Archive:Statistika příčin smrti

Údaje ze září 2012. Nejnovější údaje: Další informace z Eurostatu, Hlavní tabulky a Databáze.

Tabulka 1: Příčiny úmrtí – standardizovaná míra úmrtnosti, 2010 (1)
(na 100 000 obyvatel) - Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr)

Obrázek 1: Příčiny úmrtí – standardizovaná míra úmrtnosti na 100 000 obyvatel, muži, EU-27, 2000–2010 (1)
(2000=100) - Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr)

Obrázek 2: Příčiny úmrtí – standardizovaná míra úmrtnosti na 100 000 obyvatel, ženy, EU-27, 2000–2010 (1)
(2000=100) - Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr)

Obrázek 3: Příčiny úmrtí – standardizovaná míra úmrtnosti, EU-27, 2010 (1)
(na 100 000 obyvatel) - Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr)

Obrázek 4: Úmrtí v důsledku ischemických chorob srdečních – standardizovaná míra úmrtnosti, 2010 (1)
(na 100 000 obyvatel) - Zdroj: Eurostat (tps00119)

Obrázek 5: Úmrtí v důsledku sebevraždy – standardizovaná míra úmrtnosti, 2010 (1)
(na 100 000 obyvatel) - Zdroj: Eurostat (tps00122)

Tabulka 2: Příčiny úmrtí – standardizovaná míra úmrtnosti, 2010 (1)
(na 100 000 obyvatel ve věku do 65 let) - Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr)

Obrázek 6: Příčiny úmrtí – standardizovaná míra úmrtnosti na 100 000 obyvatel ve věku do 65 let, EU-27, 2000–2010 (1)
(2000=100) - Zdroj: Eurostat (hlth_cd_asdr)

V tomto článku je uveden přehled aktuálních statistik týkajících se příčin úmrtí v Evropské unii (EU). Uvedením všech úmrtí v populaci do souvislostí podle základní příčiny lze posoudit riziko úmrtí ve spojení s různými konkrétními chorobami a jinými příčinami; tato čísla lze dále analyzovat podle věku, pohlaví, země a regionu (úroveň NUTS 2) za použití standardizované míry úmrtnosti.

Hlavní statistické výsledky

Zatím poslední prozatímní informace o příčinách úmrtí v EU-27 jsou k dispozici za referenční období 2010. Z tabulky 1 vyplývá, že zdaleka nejčastějšími příčinami úmrtí v Evropě byly nemoci oběhové soustavy a rakovina.

Mezi lety 2000 a 2010 se v EU-27 snížila míra úmrtnosti v důsledku rakoviny o 10,9 % a k mnohem většímu poklesu došlo u úmrtí v důsledku ischemických chorob srdečních a dopravních nehod (tato míra poklesla o více než 30 %) – viz obrázky 1 a 2.

Nemoci oběhové soustavy

Mezi nemoci oběhové soustavy patří choroby související s vysokým krevním tlakem, cholesterolem, cukrovkou a kouřením. Nejčastější příčinou úmrtí však byly ischemické choroby srdeční a cerebrovaskulární onemocnění. V roce 2010 zapříčinily ischemické choroby srdeční v celé EU 76,5 úmrtí na 100 000 obyvatel. Největší míra úmrtnosti v důsledku těchto onemocnění byla mezi členskými státy EU zaznamenána v pobaltských státech, na Slovensku a v Maďarsku – ve všech těchto zemích činila v roce 2010 více než 200 úmrtí na 100 000 obyvatel. Na opačném konci žebříčku figuruje Francie (údaje za rok 2009), Portugalsko, Nizozemsko, Španělsko a Lucembursko, kde byla míra úmrtí v důsledku ischemických srdečních chorob nejnižší. V roce 2010 jich bylo méně než 50 na 100 000 obyvatel.

Rakovina

V roce 2010 byla nejvýznamnější příčinou úmrtí ve všech 27 členských státech EU rakovina. V průměru zapříčinila 166,9 úmrtí na 100 000 obyvatel. Mezi nejčastější formy rakoviny patřily v roce 2010 v EU-27 zhoubné nádory hrtanu, průdušnice, průdušek a plic, tračníku a prsu a zhoubné novotvary uváděné podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) jako „podle zjištění nebo předpokladu primární, mízní, krvetvorné a příbuzné tkáně“.

Touto skupinou nemocí byli nejvíce postiženi obyvatelé Maďarska, Slovenska, Polska, Slovinska, České republiky, Litvy a Lotyšska. V roce 2010 zde vzrostl počet úmrtí v jejich důsledku na 190 na 100 000 obyvatel. Stejně tomu bylo také v Chorvatsku. Zdaleka nejvyšší míru úmrtnosti v důsledku rakoviny plic zaznamenalo v roce 2010 mezi členskými státy EU Maďarsko (71,3 úmrtí na 100 000 obyvatel), po něm následovalo Polsko a Dánsko (údaje za rok 2009) a vysokou míru vykázalo rovněž Chorvatsko (48,8).

Respirační choroby

Po rakovině a nemocech oběhové soustavy byly respirační choroby třetí nejčastější příčinou úmrtí v EU-27 (v roce 2010 v průměru 41,2 úmrtí na 100 000 obyvatel). V rámci této skupiny nemocí byla nejčastější příčinou úmrtí chronická onemocnění dolních cest dýchacích a dále potom zápal plic. Respirační choroby mají souvislost s věkem. Velká většina úmrtí v důsledku těchto chorob byla zaznamenána u osob ve věku 65 let a více.

Nejvyšší míru úmrtnosti v důsledku respiračních onemocnění vykázaly z členských států EU Spojené království (67,7), Dánsko (66,5; údaje za rok 2009), Irsko (60,3) a Belgie (60,2; údaje za rok 2006).

Vnější příčiny úmrtí

Do této kategorie patří úmrtí v důsledku záměrného sebepoškození (sebevražd) a dopravních nehod. Přestože sebevraždy nejsou příliš častou příčinou úmrtí a údaje z některých členských států nejsou dostatečné, považují se často za významný ukazatel, jemuž musí společnost věnovat pozornost. V roce 2010 došlo v EU-27 v důsledku sebevraždy v průměru k 9,4 úmrtím na 100 000 obyvatel.

Nejnižší míru sebevražd zaznamenali v roce 2010 v Řecku (2,9 úmrtí na 100 000 obyvatel) a na Kypru (3,8), poměrně nízká míra, tedy méně než 7,5 úmrtí na 100 000 obyvatel, je hlášena rovněž z Itálie (údaje za rok 2009), Španělska, Spojeného království a Malty. V Litvě dosáhla míra úmrtnosti v důsledku sebevražd (28,5) přibližně trojnásobku průměrných hodnot v celé EU. V Maďarsku (21,7) se jednalo o dvojnásobek tohoto průměru.

Ačkoli k dopravním nehodám dochází denně, počet úmrtí v jejich důsledku byl v roce 2010 v EU-27 nižší (6,5 na 100 000 obyvatel) než počet sebevražd.

Nejvyšší míra úmrtnosti v důsledku dopravních nehod je za rok 2010 hlášena z Rumunska (údaje za rok 2009), Litvy, Řecka, Polska, Lotyšska, Kypru a Belgie (údaje za rok 2006) (10 či více úmrtí na 100 000 obyvatel), nejnižší míra byla hlášena ve Spojeném království, na Maltě, ve Švédsku a Nizozemsku (méně než čtyři úmrtí v důsledku dopravních nehod na 100 000 obyvatel). Pokud jde o nečlenské státy uvedené v tabulce 1, poměrně vysokou míru úmrtnosti v důsledku dopravních nehod hlásí Chorvatsko (10,3), naopak ve Švýcarsku (4,0) a na Islandu (4,2; údaje za rok 2009) by tato míra relativně nízká.

Analýzy podle pohlaví

S výjimkou rakoviny prsu byla míra úmrtnosti v důsledku všech zmíněných hlavních příčin v roce 2010 v EU-27 vyšší u mužů než u žen – viz obrázek 3. Úmrtnost v důsledku ischemických chorob srdečních byla přibližně dvojnásobná u mužů (105,7 úmrtí na 100 000 obyvatel) než u žen (53,1 úmrtí na 100 000 obyvatel). Pokud jde o drogovou závislost a alkoholismus, ty byly příčinou úmrtí u mužů čtyřikrát až pětkrát častěji než u žen a v důsledku sebevražd (záměrného sebepoškození), AIDS (HIV) a rakoviny hrtanu, průdušnice, průdušek a plic umírali muži třikrát až čtyřikrát častěji než ženy.

Úmrtnost v důsledku rakoviny byla obecně vyšší u mužů než u žen. Některé formy této choroby však převládají či se vyskytují pouze u jednoho pohlaví. U žen je to rakovina prsu či dělohy, zatímco u mužů rakovina prostaty.

Mezi lety 2000 a 2010 v EU-27 počet žen, jež zemřely v důsledku rakoviny hrtanu, průdušnice, průdušek a plic, vzrostl, zatímco míra úmrtnosti v důsledku těchto chorob u mužů se snížila. U žen se zvýšila o 20,9 % (viz obrázek 2), u mužů poklesla o více než 16 % (viz obrázek 1). Rozdíl mezi oběma pohlavími se tedy sice zmenšuje, avšak míra úmrtnosti je u mužů stále o mnoho vyšší než u žen.

V roce 2010 zapříčinila v EU-27 rakovina prsu 22,6 úmrtí na 100 000 obyvatelek. Nejvyšší čísla zaznamenalo Dánsko (28,9; údaje za rok 2009) a Belgie (28,3; údaje za rok 2006), dále potom Švýcarsko (28,1) a Chorvatsko (27,6). Nejlépe na tom naopak bylo Španělsko, Švédsko, Bulharsko a Polsko a také Norsko, kde v roce 2010 podlehlo rakovině prsu méně než 20 žen na 100 000 obyvatelek.

Ve všech členských státech EU umíralo v důsledku sebevražd více mužů než žen. Nejvyšší úmrtnost hlásí pobaltské členské státy a Maďarsko (viz obrázek 5). Nejvíce jich bylo v Litvě, a to 51,4 úmrtí na 100 000 obyvatel (mužů). Oproti tomu poměrně nízká zůstala míra úmrtnosti v důsledku sebevražd u žen. Nejvyšší počet těchto případů uvádí Belgie (údaje za rok 2006), Litva, Maďarsko a Finsko – ve všech těchto zemích se jednalo o méně než 10 úmrtí na 100 000 obyvatelek.

Analýza podle věku

U osob do 65 let byly hlavní příčiny úmrtnosti rozdílné, pokud jde o jejich relativní význam (viz tabulka 2). V této věkové skupině byla nejčastější příčinou úmrtí rakovina – v průměru v roce 2010 v EU-27 zapříčinila 70,3 úmrtí na 100 000 obyvatel. Druhou nejčastější příčinou byly nemoci oběhové soustavy. Oproti údajům pro celou populaci nepatřily u osob mladších 65 let mezi čtyři hlavní příčiny úmrtnosti respirační choroby.

Mezi lety 2000 a 2010 míra úmrtnosti osob mladších 65 let v EU-27 v důsledku každé z hlavních příčin úmrtí poklesla, jak vidíme na obrázku 6. Nejvýraznější byl tento pokles u dopravních nehod (míra úmrtnosti zde klesla o 45,6 %) a ischemických chorob srdečních (pokles o 34,7 %).

Zdroje a dostupnost údajů

Eurostat začal shromažďovat a šířit údaje o úmrtnosti v roce 1994 v členění podle:

seznamu 65 příčin úmrtí podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN), kterou vypracovala a aktualizuje Světová zdravotnická organizace (WHO);
pohlaví;
věku;
zeměpisné oblasti (regiony úrovně NUTS 2).

Údaje se každoročně poskytují v absolutních číslech jakožto hrubé míry úmrtnosti a standardizované míry úmrtnosti. Vzhledem k tomu, že se příčiny úmrtí většinou značně liší v závislosti na věku a pohlaví, zlepšuje používání standardizovaných měr úmrtnosti srovnatelnost v čase a mezi zeměmi, protože lze míru úmrtnosti měřit nezávisle na věkové struktuře populace.

Statistika příčin úmrtí vychází ze dvou informačních zdrojů: lékařských údajů uvedených v úmrtních listech, jež lze využít ke zjištění příčiny úmrtí, a kódování příčin úmrtí podle systému MKN WHO. Všechna úmrtí obyvatel jsou označena podle základní příčiny úmrtí, jinými slovy podle „nemoci nebo úrazu, jež přivodily sled patologických událostí vedoucích přímo ke smrti, nebo okolností nehody či násilí, jež způsobily smrtelný úraz“ (definice přijatá Světovým zdravotnickým shromážděním).

Platnost a spolehlivost statistiky příčin úmrtí je do určité míry závislá na kvalitě údajů, jež poskytují lékaři vystavující úmrtní listy. Může docházet k nepřesnostem z různých důvodů, mezi něž patří například:

chyby při vystavení úmrtního listu;
problémy se stanovením lékařské diagnózy;
výběr hlavní příčiny úmrtí;
kód příčiny úmrtí.

Někdy není příčina úmrtí jednoznačná. Kromě onemocnění přímo vedoucího k úmrtí by měly údaje na úmrtním listu obsahovat rovněž kauzální řetězec vedoucí k onemocnění zesnulého. Mohou se uvést také jiné podstatné zdravotní komplikace, které sice neměly souvislost s onemocněním přímo vedoucím ke smrti, ale mohly nepříznivě ovlivnit průběh nemoci, a podílely se tak na příčinách úmrtí. Někdy se samozřejmě ozývá kritika, že uvádět kód pouze jedné nemoci jakožto příčiny úmrtí čím dál méně odpovídá realitě, vzhledem ke zvyšující se naději dožití a s tím spojenými změnami v úmrtnosti. U většiny zesnulých ve věku 65 let a více může být uvedení pouze jedné z několika možných příčin úmrtí jistým způsobem zavádějící. Proto některé členské státy EU začaly uvažovat o kódování několika příčin současně. Eurostat tyto členské státy v jejich úsilí podporuje a vytváří společný automatizovaný systém kódování s názvem IRIS, který má zvýšit kvalitu a srovnatelnost údajů o příčinách úmrtí v Evropě.

V dubnu 2011 bylo přijato nařízení Komise, kterým se podrobně stanoví proměnné, členění a metadata, jež musí členské státy předávat v souvislosti s nařízením 328/2011 o statistikách příčin smrti.

Kontext

Statistika příčin úmrtí, která patří k nejstarším lékařským statistikám, jež máme k dispozici, poskytuje informace o vývoji v čase a rozdílech v příčinách úmrtí mezi jednotlivými členskými státy EU. Statistika příčin úmrtí hraje v obecném systému informací o zdravotním stavu v EU klíčovou úlohu. Lze je použít jako vodítko ke stanovení toho, jaká preventivní a léčebná opatření či jaké investice do výzkumu by mohly zvýšit naději dožití obyvatelstva.

Vzhledem k tomu, že komplexní statistika nemocnosti v Evropě není obecně k dispozici, používají se údaje o příčinách úmrtí často jako nástroj hodnocení zdravotnických systémů v EU a mohou se využít také v rámci zdravotních politik založených na poznatcích.

EU prosazuje k boji proti závažným a chronickým onemocněním komplexní přístup založený na integrovaném postupu proti rizikovým faktorům napříč všemi odvětvími v kombinaci se snahou posílit zdravotní systémy, aby zajišťovaly lepší prevenci a kontrolu, a to prostřednictvím:

co největší spolehlivosti a srovnatelnosti vnitrostátních statistik, aby se mohly použít jakožto vodítko pro účinné vytváření politik;
podpory kampaní vedoucích ke zvýšení povědomí veřejnosti a lepší prevenci chorob a zaměřených aktivně na vysoce ohrožené skupiny a jednotlivce;
systematického zavádění politik a opatření, jež odstraní nerovnosti v oblasti zdraví;
partnerství, pokud jde o specifické choroby, například rakovinu (anglicky).

Další informace z Eurostatu

Publikace

Causes of death in the EU - Statistics in focus 10/2006 (dostupné anglicky, francouzsky a německy)
Health in Europe – Data 1998-2003, Eurostat pocketbook 2006 (dostupné anglicky)
Health statistics - Atlas on mortality in the European Union (dostupné anglicky, francouzsky a německy)