Krtek zahradníkem

Na přístupu ke krtkům se dobře pozná, jak moc člověk miluje všechno živé. Můžeme se rozplývat nad včelkami samotářkami, kochat se ptáky na krmítku nebo roztomilou veverkou, ale až přítomnost krtka na zahradě prověří, kde má naše láska hranice a jestli to s tou přírodní zahradou myslíme opravdu vážně.

Krtka potkáme na zahradě většinou zprostředkovaně, když se nám začnou objevovat na zemi krtince. To jak si krtek hloubí tunely a přebývá mu nakypřená zemina. Pobíhat krtka v terénu uvidíme málokdy, jeho život se odehrává převážně pod zemí, v menší či větší hloubce.

Život krtka

Protože žije krtek v podzemí, má zakrnělý zrak, je téměř slepý. O to lépe má ale vyvinutý čich a především hmat. Pomocí citlivých chloupků vnímá vibrace v půdě a díky tomu si obstarává potravu a včas zaznamenává možné nebezpečí. Díky hustému krátkému kožíšku (jako nejjemnější samet) se může krtek dobře pohybovat nejen vpřed, ale dokáže i rychle couvat. Sice na to moc nevypadá, ale je velmi pružný, takže když nechce couvat, v tunelu se zvládne otočit i na místě.

Svými předními končetinami, které jsou pro hrabání dokonale přizpůsobené – takové malé silné tlapky jako lopatky, si hloubí chodby a účelové prostory (ložnice, spižírna atp.). Vyhrabanou hlínu pak krtek vyhrnuje ven. Tunely jsou zároveň i takové velké pasti na hmyz a bezobratlé, krtek sbírá potravu, která mu zkříží cestu.

Krtci jsou nejaktivnější na jaře, kdy si hloubí tunely blízko u povrchu země a hledají samičku, se kterou by se spářili. Malí krtci se rodí jednou ročně v termínu od dubna do června, bydlí pouze s krtčí mámou ve vystlaném hnízdě v podzemí. Po opuštění hnízda si musí krtci najít vlastní teritorium, v tu dobu jsou nejzranitelnější, protože ještě nemají dost zkušeností. Jejich máma je ale neúprosná, mláďata vyžene a dál se o ně nestará.

Krtčí teritorium

Pokud máte na zahradě velké množství krtinců, nenechte se zmást, pravděpodobně jsou jen od jednoho krtka. Krtci jsou silně teritoriální samotáři a mají poměrně velká teritoria (2-3 krtci na 1 fotbalové hřiště). Krtčí tunely jsou uloženy v hloubce cca 50 až 150 cm a celá síť chodeb může měřit až 1 kilometr. Pokud krtek zemře, jeho teritorium může být obsazeno sousedem klidně už za jediný den. To je pádný důvod, proč nemá cenu se krtka zbavovat násilím nebo nějakými chemickými prostředky. Prázdný tunel brzy obsadí krtek nový.

Jídelníček krtka

Krtek sní denně množství potravy, které představuje 50 až 100 % jeho váhy, to může být například 12 žížal a právě žížaly patří mezi jeho nejoblíbenější pochoutky. Kromě žížal konzumuje různý hmyz (larvy, brouky, pavouky, mnohonožky), šneky, slimáky nebo i drobné živočichy, nežere tedy zahradní rostliny ani neokusuje kořínky, jak si často lidé myslí. To mají na svědomí spíše hraboši nebo myši. Může se ale stát, že kořeny stojí krtkovi v cestě.

Žížaly poskytují krtkovi kromě potřebných živin také tekutiny. Když si chce krtek žížaly schovat na později, kousnutím je paralyzuje (a krtek má hodně ostré zuby!) a odnese si je do spíže.

Krtek rychlý, silný a velkorysý

Vyhloubení metrového tunelu v udusané půdě zabere krtkovi cca 1 hodinu, pokud je půda kyprá, za hodinu zvládne i 5 metrů chodeb.
Ve volném prostoru se krtek pohybuje rychlostí lidské chůze.
Krtek uzvedne až 20 násobek své hmotnosti.
Krtek má teritorium 300 (cca 20 x 15 m) až 3000 (cca 50 x 60 m) metrů čtverečních.

Co s krtinci?

Pokud se pokusíte nacpat krtinec zpátky pod zem, přebytečná hlína zavalí krtkovi chodbu a on pak pravděpodobně přispěchá si místo opravit a tím krtinec znovu navýší. Lepší je tedy hromádku zeminy odebrat a přesunout ji někam, kde vám nebude tolik vadit nebo vám dokonce dobře poslouží jako substrát pro rostliny.

Zemina z krtince je skvělá i do květináčů, odteď se tedy můžete na každou novou hromádku těšit. Jestli máte přírodní zahradu se spoustou zákoutí a houští, nějaký krtinec vás asi nerozhází, pokud si ale udržujete pečlivě střižený trávník, krtinec je v něm trochu jako pěst na oko.

Čím jsou krtci na zahradě užiteční?

Krtek je indikátorem zdravého prostředí, vyhledává kyprou půdu a potřebuje také dostatek potravy. Potravu sbírá ve vyhrabaných chodbách, sem tam se ocitne i na úrovni terénu.

To, čím mnoho lidí krtci tak štvou, může být pro někoho jiného naopak žádaná vlastnost. Je to prozvdušňování a kypření půdy. Krtčí tunely jsou přirozené kanály pro vzduch a vodu, zemina zadržuje více vody, je provzdušněná a promísená, tedy zdravější. Protože pojídají krtci spoustu hmyzu, zbaví vás různých larev (ponrav) nebo brouků, kteří by jinak možná okusovali vaše rostliny.

Jazykové okénko: krtinec nebo krtina?

Co kraj, to trochu jiný název:
„Převážná část Čech má pojmenování rodu ženského, a to krtina a v svč. nářečích (kromě vých. Okraje) krtičina. Žen. rodu jsou dále též výrazy na okrajích Slezska: kretůvka (opavská část) a kretovina (zvl. Těšínsko). Z Moravy a ze stř. části Slezska se dokládají pojmenování rodu mužského. Střední část a jv. Moravy se vyčleňuje slovem krtičinec, na záp. Moravě, na Valašsku, ve Slezsku, ale též v Čechách v enklávě mezi Plzní a Příbramí se vyskytuje slovotvorná varianta krtinec. Souvislý pás obcí od Brna přes Boskovice s přechodem do sv. Čech až k Náchodu je charakterizován formou krtičák, z Břeclavska je doložena forma krtičňák.“ (zdroj Český jazykový atlas Ústavu pro jazyk český AV ČR)

Krtci jsou přirozenou součástí zdravého ekosystému. Pokud by vás to náhodou napadlo, tak zbavit se jich je velmi obtížné. Já vidím jako nejlepší řešení krtka tolerovat, mít na zahradě co nejvíc záhonů, ve kterých nejsou krtince tolik vidět, a nějaké ty vyhrabané rostliny mu prostě odpustit.

 

Úvodní foto: Saxifraga-Rudmer Zwerver, CC BY-NC-SA