Archive:Statistika příčin smrti

Údaje ze září 2011. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze. Anglická verze je aktuálnější.

V tomto článku je uveden přehled aktuálních statistik týkajících se příčin úmrtí v Evropské unii (EU). Uvedením všech úmrtí v populaci do souvislostí podle základní příčiny úmrtí lze posoudit riziko úmrtí ve spojení s různými specifickými chorobami a jinými příčinami; tato čísla lze dále členit podle věku, pohlaví, národnosti a regionu (NUTS úroveň 2) za použití standardizované míry úmrtnosti.

Statistika příčin úmrtí je důležitá k vyhodnocení zdravotního stavu a zdravotní péče v EU. Ukazuje, jaká preventivní a léčebná opatření a jaké investice do výzkumu by mohly zvýšit naději dožití obyvatelstva. Tato statistika, která patří k nejstarším lékařským statistikám, jež máme k dispozici, poskytuje informace o vývoji v čase a rozdílech v příčinách úmrtí mezi jednotlivými členskými státy.

Obrázek 1: Příčiny úmrtí – standardizovaná míra úmrtnosti na 100 000 obyvatel, muži, EU-27, 2000–2009 (1)
(2000=100) - Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr)

Tabulka 1: Příčiny úmrtí – standardizovaná míra úmrtnosti, 2009 (1) (na 100 000 obyvatel) - Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr)

Obrázek 2: Příčiny úmrtí – standardizovaná míra úmrtnosti na 100 000 obyvatel, ženy, EU-27, 2000–2009 (1)
(2000=100) - Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr)

Obrázek 3: Příčiny úmrtí – standardizovaná míra úmrtnosti, EU-27, 2009 (1) (na 100 000 obyvatel) - Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr)

Obrázek 4: Úmrtí v důsledku ischemických chorob srdečních – standardizovaná míra úmrtnosti, 2009 (1)
(na 100 000 obyvatel) - Zdroj: Eurostat (tps00119)

Obrázek 5: Úmrtí v důsledku sebevraždy – standardizovaná míra úmrtnosti, 2009 (1)
(na 100 000 obyvatel) - Zdroj: Eurostat (tps00122)

Tabulka 2: Příčiny úmrtí – standardizovaná míra úmrtnosti, 2009 (1)
(na 100 000 obyvatel ve věku do 65 let) - Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr)

Obrázek 6: Příčiny úmrtí – standardizovaná míra úmrtnosti na 100 000 obyvatel ve věku do 65 let, EU-27, 2000–2009 (1)
(2000=100) - Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr)

Hlavní statistické výsledky

Z nejnovějších dostupných informací za rok 2009^[1] vyplývá, že zdaleka nejčastějšími příčinami úmrtí v Evropě byly nemoci oběhové soustavy a rakovina. Mezi lety 2000 a 2009 se v EU-27 výrazně snížila míra úmrtnosti v důsledku ischemických chorob srdečních a dopravních nehod (kombinovaná míra pro muže a ženy poklesla o více než 30 %), avšak pokud jde o míru úmrtnosti v důsledku rakoviny, v EU-27 došlo ve stejném období k poklesu o necelých 10 %.

Nemoci oběhové soustavy

Mezi nemoci oběhové soustavy patří choroby související s vysokým krevním tlakem, cholesterolem, cukrovkou a kouřením. Nejčastější příčinou úmrtí však byly ischemické choroby srdeční a cerebrovaskulární onemocnění. Mezi členské státy s nejvyšší mírou úmrtnosti v důsledku ischemických chorob srdečních – počítáme-li muže i ženy dohromady – patří pobaltské členské státy, Maďarsko a Slovensko (ve všech v roce 2009 více než 200 úmrtí na 100 000 obyvatel), zatímco nejnižší míra byla zjištěna ve Francii, Portugalsku, Nizozemsku, Lucembursku a Španělsku (méně než 50 úmrtí na 100 000 obyvatel).

Rakovina

Rakovina byla hlavní příčinou úmrtí ve všech členských státech EU (v roce 2009 v průměru 169 úmrtí na 100 000 obyvatel v EU-27). Na tuto skupinu onemocnění umírali nejvíce obyvatelé Maďarska, Polska, Slovenska, České republiky, Slovenska, Lotyšska a Litvy. Mezi nejčastější formy rakoviny patřily v roce 2009 v EU-27 zhoubné nádory hrtanu, průdušnice, průdušek a plic, tračníku a prsu a zhoubné novotvary uváděné podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) jako „podle zjištění nebo předpokladu primární, mízní, krvetvorné a příbuzné tkáně“.

Z analýzy počtu úmrtí podle pohlaví vyplývá, že muži umírají na rakovinu častěji než ženy. Údaje týkající se úmrtí v důsledku rakoviny hrtanu, průdušnice, průdušek a plic v roce 2009 poukazují na výrazné rozdíly mezi členskými státy: nejvyšší míru úmrtnosti ve všech členských státech EU způsobovalo toto onemocnění u mužů v Maďarsku, dále v Polsku, pobaltských členských státech, Belgii (údaje za rok 2005) a Rumunsku; v Maďarsku byla zjištěna vysoká míra úmrtnosti v důsledku této choroby rovněž u žen, nejvyšší míru však hlásilo Dánsko. Míra úmrtnosti v důsledku tohoto typu rakoviny obecně roste u žen a klesá u mužů.

Rakovina prsu jakožto příčina úmrtnosti žen byla v roce 2009 nejnižší (17,6 úmrtí na 100 000 obyvatel) ve Španělsku. Jednalo se přibližně o poloviční míru než na Maltě (34,4 úmrtí na 100 000 obyvatel). Relativně vysoká míra úmrtnosti v důsledku tohoto typu onemocnění u žen byla zjištěna rovněž v Belgii, Dánsku, Irsku a Maďarsku – viz tabulka 1.

Respirační choroby

Nejvyšší míra úmrtnosti v důsledku respiračních chorob byla v roce 2009 zaznamenána v Irsku, ve Spojeném království, Belgii (údaje za rok 2005), Dánsku a Portugalsku. Po rakovině a nemocích oběhové soustavy se jednalo o třetí nejčastější příčinu úmrtí v EU-27 (v průměru 43,6 úmrtí na 100 000 obyvatel). V rámci této skupiny nemocí byla nejčastější příčinou úmrtí chronická onemocnění dolních cest dýchacích a dále potom zápal plic. Respirační choroby mají souvislost s věkem. Velká většina úmrtí v důsledku těchto chorob byla zaznamenána u osob ve věku 65 let a starších.

Vnější příčiny úmrtí

Do této kategorie patří úmrtí v důsledku záměrného sebepoškození (sebevražd) a dopravních nehod. Přestože sebevraždy nejsou hlavní příčinou úmrtí a údaje z některých členských států nejsou dostatečné, považují se často za významný ukazatel, jemuž musí společnost věnovat pozornost. V roce 2009 byly nejnižší míry sebevražd zaznamenány v Řecku a na Kypru, relativně nízká úmrtnost v důsledku sebevražd byla hlášena v Itálii (údaje za rok 2008), Španělsku, Spojeném království, Portugalsku a na Maltě. V roce 2009 byla v Litvě úmrtnost v důsledku sebevražd přibližně třikrát vyšší než průměr EU-27 (10,3 úmrtí na 100 000 obyvatel) a poměrně vysoká míra této úmrtnosti (přibližně dvojnásobek evropského průměru) byla zaznamenána rovněž v Maďarsku a Lotyšsku. Poměrně vysoká míra úmrtnosti žen v důsledku sebevražd byla zaznamenána ve Finsku, Belgii (údaje za rok 2005), Maďarsku a Litvě – viz obrázek 5.

Ačkoli k dopravním nehodám dochází denně, je počet úmrtí v jejich důsledku nižší než například v důsledku sebevražd. Nejvyšší míra úmrtnosti v důsledku dopravních nehod je za rok 2009 hlášena z Rumunska, Řecka, Litvy a Polska (více než 12 úmrtí na 100 000 obyvatel), nejnižší míra byla zjištěna ve Švédsku, Nizozemsku a Spojeném království (ne více než čtyři úmrtí v důsledku dopravních nehod na 100 000 obyvatel).

Pohlaví

Míra úmrtnosti v důsledku všech zmíněných hlavních příčin byla v roce 2009 v EU-27 vyšší u mužů než u žen (s výjimkou rakoviny prsu) – viz obrázek 3. Úmrtnost v důsledku ischemických chorob srdečních byla přibližně dvojnásobná u mužů (110 úmrtí na 100 000 obyvatel v roce 2009) než u žen (56 úmrtí na 100 000 obyvatel). Úmrtnost mužů v důsledku drogové závislosti a alkoholismu byla čtyřikrát až pětkrát tak vysoká jako u žen a pokud jde o úmrtí v důsledku AIDS (HIV) a sebevražd (úmyslného sebepoškození), u mužů byla tato míra třikrát až čtyřikrát vyšší než u žen.

V pobaltských státech, na Slovensku a v Rumunsku byla vyšší úmrtnost v důsledku srdečních chorob než rakoviny u obou pohlaví, zatímco ve Finsku byla úmrtnost v důsledku srdečních chorob než úmrtnost v důsledku rakoviny vyšší u mužů.

Věk

U osob do 65 let byly hlavní příčiny úmrtnosti rozdílné, pokud jde o jejich relativní význam (viz tabulka 2). V této věkové skupině byla hlavní příčinou úmrtnosti rakovina, dále nemoci oběhové soustavy, vnější příčiny úmrtnosti a nemocnosti a nemoci zažívacího traktu. Na rozdíl od osob starších 65 let však mezi čtyři hlavní příčiny úmrtnosti nepatřily respirační choroby.

Zdroje a dostupnost údajů

Eurostat začal shromažďovat a šířit údaje o úmrtnosti v roce 1994 v členění podle:

seznamu 65 příčin úmrtí podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN), kterou vypracovala a aktualizuje Světová zdravotnická organizace (WHO);
pohlaví;
věku;
zeměpisné oblasti (regiony NUTS úroveň 2).

Údaje se každoročně poskytují v absolutních číslech jakožto hrubé míry úmrtnosti a standardizované míry úmrtnosti. Vzhledem k tomu, že se příčiny úmrtí většinou značně liší v závislosti na věku a pohlaví, zlepšuje používání standardizovaných měr úmrtnosti srovnatelnost v čase a mezi zeměmi, protože míru úmrtnosti lze měřit nezávisle na věkové struktuře populace.

Statistika příčin úmrtnosti vychází ze dvou informačních zdrojů: lékařských údajů uvedených v úmrtních listech, jež lze využít ke zjištění příčiny úmrtí, a kódování příčin úmrtnosti podle systému MKN WHO.

Platnost a spolehlivost statistiky příčin úmrtí je závislá na kvalitě údajů, jež poskytují lékaři vydávající úmrtní listy. Může docházet k nepřesnostem z různých důvodů, mezi něž patří například:

chyby při vystavení úmrtního listu;
lékařská diagnóza;
uvedení hlavní příčiny úmrtí;
kód příčiny úmrtí.

Někdy není příčina úmrtí jednoznačná. Kromě onemocnění přímo způsobujícího úmrtí by měly údaje na úmrtním listu obsahovat rovněž kauzální řetězec vedoucí k onemocnění zesnulého. Mohou se uvést také jiné podstatné zdravotní komplikace, které sice neměly souvislost s onemocněním přímo vedoucím ke smrti, ale mohly nepříznivě ovlivnit průběh nemoci, a podílely se tak na příčinách úmrtí. Někdy se samozřejmě ozývá kritika, že uvádět kód pouze jedné nemoci jakožto příčiny úmrtí čím dál méně odpovídá realitě, vzhledem ke zvyšující se naději dožití a s tím spojeným změnám v nemocnosti. U většiny zesnulých ve věku 65 let a více může být uvedení pouze jedné z několika možných příčin úmrtí jistým způsobem zavádějící. Proto některé členské státy EU začaly uvažovat o kódování několika příčin současně. Eurostat tyto členské státy v jejich úsilí podporuje a vytváří společný automatizovaný systém kódování s názvem IRIS, který má zvýšit kvalitu a srovnatelnost údajů o příčinách úmrtí v Evropě.

Kontext

Statistika příčin úmrtí hraje v obecném systému informací o zdravotním stavu v EU klíčovou úlohu. Všechna úmrtí obyvatel jsou označena podle základní příčiny úmrtí, jinými slovy podle „nemoci nebo úrazu, jež přivodily sled patologických událostí vedoucích přímo ke smrti, nebo okolností nehody či násilí, jež způsobily smrtelný úraz“ (definice přijatá Světovým zdravotnickým shromážděním). Údaje předkládané v tomto článku znázorňují rizika úmrtí v souvislosti s různými specifickými chorobami a jinými příčinami; k dispozici je rovněž členění úmrtí podle věku, pohlaví, národnosti a regionu (NUTS úroveň 2).

Statistika příčin úmrtí naznačuje, jaká preventivní a léčebná opatření a jaké investice do výzkumu by mohly zvýšit naději dožití obyvatel. Standardizované míry úmrtnosti se mohou použít jako výchozí bod cíleného epidemiologického výzkumu. Vzhledem k tomu, že komplexní statistika nemocnosti v Evropě není obecně k dispozici, používají se údaje o příčinách úmrtí často jako nástroj hodnocení zdravotnických systémů v EU a mohou se využít také v rámci zdravotních politik založených na důkazech.