2,5 TDS pro<br />
potřeby MP Slaný (výměna za Škodu Felicia r. v. 1996).<br />
Následovala celá řada majetkových záležitostí, kdy zastupitelstvo<br />
neschválilo výkup st. p. č. k. 942/1 o výměře 74<br />
m 2 zastavěná plocha a nádvoří, st. p. č. k. 942/3 o výměře<br />
29 m 2 zastavěná plocha a nádvoří, vše v k. ú. Slaný (kousky<br />
veřejného prostranství kolem hotelu Atlas) a p. p. č. k. 71/2<br />
o výměře 2073 m 2 ostatní plocha, p. p. č. k. 71/3 o výměře<br />
2004 m 2 ostatní plocha, p. p. č. k. 71/4 o výměře 451 m 2 ostatní<br />
plocha, p. p. č. k. 71/5 o výměře 602 m 2 ostatní plocha, p.<br />
p. č. k. 76/4 o výměře 59 528 m 2 ostatní plocha, vše v k. ú.<br />
Otruby (odval z bývalého dolu). Cena požadovaná vlastníkem<br />
Východočeskými uhelnými doly st. p. odpovídá ceně odhadní a<br />
je 4 536 140 Kč.<br />
Zastupitelstvo neschválilo bezúplatný převod pozemků<br />
(svahu a skály) za domy č. p. 481–484 na Pražské ulici,<br />
tentokrát od Úřadu pro zastupování státu ve věcech<br />
majetkových. Naopak zastupitelstvo schválilo odprodej<br />
stavební parcely č. k. 97 o výměře 10 m 2 zastavěná plocha<br />
a nádvoří a na odprodej části pozemkové parcely č. k.<br />
190/3 o výměře cca 9 m 2 ostatní plocha, vše v k. ú. Otruby<br />
za kupní cenu 180 Kč/m 2 (za účelem výstavby komínu<br />
u chatky v zahrádkářské kolonii), odprodej části pozemkové<br />
parcely č. k. 72/2 o výměře cca 84 m 2 ostatní plocha,<br />
ostatní komunikace v k. ú. Otruby za kupní cenu 180 Kč/m 2<br />
(příjezdová cesta k nemovitosti č. p. 14, Otruby), výsledek<br />
výběrového řízení na odprodej pozemkové parcely<br />
č. k. 1717/5 o výměře 677 m 2 zahrada v k. ú. Slaný (cena<br />
1 351 101 Kč).<br />
Dalším bodem byla žádost o odkoupení pozemkových parcel<br />
č. k. 209/1 – louka a č. k. 209/17 – ostatní plocha o celkové<br />
výměře cca 2 500 m 2 , obě v k. ú. Dolín, kterou zastupitelstvo<br />
neschválilo.<br />
Dalším významným bodem byl návrh na schválení<br />
odprodeje pozemkových parcel č. k. 378/2 o výměře<br />
3281m2 ovocný sad, části pozemkové parcely č. k. 378/9<br />
o výměře cca 4 000 m 2 ovocný sad, pozemkové parcely<br />
č. k. 378/14 o výměře 2 868 m 2 zahrada, stavební parcely<br />
č. k. 2135 o výměře 120 m 2 zastavěná plocha, nádvoří a stavební<br />
parcely č. k. 2 136 o výměře 53 m 2 zastavěná plocha,<br />
nádvoří vše v k. ú. Slaný za účelem výstavby obchodního<br />
centra KAUFLAND společností QINN INVEST, s. r. o.,<br />
Chomutov. Tento záměr byl zastupitelstvem schválen<br />
dle upraveného návrhu, tzn. kupní cena bude 750 Kč/m 2 ,<br />
společnost provede komplexní rekonstrukci vozovky<br />
v Ouvalové ulici v délce 100 metrů (včetně inženýrských<br />
sítí a osvětlení), dále komplexní rekonstrukci vozovky<br />
od prodejny PLUS nahoru ke garážím (včetně veřejného<br />
osvětlení a kanalizace) a společnost uhradí náklady ve<br />
výši 5 mil. Kč bez DPH na investiční akce ve Slaném a<br />
1 mil. Kč bude využit dle schváleného a doporučeného<br />
návrhu odborem životního prostředí na obnovu zeleně,<br />
popř. jiné veřejně prospěšné akce.<br />
Zastupitelstvo města schválilo většinou hlasů darování drobného<br />
dlouhodobého hmotného majetku za 323 963,90 Kč Základní<br />
škole Slaný, Politických vězňů 777 (stoly, židle, tabule<br />
apod. dodané v rámci rekonstrukce budovy).<br />
Posledními projednávanými body byly otázky úprav<br />
územního plánu města v lokalitě Kvíce naproti drůbežárně<br />
Těhul, kdy se jedná o změnu využití pozemků ze<br />
zemědělské půdy, resp. nízkopodlažního bydlení venkovského<br />
typu na využití pro drobnou výrobu, služby,<br />
průmyslovou výrobu, výrobní služby, sklady a plochy<br />
technických služeb (na žádost nového vlastníka pozemků,<br />
který zde hodlá vybudovat areál s výrobní a skladovou<br />
halou).<br />
Ing. Petr Kolačkovský, tajemník
Slánská <strong>radnice</strong> Číslo 8 / Ročník VII. Strana 4<br />
Seznam míst pro přistavení kontejnerů na II. pololetí roku 2004<br />
Vážení občané Pomalu končí léto a každý z nás jistě<br />
bude doma uklízet a vyřazovat nepotřebné věci, které<br />
již dosloužily nebo byly nahrazeny novými. Technické<br />
služby budou zajišťovat odvoz objemného komunálního<br />
odpadu. Kontejnery budou rozmístěny na obvyklých<br />
místech. Nově je přidán kontejner v ulici Na Chmelnici.<br />
Přehled a datum umístění je uveden v přiložené tabulce.<br />
Kontejnery jsou určeny pro objemný odpad.<br />
Nepatří tam nebezpečný odpad jako: akumulátory, vyjeté<br />
oleje, různé hořlaviny, zbytky barev a odpady obdobného<br />
charakteru. Odvoz a likvidace nebezpečých odpadů bude<br />
zajištěna mobilním sběrem v termínech, o kterých budete<br />
informováni. Prosím, respektujte objem kontejnerů a nepřeplňujte<br />
je.<br />
Ing. Jiří Kučera, Technické služby, spol. s r. o.<br />
STANOVIŠTĚ<br />
DATUM PŘISTAVENÍ<br />
Na Dolíkách – křižovatka 6. 9. 20. 9. 1. 11.<br />
Petra Hrubého – Arbesova 6. 9. 20. 9. 1. 11.<br />
Jungmannova –Dražkovická 6. 9. 20. 9 1. 11.<br />
Na Chmelnici 6. 9. 20. 9. 1. 11.<br />
Gagarinova 7. 9. 21. 9. 2. 11.<br />
Ráj – pod prodejnou 7. 9. 21. 9. 2. 11.<br />
Mírová – u kotelny 7. 9. 21. 09. 2. 11.<br />
sídliště ČKD – Smetáčkova 7. 9. 21. 09. 2. 11.<br />
Jiráskova 13. 9. 4. 10. 8. 11.<br />
U čistírny 13. 9. 4. 10. 8. 11.<br />
Všehlušická – parkoviště 13. 9. 4. 10. 8. 11.<br />
Okružní 13. 9. 4. 10. 8. 11.<br />
Vepřkova 14. 9. 5. 10. 9. 11.<br />
U Kláštera 14. 9. 5. 10. 9. 11.<br />
Lázeňská – Havířská 14. 9. 5. 10. 9. 11.<br />
Plynárenská – pod Pánkem 14. 9. 5. 10. 9. 11.<br />
Otruby 17. 9. — 12. 11.<br />
Lotouš 17. 9. — 12. 11.<br />
Želevčice 17. 9. — 12. 11.<br />
Dolín 17. 9. — 12. 11.<br />
Trpoměchy 17. 9. — 12. 11.<br />
Kvíček – pod Sportexem 24. 9. — 19. 11.<br />
Kvíc – u zastávky 24. 9. — 19. 11.<br />
Netovice 24. 9. — 19. 11.<br />
Kvíc – K. Kernera 24. 9. — 19. 11.<br />
Kontejnery budou přistaveny na stanoviště vždy ve 14<br />
hodin a odvoz bude proveden v následující den dopoledne,<br />
případně v pondělí ráno.<br />
Slánští purkmistrové a starostové 1850–1945 (VIII. část)<br />
Jaroslav Jan Pála (1940–1944)<br />
Jednou z nejvýznamnějších, ale po roce 1945 také nejvíce<br />
zamlčovanou osobností Slaného byl zakladatel firmy<br />
evropské proslulosti Palaba a slánský starosta z doby<br />
protektorátu Jaroslav Jan Pála, jehož jednání v době heydrichiády<br />
1942 tak tragicky ovlivnilo osudy mnoha českých<br />
rodin.<br />
Objektivní historické zhodnocení této nepochybně<br />
rozporuplné postavy je proto zvláště ve Slaném problémem<br />
velmi složitým a citlivým. Význam Pálovy osobnosti<br />
byl po celá desetiletí historiky a publicisty zamlčován, obcházen<br />
či jednostranně interpretován. V letech 1948 –1989 komunistická<br />
publicistika připomínala s určitým politickým<br />
a třídním podtextem pouze Pálovo selhání v době okupace<br />
jako příklad chování příslušníka kolaborující české<br />
buržoasie. Při hodnocení veřejného působení Jaroslava<br />
Pály je ale nutno se vyhnouti i přístupu opačnému, jenž<br />
by zdůrazňoval pouze zásluhy Jaroslava Pály o rozvoj Slaného,<br />
bez připomenutí stinných momentů jeho života.<br />
Jistý přelom v odtabuizování tohoto citlivého tématu<br />
slánské, ale i české minulosti představuje publikace<br />
Milana Stompfeho Světlo a síla (1994), která velmi<br />
podrobně mapuje vývoj Palaby i životní osudy jejího<br />
zakladatele až do začátku druhé světové války. Přislíbený<br />
druhý díl této knihy, který měl zachytit vývoj Pálovy<br />
továrny po roce 1939, již bohužel vydán nebyl. Jiný<br />
možný zdroj informací o Pálově životě – sborník národně<br />
obranného charakteru Dvacet o Pálovi, vydaný u příležitosti<br />
jeho šedesátin roku 1942, do kterého přispěli<br />
i dramatik Václav Štech, spisovatel Karel Scheinpflug<br />
a bývalý ministr Hugo Vavrečka, děd tehdy šestiletého<br />
Václava Havla, je dnes pouze obtížně dostupný.<br />
Jaroslav Jan Pála se narodil 27. 9. 1882 v Přelíci u<br />
Slaného jako druhorozený syn v rodině hostinského<br />
Václava Pály, který provozoval svoji živnost postupně<br />
v Bysni, v Bakově a ve Kvíčku. Jeho restaurace ve Kvíčku<br />
ale koncem osmdesátých let 19. století zkrachovala a<br />
Václav Pála se přestěhoval se svou rodinou do Slaného,<br />
kde přijal místo dělníka v závodě Bolzano Tedesco.<br />
Ve Slaném – v tehdejší činžovní zástavbě v místech<br />
dnešní hvězdicové kotelny – mladý Jaroslav Pála prožil<br />
ve velmi stísněných poměrech dosti neradostné, téměř<br />
hladové dětství. Pro dokreslení obtížné hmotné situace<br />
Pálovy rodiny je možno uvést i příslušnou citaci z poválečných<br />
protokolů: Bydleli jsme ve vlhkém, nezdravém<br />
bytě, který jedině nám byl pronajat, že ho nikdo nechtěl.<br />
Matka byla jemné, citlivé povahy a těžko snášela naše<br />
bídné živoření. Jednou, jata zoufalstvím a nutností nás<br />
hladové krky nasytiti, odcizila u jednoho obchodníka<br />
něco chleba a byla přistižena. Byla za to odsouzena na<br />
24 hodin do vězení. Byla to pro ni rána, ze které se již<br />
nevzpamatovala. Upadla do trudnomyslnosti a skončila<br />
svůj život v ústavě pro duševně choré. Tyto zážitky z dětství<br />
a dospívání Jaroslava Pálu výrazně ovlivnily a staly se
Slánská <strong>radnice</strong> Číslo 8 / Ročník VII. Strana 5<br />
hlavní motivací jeho snahy po společenském a ekonomickém<br />
vzestupu.<br />
Obecnou a měšťanskou školu Jaroslav Pála navštěvoval<br />
ve Slaném, jedním z jeho učitelů byl i pozdější spisovatel<br />
a dramatik Václav Štech. Kolem roku 1900 vstupuje<br />
Jaroslav Pála do „Omladiny“ – tehdejšího sociálně<br />
demokratického spolku mládeže ve Slaném. Po vyučení<br />
zámečníkem ve slánské Bolzance (později ČKD)<br />
odchází třiadvacetiletý Pála roku 1905 do Německa, kde<br />
se zásluhou své houževnatosti i přirozených schopností<br />
postupně vypracoval roku 1919 až na spolumajitele<br />
prosperující hamburské chemické továrny Hamburger<br />
Batterienfabrik, která zaměstnávala téměř čtyři sta pracovníků.<br />
Kromě podnikatelské činnosti věnoval pozornost také<br />
nejrůznějším laboratorním výzkumům a objevům, které<br />
byly i patentovány. Jaroslav Pála jako předseda českého<br />
krajanského spolku Svornost v této době rovněž výrazně<br />
podporoval společenský a kulturní život početně dosti<br />
malé české menšiny v severozápadním Německu.<br />
Za pobytu v Německu se Jaroslav Pála roku 1906 oženil<br />
s dcerou svého mistra Elisabeth Dienstetovou (1880 –1946).<br />
Již následujícího roku se manželům Pálovým narodil syn<br />
Rudolf (1907–1980) a později i dcera Anna (1911–1996),<br />
která však byla v důsledku dětské mozkové obrny trvale<br />
invalidní.<br />
Po vzniku Československé republiky se Jaroslav Pála<br />
1. 9. 1919 spolupodílel na založení firmy Pála a spol.,<br />
továrna elektrických článků a baterií ve Slaném. Přímé<br />
řízení podniku převzal Jaroslav Pála ovšem až poté, co<br />
se roku 1924 s rodinou trvale přestěhoval z Hamburku<br />
do Slaného. O rok později byl postaven na slánském<br />
Pražském předměstí nový závod Pálovy firmy, která se<br />
po překonání prvotních potíží začala ve druhé polovině<br />
dvacátých let úspěšně rozvíjet. Hlavním výrobním sortimentem<br />
Palaby či Pálovky, jak znělo její hovorové pojmenování,<br />
byly baterie pro kapesní svítilny a radiopřijímače,<br />
později i akumulátory pro automobily a motocykly.<br />
Pálova společnost, která bez sociálních konfliktů<br />
překonala i ekonomickou krizi let třicátých, hospodářsky<br />
expandovala do řady evropských zemí, například<br />
do Maďarska, Německa a Velké Británie. Pro zajímavost<br />
je možno uvést i skutečnost, že značná část účastníků<br />
nezdařené Nobileho výpravy k severnímu pólu roku<br />
1928 byla zachráněna i díky činnost radiové stanice, jež<br />
byla napájena bateriemi slánské Palaby.<br />
Podnikatelská činnost Jaroslava Pály v letech 1919–1939<br />
výrazně přispěla k ekonomickému růstu Slánska a Palaba<br />
se zasloužila o zviditelnění Slaného nejen v Československu,<br />
ale též v Evropě i ve světě. Toto dvacetileté období<br />
Pálova života si proto zaslouží nesporné uznání a ocenění.<br />
Po demisi starosty Karla Vettra v březnu 1940 byl<br />
Jaroslav Pála jako respektovaná společenská autorita<br />
25. 4. 1940 zvolen městským zastupitelstvem novým slánským<br />
starostou, když získal důvěru třiatřiceti z třiceti<br />
šesti přítomných zastupitelů. Ještě před svým nástupem<br />
do úřadu starosty předložil slánské veřejnosti 1. 9. 1939<br />
propracovaný, ale vlivem válečných událostí většinou<br />
již nerealizovaný program rozvoje města „Lepší Slaný“,<br />
který zahrnoval vybudování sportovního stadionu,<br />
hudebního pavilonu, nové plovárny i přírodního divadla<br />
a rozhledny na Slánské hoře. Město také navštívil<br />
14. 5. 1941 i protektorátní prezident Emil Hácha.<br />
V průběhu roku 1941 ve Slaném pod patronací starosty<br />
Pály probíhaly v národním a vlasteneckém duchu oslavy<br />
100. výročí narození Antonína Dvořáka, které vyvrcholily<br />
7. 9. 1941 odhalením skladatelovy busty v parku před<br />
hudební školou. Protektorátní realita měla ovšem svou<br />
odvrácenou, často velmi krutou podobu. I ve Slaném<br />
zatýkalo gestapo odpůrce nacismu, za války také zahynulo<br />
82 slánských občanů židovského původu, kteří<br />
Starosta Jaroslav Jan Pála<br />
foto: archiv muzea<br />
byli v únoru 1942 deportováni ze Slaného do Terezína a<br />
později do vyhlazovacích koncentračních táborů. Těmto<br />
deportacím starosta Pála nijak zabránit nemohl.<br />
Osudový zlom v životě starosty Pály ale nastal počátkem<br />
června 1942, tedy v době, kdy nacisté v odvetu za<br />
atentát na Heydricha popravili již stovky českých vlastenců,<br />
mezi nimi i tři rodinné příslušníky slánského rodáka<br />
Karla Svobody (1912–1982), rotného naší armády ve<br />
Velké Británii, jenž byl na podzim 1941 v Anglii v rámci<br />
připravovaného výsadku Anthropoid společně s Jozefem<br />
Gabčíkem zapojen do příprav Heydrichovy likvidace,<br />
ale pro zranění byl z výcviku vyřazen a nahrazen Janem<br />
Kubišem, který atentát 27. 5. 1942 vykonal.<br />
Na přelomu května a června 1942 se protektorátem<br />
šířila dosud nepoznaná psychóza hrůzy, objevovaly se
Slánská <strong>radnice</strong> Číslo 8 / Ročník VII. Strana 6<br />
i informace o záměru nacistů popravit deset tisíc předních<br />
českých osobností či dokonce provést decimaci<br />
národa. V této atmosféře strachu se začal ve Slaném<br />
odvíjet tragický příběh, doprovázený neuvěřitelnou souhrou<br />
nešťastných náhod, na jehož konci bylo 339 zavražděných,<br />
umučených a trvale nezvěstných občanů Lidic,<br />
přičemž zvláště tragický byl osud 82 odvlečených dětí.<br />
Dne 3. 6. 1942 byl na adresu slánské Palaby doručen<br />
dopis soukromého charakteru, určený nepřítomné dělnici<br />
Anně Maruščákové, ve kterém stálo: Drahá Aničko,<br />
promiň, že Ti píši tak pozdě, a snad mne pochopíš, neboť<br />
víš, že mám mnoho práce a starostí. Co jsem chtěl udělat,<br />
tak jsem udělal. Onoho osudného dne jsem spal někde<br />
na Čabárně. Jsem zdráv. Na shledanou tento týden a pak<br />
se již neuvidíme. Milan.<br />
Oním Milanem byl, jak se později ukázalo, zaměstnanec<br />
kladenských železáren Václav Říha, třiadvacetiletý<br />
ženatý muž, který tajemně stylizovaným dopisem chtěl<br />
ukončit nelegitimní partnerský vztah s devatenáctiletou<br />
dělnicí Annou Maruščákovou. Továrník Pála, jenž obdržel<br />
dopis od svých podřízených již otevřený, podle svých<br />
poválečných výpovědí považoval tento list za možnou<br />
provokaci ze strany německé konkurence a předal jej,<br />
z důvodů spíše alibistických než vyloženě udavačských,<br />
slánskému četnictvu. Německé represivní síly za okupace<br />
často využívaly podobných provokací k zastrašení<br />
českých občanů.<br />
Jaroslav Pála jednal patrně v jistých obavách o život<br />
svůj, případně celé své rodiny. Sám Pála své počínání<br />
zdůvodňoval v roce 1947 takto: Po přečtení dopisu<br />
jsem nevěřil, že by šlo o skutečný dopis milostný. Již<br />
to, že dopis byl psán na stroji, stačilo, že jde o nějakou<br />
nástrahu ze strany konkurence… Jen proto, abych se<br />
kryl proti případným zákrokům proti mně a proti mé<br />
rodině proto, že jsem dopis zatajil neb neučinil o něm<br />
hlášení úřadům německým, rozhodl jsem se jej předati<br />
českému četnictvu… Že se dopis dostal až na gestapo,<br />
dozvěděl jsem se teprve po národní revoluci. Neměl jsem<br />
v úmyslu kohokoliv udávati, tím méně pachatele atentátu<br />
na Heydricha… Ať již Pálovým slovům věříme či nikoliv,<br />
jeho jednání onoho 3. 6. 1942 představuje závažný<br />
morální problém, neboť svým činem ohrozil bezpečnost<br />
neznámého pisatele a hlavně adresátky tohoto dopisu<br />
Anny Maruščákové, čehož si musel být nepochybně<br />
vědom. Rovněž tak Pálovo údajné přesvědčení, že protektorátní<br />
četnictvo – za tehdejší vyhrocené situace<br />
– nebude s tímto dopisem dále již nic podnikat, bylo<br />
dosti iluzorní.<br />
Tento nešťastný dopis byl předán slánskými četníky<br />
kladenskému gestapu, které během několika dní vykonstruovalo<br />
na základě dosti nejasných výpovědí zatčeného<br />
Václava Říhy údajnou spojitost některých lidických<br />
občanů s atentátem na Heydricha, což si nacisté vzali<br />
jako záminku k vypálení Lidic 10. 6. 1942. Tragický byl<br />
i osud Anny Maruščákové a Václava Říhy, kteří byli po<br />
předchozím věznění v Terezíně jako nepohodlní svědkové<br />
24. 10. 1942 zavražděni v Mauthausenu.<br />
Ale ať již Pálovo počínání v červnu 1942 považujeme<br />
za nestatečné či alibistické, je nutno zdůraznit, že vyhlazení<br />
Lidic nebylo zločinem Jaroslava Pály, nýbrž zločinem<br />
nacistických okupantů. Morální spoluodpovědnost<br />
Jaroslava Pály za smrt Anny Maruščákové však přehlížet<br />
nelze. Spoluodpovědnost padá ale i na Václava Říhu,<br />
který v tehdejších napjatých dnech naprosto lehkomyslně<br />
napsal onen dopis tak mnohoznačného vyznění, aniž<br />
uvažoval o možných dopadech a následcích.<br />
Starosta Pála ale navzdory některým svým veřejným<br />
projevům proněmecké loajality též po dobu války<br />
finančně podporoval rodiny slánských občanů vězněných<br />
gestapem. Možná i proto postupně ztrácel důvěru<br />
německé okupační moci a 24. 1. 1944 byl starostenského<br />
úřadu zbaven. Rozpuštěné slánské zastupitelstvo bylo<br />
1. 2. 1944 nahrazeno obecní správní komisí v čele s Josefem<br />
Fialou, dosavadním prvním náměstkem starosty<br />
Pály. Činnost této komise trvala do 13. 4. 1945.<br />
Po vypuknutí květnového povstání byl Jaroslav Pála<br />
6. 5. 1945 ve Slaném společně se svým synem Rudolfem<br />
zatčen a 2. 5. 1947 byl Mimořádným lidovým soudem<br />
v Praze na základě retribučního dekretu č. 16/1945 odsouzen<br />
na doživotí. Tento rozsudek byl roku 1955 změněn na<br />
pětadvacetiletý žalář. Trest si psychicky a fyzicky zlomený<br />
Pála odpykával ve věznicích na Borech, v Leopoldově<br />
a v Ilavě. Jeho zdravotní stav se postupně zhoršoval,<br />
lékařská zpráva ze dne 6. 11. 1962 dokonce konstatovala<br />
u Jaroslava Pály hluchotu a slepotu. Osmdesátiletý Pála<br />
zemřel 9. 3. 1963 v ilavské věznici jako zcela nemohoucí<br />
stařec. Žádosti Jaroslava Pály i jeho dcery Anny o předčasné<br />
propuštění byly opakovaně zamítány.<br />
Urna s popelem Jaroslava Pály je uložena v neoznačeném<br />
rodinném hrobě v první části slánských hřbitovů.<br />
Zdeněk Víšek<br />
Vážení čtenáři Slánské <strong>radnice</strong>, neradostným čtením<br />
o osudu Jaroslava Pály končí náš historický seriál,<br />
který mapoval působení patnácti slánských purkmistrů<br />
či starostů v letech 1850 – 1945. Jména, tváře a životní<br />
osudy těchto dávných představitelů Slaného většinou již<br />
zapadly v zapomnění, ale výsledky jejich práce jsou stále<br />
zřetelnou součástí naší přítomnosti. Zasluhují si proto<br />
naše připomenutí, ocenění i kritické zhodnocení.<br />
– redakce –<br />
Slánské komorní sdružení a Slánský žesťový soubor<br />
vás zvou na poslední<br />
PŮLNOČNÍ KONCERT<br />
PŘI SVÍČKÁCH<br />
Kostel sv . Jakuba v Lidicích u Slaného<br />
pátek 3. září 2004<br />
ve 24 hodin
Slánská <strong>radnice</strong> Číslo 8 / Ročník VII. Strana 7<br />
I v naší porodnici je možné darovat pupečníkovou krev<br />
Gynekologicko-porodnické oddělení Městské<br />
nemocnice Slaný je spolupracujícím pracovištěm neziskového<br />
projektu Banka pupečníkové krve ČR.<br />
Možná ne všichni vědí, že i u nás mají maminky připravující<br />
se na porod možnost rozhodnout se k anonymnímu<br />
a bezplatnému dárcovství pupečníkové krve pod<br />
dozorem vyškoleného personálu a lékařů, a přispět tak<br />
do registru dárců této životadárné tekutiny. Pupečníková<br />
krev je totiž, podobně jako kostní dřeň, bohatá na buňky<br />
zajišťující krvetvorbu a je používána k transplantacím a<br />
léčbě nádorových onemocnění (například leukémie), či<br />
vrozených poruch imunity a metabolismu. Její výhodou<br />
je zcela bezbolestný odběr a tzv. imunitní nezralost,<br />
která slibuje méně potransplantačních komplikací, a<br />
tím i použití u pacientů, pro které není možné najít stoprocentně<br />
vhodného dárce. Nevýhodou je relativně malé<br />
množství této krve (odebírá se z pupečníkové šňůry těsně<br />
po jejím odstřižení po porodu miminka), což ji zatím<br />
předurčuje k transplantacím výhradně dětských pacientů.<br />
Ve fázi výzkumu je efektivní množení těchto buněk a<br />
možná i jejich využití pro dospělé pacienty.<br />
Čím více štěpů pupečníkové krve, tím více šancí pro nemocné<br />
děti.<br />
Cílem neziskového projektu Banka pupečníkové krve<br />
ČR, který vznikl pod záštitou Ústavu hematologie a<br />
krevní transfuze v roce 1996, je kromě zajištění samotného<br />
odběru také kompletní vyšetření odebraného štěpu,<br />
zamražení a uložení ve speciální kryobance v kontejnerech<br />
s tekutým dusíkem při teplotě – 196°C. Základní<br />
údaje o vyšetřených štěpech jsou po půlroční karanténě<br />
(která vyloučí všechna virologická rizika) poskytnuty<br />
Českému registru dárců kostní dřeně v IKEM, který<br />
informace vloží do databáze napojené na mezinárodní<br />
registr. Štěp tak může být vybrán podle přísných kritérií<br />
k transplantaci kdekoliv na světě. V současné době<br />
čeká v Bance pupečníkové krve ČR na svého příjemce<br />
1047 zamražených štěpů pupečníkové krve a podobné<br />
množství je zatím v karanténě nebo v různé fázi přípravy<br />
k předání do registru. Aby bylo opravdu „z čeho<br />
vybírat“, bylo by však potřeba množství mnohem větší.<br />
Problémem jsou – jak jinak – peníze.<br />
Odběr pupečníkové krve ani její použití nemocným<br />
nevyžaduje žádnou finanční účast dárce ani příjemce.<br />
Neziskový projekt Banka pupečníkové krve ČR je tak<br />
plně odkázán na podporu sponzorů a masovému připojení<br />
dalších porodnic brání z největší části finanční<br />
důvody. Náklady na provoz a dopravu jsou velmi vysoké<br />
(pro zajímavost – jeden vak na odběr pupečníkové krve<br />
stojí 850 korun, další a mnohem významnější náklady pak<br />
představují nutná vyšetření, skladování, tisk odběrových<br />
formulářů atd. ). Je na nás všech, zda se podaří tento projekt<br />
rozšířit do co největšího množství porodnic a zvýšit<br />
tak šanci na uzdravení nemocných, pro které je zpravidla<br />
transplantace šancí poslední…<br />
VÍTE, ŽE…<br />
– Samotný odběr pupečníkové krve je zcela bezpečný<br />
pro matku a dítě a není nijak zatěžující ani bolestivý.<br />
Provádí se ještě před přirozeným vypuzením placenty<br />
z těla matky a trvá pouhých 3–5 minut.<br />
– Darování pupečníkové krve znamená pro maminku<br />
vyplnění jednoho dotazníku v jedné z porodnic spolupracujících<br />
na projektu Banka pupečníkové krve ČR<br />
a svolení s odběrem krve v době porodu a 6 měsíců po<br />
porodu pro uskutečnění virologického vyšetření.<br />
– K dárcovství pupečníkové krve se maminka může<br />
rozhodnout až na porodním sále.<br />
– Do současnosti bylo v České republice s využitím<br />
štěpů z domácí Banky pupečníkové krve ČR i ze světových<br />
registrů provedeno celkem 12 transplantací, což je<br />
na naši malou zemi poměrně velký úspěch.<br />
Do projektu Banka pupečníkové krve ČR je v současné<br />
době zapojeno 16 spolupracujících porodnic v téměř<br />
všech krajích ČR (a v jednání jsou další čtyři) a dvě<br />
zpracovatelská centra. Jejich adresy a mnoho dalších<br />
informací vztahujících se k tématu naleznete na adrese<br />
www. bpk. cz.<br />
Kontakt:<br />
Banka pupečníkové krve ČR<br />
Ústav hematologie a krevní transfuze<br />
U nemocnice 1, Praha 2, 128 20<br />
Vedoucí projektu<br />
MUDr. Petr Kobylka, CSc.<br />
Koordinátoři projektu<br />
MUDr. Ivan Fales, MUDr. Šárka Vodvářková,<br />
RNDr. Šimona Matějčková<br />
telefon: 224 436 058<br />
Komunikace s veřejností<br />
Jana Jahodová<br />
telefon: 605 553 430, e–mail: cryo@uhkt. cz<br />
Banku pupečníkové krve ČR podporuje Nadační fond<br />
Umbilicus a jeho prostřednictvím můžete dobré věci<br />
přispět i vy. Číslo účtu: 13658389/0800.
Slánská <strong>radnice</strong> Číslo 8 / Ročník VII. Strana 8<br />
Proč z nebe padají hvězdy<br />
To je jedna ze zásadních otázek, které nás napadají,<br />
když se nám poštěstí zahlédnout na noční obloze krátký<br />
světelný úkaz. Říkáme, že jsme viděli padat hvězdu. Ale<br />
je vůbec možné, abychom pozorovali padat hvězdu z nebeské<br />
klenby Padají hvězdy směrem k zemi Vždyť hvězdy<br />
jsou obrovské koule žhavých plynů podobné našemu<br />
Slunci ve vzdálenostech několika stovek světelných let.<br />
A že by si vzdálené hvězdy vybraly pro srážku zrovna<br />
naši planetu z celého rozlehlého prostoru naší galaxie,<br />
je představa dost nepravděpodobná. Navíc tato představa<br />
odporuje základním principům klasické fyziky.<br />
Hvězdy nikam nepadají ani nelétají, mají nesrovnatelně<br />
vyšší hmotnost vzhledem k planetám, navíc jsou to poměrně<br />
stabilní tělesa. Často právě proto nazýváme hvězdy<br />
stálicemi.<br />
Tedy na tvrzení, že jsme viděli padat hvězdu, bude něco<br />
zavádějícího. Světelné úkazy, které pozorujeme, vznikají<br />
průnikem meteorických těles nejčastěji o velikosti<br />
několika milimetrů, výjimečně metrů, zemskou atmosférou.<br />
Tělesa se do atmosféry dostávají velkou rychlostí<br />
(10–5 km/ s-1 ) a ve výšce od 80–130 km shoří, přičemž<br />
pozorovatel vidí zdánlivě „padat hvězdu“. Světelný<br />
úkaz vzniká tak, že se podél dráhy meteorického tělesa<br />
ovzduším vytváří vysokou teplotou válec ionizovaného<br />
plynu, který září rekombinací (volně vázaným přechodem)<br />
atomů. Jedná se o zachycování volných elektronů<br />
kladným iontem a přitom se vyzařují fotony záření, které<br />
pozorujeme. Tomuto záření říkáme meteorická stopa.<br />
Meteorická tělesa pocházejí nejčastěji z komet a pohybují<br />
se ve sluneční soustavě po příbuzných drahách jako<br />
komety, od kterých se v minulosti oddělily. Meteorická<br />
tělesa se shlukují a křižují vysokou rychlostí dráhy planet,<br />
včetně naší Země, a občas do ní narazí. Pokud se<br />
naše planeta střetne s rojem meteorických těles, pozorujeme<br />
zdánlivé vylétávání meteorů z jednoho místa na<br />
obloze. Tomuto místu říkáme radiant. Meteorické roje<br />
nazýváme podle toho, v jaké části oblohy se nachází radiant.<br />
Vzhledem k tomu, že je obloha vyhrazena souhvězdím,<br />
jmenují se Lyridy, Leonidy, Drakonidy, Orionidy,<br />
Perseidy apod. Posledně jmenovaný roj Perseidů je vždy<br />
aktivní v polovině srpna. Proto meteory roje Perseidů<br />
často nazýváme jako Slzy svatého Vavřince. V tomto<br />
období se naše Země na své dráze kolem Slunce pravidelně<br />
střetává s bohatým rojem částic, jenž pochází<br />
z komety Swift-Tuttle.<br />
Jestliže budete chtít i letos sledovat bohatý roj létavic<br />
(meteorů), tak nejvýhodnější doba bude 12. srpna<br />
nad ránem, kdy pozorování nebude rušit svit Měsíce.<br />
Frekvence meteorů by měla být v tomto okamžiku nejvyšší.<br />
Kdyby nám ten den nepřálo počasí, můžeme některé<br />
Perseidy vyhlížet ještě několik nocí po předpokládaném<br />
maximu. Proto, abyste si dokonale vychutnali nevšední<br />
úkaz, musíme zvolit vhodné pozorovací stanoviště,<br />
tak by nás nerušilo všudypřítomné pouliční osvětlení.<br />
Jestliže naleznete tmavé pozorovací stanoviště, mohli<br />
byste během jedné hodiny spatřit až několik desítek Perseid!<br />
Pro pozorování je nevhodné používat astronomických<br />
dalekohledů, protože pád meteoritu je neočekávaný<br />
a rychlý světelný úkaz. Zorné pole dalekohledů bývá,<br />
až na výjimky, velmi malé na to, abyste spatřili náhodně<br />
letící meteor, a proto ideálním způsobem jak provádět<br />
vizuální pozorování je sledovat oblohu pouhým okem.<br />
Přejeme Vám jasnou oblohu a pěkný výhled.<br />
Renáta Benešová, Městská hvězdárna<br />
Městská hvězdárna je v srpnu pro veřejnost otevřena:<br />
středa, čtvrtek, pátek a sobota od 21 do 23 hodin.<br />
Prohlídky hvězdárny se konají vždy ve třicetiminutových<br />
intervalech.<br />
Telefon: 312 525 730, e-mail: hvezdarna@volny.cz,<br />
http://www. volny. cz/hvezdarna<br />
Nadějné vyhlídky<br />
Kdo z nás by nechtěl vědět, co ho v nejbližších dnech,<br />
týdnech a měsících čeká, čemu se bezpodmínečně nevyhne,<br />
co ho naopak v budoucnu potěší. Kdo by z nás<br />
nechtěl vědět, jaké problémy bude lidstvo řešit za následujících<br />
sto let Jak daleko a jakými prostředky bude<br />
člověk schopný bádat ve vzdáleném vesmíru, když v současnosti<br />
ohmatává pomocí robotů planety sluneční soustavy<br />
Jaké jsou naše šance na přežití při pádu velkého<br />
asteroidu Jak se budeme vyrovnávat s globálními klimatickými<br />
změnami na Zemi. Tyto a další futuristické otázky<br />
nás napadají v době, kdy seriózní věda nám nedokáže<br />
ani spolehlivě říci, zda se můžeme těšit na pěkné počasí<br />
během příštího víkendu. Můžeme si dovolit předpovědět<br />
budoucnost na několik miliard roků dopředu<br />
Paradoxem ovšem zůstává, že dnes umíme přesně definovat<br />
a popsat vývoj hvězd ve vesmíru s větší přesností,<br />
nežli okamžik, kdy přijede další autobus, který nás doveze<br />
včas do zaměstnání. Předpovídání budoucnosti bylo<br />
vždy doménou astrologů, šamanů, kartářek či vědem<br />
s křišťálovou koulí. Zkusme se do budoucnosti nyní<br />
podívat očima seriózní vědy, která pracuje s ověřenými<br />
poznatky. Snad někdy v budoucnosti se o správnosti<br />
našich předpovědí přesvědčí lidé, nebo jiné bytosti žijící<br />
v tomto odlehlém koutu vesmíru.<br />
Země – křehký klenot<br />
Stále častěji se dozvídáme z tisku a televize o hrozících<br />
katastrofách z vesmíru, které mohou naši planetu<br />
zničit. V současnosti nepopulárnější se stává srážka s nebeským<br />
tělesem, kometou či asteroidem. Ovšem zcela<br />
na periférii zájmu široké veřejnosti se ocitají problémy<br />
přírodních katastrof. Připomeňme si jen, jak mohutná
Slánská <strong>radnice</strong> Číslo 8 / Ročník VII. Strana 9<br />
energie dřímá pod povrchem Země. Ještě máme všichni<br />
v živé paměti íránské zemětřesení na přelomu roku o síle<br />
6,5 Richterovy stupnice, které si vyžádalo šest tisíc obětí<br />
a čtyřicet tisíc zraněných. Vědci připomínají, že podobně<br />
jako i v minulosti se Země může chovat nevypočitatelně,<br />
mohou nás čekat mohutná zemětřesení, obří lávové<br />
výlevy, tak jak tomu bylo na Zemi před dvěma sty miliony<br />
lety. Archeologové se nyní zabývají problematikou<br />
přizpůsobení člověka klimatickým změnám, jež umožnily<br />
jeho přežití. Zabývají se podněty, které vedly naše<br />
předky k ničení svého životního prostředí, jež vedlo<br />
vždy k jejich přestěhování. Možná že z prehistorických<br />
dob pramení právě náš vrozený nezájem o životní prostředí.<br />
Stává se již zaběhlou formulí, že lidstvo si nepřipouští<br />
možnost svého vyhynutí. Snad je to naše neoddělitelná<br />
součást, kterou si takto přinášíme z minulosti.<br />
Pokud se naše myšlení výrazným způsobem nezmění,<br />
čeká nás asi za padesát let globální změny vyvolané oteplováním<br />
planety. Běžná voda se stane nedostatkovou a<br />
podmínky pro život se výrazně zhorší. V současnosti můžeme<br />
sledovat, že oblastí sužující nadměrné sucho přibývá.<br />
Za sto let se podmínky na Zemi díky znečištění a<br />
globálnímu oteplení natolik ztíží, že se pro člověka výrazně<br />
změní podmínky pro přežití. Pět set let nás dělí od<br />
začátku doby ledové, kdy se celá Evropa ponoří do bílého<br />
příkrovu ledu. Pokud se nezmění směr Golfského proudění,<br />
může se zaledňování Evropy oddálit na několik století.<br />
Konečnému zalednění však nezabrání ani Golfský<br />
proud. V horizontu deseti tisíc let nás čeká kulminace<br />
doby ledové, kdy budou lidé přežívat ve skupinách jedinců,<br />
jestliže se do té doby nenajde jiný způsob, jak se s tímto<br />
klimatickým extrémem vyrovnat. Až za deset miliónů<br />
let budou podmínky pro život na Zemi snad snesitelnější,<br />
avšak nejsme si nyní jisti, zda-li člověka v takto vzdálené<br />
budoucnosti nenahradí jiné formy života. Je jisté, že<br />
v tomto příznivějším klimatickém období vznikne celá<br />
řada nových druhů organizmů. Jestliže mezi nimi bude<br />
chybět člověk, nahradí ho jiný druh inteligentních savců.<br />
Za sto miliónů let se výrazně změní tvář podoby dnešních<br />
kontinentů. Tektonické změny sblíží všechny kontinentální<br />
desky do superkontinentu. Za dvě stě padesát<br />
miliónů let zvyšující se teplota na zemském povrchu<br />
pravděpodobně povede k vyhubení většiny živočišných<br />
druhů. O další čtvrt miliardu let později se Země vlivem<br />
zhoršujících se životních podmínek stane planetou mikroorganizmů.<br />
Vyšší formy života nebudou mít šanci na<br />
přežití. Za miliardu roků Slunce svým zářivým výkonem<br />
zničí veškeré formy života a jejich prostředí, tedy hydrosféru<br />
a atmosféru.<br />
Ze Země, modrého klenotu v hlubinách vesmíru, se<br />
stane vyprahlá kamenitá poušť bez sebemenších známek<br />
života. V horizontu čtyř miliard let Slunce vyroste do<br />
stádia červeného obra, pohltí všechny vnější planety sluneční<br />
soustavy a Zemi rozmetá v oblak žhavé plazmy o<br />
teplotě 6 000° Celsia. Slunce se za další dvě miliardy roků<br />
zhroutí pod vlivem gravitace do útvaru, kterému říkáme<br />
bílý trpaslík a stane se tak naprosto bezvýznamnou<br />
hvězdou, která bude dohasínat ještě po dlouhé miliardy<br />
roků.<br />
Budoucnost vesmíru<br />
Co se odehraje ve vesmíru pro nás v té nepředstavitelně<br />
vzdálené budoucnosti Toto je jeden z nejobtížnějších<br />
úkolů dnešní astronomie. Za odpovědí se musíme<br />
vypravit naopak zpět do minulosti, do období raného a<br />
horkého vesmíru, tedy asi čtrnáct miliard let zpět. V té<br />
době se vesmír začal jako malý, hustý a horký rozpínat.<br />
Vesmír byl zpočátku neprůhledný a opticky průhledným<br />
se stal až oddělením záření od hmoty na konci zářivé<br />
éry, tedy asi 400 000 let po velké třesku. V důsledku<br />
toho vzniká elektromagnetické záření nazývané reliktní<br />
o současné teplotě 2,73 Kelvinu. Objev reliktního záření<br />
se tak stal nezvratným důkazem toho, jak se vesmír vyvíjel<br />
v období rané fáze. To, jakou podobu bude mít vesmír<br />
a jakým způsobem se bude dále rozpínat, nám prozradí<br />
geometrie prostoru. Geometrie prostoru přímo závisí na<br />
průměrné hustotě vesmíru. Gravitační působení hmoty<br />
ve vesmíru může totiž výrazně ovlivnit prostor a v kosmickém<br />
měřítku jej různě zakřivovat. Průměrná hustota<br />
hmoty v prostoru tedy ovlivňuje zpomalování rozpínajícího<br />
se vesmíru a zároveň určuje jeho konečnou podobu.<br />
Při rozhodování o tom, jak se bude vesmír rozpínat, nám<br />
pomáhají tři základní modely. První hovoří o tzv. otevřeném<br />
vesmíru, tedy o vesmíru, který bude mít nízkou<br />
průměrnou hustotu hmoty v prostoru. Takový vesmír<br />
se bude zvětšovat nade všechny meze, bude stále řidší a<br />
chladnější.<br />
Druhý model hovoří o tzv. uzavřeném vesmíru,<br />
který má naopak průměrnou hustotu hmoty v prostoru<br />
vysokou. Vesmír se v tomto případě bude rozpínat<br />
po určitou mez, po té se začne hroutit a skončí<br />
jako bodový útvar při události, jež bude opakem velkého<br />
třesku. Říkáme jí velký krach. A konečně třetí<br />
model, tzv. plochý vesmír, má právě takovou hustotu<br />
(4,7×10 –27 kg×m –3 ), aby se rozpínal po určitou mez, ke<br />
které se bude stále více blížit, ale nikdy jí nedosáhne. Ze<br />
současných výsledků měření průměrné hustoty hmoty<br />
ve vesmíru vyplývá, že se vesmír zatím nejvíce podobá<br />
právě poslednímu modelu, a to plochému vesmíru. Tyto<br />
zásadní objevy nám přinesla sonda, která se pohybuje na<br />
oběžné dráze kolem Země. Původně se jmenovala MAP<br />
(Microwave Anisotropy Probe), ovšem po oznámení<br />
prvních výsledků byla přejmenována na počest David<br />
T. Wilkinsona, hlavního autora projektu, na WMAP<br />
(Wilkinson Microwave Anisotropy Probe). WMAP sleduje<br />
anizotropii reliktního záření. V roce 2003 byla<br />
zveřejněna mapa fluktuací reliktního záření a oznámeny<br />
první výsledky. Po vyhodnocení výsledků pozorování<br />
by měla sonda odpovědět přímo na otázky spojené se<br />
vznikem vesmíru. Nutno podotknout, že stále nebyla<br />
ještě zodpovězena otázka topologie vesmíru. Na otázky,<br />
zda–li vesmír je konečný či nikoli, si budeme muset ještě<br />
nějakou chvíli počkat. Avšak jisté je, že sonda WMAP<br />
přinesla již nyní převratné objevy v oblasti kosmologie.<br />
Na datech z pozorování se ještě pilně pracuje a výsledky<br />
budou, alespoň jak všichni doufáme, brzy známé.<br />
Jaroslav Trnka, Městská hvězdárna Slaný
Slánská <strong>radnice</strong> Číslo 8 / Ročník VII. Strana 10<br />
Kulturně-sportovní sobota v Otrubech<br />
Nechtěla bych to zakřiknout, ale vypadá to, že městská<br />
část Slaného Otruby začíná žít nejen společensky, ale<br />
i kulturně a sportovně.<br />
Posledním dokladem toho je, dle mého názoru, velice<br />
vydařená sobota 19. června 2004. Vše začalo již dopoledne,<br />
kdy se na dětském hřišti začal hemžit neurčitý počet<br />
nadšenců, kteří stavěli stánky pro občerstvení a muziku,<br />
stoly s lavicemi a v neposlední řadě se snažili upravit<br />
a zkrášlit trávník sekáním a celkovým úklidem.<br />
V Lidicích u Slaného v kostele sv. Jakuba Většího to<br />
vypadalo podobně. I tam se sešla pracovitá a odhodlaná<br />
parta dobrovolnic, které po roční přestávce nejen vyvětraly,<br />
ale i dle možností uklidily a květinami vyzdobily<br />
tento malebný a mnohými opomenutý svatý stánek.<br />
Ve 14 hodin bylo vše v Lidicích u Slaného připraveno<br />
a už jsme v klidu a pohodě naslouchali hodinovému<br />
koncertu Smíšeného pěveckého sboru BUŠTĚHR AD<br />
pod vedením pana sbormistra Jiljího Teringera. Měli<br />
jsme jedinečnou příležitost se zaposlouchat do krásných<br />
melodií od našich hudebních mistrů jako je Antonín<br />
Dvořák, Leoš Janáček, Bedřich Smetana a dalších. Bylo<br />
velice příjemné vidět vycházet z kostela téměř padesát<br />
návštěvníků všech věkových kategorií, jak si pobrukují<br />
poslední melodie koncertu a spokojeně se usmívají.<br />
Pomalu jsme se přesunuli na dětské hřiště v Otrubech,<br />
kde již také bylo vše připraveno, tentokrát pro sportovní<br />
vyžití, čímž byl II. ročník turnaje v PÉTANQUE. Celkem<br />
se přihlásilo 30 hráčů, 20 dospělých a 10 dětí. Aby byl<br />
systém spravedlivý a rychlý, hrálo se ve dvojicích, dospělí<br />
a děti zvlášť. Ředitelem turnaje a hlavním rozhodčím byl<br />
pan Miloš Pospíšil a pan Martin Navrátil. Plně byla využita<br />
tři pétanquová hřiště a vše se zvládlo bez problémů<br />
odehrát během dvou hodin. Atmosféra byla výborná,<br />
všichni hráči i diváci se nechali unést touto pohodovou<br />
hrou z jižní Francie. Výkony byly obdivuhodné a právem<br />
obdařeny potleskem. Všichni chtěli samozřejmě vyhrát,<br />
ale podařilo se to, jako v každém jiném sportu, pouze<br />
těm nejlepším. Jak to tedy nakonec dopadlo: mezi dětmi<br />
byli na 3. místě Vašek Pecham a Filip Hubáček, na 2. místě<br />
Jana Bulandrová a Honzík Pechan a slavnými vítězi se<br />
stala dvojice Patrik Chod a Martin Andr.<br />
Mezi dospělými dvojicemi byli na 3. místě Attila<br />
Balog a Richard Šilha, na 2. místě manželé Marcela a<br />
Jindra Moravcovi a bezpochybnými vítězi byl pár Roman<br />
Klein a Naďa Vršníková.<br />
I v kategorii do 15 let se hrálo se 100% nasazením<br />
(P. B.)<br />
Gratulacemi a předáním cen za pétanque však otrubská<br />
sobota nekončila. Teprve po napínavých bojích<br />
se hráči i povzbuzující diváci začali příjemně bavit.<br />
Nechybělo perfektní občerstvení ze slánské restaurace<br />
Organizace turnaje nebyla jednoduchá<br />
(P. B.)<br />
Ředitel turnaje M. Pospíšil (vlevo) s vítězným párem<br />
N. Vršníkovou a R. Kleinem (P. B.)<br />
„U Jožky“ a dětmi oblíbené opékání buřtů na otevřeném<br />
ohni. Zlatým hřebem celého dne bylo vystoupení hudební<br />
skupiny DIGITAL BANANAS, které nenechalo sedět<br />
hudební fanoušky od batolecího do důchodového věku.<br />
Jejich pestrá škála hitů příjemně překvapila každého,<br />
kdo se s touto hudební formací setkal poprvé.<br />
Jak už jsem uvedla, myslím, že sobota v Otrubech se<br />
vydařila. Důkazem toho je i stočlenná účast ve večerních<br />
hodinách a ukončení celé akce okolo třetí hodiny ranní.<br />
Ráda bych poděkovala všem organizátorům, hráčům<br />
i divákům a jsem si jista, že podobné, obyvateli oblíbené<br />
události, budou brzy následovat.<br />
Příjemné pokračování prázdnin všem přeje za občanské<br />
sdružení WOTRUBIA Lucie Pospíšilová.
Slánská <strong>radnice</strong> Číslo 8 / Ročník VII. Strana 11<br />
K povinnostem kata patřil i úklid ulic<br />
Královské město Slaný dostalo při svém založení do<br />
vínku i právo útrpné a hrdelní, které umožňovalo vyslýchat<br />
zločince na mučidlech a vykonávat i trest smrti.<br />
Městské vězení, v němž si delikventi odbývali trest, nebo<br />
se připravovali na poslední cestu, bylo v přízemí jednopatrového<br />
domu ve dvoře <strong>radnice</strong> a říkalo se mu Dobeška.<br />
Podobně jako Daliborka na Pražském hradě i slánské vězení<br />
dostalo jméno podle prvního vězně, kterým byl shodou<br />
okolností syn slánského purkmistra Dobeše. Je zajímavé,<br />
že syn významného městského hodnostáře skončil<br />
v tomto vězení, protože lepší delikventi, kteří si mohli na<br />
pobyt ve vězení připlatit, si trest odbývali ve „světničce“<br />
v patře, kam jim nosili i lepší stravu.<br />
Před radnicí stály nástroje veřejného pranýřování<br />
a přímo na náměstí se také někdy odbývaly popravy.<br />
Obvyklým popravním místem ale byl vrch Golgata v místech<br />
dnešního hřbitova, po jehož zřízení a zahájení stavby<br />
kostela Nejsvětější Trojice bylo popraviště přemístěno<br />
na „stínadla“ na severozápadním okraji dnešního parku<br />
Na Hájích. Slaný muselo být bohaté město, protože mělo<br />
vlastního kata, což si nemohla všechna města nadaná<br />
hrdelním právem dovolit. A tak si slánského kata půjčovali<br />
k výslechům za použití práva útrpného za příslušný poplatek<br />
i odjinud. Jak známo, kat byl považován za člověka<br />
nečistého, a tak mu byly vyhrazeny i jiné práce, než jen<br />
výslechy útrpným právem nebo popravy. K jeho povinnostem<br />
patřil několikrát do roka i úklid městských ulic,<br />
kterými tekly strouhy, do nichž obyvatelé vyhazovali nejrůznější<br />
odpadky, včetně uhynulých zvířat.<br />
Ve slánské kronice se dočteme o hrdelních zločinech,<br />
které ve své době vzrušovaly veřejnost. Například v roce<br />
1588 byli souzeni tři „mordéři znamenití“, z nichž každý<br />
měl na svědomí téměř dvě desítky vražd a řadu dalších<br />
zločinů. První z této trojice byl v Buštěhradě rozčtvrcen<br />
a další dva ve Slaném sťati. Pokud lze věřit tomu, co<br />
na mučidlech vypověděli, byl jejich spolupachatelem<br />
rychtář z nedaleké Kvíce. Ten byl sice dvakrát zatčen, ale<br />
pokaždé osvobozen. Což kronikář připsal rychtářovým<br />
známostem. Prostě ani tehdy nebyla spravedlnost slepá a<br />
neměřila všem stejným metrem.<br />
Ze slánských katů stojí za připomenutí Jan Špetle, který<br />
tuto funkci vykonával na sklonku 16. století. Jeho jméno<br />
proslavil známý autor historických románů Josef Svátek.<br />
Když na základě informací získaných z kronik napsal<br />
po vzoru pamětí pařížské katovské rodiny Sanssonů<br />
fiktivní čtyřsvazkové Paměti katovské rodiny Mydlářů<br />
v Praze, uvedl na scénu i slánského kata Jana Špetla. Do<br />
Špetlovy dcery Bětušky se totiž při návštěvě ve Slaném<br />
zamiloval mladý Jan Mydlář, tehdy pomocník pražského<br />
kata Jaroše. A když se po Jarošově smrti sám stal<br />
pražským katem, oženil se s Bětou Špetlovou. Svatba se<br />
podle Svátkova románu konala v kapli slánského kostela<br />
svatého Gotharda.<br />
Zdeněk Kuchyňka (článek je přetištěn z MF Dnes)<br />
Hornická činnost na Slánsku – Slánsko-zlonická oblast (IV.)<br />
HORNICKÁ ČINNOST NA KATASTR ÁLNÍM ÚZEMÍ KVÍC<br />
Dokončení z minulého čísla.<br />
Roky 1888/90<br />
Rozvoj dolování na Slánsku byl nepříznivě ovlivněn<br />
stavbou Pražsko–duchcovské železnice. Nově vybudovaná<br />
dráha umožnila dopravu levného hnědého uhlí<br />
z Mostecka do Prahy. Hnědé uhlí začalo zaplavovat trh a<br />
také spotřebitelé na Slánsku začali toto uhlí kupovat.<br />
Do této nepříznivé situace zasáhla navíc hospodářská<br />
krize v roce 1873, která byla největší do té doby a postihla<br />
veškerý průmysl. Tyto okolnosti způsobily úpadek a<br />
zánik mnoha malodolů na Slánsku. Teprve v letech 1878<br />
až 1890 se těžba uhlí zvýšila natolik, že dosáhla úrovně<br />
předkrizového období.<br />
Do uvedených let zřejmě spadá provozování šachty<br />
na sousedním slánském katastru mezi nádražím a plynárnou<br />
(poz. parc. č. 1779), jejíž dolování zasahovalo do<br />
severní části přilehlého kvíckého katastru. Pozůstatky<br />
po důlním díle není dnes možné nalézt, ale ještě v roce<br />
1901 je na Polohopisném a regulačním plánu královského<br />
města Slaný patrný rozsáhlý důlní odval a do dnešní<br />
doby je na později provedené rodinné zástavbě v přilehlé<br />
části katastru Kvíce patrno charakteristické popraskání<br />
objektů v souvislosti s poklesem terénu po důlní činnosti.<br />
Rok 1927<br />
Zvláštní otisk ze Slánského obzoru v tomto roce uvádí,<br />
že „v roce 1852 vrtalo se uhlí na šachtě Svaté Kateřiny<br />
u Malé Kvíce. Pohyb půdy, který nastal letošního roku<br />
u přádelny, souvisí zcela jistě s bývalým dolováním“.<br />
Rok 1980<br />
Rozhodnutím bývalého federálního ministerstva<br />
paliv a energetiky ze dne 19. února 1980 byl stanoven<br />
dobývací prostor Slaný. Část DP Slaný sice zasahovala do<br />
katastru Kvíce, ale v oblasti tzv. ochranného pilíře města<br />
Slaný.<br />
Rok 2002<br />
Rozhodnutím OBÚ Kladno ze dne 4. 11. 2002 byl zrušen<br />
dobývací prostor Slaný.<br />
Ing. Karel Segeťa, GSP
Slánská <strong>radnice</strong> Číslo 8 / Ročník VII. Strana 12<br />
Výpis z činnosti městské policie od 4. 7. do 23. 7. 2004<br />
4. 7. oznámil občan ze Zlonic na detašované pracoviště<br />
MP Slaný ve Zlonicích, že na autobusové zastávce zdemolovalo<br />
vozidlo lavičku a odpadkový koš a řidič i spolujezdec<br />
z místa utekli. Strážníci zajistili místo nehody,<br />
přivolali Policii ČR a provedli pátrání po pachatelích<br />
dopravní nehody. Podle popisu osob od svědků nehody<br />
řidiče nalezli na vlakovém nádraží a spolujezdce v ulicích<br />
Zlonic. Pravděpodobné pachatele předala hlídka Policii<br />
České republiky.<br />
4. 7. oznámil občan ze Zlonic, že na náměstí ve Zlonicích sedí<br />
stará žena a neví, kde se nachází. Hlídka na místě z jistila,<br />
že se jedná o ženu (1923) z Ústí nad Labem a má příbuzné<br />
v Hobšovicích. Strážníci stařenku odvezli do Hobšovic a předali<br />
příbuzným.<br />
6. 7. v 01.00 oznámil občan, že někdo v ulici Na Vavřinci<br />
neustále píská a kope do vchodových dveří paneláku. Na<br />
místě hlídka přistihla podnapilého mladíka (1983) z Klobuk.<br />
Vzhledem k tomu, že mladík nechtěl rušení nočního<br />
klidu řešit na místě, byl případ předán Přestupkové<br />
komisi MěÚ Slaný.<br />
7. 7. nalezla hlídka na základě oznámení v lokalitě Na Habeši<br />
odstavené vozidlo Opel Vectra bez SPZ. Strážníci vozidlo<br />
na místě předali Policii, jelikož se zřejmě jednalo o odcizené<br />
vozidlo.<br />
7. 7. řešili strážníci případ veřejného pohoršení, kterého<br />
se dopustil muž (1945) z Černuce, který usnul na chodníku<br />
v ulici Lázeňská. Muž byl probuzen a za přestupek<br />
proti veřejnému pořádku mu byla udělena bloková<br />
pokuta.<br />
9. 7. volali strážníci RZS k ženě, která zřejmě vlivem podnapilosti<br />
upadla v ulici Vinařického.<br />
Jelikož žena nekomunikovala, rozhodl lékař o hospitalizaci<br />
v nemocnici.<br />
14. 7. řešili strážníci drobnou krádež v Plusu, kde žena ze<br />
Slaného odcizila pět kusů drogistických výrobků v úhrnné<br />
ceně 213 Kč. Za přestupek jí byla udělena bloková<br />
pokuta, kterou na místě uhradila.<br />
14. 7. v odpoledních hodinách zasahovala hlídka proti dvěma<br />
podnapilým mužům cizí národnosti, kteří v bufetu na Masarykově<br />
náměstí budili svým chováním veřejné pohoršení.<br />
Strážníci oba vykázali z provozovny a na místě jim udělili<br />
blokovou pokutu.<br />
14. 7. v 17 hodin budila hlídka v Třebízského ulici muže<br />
ze Slaného, který v podnapilosti usnul na chodníku.<br />
Strážníci muže probudili a za buzení veřejného pohoršení<br />
mu udělili blokovou pokutu.<br />
20. 7. předala občanka z Podlešína na služebnu psa, křížence,<br />
kterého jí údajně někdo hodil do otevřeného vozidla. Pes byl<br />
umístěn do útulku.<br />
21. 7. byla hlídka přivolána k dopravní nehodě v Šultysově<br />
ulici. Na místě se strážníci od oznamovatelky dozvěděli,<br />
že pachatel z místa nehody ujel. Z popisu vozidla vyplynulo,<br />
že strážníci vozidlo viděli na kruhovém objezdu.<br />
Na místo byla přivolána hlídka DI Policie ČR, které<br />
strážníci předali poznatky o vozidle pravděpodobného<br />
pachatele, včetně SPZ. Případ je nyní v šetření.<br />
23. 7. zadrželi strážníci dva mladíky, kteří v ulici Smečenská<br />
odcizili dva kusy kovové střešní krytiny. Oba pachatelé byli<br />
zadrženi i s plechy deset minut po oznámení poškozené majitelky<br />
domku. Na místo byla přivolána Policie ČR, která si<br />
případ převzala.<br />
Pavel Štěpánek, velitel městské policie<br />
PŘIJMEME PRACOVNÍKA<br />
DO EXPORTNÍHO ODDĚLENÍ<br />
Požadavky<br />
vyučen v oboru KOVO<br />
komunikativní znalost německého jaz yka<br />
řidičský průkaz minimálně skupiny B<br />
Nástupní plat 15 000 Kč<br />
Pracoviště dle dohody v Praze 5,<br />
nebo 5 km od Kralup nad Vltavou<br />
Kontaktní osoba<br />
pan Lachner, telelefon: 724 008 305<br />
Taneční škola Michala Cyprise pořádá<br />
TANEČNÍ PRO DOSPĚLÉ<br />
každý čtvrtek<br />
— v sálu hotelu Grand ve Slaném —<br />
— od 9. září do 25. listopadu 2004 —<br />
— 9 základních lekcí a 3 prodloužené —<br />
Přihlášky a bližší informace<br />
na telefonním čísle: 775 300 407<br />
e-mail: tanecniprodospele@seznam.cz
Slánská <strong>radnice</strong> Číslo 8 / Ročník VII. Strana 13<br />
TURISTICKÁ SEZÓNA – VYCHÁZKY V SRPNU 2004<br />
(prohlídky města a jeho zajímavostí s průvodcem – kromě Velvarské brány jsou prohlídky bezplatné)<br />
Datum<br />
prohlídky<br />
Wilsonova ulice a<br />
městské divadlo<br />
Město v hradbách a kostel<br />
svatého Gotharda<br />
Z náměstí do kláštera<br />
Nejsvětější Trojice<br />
Velvarská<br />
brána<br />
Slánské náměstí a kaple<br />
Zasnoubení Panny Marie<br />
1. 8. (NE) 14.00–15.30<br />
7. 8. (SO) 14.00–15.30<br />
14. 8. (SO) 16.00–17.30<br />
21. 8. (SO) 14.00–15.30<br />
22. 8. (NE) 14.00–15.30<br />
28. 8. (SO) 16.00–17.30 13.00–15.00 15.00–16.30<br />
29. 8. (NE) 14.00–15.30<br />
KR ÁLOVSKÉ MĚSTO SLANÝ VÁS ZVE NA<br />
MIMOŘÁDNÝ LETNÍ KONCERT<br />
SVĚTOVÉ ÁRIE<br />
V PODÁNÍ JAPONSKÝCH PĚVCŮ<br />
Účinkují účastníci 1. mezinárodních pěveckých kurzů ve Štiříně, které se konají od 1. do 8. srpna 2004<br />
pod záštitou Nadace Antonína Dvořáka a jejího prezidenta pana Josefa Suka.<br />
Jedním z pedagogů vyučujících na těchto kurzech klasického zpěvu je i profesorka Eva Blahová,<br />
kterou jsme měli možnost přivítat na Dnech slovenské kultury ve Slaném v dubnu 2004.<br />
Na tomto mimořádném koncertu uslyšíme mladé japonské pěvce, kteří se zúčastnili těchto kurzů<br />
a budou moci poprvé představit své umění českému publiku.<br />
KAPLE ZASNOUBENÍ PANNY MARIE V BÝ VALÉ PIARISTICKÉ KOLEJI VE SLANÉM<br />
VE ČTVRTEK 5. SRPNA 2004 V 19 HODIN – VSTUP VOLNÝ<br />
Kuchyňské studio „Na Střelnici“<br />
— Prodej kuchyňských linek na míru —<br />
— Grafické a cenové návrhy zdarma —<br />
— Rekonstrukce bytových jader —<br />
— Odborná kompletní montáž —<br />
Nově od 1. 3. 2004 Koupelnový nábytek<br />
Slaný, Fügnerova 172, Tel.: 312 522 796, 603 234 319<br />
e-mail: expert@ipnet.cz, www. kuchyne-slany.cz<br />
Vše pro Vaši kuchyň!
Slánská <strong>radnice</strong> Číslo 8 / Ročník VII. Strana 14<br />
Knihovna Václava Štecha<br />
Výpůjční doba v letních měsících od 7. července 2004 do<br />
28. srpna 2004. Knihy se mohou vracet ve všech odděleních<br />
knihovny.<br />
ODDĚLENÍ PRO DOSPĚLÉ A STUDOVNA<br />
Pondělí 9.00–17.00<br />
Úterý 9.00–17.00<br />
Středa zavřeno<br />
Čtvrtek 9.00–17.00<br />
Pátek 9.00–17.00<br />
ODDĚLENÍ PRO DĚTI<br />
Pondělí 9.00–17.00, Pátek 9.00–17.00<br />
POBOČKA NA DOLÍKÁCH<br />
Čtvrtek 9.00–11.00 a 12.00–17.00<br />
V ÝMĚNNÝ FOND<br />
Pondělí–Čtvrtek 7.00–15.00, Pátek – zavřeno<br />
INFOCENTRUM<br />
Pondělí–Pátek 9.00–17.00<br />
Sobota 9.00 – 14.00<br />
Slánské Infocentrum<br />
Slánské Infocentrum Knihovny Václava Štecha se zcela jistě<br />
stává nedílnou součástí města a pomáhá vytvářet jeho image.<br />
Kdysi jsem četla jednu z mnoha definic cestovního<br />
ruchu a moc se mi líbila. „Cestovní ruch vždy zahrnuje<br />
cestování, ale ne každé cestování je cestovním ruchem.<br />
Cestovní ruch se uskutečňuje ve volném čase, ale ne celý<br />
volný čas je věnován cestovnímu ruchu.“ Například chystáte-li<br />
se na služební nebo obchodní cestu, tak se musíte<br />
do daného místa dopravit, zajistit si ubytování a pokud<br />
se jednání s obchodními partnery neprotáhne, vymyslet<br />
si program pro zbytek dne.<br />
Proto pro mnohé návštěvníky je Infocentrum první<br />
místo, kam vedou jeho kroky, když vystoupí z autobusu,<br />
vlaku nebo přijede do města autem. A že jich rok od roku<br />
přibývá, o tom vás můžou přesvědčit i následující čísla.<br />
V roce 2002 navštívilo Infocentrum 2 966 návštěvníků,<br />
v roce 2003 to bylo již 4 659 návštěvníků a za první pololetí<br />
roku 2004 nás navštívilo 3 339 návštěvníků.<br />
V Infocentru nesledujeme jen počet návštěvníků,<br />
kteří u nás hledají pomoc, ale evidujeme i počet přijatých<br />
dotazů (mohou být i telefonické nebo e-mailové). Druhy<br />
dotazů se dají rozdělit do dvou nejobecnějších skupin a<br />
to na turistické a občanské. Některé bývají opravdu zajímavé.<br />
Po dobu naší existence jich bylo mnoho a část jsme<br />
pro vás zapsali:<br />
– Kde se nacházejí Ovčáry – je to ulice nebo část města<br />
– Můžete mi dát k telefonu toho pana Štecha, jehož<br />
jméno je uvedeno v názvu knihovny<br />
– Kde se vyplácí deputát za uhlí<br />
– Je Slaný členem nějakého regionálního sdružení<br />
– Odkud bere město Slaný vodu<br />
– Najdete mi firmu, která vymáhá dluhy<br />
– Nezaměstnanost ve Slaném a podobně.<br />
S počtem návštěvníků roste i počet dotazů (viz graf)<br />
4000<br />
3000<br />
2000<br />
1000<br />
0<br />
Infocentrum<br />
1. Pololetí roku 2003 a 2004<br />
2003 2004<br />
Pracovník Infocentra musí mít základní povědomí<br />
o sociální a právní problematice, mít přehled o životě<br />
ve městě, umět se pohybovat v prostředí Internetu. Znát<br />
nejdůležitější weby portálu státní správy apod. Ten záběr<br />
je opravdu široký.<br />
Naším cílem je, aby každý, ať už je to výletník (město<br />
jenom navštíví a pokračuje dál), nebo turista (ve městě<br />
se zdrží alespoň 24 hodin a též zde přenocuje), opouštěl<br />
naše město spokojený, s dobrým dojmem, že se mu dostalo<br />
služeb v dobré kvalitě a na dobré úrovni.<br />
Zoja Kučerová<br />
Knihovna se omlouvá<br />
Návštvníci<br />
informace<br />
Knihovna Václava Štecha ve Slaném se omlouvá všem<br />
čtenářům, kteří navštěvují naše internetové stránky<br />
www.kvs.slansko.cz a zjistili, že ne všechny služby, které<br />
nabízí on-line katalog jsou funkční.<br />
V současné době si čtenář prostřednictvím Internetu<br />
vyhledá v katalogu informace o knihách a časopisech<br />
v našem fondu, zjistí stav svého čtenářského konta, tzn.<br />
co má vypůjčené a jak dlouho, zda není nutné některé<br />
knihy již vrátit a má možnost e-mailem si výpůjčky prodloužit.<br />
Jedině rezervovat si knihy přes Internet nemůže.<br />
Tato služba je poslední dosud nevyřešený problém, který<br />
s sebou přinesl přechod na vyšší verzi knihovnického<br />
programu KP–WIN. Pilně na jeho zvládnutí pracujeme<br />
a doufáme, že do poloviny srpna bude vyřešen a naši<br />
čtenáři si budou v klidu domova vybírat a zamlouvat si<br />
knihy z našeho fondu. Pokud byste měli jiné problémy<br />
v internetové komunikaci s naší knihovnou, napište nám<br />
na adresu kvs@slansko nebo kratochvilova@slansko.cz.<br />
Děkujeme za pochopení. Přejeme vám příjemně strávené<br />
léto a těšíme se na shledanou v knihovně nebo na<br />
našich internetových stránkách.<br />
Naďa Rollová, knihovna
Slánská <strong>radnice</strong> Číslo 8 / Ročník VII. Strana 15<br />
Slánské pamětihodnosti<br />
Lidický kostel sv. Jakuba (II. ) – Lidický kostel v baroku a na konci 19. století<br />
Slánský děkan Šimák v roce 1810 píše …opodál hřbitova jest zvonice a v ní dva zvony… Zvonice se však v roce 1843 zřítila.<br />
Zvony také sice zanikly za válečných rekvizicí, ale zachoval se alespoň jejich popis. Jak větší zvon z roku 1723, tak<br />
menší zvon z roku 1675 od pražského zvonaře Mikuláše Löwa, nesou nápisy, kde je výslovně zmíněn apoštol Jakub.<br />
Na prvním je uvedeno, že zvon odlit ke cti Nejsvětější Trojice a svatého apoštola Jakuba většího (Sancti Jacobi apostoli<br />
Majoris), na starším zvonu pak česky… Tento zwon slit gest ke czti S: Jakuba Wietssiho… přičemž na plášti zvonu byl navíc<br />
umístěn reliéf apoštola Jakuba.<br />
Můžeme se tak pouze dohadovat, že lidický kostel byl již ve středověku zasvěcen apoštolu Jakubovi. Tehdy snad<br />
stála poblíž, nebo byla později vystavěna, kaple sv. Jana Křtitele, která přitahovala věřící osadníky z okolí, kteří sem<br />
konali tradiční poutě. Navíc svatojakubských kostelů bylo okolo Slaného, jak už jsem napsal, více, kdežto sv. Jan<br />
Křtitel byl pouze v Lidicích. Po zániku kaple převzal úlohu poutního místa svatojakubský kostel, který byl po jistou<br />
dobu zasvěcen jak sv. Jakubovi, tak Janu Křtiteli, přičemž jak jsme mohli poznat, se zdůrazňovalo zasvěcení svatojakubské<br />
a to si nakonec kostel „podržel“.<br />
Kdybychom vkročili do lidického kostela v první polovině 18. století, tak by před námi stál patrně barokní oltář,<br />
na kterém by bylo vyobrazení sv. Jakuba, a dejme tomu v nástavci i obraz sv. Jana Křtitele. Po straně byl zavěšen, jak<br />
se dovídáme ze starší literatury, obraz Panny Marie Pomocné a obraz sv. Jana Nepomuckého; obě tato díla byla malována<br />
na dřevě. Stěny snad tehdy zdobila nástěnná malba ze života Panny Marie. V roce 1780 byl kostel upraven, jak vyplývá<br />
z chronogramu, jehož text otiskl Ferdinand Velc v roce 1904 v soupise památek. Oprava kostela byla pravděpodobně<br />
zahájena za života císaře Josef II., dokončena však za jeho nástupce císaře Leopolda.<br />
Podstatnou změnou pro vzhled interiéru bylo nahrazení původní oltářní archy oltářem z bývalé kaple<br />
Čtrnácti svatých pomocníků, která stávala na Lounském předměstí ve Slaném a byla po roce 1780 zrušena.<br />
Nevelký prostor kněžiště lidického kostela tak byl obohacen o význačnou památku barokního řezbářství.<br />
K významu tohoto oltáře a dochovaných dřevěných plastik se vrátíme v některém<br />
z příštích článků, až se budeme zabývat barokním sochařstvím ve<br />
Slaném. V této fázi však už na sv. Jana Křtitele nezbylo na oltáři místo.<br />
Původní obraz Čtrnácti svatých pomocníků byl v roce 1880 nahrazen plátnem<br />
s vyobrazením sv. Jakuba Staršího, které namaloval Josef Sequens v roce 1880.<br />
I toto dílo mělo pohnutý osud, před časem ho někdo vyřízl a pak se snažil zpeněžit.<br />
Policie však obraz zajistila a pak jsem ho uviděl srolované na stole. Inu,<br />
trnitá je cesta do kulturní Evropy…<br />
Sv. Jakub od Josefa Sequense je prostý a výtvarně nepříliš hodnotný. Oproti<br />
baroknímu dílu z Řisut, na kterém neznámý malíř zobrazil i martyrium apoštola,<br />
je v Lidicích zpodobněn sv. Jakub před látkovým závěsem a apoštola<br />
připomínají pouze atributy – poutnické hole a mušle, které již ve středověku byly<br />
symbolem právě pouti ke hrobu apoštola Jakuba do Santiaga de Compostela.<br />
Tak tomu je i na nejstarší svatojakubské památce na Slánsku – pozdněgotickém<br />
reliéfu sv. Jakuba, který se kdysi nacházel v kapli sv. Jana Křtitele v Ledcích.<br />
Poslední fázi stavebního vývoje kostela sv. Jakuba v Lidicích představuje<br />
oprava právě v roce 1880, která se uskutečnila podle návrhu Achilla Wolfa. Tehdy<br />
byla v novogotickém cítění vztyčena nová štíhlá sanktusní věžička, obdélná<br />
okna nahrazena hrotitými tak, jak se stavělo ve středověku, přistavěna sakristie<br />
a v interiéru dominovala nová novogotická kazatelna. Opravený kostel byl<br />
vysvěcen slánským děkanem a rodákem ze Slatiny Josefem Kandlerem († 1903)<br />
v roce 1880. Ostatně Josef Kandler byl nejen významnou kulturní osobností<br />
města Slaného, ale i posledním ze slánských děkanů, který se zasadil o celkovou<br />
opravu jednak děkanského chrámu sv. Gotharda, jednak obou filiálních kostelů<br />
v Lidicích a Ovčárech.<br />
(Vladimír Přibyl)<br />
Obraz svatého Jakuba z lidického kostela<br />
od Josefa Sequense z roku 1880<br />
Měsíčník Slánská <strong>radnice</strong> vydává Městský úřad Slaný. Adresa redakce: MěÚ Slaný, Velvarská 136, 274 53 Slaný. Telefon: 312 511 241. Fax:<br />
312 522 771. Odpovědný redaktor: Ing. Pavel Bartoníček, místostarosta města Slaného. Členové redakce: Ing. Petr Kolačkovský, Ivo Horňák.<br />
Registrováno Okresním úřadem Kladno pod č. j. RK/39/99. Návrh grafické úpravy: Jan Renner – Signum 2000. Sazba a DTP: Ivo Horňák. Tisk:<br />
Tiskárna Kočka. Toto číslo vyšlo 1. srpna 2004. Uzávěrka byla 15. července 2004. Za obsah příspěvků odpovídají jejich autoři.
HEJTMANSKÝ DVÙR<br />
Vážení spoluobčané, na této stránce Vás společnost Hejtmanský dvůr formou placené inzerce seznamuje<br />
s nabídkou akcí konaných v prostorách restaurace ATRIUM, Vinárny Jana Šultyse z Felsdorfu, Dividýlka<br />
a RELAX centra a dalšími aktualitami z činnosti společnosti.<br />
Hejtmanský dvůr, Masarykovo nám. 114, Slaný, tel: 312 527 110, 120, 130, GSM: 777 616 777, www.hejtmanskydvur.cz<br />
THAJSKÝ SALÁT<br />
Variace hlávkových salátů s česnekovým dresinkem<br />
a pikantními kuřecími chipsy<br />
80,- Kč<br />
*****************<br />
SALÁT PANZANELLA<br />
Salát s plátky tomatů, marinovaných v bazalkovolanýžovém<br />
oleji se sýrem mozzarela<br />
a kornoutky toskánské šunky<br />
85,- Kč<br />
*****************<br />
ŠPANELSKÝ SALÁT<br />
Salát s olivami, kapary a sezónní zeleninou<br />
s limetkovým vinaigrettem a plátkem gratinovaného<br />
kozího sýra<br />
95,- Kč<br />
*****************<br />
BALKÁNSKÝ SALÁT<br />
Ledový salát zdobený zeleným a modrým hroznovým<br />
vínem s bazalkovo-malinovým octem a pečeným<br />
balkánským sýrem<br />
95,- Kč<br />
*****************<br />
Tento měsíc bychomVám<br />
chtěli představit<br />
Vinařství SONBERK<br />
Drápal Pouzdřany.<br />
Sonberk je nové, modernívinařství, které díkyvlastnictví<br />
40 ha vysoce kvalitní půdy na viniční trati Sonberk<br />
v Popicích a investicím, umožňujícím spojit tradici s nejmodernější<br />
technologií, vyrábí vína jak jemná a lahodná<br />
ke každodenní spotřebě, tak vína nejvyšších kategorií<br />
i mnohých ocenění – vína výrazná, plná a hluboká, s rukopisem<br />
jedinečného vinaře a s dojmem, na který se<br />
nezapomíná.<br />
Z tohoto velmi mladého, perspektivní vinařství<br />
postaveného na zkušenostech a dobrém jménu<br />
mladého průkopníka slámových vin v Čechách Oldřicha<br />
Drápala jsme pro Vás vybrali Vlašský Ryzlink z roku<br />
2001, který je určitě zárukou vysoké kvality a čistoty vín<br />
s vlastnímrukopisem sklepmistra.<br />
Odrůdové víno žlutozelené barvy, lehké, vzletné čisté<br />
a osvěžujícíve vůni připomínajícíluční květiny a chuť podtrhuje<br />
příjemná kyselinka která je schována za medovými<br />
tóny. Víno pro letní osvěžení, stále Vás pobízí k dalšímu<br />
napitínebo se hodík bílému masu a rybám.<br />
SPECIÁLNÍ SALÁTOVÉ MENU<br />
KRÉMOVÁ ZELENINOVÁ POLÉVKA<br />
(dle denní nabídky)<br />
***<br />
SALÁT DLE NABÍDKY<br />
THAJSKÝ, PANZANALLA, ŠPANELSKÝ,<br />
nebo BALKÁNSKÝ<br />
***<br />
PORCE OVOCNÉHO DORTU SE ŠÁLKEM<br />
KÁVY ILLY<br />
145,- Kč. / 4,80<br />
Zvláště k tomuto vyjímečnému vínu<br />
jsme pro Vás připravili:<br />
Zapékané Canelloni<br />
plněné listovým špenátem, smetanovým pórkem<br />
a ragů z pravých hříbků<br />
Tuto kombinaci nabízíme jako<br />
„srpnové vinné menu“<br />
za 135,- Kč<br />
(jídlo + 0,2 l vína)
Change language