Jak vám potvrdí každý aktivní atlet, sportovní kariéra podrobuje tělo tvrdé zkoušce. Bez ohledu na to, jak je sportovec úspěšný, opotřebení a poškození se dostavuje jako nevyhnutelný důsledek posouvání svých hranic síly, rychlosti a vytrvalosti: přicházejí fáze, kdy to tělo zkrátka nezvládá a tlak na něj je příliš velký. A to nepočítáme úrazy, ke kterým při tréninku dojde. Toto platí jak pro vrcholového sportovce, tak pro toho, kdo se ke sportovnímu vrcholu ani nepřiblíží. A stejně pro závodní koně, jako pro lidské sportovce.

Text je vlastnictvím autorky Jane Clothier a žádná jeho část nesmí být reprodukována bez svolení. Originál se nachází na http://thehorsesback.com, sdílení odkazu je v pořádku. V případě zájmu o další informace nebo další použití textu kontaktujte autorku: jane@thehorsesback.com

Míra poškození

K jak závažnému poškození koně dojde, závisí na několika věcech:

• 1. metodě tréninku,
• 2. rychlosti, kterou trénink postupoval,
• 3. tělesných vlastnostech koně - konstituci, zralosti a fyzické zdatnosti,
• 4. péči a času, který je koni poskytnut na zotavení po zraněních v době, kdy k nim došlo - za předpokladu, že byla rozpoznána (ne všechna poškození jsou zjevná a zřejmá),
• 5. množství závodů, jichž se kůň účastní, a čase, který je mu poskytnut na zotavenou,
• 6. době, kterou kůň strávil v dostihovém průmyslu a po kterou na něj působily výše uvedené faktory,
• 7. mentální a emocionální stabilitě při léčbě zdravotních problémů (toto se výrazně liší).

Jako v každém sportu, i zde se mohou věci dělat jak dobře, tak špatně. Dobrý a špatný trénink, dobrý a špatný odhad. Stejně jako v ostatních jezdeckých odvětvích.

Někteří plnokrevníci odcházejí z dráhy ve výborném stavu a dosahují stejně tak vynikajících výsledků i ve vysokém sportu. Mnoho jich má méně závažné potíže, které napraví rehabilitace, po níž jsou vhodní pro úspěšnou kariéru v nižším sportu. Další mohou být vhodní spíše k rekreačním účelům a životu stráveném poklidnými vyjížďkami. Bohužel, mnoho plnokrevníků s průměrnými problémy končí v rukách lidí, kteří si jejich problémů nejsou vědomi.

Čemu byste měli věnovat pozornost při koupi koně z dráhy?

Při práci se svými klienty se opakovaně setkávám s podobným okruhem problémů u bývalých dostihových koní. A přitom vidím i spoustu nicnetušících majitelů, kteří nevědí, co si vlastně koupili. Stává se, že kůň je sice obklopen láskou, ale přesto vykazuje známky dyskomfortu nebo bolesti a majitel teprve zjišťuje, že, a) kůň nebude schopen využití, které pro něho plánoval a b) léčba jeho potíží bude stát výrazně víc, než stál samotný kůň. Abyste této neveselé situaci předešli, zkontrolujte při koupi bývalého dostihového koně (i v případě, že kupujete od majitele, u něhož již nezávodil) níže uvedené věci. A ještě lépe, pozvěte si veterináře na předkupní prohlídku... ale i v tom případě se před jeho návštěvou zaměřte na níže uvedené věci.

O autorce: Jane Clothier je fyzioterapeutkou, praktikující bodywork, myofasciální masáže a osteopatii. Během své praxe zjistila, že velká většina problémů je způsobena nevhodnou a nepadnoucí výstrojí, proto se specializuje na výběr a pasování sedel a také na hledání příčin problémů koní - svalové tenze, dysbalance a bolestivosti. Věří, že pouhá rehabilitace bez porozumění příčině je nedostatečná a nepřinese pozitivní změnu. Proto se snaží pomáhat lidem k sebevzdělání, pořádá kurzy bodywork a výběru sedel pro majitele koní. Zároveň na univerzitě v Nové Anglii (v Austrálii) provádí postgraduální výzkum zabývající se rehabilitací předčasně narozených hříbat.

Závažné a méně závažné potíže

Ne všechny fyzické potíže musejí bránit koupi. Kůň může mít jeden nebo dva problémy a přesto být výborně využitelný (ovšem přímo po dostihové kariéře bude nějaká rehabilitace nezbytná). Rozhodování, zda koupit či nekoupit, pak bude záviset na:

• počtu problémů, které odhalíte
• jejich závažnosti
• jak k nim bylo přistupováno
• jak ovlivní zamýšlené využití koně
• zda jste schopní koni poskytnout potřebnou rehabilitaci a redrezuru - případně pokud nejste, zda si můžete dovolit platit někoho, kdo to učiní za vás.

Níže uvedený seznam určitě není vyčerpávající - problémů bývá vždy více, zejména jejich kombinace může vyvolat další komplikace. Nebudu zabíhat do podrobností péče o kopyta, která by si zasloužila svůj vlastní článek a doporučuji se v tomto směru také vzdělat.

Rozhodla jsem se zde zaměřit na problémy, které dokážete rozeznat rychle a relativně snadno. Většinu z nich pouhým pohledem. Pak si můžete pozvat odborníka, aby vám pomohl koně zhodnotit nebo jej podrobit podrobné předkupní prohlídce. Nejlépe ale udělejte obojí.

1. Poškození v křížokyčelní (sacroiliakální) oblasti - není otázkou, zda ano, nebo ne, ale jak závažné

Tento problém uvádím na prvním místě, protože každý dostihový kůň má poškozené vazy v této oblasti. Záleží pouze na tom, zda se jedná o poškození, které se může uzdravit, nebo zda za sebou zanechá trvalé oslabení této oblasti.

Pokud je poškození vazů závažné, často ho provázejí změny v oblasti pánve, které jsou také viditelné. Ty mohou nebo nemusejí mít stejnou příčinu (viz níže bod 2). Obecně lze říci, že takový kůň nebude rovný a symetrický. Závažné poškození vylučuje budoucí sportovní využití. Střední poškození bude vyžadovat rehabilitaci zahrnující posílení hřbetu a přípravu koně pro další využití. Mírná poškození po uzdravení nebude potřeba dále řešit. Obr: Pánev nakloněná dopředu a slabé nebo poškozené křížokyčelní spojení.

Co zkontrolovat: asymetrii křížových hrbolů (kostěný výstupek nahoře na zádi) - zda jedna strana není víc než o 5 milimetrů výše než druhá. Kůň může v kroku zvedat jednu stranu pánve víc než druhou. Může být patrné nerovnoměrné osvalení zádě. Horší zadní nohu pak kůň téměř vždy zvedá neochotně. Prudce ji zvedne poměrně vysoko a pak pomalu spustí. Může pro něj být obtížné stát rovně s nohama pod sebou. Namísto toho stojí se zadníma nohama těsně u sebe a jedním kopytem směřujícím ven. V tomto případě hledejte problém v bederní páteři (viz níže bod 3). Obr: Zřetelný rozdíl ve výšce - a to nebude jediný problém.

2. Pánev jako centrum problémů

Bývalí dostihoví koně mohou mít i strukturální poškození pánve. Některá jsou viditelná, jiná ne. Nejdůležitější je opět zkontrolovat celkovou symetrii pánve. Kontrolujte nejen rotaci pánve, tedy zda je jedna strana výše nebo více vpředu než druhá, ale také rozestoupení. U koní, kteří v mládí prodělali vážný úraz, se spona stydká (chrupavčité spojení mezi oběma pánevními kostmi přímo mezi nohama) nezformovala správně. Pánev se pak může rozestoupit a už se nikdy nestáhne.

Jaké problémy může poškození pánve způsobovat? Při výrazně zrotované pánvi kůň nemůže pracovat stejně dobře na obě ruce a nemusí být vůbec schopný na jednu ruku cválat. U těchto koní je také vyšší riziko skrytých stresových zlomenin - vlasových zlomenin, které se během života po pádu nebo poranění zhorší. Obr: Poškozené křížokyčelní spojení a zrotovaná pánev.

Co zkontrolovat: Symetrii pánve podle pánevních výstupků. Zkontrolujte, že všechny pánevní výstupky - kyčelní, křížový a sedací hrbol - jsou správně umístěné. Zlomeniny někdy vedou ke snížení kyčle nebo jeden křížový hrbol může poklesnout kvůli zlomenině pánevní kosti. Pokud koně znáte a víte, že nekope, stoupněte si na stupátko kousek za něj a podívejte se dolů na koně, který stojí rovně všema čtyřma nohama (pokud zvládne takto stát). V opačném případě použijte mobilní telefon a vyfoťte koně rovně shora, abyste získali fotografii jeho hřbetu. VŽDY PŘITOM ZŮSTAŇTE NA BEZPEČNÉM MÍSTĚ - TŘEBA SI VYLEZTE NA PLOT. Obr: Rozestup pánve (diastáza pánevní spony)

3. Bederní páteř

Pokud jste našli nějaké problémy v křížovo-kyčelní nebo pánevní oblasti, pravděpodobně najdete nějaké i v bedrech. Stranová asymetrie pánve zpravidla zrotuje i bederní páteř k jedné straně. Potíže v bederní oblasti mohou ale vzniknout i nezávisle. V případě dlouhodobé rotace bederní páteře zpravidla dojde ke srůstům mezi obratli a/nebo obratlovými výběžky. Srostlé obratle jsou bolestivé v době, kdy ke srůstům dochází, ale po srůstu již bolestivé nejsou. Pokud ale dojde k poškození srůstu, může to být extrémně bolestivé. Mnoho koní úspěšně soutěží, i když nějaké srůsty mají, ale v závažnějších případech mají problémy s laterálním i vertikálním ohnutím.

Co zkontrolovat: Prohmatejte bederní páteř, zda zde nenajdete podezřelé boule nebo hrboly, které by mohly ukazovat na srůsty. Když se podíváte zboku, jak je hřbet v bederní oblasti vyklenutý? Pokud příliš (kapří hřbet) a jedná se o dlouhodobější stav, sklápí pánev příliš vzad. Pokud je naopak pánev sklopená vpřed, bedra jsou odsazená - křížová kost je výš a páteř v místě beder je prohnutá. Obr. vlevo: Hrbol v oblasti bederní páteře je často známkou srůstů. Obr. vpravo: Je-li bederní páteř vyklenutá, obratle často srůstají.

 

 

 

 

 

 

 

 

4. Karpální klouby: jako když vezmete pytlík bonbónů a zatřepete s ním

Tak nějak to řekl Tom Ivers, jeden z významných odborníků na sportovní terapii koní a dostihových trenérů. Karpy jsou zkrátka složité a křehké klouby. Skládají se z mnoha malých kůstek a v dostihovém provozu je na ně kladena vysoká zátěž. Při propnutí (když se kloub „prolomí" vzad) ve vysoké rychlosti dochází k nitrokloubním zlomeninám nebo odlomení úlomků (čipů). Případně až ke komplikovaným zlomeninám, kdy se kosti rozlomí na víc než dva kusy.

Co zkontrolovat: Zduření kolem kloubu, zejména v přední části z důvodu předchozího otoku kloubního pouzdra. Staré zlomeniny a úlomky se mohly časem vyřešit, ale v kloubu může přetrvávat poškození, které časem povede k osteoartróze.

5. „Šimbajny"

Koně z dráhy na začátku kariéry často prodělají bolestivé onemocnění lidově zvané „šimbajny". Jedná se o zánět okostice záprstí (periostea metakarpu), způsobený otřesy. Tělo koně reaguje ukládáním více vápníku do kosti, aby zesílila. Poškození se zahojí, ale tam, kde se kost přestavuje, může zůstat slabost. V závažných případech zde může vzniknout nediagnostikovaná stresová zlomenina a kost později pod velkým tlakem praskne.

Co zkontrolovat: případnou křivost přední strany záprstí, která ukazuje na to, že problém byl závažný a došlo k velké přestavbě kosti. Obr: Šimbajny: rentgenový snímek jiného koně ukazuje podstatu problému.

6. Šlachy, šlachy a ještě jednou šlachy

Zranění ohýbačů je u dostihových koní velice časté, nejčastěji je postihován hluboký a povrchový ohýbač prstu. Může se jednat o relativně málo závažná poškození, která se bezproblémově zhojí, ale i o závažnější ruptury, které znamenají konec dostihové kariéry. V případě prodělání těchto zranění je vždy riziko jejich obnovení a v závažných případech může být druhá ruptura fatální. Často záleží na poskytnuté léčbě a délce odpočinku a postupném rehabilitování před návratem do práce.

Co zkontrolovat: zesílené místo na šlaše ukazuje na staré zranění, které se vyhojilo, zatímco klasický „oblouk" po celé délce šlachy je známkou mnohem vážnějšího problému. Obr: Oblouk na šlaše

 7. Malé ale důležité: Zlomeniny spěnkového kloubu

Spěnkové klouby jsou náchylné ke zranění, protože ve vysoké rychlosti, kdy veškerá váha spočívá na jedné přední noze, dochází k velkému prošlapu a spěnkový kloub se přibližuje k zemi. Na zadní stranu spěnkového kloubu a spěnku působí při došlapu extrémní síly. Významnou roli hraje také špatná úprava kopyt, nízké patky, dlouhá špice a nerovnováha kopyta.

Dojde-li ke zlomenině, velice záleží na jejím typu a místě. Fraktury sezamských kostí (dvě malé kůstky na zadní straně spěnkového kloubu) ovlivní i mezikostní sval. Proto pokud si zde povšimnete známek problému, vždy chtějte vědět víc, což většinou znamená veterinární vyšetření.

Co zkontrolovat: Fraktury sezamských kostí lze poznat jako příliš zakulacené spěnkové klouby (ve tvaru jablka). Otok provázející staré zranění narušil kloubní pouzdro a kolem omezeně pohyblivého kloubu došlo ke kalcifikaci (zvápenatění). Zkontrolujte, zda mají oba spěnkové klouby na předních nohách koně stejnou velikost a tvar. Pokud je jeden z kloubů větší a kulatější nebo jestliže jsou vazy na zadní straně nohy silnější na pohmat se zduřením nad horní stranou kloubu, buďte obezřetní.

8. Kolena to odnesou skoro vždy

Důvodů pro problémy s koleny u ex-dostihových koní je mnoho, ale v zásadě lze říci, že pokud najdete problém kdekoli na zádi, kolena to zpravidla odnesou. Týká se to jakékoli nerovnováhy pánve, která vede k nerovnoměrnému zatížení zadních nohou, nemluvě o silách působících při cvalu v jednostranném ohnutí. Dalšími důvody jsou různá podvrtnutí, ke kterým může dojít při kolizi a na špatném povrchu. Kolem tohoto složitého kloubu je mnoho vazů, které lze snadno poškodit.

Co zkontrolovat: Pravidelné „louskání" v kloubu ve chvíli, kdy se zadní noha začíná posouvat vpřed. Jedná se o zachycení čéšky při pohybu. Další známky jsou patrné zrakem: otok kloubu, viditelný buďto při pohledu ze strany nebo zpředu podle toho, která část kloubu je poškozena (femoropatelární nebo femorotibiální). Obr: Zvětšená kolena si zaslouží zrentgenovat - a s nimi i hlezna.

9. I hlezna jsou zranitelná

Hlezenní kloub je vystaven velké námaze, protože je hlavním zdrojem posuvné síly ve cvalu. Jako hlavní čepový kloub hraje klíčovou roli při „odskočení" ze startovacích boxů při startu dostihu, kdy na něm spočívá váha téměř celého koně. Ve cvalu je střídavě stlačován, musí absorbovat otřesy a zůstat pevný, pak se zcela natáhne a energickým odrazem vrhá tělo koně vpřed.

Tento náročný úkon bývá často prováděn v nerovnoměrném zatížení v ohnutí. A navíc dochází i k nezáměrným ne zcela fyziologickým pohybům - podvrtnutím a rotacím. Dobře stavěné hlezno se s nimi vypořádá vcelku dobře, hlezna strmá nebo sblížená (kravský postoj) jsou méně odolná a méně schopná vydržet náročnější práci. Degenerativní onemocnění kloubů zpravidla postihne dolní kosti kloubu a tu stranu kloubu, odpovídající ruce, na kterou kůň běhal. Obr: Zduřelá hlezna jsou důvodem ke zbystření pozornosti.

Co zkontrolovat: zda není kloub oteklý. Dále hledejte hlezenní nálevky - což jsou váčky, naplněné tekutinou na přední straně kloubu, které prozrazují skrytý problém. Špánek na rozdíl od nálevek je tvrdá, kostěná boule níž na povrchu kloubu. Prozrazuje, že kloub je postižen osteoartritidou (DJD). Zaměstnejte i uši - poslouchejte, zda koni nelupá v kloubu, když je zadní noha ve vzduchu.

10. Zraněná plec

Dostihoví koně mohou utrpět zranění plece, konkrétně místa, kde z plece vychází krk. K tomu může dojít, když se koně v dostihu srazí, narazí do hrazení, během pádu nebo i ve stáji, pokud narážejí do dveří boxu. Výsledkem může být poškození nadlopatkového nervu, který vede kolem krčku lopatky na její vnější stranu.

Při zranění může dojít k ochromení a paralýze svalů okolí lopatky, což je problém, protože úkolem těchto svalů je stabilizace ramenního kloubu. Mírné poškození se zpravidla zhojí, ale závažnější případy zanechávají trvale paralyzované svaly. Při omezené hybnosti jedné plece a zkráceném kroku není kůň vhodný pro sport.

Co zkontrolovat: úbytek svalů v okolí lopatky. Lze jej odlišit od pouhých ztuhlých svalů, hřeben lopatky bude patrný na pohled a snadno detekovatelný pohmatem. Obr: Poškození nadlopatkového nervu vedoucí k úbytku svalů.

A dalo by se pokračovat...

Dalo by se toho napsat mnohem víc, ale přesto doufám, že vám tento článek poskytne dobrý úvod do problematiky hodnocení koně. Možná dojdete k názoru, že mnoho z těchto problémů byste měli zkontrolovat u každého nově kupovaného koně - a budete mít pravdu. Každý, kdo pracuje s bývalými dostihovými koňmi, však dosvědčí, že tyhle konkrétní problémy si přinášejí často právě bývalí dostihoví koně.

Co jsme neprobrali: problémy s krkem (kalcifikace v horní části šíjového vazu, deformace prvního obratle a atlantookcipitálního kloubu, atd.), skryté stresové zlomeniny (nejčastěji kosti vřetenní a holenní, ale i lopatky a dalších), zlomená žebra v důsledku nárazu ze strany při dostihu, špatné postavení krčních a hrudních obratlů (C6 - T4) a další... ale to vše je již obtížně rozeznatelné neprofesionálem. Obr: Obrácený krk.

Na závěr ještě obrázky dvou dostihových koní z Austrálie. Zde je běžné trénovat koně přímo na dráze, kde poběží většinu dostihů. Hnědák běhal na dráze vedoucí na pravou ruku (po směru hodinových ručiček), zatímco ryzák běhal na dráze točící doleva (proti směru hodinových ručiček). Pohled shora na jejich zakřivenou páteř je myslím dostatečně výmluvný!

 

Vlevo: kůň běhající a trénovaný v ohnutí doprava (po směru hodinových ručiček). Křížokyčelní oblast se ohýbá vpravo, páteř je pootočená doleva.

Vpravo: kůň běhající a trénovaný v ohnutí doleva (proti směru hodinových ručiček). Křížokyčelní oblast se ohýbá vlevo, páteř je pootočená doprava.