elektrotechnický obzor (1910–1991) + elektrotechnik (1946–1991) odborný časopis pro elektrotechniku 2016 Elektronická verze 25 let časopisu www.eel.cz/archiv časopisu ELEKTRO Speciál Vnější vlivy z pohledu soudního znalce aneb K čemu je protokol o určení vnějších vlivů Ing. Jaroslav Melen, soudní znalec z oboru bezpečnosti práce se specializací v elektrotechnice FCC Public s. r. o., Pod Vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8 tel.: +420 286 583 011–12, fax: +420 284 683 022 e-mail: [email protected], http://www.odbornecasopisy.cz

odborný časopis pro elektrotechniku Seriál Ing. Jaroslava Melena Vnější vlivy z pohledu soudního znalce aneb K čemu je protokol o určení vnějších vlivů Autor nezvolil toto téma náhodně. Řádné a správné stanovení vnějších vlivů je totiž zcela zásadním krokem, od kterého se odvíjejí další činnosti. Obecně jde o základní podklad pro odpovídající návrh, zhotovení a revizi elektroinstalace. O určení vnějších vlivů a o opatřeních, která určené vnější vlivy podmiňují, musí být sepsán písemný doklad – protokol o určení vnějších vlivů, jenž je součástí dokladové dokumentace, která musí být archivována po dobu životnosti zařízení, provozu či objektu. A právě tato zásadní důležitost správného stanovení vnějších vlivů a úloha protokolu o určení vnějších vlivů v práci projektanta a dalších zainteresovaných odborníků přiměly autora k sepsání odborné analýzy prezentované v tomto seriálu. Pro Ing. Jaroslava Melena je příznačné, že se nechce spokojovat s daným nedokonalým stavem věcí, ať už v legislativě nebo v elektrotechnické praxi. Neustále se snaží hledat dokonalejší, a tedy i bezpečnější řešení. Připomínkuje normy, diskutuje s odborníky, přednáší, publikuje. Ve svých analýzách jde systematicky až na dřeň, aby poté dal věci do správných souvislostí, „vypíchl“ faktické, logické či legislativní nesrovnalosti a nedokonalosti a nabídl adekvátní řešení. Tento jeho přístup pociťují někteří jako provokativní. On však nechce provokovat, jeho snahy mají vést k zamyšlení, ale především ke zlepšení stavu věcí. A přesně takový je i tento seriál o vnějších vlivech, resp. o protokolu o určení vnějších vlivů. Ing. Josef Košťál šéfredaktor časopisu Elektro FCC Public s. r. o., Pod Vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8 tel.: +420 286 583 011–12, fax: +420 284 683 022 e-mail: [email protected], http://www.odbornecasopisy.cz

výměna zkušeností Ing. Jaroslav Melen Jaroslav Melen se narodil 27. dubna 1943 ve Velkém Oseku (okres Kolín). Po maturitě na Střední průmyslové škole strojnické v České Lípě vystudoval v roce 1967 Elektrotechnickou fakultu ČVUT Praha – obor elektrické stroje a přístroje. Poté nastoupil do zaměstnání v Severočeských chemických závodech v Lovosicích, kde pracoval jako technolog-revizní technik elektro až do roku 1969. Jeho dalším zaměstnavatelem byl Krajský ústav národního zdraví v Ústí nad Labem, kde se ve vedoucí funkci technicko-inspekční služby věnoval revizím a bezpečnosti práce ve zdravotnických zařízeních. Aby získal vyšší předpoklady pro tuto činnost, absolvoval v roce 1973 postgraduální studium na ČVUT v Praze, obor technika prostředí, specializace bezpečnost práce. V roce 1978 nastoupil jako inspektor u Inspektorátu bezpečnosti práce pro Severočeský kraj, se sídlem v Ústí nad Labem, a tuto činnost zde vykonával až do roku 2000. Od května roku 2000 až do 31. ledna 2002 pracoval jako ředitel odboru inspekce v ČÚBP Praha. V roce 1991 byl Ing. Jaroslav Melen jmenován Krajským soudem v Ústí nad Labem soudním znalcem pro obor bezpečnost práce – zvláštní specializace v elektrotechnice. Vnější vlivy z pohledu soudního znalce (1. část) aneb K čemu je protokol o určení vnějších vlivů Ing. Jaroslav Melen, soudní znalec z oboru bezpečnosti práce se specializací v elektrotechnice K čemu je a má být projektantům, montážním technikům a revizním technikům protokol – úvahu projektanta o volbě a výběru elek- o určení vnějších vlivů, jimž jsou anebo mají být vystavena elektrická zařízení, a co by o tom trického zařízení pro jím, podle vlastnos- také mohli, když ne měli, vědět „bezpečnostní a požární technik“? tí a účelu požadovaných zadavatelem pro- jektu, navrhované elektroinstalace v da- 1. Úvod ložení odborné péče. Jestliže nevhodné ném objektu či prostoru, Zkušenost autora, podložená bývalou do- věci nebo pokyny překážejí v řádném vy- – montážní firmu k tomu, aby posoudila, zorovou a nyní i znaleckou činností, říká, že konávání díla, je zhotovitel povinen jeho když už ne při přípravě realizace díla, tedy mnoha projektantům, obdobně i mnohým re- vykonávání v nezbytném rozsahu přeru- rozhodně podle skutečných podmínek na vizním technikům, protokol o určení vněj- šit do doby výměny věcí nebo změny po- stavbě, zda se zadání díla kryje s dokumen- ších vlivů připadá jako nutný „papír“, který kynů objednatele nebo písemného sděle- tací díla a těmito podmínkami, musí v prvním případě přiložit jako součást ní, že objednatel trvá na vykonávání díla – přípravu revizního technika na provedení projektové dokumentace a ve druhém se na s použitím předaných věcí a daných poky- ať již výchozí, nebo pravidelné revize elek- něj v revizní zprávě nesmějí zapomenout od- nů. Zhotovitel má rovněž nárok na úhra- troinstalace, popř. její nezanedbatelné čás- volat, popř. v ní konstatovat, že nebyl k revi- du nákladů spojených s přerušením vyko- ti – prohlídky. zi předložen. návání díla nebo s použitím nevhodných Mnoho projektantů uvedenou normu pa- Co se týče montážní firmy, to už je kapi- věcí do doby, kdy jejich nevhodnost moh- radoxně spojovalo jen s vnějšími vlivy, ač tola sama pro sebe. Když se šéfmontérů na la být zjištěna. v samotném poli titulní strany normy vy- protokol zeptáte, v 99,99 % řeknou, že dělají cit.: paragraf 551 obchodního zákoníku hrazeném jejímu názvu: ELEKTROTECH- podle projektu, mají nad sebou stavební do- NICKÉ PŘEPISY, ELEKTRICKÁ ZAŘÍZE- zor a stejně nakonec po nich jde „revizák“. „Věcmi převzatými od objednatele“ se pro NÍ, Část 3: Stanovení základních charakte- Jim zejména je třeba připomenout, když už daný účel rozumí např. projektová dokumen- ristik, se nemluvilo o vnějších vlivech, ale 1) ne to, že mají oprávnění vydané organiza- tace nově zamýšlené stavby, kterou si zajistil o stanovení základních charakteristik (elek- cí státního odborného dozoru, tak rozhodně investor, a „pokyny objednatele k provedení trických zařízení). § 551 obchodního zákoníku: díla“ např. samotné zadání pro vypracování ČSN 33 2000-3:1995 rozuměla charak- projektové dokumentace, lhostejno zda nově teristikami: § 551 zamýšlené stavby a/nebo změny dosavadní – 1. účel, ke kterému se má zařízení užívat, jeho 2) (1) Zhotovitel je povinen upozornit ob- dokončené stavby . základní uspořádání a zdroje, jednatele bez zbytečného odkladu na ne- 2. vnější vlivy, kterým bude zařízení v prů- vhodnou povahu věcí převzatých od objed- 2. Co to vlastně jsou vnější vlivy? běhu provozování podle zadaných podmí- natele nebo pokynů daných mu objednate- nek vystaveno, lem k provedení díla, jestliže zhotovitel Vnější vlivy, jak bylo možné se dočíst 3. vzájemnou slučitelnost předmětů a zaříze- 3) mohl tuto nevhodnost zjistit při vyna- v ČSN 33 2000-3:1995 , jsou jednou ze zá- ní navrhovaných ať již zadavatelem projek- kladních charakteristik rozhodných pro: tu nebo projektantem samotným a 1) § 6a odst. 1 písm. c) zákona 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 2) Sleduj ČSN 73 0834:2011 – Požární bezpečnost staveb – Změny staveb. 3) Norma byla zrušena k 1. květnu 2011 a nahrazovala ji od stejného data ČSN 33 2000-1 ed. 2:2009. 4) Každému se v této souvislosti doporučuje ČSN EN 13460:2009 Údržba – Dokumentace pro údržbu. 20 ELEKTRO 1/2014

výměna zkušeností 4. podmínky údržby projektovaného za- 3. Úloha a postavení protokolu o určení Lapidárně lze pro ty, kteří o „elektri- řízení. vnějších vlivů v práci projektanta ce“ vědí, že „tluče“, úlohu a význam vněj- Na první pohled je zřejmé, že norma se ších vlivů demonstrovat na příkladu dvou netýkala jen vnějších vlivů, a projektanti, co a jaká role při jeho tvorbě připadá výchozích norem, a to již zmíněné ČSN se týče poslední, čtvrté charakteristiky, na bezpečnostnímu a požárnímu technikovi 33 0300:1995 a ČSN 33 2000-5-51 v prv- 8) 4) to zapomínali a stále zapomínají . Neboť ve ním vydání z roku 1996 . První normu by většině případů projektových dokumentací O dokumentaci o určení vnějších vlivů, bylo možné analogicky přirovnat k úloze lze těžko najít vyhovění podmínkám údrž- tj. o tom, že o jejich určení musí být písem- o předpovědí počasí a druhá by význam- by. Mnohde tradičně uváděný text pravidelné ný doklad, byl v ČSN 33 2000-3:2005 článek ně říkala, co si má člověk podle předpově- revize se musí provádět podle ČSN 33 1500 320.N3, odkazující i na její Přílohu NK, jako di vzít na sebe. 5) je již mnoho let anachronismem, navíc ne- vzor protokolu určení vnějších vlivů, dále jen Nyní jsou oba účely sloučeny do jedné platným. Informace, které musí být zavede- protokol. Tento článek i s přílohou se načas – normy, a to do již zmíněné ČSN 33 2000-5-51 ny v etapě provozu elektroinstalace objektu, vydáním ČSN 33 2000-1 ed. 2:2009, jakoby ed. 3. Norma uvádí jednotlivé vnější vlivy o tom, jak mají být zajištěny požadavky vý- ztratil. Objevil se totiž v jiné podobě až jako a současně charakteristiky požadované pro robců jednotlivých zařízení navrhovaných čl. NA 512.2.5 Přílohy NA ČSN 33 2000-5-51 výběr a instalaci elektrického zařízení a rov- 7) v projektu na jejich údržbu, tam nelze na- ed. 3:2010 a vlastní vzor protokolu tamtéž něž požadavky na provedení elektrické in- jít. Především je tam nenajde budoucí pro- jako informativní příloha NB této normy. stalace. vozovatel. Z uvedených charakteristik vyplývá, že I když zde, v souvislosti s charakteristika- význam vnějších vlivů je pro práci projek- 4. Co by vlastně měli bezpečnostní mi podle ČSN 33 2000-3:1995, bylo pojed- tanta zásadní. Není cílem zabývat se zde a požární technik vědět o vnějších vlivech náno o této normě v minulém čase, totéž pla- primárně detailními otázkami určení vněj- tí i podle kapitoly 30 normy ČSN 33 2000-1 ších vlivů a jejich uvedení v protokolu, ale V dalších pokračováních tohoto příspěv- 6) ed. 2:2009 , kam byla tato ustanovení pře- připomenout, že musí tvořit nedílnou sou- ku bude pojednáno o jednotlivých vnějších sunuta. část projektové dokumentace, viz zde vý- vlivech, dále jen „VV“, o podmínkách pro Ke kritickým slovům o absenci podmínek řez z vyhl. č. 499/2006 Sb., o dokumenta- jejich dokladové určování, jejich rozsazích údržby projektovaného zařízení v projektové ci staveb: působení v daném prostoru, vzájemných vaz- dokumentaci dlužno doložit i výtku k samot- bách, o souvisejících normách nejen pro je- ným protokolům o určení vnějších vlivů. Ob- Příl. 2 jich urče ní, ale i o normách, podle kterých má vykle představují jen tabulkový výčet vněj- Rozsah a obsah projektové dokumen- být elektrické zařízení s ohledem na VV vy- ších vlivů, tak jak byly dříve z ČSN 33 2000: tace pro vykonávání stavby zpracované na bráno a instalováno. Rovněž i o tom, jak se 2005 a v současnosti z ČSN 33 2000-5-51 základě územního rozhodnutí (§ 92 odst. 1 konkrétní VV promítají do úvah o volbě lhůt ed. 3 jen mechanicky převzaty. stavebního zákona) nebo z iniciativy sta- pravidelných revizí elektroinstalací. Podmínky, za kterých bylo uplatnění jed- vebníka a využívané pro kontrolní prohlíd- Bude poukázáno i na nejasnosti a chyby notlivých vnějších vlivů vzato v úvahu, stej- ky staveb (§ 133 odst. 3 stavebního zákona) nejen v normách samotných, jak je vidí autor, ně tak pro které naopak bylo vyloučeno, 3.7. Zařízení silnoproudé elektrotech- ale i na chyby při výběru VV pro daný ob- tam absentují. O rozsazích jejich působe- niky a bleskosvody jekt – prostor, s poukazem na dotčené platné ní – plošném nebo prostorovém, stejně tak Zahrnují rozvody elektrické energie, tra- právní předpisy. jako o rozsahu vnějších vlivů v dané třídě, fostanice, venkovní osvětlení, bleskosvody K tomu, aby si lidé v osobním životě ro- např. u atmosférických podmínek v okolí, a firemní označení. zuměli, se používá řeč. Přitom každé slovo se z něj čtenář nic nedozví. Možnosti vzá- 3.7.1. Technická zpráva – pojem má svůj význam nejen sám o sobě, jemné vazby jednotlivých vnějších vlivů pů- a) základní technické údaje elektroinsta- ale i v kontextu. Nejinak tomu je a musí být sobících současně, kdy jejich účinek může lace, např. napájecí napěťová soustava, způ- i ve vzájemné komunikaci v oblasti techniky. záviset jeden na druhém (mohou se navzá- sob ochrany před úrazem elektrickým prou- V uváděném případě v jednom z oborů tech- jem ovlivňovat a také se ovlivňují), nebývají dem, určení vnějších vlivů, niky prostředí staveb. v protokolu o určení vnějších vlivů popsány Malý exkurz do historie nám pomůže se nebo vyloučeny. cit.: výřez z vyhl. 499/2006 Sb. dohovořit. Pozn.: Již na tomto místě je vhodné zdů- Od vydání vzpomenuté normy ČSN 33 2000- raznit, že požadavky na provedení instala- ale poukázat na roli bezpečnostního a požár- -3:1995 uplynulo již mnoho let a chyby v pou- ce podle vybraných vnějších vlivů v pro- ního technika při jeho tvorbě. Roli, kterou žívání pojmů názvosloví Třídění vnějších vlivů tokolu o určení vnějších vlivů uváděné by mohli a podle názoru autora i měli sehrát. (uvedené v její kapitole 32) nezmizely ani vy- v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 je třeba považo- Pozn.: Vyhláška č. 499/2006 Sb. byla změ- dáním kterékoliv z podob ČSN 33 2000-5-51. vat za takto adresně specifické, nikoliv za něna vyhláškou č. 62/2013 Sb. Touto změnou Norma ČSN 33 2000-3:1995 nabyla účin- konečné. byla, pro autora z nepochopitelných důvodů, nosti 1. září 1996 a uvedená kapitola 32 na- Při projektování elektrických instalací povinnost uvést v Technické zprávě určení hrazovala v celém rozsahu ČSN 33 0300 – je třeba u každého vnějšího vlivu navíc vnějších vlivů, vypuštěna. Druhy prostředí pro elektrická zařízení ze zohled nit a při vykonávání jejich revizí Aby mohli takovou roli úspěšně sehrát, měli 4. 7. 1988 teprve až od data vydání první po- ověřovat obecné požadavky podle přísluš- by, kromě svých základních profesních vědo- doby ČSN 33 2000-5-51 – nazývané Elektro- ných oddílů konkrétní části souboru norem mostí, vědět, co to vlastně vnější vlivy jsou technické předpisy ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ, řady ČSN 33 2000, včetně norem s ním a jaký význam je jim přisouzen v normách a co část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení, anebo s některou jeho povahou souvise- znamená, když je kterýmkoliv ze subjektů uve- Kapitola 51: Všeobecné předpisy, tj. od čer- jících. deném v nadpisu toho příspěvku opomenut. vence 1996. 5) Viz § 3 odst. 4 písm. a) NV 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. 6) Elektrické instalace nízkého napětí – Část 1: Základní hlediska, stanovení základních charakteristik, definice. 7) Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy. 8) Nahradila ČSN 33 2310 – Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro elektrická zařízení v různých prostředích z roku 1987. ELEKTRO 1/2014 21

výměna zkušeností Na vině chyb v používání pojmů názvo- Z části kódů VV vyberme namátkou tyto Využití má pro označení povahy katego- sloví „VV“ (nejen v této normě) jsou po- kombinace: AA – Teplota okolí, BA – Schop- rie VV určena písmena pro: dle názoru autora její příslušný zpracova- nost osob, BC – Dotyk osob s potenciálem – schopnost osob A, 9) tel a příslušná TNK , když v samotné nor- země, BD – Podmínky úniku v případě ne- – elektrický odpor lidského těla B, mě ČSN 33 2000-3:1995 ve 3. poznámce bezpečí, CA – Stavební materiály. – dotyk osob s potenciálem země C, na str. 15, kde norma definovala třídu VV, Tato kódová označení nejsou, jak bývá čas- – podmínky úniku v případě nebezpečí D, nazývá třídou VV např. kód VV BA4 – Po- to uváděno, třídami konkrétního VV, ale neú- – povahu zpracovávaných nebo učené osoby. Stejné chyby se dopouštěli jak plnými kódy daného VV, které představují: skladovaných látek E. v ČSN 33 2000-5-51:1996, kde na str. 6 v po- První písmeno je určeno pro označení Za nimi následují číslice, např. u VV BE známkách k čl. 512.2.4 kód VV je nazýván všeobecné kategorie VV, tj.: číslice 1 až 4 představující konkrétní význam třídou VV, stejně tak i v ČSN 33 2000-5-51: – vnější činitel prostředí A, nebezpečí (rizika) zpracovávané nebo skla- 2000 v 1. poznámce k témuž čl. 512.2.4 – využití B, dované látky, ať již v aktivním nebo pasiv- na str. 8, ač v tabulkách 51 ČSN 33 2000- – konstrukce budovy C. ním smyslu: -5-51:1996 je používán pro označení kon- 1 – bez významného nebezpečí BE1, krétního stupně VV výraz Kód (Označení). I. U kategorie A = vnější činitel prostředí 2 – nebezpečí požáru BE2, V ČSN 33 2000-5-51:2000 byl výraz v zá- následují tyto kombinace v kódu VV: 3 – nebezpečí výbuchu BE3 vorce opuštěn. Další písmeno za písmenem A je urče- 4 – nebezpečí kontaminace BE4. A aby toho nebylo málo, tak se v obou vy- no pro označení povahy dané kategorie VV. Kód je v těchto případech rozšířen o čtvr- dáních ČSN 33 2000-5-51, stejně tak i v její Vnější činitele prostředí mají pro označe- té a páté místo. ed. 2:2006, používá pro první dvě písmena ní povahy kategorie VV určena písmena pro: Na čtvrtém místě je rozšířen ve všech pří- kódů VV (AC – Nadmořská výška až AR – – teplotu okolí A, padech písmenem N a na pátém místě opět Pohyb vzduchu a B – Využití a C – Kon- – atmosférické podmínky v okolí B, číslicemi 1 až 3, které charakterizují pro daný strukce budov), označovaná v uvedených po- – nadmořskou výšku C, druh nebezpečí (požár – výbuch) jeho zdroj, známkách písmeny XX, nový, nedefinovaný – výskyt vody (z jiných zdrojů než přičemž: pojem: parametr, ač ČSN 33 2000-3:1995 z deště) D, a) pro nebezpečí požáru jsou přiřazeny číslice: v čl. 320.2 hovořila o stupni VV! – výskyt cizích pevných těles E, 1 – hořlavým hmotám BE2N1, Následující edice ČSN 33 2000-5-51 v tom – výskyt korozivních nebo 2 – hořlavým prachům BE2N2, nepřinesly nic nového, ba naopak. znečišťujících látek F, 3 – hořlavým kapalinám BE2N3; Korunou tomu je (byla) změna ČSN 33 2000- – mechanické namáhání – pro ráz G, b) pro nebezpečí výbuchu číslice: -3:1995 Z3 z května 2009, jíž bylo řeče- – pro vibrace H, 1 – hořlavým prachům10) BE3N1, no, že tato norma platí (platila) souběžně – ostatní mechanická namáhání J, 2 – hořlavým plynům a parám BE3N2, s ČSN 33 2000-1 ed. 2:2009 jen do 1. květ- – výskyt rostlinstva nebo plísní K, 3 – výbušninám BE3N3. na 2011, kdy jí bude (byla) nahrazena, což – výskyt živočichů L, se stalo. V této ČSN 33 2000-1ed. 2:2009 se – elektromagnetické, elektrostatická III. U kategorie C = konstrukce budov násle- ale čtenář na str. 27, kde se má (měl) dově- nebo ionizující působení M, dují za označením povahy kategorie VV. dět v kapitole 32 o Třídění VV, dověděl, že: – sluneční záření N, Další písmena za písmenem C jsou urče- Tato kapitola byla převedena do HD 60364- – seizmické účinky P, na pro povahy kategorie VV podle: -5-51! Jenomže v ČSN 33 2000-5-51 ed. 2 se – bouřková činnost Q, – stavebních materiálů A, o tom nic nedověděl! – pohyb vzduchu R, – konstrukce11) budovy B. ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:2010 má třídění – vítr S. Za nimi opět číslice vyjadřující: VV v informativní národní příloze NA popi- Za zmíněným písmenným označením pro stavební materiály: sem kategorie, povahy a končí třídou VV. Při- (vnější činitel prostředí + povaha VV) pro 1 – nehořlavé materiály CA1, čemž o významu písmena N na čtvrté pozici každý VV následují číslice představující 2 – hořlavé materiály CA2; v případě povahy zpracovávaných nebo skla- od 1 ve vzestupném pořadí rozsah (rozsa- pro konstrukce budovy: dovaných látek (v obou edicích zestručněno hy) konkrétního činitele, prostředí (teplota, 1 – zanedbatelné nebezpečí CB1, na látky v objektu, což je nesprávně – vždy míra prašnosti, intenzita záření apod., popř. 2 – šíření požáru CB2, musí jít o látky v prostoru jako podmnožiny jejich kombinace – teplota a vlhkost), které 3 – posun CB3, objektu) a o významu navazující číslice na jsou teprve třídou VV! 4 – poddajné nebo nestabilní CB4. páté pozici kódu VV není ani zmínka. Teprve všechna tato dílčí označení do- K označování VV je na místě, pro ně- II. U kategorie B = využití tyto kombinace hromady (kategorie VV + povaha VV + tří- koho k zopakování, zde uvést ze zrušené v kódu VV: da VV) představují kód konkrétního stup- ČSN 33 2000-3:1995 alespoň výňatek z člán- Další písmena za písmenem B jsou určena ně VV!! ku 320.2 Označování. pro označení povahy kategorie VV. (pokračování) 9) TNK – Technická normalizační komise – odborný normalizační orgán s celostátní působností, registrovaný, metodicky řízený a koordinovaný ÚNMZ – pro podrobnosti: http://www.unmz.cz/urad/technicke-normalizacni-komise. 10) Je nutné přiřadit i „hořlavé polétavé částice“ – viz čl. 3.11.2 ČSN EN 60079-0 ed. 3:2010 – Výbušné atmosféry – Část 0: Zařízení - Všeobecné požadavky. 11) ČSN 33 2000-5-51 v ed. 3 používá oproti vydání z roku 2000 místo „Provedení (konstrukce budovy)“ jednoznačně vhodnější termín: „Konstrukce budovy“, tak jak tomu bylo v ČSN 33 2000-3. www.svetlo.info www.svetlo.info webové stránkys vyhledávačem a možností stahovat články v PDF 22 ELEKTRO 1/2014

výměna zkušeností Vnější vlivy z pohledu soudního znalce (2. část) aneb K čemu je protokol o určení vnějších vlivů Ing. Jaroslav Melen, soudní znalec z oboru bezpečnosti práce se specializací v elektrotechnice K čemu je a má být projektantům, montážním technikům a revizním technikům protokol důrazné, je tu ustanovení § 4 Požadavky na o určení vnějších vlivů, jimž jsou anebo mají být vystavena elektrická zařízení, a co by o tom výrobní a pracovní prostředky a zařízení zá- 8) také mohli, když ne měli, vědět „bezpečnostní a požární technik“? kona č. 309/2006 Sb. odst. 1: Zaměstna-ěstna- vatel je povinen zajistit, aby stroje, technic-inen zajistit, aby stroje, technic- Ve čtvrté kapitole první části nadepsané- K pokynům výrobce patří dovětek: Jestliže ká zařízení, dopravní prostředky a nářadí ho příspěvku bylo slíbeno, že v dalších po- je výrobce vůbec kdysi (před účinností záko- byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdra- ochrany zdra- 2) kračováních bude pojednáno o jednotlivých na č. 22/1997 Sb. ) dodal, anebo lépe řečeno, ví při práci vhodné pro práci, při které bu-í při práci vhodné pro práci, při které bu- vnějších vlivech, dále jen VV, o podmínkách jestliže je jeho současný provozovatel vůbec, dou používány. Stroje, technická zařízení, pro jejich dokladové určování, jejich rozsa- zejména po privatizaci a jiných majetkových dopravní prostředky a nářadí musí být podle zích působení v daném objektu a/nebo pro- převodech našel. písm. c) pravidelně a řádně udržovány, kon-ě a řádně udržovány, kon- storu, pro který se protokol o jejich urče- Nový přístup, respektující prioritní odpo- trolovány a revidovány. 3) ní vypracovává, o vzájemných vazbách VV, vědnost výrobce stanovených výrobků – viz V logice těchto postupných změn je tře- o souvisejících normách nejen pro jejich ur- § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 22/1997 Sb., ba se dívat na úvahy autora o volbě stanove- čení, ale i o normách, podle kterých má být a u ostatních výrobků zákon o obecné bezpeč- ní lhůt pravidelných revizí elektroinstalací, elektrické zařízení, s ohledem na konkrétní nosti výrobků č. 102/2001 Sb. říká naopak: jak budou v dalších pokračováních uváděny VV a jeho třídu, vybráno a instalováno. Rov- „Co musí být vykonáno, aby bylo zajiště- u jednotlivých vnějších vlivů. něž i o tom, jak se vybraný VV promítá do no, že zařízení bude za daných podmínek pl- Před pokračováním v této druhé části, úvah o volbě stanovení lhůt pravidelných re- nit bezpečně požadované funkce“ a dodejme, která se bude zabývat kategorií VV A, tj. vizí elektroinstalací. zejména aby se výrobce nemohl vyvinit z od- vnějšími činiteli prostředí a z nich ponej- K volbě stanovení lhůt pravidelných re- povědnosti za škodu způsobenou vadou vý- prv těmito povahami VV: A – teplotou oko- vizí (Pozor: elektrických zařízení!) je tře- robku podle zákona č. 59/1998 Sb. 4) lí zařízení a B – atmosférickými podmín- ba předeslat, resp. připomenout, že je dávno To se týká nejen strojů, technických zaří- kami v okolí zařízení, uveďme v tab. 1 pře- pryč doba, kdy bylo třeba se striktně držet zení, přístrojů a nářadí, ale i elektroinstalací. hled chronologických změn v nazírání nejen 5) lhůt podle Tabulky 1 ČSN 33 1500 (dříve Proto také nařízení vlády č. 378/2001 Sb. na lhůty pravidelných revizí, ale i na kont- podle ČSN 34 3800 z let 1967 a 1961 nebo nehovoří o periodách pravidelných revizí, roly elektrických zařízení z pohledu norem ještě dříve podle ČSN ESČ 170-1950). Teh- ale o: a právních předpisů. dejší přístup ke stanovování period pravidel- – kontrole bezpečnosti provozu zařízení před Nutno dodat, že možnost prodloužit lhů- ných revizí elektrických zařízení byl charak- uvedením do provozu – viz § 4, odst. 1), ty pravidelných revizí některých elektric- terizován mottem: „Co musí být vykonáno – následných kontrolách – viz odst. 2 § 4, kých zařízení až na dvojnásobek, zavedená k naplnění povinností uložených ČSN“, v té z pohledu jejich periodicity a rozsahu. vydáním ČSN 33 1500 (schválené 16. červ- 1) době závazných . Přitom se nerozlišoval typ Za připomenutí rovněž stojí fakt, že jsou na 1990), ztratila po sedmi letech svou opod- 9) elektrických zařízení ani to, zda jde o elek- to zaměstnavatelé, jako provozovatelé za- statněnost ustanovením § 21 odst. 3 zákona troinstalace nebo o zařízení na ně připojova- řízení, kteří si mají sami stanovit nejen pe-zení, kteří si mají sami stanovit nejen pe- č. 22/1997 Sb. Navíc to bylo za osm let potvr- ná jako součást výrobních a pracovních pro- riodicitu pravidelných revizí, ale mj. i roz- zeno již uvedeným ustanovením § 3 odst. 4 středků a zařízení, např. strojní zařízení, zdvi- sah kontrol, zkoušek, revizí, včetně termí-šek, revizí, včetně termí-včetně termí-í- písm. a) nařízení vlády č. 101/2005 Sb. hací zařízení, zařízení pro plynulou dopravu nů údržby, jak to vyplývalo z ustanovení § 3 Vraťme se ke slíbenému popisu katego- nákladů, průmyslové roboty apod. odst. 4 písm. a) nařízení vlády č. 101/2005 rie VV A, tj. k vnějším činitelům prostředí 6) Pokud jde o lhůty kontrol elektrických Sb. Nyní je tomu již devět roků, co toto na- a z nich k následujícím povahám VV: A – zařízení, byly brány v úvahu, a to v uvede- řízení vlády nabylo účinnosti (dnem 1. břez-řez- teplotě okolí zařízení a B – atmosférickým ném pořadí: na 2005). podmínkám v okolí zařízení. – ČSN, Pokud by to, jako nařízení vlády vyda- Každý VV i s jeho třídami bude uváděn 7) – provozní zkušenosti, né k provedení § 134 předchozího zákoní-ákoní- spolu s poznámkami autora popisem v těch- – pokyny výrobce. ku práce, zákona č. 65/1965 Sb., bylo málo to částech: 1) Podle ustanovení § 21 odst. 3 zákona č. 22/1997 Sb. závaznost, a to i podle § 3 zákona č. 142/1991 Sb., ve znění zákona č. 632/1992 Sb., „zezávazněných“ norem ČSN, skončila dnem 31. prosince 1999! 2) Zákon o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3) Stanovené výrobky jsou výrobky, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu, a u kterých proto musí být posouzena shoda s právními předpisy postupem stanoveným příslušným nařízením vlády k provedení zákona č. 22/1997 Sb. 4) Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, ve znění pozdějších předpisů. 5) Nařízení vlády, kterým se stanovují bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. 6) Nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. 7) Současně platný zákoník práce je zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). 9) (3) Právnické nebo fyzické osoby oprávněné k podnikatelské činnosti a správní úřady jsou do 31. prosince 1999 povinny řídit se těmi ustanoveními norem, která jsou označena jako závazná podle § 3 zákona č. 142/1991 Sb., ve znění zákona č. 632/1992 Sb. Jestliže byla závaznost příslušných ustanovení norem stanovena na základě stanovisek ministerstev nebo jiných ústředních správních úřadů, povolují výjimky ze závaznosti uvedených ustanovení tato ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady. 14 ELEKTRO 2/2014

výměna zkušeností Tab. 1. Přehled změn ve lhůtách revizí Pořadí Charakter změny Zavedení změny změn Způsob provedení Časový údaj její účinnosti 1) 1. Možnost prodloužení lhůt pravidelných revizí některých Vydáním ČSN 33 1500 1. 6. 1991 elektrických zařízení až na dvojnásobek Norma přinesla podstatný článek 3.3. V organizaci s vlastním řádem preventivní údržby, kdy pravidelnými kontrolami a údržbou elektrických zařízení je zajišťována bezpečnost, lze lhůty pravidelných revizí podle tab. 1, s výjimkou bodu 12. (v prostorách s nebezpečím požáru) a 13. (v prostorách s nebezpečím výbuchu) z tab. 1a) a bodu 1. (pravidelných revizí zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny pro objekty s prostory s prostředím s nebezpečím výbuchu nebo požáru a objekty konstruované ze stavebních hmot stupně hořlavosti C1, C2, C3) z tab. 1c), prodloužit až na dvojnásobek. V případě prodloužení lhůty pravidelné revize ve smyslu tohoto článku musí být pravidelné kontroly prováděny nejméně ve lhůtách stanovených v tab. 1 pro pravidelné revize. Norma v Příloze definovala řád preventivní údržby jako: předpis organizace pro provádění preventivní údržby elektrického zařízení, který obsahuje způsob a lhůty provádění preventivní údržby a dále přinesla mj. i definici kontroly elektrického zařízení jako: činnost prováděná na elektrickém zařízení, při které se zjišťuje technický stav elektrického zařízení (např. zkouškou, měřením, prohlídkou apod.), a definici záznamu o kontrole jako: písemný doklad o výsledku provedené kontroly, který obsahuje soupis provedených úkonů včetně výsledků případných měření a zkoušek, z něhož je patrný stav elektrického zařízení v rozsahu provedených úkonů. 2. Rozlišování lhůt revizí podle typu elektrických zařízení Změnou Z1 ČSN 33 1500 1. 9. 2006 Do čl. 3.1 vložen nový odstavec: Lhůty uvedené v tab. 1 neplatí v případě, že pro pravidelné revize určitého typu zařízení platí samostatná norma stanovující postupy pro provádění revizí. 3. Pro speciální typ elektrických zařízení zavedena možnost Změnou Z2 ČSN 33 1500 1. 5. 2000 nahrazení pravidelných revizí pravidelnými kontrolami Vložen nový článek 3.2. V distribuční a přenosové soustavě dodavatele elektrické energie se nemusí provádět pravidelné revize, je-li bezpečnost elektrických 2) zařízení zajišťována pravidelnými kontrolami a údržbou podle řádu preventivní údržby . 4. Rozlišování postupu revizí podle typu elektrických Změnou Z2 ČSN 33 1500 1. 5. 2000 zařízení 3) Do preambule byl vložen odstavec: Pro provádění revizí elektrických instalací v budovách se používá ČSN 33 2000-6-61 ed. 2:2004 . 5. Vložena nová informativní Příloha 2 Změnou Z3 ČSN 33 1500 1. 5. 2004 V nové Příloze 2 jsou porovnány lhůty pravidelných revizí s ohledem na třídy vnějších vlivů podle ČSN 33 2000-3:1995, ke lhůtám stanoveným na podkladě ČSN 33 0300:1988 Druhy prostředí pro elektrická zařízení: – podle druhu prostředí, – podle druhu prostoru se zvýšeným rizikem ohrožení osob, – pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny. K doporučené lhůtě pět let pro zděné obytné a kancelářské budovy se v poznámce uvádí, že: se nevztahuje na bytové prostory a příslušenství bytu – viz poznámka N1 v F.2 přílohy F ČSN 33 2000-6-61 ed. 2, platí pro provedení vnitřních elektrických rozvodů odpovídající současným požadavkům (zatížitelnost, průřez středního vodiče atd.), pro hlavní domovní vedení, vedení na komunikacích (schodištích, chodbách) a ve společných prostorech bytových domů provedená podle dříve platných požadavků, která neodpovídají v současné době uplatňovaným zásadám pro vnější vliv BD 2, se doporučují revizní lhůty dva roky, pro vedení na komunikacích a ve společných prostorech bytových domů pro invalidy a s holobyty se doporučují revizní lhůty jeden rok. 4) 6. Změněn prvotní text 5. kapitoly Změnou Z3 ČSN 33 1500 1. 5. 2004 Text 5. kapitoly – Postup provádění revize změněn na: Postup provádění revize musí být stanoven tak, aby prohlídkou a zkoušením byl ověřen stav elektric- kých zařízení z hlediska základních požadavků bezpečnosti, které jsou na ně kladeny, tj. zda je zajištěno, že osoby a majetek budou přiměřeně chráněny před nebezpečími, která mohou elektrická zařízení způsobovat. Postup revizí elektrických instalací, pro něž platí soubor ČSN 33 2000 Elektrické instalace budov, je uveden v ČSN 33 2000-6-61 ed. 2. Pro postup revizí elektrických zařízení připojovaných na elektrické instalace objektů (jako součást výrobních a pracovních prostředků a zařízení, např. strojních zařízení, zdvihacích zařízení, zařízení pro plynulou dopravu nákladů, průmyslových robotů apod.) platí průvodní dokumentace výrobce nebo dodavatele zařízení. K takovémuto ověření mohou být přizváni příslušní specialisté. 7. Zaměstnavatelům byla uložena řada povinností zajistit nařízení vlády č. 101/2005 Sb. 1. 3. 2005 5) při plnění zákonné povinnosti , a to mimo jiné podle § 3 odst. 4 písm. a) povinnost: stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště, včetně pracovních a výrobních prostředků a zařízení, s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce a způsob používání, požadavky na pracoviště, rizikové faktory způsobující zhoršení technického stavu pracovních a výrobních prostředků a zařízení a v souladu s výsledky předcházejících kontrol, zkoušek či revizí, po dobu provozu a používání pracoviště 8. Zaměstnavatelům byla uložena povinnost podle § 4 Zákon č. 309/2006 Sb. 1. 1. 2007 odst. 1 písm. c): zajistit, aby stroje, technickĄ zaƎşzenş, dopravnş prostƎedky a nĄƎadş byly z hlediska bezpeēnosti a ochrany zdravş pƎi prĄci vhodnĠ pro prĄci, pƎi kterĠ budou pouǎşvĄny. Stroje, technickĄ zaƎşzenş, dopravnş prostƎedky a nĄƎadş musş bljt: pravidelnĢ a ƎĄdnĢ udrǎovĄny, kontrolovĄny a revidovány. Poznámky: 1) Normou byly nahrazeny ČSN 34 3800 z roku 1967 – Elektrotechnické předpisy ČSN. Revize elektrotechnických zařízení a hromosvodů, ČSN 34 3801 z roku 1963 – Zprávy o revizi elektrických zařízení a hromosvodů a ČSN 34 3810 z roku 1961 – Směrnice pro provádění revizi elektrických zařízení a hromosvodů a byla vypuštěna ustanovení stanovující povinnosti organizací a kvalifikaci pracovníků provádějících kontroly a revize elektrických zařízení, které mohou být ukládány toliko zákonem. 2) V dané chvíli šlo nejen o nesystémové opatření zvýhodňující jeden právní subjekt, ale bylo i v rozporu s tehdy platným právním předpisem – zákoníkem práce – zákonem č. 65/1965 Sb., v platném znění, konkrétně s ustanovením jeho § 134a odst. 1 písm. c): Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky, přístroje a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky, přístroje a nářadí musí být pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány. 3) ČSN 33 2000-6-61 ed. 2:2004 – Elektrické instalace budov – Část 6 – 61: Revize – Výchozí revize byla od 1. září 2009 nahrazena ČSN 33 2000-6 ze září 2007 – Elektrické instalace nízkého napětí – Část 6: Revize. 4) Prvotní text 5. kapitoly byl tohoto znění (viz vložený text): 5 POSTUP PROVÁDĚNÍ REVIZE Postup provádění revize při respektování platných norem a předpisů (např. ČSN 33 0010, ČSN 33 0300, ČSN 33 2000, ČSN 34 1010, ČSN 34 3100 apod.), s při- hlédnutím k předpisům výrobce (technickým podmínkám, zásadám pro údržbu apod.), musí být stanoven tak, aby prohlídkou, měřením a zkoušením bylo zajištěno ověření stavu elektrických zařízení z hlediska bezpečnosti. citováno: původní text 5. kapitoly ČSN 33 1500:1990 s doplněním provedeným změnou Z2: Pro zařízení, která se uplatňují při zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany platí soubor ČSN EN 61557. 5) § 134 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb. ELEKTRO 2/2014 15

výměna zkušeností – kód vnějšího vlivu dané třídy, charakte- padné zdroje tepla, vlivem svých vnitřních před přímým vlivem sálání (tepelné clony ristiky požadované pro výběr a instalaci ztrát (např. elektrické odporové pece) ovliv- apod.), včetně jejich předepsaného osa- zařízení podle tabulky ZA.1 a požadavky ňují jak v kladných, tak i v záporných maxi- zení. na provedení podle tabulky ZA.1N ČSN málních hodnotách samotnou teplotu okolí Pozn.: 33 2000-5-51 ed. 3, AB, ale zejména v něm instalovaná elektrická Sleduj ve vloženém textu ustanovení o za- – co je třeba pro zvolený kód VV znát a zařízení včetně elektrické instalace samotné. jištění bezpečnosti podle čl. 131.3 Ochrana v protokolu uvádět, Pozor: Nezaměňovat hranice teploty před tepelnými účinky v ČSN 33 2000-1 ed. 2. – jaké s tímto VV existují podmiňující vaz- ovzduší dané třídy tohoto VV s maximál- by na jiné VV, ní povrchovou teplotou technického zaří- Elektrické instalace, rozvody a zařízení – jaké existují požadavky na instalace s tím- zení (i jiného než elektrického). Stejně tak musí být uspořádány tak, aby vlivem vyso- to VV, jako s maximálními teplotami přístupných ké teploty nebo elektrického oblouku ne- – jaké normy na instalace souvisejí s tímto částí elektrického zařízení v dosahu ruky za mohlo dojít ke vznícení hořlavých hmot. VV, normálního provozu podle ČSN 33 2000- Osoby ani hospodářská zvířata nesmějí 11) – jaké lhůty pravidelných revizí instalací -4-42 . být během normálního provozu ohrože- podle daného VV doporučuje příloha 2 Sleduj ustanovení o ochraně před popá- ny popálením. ČSN 33 1500/Z3. leninami podle čl. 423 v ČSN 33 2000-4-42 citováno podle: článek 131.3 ČSN 33 2000-1 ed. 2 – Ochrana před tepelný- Tab. 2. Vnější vliv: AA Teplota okolí mi účinky Kód VV Všeobecný popis prostředí – Charakteristiky požadované pro výběr a instalaci rozsah teplot (°C) zařízení Sleduj ve vloženém textu ustanovení AA1 –60 až +5 speciálně navržené zařízení nebo vhodná úprava *) o ochraně před požárem způsobeným elektric- AA2 –40 až +5 kým zařízením podle čl. 421.2 ČSN 33 2000- AA3 –25 až +5 -4-42 ed. 2. AA4 –5 až +40 normální (v určitých případech mohou být nutná spec. opatření) AA5 +5 až +40 normální 421.2 Tam, kde upevněná zařízení mo- AA6 +5 až +60 speciálně navržené zařízení nebo vhodná úprava **) hou dosáhnout povrchové teploty, která AA7 –25 až +55 může způsobit nebezpečí požáru u přileh- AA8 –50 až +40 lých materiálů, musí zařízení buď: *) Mohou se vyžadovat určitá přídavná opatření (např. zvláštní mazání). – být namontováno na povrchu nebo uvnitř **) Mohou se vyžadovat určitá přídavná opatření (např. zvláštní mazání). Poznámka pro přídavná opatření. materiálů, které takové teploty vydrží a mají přitom malou tepelnou vodivost, Tab. 3. Meze teplot přístupných částí zařízení v dosahu ruky za normálního provozu nebo Přístupné části Materiál přístupných povrchů Maximální teploty (°C) – být stíněno před konstrukčními prvky bu- prvky ručního ovládání kovové 55 dovy pomocí materiálů, které takové tep- nekovové 65 loty vydrží a mají přitom malou tepelnou části určené k dotýkání, kovové 70 vodivost, nebo nikoliv k ovládání nekovové 80 – být namontováno tak, aby to dovolova- části, kterých není nutné kovové 80 lo bezpečný rozptyl tepla při dostatečné se dotýkat nekovové 90 vzdálenosti od jakéhokoliv materiálu, na nějž tyto teploty mohou mít škodlivé AA Teplota okolí ed. 2 a k němu Tabulku 42.1 Meze teplot pří- tepelné účinky, přičemž jakékoliv upev- stupných částí zařízení v dosahu ruky za nor- ňovací prostředky musí mít malou tepel- Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakteris- málního provozu (tab. 3). nou vodivost. tiky požadované pro výběr a instalaci zařízení cit: článek 421.2 ČSN 33 2000-4-42 ed. 2 podle tabulky ZA.1 a požadavky na provede- Pro zvolený kód tohoto VV je nutné znát a ní podle tabulky ZA.1N ČSN 33 2000-5-51 v protokolu uvádět: Při stanovení oteplení vnitřní instala- ed. 3 (viz tab. 2). – všechna v daném prostoru instalovaná ce částečně typově zkoušených rozváděčů Pozor: Třídy teploty okolí se používa- technická zařízení s působením, již v po- (PTTA) pro spínací a řídicí zařízení nízkého 12) jí pouze tehdy, když vlhkost atmosférických známce uvedeným, a s jejich maximálními napětí se podle ČSN IEC 890+A1:1998 podmínek okolí dané třídy VV AB nemá vliv. hodnotami povrchových teplot ve stupních počítá, není-li stanoveno jinak, s teplo- Poznámka: Celsia (qC), tou +35 qC (jako průměrnou hodnotou za Teplotou okolí AA je třeba rozumět tep- – příslušnou třídu atmosférických podmí- 24 h) jako s teplotou okolního vzduchu vně lotu v místě, na kterém má být a/nebo je již nek AB a její skutečný rozsah teplot okolí těchto rozváděčů. Jestliže teplota okolního instalováno elektrické zařízení včetně elek- v daném prostoru ve stupních Celsia (qC) vzduchu vně PTTA na místě použití pře- trické instalace samotné, vyplývající z vlivů za situace bez ovlivňování instalovanými kračuje oněch +35 °C, je tato vyšší teplo- technických zařízení v daném prostoru insta- technickými zařízeními vlivem jejich vnitř- ta považována za teplotu okolního vzduchu lovaných. Zařízení, jakými mohou být např. ních ztrát, PTTA. Tato teplota (+35 qC při stejných horká potrubí, průmyslové námrazy apod., – navrhované a/nebo případně již použi- podmínkách) možná připomene pamět- která svým tepelným působením, stejně tak té prostředky chránící elektrická zaříze- níkům prostředí normální podle čl. 3.1.1 10) jako samotná elektrická zařízení jako pří- ní včetně elektrické instalace samotné ČSN 33 0300:1988. 10) Sleduj Tabulku 42.1 ČSN 33 2000-4-42 ed. 2: 2012 – Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-42 Bezpečnost – Ochrana před účinky tepla s udanými maximálními teplotami přístupných částí elektrických zařízení v dosahu ruky za normálního provozu. 11) ČSN 33 2000-4-42 ed. 2:2010 – Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-42: Bezpečnost – Ochrana před účinky tepla nahrazuje od 14. února 2014 ČSN 33 2000- -4-42:1994. 12) Metoda stanovení oteplení extrapolací pro částečně typově zkoušené rozváděče (PTTA) pro spínací a řídicí zařízení nízkého napětí. Norma platí pro kryté PTTA nebo pro pole PTTA oddělená mezistěnami bez umělého větrání. 16 ELEKTRO 2/2014

výměna zkušeností Podmiňující vazby s VV: vyšší teploty svorek zařízení v běžném pro- my pro elektrické instalace – Část 1: Vše- – příslušné třídy AB – Atmosférické pod- vozu, obecné požadavky + Z1:2004 – sleduj Pří- mínky v okolí, – ČSN EN 50085-1 ed. 2:2006 – Úložné lohu A a tam číslicové značení kódu třídění – příslušné třídy AN – Sluneční záření, a protahovací elektroinstalační kanály pro pro deklarované vlastnosti trubkového sys- – příslušné třídy BA – Schopnost osob, elektrické instalace – Část 1: Všeobecné po- tému (pro kovové, nekovové a kombinované – BE2 – Nebezpečí požáru, žadavky – sleduj tabulky 2 (zde tab. 4) a 3 trubkové systémy, včetně vstupů se závitem – BE3 – Nebezpečí výbuchu, (zde tab. 5) v 6. kapitole o třídění po dle a bez závitu, které ukončují systém) mj. po- – CA2 – Hořlavé stavební materiály. teplot, dle teplot, viz tab. 6 a tab. 7; zajímavé je rov- Pozn.: Pozor: Uváděné teploty nejsou teploty něž číslicové značení odolnosti proti vnikání Při plném využití teplotního rozsahu tříd okolí (VV AB), ale pracovní teploty zmíně- pevných předmětů (sedmá číslice) a odolnos- AB 1 až 3, 6 až 8 je podmiňující vazba na ných kanálů. ti proti vtékání vody (osmou číslicí), volbu zařízení, která se vyrábějí pro nor- – ČSN EN 50086-1:1996 – Trubkové systé- – ČSN EN 61386-1 ed. 2:2009 – Trubkové mální podmínky, tj. pro teplotní rozsah od systémy pro vedení kabelů – Část 1: Vše- –20 do 40 °C. Tab. 4. Minimální teplota pro instalaci a apli obecné požadavky, kaci – ČSN EN 61386-21:2004 – Trubkové sys- Požadavky na instalace podle tabulky ZA.1N: Minimální teplota po instalaci témy pro vedení kabelů – Část 21: Zvlášt- – pro AA1 až AA3 se ověřuje, zda: a aplikaci ±2 °C ní požadavky – Tuhé trubkové systémy + – elektrické zařízení bude odolávat nebo –25 + A11:2011, odolává vystaveným teplotám, –15 – ČSN EN 61386-22:2004 – Trubkové sys- – zajištění stupně ochrany krytem je ales- –5 témy pro vedení kabelů – Část 22: Zvlášt- poň IP20 pro elektrické stroje, přístroje, +5 ní požadavky – Ohebné trubkové systémy + svítidla a rozváděče; +15 + A11:2011, – pro AA6 až AA8 se ověřuje, zda: – ČSN EN 61386-23:2004 – Trubkové sys- – elektrické zařízení bude odolávat nebo Tab. 5. Maximální teplota pro aplikaci témy pro vedení kabelů – Část 23: Zvlášt- odolává vystaveným teplotám včetně za- Maximální teplota pro ní požadavky – Pružné trubkové systémy + jištění rozváděčů proti sálavému teplu, aplikaci ±2 °C + A11:2011. – zajištění stupně ochrany krytem je ales- +60 poň IP20 pro elektrické stroje, přístroje, +90 Doporučené lhůty pravidelných revizí podle svítidla a rozváděče. +105 Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3: Podrobnosti k volbě a zřizování vede- +120 Autor má výhrady k tomu co uvádí Přílo- ní s ohledem na VV AA viz čl. 522.1 ČSN Tab. 6. Ukázka číslicového značení kódu třídění ha 2 (viz tab. 8). 33 2000-5-52 ed. 2:2012. pro trubkové systémy pro elektrické instalace Pozn.: pro minimální teplotu při trvalém používání a Zdůvodnění: – Výčet požadavků k ověřování, zde a u dal- instalaci třetí číslicí – není důvod, aby pro AA5 ve vnitřním pro- ších VV a jejich tříd v dalších částech uvá- Třetí číslice – minimální teplota při trvalém storu (s rozsahem teplot od 5 do 40 °C) ne- děný, je třeba považovat za takto adresně používání a instalaci (°C) byla, stejně tak jako pro AA4 (s rozsahem specifický. +5 1 teplot od –5 do 40 °C), rovněž lhůta pět – Při projektování, stejně tak jako při prová- –5 2 let místo lhůty tři roky uváděné tabulkou dění revizí elektrických instalací, je třeba –15 3 v Příloze 2, u tohoto VV dodržet a ověřovat obecné po- –25 4 – jestliže se elektrická zařízení běžně vy- žadavky podle příslušných oddílů konkrét- –45 5 rábějí pro normální podmínky teplotního ní části souboru norem řady ČSN 33 2000, rozsahu okolí od –20 do 40 qC, podle ná- včetně norem s ním a nebo s některou jeho Tab. 7. Ukázka číslicového značení kódu třídění zoru autora budou lhůty: povahou souvisejících. pro trubkové systémy pro elektrické instalace – tři roky pro AA1 až AA3, kdy hrají roli pro maximální teplotu při trvalém používání a minimální teploty – jde o analogii s 3.2.1 Související normy: instalaci čtvrtou číslicí Prostředí studené, a pro AA6 až AA8 s pl- – ČSN 33 2000-4-42 ed. 2:2012 – Elektric- Čtvrtá číslice – maximální teplota při ným využitím rozsahu dané teplotní tří- ké instalace nízkého napětí – Část 4-42: trvalém používání a instalaci (°C) dy, kdy hraje roli kterákoliv z minimální Bezpečnost – Ochrana před účinky tepla, +60 1 (jde o analogii s 3.2.1 Prostředí studené) – Podrobnosti k volbě a zřizování vede- +90 2 a/nebo maximální hranice teploty ovzdu- ní s ohledem na VV AA viz čl. 522.1 +105 3 ší (jde o analogii s 3.2.2 Prostředí horké) ČSN 33 2000-5-52 ed. 2:2012 – Elektrické +120 4 dané třídy tohoto VV, +150 5 instalace nízkého napětí – Část 5-52: Vý- +250 6 – pět let pro AA4, stejně tak i pro AA5. běr a stavba elektrických zařízení – Elek- +400 7 Při zaručeném dodržení uvedených pod- trická vedení, mínek budou lhůty pět let teoreticky i pro – ČSN 33 2130 ed. 2:2009 – Elektrické in- Tab. 8. Lhůty pravidelných revizí podle prostředí stalace nízkého napětí – Vnitřní elektrické rozvody, a) Lhůty pravidelných revizí stanovené podle prostředí (viz ČSN 33 2000-3:1995, popř. další normy – ČSN 34 7402:1999 – Pokyny pro používání souboru ČSN 33 2000) nn kabelů a vodičů + Z1:2003 + Z2:2009, Druh prostředí Třídy vnějších vlivů (podle ČSN 33 2000-3) Revizní lhůty v rocích (podle dříve platných ČSN) zejména mezní podmínky jejich teplot – normální, tj. AA4, AB4, AB5, XX1 pro vlivy AC viz tam čl. 5.3.1 a údaje v Tabulkách 3A, základní, normální až AR (kromě AQ), BA1, BC1, BC2, BD1, BE1, 5 3B, 4A a 4B, CA1, CB1; dále BA4, BA5 – ČSN IEC 1200-52:1998 – Pokyn pro elek- studené, horké, vlhké, se zvýše- přibližně AA1 až AA8 (kromě AA4) 3 trické instalace – Část 52: Výběr a stav- nou korozní agresivitou, prašné a vnitřní prostory s AB1 až AB7 (kromě AB5), ba elektrických zařízení – Výběr soustav s prachem nehořlavým, s biolo- AE4 až AE6, AF3, AK2, AL2 a způsoby kladení vedení, pokud jde o nej- gickými škůdci ELEKTRO 2/2014 17

výměna zkušeností 14) AA1 až AA3, bude-li pro daný rozsah teplota Podle názoru autora musí platit obecné pra- Podle názoru autora je třeba , aby obec- vzduchu v rozmezí nad –10 °C a přitom ne- vidlo, a to: ně každý protokol, nejen pro tuto kategorii bude v průměru za 24 hodin nižší než –5 qC. Jestliže je zařízení vyrobeno pro kon- VV, uváděl: 16) 15) Srovnej s 3.1.2 Prostředí normální a s 3.2.1 krétní vnější vlivy a jejich třídy stanovené – doporučenou – zvolenou variantu re- Prostředí studené v ČSN 33 0300:1988. v protokolu (při respektování jejich součas- vizní lhůty spolu s příslušnými podmiňu- Stejně tak budou lhůty pět let teoretic- ného působení, závislosti jednoho na dru- jícími opatřeními zaručujícími dodržení ky i pro AA7 až AA8, bude-li pro daný roz- hém a vlivu jejich případného vzájemného podmínek, které vedly k jejímu určení, sah teplota vzduchu v rozmezí nad –10 °C, ovlivňování) a: – podmínky údržby, za kterých tato lhůta přitom nebude v průměru za 24 hodin nižší – nejde-li o jeho instalaci v objektech uve- platí. než –5 qC a pod max. 40 °C a zároveň nebu- dených v bodě b) Přílohy 2 ČSN 33 1500, de v průměru za 24 hodin vyšší než 35 qC. nebo AB Atmosférické podmínky v okolí Srovnej s 3.1.2 Prostředí normální, s 3.2.1 – není-li stanoveno zvláštním právním před- (současné působení vlivů teploty a vlhkosti) Prostředí studené a s 3.2.2 Prostředí horké pisem nebo jeho výrobcem a/nebo provo- v ČSN 33 0300:1988. zovatelem místním provozním bezpečnost-čnost-nost- Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakte- 13) Pozn.: ním předpisem jinak, ristiky požadované pro výběr a instalaci zaří- V dalším textu nebude ČSN 33 0300 již – není důvod nepoužít pro pravidelné revize zení podle tabulky ZA.1 a požadavky na pro- doplňována rokem schválení. obvyklou lhůtu pět let. vedení podle tabulky ZA.1N ČSN 33 2000- -5-51ed. 3 (viz tab. 9). Tab. 9. Vnější vliv: AB Atmosférické podmínky v okolí Pozn.: Vzájemné závislosti teploty vzduchu, re- Kód Všeobecný popis prostředí Rozsah Relativní Absolutní Charakteristiky VV teplot (°C) vlhkost vlhkost požadované pro lativní a absolutní vlhkosti vzduchu uvádě- 3 (%) (g/m ) výběr a instalaci né dříve pro jednotlivé třídy VV AB v Přílo- zařízení ze B (informativní) ČSN 33 2000-3:1995 ne- AB1 vnitřní a vnější prostory s extrémně –60 až +5 3 až 100 0,003 až 7 musí se navrh- byly v ČSN 33 2000-5-51ed. 2 a ani v ed. 3 nízkou teplotou okolí nout zvláštní nejsou obsaženy! AB2 vnitřní a vnější prostory s nízkou –40 až +5 10 až 100 0,1 až 7 opatření Lze je dohledat v Příloze B v ČSN EN teplotou okolí 60721-3-4:2007 + A2:1998 – Klasifikace AB3 vnitřní a vnější prostory s nízkou –25 až +5 10 až 100 0,5 až 7 podmínek prostředí – Část 3: Klasifikace teplotou okolí skupin parametrů prostředí a jejich stupňů AB4 prostory chráněné před atmosfé- –5 až +40 5 až 95 1,0 až 29 normální přísnosti – Oddíl 4: Stacionární po užití na rickými vlivy, bez regulace teploty místech nechráněných proti pově trnostním a vlhkosti; vytápění se může používat vlivům. ke zvýšení chladné teploty okolí Stejně tak lze pro podmínky našeho mír- AB5 prostory chráněné před atmosférický- +5 až +40 5 až 95 1,0 až 25 mi vlivy, s regulací teploty ného klimatu (označovaného jako Typ WT) AB6 vnitřní a vnější prostory s extrémně +5 až +60 10 až 100 1,0 až 35 musí se navrh- použít Obrázek 4 v ČSN IEC 721-2-1:1995 – vysokou teplotou okolí, ovlivňování nout zvláštní Klasifikace podmínek prostředí. Část 2: Pod- chladem je zabráněno i ve venkovním opatření mínky vyskytující se v přírodě. Teplota a vlh- prostoru; působení slunečního a tepel- kost vzduchu. ného záření AB7 vnitřní prostory bez regulace teploty –25 až +55 10 až 100 0,5 až 29 Pro zvolený kód tohoto VV je nutné znát a vlhkosti, které mohou mít otvory a v protokolu uvádět: do venkovního prostředí; působení – skutečný teplotní rozsah dané třídy a pro slunečního záření vnitřní prostory navíc podmínky, za kte- AB8 venkovní prostory a místa plně ne- –50 až +40 15 až 100 0,04 až 36 rých bude – je zaručen v rozsahu třídy ne- chráněná proti povětrnostním vlivům s nízkými i vysokými teplotami pokrývajícím a/nebo rozšířeném, – navrhovaný nebo použitý způsob případ- Pozor: Popis tříd je autorem upraven – sleduj dále komentáře k všeobecnému popisu prostředí ného vytápění daného prostoru, některých tříd vnějších vlivů AB k popisu prostředí, jak je pro AB6, AB7 a AB8 uvádí ČSN 33 2000- -5-51 ed. 3. – navrhovaný nebo použitý způsob regulace teploty a vlhkosti. Tab. 10. Doplněná tabulka ZA.1N ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 s připomínkami autora Podmiňující vazby s VV: Tabulka ZA.1N Kód Provedení odpovídající požadavku tabulky 51A – AK – Výskyt rostlinstva nebo plísní pro AB4 až AB8, neboť při teplotách v roz- AB1 až AB4 Elektrické zařízení musí odolávat současně vlhkosti a teplotě (dané třídou vnějšího sahu od 10 do 35 qC a relativní vlhkosti vlivu) a vodě srážející se na elektrickém zařízení a jeho okolí. 80 až 100 % jsou vytvořeny podmínky pro AB6 až AB8 Kovové konstrukční materiály, pokud nejsou korozně odolné, musí mít vhodnou povrchovou ochranu. Minimální stupeň ochrany krytem elektrických strojů, pří- působení mikroorganismů, strojů, svítidel a rozváděčů musí být alespoň IP21. Rozváděče musí být chráněny – příslušné třídy AN – Sluneční záření; s vli- proti kapající vodě (stříškou, zapuštěním do zdi a podobně) a tam, kde by mohly vem slunečního záření je třeba počítat i pro být zasaženy stříkající vodou, musí mít stupeň ochrany krytem odpovídající třídě vnitřní prostory (vliv oslunění nejen např. vnějšího vlivu, nebo chráněny dodatečnou ochranou. okny), 13) Viz §3 odst. 4 nařízení vlády č. 101/2005 Sb., sleduj též §4 odst. 2 nařízení vlády č. 378/2001 Sb. 14) Sleduj čl. 34 Údržba v ČSN 33 2000-1 ed. 2:2009 – Elektrické instalace nízkého napětí – Část 1: Základní hlediska, stanovení základních charakteristik, definice – dříve viz čl. 340.1 ČSN 33 2000-3:1995. 15) V protokolu jako součásti projektové dokumentace. 16) V protokolu, kdy si jej vypracovává provozovatel. Viz §3 odst. 4 nařízení vlády č. 101/2005 Sb., sleduj též §4 odst. 2 nařízení vlády č. 378/2001 Sb. U objektů s VV BE3N1 sleduj k 1. září 2010 zrušenou ČSN EN 61241-17:2006 a její náhradu ČSN EN 60079-17 ed. 3:2008, s VV BE3N2 rovněž ČSN EN 60079-17 ed. 3:2008. 18 ELEKTRO 2/2014

výměna zkušeností – příslušné třídy výskytu vody AD podle její Pouze pro VV AB4 bude třeba – jde o tří- je pro vnitřní prostory alespoň IP21 a pro formy a zda jde případně i o vodu z jiných du pro prostory chráněné před atmosféric- venkovní prostory minimálně IPX3, zdrojů než z deště, kými vlivy, bez regulace teploty a vlhkosti, – rozváděče jsou chráněny proti kapající – BA a AD, jmenovitě při výskytu vody AD s uplatněním vody z jiného zdroje než z deš- vodě (stříškou, zapuštěním do zdi apod.) tříd: 2, 3 a 4 pro venkovní prostory (tj. AB tě, volit krytí IPX0 až IPX2 – podle místních a tam, kde by při neobvyklých stavech tříd 1, 2, 3, 6 a 8), kdy se venkovní prosto- poměrů vycházejících z vyhodnocení buď mohly být zasaženy, stejně tak jako ostat- ry s takovým výskytem vody mohou po- AD1, nebo AD2. ní elektrická zařízení, vodou z jiného 18) suzovat jako prostory pouze nebezpečné, Rozhodně také nelze říci, aniž by bylo zdroje než z deště , mají stupeň ochra- s podmínkou, že se vyskytují pouze občas, uvedeno, pro jaké prostory to platí, že pro ny krytem odpovídající třídě vnějšího vli- a současně je zajištěno, že se s elektrickým AB6 až AB8 musí být minimální stupeň vu AD nebo jsou chráněny dodatečnou zařízením bude manipulovat pouze v době, ochrany krytem IP21. Ten přichází v úvahu ochranou. kdy budou působit maximálně jen ty vnější jen pro vnitřní prostory s AB6 a AB7 a navíc Pozn.: vlivy, jež jsou uvedeny v tabulkách NA.4 by muselo jít výlučně o svisle volně kapající Podrobnosti k volbě a zřizování vedení 17) a nebo NA.5 ČSN 33 2000-4-41 ed. 2, kapky – viz AD2. Pro AB8 to bude, tak jako s ohledem na VV AB viz čl. 522.3 Přítom- ve znění její změny Z1, pro AB1, AB2 i AB3, minimálně IPX3, ne- nost vody (AD) nebo vysoká vlhkost (AB) – AN – Sluneční záření u vnitřních i u ven- boť jde o venkovní prostor s uplatněním deště. ČSN 33 2000-5-52 ed. 2:2012. kovních prostor, Při které třídě, resp. kterém vnějším vli- – AR – Pohyb vzduchu u vnitřních prostor, vu, se má volit stupeň ochrany krytem u elek- Související normy: – AS – Vítr u venkovních prostor, trického zařízení (nejen rozváděčů), jež může – ČSN 33 2000-4-42 ed. 2:2012 – Elektric- – příslušné třídy AQ – Bouřková činnost. být zasaženo „stříkající“ vodou, se z ČSN ké instalace nízkého napětí – Část 4-42: Bezpečnost – Ochrana před účinky tepla, Tab. 11. Sloučené výřezy z Tabulky 1 – Klasifikace klimatických podmínek v ČSN EN 60721-3-4:1997 – ČSN 33 2000-5-52 ed. 2:2012 – Elektrické Tabulka 1 – Klasifikace klimatických podmínek instalace nízkého napětí – Část 5-52: Vý- Činitel prostředí Jednotka Třída běr a stavba elektrických zařízení – Elek- 4K1 4K2 4K3 4K4 4K4H 4K4L trická vedení, o) Srážky (déšť, sníh, kroupy atd.) – ano ano ano ano ano ano – ČSN 33 2000-7-701 ed. 2:2007 – Elek- p) Nízká teplota deště °C +5 +5 +5 +5 +5 +5 trické instalace nízkého napětí – Část 7: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních ob- Tab. 12. Požadavky pro VV AB6 až AB8 podle Tabulky ZA.1N ČSN 33 2000-5-51 ed. 2 s autoro- jektech, Oddíl 701: Prostory s vanou nebo vým zvýrazněním sprchou a umývací prostory, Tabulka ZA.1N (pokračování) – ČSN 33 2000-7-702 ed. 3:2011 – Elektric- Kód Provedení odpovídající požadavku tabulky 51A ké instalace nízkého napětí – Část 7-702: AB6 až AB8 Kovové konstrukční materiály, pokud nejsou korozně odolné, musí mít vhodnou Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních ob- povrchovou ochranu. Minimální stupeň ochrany krytem elektrických strojů, pří- strojů, svítidel a rozváděčů musí být alespoň IP21. Rozváděče musí být chráněny jektech – Plavecké bazény a fontány, proti kapající vodě (stříškou, zapuštěním do zdi a podobně) a tam, kde by mohly – ČSN 33 2000-7-703 ed. 2:2005 – Elektric- být zasaženy stříkající vodou, musí mít stupeň ochrany krytem odpovídající třídě ké instalace budov – Část 7-703: Zařízení vnějšího vlivu (podle článku 321.4 ČSN 33 2000-3), nebo chráněny dodatečnou jednoúčelová a ve zvláštních objektech – ochranou. Místnosti a kabiny se saunovými kamny, – ČSN 33 2000-7-704 ed. 2:2007 – Elek- Požadavky na instalace podle tabulky ZA.1N: 33 2000-51 ed. 3, oproti ed. 2, vytratilo! Po- trické instalace nízkého napětí – Část 7: Autor má výhrady k tomu, co pro AB uvá- zor! Zasažení vodou nelze vztahovat jen na Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních ob- dí Tabulka ZA.1N ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 rozváděče, a už vůbec nelze mluvit jen o vodě jektech, Oddíl 704: Elektrická zařízení na (viz tab. 10). stříkající. staveništích a demolicích, Takto to bylo v ed. 2 – viz výřez z Tabulky – ČSN 33 2000-7-705 ed. 2:2007 – Elektric- Zdůvodnění: ZA.1N ČSN 33 2000-5-51 ed. 2 (zde tab. 12): ké instalace nízkého napětí – Část 7: Za- Pro venkovní prostředí s VV AB1, AB2 a Onen článek 321.4 v ČSN 33 2000-3 byl řízení jednoúčelová a ve zvláštních objek- AB3 odkazují ČSN 33 2000-5-51 v ed. 2 o výskytu vody neboli o VV AD. ÚNMZ vy- tech, Oddíl 705: Elektrická instalace v ze- i v ed. 3 na třídy klasifikace klimatických dáním ed. 3 „vylil s vaničkou i dítě“! mědělských a zahradnických zařízeních, podmínek prostředí: 4K4, 4K3 a 4K1. Proto se podle názoru autora pro AB1 až – ČSN 33 2000-7-708 ed. 3:2010 – Elektric- U všech těchto tříd je třeba počítat s činiteli AB4 musí ověřovat, zda elektrické zařízení ké instalace nízkého napětí – Část 7-708: prostředí, jakými může být i déšť, byť s níz- odolává současně vlhkosti a teplotě (dané tří- Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních ob- kou teplotou – viz tab. 11 jako sloučené vý- dou vnějšího vlivu atmosférických podmínek jektech – Parkoviště karavanů, kempinko- řezy z Tabulky 1 – Klasifikace klimatických AB) a vodě srážející se na elektrickém zaří- vá parkoviště a obdobné lokality, podmínek ČSN EN 60721-3-4:1997. Ve ven- zení a v jeho okolí. – ČSN 33 2000-7-709:2010 Elektrické in- kovním prostředí nelze mluvit jen o vodě srá- stalace nízkého napětí – Část 7-709: Za- žející se na elektrickém zařízení (tj. v přípa- Pro AB6 až AB8 se ověřuje, zda: řízení jednoúčelová a ve zvláštních objek- dě kondenzace jako vody z jiného zdroje než – kovové konstrukční materiály, nejsou-li tech – Přístavy a obdobné lokality, z deště), ale i o vodě dešťové. Stupeň krytí korozně odolné, mají vhodnou povrcho- – ČSN 33 2000-7-711:2004 – Elektrická in- zajišťující ochranu zařízení před deštěm pro vou ochranu, stalace budov – Část 7-711: Zařízení jed- venkovní – vnější prostory, tj. jako pro AB1, – minimální stupeň ochrany krytem elektric- noúčelová a ve zvláštních objektech – Vý- AB2 i AB3, bude minimálně IPX3. kých strojů, přístrojů, svítidel a rozváděčů stavy, přehlídky a stánky, 17) Pozor – Vysvětlivky tabulky NA.6 ČSN 33 2000-4-41 ed. 2/Z1 se liší od těch, co byly pro Prostory zvlášť nebezpečné uvedeny v ČSN 33 2000-3/Z2 k tabulce 32-NM3. 18) Termín „stříkající“ vodou, uváděný v tabulkách ZA.1N ČSN 33 2000-5-51ed. 2 i ed. 3, byl a je na tomto místě nevhodný (může jít i o „tryskající“ vodu a v každém případě vodu z jiného zdroje než z deště), zde je proto vypuštěn a za text: … stupeň ochrany krytem odpovídající třídě vnějšího vlivu je doplněno: … třídě vnějšího vlivu AD. ELEKTRO 2/2014 19

výměna zkušeností – ČSN 33 2000-7-712:2006 – Elektrické Proto podle názoru autora budou lhůty: a prostorech podle příslušných oddílů Části 7 instalace budov – Část 7-712: Zařízení Kromě pěti let pro vnitřní prostory s AB4 souboru ČSN 33 2000 uváděny doporučené jednoúčelová a ve zvláštních objektech – a AB5, jak uvádí zmíněná tabulka: Ihůty podle tab. 14. O lhůtách pravidelných Solární fotovoltaické (PV) napájecí sys- – čtyři roky pro venkovní prostory a jim revizí si má rozhodnout sám provozovatel – témy, na roveň postavený prostor hodnocený viz dříve zmíněné ustanovení § 3 odst. (4) – ČSN 33 2000-7-714:2001 – Elektrotech- jako prostor pod přístřeškem, tj. pro AB1 písm. a) nařízení vlády č. 101/2005 Sb. nické předpisy. Elektrická zařízení – Část až AB3 a pro AB6 a AB8, jde-li o vněj- 7: Zařízení jednoúčelová ve zvláštních ob- ší (venkovní) prostory bez ohledu na tep- Komentáře k všeobecnému popisu jektech, Oddíl 714: Zařízení pro venkovní loty (analogie s 4.1.1 Prostředí venkovní prostředí některých tříd vnějších osvětlení, v ČSN 33 0300), pro AB7, jde-li o vnitřní – ČSN 33 2000-7-717 ed. 2:2010 – Elektric- prostor s otvory do venkovního prostoru, vlivů AB ké instalace nízkého napětí – Část 7-717: – tři roky pro vnitřní prostory s AB1 až AB3 Autor je toho názoru, že překlad popisu Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních ob- a AB6 a AB7, je-li bráno v úvahu, že běž- prostředí AB6 do podoby: jektech – Pojízdné nebo přepravitelné jed- ná zařízení se vyrábějí pro rozsah teplot od „Vnitřní a venkovní prostory s extrém- notky, –20 do 40 qC, potom při plném využití roz- ně vysokou teplotou okolí chráněné před – ČSN 33 2000-7-721:2010 – Elektrické in- stalace nízkého napětí – Část 7-721: Za- Tab. 13. Doporučené lhůty pravidelných revizí řízení jednoúčelová a ve zvláštních objek- a) Lhůty pravidelných revizí stanovené podle prostředí (viz ČSN 33 2000-3:1995, popř. další normy tech – Elektrické instalace v karavanech souboru ČSN 33 2000) a obytných přívěsech, – ČSN 33 2000-7-740:2007 – Elektrické in- Druh prostředí Třídy vnějších vlivů (podle ČSN 33 2000-3) Revizní lhůty v rocích (podle dříve platných ČSN) stalace budov – Část 7-740: Zařízení jed- noúčelová a ve zvláštních objektech – Do- základní, normální normální, tj. AA4, AB4, AB5, XX1 pro vlivy AC až 5 AR (kromě AQ), BA1, BC1, BC2, BD1, BE1, CA1, časná elektrická instalace pro stavby zá- CB1; dále BA4, BA5 bavních zařízení a stánků v lunaparcích, studené, horké, vlhké, se zvýše- přibližně AA1 až AA8 (kromě AA4) a vnitřní pro- 3 zábavních parcích a cirkusech, nou korozní agresivitou, prašné story s AB1 až AB7 (kromě AB5), AE4 až AE6, – ČSN 33 2000-7-753:2003 – Elektrické in- s prachem nehořlavým, s biolo- AF3, AK2, AL2 stalace budov – Část 7: Zařízení jednoúče- gickými škůdci lová a ve zvláštních objektech, Oddíl 753: venkovní, pod přístřeškem umístěné venku nebo pod přístřeškem (vně budovy 4 Podlahové a stropní vytápění, může být AB2 a AB3, AB6 a AB8 + AD3 až AD5 i – ČSN 33 2350:1982 – Elektrotechnické pro výskyt vody z jiných zdrojů než z deště způso- bený lidským faktorem a samotné zařízení, které je předpisy. Předpisy pro elektrická zařízení před přímými účinky deště buď chráněno, nebo je ve ztížených klimatických podmínkách, pro ně provedeno, AF2, AF3, AN2 a AN3, AS1 až – ČSN 34 7402:1999 – Pokyny pro používání AS3 + ostatní vlivy podle místní situace viz též např. nn kabelů a vodičů + Z1:2003 + Z2:2009, PNE 33 0000-2) – ČSN IEC 890+A1:1998 – Metoda stano- vení oteplení extrapolací pro Částečně ty- Tab. 14. Doporučené lhůty revizí podle ČSN 33 2000-7 pově zkoušené rozváděče (PTTA) pro spí- Prostor Oddíl ČSN Lhůta (roky) nací a řídicí zařízení nízkého napětí, prostory s vanou nebo sprchou a umývací prostory 701 3 – ČSN IEC 1200-52:1998 (33 2010) – Po- prostory plaveckých bazénů a fontán 702 1 kyn pro elektrické instalace – Část 52: Vý- místnosti se saunovými kamny 703 3 běr a stavba elektrických zařízení – Výběr staveniště a demolice 704 0,5 soustav a způsoby kladení vedení, zemědělská a zahradnická zařízení 705 3 – ČSN EN 50085-1 ed. 2:2006 – Úložné omezené vodivé prostory 706 3 a protahovací elektroinstalační kanály pro zařízení pro zpracování dat 707 5 elektrické instalace – Část 1: Všeobecné parkovací místa karavanů v kempech 708 1 požadavky, venkovní osvětlení 714 4 – ČSN EN 50086-1:1996 – Trubkové systé- my pro elektrické instalace – Část 1: Vše- sahu dané teplotní třídy, kdy u AB1 až AB3 chladem. Působení slunečního a tepelného obecné požadavky + Z1:2004. hrají roli minimální teploty (jde o analogii záření“ je, neřku-li nesprávný, tak rozhod- s 3.2.1 Prostředí studené) a u AB6 a AB7 ně nevhodný. Doporučené lhůty pravidelných revizí podle maximální hranice teplot (jde o analogii Podle názoru autora by měl znít takto: Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3: s 3.2.2 Prostředí horké). AB6 – „Vnitřní a venkovní prostory s ex- Autor má výhrady k tomu, co pro VV AB Pozn.: trémně vysokou teplotou okolí, ovlivňování uvádí Příloha (viz tab. 13). Zde a v dalších částech pojednávajících chladem je zabráněno i ve venkovním prosto- o dalších VV a jejich třídách vychází doporu- ru. Působení slunečního a tepelného záření“. Zdůvodnění: čené lhůty výlučně ze srovnání Přílohy 2 ČSN Tento názor odůvodňuje autor takto: – není důvod, aby pro AB4 ve vnitřním pro- 33 1500:1990 (ve znění změny Z3) a norem – venkovní prostory chráněné před chla- storu byla, jak uvádí tabulka, lhůta tři roky, ČSN 33 2000-3:1995 a ČSN 33 0300:1988. dem si autor nedovede představit; kdyby – vytratil se VV AB1 uplatňující se i ve ven- Pro tento účel není brán ohled na další normy někdo dokázal venkovní prostor ochránit kovním prostoru, souboru ČSN 33 2000, jak na to upozorňuje před atmo sférickými vlivy, lépe řečeno – vnitřní prostor s AB7 mající otvory do ven- i tabulka zmíněné přílohy v prvním řádku a). před kli matickými podmínkami, byl by kovního prostoru není plně chráněn proti Je na místě připomenout, že je třeba dopo- kouzelník, ale je známo, že ovlivňování povětrnostním vlivům, a je proto postaven ručovat lhůty podle základních charakteristik zařízení ve venkovním prostoru chladem na roveň Prostředí pod přístřeškem – ana- konkrétních instalací – viz ČSN 33 2000-6 se zabraňuje, např. temperováním ovlá- logie s 4.1.2 v ČSN 33 0300:1988, není v Poznámce N1, kde jsou pro elektrické in- dacích skříní ve venkovních rozvodnách důvod, aby měl lhůtu tři roky. stalace provedené v jednotlivých objektech vn a vvn, 20 ELEKTRO 2/2014

výměna zkušeností – působení slunečního záření je přirozený Doporučuji srovnat z ČSN EN 60721-3-3 „Venkovní prostory a prostory nechráně- vliv klimatických podmínek, ale to se může údaje z Tabulky 1 – Klasifikace klimatic- né před atmosférickými vlivy s nízkými i vy- uplatňovat a také se uplatňuje i u vnitřních kých podmínek o slunečním záření tříd kla- sokými teplotami od –50 do 40 °C“ je podle prostorů, které jsou orientovány ke slunci – sifikace podmínek prostředí, na něž se ČSN názoru autora nesprávný. vliv oslunění na tepelnou pohodu ve vnitř- 33 20005-51 ed. 3 u příslušných tříd AB od- Aby text vystihoval reálné situace, musel ním prostoru není nic nemožného. volává. by, ve vazbě na Prostředí pod přístřeškem, V tab. 17 jsou pro názornost k těmto tří- podle názoru autora znít takto: Ing. Dvořáček z STÚ-E, a. s., na autorův dám klasifikace podmínek prostředí a jim od- AB8 – „Venkovní prostory a místa plně dotaz z 22. 2. 2003 odpověděl: povídajících intenzit slunečního záření (v po- nechráněná proti povětrnostním vlivům s níz- V tomto případě se jedná o použití nezkres- době výřezů z uvedené Tabulky 1 autorem kými i vysokými teplotami.“ leného překladu vz originálního textu dokumen- připojeny třídy AB v kombinaci s třídami tu IEC 364-3:1993 – Indoor and outdoor locati- VV AN – Sluneční záření podle ČSN 33 2000- Zdůvodnění: ons with extremely high ambient temperatures, -5-51 ed. 3. Mezi povětrnostní, klimatické vlivy pat- ří mj. i atmosférický tlak a jeho změny. Ve Tab. 15. Výřez z Tabulky ZA.1 ČSN 33 2000-5-51 (shodné v obou edicích: 2. i 3.) se zvýrazněními autora vnitřních prostorech s volným vstupem oken- AB7 –25 +55 10 100 0,5 29 Vnitřní a vnější prostory bez regulace Shodné s teplotním rozsa- ními či jinými otvory nelze změny atmosfé- teploty a vlhkosti, které mohou mít hem z EN 60721-3-3:1995 rických podmínek vyloučit, stejně tak jako otvory do venkovního prostředí a vy- třídy 3K6 v prostoru venkovním. staveno slunečnímu záření Z původního překladu – popisu jsou vy- loučeny situace míst venkovních prostorů, na Tab. 16. Sloučené výřezy z Tabulky 1 – Klasifikace klimatických podmínek v ČSN EN 60721-3-3:1997 kterých přímé vlivy počasí na elektrická zaří- s autorovým zvýraznění třídy 3K6 zení nejsou zcela vyloučeny, tj. situace známé Činitel Jed- Třída z ČSN 33 0300:1988 jako prostředí pod pří- prostředí notka 3K1 3K2 3K3 3K4 3K5 3K6 3K7 3K7L 3K8 3K8H 3K8L střeškem. Ty by nebylo možné jinam zařadit. n) Srážky hnané – ne ne ne ne ne ano ano ano ano ano ano Oporu autor nalézá v překladech IEC 721-3- větrem (déšť, sníh, kroupy -3:1994 do identické podoby článku 3.2 již atd.) zmíněné ČSN EN 60721-3-3:1997, patrné ve vloženém textu s autorovým zvýrazněním influence of cold ambient temperatures is pre- Tab. 17. Sloučené výřezy z Tabulky 1 – Klasifikace klimatických podmínek v ČSN EN 60721- vented. Occurence of solar and heat radiation. -3-3:2007 s autorem připojenými třídami AB v kombinaci s třídami VV AN – Sluneční záření podle Vaše připomínka vychází více z reality, ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 avšak domnívám se, že stávající text normy Činitel Jed- Třída nijak jejího uživatele neomezuje. prostředí notka 3K1 3K2 3K3 3K4 3K5 3K6 3K7 3K7L 3K8 3K8H 3K8L Obě edice (2. i 3.) ČSN 33 2000-5-51 2 mají u třídy AB7 v Tabulce ZA.1 chybu – j) Sluneční W/m 500 700 700 700 700 1120 1120 – 1120 1120 1120 záření viz v tab. 15 výřez z uvedené tabulky se zvý- AB5 AB4 AB3 AB2 AB1 razněními autora. AB7 AB6 AN1 AN2 AN3 AN3 Zdůvodnění: – neexistuje vnější prostor bez regulace teploty a vlhkosti mající otvor do venkovního pro- storu! Navíc je tam správná odvolávka na tří- du klasifikace podmínek prostředí 3K6 – viz Tab. 18. Výřez z Tabulky 1 – Klasifikace klimatických podmínek normy ČSN EN 60721-3-4:2007 ČSN EN 60721-3-3:1997 – Klasifikace pod- s autorovým zvýraznění pro třídu 4K3 mínek prostředí – Část 3: Klasifikace skupin Tabulka 1 – Klasifikace klimatických podmínek parametrů prostředí a jejich stupňů přísnos- Činitel prostředí Jednotka Třída ti, Oddíl 3: Stacionární použití na místech 2 4K1 4K2 4K3 4K4 4K4H 4K4L chráněných proti povětrnostním vlivům, k) Sluneční záření W/m 1120 1120 1120 1120 1120 1120 – vnitřní prostor s AB7 (s odkazem na třídu klasifikace podmínek prostředí 3K6 EN Pro zařízení ve venkovním prostoru, ne- 3.2 místo chráněné proti povětrnostním vli- 60721-3-3 – viz zmíněná ČSN EN 60721- jen s AB8 – Tabulka ZA.1 pro něj odkazuje na -3-3) s otvory do venkovního prostředí není třídu klasifikace podmínek prostředí 4K3 –, vům (weatherprotected location): místo, chráněn před atmosférickým vlivem – tla- počítá ČSN EN 60721-3-4:1997 – Klasifikace na kterém je výrobek chráněn proti vli- kem vzduchu, stejně tak jako proti zanáše- podmínek prostředí – Část 3: Klasifikace sku- vům počasí: ní srážek hnaných větrem (déšť, sníh, krou- pin parametrů prostředí a jejich stupňů přís- – místo zcela chráněné proti povětrnostním py a pod.) – viz v tab. 16 sloučené výřezy nosti, Oddíl 4: Stacionární použití na místech vlivům (uzavřené místo); přímé vlivy po- z Tabulky 1 – Klasifikace klimatických pod- nechráněných proti povětrnostním vlivům se časí jsou zcela vyloučeny, 2 mínek ČSN EN 60721-3-3:1997 s autoro- slunečním záření s intenzitou 1 120 W/m – viz – místo částečně chráněné proti povětrnost- vým zvýrazněním pro třídu 3K6. v tab. 18 výřez z Tabulky 1 – Klasifikace kli- ním vlivům (kryté místo); přímé vlivy Pozn.: matických podmínek uvedené normy s autoro- počasí nejsou úplně vyloučeny. Pro VV AB7 do ČSN 33 2000-5-51 ed. 2 vým zvýrazněním pro třídu 4K3 – tedy shod- cit.: článek 3.2 ČSN EN 60721-3-3:1997 i do ed. 3, oproti ČSN 33 2000-3, doplněné nou pro VV AN3! s autorovým zvýrazněním Působení slunečního záření má sice logiku, ale je otázka, proč jen u této třídy. Jak se, Obdobně překlad pro AB8: a IEC 721-3-4:1995 do identické podoby ve světle uplatnění vlivu slunečního záření – „Outdoor and non-weatherprotected lo- článků 3.1 a 3.2 kapitoly 3 Definice ČSN VV AN, vysvětlí, proč stejné ovlivnění není cations, with low and hight temperatures“ EN 60721-3-4, patrné v následujícím vlo- možné u AB4, AB5 i AB8? do podoby: ženém textu: ELEKTRO 2/2014 21

výměna zkušeností 3 Definice 3.2 místo nechráněné proti povětrnostním Pozn.: Současná pravidla přebírání EN a HD Kromě definic uvedených v kapitole 3 vlivům (location which is non-weatherpro- IEC 721-1 se v této normě používají tyto tected): místo, na kterém výrobek není chrá- nedovolují měnit jakkoliv původní význam definice: něn proti přímým vlivům počasí překládaného textu. Dokonce ani nedovo- lují dát do textu správnou formulaci, je-li 3.1 stacionární použití (stationary use): cit.: články 3.1 a 3.2 v ČSN EN 60721-3-1: výrobek je upevněn na konstrukci nebo 1997 v přebíraném textu evidentní chyba. Opra- va musí být provedena jako národní po- na montážním přípravku, popř. je trvale Ing. Dvořáček z STÚ-E, a. s., na autorův umístěn na určitém místě; není určen pro dotaz 22. února 2003 odpověděl: známka pod čarou. Na TNK č. 22 (pro elek- trotechnické předpisy) byla mnohokrát tato přenosné použití, počítá se však s krát- „Opět se jedná o zachování maximální kodobou manipulací během montáž- věrnosti překladu: Outdoor and non-wea- pravidla napadána, avšak bezúspěšně.“ ních prací, prostojů, údržby a oprav na místě, therprotected locations, with low and hight temperatures. (pokračování) 22 ELEKTRO 2/2014

výměna zkušeností Vnější vlivy z pohledu soudního znalce (3. část – 1. díl) aneb K čemu je protokol o určení vnějších vlivů Ing. Jaroslav Melen, soudní znalec z oboru bezpečnosti práce se specializací v elektrotechnice K čemu je a má být projektantům, montážním technikům a revizním technikům protokol Požadavky na provedení podle tabulky o určení vnějších vlivů, jimž jsou anebo mají být vystavena elektrická zařízení, a co by o tom ZA.1N norma neuvádí. také mohli, když ne měli, vědět „bezpečnostní a požární technik“? Při projektování stejně tak jako při vyko- Druhá část příspěvku věnovaná katego- prostředí: nízký tlak vzduchu, a to pro třídu návání revizí elektrických instalací je třeba rii vnějších vlivů A, tj. vnějším činitelům 4Z10, která odpovídá (při tlaku 84 kPa) nad- u tohoto VV dodržet a ověřovat obecné po- prostředí, byla zaměřena na povahu těch- mořské výšce přibližně 1 400 m. žadavky podle příslušných oddílů konkrét- to vnějších vlivů: A – teplotu okolí zaří- ní části souboru norem řady ČSN 33 2000, zení a B – atmosférické podmínky v oko- Tab. 1. včetně norem s ním anebo s některou jeho lí zařízení. Kód Nadmořská Charakteristiky povahou souvisejících. Z kategorie vnějších vlivů A tato třetí část VV výška (m) požadované pro výběr pojednává o následujících povahách těchto či- a instalaci zařízení Doporučené lhůty pravidelných revizí pod- nitelů prostředí: AC1 ≤2 000 normální le Přílohy 2 ČSN 33 1500 AC – nadmořská výška, AD – výskyt AC2 >2 000 mohou být Autor má výhrady k tomu, co uvádí Přílo- vody, AE – výskyt cizích pevných těles, AF – vyžadována speciální ha 2 ČSN 33 1500/Z3 – viz tab. 2. bezpečnostní opatření, výskyt korozivních nebo znečišťujících látek, jako je uplatnění Zdůvodnění: AG – ráz, AH – vibrace a AJ – ostatní me- součinitelů s ohledem VV AC je pro venkovní prostory svázán chanická namáhání. na nadmořskou výšku se slunečním zářením AN a s větrem AS. Jestliže uvedená příloha přiřazuje k AN2 Každý vnější vliv, dále opět ve zkratce Pro zvolený kód tohoto VV je nutné znát i AN3 a AS1 až AS3 revizní lhůtu pro ven- „VV“, je i s jeho třídami rovněž uváděn spo- a v protokolu uvádět: kovní prostory a prostory pod přístřeškem lu s poznámkami autora popisem v těchto čtyři roky, nemůže současně říkat, aniž by ne- částech: – případné požadavky výrobců vybraných řekla, že lhůta pět let pro AC1 je míněna jen – kód vnějšího vlivu dané třídy, charakte- zařízení s ohledem na nadmořskou výšku, pro vnitřní prostory, a AC2 úplně pominout. ristiky požadované pro výběr a instalaci – podmiňující vazby s VV: Proto podle názoru autora budou lhůty zařízení podle tabulky ZA.1 a požadavky – příslušné třídy AN – sluneční záření, pro AC1 a AC2: na provedení podle tabulky ZA.1N ČSN – příslušné třídy AS – vítr, – čtyři roky pro prostory venkovní, 33 2000-5-51 ed. 3, – příslušné třídy AQ – bouřková činnost. – pět let pro prostory vnitřní. – co je třeba pro zvolený kód VV nutné znát a v protokolu uvádět, – jaké s tímto VV existují podmiňující vaz- by na jiné VV, – jaké existují požadavky na instalace s tím- to VV, – jaké normy na instalace souvisejí s tímto VV, – jaké lhůty pravidelných revizí instalací podle daného VV doporučuje Příloha 2 Obr. 1. Příklady mělkého ponoření posuzovaného jako VV AD7 ČSN 33 1500/Z3. Tab. 2. AC Nadmořská výška a) Lhůty pravidelných revizí stanovené podle prostředí (viz ČSN 33 2000-3:1995, popř. další normy souboru ČSN 33 2000) Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakte- Druh prostředí Třídy vnějších vlivů (podle ČSN 33 2000-3) Revizní lhůty ristiky požadované pro výběr a instalaci zaří- (podle dříve v rocích platných ČSN) zení podle tabulky ZA.1 a požadavky na pro- základní, normální, tj. AA4, AB4, AB5, XX1 pro vlivy AC až AR (kromě 5 vedení podle tabulky ZA.1N ČSN 33 2000- normální AQ), BA1, BC1, BC2, BD1, BE1, CA1, CB1; dále BA4, BA5 -5-51 ed. 3 (tab. 1) Pozn.: venkovní, pod umístěné venku nebo pod přístřeškem, vně budovy může 4 být AB2 a AB3, AB6 a AB8 + AD3 až AD5 i pro výskyt vody přístřeškem U některých zařízení se může při výškách z jiných zdrojů než z deště způsobený lidským faktorem 1 000 m a výše vyžadovat speciální úprava – a samotné zařízení, které je před přímými účinky deště viz poznámka v tabulce ZA.1 ČSN 33 2000- buď chráněno, nebo je pro ně provedeno, AF2, AF3, AN2 -5-51 ed. 3. V ČSN EN 60721-3-4 je jako a AN3, AS1 až AS3 + ostatní vlivy podle místní situace viz zvláštní klimatická podmínka uveden činitel též např. PNE 33 0000-2 74 ELEKTRO 3/2014

výměna zkušeností AD Výskyt vody ce unášena proudem vzduchu. Ona „uneše- Příklad uváděný u AD4 jak v ČSN ná svislice“ je od kolmice odkloněna o 15q. 33 2000-3, tak i v ČSN 33 2000-5-51 ed. 2 Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakteris- (viz Tabulky ZA.1) Místa, ve kterých může být tiky požadované pro výběr a instalaci zařízení AD3 Vodní tříšť IPX3 zařízení vystaveno stříkající vodě; vztahuje se podle tabulky ZA.1 a požadavky na provede- Možnost spadu vody v podobě vodní tříště to např. na některá venkovní svítidla a zařízení ní podle tabulky ZA.1N ČSN 33 2000-5-51 pod úhlem do 60° od svislice – např. tam, kde na staveništích a demolicích, proto byl a i v ed. ed. 2 i ed. 3 (tab. 3) vodní tříšť vytváří souvislý povlak na podla- 3 je svou formulací, ačkoliv je dozajista míně- Pozn.: hách a/nebo i stěnách. no postříkání vodou z jiného zdroje než z deš- Na stěnách vnitřních prostorů se voda tě způsobené lidským faktorem, zavádějící. může objevit, vlivem teploty rosného bodu, AD4 Stříkající voda IPX4 Jako příklady vody z jiných zdrojů než jen jako zkondenzovaná vodní pára v atmo- Voda může stříkat ve všech směrech; vzta- z deště lze pro zařízení na staveništích uvést sféře – ve vzduchu daného prostoru. Srovná- huje se to např. na některá venkovní svítidla stříkání vodou nevyzrálého betonu anebo pro ní tříd AB s kondenzací, jako jednoho z či- a zařízení na staveništích a demolicích. zařízení na demolicích zkrápění prachu vzni- nitelů prostředí, s klasifikačními třídami kli- kajícího bouracími pracemi. matických podmínek prostředí podle ČSN EN AD5 Tryskající voda IPX5 Obdobná situace nastává při pouličním 600721-3-3, na které se v ČSN 33 2000-5-51 Voda může tryskat ve všech směrech; mís- ed. 3 odkazuje, je patrné v tab. 4, představují- ta, kde se používá pravidelně tryskající voda cí autorův výřez z Tabulky 1 ČSN EN 600721- (např.: stavební dvory, místa pro mytí auto- -3-3 s přiřazenými třídami VV AB. mobilů apod.). Pozn.: 1) Pro AB5 nemůže jít o kondenzaci, ne- AD6 Vlny (zaplavení) IPX6 boť v daném prostoru je zajištěna regula- Možnost výskytu vodních vln, např.: mola, 2) ce teploty. pláže, nábřeží atd. . AD2 Volně padající kapky IPX1 nebo AD7 Mělké ponoření IPX7 IPX2 Možnost občasného částečného nebo Možnost padajících kapek tam, kde voda celkového obklopení vodou stejně jako Obr. 2. Příklad možného zásahu pouličního může příležitostně kondenzovat v kapkách AD6, přičemž nejnižší bod zařízení o výšce stožáru veřejného osvětlení stříkající vodou nebo se občas může objevit pára. do 850 mm není hlouběji jak jeden metr pod Pozn.: hladinou a zařízení o výšce 850 mm a více má zkrápění vozovek či chodníků, ať již v létě Opět půjde, tak jako pro AD1, o situaci nejvyšší část max. 150 mm pod hladinou, jak nebo při jejich čištění po zimě (obr. 2) s mož- zkondenzované vodní páry z atmosféry – ze je patrné na obr. 1. ným zásahem pouličního stožáru veřejného vzduchu daného prostoru s kombinací mož- osvětlení, v uvedených normách zmíněného ného výskytu již vlastní „syté páry“ vznika- AD8 Hluboké ponoření IPX8 jako některá venkovní svítidla. jící při teplotě vzduchu (a stálém tlaku), rov- Možnost trvalého a úplného ponoření Z příkladů AD6 až AD8 je na první po- nající se rosnému bodu. ve vodě – např. elektrických zařízení v ba- hled zřejmé, že jde o vodu (primárně) z ji- 3) V ČSN 33 2000-5-51:2000 byl použit ter- zénech apod., a úplně ponořená pod vodou . ných zdrojů než z deště. mín: Svisle padající kapky. To sice korespon- O vodu z jiného zdroje než z deště může jít dovalo s terminologií pro zkoušky pro dru- Obecně k AD nejen ve venkovním prostoru, ale i ve vnitřních hou charakteristickou číslici kódu IP pod- prostorech. Jasným důkazem pro vnitřní pro- le ČSN EN 60529. Tam jsou ale pro každou VV AD1 až AD5 představují již z pouhého story je sám popis pro třídu 1: prostory, na je- druhou číslici: 1 (IPX1) a 2 (IPX2) uvedeny srovnání s odkazem na vztah k IEC 721 uvádě- jichž stěnách se voda většinou nevyskytuje … konkrétní podmínky – sleduj v ní Obrázek 3. ného v ČSN 33 2000-3 a v ČSN 33 2000-5-51 Naneštěstí Tabulka ZA.1 ČSN 33 2000-5-51 4) Ale „volně“ padající kapka je sice také „svis- ed. 2 i ed. 3 s odkazem na EN 60721 výskyt ed. 3 tím, že odkazuje na EN 60721-3-4, tj. le“ padající kapkou, ale může být od svisli- vody z jiných zdrojů než z deště. na Oddíl 4: Stacionární použití na místech ne- chráněných proti povětrnostním vlivům a tam Tab. 3. na třídu klasifikace zvláštních klimatických pod- Kód Výskyt vody Charakteristiky požadované pro mínek – voda z jiných zdrojů než z deště 4Z6 – VV výběr a instalaci zařízení Zanedbatelná, je na první pohled matoucí. AD1 zanedbatelný – pravděpodobnost výskytu vody je IPX0 Avšak logiku odkazu na 4Z6 není možné zanedbatelná; prostory, na jejichž stěnách se voda většinou nevyskytuje, i když se na krátkou dobu a priori zavrhnout. Její opodstatněnost lze de- může objevit, a kterou dobré větrání rychle vysuší monstrovat na příkladu zařízení pod přístřeš- kem. Na materiálu zastřešení, např. na trapé- zovém plechu, vlivem teploty rosného bodu Tab. 4. Srovnání tříd AB s kondenzací, jako jednoho z činitelů prostředí, s klasifikačními třídami klimatických podmínek prostředí podle ČSN EN 600721-3-3 kondenzují vodní páry, přičemž prouděním vzduchu – větrem je kondenzát odstraňován. Činitel Jednotka Třída V případech, kdy bude v atmosféře (při vaz- prostředí 3K1 3K2 3K3 3K4 3K5 3K6 3K7 3K7L 3K8 3K8H 3K8L bě teploty a relativní vlhkosti vzduchu – viz m) – ne ne ne ano ano ano ano ano ano ano ano křivky v Příloze B v ČSN EN 60721-3-4) vy- Kondenzace soká absolutní vlhkost vody, bude docházet Atmosférické podmínky AB5 AB4 AB3 AB2 AB1 k výrazné kondenzaci a za bezvětří nemusí v okolí AB7 AB6 být ani skap vody vyloučen. 1) Termín přidaný v ČSN 33 2000-5-51:2000 a v ČSN 33 2000-5-51 ed. 2 i v ed. 3 opět vypuštěný. 2) Pozor, nemusí jít, jak uvádí norma, jen o místa na břehu moře. Stejně tak by mohl být uveden jako příklad některý prostor aquparků. 3) Důvod, proč byl z ČSN 33 2000-5-51 ed. 2 v ed. 3 vypuštěn doplňující text: na něž působí tlak větší než 0,1 bar (1 m VS H 2 O), neuveden. 4) Viz naše ČSN EN 60721-3-3:1997 a ČSN EN 60721-3-4:1997. ELEKTRO 3/2014 75

výměna zkušeností Vodu z jiných zdrojů než z deště dále po- – podružné rozváděče jsou umístěny tak, aby Tab. 5. Značení odolnosti trubkových systémů pisuje situace spadu kondenzovaných kapek ani rozváděče, ani jejich manipulační pro- pro elektrické instalace proti vnikání vody vody ve vnitřních prostorech, jež je hodno- story nemohly být zasaženy vodou, tj. pou- Osmá číslice – odolnost proti vtékání vody cena jako AD2. Proto má odkaz na třídu kla- ze v prostředí nejvýše AD1, nedeklarována 0 sifikace zvláštních klimatických podmínek – – v případě, je-li nebezpečí kondenzace vod- chráněny před vertikálně padajícími 1 voda z jiných zdrojů než z deště 3Z7 kapání ních par v rozváděčích, jsou provedena tako- kapkami vody vody (sleduj na str. 10 ČSN EN 60721-3-3 vá opatření (provětrávání, vytápění apod.), chráněny před vertikálně padajícími 2 Tabulku 2). aby vnější vlivy v rozváděčích byly vyho- kapkami vody při naklonění trubkového systému až o 15° Obdobně se ve vnitřním prostoru může vující pro uvnitř umístěná zařízení, chráněny před rozprašovanou vodou 3 uplatnit voda z jiných zdrojů než z deště hod- – jsou přednostně použity nástěnné rozvá- chráněny před stříkající vodou 4 nocená jako AD4. Klasickým příkladem je si- děče se stupněm ochrany krytem alespoň chráněny před proudy vody 5 tuace oplachu podlah, popř. i zařízení vodou IP43 nebo vyšším z nevodivého, korozně chráněny před silnými proudy vody 6 v potravinářském či chemickém průmyslu – odolného materiálu, chráněny před účinky dočasného 7 a k tomuto VV přiřazený odkaz na klasifikač- – ruční svítidla splňují požadavky elektrických ponoru do vody ní třídu 3Z9 stříkání vody (sleduj opět Tabul- předmětů třídy ochrany III s napětím do 24 V, ku 2 na str. 10 ČSN EN 60721-3-3). – tam, kde se vykonává občasný nebo pravi- Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních ob- delný oplach podlah, stěn, popř. i zařízení jektech – Plavecké bazény a fontány, Pro zvolený kód tohoto VV je nutné znát vodou, jsou v provozních předpisech sta- – ČSN 33 2000-7-703 ed. 2:2005 – Elektric- a v protokolu uvádět: novena oplachová pásma a obsluha je pro- ké instalace budov – Část 7-703: Zařízení – pro všechny kódy tohoto VV zdroje vody kazatelně seznámena, jak si má při opla- jednoúčelová a ve zvláštních objektech – a ze kterých míst může působit – unikat, chu počínat, aby bylo zamezeno možnosti Místnosti a kabiny se saunovými kamny, – pro AD4 a AD5 parametry průtoku vody úrazu elektrickým proudem nebo poškoze- – ČSN 33 2000-7-704 ed. 2:2007 – Elektric- 5) ze zdroje , ní elektrického zařízení, ké instalace nízkého napětí – Část 7-704: – pro AD7 a AD8: – elektrická zařízení umístěná v oplachovém Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních ob- – max. výšky občasného částečného nebo pásmu mají stupeň ochrany krytem ales- jektech – Elektrická zařízení na staveniš- úplného zaplavení v daném prostoru, tj. poň IP44 nebo jsou chráněna proti přímé- tích a demolicích, výšky hladiny nad zaplaveným – ponoře- mu postřiku vodou. – ČSN 33 2000-7-705 ed. 2:2007 – Elektrické ným elektrickým zařízením, a jak je do- instalace nízkého napětí – Část 7-705: Za- držení těchto hodnot v provozu zajištěno, Podrobnosti k volbě a zřizování vede- řízení jednoúčelová a ve zvláštních objek- – nejníže položený bod elektrických zaří- ní s ohledem na VV AD viz čl. 522.3 ČSN tech – Zemědělská a zahradnická zařízení, zení v daném prostoru od podlahy nebo 33 2000-5-52 ed. 2:2012. – ČSN 33 2000-7-708 ed. 3:2010 – Elektric- jiné pevné podstavy, Pozn.: ké instalace nízkého napětí – Část 7-708: – při vykonávání oplachu podlah, stěn, popř. V ČSN 33 2000-5-51:2000 vypadlo, oproti Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních ob- i zařízení vodou plošné, popř. i prostorové vydání z roku 1996, u postřiku slovo tlakovou jektech – Parkoviště karavanů, kempinko- rozsahy a opatření proti přímému postřiku a není ani ve vydání ed. 2 ani ed. 3 této nor- vá parkoviště a obdobné lokality, zařízení vodou. my. Autor nepokládal ani výraz tlaková voda – ČSN 33 2000-7-711:2004 – Elektrická in- za vhodný, neboť i stříkání stejně jako tryskání se stalace budov – Část 7-711: Zařízení jed- Podmiňující vazby s VV pro dosažení požadovaného průtoku (potřebného noúčelová a ve zvláštních objektech – Vý- k očistě) vykonává za určitého tlaku – viz pod- stavy, přehlídky a stánky, BA4 – Poučené osoby a BA5 – Znalé mínky zkoušek podle ČSN EN 60529 k prověření – ČSN 33 2000-7-714:2001 – Elektrotech- osoby ochrany před stříkající a před tryskající vodou nické předpisy. Elektrická zařízení. Část 7: Pozn.: podle čl. 14.2.4 pro IPX4 a čl. 142.5 pro IPX5. Zařízení jednoúčelová ve zvláštních ob- Sleduj u třídy 4 a 5 BA vazbu na podmín- jektech. Oddíl 714: Zařízení pro venkov- ky posuzování prostorů z hlediska nebezpe- Proto je podle názoru autora nutné ověřovat, ní osvětlení, čí úrazu elektrickým proudem u VV AD tříd 2 zda elektrická zařízení umístěná v oplachovém – ČSN 33 2000-7-717 ed. 2:2010 – Elektrické až 4 podle Tabulky NA.6 ČSN 33 2000-4-41 pásmu, jsou-li takto stříkající vodou úmyslně instalace nízkého napětí – Část 7-717: Zaří- ed. 2/Z1 pro Prostory zvlášť nebezpečné. Dále čištěna, mají stupeň ochrany krytem alespoň zení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – na ochranná opatření podle Přílohy C ČSN IP44 stejně jako ostatní elektrická zařízení, jež Pojízdné nebo přepravitelné jednotky, 33 2000-4-41 ed. 2:2007, jakož i na uplatnění by jí mohla být nechtěně zasažena, nejsou-li – ČSN 33 2000-7-740:2007 – Elektrické in- prostředků ochrany podle prostoru a podle způ- proti takovému přímému postřiku vodou pře- stalace budov – Část 7-740: Zařízení jed- sobu provozu zařízení – viz tamtéž Příloha NA. dem zabezpečena přiměřenou ochranou. noúčelová a ve zvláštních objektech – Do- Pozor: Vysvětlivky tabulky NA.6 ČSN Pozn.: časná elektrická instalace pro stavby zá- 33 2000-4-41 ed. 2/Z1 se liší od těch, co S tímto ověřováním souvisí i to, zda oso- bavních zařízení a stánků v lunaparcích, byly, pro Prostory zvlášť nebezpečné, uvede- by pověřované touto činností byly řádně po- zábavních parcích a cirkusech, ny v ČSN 33 2000-3/Z2 k tabulce 32-NM3! učeny – viz vazba na VV BA. – ČSN 33 2000-7-754:2006 – Elektrické in- stalace budov – Část 7: Zařízení jednoúče- Požadavky na instalace podle tabulky ZA.1N Související normy: lová a ve zvláštních objektech – Oddíl 754: – ČSN EN 60529 (33 0330) – Stupně ochra- Elektrická instalace v karavanech a obyt- Pro AD2 až AD8 se ověřuje, zda: ny krytem (krytí – IP kód) + A1:2001, ných automobilech, – elektrické zařízení odolává působení vody – ČSN 33 2000-7-701 ed. 2:2007 – Elektric- Pozn.: Změnou Z1:2010 je tato nor- či jiné nehořlavé kapaliny, jíž je vystaveno, ké instalace nízkého napětí – Část 7-701: ma od 1. 4. 2012 nahrazena normou ČSN – je dodržen zákaz umísťování rozváděčů vn Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních ob- 33 2000-7-721:2010 – Elektrické instalace 6) a hlavních rozváděčů v prostředí AD, po- jektech – Prostory s vanou nebo sprchou , nízkého napětí – Část 7-721: Zařízení jedno- kud to není jiným elektrotechnickým před- – ČSN 33 2000-7-702 ed. 3:2011 – Elektric- účelová a ve zvláštních objektech – Elektrické pisem povoleno, ké instalace nízkého napětí – Část 7-702: instalace v karavanech a obytných přívěsech, 5) Sleduj Obrázky 5 a 6 v ČSN EN 60529. 6) Pozor – tato norma neplatí pro nouzová zařízení, jako jsou např. nouzové sprchy užívané v průmyslu nebo v laboratořích. 76 ELEKTRO 3/2014

výměna zkušeností – ČSN EN 50086-1:1996 – Trubkové systémy Tab. 6. pro elektrické instalace. Část 1: Vše obecné a) Lhůty pravidelných revizí stanovené podle prostředí (viz ČSN 33 2000-3:1995, popř. další normy souboru ČSN 33 2000) požadavky + Z1:2004 – sleduj v ní Přílohu Druh prostředí (podle Třídy vnějších vlivů (podle ČSN 33 2000-3) Revizní lhůty A a tam značení jejich odolnosti proti vniká- dříve platných ČSN) v rocích ní vody – viz zde výřez z normy jako tab. 5. mokré, s extrémní AD2 až AD8, AF4 1 korozní agresivitou Doporučené lhůty pravidelných revizí venkovní, pod umístěné venku nebo pod přístřeškem, vně budovy může být AB2 a AB3, AB6 4 podle Přílohy 2 ČSN 33 1500 přístřeškem a AB8 + AD3 až AD5 i pro výskyt vody z jiných zdrojů než z deště způsobený lidským faktorem a samotné zařízení, které je před přímými účinky deště buď Autor má výhrady k tomu, co uvádí Přílo- chráněno, nebo je pro ně provedeno, AF2, AF3, AN2 a AN3, AS1 až AS3 + ostatní vlivy podle místní situace – viz též např. PNE 33 0000-2 ha 2 ČSN 33 1500/Z3 – viz tab. 6. Zdůvodnění: Tab. 7. Výřez čl. 3.2.4 z ČSN 33 0300:1988 Revizní lhůta jeden rok doporučovaná 3.2.4 Prostředí mokré je tam, kde voda trvale nebo po většinu doby skapává, stříká nebo tryská, stéká po zařízení, stěnách pro mokré prostředí – tedy pro vodu z jiných nebo po podlaze, popřípadě kde dochází k zaplavení elektrických zařízení. V konkrétních případech je třeba blíže stanovit zdrojů než z deště (VV AD2 až AD8), byla stupeň působení vody. Podle způsobu působení vody rozeznáváme tyto stupně: stanovena primárně s předpokladem na ochra- 1 – voda skapávající 5 – přechodné zaplavení nu osob. Pro zajištění bezpečného provozu 2 – voda šikmo dopadající 6 – trvalé ponoření muselo zařízení samo mít již při instalaci od- 3 – voda stříkající všemi směry 7 – trvalé ponoření pod stanoveným tlakem 4 – voda tryskající povídající provedení – krytí. Přitom je lhos- tejno, zda jde o zařízení ve vnitřním nebo Proto podle názoru autora budou lhůty: řez z této normy, ke kterým lze přiřadit sou- venkovním prostoru. Zařízení ve venkovním – jeden rok pro AD2 až AD8m, analogie časné ekvivalenty: prostoru vystavené působení VV AD3 až 3.2.4 Prostředí mokré v ČSN 33 0300, – voda skapávající AD2, AD5 – tedy vody z jiných zdrojů než z deště, – pět let pro AD1 ve vnitřních prostorech, – voda šikmo dopadající AD3, způsobeného lidským faktorem nemůže mít, analogie 3.1.1 Prostředí základní v ČSN – voda stříkající všemi směry AD4, aniž by byla popřena logika onoho předpo- 33 0300. – voda tryskající AD5, kladu ochrany osob, lhůtu čtyřikrát delší. To, – přechodné zaplavení AD6, že zařízení ve venkovním prostoru musí mít Pozn.: – trvalé ponoření AD7, provedení a/nebo dodatečnou ochranu před Uváděná ČSN 33 0300:1988 již tehdy – trvalé ponoření pod stanoveným tlakem přímými účinky deště, nemá nic společné- znala sedm stupňů působení vody, včetně AD8. ho s VV AD, ale již se samotným VV AB. vody „šikmo“ dopadající – viz v tab. 7: vý- (pokračování) Plánujte fl exibilně a stíhejte termíny Řešením je fl exibilita. Paralelní projektování přes platformu EPLAN poskytuje větší fl exibilitu s ohledem na zpracování projektů a umožňuje lepší plánování zdrojů. Díky tomu máte větší přehled a termíny pevně pod kontrolou. Řízení revizí umožňuje provádět změny až do poslední chvíle a otevřená výměna dat šetří čas i nervy. Takže, kdy si vyzkoušíte e-efekt? www.eplan.cz Navštivte nás na veletrhu AMPER 2014 – hala P, stánek 3.24 77 ELEKTRO 3/2014 $=B(OHNWUB [ B0LGGOHBPDOHBP\BHBHIIHFWB&=B0B LQGG

výměna zkušeností Vnější vlivy z pohledu soudního znalce (3. část – 2. díl) aneb K čemu je protokol o určení vnějších vlivů Ing. Jaroslav Melen, soudní znalec z oboru bezpečnosti práce se specializací v elektrotechnice K čemu je a má být projektantům, montážním technikům a revizním technikům protokol nešťastně natočeny tak, že je možné zasažení je- o určení vnějších vlivů, jimž jsou anebo mají být vystavena elektrická zařízení, a co by o tom jich krycích vík (jestliže tam ještě v původním také mohli, když ne měli, vědět „bezpečnostní a požární technik“? provedení jsou, anebo tam vůbec nějaká jsou). V takovém případě je to další z typických Tento díl přímo navazuje na text otištěný Tab. 8. Výřez z Tabulky 2 ČSN EN 60721-3-4 příkladů, kdy je třeba počítat s uplatněním v Elektru 3/2014 na stranách 74 – 77. q) Voda z jiných 4Z6 – zanedbatelná vnějšího vlivu AD, minimálně AD4, a k němu zdrojů než 4Z7 – stříkání vody odpovídajícího stupně krytí IPX4. Působení vody na elektrická zařízení z deště 4Z8 – tryskání vody Pozor na ČSN 33 2000-7-714:2001 – v příkladech 4Z9 – vodní vlny Část 7: Zařízení jednoúčelová a ve zvlášt- První příklad ních objektech – Oddíl 714: Zařízení pro ven- Jak bude chráněno elektrické zařízení např. – stacionární použití na místech chráněných kovní osvětlení, v článku 714.32 – viz zde vý- na jednoduchém stavebním dvoře s vnějším proti povětrnostním vlivům, viz zde výřez řez z normy jako tab. 10. vlivem AB8 proti dešti a jaký vnější vliv bude z Tabulky 2 ČSN EN 60721-3-3 jako tab. 9. uveden v protokolu? Tab. 10. Výřez článku 714.32 z ČSN 33 2000- Odpověď bude znít Tab. 9. Výřez z Tabulky 2 ČSN EN 60721-3-3 -7-714:2001 V protokolu nebude uveden kód vnějšího o) Voda z jiných 3Z7 – kapání vody 714.32 Třídění vnějších vlivů vlivu AD, nýbrž AB8, neboť voda z jiných zdrojů než 3Z8 – – kropení vodou Třídy vnějších vlivů pro okolní teplotu a z deště stříkání vodou 3Z9 zdrojů než z deště se na tomto stavebním 3Z10 – tryskání vody klimatické podmínky závisí na místních pod- dvoře neuplatní. mínkách. Všeobecně se doporučují tyto třídy: – okolní teplota: AA2 a AA4 (od –40 do Elektrické zařízení bude chráněno přísluš- U Tabulek 2 obou norem je shodná odvo- +40 °C), ným krytím. lávka 2): Podmínky pod vodou nejsou uva- – klimatické podmínky: AB2 a AB4 (relativní Odůvodnění žovány. vlhkost mezi 5 a 100 %). V ČSN 33 2000-5-51:2000 v Tabul- Třídy stanovené pro dále uvedené vnější vlivy ce 51AN stejně jako v ed. 2 i v ed. 3 ČSN Druhý příklad jsou minimálními požadavky: 33 2000-5-51 v Tabulce ZA.1N se lze do- Jak bude chráněno elektrické zařízení – přítomnost vody: AD3 (vodní tříšť), – přítomnost cizích předmětů: AE2 (malé číst, že minimálně IP21. To by bylo málo, na tomtéž stavebním dvoře, ale vybaveném předměty). a proto bude podle ČSN EN 60529:1993 – mycí rampou, kde bude obsluha tryskající Třídy ostatních podmínek vnějších vlivů závisí Stupeň ochrany krytem (IP kód) dozajis- vodou (AD5) zbavovat (určitě ne za mrazu na místních podmínkách. ta zvoleno IPX3. Kdo si pozorně přečte a –50 qC) např. stavební stroje nánosů nečistot, v ČSN EN 60721-3-3 a ČSN EN 60721- přičemž nebude zabráněno zásahu elektrick- Je zřejmé, že s vodou z jiného zdroje -3-4 si vyhledá, co to jsou třídy 3Z7, 3Z8, 3Z9 ého zařízení (např. ovládací skříně možného než z deště se kupodivu nepočítá, jinak by a 3Z10, popř. 4Z6, 4Z7, 4Z8 a 4Z9, na něž je zvedání rampy a/nebo příslušného čerpadla). tam muselo být uvedeno i AD4. Přitom ČNI v Tabulce ZA.1N ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 od- Jaký vnější vliv bude v protokolu zapsán v anotaci uvádí, že: norma stanoví zvláštní kazováno, zjistí, že představují jeden z činitelů v tomto případě? požadavky na elektrická osvětlovací zařízení prostředí – vodu z jiných zdrojů než z deště. Odpověď bude znít určená pro osvětlování komunikací, parků, A kdo si dá práci vyhledat v normě ČSN EN V protokolu bude jako vnější vliv uveden zahrad, veřejných prostranství, sportovních 60721-3-4 třídu 4K3, na kterou bylo v sou- jak AB8, tak AD5. areálů, pomníků apod. vislosti s vnějším vlivem AB8 odkazováno již Toto ohrožené elektrické zařízení nebude Nakonec i doporučení na VV AA je u ven- v tabulce k čl. 321.2 na str. 18 ČSN 33 2000- chráněno IPX3 (přestože na něj jinak prší), kovního osvětlení nesmyslné stejně tak jako 3:1995, dnes v Tabulce ZA.1 ČSN 33 2000-5- ale IPX5, protože může být zasaženo i vodou neodůvodněná absence AB8. To už by ale 51 ed. 3, zjistí v ní na str. 8, v Tabulce 1 – Kla- z jiného zdroje než z deště. byla jiná kapitola. sifikace klimatických podmínek, že se uvažuje Bylo by možné uvést mnoho dalších Chyby v aplikaci vnějšího vlivu s kódem –1 nejen o intenzitě deště 15 mm·min – viz příkladů. Snad jen jeden opomíjený. Autor AD se podle autorova názoru dopouští i en- řádek g), ale obecně i o srážkách v podobě má na mysli již zmíněné osvětlovací stožáry ergetika v podnikové normě PNE 33 0000-2 deště, sněhu, krup apod. – viz řádek o). Dále venkovního osvětlení cest pro pěší a vozovek ed. 4:2010. Ta z ČSN 33 2000-3:1995 přebírá se v Poznámce 5) uvedené tabulky dočte, že – viz obr. 2 vložený v E3 na str. 75, popř. je- mj. i vnější vliv AD4. Proč chyby? Protože se pro činitel prostředí, vodu z jiných zdrojů než jich patice s krycími víky instalačního pros- snad nepředpokládá vybudování energetick- z deště, se podmínky vyskytující na těchto toru příslušného typu stožáru. Na stožáry doz- ého rozvodného zařízení v prostorech, kde se místech (chráněných i nechráněných pro- ajista prší, a tak by patice stejně jako zmíněná bude uplatňovat vnější vliv AD4, tj. kde se za ti povětrnostním vlivům) mají volit z Tabu- víka měly a také dozajista poskytují (jsou-li provozu bude vědomě stříkat vodou! lek 2 pro: řádně udržovány) přiměřený stupeň ochrany Energetika totiž považuje VV AD4 – Stříka- – stacionární použití na místech nechráněných proti dešťové vodě. jící voda za vliv deště, když říká, že jde o pro- proti povětrnostním vlivům, viz zde výřez Na obrázku je situace, kdy jsou zasaženy story přímo vystavené působení deště (inten- –1 z Tabulky 2 ČSN EN 60721-3-4 jako tab. 8, proudem vody z kropicích vozů a patice jsou zita 6 mm·min ??) s možností tvoření louží! 16 ELEKTRO 4/2014

výměna zkušeností Jestliže pro venkovní prostory správně nou pozornost vždy, když jde o hořlavý prach Tab. 15. Výřez článku 3.11.2 z ČSN EN 60079-0 uvádí AB8, tak k této třídě je v ČSN 33 2000- a/nebo hořlavé polétavé částice. ed.3:2010 -5-51 ed. 3 odkaz na třídu klimatických pod- Pro zvolený kód tohoto VV je nutné znát a 3.11.2 mínek 4K3 a v Tabulce 1 ČSN EN 60721-3-4 v protokolu uvádět: hořlavé polétavé částice (combustible flyings) –1 se lze dočíst o intenzitě deště 15 mm·min , – místa úniku prachu nebo cizích pevných pevné částice, včetně vláken, se jmenovitým –1 nikoliv uváděných 6 mm·min . Viz zde auto- těles, rozměrem větším než 500 µm, které mohou být rozvířeny ve vzduchu a mohou se z atmo- rovy výřezy z této tabulky se zvýrazněním – jejich specifikaci, zejména co se týče elek- sféry usazovat vlastní váhou jako tab. 11. trické vodivosti, a případnou hořlavost (po- Pozn.: Příkladem vláken a polétavých částic je hedvábí, bavlna (včetně bavlněných podšívek Tab. 11. Výřezy z Tabulky 1 ČSN EN 60721-3-4 a bavlněných odpadů), sisal, juta, konopí, Činitel prostředí Jednotka Třída vlákna kakaa, koudel a lisované odpady 4K1 4K2 4K3 4K4 4K4H 4K4L kapoku. g) Intenzita deště mm/min 6 6 15 15 15 15 Podmiňující vazby s VV AE Výskyt cizích pevných těles tom jde o podmiňující vazbu s VV BE2N2 – AR – Pohyb vzduchu nebo AS – Vítr, ať a/nebo i BE3N1), zrnitost prachu nebo už jde či nejde o nehořlavý prach, Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakte- nejmenší rozměr cizích pevných těles, – BE2N2 a/nebo i BE3N1 v případě hořla- ristiky požadované pro výběr a instalaci zaří- – zda je, či není provedeno jejich místní, vého prachu a/nebo hořlavých polétavých zení podle tabulky ZA.1 a požadavky na pro- popř. centrální odsávání, částic. Požadavky na provedení podle ta- bulky ZA.1N norma neuvádí. Při projek- Tab. 12. Výřez z Tabulky ZA.1 a ZA.1N ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 tování a stejně při vykonávání revizí elek- Kód VV Výskyt cizích pevných těles Charakteristiky požadované trických instalací je třeba u tohoto VV do- pro výběr a instalaci zařízení držet a ověřovat obecné požadavky podle AE1 zanedbatelný – množství ani povaha nehořlavého prachu IP0X příslušných oddílů konkrétní části souboru nebo cizích pevných těles nejsou významné AE2 malé předměty – cizí pevná tělesa, jejichž nejmenší roz- IP3X norem řady ČSN 33 2000, včetně norem měr není < než 2,5 mm s ním anebo s některou jeho povahou sou- AE3 velmi malé předměty – cizí pevná tělesa, jejichž nejmenší IP4X visejících. rozměr není < než 1 mm 2 AE4 lehká prašnost – spad prachu 10 až 35 mg/m za den IP5X, jestliže pronikání pra- Související normy chu není pro funkci zařízení – podrobnosti k volbě a zřizování vedení škodlivé s ohledem na VV AE viz čl. 522.4 ČSN 2 AE5 střední (mírná) prašnost – spad prachu 35 až 350 mg/m IP6X, jestliže by prach neměl za den pronikat do zařízení 33 2000-5-52 ed. 2:2012, – ČSN EN 60529 (33 0330) – Stupně ochra- 2 AE6 silná prašnost – spad prachu 350 až 1 000 mg/m za den IP6X ny krytem (krytí – IPkód) + A1:2001, – ČSN EN 50086-1:1996 – Trubkové systé- vedení podle tabulky ZA.1N ČSN 33 2000- – jak je zajištěno odstraňování popř. usaze- my pro elektrické instalace. Část 1: Vše- -5-51ed. 3 (tab. 12) ného prachu či hořlavých polétavých čás- obecné požadavky + Z1:2004 – sleduj v ní Hodnoty spadu prachu zde uváděné byly tic při uváděných předpokládaných a/nebo Přílohu A a tam značení jejich odolnosti převzaty ze zrušené ČSN 33 2000-3:1995. skutečných (příslušnou laboratoří změře- proti vnikání pevných předmětů – viz zde 2 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 takovéto úda- ných) hodnotách jejich spadu v mg/m za výřez z normy jako tab. 16. je již neobsahuje. Avšak shodně jako ČSN hodinu (den). 33 2000-3 odkazuje, bez dalšího, jako je tomu Pozor! Tab. 16. Značení odolnosti trubkových systémů u AA i u AB, na příslušné třídy v EN 60721- ČSN EN 60079-0 ed. 3:2010 definuje pro elektrické instalace proti vnikání pevných předmětů -3-3 a EN 60721-3-4 – srovnej s ČSN EN v čl. 3.11.1.1 vodivý prach jako prach s elek- 60721-3-3, popř. s ČSN EN 60721-3-4, kde trickou rezistivitou rovnou nebo menší než Sedmá číslice – odolnost proti vnikání pevných předmětů 3 se jim odpovídající údaje spadu prachu liší. 10 :·m – viz zde výřez z normy jako tab. 13. chráněny před pevnými cizími předměty 3 Markantně se to projevuje pro venkovní pro- Hořlavý prach je definován v čl. 3.11.1 – o průměru 2,5 mm a větším středí. viz zde výřez z normy jako tab. 14, a dále chráněny před pevnými cizími předměty 4 Například pro AE4 je odkaz na třídu kla- v čl. 3.11.2: (tab. 15). o průměru 1,0 mm a větším sifikace 4S2. V Tabulce 5 ČSN EN 60721-3-4 chráněny proti prachu 5 je pro ni uváděna hodnota sedimentace (spa- Tab. 13. Výřez článku 3.11.1.1 z ČSN EN 60079-0 prachotěsné 6 ed. 3:2010 2 du) prachu 20 mg/m ·h. To ale znamená opro- 2 ti max. hodnotě 35 mg/m za den, uváděné 3.11.1.1 Doporučené lhůty pravidelných revizí 2 v ČSN 33 2000-3, nárůst na 480 mg/m za den. vodivý prach (conductive dust) po dle Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3 Kdežto pro AE6 (opět pro venkovní pro- hořlavý prach s elektrickou rezistivitou rov- Autor má výhrady k tomu, co uvádí Pří- 3 nou nebo menší než 10 Ω·m středí) s odkazem na třídu klasifikace 4S4 je loha 2, popř. vytýká, na co zapomněla: pro opět v Tabulce 5 ČSN EN 60721-3-4 hodnota Tab. 14. Výřez článku 3.11.1 z ČSN EN 60079-0 AE2 a AE3 v případě vodivých cizích pev- 2 sedimentace (spadu) prachu 80 mg/m ·h. To ale ed. 3:2010 ných těles se tam totiž nenašlo zařazení stej- 2 znamená oproti hodnotě 350 až 1 000 mg/m ně jako upřesnění pro AE4 až AE6 v přípa- za den, uváděné v ČSN 33 2000-3, nárůst 3.11.1 dě hořlavých prachů. 2 „jen“ na 1 920 mg/m za den. hořlavý prach (combustible dust) Proto podle názoru autora budou lhůty: jemné dělené pevné částice, se jmenovitým Hodnocení výskytu cizích pevných těles rozměrem do 500 µm, které mohou být roz- – pět let pro AE1 ve vnitřním prostoru, ana- (mechanicky aktivních látek podle ČSN EN vířeny ve vzduchu a mohou se z atmosféry logie s 3.1.1 Prostředí základní v ČSN 60721-3-3 a/nebo i ČSN EN 60721-3-4) je usazovat vlastní váhou, hořet plamenem nebo 33 0300:1988, třeba co do úvah o jejich sedimentaci a tomu žhnout ve vzduchu a mohou tvořit ve směsi se – tři roky pro AE2 až AE6 ve všech prosto- odpovídajícím výběru zařízení, zejména vzduchem výbušnou směs za atmosférického rech (vnitřních i venkovních) s prachem v prostorech s VV BE3N1, věnovat patřič- tlaku a normální teploty nevodivým a nehořlavým, vodivým ne- ELEKTRO 4/2014 17

výměna zkušeností hořlavým nebo s vodivými cizími pevný- Pro všechny kódy tohoto VV je nutné znát – elektrické stroje, přístroje a svítidla mají mi tělesy, analogie s 3.2.7 Prostředí praš- a v protokolu uvádět: stupeň ochrany krytem alespoň IP54 nebo né s prachem nehořlavým v ČSN 33 0300, – místa a zdroje úniku korozivních nebo zne- jsou profukovány čistým vzduchem, – dva roky pro AE4 až AE6 ve všech pro- čišťujících látek, – jsou elektrické přístroje proti přímému zá- storech (vnitřních i venkovních) s pra- – jejich jmenovité uvedení a parametrovou sahu chemicky agresivních látek chráněny chem hořlavým a/nebo s hořlavými po- specifikaci, polohou nebo zvláštními kryty, létavými částicemi, analogie s 3.3.2 Pro- – zda je, či není provedeno jejich místní, – kryty elektrických předmětů jsou korozně středí s nebezpečím požáru hořlavých popř. centrální odsávání. odolné nebo mají vhodnou povrchovou prachů v ČSN 33 0300; lhůta dva roky ochranu, je svázána s podmínkou, že půjde o pro- Podmiňující vazby s VV – šrouby, které se musí během života zaříze- stor s VV BE2N2, AR – Pohyb vzduchu nebo AS – Vítr ní a jeho provozu uvolňovat, jsou koroz- – max. tři roky pro AE4 až AE6 ve všech ně odolné nebo mají vhodnou povrchovou prostorech (vnitřních i venkovních) s pra- Požadavky na instalace podle tabulky ZA.1N ochranou pokovením, chem hořlavým nebo s hořlavými poléta- AF2 a AF3 – jsou vedení přednostně kabelová s mědě- vými částicemi, analogie s 3.4.1 Prostře- Ověřuje se, zda: nými jádry (jestliže na ně negativně nepů- dí s nebezpečím výbuchu hořlavých prachů – elektrické zařízení odolává zvýšené koro- sobí přítomné agresivní látky), v ČSN 33 0300; lhůta tři roky je svázá- zivní agresivitě prostředí způsobené che- – konce jader jsou pocínovány a spoje po na s podmínkou, že půjde o prostor s VV mickými agresivními látkami v podobě montáži potřeny konzervačním tukem nebo BE3N1 – Nebezpečí výbuchu hořlavých plynů, par, aerosolů nebo prachů, zatřeny barvou (slaněné konce vodičů se prachů. – v případech, kdy odolnost materiálů v da- nedoporučuje cínovat), Pozn.: ném prostředí není dostačující, je prove- – kabelové trasy jsou chráněny zakrytými Podle Poznámky 1 k čl. 4.4.2 ČSN EN dena dodatečná ochrana (pokovením, ná- instalačními žlaby nebo alespoň stříškami 60079-17 ed. 3:2008 – Výbušné atmosfé- těrem, zalitím apod.), z korozně odolného materiálu, ry – Část 17: Revize a preventivní údrž- – elektrické stroje, přístroje a svítidla mají – nemají kabely ostré ohyby (dovolené po- ba elektrických instalací nesmí být bez vy- stupeň ochrany krytem alespoň IP44, loměry ohybů kabelů mají být dvojnásob- hodnocení s uvedením tomu odpovídají- – kryty jsou korozně odolné nebo jsou opat- né) a pláště nejsou vystaveny přídavnému cích informací interval mezi periodickými řeny vhodnou povrchovou úpravou, namáhání, revizemi prodloužen na dobu delší než tři – šrouby, které se musí během života zaříze- – rozváděče v tomto prostředí, jestliže jsou roky. ní a jeho provozu uvolňovat, jsou korozně bezpodmínečně nutné, musí být provětrá- Blíže o podmínkách takového vyhodnoce- odolné nebo jsou opatřeny vhodnou po- vány čistým vzduchem, ní bude pojednáno v souvislosti s VV BE3N2 vrchovou ochranu pokovením, – rozváděče mají stupeň ochrany krytem ale- – Nebezpečí výbuchu hořlavých plynů a par. – vedení jsou přednostně kabelová a jádra spoň IP44, a pláště kabelů jsou z materiálů dostatečně – ruční svítidla jsou provedena jako elektric- AF Výskyt korozivních nebo odolných přítomným agresivním látkám, ké předměty III. třídy ochrany na napětí do znečišťujících látek – nemají kabely ostré ohyby a pláště nejsou 24 V, vystaveny přídavnému namáhání, – spoje různých kovových materiálů, popř. Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakte- – rozváděče, jestliže jsou v tomto prostře- jejich styková místa jsou, aby bylo zabrá- ristiky požadované pro výběr a instalaci zaří- dí bezpodmínečně nutně umístěny, mají něno vzniku korozních mikročlánků, opat- zení podle tabulky ZA.1 a požadavky na pro- doporučené provětrávání čistým vzdu- řeny dostatečnou ochrannou vrstvou ještě vedení podle tabulky ZA.1N ČSN 33 2000- chem a tyto rozváděče mají krytí alespoň před montáží. -5-51 ed. 3 (tab. 17) IP44. Související normy Tab. 17. Výřez z Tabulky ZA.1 a ZA.1N ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 – podrobnosti k volbě a zřizování vedení Kód VV Výskyt korozivních nebo znečišťujících látek Charakteristiky požadované pro s ohledem na VV AF viz čl. 522.5 ČSN výběr a instalaci zařízení 33 2000-5-52 ed. 2:2012, AF1 zanedbatelný normální – ČSN EN 50086-1:1996 – Trubkové systé- AF2 atmosférický (např. v blízkosti chemických závodů, podle povahy substancí cementáren apod.) my pro elektrické instalace. Část 1: Vše- AF3 občasný nebo příležitostný (např. laboratoře tová- ochrana proti korozi podle specifi- Tab. 18. Značení odolnosti trubkových systémů ren a jiné laboratoře a místa, ve kterých se užívají kace pro zařízení pro elektrické instalace proti korozi uhlovodíky – garáže, kotelny apod.) AF4 trvalý (např. v chemických závodech) zařízení speciálně navržené podle Devátá číslice – odolnost kovových a kombi- povahy působících látek novaných trubkových systémů proti korozi nízká ochrana uvnitř a vně 1 střední ochrana uvnitř a vně 2 Pozn.: střední ochrana uvnitř, vysoká vně 3 Soupis nejčastěji se vyskytujících agre- AF4 vysoká ochrana uvnitř a vně 4 sivních chemických látek a vliv těchto lá- Ověřuje se, zda jsou v tomto prostředí tek na běžně užívané elektrotechnické mate- umístěna elektrická zařízení nutná z techno- obecné Požadavky + Z1:2004 – sleduj v ní riály byl uveden v informativní příloze NK2 logických důvodů, přičemž se zkoumá zda: Přílohu A a tam značení jejich odolnosti ČSN 33 2000-5-51:2000. V tomto prostředí – elektrické zařízení odolává extrémní ko- proti korozi – viz zde výřez z normy jako dostatečně odolné materiály byly v uvede- rozní agresivitě prostředí způsobené pří- tab. 18, né příloze označeny křížkem (+), použitelné tomnými agresivními látkami (plyny, pa- – ČSN EN 61386-1 ed. 2:2009 – Trubkové materiály tečkou (.) a materiály nepoužitelné rami, kapalinami, aerosoly, popř. spadem systémy pro vedení kabelů – Část 1: Vše- pomlčkou (–). Příloha rovněž uváděla dopo- pevných částic), obecné požadavky. ručené ochranné nátěry a jejich počet, jest- – je v případech, kdy odolnost materiálu Doporučené lhůty pravidelných revizí po- liže není použit způsob povrchové úpravy ko- v daném prostředí není dostačující, pro- dle Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3 – viz tab. 19. vovými povlaky. ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 již vedena dodatečná ochrana (pokovením, Autor má výhrady k tomu, co uvádí Příloha 2, tuto přílohu nemá! nátěrem apod.), popř. vytýká, na co zapomněla: 18 ELEKTRO 4/2014

výměna zkušeností Není důvod, aby revizní lhůta pro prosto- 4.1.1 Prostředí venkovní a s 4.1.2 Prostře- kaci mechanických podmínek podle jejich ry se zvýšenou korozní agresivitou – což od- dí pod přístřeškem v ČSN 33 0300, tříd s popisem jejich klasifikace lze dnes do- povídá VV třídy AF3 – bez rozlišení, zda jde – jeden rok pro AF4 jak pro vnitřní, tak hledat v identických Tabulkách 6 ČSN EN o vnitřní, nebo vnější prostor, byla tři roky i pro venkovní prostory, analogie s 3.2.6 60721-3-3 i v ČSN EN 60721-3-4. a současně pro venkovní prostory a/nebo Prostředí s extrémní korozní agresivitou Pozn.: pod přístřeškem s AF3 byla lhůta čtyři roky. v ČSN 33 0300. Autor připomíná to, co bylo již patrné Proto podle názoru autora budou lhůty: v Příloze C zrušené ČSN 33 2000-3 – viz – pět let pro AF1 ve vnitřním prostoru, analo- AG Ráz zde výřez z normy jako tab. 21. Třídy kla- gie s 3.1.1 Prostředí základní v ČSN 33 0300, Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakte- sifikace hodnocení z hlediska mechanické- – čtyři roky pro AF2 pro venkovní prostory, ristiky požadované pro výběr a instalaci zaří- ho namáhání mají podrobnější členění než analogie s 3.2.5 Prostředí se zvýšenou korozní zení podle tabulky ZA.1 a požadavky na pro- třídy VV pro rázy AG i vibrace AH. Pro ilu- agresivitou, 4.1.1 Prostředí venkovní a s 4.1.2 vedení podle tabulky ZA.1N ČSN 33 2000- straci je zde autorovo zvýrazněné srovnání Prostředí pod přístřeškem v ČSN 33 0300, -5-51 ed. 3 (tab. 20) s použitím výřezu z normy ČSN EN 60721- – tři roky pro AF3 jak pro vnitřní, tak i pro Hodnocení z hlediska mechanického na- -3-3 jako tab. 22. venkovní prostory, analogie s 3.2.5 Pro- máhání není již v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 Pro zvolený kód tohoto VV je nutné znát středí se zvýšenou korozní agresivitou, uvedeno, Přílohy C jsou prázdné! Klasifi- a v protokolu uvádět: – zdroje rázů a jejich charakteristiky (para- Tab. 19. Výřez z Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3 metry). a) Lhůty pravidelných revizí stanovené podle prostředí (viz ČSN 33 2000-3:1995, popř. další normy souboru ČSN 33 2000) Podmiňující vazby s VV Druh prostředí Třídy vnějších vlivů Revizní – CB – Provedení – konstrukce budovy, kon- (podle dříve platných ČSN) (podle ČSN 33 2000-3) lhůty krétně s třídami pro: v rocích – CB3 – Posun, studené, horké, vlhké, se přibližně AA1 až AA8 (kromě AA4) a vnitřní prostory 3 zvýšenou korozní agresivitou, s AB1 až AB7 (kromě AB5), AE4 až AE6, AF3, AK2, – CB4 – Poddajné nebo nestabilní v závis- prašné s prachem nehořla- AL2 losti na velikosti parametrů dané třídy me- vým, s biologickými škůdci chanických podmínek. venkovní, pod přístřeškem umístěné venku nebo pod přístřeškem (vně budovy – 4 může být AB2 a AB3, AB6 a AB8 + AD3 až AD5 i pro Požadavky na instalace podle tabulky ZA.1N výskyt vody z jiných zdrojů než z deště způsobený lid- Pro AG2 a AG3 (jsou shodné i pro AH2 ským faktorem a samotné zařízení, které je před přímými a AH3) se ověřuje, zda bylo zvoleno takové účinky deště buď chráněno, nebo je pro ně provedeno, provedení, umístění a zejména uložení elek- AF2, AF3, AN2 a AN3, AS1 až AS3 + ostatní vlivy podle místní situace, viz též např. PNE 33 0000-2) trických zařízení, aby vliv otřesů a vibrací ne- mohl narušit spolehlivou funkci a bezpečnost Tab. 20. Výřez z Tabulky ZA.1 a ZA.1N ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 zařízení, přitom se zkoumá, zda: Kód VV Ráz Charakteristiky požadované pro výběr – elektrická zařízení mají konstrukci dosta- a instalaci zařízení tečně odolnou proti vyskytujícím se otře- *) AG1 mírný (např. domácí zařízení apod.) normální sům (druhu a intenzi ty – vibrace, chvění, *) AG2 střední (běžné průmyslové provozy) použije se standardní průmyslové zařízení, rázy atd.), nebo se musí zajistit zesílená ochrana – nejsou používány stroje a přístroje s olejo- AG3 silný (těžké průmyslové provozy) zesílená ochrana *) *) Hodnocení z hlediska mechanického namáhání rázy a vibracemi (vlivy AG a AH), bylo uvedeno v Příloze C vou nebo jinou kapalinovou náplní; jejich zrušené ČSN 33 2000-3. použití se nedoporučuje, Tab. 21. Výřez z Přílohy C zrušené normy ČSN 33 2000-3 Příloha C (normativní) Hodnocení z hlediska mechanického namáhání Parametr prostředí Jednotky Třída AG1/AH1 AG2/AH2 AG3/AH3 3M1 3M2 3M3 3M4 3M5 3M6 3M7 3M8 4M1 4M2 4M3 4M4 4M5 4M6 4M7 4M8 pravidelné sinusové vibrace maximální výchylka mm 0,3 1,5 1,5 3,0 3,0 7,0 10 15 maximální zrychlení m/s 2 1 5 5 10 10 20 30 50 kmitočtový rozsah Hz 2–9 2–9 2–9 2–9 2–9 2–9 2–9 2–9 9–200 9–200 9–200 9–200 9–200 9–200 9–200 9–200 7DE 6URYQiQt WĜtG 99 $* D $+ V WĜtGDPL NODVLILNDFH PHFKDQLFNêFK SRGPtQHN SRGOH SN EN 60721-3-3 AG Mechanické podmínky – M AH 1 3M1 tato třída zahrnuje místa, kde je úroveň vibrací a úderů bezvýznamná 1 3M2 třída zahrnuje i místa s málo významnou úrovní vibrací, např. pro výrobky upevněné na lehkých konstrukcích vystavených zanedba- telným vibracím 1 3M3 třída zahrnuje i místa s málo významnou úrovní úderů, např. s údery přenášenými z míst lokálních výbuchů nebo pěchovacích prací, od bouchajících dveří atd. 2 3M4 třída zahrnuje i místa s významnou úrovní vibrací a úderů, např. přenášených ze strojů nebo z vozidel projíždějících v blízkosti atd. 2 3M5 třída zahrnuje i místa s vysokou úrovní úderů, např. poblíž těžkých strojů, transportérů atd. 2 3M6 třída zahrnuje i místa s vysokou úrovní vibrací, např. v těsné blízkosti těžkých strojů 3 3M7 třída zahrnuje i místa s velmi vysokou úrovní vibrací, např. pro výrobky umístěné přímo na strojích 3 3M8 třída zahrnuje i místa s extrémně vysokou úrovní vibrací, např. pro výrobky umístěné přímo na bucharech atd. Poznámka: Výběr odpovídající třídy závisí na konstrukci výrobku, jeho upevnění a intenzitě vibrací nebo úderů. ELEKTRO 4/2014 19

výměna zkušeností – přístroje, jisticí a měřicí přístroje jsou ké instalace – Část 2-2: Zvláštní požadav- Autor dále připomíná, že ve zmíněné Přílo- v provedení otřesuvzdorném, ky na úložné a protahovací elektroinstalač- ze C se na rozdíl od předchozích ČSN 33 0300 – vedení jsou uložena tak, aby otřesy ne- ní kanály určené pro montáž pod podlahu, počítalo s frekvencí již od 2 do 9 Hz a nad 9 způsobovaly přídavné namáhání vodičů, v rovině s podlahou nebo na podlahu, Hz do 200 Hz, s max. výchylkou od 0,3 mm zejména jader ve spojích; doporučuje se – ČSN EN 61386-1 ed. 2:2009 – Trubkové do 15 mm. Dnes již zrušená ČSN 33 2000-3 používat vodiče se slaněnými měděnými systémy pro vedení kabelů – Část 1: Vše- zavedla rozdělení do tří skupin jak pro rázy jádry, obecné požadavky. AG1 až AG3, tak i pro vibrace AH1 až AH3. – tuhé vodiče (pásy) jsou opatřeny pružný- Jak již bylo poukázáno, v ČSN 33 2000-5-51 mi spojkami, Doporučené lhůty pravidelných revizí ed. 2 i ed. 3 není hodnocení z hlediska mechanic- – všechny šroubové spoje (např. šroubo- po dle Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3 kého namáhání obsaženo a je třeba v tomto smě- vé svorky, upevňovací šrouby vík, rámů Autor má výhrady k tomu, co uvádí Pří- ru pracovat s Klasifikací mechanických podmí- apod.) jsou zajištěny proti samovolnému loha 2, popř. vytýká, na co zapomněla, viz nek podle jejich tříd podle uvedených Tabulek 6 uvolnění, např. vhodnou podložkou (pé- tab. 24. Pro AG2 se tam totiž nenašlo zařa- ČSN EN 60721-3-3 i v ČSN EN 60721-3-4. rovou, pojistnou vějířovitou, ozubenou, se závlačkou apod.), nebo jsou opatřeny dvě- Tab. 24. Výřez z Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3 ma maticemi nebo je u menších velikostí a) Lhůty pravidelných revizí stanovené podle prostředí (viz ČSN 33 2000-3:1995, popř. další spojů (do M4) provedeno zakápnutí mati- normy souboru ČSN 33 2000) ce barvou, Druh prostředí Třídy vnějších vlivů Revizní lhůty – způsob zajištění je zvolen podle druhu (podle dříve platných ČSN) (podle ČSN 33 2000-3) v rocích a velikosti zařízení, základní, normální normální, tj. AA4, AB4, AB5, XX1 pro vlivy 5 – v důležitých případech byly spoje ověřeny AC až AR (kromě AQ), BA1, BC1, BC2, BD1, odpovídající zkouškou, BE1, CA1, CB1; dále BA4, BA5 – světelné zdroje jsou otřesuvzdorné; svíti- s otřesy, pasivní s nebezpečím AG3, AH3, BE2, BE3 2 požáru nebo výbuchu dla se mají zavěšovat na pružné závěsy, – zářivková svítidla mají objímky zajištěny proti samovolnému uvolnění, zení. ČSN 33 1500 vycházela v přiřazová- Proto podle názoru autora budou lhůty: – rozváděče jsou v tomto prostředí umístěny ní revizních lhůt – viz její Tabulka 1, z teh- – dva roky pro AG3, analogie s 3.2.8 Pro- jen v nejnutnějších případech. dy používaného třídění druhů prostředí po- středí s otřesy v ČSN 33 0300, Podrobnosti k volbě a zřizování vede- dle ČSN 33 0300:1988, kdy v článku 3.2.8 – tři roky pro AG2, analogie s 3.2.8 Prostře- ní s ohledem na VV AG viz čl. 522.6 ČSN Prostředí s otřesy – viz zde výřez z této nor- dí s otřesy v ČSN 33 0300, 33 2000-5-52 ed. 2:2012. my jako tab. 25, nebyly uvedeny žádné je- – jinak pět let pro AG1, analogie s 3.1.1 Pro- středí základní v ČSN 33 0300. Související normy Tab. 25. Výřez čl. 3.2.8 z normy Pozn.: – ČSN 33 0340:1987 – Elektrotechnické ČSN 33 0300:1988 Vzhledem k charakteru působení tohoto předpisy. Ochranné kryty elektrických za- 3.2.8 Prostředí s otřesy je tam, kde je elek- VV se jeví tyto lhůty jako lhůty maximální a je řízení a předmětů, trické zařízení vystaveno mechanickému na provozovateli, aby péči o takto ohrožená – ČSN EN 50102:1997 (33 0335) – Stupně namáhání způsobenému otřesy, chvěním, zařízení neponechával jen na vykonávání sa- ochrany poskytované kryty elektrických za- vibracemi atd. motných pravidelných revizí. řízení proti vnějším mechanickým nárazům V konkrétních případech je nutno uvést (IKkód) + A1:1999 + Op.1:2004, kmitočty a amplitudy vyskytujících se otřesů AH Vibrace a vibrací, jejich charakter i to, s jakou pravi- – ČSN 34 7402:1999 – Pokyny pro používání delností se vyskytují. Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakte- nn kabelů a vodičů + Z1:2003 + Z2:2009, ristiky požadované pro výběr a instalaci zaří- – ČSN EN 50086-1:1996 – Trubkové systé- jich charakteristiky (frekvenční rozsah, am- zení podle tabulky ZA.1 a požadavky na pro- my pro elektrické instalace. Část 1: Všeo- plituda apod.), jako tomu bylo v normativní vedení podle tabulky ZA.1N ČSN 33 2000- becné požadavky + Z1:2004 – sleduj v ní Příloze C, dnes již zrušené ČSN 33 2000- -5-51 ed. 3 (tab. 27). Přílohu A a tam značení odolnosti proti ná- -3:1995. Ve vleku toho následovala i změna Pro zvolený kód tohoto VV je nutné znát a razu – viz zde výřez z normy jako tab. 23, Z3 ČSN 33 1500. v protokolu uvádět: Autor však upozorňuje na to, že v před- – zdroje vibrací a jejich charakteristiky (pa- Tab. 23. Značení odolnosti trubkových systémů cházejícím vydání ČSN 33 0300 z roku 1978 rametry). pro elektrické instalace proti nárazu je jako jedno z kritérií uvedena frekvence Druhá číslice – odolnost proti rázu vznikajících otřesů, chvění a vibrací vyšší Podmiňující vazby s VV velmi nízká rázová pevnost 1 nízká rázová pevnost 2 než 10 Hz a s amplitudou nad 0,35 mm, viz – CB – Provedení – konstrukce budovy, kon- střední rázová pevnost 3 zde výřez z této normy jako tab. 26. krétně s třídami: vysoká rázová pevnost 4 – CB3 – Posun, velmi vysoká rázová pevnost 5 Tab. 26. Výřez čl. 3.2.8 z normy – CB4 – Poddajné nebo nestabilní v zá- ČSN 33 0300:1978 vislosti na velikosti parametrů dané tří- – ČSN EN 50085-1 ed. 2:2006 – Úložné 3.2.8 Prostředí s otřesy je tam, kde je elektric- dy mechanických podmínek. a protahovací elektroinstalační kanály pro ké zařízení vystaveno mechanickému namáhá- elektrické instalace – Část 1: Všeobecné ní způsobenému otřesy, chvěním, vibracemi Požadavky na instalace podle tabulky ZA.1N požadavky, atd., přičemž vznikají kmitočty vyšší než 10 Hz Pro AH2 a AH3 jsou požadavky shodné – ČSN EN 50085-2-1:2007 – Úložné a pro- s amplitudou vyšší než 0,35 mm vlivem chvění s požadavky pro AG2 a AG3. tahovací elektroinstalační kanály pro elek- podkladu nebo nárazy zvukových aj. vln; v konkrétních případech je nutno uvést rozsah trické instalace – Část 2-1: Úložné a pro- kmitočtů a amplitud, které otřesy, vibrace Související normy tahovací elektroinstalační kanály určené apod. způsobují, jejich pravidelnost, charak- Stejné jako pro AG. pro montáž na stěny a stropy, ter apod. Pro elektrická zařízení kolejových Podrobnosti k volbě a zřizování vede- – ČSN EN 50085-2-2:2009 – Úložné a prota- a elektrických silničních vozidel se používají ní s ohledem na VV AH viz čl. 522.7 ČSN hovací elektroinstalační kanály pro elektric- kritéria uvedená v ČSN 34 1510. 33 2000-5-52 ed. 2:2012. 20 ELEKTRO 4/2014

výměna zkušeností Doporučené lhůty pravidelných revizí – tři roky pro AH2, analogie s 3.2.8 Prostře- AJ Ostatní mechanická namáhání podle Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3 dí s otřesy v ČSN 33 0300:1988, Autor má výhrady k tomu, co uvádí Přílo- – jinak pět let pro AH1, analogie s 3.1.1 Pro- Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakte- ha 2, popř. vytýká, na co zapomněla, viz tab. 28. středí základní v ČSN 33 0300. ristiky požadované pro výběr a instalaci zaří- Pro AH2 se tam, rovněž jako pro AG2, Pozn.: zení podle tabulky ZA.1 a požadavky na pro- totiž nenašlo zařazení. Sleduj předcházející Vzhledem k charakteru působení tohoto vedení podle tabulky ZA.1N ČSN 33 2000- upozornění a připomínku k AG2. VV se jeví tyto lhůty jako lhůty maximální a je -5-51 ed. 3 Proto podle názoru autora budou lhůty: na provozovateli, aby péči o takto ohrožená K charakteristikám požadovaným pro vý- – dva roky pro AH3, analogie s 3.2.8 Pro- zařízení neponechával jen na vykonávání sa- běr a instalaci zařízení tabulka ZA.1 uvádí, že středí s otřesy v ČSN 33 0300:1988, motných pravidelných revizí. se připravují. Požadavky na provedení podle tabulky ZA.1N norma neuvádí. Při projekto- Tab. 27. Výřez z Tabulky ZA.1 a ZA.1N ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 vání stejně jako při vykonávání revizí elek- Kód VV Vibrace Charakteristiky požadované pro výběr trických instalací je třeba u tohoto VV dodr- a instalaci zařízení žet a ověřovat obecné požadavky podle pří- AH1 mírné *) normální slušných oddílů konkrétní části souboru norem *) AH2 střední (běžné průmyslové podmínky) zvlášť navržená zařízení nebo speciální řady ČSN 33 2000, včetně norem s ním anebo úprava s některou jeho povahou souvisejících. *) AH3 silné (v těžkých průmyslových provo- zvlášť navržená zařízení nebo speciální Podrobnosti k volbě a zřizování vede- zech) úprava ní s ohledem na VV AJ viz čl. 522.8 ČSN *) O hodnocení z hlediska mechanického namáhání vibracemi (vliv AH) platí rovněž to, co bylo uvedeno u VV AG. 33 2000-5-52 ed. 2:2012. Doporučené lhůty pravidelných revizí pod- Tab. 28. Výřez z Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3 le Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3 norma neuvádí. a) Lhůty pravidelných revizí stanovené podle prostředí (viz ČSN 33 2000-3:1995, popř. další Čtvrtá část seriálu bude o následujících normy souboru ČSN 33 2000) povahách činitelů prostředí: Druh prostředí Třídy vnějších vlivů Revizní lhůty AK – Výskyt rostlinstva nebo plísní, AL (podle dříve platných ČSN) (podle ČSN 33 2000-3) v rocích – Výskyt živočichů, AM – Elektromagnetic- základní, normální normální, tj. AA4, AB4, AB5, XX1 pro vlivy 5 ká, elektrostatická nebo ionizující působe- AC až AR (kromě AQ), BA1, BC1, BC2, BD1, BE1, ní, AN – Sluneční záření, AP – Seizmické CA1, CB1; dále BA4, BA5 účinky, AQ – Bouřková činnost, AR – Po- s otřesy, pasivní s nebezpečím AG3, AH3, BE2, BE3 2 hyb vzduchu a AS – Vítr. požáru nebo výbuchu (pokračování) Stereo pro nedoslýchavé Problémy se sluchem trápí v České repub- naslouchadly. Ta jsou proto vybavena mini- mohou přijímaný zvuk zesilovat v podstatě lice zhruba pět procent obyvatelstva. Za- aturními bezdrátovými systémy, s jejichž po- tak, jak ho slyší zdraví lidé. Ozve-li se např. tímco dříve tento neduh sužoval spíše starší mocí jsou neustále ve vzájemném kontaktu. z levé strany hlasitější zvuk, systém ho zesí- ročníky, dnes ordinace plní stále více nedo- lí více v levém naslouchadle slýchavých mladých lidí. Rodiče současných a jeho nositel může lépe určit žáků a studentů tak mají často lepší sluch směr, ze kterého přichází. než jejich ratolesti. Poslech hlasité hudby Díky miniaturním bez- a celkově větší akustický smog, působící na drátovým technologiím se sluch dětí v podstatě od narození, zkrátka mohou pomocí technologie není pro uši to pravé. Blue tooth napojit např. na mobilní telefon, počítač či Nejčastějším řešením problému s nedoslý- v podstatě jakékoliv multi- chavostí jsou naslouchadla. Na první pohled mediální zařízení. Zvukové jde o relativně jednoduché zařízení, které při- signály jsou přenášeny pří- jímá zvuky z okolí a zesílené je posílá dále do mo do naslouchadel, a vý- zvukovodu. Vědci společnosti Siemens však sledný zvuk je tak výrazně tento základní koncept již dlouhá léta upra- čistší. Jeho intenzitu totiž lze vují, a tak nejmodernější naslouchadla umějí regulovat na ovladači, aniž reprodukovat i stereofonický zvuk. Jednodu- by byly zesíleny nežádoucí še řečeno, pacienti mohou opět plnohodnotně okolní zvuky. Naslouchadlo slyšet oběma ušima, což zdraví lidé považu- S malým dálkovým ovladačem se z naslouchadel stává v podstatě však stále plní svoji funk- malé multimediální zařízení; díky technologii Bluetooth se mohou jí za naprostou samozřejmost. Stereofonic- připojit např. k počítači či mobilnímu telefonu, jehož zvukový signál ci a jeho nositel je neustále ká naslouchadla vycházejí přímo z fyziolo- lze ovladačem jednoduše nastavovat v kontaktu s okolím. Naslou- gie lidského sluchu a poskytují výrazně lepší chadlo může být stejně tak kvalitu zvuku. Celý systém je ovšem z tech- I přes malé velikosti a poměrně velké obje- využito i k telefonování – hovory jsou do něj nického hlediska značně komplikovaný a vy- my zpracovávaných dat dokážou nasloucha- jednoduše přímo přesměrovány. žaduje vzájemnou komunikaci mezi oběma dla zvuk upravit v reálném čase. Díky tomu [Innovation News. Siemens.] ELEKTRO 4/2014 21

výměna zkušeností Vnější vlivy z pohledu soudního znalce (4. část – 1. díl) aneb K čemu je protokol o určení vnějších vlivů Ing. Jaroslav Melen, soudní znalec z oboru bezpečnosti práce se specializací v elektrotechnice K čemu je a má být projektantům, montážním technikům a revizním technikům protokol 3. Elektrická zařízení mají stupeň ochrany o určení vnějších vlivů, jimž jsou anebo mají být vystavena elektrická zařízení, a co by o tom krytem IP44; nižší jen v případech zvláš- také mohli, když ne měli, vědět „bezpečnostní a požární technik“? tě odůvodněných. Zdůvodnění požadav- ku přípustnosti nižšího nebo vyššího krytí Třetí část příspěvku věnovaná kategorii Pozn.: musí být uvedeno v protokolu. vnějších vlivů A, tj. vnějším činitelům prostře- Je třeba rozlišovat mezi škodlivým růstem 4. Vedení jsou přednostně kabelová s hlad- dí, byla věnována povahám činitelů prostředí: rostlin a podmínkami pro výskyt plísní. kými povrchy a jsou uložena tak, aby je AC – Nadmořská výška, AD – Výskyt Srovnej s ČSN EN 60721-3-3, resp. s ČSN bylo možné pravidelně kontrolovat, popř. vody, AE – Výskyt cizích pevných těles, EN 60721-3-4, které počítají, v rámci biolo- opatřovat potřebnými nátěry nebo nástři- AF – Výskyt korozivních nebo znečišťujících gických podmínek a činitele prostředí FLORA, ky (fungicidy, pesticidy apod.). látek, AG – Ráz, AH – Vibrace a AJ – Ostat- s přítomností nejen rostlin a plísní, ale také 5. Jestliže nejsou použity kabely s hladkými ní mechanická namáhání. hub. kovovými obaly, musí být kabely v ocelo- Z kategorie vnějších vlivů A pojednává vých trubkách v utěsněné soustavě se stup- tato čtvrtá část o následujících povahách těch- Podmiňující vazby s VV: něm ochrany krytem IP44. to činitelů prostředí: – AE – Výskyt cizích pevných těles, kon- AK – Výskyt rostlinstva nebo plísní, AL – krétně s třídami 2 až 6, Související normy: Výskyt živočichů, AM – Elektromagnetic- – AF – Výskyt korozivních nebo znečišťují- – podrobnosti k volbě a zřizování vedení ká, elektrostatická nebo ionizující působe- cích látek (při možném použití fungicidů, s ohledem na VV AK viz čl. 522.9 ČSN ní, AN – Sluneční záření, AP – Seizmické pesticidů apod.), konkrétně s jeho třídami 33 2000-5-52 ed. 2:2012, účinky, AQ – Bouřková činnost, AR – Po- 2 až 4. – ČSN 33 2350:1982 – Elektrotechnické hyb vzduchu a AS – Vítr. Požadavky na instalace pro AK2 podle předpisy. Předpisy pro elektrická zařízení Každý vnější vliv, dále opět ve zkratce VV, tabulky ZA.1N jsou shodné s požadavky pro ve ztížených klimatických podmínkách, i s jeho třídami je rovněž uváděn spolu s po- AL2. – ČSN 33 2000-7-705 ed. 2:2007 – Elektric- známkami autora popisem v těchto částech: Ověřuje se, zda: ké instalace nízkého napětí – Část 7-705: – kód vnějšího vlivu dané třídy, charakte- 1. Elektrická zařízení jsou provedena tak, aby Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních ob- ristiky požadované pro výběr a instalaci bylo zabráněno pronikání hmyzu a drob- jektech – Zemědělská a zahradnická zaří- zařízení podle tabulky ZA.1 a požadavky ných živočichů k živým částem, které jsou zení. na provedení podle tabulky ZA.1N ČSN důležité pro bezpečnost a funkci elektric- 33 2000-5-51 ed. 3, kého zařízení. Doporučené lhůty pravidelných revizí – co je nutné pro zvolený kód VV znát 2. Elektrická zařízení jsou rovněž chráněna podle Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3: a v protokolu uvádět, proti biologicko-chemickým vlivům pří- Tři roky pro AK2 – analogie s 3.2.9 Pro- – jaké s tímto VV existují podmiňující vaz- tomných organismů. středí s biologickými škůdci v ČSN 33 0300. by na jiné VV, – jaké existují požadavky na instalace s tím- Tab. 1. Výřez z tabulky ZA.1 a ZA.1N normy ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 to VV, – jaké normy na instalace souvisejí s tímto Kód VV Výskyt rostlinstva nebo plísní Charakteristiky požadované pro výběr a instalaci zařízení VV, AK1 bez nebezpečí normální – jaké lhůty pravidelných revizí instalací AK2 nebezpečný zvláštní ochrana jako: podle daného VV doporučuje Příloha 2 – přiměřený stupeň ochrany před pronikáním cizích ČSN 33 1500/Z3. pevných těles – viz VV AE – zvláštní materiály nebo ochranné nátěry krytů AK Výskyt rostlinstva nebo plísní – úpravy vylučující přítomnost flóry v daném prostoru Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakte- Tab. 2. Výřez z tabulky ZA.1 a ZA.1N normy ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 ristiky požadované pro výběr a instalaci zaří- Kód VV Výskyt živočichů Charakteristiky požadované pro výběr a instalaci zařízení zení podle tabulky ZA.1 a požadavky na pro- AL1 bez nebezpečí normální vedení podle tabulky ZA.1N ČSN 33 2000- AL2 nebezpečný ochrana může zahrnovat: -5-51 ed. 3 (tab. 1) – přiměřený stupeň ochrany před pronikáním cizích pevných těles Pro zvolený kód tohoto VV je nutné znát – viz VV AE – dostatečnou mechanickou odolnost – viz VV AG a v protokolu uvádět: – opatření na vyloučení fauny z daného prostoru (jako je čistota – specifikaci místních podmínek, pokud jde nebo použití pesticidů) o povahu rostlin a plísní. – zvláštní zařízení nebo ochranné nátěry krytů ELEKTRO 5/2014 15

výměna zkušeností Pět let pro AK1 – analogie s 3.1.1 Pro- Pozor! vedení podle tabulky ZA.1N ČSN 33 2000- středí základní v ČSN 33 0300. Poznámka N1 k čl. 62.2.1 ČSN 33 2000- -5-51 ed. 3 (tab. 3) Pozor! -6:2007 uvádí, bez ohledu na specifikaci ob- Pro zvolený kód tohoto VV je nutné znát Poznámka N1 k čl. 62.2.1 ČSN 33 2000- jektů – prostorů zemědělských a/nebo zahrad- a v protokolu uvádět: -6:2007 uvádí, bez ohledu na specifikaci ob- nických zařízení a s tím případné určení VV – důvody pro zařazení – volbu příslušné třídy jektů – prostorů zemědělských a/nebo zahrad- AL1, doporučenou lhůtu pravidelných revi- VV, např. u AM1 specifikaci harmonických nických zařízení a s tím případné určení VV zí pro elektrické instalace provedené v těchto proudů a jejich zdrojů – elektrických spotře- AK 1, doporučenou lhůtu pravidelných revi- objektech a prostorech podle ČSN 33 2000- bičů (nejen těch, jež mají být pevně připoje- zí pro elektrické instalace provedené v těchto -7-705 – tři roky. ny), pro které se navrhuje instalace (nebo je objektech a prostorech podle ČSN 33 2000- Názor autora: Toto zpřísnění by bylo i pro již s nimi provozována), stejně tak jako dal- -7-705 – tři roky. AL1 neodůvodněné. ších zdrojů ovlivňujících EMC, včetně opat- Pozn. autora: toto zpřísnění by bylo pro ření pro eliminaci jejich negativního vlivu. AK1 neodůvodněné. AM Elektromagnetická, elektrostatická nebo ionizující působení Podmiňující vazby s VV: AL Výskyt živočichů Jestliže jsou za cizí zdroje iniciace výbuš- 17) Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakte- ných směsí považovány mj. : Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakte- ristiky požadované pro výběr a instalaci zaří- – rozptylové elektrické proudy, katodová ristiky požadované pro výběr a instalaci zaří- zení podle tabulky ZA.1 a požadavky na pro- ochrana proti korozi, zení podle tabulky ZA.1 a požadavky na pro- vedení podle tabulky ZA.1N ČSN 33 2000- Tab. 3. Výřez z tabulky ZA.1 a ZA.1N normy ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 -5-51 ed. 3 (tab. 2). Kód VV Vnější vliv Charakteristiky požadované pro Odkazy Pro zvolený kód tohoto VV je nutné znát výběr a instalaci zařízení a v protokolu uvádět: AM Elektromagnetická, elektrosta- 1) – specifikaci místních podmínek a povahu tická nebo ionizující působení možného výskytu živočichů. Elektromagnetické jevy s níz- kou frekvencí, šířené vedením Pozn.: indukcí nebo vyzařováním Norma hovoří o malých živočiších, včetně Harmonické, meziharmonické hmyzu a ptáků, ale s uplatněním tohoto VV je AM-1-1 kontrolovaná úroveň 2) musí se zabezpečit, aby se kontrolova- třeba počítat nejen v zemědělských objektech, AM-1-2 normální úroveň 3) ná úroveň nezhoršila (zvláštní opatření ale i v zoologických zahradách. AM-1-3 vysoká úroveň 4) v instalaci, například filtry) Signální napětí Podmiňující vazby s VV: AM-2-1 kontrolovaná úroveň 5) možnost: blokovací obvody – AE – Výskyt cizích pevných těles, kon- AM-2-2 střední úroveň 5) žádné dodatečné požadavky krétně s třídami 2 až 6, AM-2-3 vysoká úroveň zvláštní opatření – AF – Výskyt korozivních nebo znečišťují- Změny amplitudy napětí cích látek, konkrétně s třídami 2 až 4, AM-3-1 kontrolovaná úroveň např. kontrola u UPS – AG – Ráz, konkrétně s jeho třídami 2 a 3, AM-3-2 normální úroveň podle zejména v zoologických zahradách. IEC 60364-4-444 6) Požadavky na instalace pro AL2 podle ta- AM-4 Neustálené napětí podle bulky ZA.1N jsou shodné s AK2. Ověřují se EN 61 000-2-2 7) proto shodné požadavky pro VV AK2. AM-5 Změny kmitočtu ±1 Hz v souladu s EN 61000-2-2:2002 AM-6 Indukované napětí nízkého Související normy: kmitočtu – podrobnosti k volbě a zřizování vedení bez klasifikace vysoká odolnost systému dálkového IEC 60364-4-444 s ohledem na VV AL viz čl. 522.10 ČSN ovládání a kontrolních přístrojů 33 2000-5-52 ed. 2:2012, AM-7 Stejnosměrný proud v obvo- – ČSN 33 2350:1982 – Elektrotechnické dech střídavého proudu předpisy. Předpisy pro elektrická zařízení bez klasifikace opatření proti omezení jejich přítom- ve ztížených klimatických podmínkách, nosti v úrovni a čase v zařízeních vy- – ČSN 33 2000-7-705 ed. 2:2007 – Elektrické užívajících proud nebo v jejich blízkosti instalace nízkého napětí – Část 7-705: Za- Vyzařovaná magnetická pole řízení jednoúčelová a ve zvláštních objek- AM-8-1 střední úroveň normální úroveň 2 8) tech – Zemědělská a zahradnická zařízení, EN 61000-4-8 – ČSN EN 50086-1:1996 – Trubkové systé- AM-8-2 vysoká úroveň ochrana vhodnými opatřeními, např. úroveň 4 EN 61000-4-8 užitím clony anebo separace my pro elektrické instalace. Část 1: Vše- Elektrická pole obecné požadavky, AM-9-1 zanedbatelná úroveň normální – ČSN EN 50085-1 ed. 2:2006 – Úložné AM-9-2 střední úroveň IEC/TR 61000-2-5 9) a protahovací elektroinstalační kanály pro AM-9-3 vysoká úroveň IEC/TR 61000-2-5 elektrické instalace – Část 1: Všeobecné AM-9-4 velmi vysoká úroveň IEC/TR 61000-2-5 požadavky. Elektromagnetické jevy s vyso- kou frekvencí šířené vedením, Doporučené lhůty pravidelných revizí indukcí nebo vyzařováním podle Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3: (stálé nebo přechodné) Tři roky pro AL2 – analogie s 3.2.9 Pro- Indukované oscilující napětí středí s biologickými škůdci v ČSN 33 0300. nebo proudy Pět let pro AL1 – analogie s 3.1.1 Prostře- 17) Sleduj novou ČSN EN 1127-1 ed. 2: 2012 – Výbušná prostředí – Zamezení a ochrana proti výbuchu – dí základní v ČSN 33 0300. Část 1: Základní koncepce a metodika. 16 ELEKTRO 5/2014

výměna zkušeností (pokračování tab. 3) – statická elektřina, AM-21 bez třídění normální EN 61000-4-6 10) – úder blesku, Šířené vedením, jednosměrně – vysokofrekvenční elektromagnetické vlny 12 vedené v časovém měřítku od 10 do 3·10 Hz, 4 nanosekund – elektromagnetické vlny od 3·10 do 11 AM-22-1 zanedbatelná úroveň ochranná opatření nezbytná úroveň 1 3·10 Hz, 15 EN 61000-4-4 11) rozhodně pro AM8, AM25 a AM31 s: AM-22-2 střední úroveň ochranná opatření nezbytná úroveň 2 EN 61000-4-4 – BE3N1 – Nebezpečí výbuchu hořlavých AM-22-3 vysoká úroveň normální zařízení úroveň 3 prachů, EN 61000-4-4 – BE3N2 – Nebezpečí výbuchu hořlavých AM-22-4 velmi vysoká úroveň vysoce odolné zařízení úroveň 4 plynů a par. EN 61000-4-4 Šířené vedením, jednosměrně AQ Bouřková činnost vedené v časovém měřítku milisekund nebo mikrosekund Požadavky na provedení tabulka ZA.1N ne- AM-23-1 kontrolovaná úroveň odolnost zařízení proti přechodným uvádí. AM-23-2 střední úroveň přepětím a ochranné prostředky zvo- IEC 60364-4-44 Při projektování stejně jako při provádění AM-23-3 vysoká úroveň lené s ohledem na Un napájecí sítě a na IEC 60364-4-44 revizí elektrických instalací je třeba u tohoto kategorii odolnosti proti přepětí podle IEC 60364-4-44 ed. 2 12) VV dodržet a ověřovat obecné požadavky pod- Oscilační přechodové jevy le příslušných oddílů konkrétní části souboru šířené vedením norem řady ČSN 33 2000, včetně norem s ním AM-24-1 střední úroveň EN 61000-4-12 13) a nebo s některou jeho povahou souvisejících. AM-24-2 vysoká úroveň EN 60255-22-1 14) Jevy vyzařované s vysokou Související normy: frekvencí – ČSN 33 2030:2004 – Elektrostatika – AM-25-1 zanedbatelná úroveň úroveň 1 Směrnice pro vyloučení nebezpečí od sta- EN 61000-4-3 15) tické elektřiny, AM-25-2 střední úroveň normální úroveň 2 – ČSN 33 2040:1993 – Elektrotechnické EN 61000-4-3 AM-25-3 vysoká úroveň zvýšená odolnost úroveň 3 předpisy. Ochrana před účinky elektro- EN 61000-4-3 magnetického pole 50 Hz v pásmu vlivu Elektrostatické výboje zařízení elektrizační soustavy, AM-31-1 nízká úroveň normální úroveň 1 – ČSN 33 2000-4-443 ed. 2:2007 – Elek- EN 61000-4-2 16) trické instalace budov – Část 4-44: Bez- AM-31-2 střední úroveň normální úroveň 2 pečnost – Ochrana před rušivým napětím EN 61000-4-2 a elektromagnetickým rušením – Kapitola AM-31-3 vysoká úroveň normální úroveň 3 443: Ochrana proti atmosférickým nebo EN 61000-4-2 spínacím přepětím, AM-31-4 velmi vysoká úroveň vyztužení úroveň 4 – ČSN 33 2000-4-444:2011 – Elektrické in- EN 61000-4-2 stalace nízkého napětí – Část 4-444: Bez- Ionizace pečnost – Ochrana před napěťovým a elek- AM-41-1 bez třídění speciální ochrana jako: tromagnetickým rušením, – vzdálenost od zdroje – vložení clon, kryty ze spec. materiálů – ČSN 33 2000-5-52 ed. 2:2012 – Elektric- ké instalace nízkého napětí – Část 5-52: 1) Odkaz na soubor IEC 61000-2:2002 a soubor EN 61000-4 v ed. 2 již v ed. 3 chybí. 2) Nižší, než je uvedeno v tabulce 1 EN 61000-2-2 – srovnej s ČSN EN 61000-2-2:2003 Elektromagnetická kompa- Výběr a stavba elektrických zařízení – tibilita (EMC) – Část 2-2: Prostředí – kompatibilní úrovně pro nízkofrekvenční rušení šířené vedením a signály Elektrická vedení, sleduj v ní upozorně- ve veřejných rozvodných sítích nízkého napětí. 3) Podle Tabulky 1 EN 61000-2-2:2002 – srovnej s ČSN EN 610000-2-2:2003. ní na normativní Přílohu E – Účinky har- 4) Místně vyšší, než je uvedeno v tabulce EN 61000-2-2:2002 – srovnej s ČSN EN 61000-2-2:2003. monických proudů na vyvážené trojfázo- 5) Nižší, než je uvedeno dále. Odkaz na IEC/TR 61000-2-2 – srovnej s ČSN IEC 1000-2-1:1993 – Elektromagnetická vé sítě, kompatibilita (EMC). Část 2: Prostředí. Díl 1: Popis prostředí – elektromagnetické prostředí pro nízkofrekvenční rušení šířené vedením a signály ve veřejných rozvodných sítích a s ČSN EN 61000-2-2:2003. – ČSN 33 2000-5-534:2009 – Elektrické in- 6) V IEC existuje zatím P-IEC 60364-4-444 ed. 1.0 – Electrical installations of buildings – Part. 4: Protection for stalace nízkého napětí – Část 5-53: Výběr safety – Section 444: protection against electromagnetic interferences (EMI) in installations of buildings – nahradí IEC 60364-4-44 ed. 1.0 (2001-08) – do ČSN dosud nezavedena. a stavba elektrických zařízení – Odpojová- 7) Do ČSN zavedena jako ČSN EN 61000-2-2:2003. ní, spínání a řízení – Oddíl 534: Přepěťová 8) Do ČSN zavedena jako ČSN EN 61000-4-8:1996 – Elektromagnetická kompatibilita (EMC). Část 4: Zkušební a měřicí techniky. Oddíl 8: Magnetické pole síťového kmitočtu – zkouška odolnosti. – Základní norma EMC ochranná zařízení, (IEC 1000-4-8:1993) byla zrušena k 1. 2. 2013 – již dnes je ed. 2:2010 – Elektromagnetická kompatibilita (EMC) – – ČSN 33 2000-7-712:2006 – Elektrické in- Část 4-8: Zkušební a měřicí technika – magnetické pole síťového kmitočtu – zkouška odolnosti. 9) IEC/TR 61000-2-5 je v ed. 2.0 – Electromagnetic compatibility (EMC) – Part 2-5: Environment – Description and stalace budov – Část 7-712: Zařízení jed- classification of electromagnetic environments – do ČSN nezavedena. noúčelová a ve zvláštních objektech – So- 10) Do ČSN zavedena jako ČSN EN 61000-4-6 ed. 3:2009 – Elektromagnetická kompatibilita (EMC) – Část 4-6: lární fotovoltaické (PV) napájecí systémy, Zkušební a měřicí technika – Odolnost proti rušením šířeným vedením, indukovaným vysokofrekvenčními poli. 11) Do ČSN zavedena ČSN EN 61000-4-4 ed. 2:2009 – Elektromagnetická kompatibilita (EMC) – Část 4-4: Zkušební – ČSN EN 50050 ed. 2:2007 – Nevýbušná a měřicí technika – Rychlé elektrické přechodné jevy/skupiny impulzů – Zkouška odolnosti + A1:2010 + Opr. 1:2007 + elektrická zařízení. Elektrostatické ruční + Opr. 2:2008. 12) Low-voltage electrical installations – Oart 4-44: Protection for safety – Protection against voltage disturbances stříkací zařízení, and electromagnetic disturbances – do ČSN dosud nezavedena. – ČSN EN 50059:1994 – Elektrostatické ruč- 13) Do ČSN zavedena v ČSN EN 61000-4-12 ed. 2:2007 – Elektromagnetická kompatibilita (EMC) – Část 4-12: Zkušební a měřicí technika – Tlumená sinusová vlna – Zkouška odolnosti. ní stříkací zařízení pro nanášení nehořla- 14) Do ČSN zavedena jako ČSN EN 60255-22-1 ed. 2:2008 – Měřicí relé a ochranná zařízení – Část 22-1: Zkoušky vých látek, elektrickým rušením – Zkoušky odolnosti skupině impulzů o kmitočtu 1 MHz. 15) – ČSN EN 50174-2 ed. 2:2010 – Informační Do ČSN zavedena jako ČSN EN 61000-4-3 ed. 2:2003 – Elektromagnetická kompatibilita (EMC) – Část 4-3: Zkušební a měřicí technika – Vyzařované vysokofrekvenční elektromagnetické pole – Zkouška odolnosti + technologie – Instalace kabelových rozvo- + A1:2008 + A2:2011 + Z1:2010. 16) dů – Část 2: Projektová příprava a výstav- Do ČSN zavedena jako ČSN EN 61000-4-2 ed. 2:2009 – Elektromagnetická kompatibilita (EMC) – Část 4-2: Zkušební a měřicí technika – Elektrostatický výboj – Zkouška odolnosti. ba v budovách, ELEKTRO 5/2014 17

výměna zkušeností – ČSN EN 50176 ed. 2:2010 – Stabilní elek- pečnost komunikačních systémů s optický- – ČSN EN 61000-4-6 ed. 3:2009 – Elek- trostatické zařízení pro nanášení hořlavých mi vlákny (OFCS) + A1 + A2 + Z1, tromagnetická kompatibilita (EMC) – tekutých nátěrových hmot – Bezpečnostní – ČSN EN 60825-4 ed. 2:2007 – Bezpečnost Část 4-6: Zkušební a měřicí technika – požadavky, laserových zařízení – Část 4: Ochranné Odolnost proti rušením šířeným vedením, – ČSN EN 50177 ed. 2:2007 – Automatická kryty laserů + A1:2003 + A2:2004, indukovaným vysokofrekvenčními poli, elektrostatická stříkací pracoviště pro na- – ČSN EN 60825-12:2005 – Bezpečnost la- – ČSN IEC 61000-1-2:2002 – Elektromag- nášení hořlavých práškových povlakových serových zařízení – Část 12: Bezpečnost netická kompatibilita (EMC) – Část 1-2: materiálů – Pozor – datum zrušení: 1. 9. systémů prostorové optické komunikace Všeobecně – Metodika pro dosažení funkč- 2012, jako náhrada: užívaných pro přenos informací, ní bezpečnosti elektrického a elektronické- – ČSN EN 50177 ed. 3:2010 – Stabilní elek- – ČSN EN 60950-1 ed. 2:2006 – Zařízení ho zařízení s ohledem na elektromagnetic- trostatické zařízení pro nanášení hořlavých informační technologie – Bezpečnost – ké jevy, práškových nátěrových hmot – Bezpečnost- Část 1: Všeobecné požadavky + A1 + A11 – ČSN EN 61000-3-2 ed. 3:2006 – Elek- ní požadavky, + A12 + Opr. 1, tromagnetická kompatibilita (EMC) – – ČSN EN 50178:1999 – Elektronická zaří- – ČSN EN 61000-2-2:2003 – Elektromagne- Část 3-2: Meze – Meze pro emise harmo- zení pro použití ve výkonových instalacích, tická kompatibilita (EMC) – Část 2-2: Pro- nického proudu (zařízení se vstupním fázo- – ČSN EN 50310 ed. 3:2011 – Použití spo- středí – Kompatibilní úrovně pro nízkofre- vým proudem do 16 A včetně) + A1 + A2, lečné soustavy pospojování a zemnění kvenční rušení šířené vedením a signály ve – ČSN IEC 1000-2-1:1993 – Elektromagne- v budovách vybavených zařízením infor- veřejných rozvodných sítích nízkého napětí, tická kompatibilita (EMC) – Část 2: Pro- mační technologie, – ČSN EN 61000-3-2 ed. 3:2006 – Elektro- středí – Díl 1: Popis prostředí – elektro- – ČSN EN 60071-1 ed. 2:2006 – Koordinace magnetická kompatibilita (EMC) – Část magnetické prostředí pro nízkofrekvenční izolace – Část 1: Definice, principy a pra- 3-2: Meze – Meze pro emise proudu har- rušení šířené vedením a signály ve veřej- vidla, monických (zařízení se vstupním fázovým ných rozvodných sítích + Opr. 1, – ČSN EN 60519-3 ed. 2:2006 – Bezpečnost proudem ≤ 16 A), – ČSN IEC 61000-1-2:2002 – Elektromag- u elektrotepelných zařízení – Část 3: Zvlášt- – ČSN EN 61000-3-3:ed. 2:2009 – Elektro- netická kompatibilita (EMC) – Část 1-2: ní požadavky na indukční a kondukční ohří- magnetická kompatibilita (EMC) – Část Všeobecně – Metodika pro dosažení funkč- vací zařízení a indukční tavicí zařízení, 3-3: Meze – Omezování změn napětí, ko- ní bezpečnosti elektrického a elektronické- – ČSN EN 60519-6 ed.2:2011 – Bezpečnost lísání napětí a flikru v rozvodných sítích ho zařízení s ohledem na elektromagnetic- u elektrotepelných zařízení – Část 6: Tech- nízkého napětí pro zařízení se jmenovitým ké jevy, nické požadavky na bezpečnost průmyslo- fázovým proudem ≤ 16 A, které není před- – ČSN IEC 61000-3-4:2002 – Elektromag- vých mikrovlnných ohřívacích zařízení, mětem podmíněného připojení, netická kompatibilita (EMC) – Část 3-4: – ČSN EN 60519-9 ed. 2:2006 – Bezpeč- – ČSN IEC 61000-3-4:2002 – Elektromag- Meze – Omezování emise harmonických nost u elektrotepelných zařízení – Část 9: netická kompatibilita (EMC) – Část 3-4: proudů v rozvodných sítích nízkého napě- Zvláštní požadavky na zařízení pro vyso- Meze – Omezování emise harmonických tí pro zařízení se jmenovitým proudem vět- kofrekvenční dielektrický ohřev, proudů v rozvodných sítích nízkého napě- ším než 16 A, – ČSN EN 60664-1 ed. 2:2008 – Koordinace tí pro zařízení se jmenovitým proudem vět- – ČSN EN 61643-11:2003 – Ochrany před izolace zařízení nízkého napětí – Část 1: ším než 16 A, přepětím nízkého napětí – Část 11: Přepě- Zásady, požadavky a zkoušky + další části: – ČSN EN 61000-3-12 ed. 2:2012 – Elek- ťová ochranná zařízení zapojená v sítích – Část 3:2004 Použití ochranných vrstev, tromagnetická kompatibilita (EMC) – Část nízkého napětí – Požadavky a zkoušky + zalévání nebo zalisování pro ochranu 3-12: Meze harmonických proudu způsobe- A11:2007, proti znečištění + A1:2011, ných zařízením se vstupním fázovým prou- – ČSN EN 61643-21:2002 – Ochrany před – Část 4:2006 Vliv namáhání napětím s vy- dem > 16 A a ≤ 75 A připojeným k veřej- přepětím nízkého napětí – Část 21: Ochra- sokým kmitočtem + Opr. 1, ným sítím nízkého napětí, ny před přepětím zapojené v telekomuni- – Část 5:2008 Komplexní metoda pro sta- – ČSN EN 61000-4-30 ed. 2:2009 – Elek- kačních a signalizačních sítích – Požadav- novení nejkratších vzdušných vzdálenos- tromagnetická kompatibilita (EMC) – Část ky na funkci a zkušební metody + A1:2010, tí a povrchových cest rovných nebo men- 4-30: Zkušební a měřicí technika – Meto- – PNE 330000-5-ed. 2:2008 – Umístění za- ších než 2 mm, dy měření kvality energie, řízení ochrany před přepětím tř. požadav- – ČSN EN 60825-1 ed. 2:2008 – Bezpečnost – ČSN EN 61000-2-2:2003 – Elektromagne- ků B v el. instalacích odběrných zařízení. laserových zařízení – Část 1: Klasifikace tická kompatibilita (EMC), Část 2-2: Pro- Doporučené lhůty pravidelných revizí zařízení a požadavky + Opr. 1 + Z1, středí – Kompatibilní úrovně pro nízkofre- podle Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3 norma ne- – ČSN EN 60825-2 ed. 2:2005 – Bezpečnost kvenční rušení šířené vedením a signály ve uvádí. zařízení laserových zařízení – Část 2: Bez- veřejných rozvodných sítích nízkého napětí, (pokračování) 18 ELEKTRO 5/2014

výměna zkušeností Vnější vlivy z pohledu soudního znalce (4. část – 2. díl) aneb K čemu je protokol o určení vnějších vlivů Ing. Jaroslav Melen, soudní znalec z oboru bezpečnosti práce se specializací v elektrotechnice AN Sluneční záření Pozn.: elektrických zařízení – Výběr soustav a způ- ČSN EN 60721-3-4:2007 + A2:1998 Kla- soby kladení vedení, pokud jde o nejvyšší Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakte- sifikace podmínek prostředí – Část 3: Klasifi- teploty svorek zařízení v běžném provozu, ristiky požadované pro výběr a instalaci zaří- kace skupin parametrů prostředí a jejich stup- – ČSN EN 50086-1:1996 Trubkové systémy zení podle tabulky ZA.1 a požadavky na pro- ňů přísnosti – Oddíl 4: Stacionární použití na pro elektrické instalace. Část 1: Vše obecné vedení podle tabulky ZA.1N ČSN 33 2000- místech nechráněných proti povětrnostním vli- požadavky + Z1:2004 – sleduj v ní Přílohu A -5-51 ed. 3 (tab. 4). vům, počítá, na rozdíl od vnitřního prostředí, a tam značení minimální a maximální teplo- pro všechny třídy 4K1 až 4K4, 4K4H a 4K4L ty při jejich instalaci a trvalém používání – Tab. 4. Výřez z tabulky ZA.1 a ZA.1N normy 2 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 vždy s intenzitou 1120 W/m . viz zde výřezy z normy jako tab. 6 a tab. 7, Kód Sluneční Charakteristiky poža- Tab. 5. Výřezy z Tabulky 1 normy ČSN EN 60721-3-3 VV záření dované pro výběr a Činitel Jednotka Třída a intenzita instalaci zařízení prostředí 3K1 3K2 3K3 3K4 3K5 3K6 3K7 3K7L 3K8 3K8H 3K8L AN1 nízké normální j) sluneční W/m 2 500 700 700 700 700 1 120 1 120 – 1 120 1 120 1 120 intenzita ≤ 500 W/m 2 záření AN2 střední musí se učinit vhodná 500 < intenzita opatření Pro zvolený kód tohoto VV je nutné znát Tab. 6. Číselné značení minimální teploty ≤ 700 W/m 2 a v protokolu uvádět: trubkových systémů pro elektrické instalace při AN3 vysoké musí se učinit vhodná – jaká opatření k ochraně elektrického zaříze- jejich instalaci a při jejich trvalém používání, 700 < intenzita ≤ opatření, těmito opa- ní a elektrické instalace ve venkovních pro- jako výřez z normy ČSN EN 50086-1:1996 1 120 W/m 2 třeními mohou být: Třetí číslice – minimální teplota při trvalém – materiály odolné storech jsou či mají být při vybrané třídě VV používání a instalaci ultra fialovému AB (třídy: 1, 2, 3, 6 a 8) přijata k ochraně záření před slunečním zářením. +5 °C 1 – speciální barevný –5 °C 2 nátěr –15 °C 3 – vložení clon Podmiňující vazba s VV: –25 °C 4 AB Atmosférické podmínky v okolí Pozn.: Není-li zabráněno (např. slunečními clo- –45 °C 5 ČSN 33 3220:1987 Elektrotechnické před- nami) nežádoucímu působení slunečního ozá- pisy. Společná ustanovení pro elektrické sta- ření u vnitřního prostředí (stejně jako u ven- Tab. 7. Číselné značení maximální teploty nice + a:1990 + Z2:2002 uvádí v čl. 2.3.3 kovních prostor), je třeba zohlednit jeho vliv trubkových systémů pro elektrické instalace při nejvyšší hodnotu plošné hustoty zářivého vý- při stanovení předpokládaného rozsahu tep- jejich instalaci a při jejich trvalém používání, jako výřez z normy ČSN EN 50086-1:1996 2 konu – slunečního záření 800 W/m , přičemž loty v dané třídě. se tato hodnota předpokládá ve směru od Požadavky na provedení Tabulka ZA.1N Čtvrtá číslice – maximální teplota při trvalém používání a instalaci jihu a 25° od svislice. V ostatních směrech se neuvádí. počítá s odpovídajícím snížením hustoty zá- Při projektování stejně jako při vykonávání +60 °C 1 řivého výkonu. Při této nejvyšší hustotě zá- revizí elektrických instalací je třeba u tohoto +90 °C 2 řivého výkonu se počítá s teplotou okolního VV dodržet a ověřovat obecné požadavky pod- +105 °C 3 vzduchu 36 °C. le příslušných oddílů konkrétní části souboru +120 °C 4 Pozor! norem řady ČSN 33 2000, včetně norem s ním +150 °C 5 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 nepochopitelně a nebo s některou jeho povahou souvisejících. +250 °C 6 u AN1 a AN2 odkazuje jen na EN 60721-3-3 +400 °C 7 a její třídy klasifikace klimatických podmínek Související normy: 3K1 až 3K5, tj. na Oddíl 3: Stacionární použi- – podrobnosti k volbě a zřizování vedení – ČSN 33 2350:1982 Elektrotechnické před- tí na místech chráněných proti povětrnostním s ohledem na VV AN viz čl. 522.11 ČSN pisy. Předpisy pro elektrická zařízení ve ztí- vlivům, přičemž neupozorňuje na to, že hodno- 33 2000-5-52 ed. 2:2012, žených klimatických podmínkách, ty slunečního záření tam (a zde uváděné) platí – pro volbu kabelů a vodičů je třeba respek- – ČSN 34 5791-2-9:1992 Elektrotechnické jen pro situace takových umístění elektrických tovat požadavky: a elektronické výrobky. Základní zkoušky zařízení, jež mohou být i ve vnitřních prosto- – ČSN 34 7402:1999 Pokyny pro používání vlivu vnějších činitelů prostředí. Část 2-9: rech slunečním zářením zasažena. U AN3 kon- nn kabelů a vodičů + Z1:2003 + Z2:2009, Návod ke zkouškám slunečním zářením statuje, že tam uváděná intenzita je vyšší než zejména mezní podmínky jejich teplot – viz + Z1:200 + Z2:2011, u 3K5, sleduj zde autorovy výřezy z Tabulky 1 tam čl. 5.3.1 a údaje v Tabulkách 3A, 3B, – ČSN EN 50085-1 ed. 2:2006 Úložné a pro- normy ČSN EN 60721-3-3 jako tab. 5, a připo- 4A a 4B, tahovací elektroinstalační kanály pro elek- juje, bez konkrétní třídy klasifikace klimatic- – ČSN IEC 1200-52:1998 Pokyny pro elek- trické instalace – Část 1: Všeobecné poža- kých podmínek 4Kx, odkaz na EN 60721-3-4. trické instalace – Část 52: Výběr a stavba davky. 20 ELEKTRO 7/2014

výměna zkušeností Doporučené lhůty pravidelných revizí Související normy: pečnostního systému. Norma uvádí přijatelné podle Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3: – podrobnosti k volbě a zřizování vedení metody ověření seismické způsobilosti a po- Autor má výhrady k tomu, co uvádí Přílo- s ohledem na VV AP viz čl. 522.12 ČSN žadavky na prokazování, že elektrická zaří- ha 2, resp. vytýká, na co zapomněla (tab. 8). 33 2000-5-52 ed. 2:2012, zení a zařízení systémů řízení (I&C) mohou Norma pro XX1, tzn. mj. i pro vliv AN, při- – ČSN EN 1998-1:2006 Navrhování kon- plnit bezpečnostní funkce při a po zemětře- řazuje lhůtu pět let. Slunce ale venku svítí „stá- strukcí odolných proti zemětřesení – sení. Protože seismická způsobilost je pouze le“, tak proč příloha pro venkovní prostor uvádí Část 1: Obecná pravidla, seizmická zatíže- částí způsobilosti zařízení, tuto normu je nut- lhůtu čtyři roky jen pro AN2 a AN3? Proto po- ní a pravidla pro pozemní stavby + Opr. 1: né používat ve spojení s IEC 60780. dle názoru autora budou lhůty pro AN1 až AN3 2010 a Opr. 2:2012, – ČSN IEC 60780:2001 Jaderné elektrárny – pro venkovní prostor vždy čtyři roky – analo- Upozorňuji na její Národní přílohu Na Elektrické zařízení bezpečnostního systé- gie s 4.1.1 Prostředí venkovní v ČSN 33 0300. a v ní na NA.2.6 k čl. 3.2.1 Seizmické oblas- mu – Ověření způsobilosti. ti ČR – viz zde výřez z normy AP Seizmické účinky (321.12) jako obr. 1. – ČSN IEC 980:1993 Doporu- referenční zrychlení půdy a gR Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakte- čené způsoby ověřování seis- (návrhové zrychlení základové půdy) ristiky požadované pro výběr a instalaci zaří- mické způsobilosti elektric- zení podle tabulky ZA.1 a požadavky na pro- kého zařízení bezpečnostního vedení podle tabulky ZA.1N ČSN 33 2000- systému jaderných elektráren, -5-51 ed. 3 (tab. 9). Z anotace: Pozor! Norma platí pro elektrická za- Seizmické účinky (Rázy AG + Vibrace řízení, přístrojové a řídicí zaříze- AH), které ČSN 33 0300 znala jako 328 pro- ní systémů řízení (I&C) bezpeč- středí s otřesy, je něco jiného. nostního systému, který je použit Pro zvolený kód tohoto VV je nutné v jaderných elektrárnách, včetně znát a v protokolu uvádět: částí nebo zařízení libovolného – na podkladě čeho byla velikost seizmic- rozhraní, jehož porucha by mohla Obr. 1. Mapa seizmických oblastí ČR – výřez z normy kých účinků stanovena. nepříznivě ovlivnit vlastnosti bez- ČSN EN 1998-1:2006 Tab. 8. Lhůty pravidelných revizí Pozor! a) Lhůty pravidelných revizí stanovené podle prostředí – (viz ČSN 33 2000-3:1995, popř. další normy souboru ČSN 33 2000) Nejen u jaderných elektráren na vybra- ná zařízením podle vyhlášky Státního úřa- Druh prostředí Revizní lhůty du pro jadernou bezpečnost o zajišťování (podle dříve platných ČSN) Třídy vnějších vlivů (podle ČSN 33 2000-3) v rocích technické bezpečnosti vybraných zařízení 2) základní, normální normální , tj. AA4, AB4, AB5, XX1 pro vlivy AC až AR 5 č. 309/2005 Sb. Tím není míněno výlučně (kromě AQ), BA1, BC1, BC2, BD1, BE1, CA1, CB1; dále BA4, BA5 jen ve vztahu k VV AP. venkovní, umístěné venku nebo pod přístřeškem (vně budovy – 4 pod přístřeškem může být AB2 a AB3, AB6 a AB8 + AD3 až AD5 i pro Doporučené lhůty pravidelných revizí výskyt vody z jiných zdrojů než z deště způsobený podle Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3: lidským faktorem a samotné zařízení, které je před Autor má výhrady k tomu, co uvádí Přílo- přímými účinky deště buď chráněno nebo je pro ně ha 2, resp. vytýká, na co zapomněla: provedeno, AF2, AF3, AN2 a AN3, AS1 až AS3 + ostatní vlivy podle místní situace – viz též např. PNE 33 0000-2) Příloha uvádí pouze pět let pro AP1 a ostatní třídy bez komentáře zcela pomíjí. Tab. 9. Výřez z tabulky ZA.1 a ZA.1N normy ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 Revizní lhůty se u tohoto VV řídí vnitřním Kód VV Seizmické účinky Velikost Charakteristiky požadované pro dokumentem – Revizním řádem provozo- výběr a instalaci zařízení vatele. AP1 zanedbatelné g ≤ 30 Gal normální AP2 nízké ohrožení 30 Gal < g ≤ 300 Gal připravuje se AP3 střední ohrožení 300 Gal < g ≤ 600 Gal připravuje se AQ Bouřková činnost AP4 silné ohrožení g > 600 Gal připravuje se Pozn.: Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakte- – Gal (též galileo) je starší, u nás nepoužívaná fyzikální jednotka zrychlení = 1 cm/s², ristiky požadované pro výběr a instalaci zaří- – vibrace, které mohou být příčinou destrukce budovy, nejsou do klasifikace zahrnuty, zení podle tabulky ZA.1 a požadavky na pro- – do klasifikace není zahrnuta ani frekvence; jestliže však seizmické vlny rezonují s konstrukcí budovy, musí se tyto účinky zvlášť zvážit, vedení podle tabulky ZA.1N ČSN 33 2000- – obecně je frekvence seizmického zrychlení mezi 0 až 10 Hz. -5-51 ed. 3 (tab. 10) Podmiňující vazby s VV: Tab. 10. Výřez z tabulky ZA.1 a ZA.1N normy ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 – CB2 Šíření požáru, Kód VV Úder Počet bouřko- Charakteristiky požadované pro výběr a instalaci – CB3 Posun. blesku vých dní v roce zařízení Požadavky na provedení Tabulka ZA.1N AQ1 zanedba- ≤25 kritériem je tedy počet bouřkových dní v roce 2 neuvádí. telný a nebo četnost úderů blesku na km a rok Při projektování stejně jako při provádění N g ≤ 2,5 normální revizí elektrických instalací je třeba u toho- AQ2 nepřímé >25 počet bouřkových dní v roce a nebo N g > 2,5 normální ohrožení to VV dodržet a ověřovat obecné požadavky AQ3 přímé jestliže je ochrana před bleskem důležitá, založená podle příslušných oddílů konkrétní části sou- ohrožení na ocenění rizika, provede se, zejména s ohledem boru norem řady ČSN 33 2000, včetně no- na konkrétní části instalace uvnitř budovy, v závis- rem s ním a nebo s některou jeho povahou losti na místní úrovni bouřkové činnosti, v souladu souvisejících. s ČSN EN 62305-1 až 4 ELEKTRO 7/2014 21

výměna zkušeností Pozor! – BE3N1 Nebezpečí výbuchu hořlavých pra- – ČSN EN 62305-3 ed. 2:2012 – Část 3: ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 používá pro počet chů, Hmotné škody na stavbách a nebezpečí ži- bouřkových dní v roce symbol N K , na rozdíl – BE3N2 Nebezpečí výbuchu hořlavých ply- vota, od ČSN 33 2000-4-443 ed. 2, kde je pro to- nů a par. – ČSN EN 62305-4 ed. 2:2011 – Část 4: též symbol Td – viz zde výřez z čl. 443.3.2.1 Požadavky na provedení Tabulka ZA.1N Elektrické a elektronické systémy ve stav- cit. normy jako tab. 11. neuvádí. Při projektování stejně jako při pro- bách, Pozn.: vádění revizí elektrických instalací je třeba – ČSN EN 60664-1 ed. 2:2008 Koordinace U obou tříd AQ1 a AQ2 je, mimo zde uve- u tohoto VV dodržet a ověřovat obecné po- izolace zařízení nízkého napětí – Část 1: dené řízení přepětí ochranou založenou na žadavky podle příslušných oddílů konkrétní Zásady, požadavky a zkoušky, podmínkách tohoto vnějšího vlivu, i druhá al- části souboru norem řady ČSN 33 2000, včet- – ČSN EN 61643-11:2003 Ochrany před ternativa – řízení přepětí ochranou založenou ně norem s ním a nebo s některou jeho pova- přepětím nízkého napětí – Část 11: Pře- na ocenění rizika – viz navazující čl. 443.3.2.2 hou souvisejících. pěťová ochranná zařízení zapojená v sítích nízkého napětí – Požadavky a zkoušky + Tab. 11. Výřez z čl. 443.3.2.1 ČSN 33 2000-4-443 ed. 2 + A11:2007, Tam, kde je instalace napájena venkovním vedením nebo zahrnuje venkovní – ČSN EN 61643-21:2002 Ochrany před vedení a keraunická hladina daného místa je větší než 25 dnů za rok (AQ2), přepětím nízkého napětí – Část 21: Ochra- požaduje se ochrana proti přepětí atmosférického původu. Ochranná úro- ny před přepětím zapojené v telekomuni- veň ochranných zařízení nesmí být vyšší než úroveň přepěťové kategorie II, kačních a signalizačních sítích – Požadav- uvedené v tabulce 1. ky na funkci a zkušební metody + A1:2010, Pozn. 1: Hladina přepětí může být řízena pomocí přepěťového ochranného zařízení použitého těsně u začátku instalace buď na venkovním vedení (viz příloha A), nebo v instalaci v budově. – PNE 33 0000-5-ed. 2:2008 Umístění zaří- 2 Pozn. 2: Podle IEC 61024-1 odpovídá 25 bouřkových dní za rok hodnotě 2,24 úderu blesku na km a rok. zení ochrany před přepětím třídy B v elek- 1,25 Toto je odvozeno ze vzorce N g = 0,04 T d trických instalacích odběrných zařízení. 2 kde: N g je četnost úderů blesku na km a rok, T d počet bouřkových dnů za rok (keraunická hladina). Doporučené lhůty pravidelných revizí Tab. 12. Lhůty pravidelných revizí podle Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3: c) Lhůty pravidelných revizí zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny Autor má výhrady k tomu co uvádí Přílo- Objekt podle povahy Revizní lhůty ha 2 ČSN 33 1500/Z3 (tab. 12). Druh objektu zpracovávaných látek v rocích Neboť: 3) objekty s prostory s prostředím s nebezpečím BE2, BE3 , CA2 2 Třídy tohoto VV se, s výjimkou kontro- výbuchu nebo požáru, objekty konstruo vané ze ly ochranných opatření proti přepětím, ne- stavebních hmot stupně hořlavosti C2 a C3 promítají do lhůt pravidelných revizí elek- ostatní všechny kromě BE2, 5 7) trických instalací podle ČSN 33 1500/Z3 ani BE3, CA2 ČSN 33 2000-6, ale mají význam pro revize Tab. 13. Hladiny ochrany hromosvodní ochrany podle: Hladina ochrany Vizuální kontrola Úplná revize Kritické systémy, úplná revize – ČSN EN 62305-3 ed. 2:2012 – viz tam Pří- Třída ochrany LPS (rok) (rok) (rok) loha E, čl. E.7.1, Tabulka E.2 Maximální I a II 1 2 1 interval mezi revizemi LPS (zde tab. 13). III a IV 2 4 1 Pozn.: Pozn. 1: Systém ochrany před bleskem pro prostředí s NV by měl být vizuálně kontrolován každých šest měsíců. 1. Stupně hořlavosti C1, C2, C3 podle zru- Elektrická měření instalace by měla být provedena jednou za rok. Povolené odchylky od ročních termínů revizí šené v ČSN 73 0823:1983 Požárně tech- by mohly být převedeny na cyklus 14 a 15 měsíců tam, kde je účelné provádět měření zemního odporu v různých obdobích roku, aby se získaly údaje o sezónních změnách. nické vlastnosti hmot – Stupeň hořlavosti Pozn. 2: Kritické systémy mohou zahrnovat stavby obsahující citlivé vnitřní systémy, kancelářské objekty, ob- stavebních hmot (zrušena 1. ledna 2008) chodní budovy nebo místa, kde může být přítomno velké množství lidí. se již nemohou používat, platily jen do ČSN 33 2000-4-443 ed. 2:2007, s přihlédnu- Související normy: 31. prosince 2007. Výsledky zkoušek tím k ČSN EN 62305-2:2006 Ochrana před – ČSN 33 2000-4-442:1999 Elektrotechnic- stupně hořlavosti stavebních hmot podle bleskem – Část 2: Řízení rizika. ké předpisy – Elektrická zařízení – Část 4: zrušené ČSN 73 0862:1980 – Stanovení Pro zvolený kód tohoto VV je nutné Bezpečnost Kapitola 44: Ochrana proti stupně hořlavosti stavebních hmot (zruše- znát a v protokolu uvádět: přepětí – Oddíl 442: Ochrana zařízení nn na k 1. dubnu 2004) bylo možné používat – pro všechny kódy tohoto VV, jaká kritéria při zemních poruchách v síti vysokého na- rovněž pouze do 31. prosince 2007. budou – byla pro řízení přepětí použita, pětí, Vztahy mezi dřívějšími požadavky na – při vazbě na CA2 Hořlavé stavební mate- – ČSN 33 2000-4-443 ed. 2:2007 Elektrické stupně hořlavosti a třídami reakce na oheň riály, použité stavební hmoty, jejich třídy instalace budov – Část 4-44: Bezpečnost – lze nalézt v příloze C ČSN 73 0810:2009 reakce na oheň (dříve stupně hořlavosti po- Ochrana před rušivým napětím a elektro- Požární bezpečnost staveb – Společná užitých stavebních hmot C1, C2, C3) a jak magnetickým rušením – Kapitola 443: ustanovení, kde je uvedeno např.: C1 = C, jsou doloženy. Ochrana proti atmosférickým nebo spína- C2 = D a C3 = E nebo F. cím přepětím, 2. Když tvůrci 2. poznámky ČSN EN 62305-3 Podmiňující vazby s VV: – ČSN 33 2000-5-54 ed. 3:2012 Elektrické ed. 2 použili neurčitý termín „velké množ- – s příslušnou třídou VV AM, instalace nízkého napětí – Část 5-54: Vý- ství lidí“, zapomněli na ČSN 73 0831: – CA2 Hořlavé stavební materiály, běr a stavba elektrických zařízení – Uzem- :2011 Požární bezpečnost staveb – Shro- – s příslušnou třídou VV BD Podmínky úni- nění a ochranné vodiče, mažďovací prostory. ku v případě nebezpečí (po případném zá- – ČSN EN 62305-1 ed. 2:2011 Ochra- Podle § 3 písm. b) vyhl. Ministerstva pro sahu blesku do objektu s následným požá- na před bleskem – Část 1: Obecné prin- místní rozvoj č. 268/2009 Sb. se stavbou se 18) rem) – vazba na Požární evakuační plán , cipy, shromažďovacím prostorem rozumí stav- – BE2N1 Nebezpečí požáru hořlavých hmot, – ČSN EN 62305-2:2006 – Část 2: Řízení ba, ve které se nachází prostor určený pro – BE2N2 Nebezpečí požáru hořlavých prachů, rizika + Opr. 1:2007, shromažďování osob, v němž počet a husto- 18) Viz § 33 vyhl. č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). 22 ELEKTRO 7/2014

výměna zkušeností ta osob převyšují mezní normové hodnoty, Pozn.: řady ČSN 33 2000, včetně norem s ním a nebo a je určena ke kulturním, sportovním a ob- Pro důvody těchto vazeb uvádí norma s některou jeho povahou souvisejících. dobným účelům. v požadavcích pro výběr a instalaci zaří- Vnitřní shromažďovací prostory jsou co zení: „Musí se učinit vhodné opatření“, Doporučené lhůty pravidelných revizí do druhů uvedeny v Normativní příloze A i když věcně by mělo být správně „vhod- podle Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3: ČSN 73 0831 a mimo to je vnitřní shromaž- ná opatření“. Autor má výhrady k tomu, co uvádí Pří- ďovací prostor dále definován v jejím čl. 4.4 Požadavky na provedení Tabulka ZA.1N loha 2, resp. nesouhlasí s tím, co uvádí písm. b) jako každý prostor určený pro 250 neuvádí. (tab. 15). a více osob, v němž současně na jednu oso- 2 bu připadá půdorysná plocha do 5 m včetně. Tab. 14. Výřez z tabulky ZA.1 a ZA.1N normy ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 Kód VV Pohyb vzduchu Rychlost v Charakteristiky pro výběr a instalaci zařízení AR Pohyb vzduchu AR1 pomalý v ≤ 1 m/s normální AR2 střední 1 m/s < v ≤ 5 m/s musí se učinit vhodné opatření Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakteris- AR3 silný 5 m/s < v ≤ 10 m/s musí se učinit vhodné opatření tiky požadované pro výběr a instalaci zařízení podle tabulky ZA.1 a požadavky na provede- Tab. 15. Lhůty pravidelných revizí ní podle tabulky ZA.1N ČSN 33 2000-5-51 a) Lhůty pravidelných revizí stanovené podle prostředí – (viz ČSN 33 2000-3:1995, popř. další ed. 3 (tab. 14) normy souboru ČSN 33 2000) Pro zvolený kód tohoto VV je nutné Druh prostředí Třídy vnějších vlivů Revizní lhůty znát a v protokolu uvádět: (podle dříve platných ČSN) 2) (podle ČSN 33 2000-3) v rocích – důvody a okolnosti pohybu vzduchu v da- základní, normální normální , tj. AA4, AB4, AB5, XX1 pro vlivy AC 5 až AR (kromě AQ), BA1, BC1, BC2, BD1, BE1, ném prostoru, CA1, CB1; dále BA4, BA5 – na podkladě čeho byla rychlost pohybu vzduchu stanovena, Tab. 16. Výřez z tabulky ZA.1 a ZA.1N normy ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 – ochranná opatření při případném uplatňo- Kód VV Vítr Rychlost v Charakteristiky požadované pro výběr a instalaci zařízení vání příslušných tříd VV AE Výskyt cizích AS1 malý v ≤ 20 m/s pevných těles anebo i AF Výskyt koroziv- AS2 střední 20 m/s < v ≤ 30 m/s musí se učinit vhodná opatření AS3 ních nebo znečišťujících látek. Pozn.: silný 30 m/s < v ≤ 50 m/s Pozn. ke třetí odrážce: Se skutečnými velikostmi rychlosti větru a s nimi spojenými projevy, jakož i s důvody těchto vazeb autor nesou- Sama existence pohybu vzduchu, jako hlasí s tím, že norma uvádí v požadavcích pro výběr a instalaci zařízení pro AS1 – normální. Proto zde autor vnějšího vlivu, podle kterého by bylo třeba uvádí: „Musí se učinit vhodná opatření“ u všech tříd tohoto VV! volit provedení elektrického zařízení, není re- Tab. 17. Upravená tabulka síly větru levantní. Jeho účinky se projevují až sekun- ČSN 33 2000-5-51 Stu- Rychlost větru v dárně, a to až v kombinaci s VV AE anebo ed. 3 peň (m/s) Slovní označení Znaky na souši i AF, popř. s BE2N1 Nebezpečí požáru hoř- 0 0 až 0,2 bezvětří kouř stoupá svisle vzhůru lavých prachů anebo i BE3N1 Nebezpečí vý- kouř už nestoupá úplně svisle, buchu hořlavých prachů. 1 0,3 až 1,5 vánek korouhev nereaguje Podmiňující vazby s VV (zejména u AR3): 2 1,6 až 3,3 slabý vítr vítr je cítit ve tváři, listí šelestí, – AE Výskyt cizích pevných těles, konkrét- korouhev se pohybuje ně s jeho třídami 4 až 6, 3 3,4 až 5,4 mírný vítr listy a větvičky v pohybu, vítr napíná prapory – AF Výskyt korozivních nebo znečišťují- Malý vítr AS1 vítr zvedá prach a papíry, pohybuje cích látek, konkrétně s jeho třídami 3 a 4, v ≤ 20 m/s 4 5,5 až 7,9 dosti čerstvý vítr větvičkami a slabšími větvemi v protokolu je nutné jejich případné ne- hýbe listnatými keři, uplatňování zdůvodnit uvedením ochran- 5 8,0 až 10,7 čerstvý vítr malé stromky se ohýbají ných opatření, pohybuje silnějšími větvemi, – AB7, když jde o vnitřní prostory plně ne- 6 10,8 až 13,8 silný vítr telegrafní dráty sviští, nesnadné je používat deštník chráněné proti povětrnostním vlivům, jež pohybuje celými stromy, mohou mít otvory do venkovního prosto- 7 13,9 až 17,1 prudký vítr chůze proti větru je obtížná ru, v takové situaci je třeba počítat s vlivem láme větve, vzpřímená chůze podmínek venkovního klimatu, zejmé- 8 17,2 až 20,7 bouřlivý vítr proti větru je již nemožná na s působením větrem zanášených vod- Střední vítr AS2 9 20,8 až 24,4 vichřice menší škody na stavbách 20 m/s < v ≤ 30 m/s ních srážek včetně sněhu; pohyb vzduchu 10 24,5 až 28,4 silná vichřice na pevnině se vyskytuje zřídka, jako VV AR se pak mění na vítr – VV AS vyvrací stromy a ničí domy a může přistoupit i vazba s VV AD3 Vod- Silný vítr AS3 11 28,5 až 32,6 mohutná vichřice rozsáhlé zpustošení plochy ničivé účinky, odnáší domy, ní tříšť, 30 m/s < v ≤ 50 m/s 12 32,7 až ?? orkán pohybuje těžkými hmotami – BE2N1 – pohybem vzduchu hrozí rozvíře- ní usazeného hořlavého prachu, kdy může vzniknout jeho výbušná koncentrace, Podrobnosti k volbě a zřizování vede- Ta pro VV AR uvedla pro AR1 pět let – anebo i ní s ohledem na VV AR viz čl. 522.13 analogie s 3.1.1 Prostředí základní a 3.1.2 – BE3N1 – pohybem vzduchu hrozí zane- ČSN 33 2000-5-52 ed. 2:2012. Při projekto- Prostředí normální v ČSN 33 0300:1988, sení nebezpečí výbuchu hořlavých prachů vání stejně jako při provádění revizí elektric- přičemž bez komentáře zcela pominula AR2 do sousedních prostorů, kých instalací je třeba u tohoto VV dodržet i AR3. – BE3N2 – pohybem vzduchu je ovlivňován a ověřovat obecné požadavky podle přísluš- Proto podle názoru autora budou lhůty: 19) tvar původně stanovených zón . ných oddílů konkrétní části souboru norem – pět let i pro AR2 i AR3. 19) Sleduj Přílohu č. 1 k nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím vý- buchu, a tam Klasifikaci prostorů s nebezpečím výbuchu. ELEKTRO 7/2014 23

výměna zkušeností AS Vítr Pozn. ke druhé a třetí odrážce: bezpečí výbuchu hořlavých prachů, navíc – Sama existence větru, jako jednoho vněj- s rizikem zanesení mimo původně vyme- 21) Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakte- šího činitele prostředí – VV AS, podle kte- zené místo bez takové klasifikace , ristiky požadované pro výběr a instalaci zaří- rého by bylo třeba volit provedení elektric- – BE3N2 Nebezpečí výbuchu hořlavých ply- zení podle tabulky ZA.1 a požadavky na pro- kého zařízení, není relevantní. Jeho účinky nů a par, kdy je jeho vlivem ovlivňován tvar vedení podle tabulky ZA.1N ČSN 33 2000- se projevují až sekundárně, a to zejména původně stanoveného rozsahu i tvaru zóny. -5-51 ed. 3 (tab. 16). v kombinaci s VV AE a/nebo i AF. Požadavky na provedení Tabulka ZA.1N Pro srovnání: – V situaci elektrického zařízení ve venkovním neuvádí. 20) Beaufortova stupnice pro odhad síly prostoru plně nechráněného proti povětr- Při projektování stejně jako při provádění (rychlosti) větru bez užití přístrojů udává nostním vlivům – takový prostor lze hod- revizí elektrických instalací je třeba u tohoto rychlosti větru ve stupních Beauforta podle notit jako Prostředí pod přístřeškem, by VV dodržet a ověřovat obecné požadavky pod- jeho snadno pozorovatelných projevů na moři zařízení v něm umístěné muselo mít podle le příslušných oddílů konkrétní části souboru či souši, tj. podle účinku větru na různé ob- ČSN EN 60 529 odpovídající krytí, min. norem řady ČSN 33 2000, včetně norem s ním jekty – viz tab. 17 (pramen: http://cs.wikipe- IPX3. Neboť bez jiných opatření není zanese- a nebo s některou jeho povahou souvisejících. dia.org/wiki/Beaufortova_stupnice). ní vodních srážek pod přístřešek vyloučeno. Pozn.: Pozor, v takovém případě je třeba větrem Doporučené lhůty pravidelných revizí ČSN 33 3220:1987 Elektrotechnické před- zanesené vodní srážky hodnotit jako vodu podle Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3: pisy. Společná ustanovení pro elektrické sta- z jiných zdrojů než z deště – to proto, že pří- Protože jde o vnější (venkovní) prostředí, nice + a:1990 + Z2:2002 uvádí v čl. 2.3.6, že mým zdrojem jejího výskytu, resp. možnos- jde vždy o lhůtu: rychlost větru až do výšky 20 m nad terénem ti působení, není déšť samotný, ale vítr, kte- – čtyři roky – analogie s 4.1.1 Prostředí ven- nepřesahuje 30 m/s. rý ji tam zanese. Proto je v takovém případě kovní anebo s 4.1.2 Prostředí pod přístřeš- Pro zvolený kód tohoto VV je nutné oprávněné uvést i uplatnění VV AD3. kem v ČSN 33 0300. znát a v protokolu uvádět: – podklad použitý pro stanovení max. rych- Podmiňující vazby s VV u všech tříd AS: Závěr losti větru v daném prostoru (lokalitě), – AB8 Venkovní prostory a místa plně ne- – ochranná opatření při případném uplatňo- chráněná proti povětrnostním vlivům s níz- Vnějším vlivem AS3 končí část příspěvku vání příslušných tříd VV AE Výskyt cizích kými i vysokými teplotami, věnovaná sedmnácti vnějším činitelům prostředí pevných těles anebo i AF Výskyt koroziv- – AE Výskyt cizích pevných těles, konkrét- kategorie A. V dalším pokračování bude pozor- ních nebo znečišťujících látek, ně s jeho třídami 4 až 6, nost zaměřena na vnější vlivy patřící do katego- – ochranná opatření při případném uplat- – AD3 Vodní tříšť, rie B Využití – rozuměno využití elektrického ňování VV AD3 Vodní tříšť v situaci, kdy – AF Výskyt korozivních nebo znečišťujících zařízení v různých podmínkách, a to povahám: jde o prostory plně nechráněné proti pově- látek, konkrétně s jeho třídami 3 a 4, jejich A pro schopnost osob, B pro elektrický trnostním vlivům – např. prostory pod pří- případné neuplatnění je třeba v protokolu odpor lidského těla, C pro dotyk osob s po- střeškem s AB8 Venkovní prostory a mís- zdůvodnit uvedením ochranných opatření! tenciálem země a povaze D pro podmínky ta plně nechráněná proti povětrnostním – BE2N2 Nebezpečí požáru hořlavých pra- úniku v případě nebezpečí a v návaznosti na vlivům s nízkými i vysokými teplotami – chů – rozvířením jejich usazenin může i při posledně jmenovanou doplněním o vnější vli- s působením větrem zanášených vodních BE2N2 vzniknout jejich výbušná koncen- vy kategorie C konstrukce budov. srážek včetně sněhu. trace a tento VV se mění na BE3N1 Ne- (pokračování) 20) Sir Francis Beaufort [boufért], kontraadmirál britského námořnictva (1774–1857). 21) Klasifikace podle § 4 odst.1 písm. a) nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. aktuality nabídku. Společnost RS Components (RS) dí a jsou konstruovány tak, aby odolávaly rábí dodnes. Současná generace Remosek Společnost RS Components posiluje má navíc ještě o 20 % nižší spotřebu ener- i náročným podmínkám, jako jsou extrém- rozšířila nabídku propojovacích systémů pro ní teploty, chemické látky a kapaliny běž- gie a má i povrchovou úpravu v podobě automobilový průmysl o dvě řady propojo- ně používané v automobilovém průmyslu. nepřilnavé vrstvy Teflon. První Remosku sestrojil český elektro- V nabídce lze nyní nalézt také propojovací vacích systémů od společnosti Delphi Au- systém Delphi-Pack. Jde o vysoce kvalitní technik Oldřich Homuta poté, co se ne- tomotive. První z nových produktových řad spo- děl ve Švédsku. tě, které jsou kompatibilní s automatickou lečnosti Delphi Automotive v nabídce spo- konektory v utěsněné i neutěsněné varian- chal inspirovat varným hrncem, který vi- lečnosti RS jsou konektory řady Delphi montáží (montáž zatažením i zatlačením), V roce 1964 Weather Pack. Tyto elektrické konektory dvoustupňovým krimpováním, kontrolou získal spotře- jsou utěsněné proti vlivům okolního prostře- krimpování pomocí siloměru i automatic- bič ochran- kou identifikací a orientací dílů. nou známku ® REMOSKA . Česká značka Remoska slaví 50 let. Celkem se jich Padesát let uplyne letos v červenci od chví- v letech 1957 le, kdy byla na Úřadu pro vynálezy (nyní až 1991 vyrobi- Úřad průmyslového vlastnictví) zapsána lo přibližně 2,7 milionu. Výroba byla ob- ochranná známka pro unikátní český ku- novena v roce 1994 ve Frenštátu pod Rad- chyňský spotřebič. Remoska se s malou hoštěm. Česká Remoska je v současnos- přestávkou a úpravami, které stále respektu- ti úspěšná i ve světě. Na export jde zhruba jí původní geniálně prostou konstrukci, vy- 55 % produkce. 24 ELEKTRO 7/2014

výměna zkušeností Vnější vlivy z pohledu soudního znalce (5. část – 1. díl) aneb K čemu je protokol o určení vnějších vlivů Ing. Jaroslav Melen, soudní znalec z oboru bezpečnosti práce se specializací v elektrotechnice K čemu je a má být projektantům, montážním technikům a revizním technikům protokol dící spojky v normě – v obojím, ke které- o určení vnějších vlivů, jimž jsou anebo mají být vystavena elektrická zařízení, a co by o tom mu typu má být při projektu přihlédnuto. také mohli, když ne měli, vědět „bezpečnostní a požární technik“? Navíc dříve používaný termín „invalida“ byl již dávno nahrazen termínem osoba se Čtvrtá část příspěvku věnovaná kategorii ed. 3 – pro BA2 norma uvádí – viz výřez zdravotním postižením, zde autorem uvá- vnějších vlivů A, tj. vnějším činitelům pro- z normy (tab. 2). děným. středí, se zabývala povahami činitelů prostředí: AK – Výskyt rostlinstva nebo plísní, AL – Tab. 1. Výřez z tabulky ZA.1 a ZA.1N normy ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 Výskyt živočichů, AM – Elektromagnetic- Kód VV Schopnost osob Charakteristiky požadované pro výběr a ká, elektrostatická nebo ionizující působe- instalaci zařízení ní, AN – Sluneční záření, AP – Seizmické BA1 běžná; nepoučené osoby (laici) normální BA2 děti v místech pro ně určených, např. školky, zařízení vyššího stupně ochrany krytem účinky, AQ – Bouřková činnost, AR – Po- mateřské školy, kojenecké ústavy, dětské >IP2X; nepřístupnost zařízení, jehož tep- hyb vzduchu a AS – Vítr. domovy pro děti do tří let a jesle lota na vnějším povrchu přesahuje 60 °C *) Pátá část je zaměřena na vnější vlivy pat- BA3 osoby se zdravotním postižením (nemocniční, podle povahy postižení **) řící do kategorie B – využití – rozuměno vy- pečovatelská zařízení a ústavy sociální péče) užití elektrického zařízení v různých podmín- BA4 poučené osoby zařízení, která nejsou chráněna před ne- kách, a to povahám: BA5 osoby min. znalé bezpečným dotykem živých částí, se při- A pro schopnost osob, B pro elektrický pouštějí jen v místech, která jsou přístupná pouze řádně prověřeným osobám odpor lidského těla, C pro dotyk osob s po- *) Sleduj ustanovení čl. 423 o ochraně před popáleninami v ČSN 33 2000-4-42 ed. 2 a k němu Tabulku 42.1. tenciálem země a povaze D pro podmínky uvedenou u VV AA. úniku v případě nebezpečí a v návaznosti na **) Je známa existence nejen IEC 60364-7-710 ed. 1.0:2002 Electrical installations of buildings – Part 7-710: Re- posledně jmenovanou je doplněna vnějšími quirements for special installations or locations – Medical locations, ale i HD 60364-7-710: 2012 Low-voltage electrical installations – Part 7-710: Requirements for special installations or locations – Medical locations. vlivy kategorie C – konstrukce budov. Každý vnější vliv, dále opět ve zkratce Tab. 2. Charakteristika pro výběr a instalaci 2. Podle povahy postižení – pro výběr a in- „VV“, i s jeho třídami je rovněž uváděn spo- zařízení pro BA2 podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 stalace zařízení v uvedených příkladech lu s poznámkami autora popisem v těchto BA2 děti děti v místech pro ně určených, Tabulka ZA.1N kupodivu nic neuvádí, ač částech: např. školky, mateřské školy atd. stále ještě platí ČSN 33 2140:1986 Elek- – kód vnějšího vlivu dané třídy, charakte- Dikce charakteristiky je neurčitá a pod- trický rozvod v místnostech pro lékařské ristiky požadované pro výběr a instalaci le ní by bylo možné zařadit tam i školy. Při- účely. Lze proto uvažovat oddělení v ne- zařízení podle tabulky ZA.1 a požadavky tom pro daný účel je jako vodítko vhodné mocnicích, tj. zařízení ústavní péče. Sou- na provedení podle tabulky ZA.1N ČSN po užít analogie s požadavky ČSN 73 0835: časně i v tomto případě je pro daný účel 33 2000-5-51 ed. 3, 2006 Budovy zdravotnických zařízení a so- jako vodítko vhodné použít analogie s po- – co je nutné pro zvolený kód VV znát ciální péče, kde jsou za zvláštní zdravotnic- žadavky ČSN 73 0835:2006 Budovy zdra- a v protokolu uvádět, ká zařízení pro děti považovány kojenec- votnických zařízení a sociální péče, kde – jaké s tímto VV existují podmiňující vaz- ké ústavy, dětské domovy pro děti do tří let jsou budovami sociální péče se rozumí by na jiné VV, a jesle – pro BA3 norma uvádí – viz výřez jak domovy s pečovatelskou službou, tak – jaké existují požadavky na instalace s tím- z normy (tab. 3). i ústavy sociální péče. to VV, Tab. 3. Charakteristika pro výběr a instalaci – jaké normy na instalace souvisejí s tímto zařízení pro BA3 podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 Doplněk autora VV, BA3 invalidé osoby, které nejsou zcela – jaké lhůty pravidelných revizí instalací fyzicky a duševně schopné ČSN 33 2140 mluví o místnostech pro podle daného VV doporučuje Příloha 2 (nemocné a staré osoby) lékařské účely – výstižnějším popisem jsou ČSN 33 1500/Z3. podle názoru autora prostory pro poskytová- 1. Osoby, které nejsou zcela fyzicky a duševně ní lékařské péče. Přitom prostorem, který má BA Schopnost osob schopné (nemocné a staré osoby) – krom být specifickým způsobem třeba i jen napájen toho, že už vůbec nejde o charakteristiku elektrickou energií, není jen operační sál jako Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakte- požadavků pro výběr a instalaci vlastního specifická místnostech pro lékařské účely, ale ristiky požadované pro výběr a instalaci zaří- elektrického zařízení, ale o urážlivé (co se může být – a také někdy je – i celý komplex zení podle tabulky ZA.1 a požadavky na pro- týče „staré osoby“ – co to je „stará osoba“ funkčně propojených místností – prostorů. vedení podle tabulky ZA.1N ČSN 33 2000- ve smyslu této normy!) a hrubě necitlivé IEC 60364-7-710:2002 i HD 60364-7- -5-51 ed. 3 (tab. 1). vyjádření popisu „schopnosti“ či „ome- -710:2012 Low-voltage electrical installati- Poznámky k třídám, popř. k textům cha- zené“ schopnosti osob. V čem omezené – ons – Part 7-710: Requirements for special rakteristik uváděných v ČSN 33 2000-5-51 fyzicky, či duševně, nebo – podle souřa- installations or locations – Medical locati- ELEKTRO 8-9/2014 65

výměna zkušeností ons uvádějí, že jejich požadavky se vztahují Popravdě je třeba uvést, že ČSN IEC 60050- I zde je třeba uvést, že ČSN IEC 60050- nejen na nemocnice, ale i na soukromé kli- -826:2006 Mezinárodní elektrotechnický slov- -826:2006 Mezinárodní elektrotechnický slov- niky, lékařské a zubní praxe, střediska zdra- ník – Část 826: Elektrické instalace uvádí ník – Část 826: Elektrické instalace uvádí pro votní péče a vyhrazené zdravotnické prosto- pro poučené osoby jinou definici – viz výřez osoby znalé jinou definici – viz výřez z nor- ry na pracovištích, a tam, kde je to vhodné, z normy (tab. 6). my (tab. 9). může být tato norma použita i na veterinár- Tab. 6. Výřez čl. 826-18-02 z ČSN IEC 60050- Tab. 9. Výřez čl. 826-18-01 z ČSN IEC 60050- ních klinikách. -826:2006 -826:2006 DIN VDE 0100-710 Medizinisch genutzte 826-18-02 826-18-01 Bereiche uvádí rozšířenější popis, když zmi- osoba poučená (v elektrotechnice) osoba znalá (v elektrotechnice) ňuje i LDN a pečovatelské domy a jiná ambu- osoba přiměřeně poučená osobami znalými osoba s odpovídajícím vzděláním a zkušenost- lantní zařízení (závodních, sportovních a ji- nebo pod jejich dohledem, aby jí bylo umož- mi umožňujícími jí rozeznat rizika a vyhnout ných lékařů), sanatoria a nemocnice i v po- něno rozeznat rizika a vyhnout se nebezpe- se nebezpečím, která elektřina může způsobit době kontejnerových staveb. čím, která elektřina může způsobit [195-04-01] Pro BA3 norma uvádí – viz výřez z nor- [195-04-02] Pozn.: my (tab. 4). Pro BA5 norma uvádí – viz výřez z nor- Názor na to, jak jsou překládány mezinárod- my (tab. 7). ní normy a jak ČNI v této věci koordinuje ne- Tab. 4. Charakteristika pro výběr a instalaci zařízení pro BA4 podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 Tab. 7. Charakteristika pro výběr a instalaci jen zpracovatele norem, ale zejména jednotli- s autorovým zvýrazněním zařízení pro BA5 podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 vé TNK (pro ČSN IEC 60050-651:2001 to byla s autorovým zvýrazněním TNK 97 Elektroenergetika, pro ČSN IEC 60050- BA4 po- osoby odpovídajícím způsobem učené poučené nebo pracující pod BA5 osoby zařízení, která nejsou chráněna -826:2006 TNK 21 Terminologie v elektrotechni- osoby dohledem osob znalých, které znalé před nebezpečným dotykem ce a pro ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 TNK 22 Elek- umožňují se vyhnout nebezpečí živých částí, se připouštějí jen trotechnické přepisy), nechť si udělá čtenář sám. úrazu elektrickým proudem v místech, která jsou přístupná Pro zvolený kód tohoto VV je nutné znát (operátoři a údržbáři) pouze řádně prověřeným oso- a v protokolu uvádět: elektrotechnické pracovní bám s technickými znalostmi prostory nebo dostatečnou praxí, které – BA2 – předměty – zařízení s povrchovou tep- umožňují vyhnout se nebezpe- lotou přesahující meze povolené Tabulkou Tvrzení, že u poučených osob jde o elek- čí, které představuje elektřina 42.1. podle čl. 423 v ČSN 33 2000-4-42 ed. 2 trotechnické pracovní prostory, mimo to, že (inženýři a technici) a způsob jejich zvoleného znepřístupnění, takový prostor není v Mezinárodním elektro- uzavřené elektrotechnické pra- – BA3 – protokoly o určení typů jednotlivých technickém slovníku definován, je nesmysl- covní prostory místností pro lékařské účely podle čl. 14 né. Poučená osoba – poučená ve smyslu § 4 I v uzavřených elektrotechnických pra- ČSN 33 2140 (popř., v závislosti na poža- vyhl. č. 50/1978 Sb., se pohybuje obecně v pro- covních prostorech, kam mají přístup osoby davku investora, o zařazení do skupin, ať již storech vymezených pracovní smlouvou, aniž znalé, musí být zajištěna ochrana již před ne- podle IEC 60364-7-710 ed. 1.0:2002 nebo by to musely být prostory mající charakter bezpečným přiblížením, nikoliv až před ne- podle návrhu HD 60364-7-710:2012); ze- 1) elektrické stanice , a smí tam vykonávat jen bezpečným dotykem živých částí! To se děje jména pro BA2 i BA3 – jakými požárněbez- 2) konkrétní činnosti na elektrickém zařízení nebo když ne polohou, tak zábranami – viz čl. 5.1.3 pečnostními zařízeními jsou anebo mají být s ním, ke kterým byla zaškolena a upozorněna ČSN EN 61140 ed. 2. Inženýr ani technik není shromažďovací prostory (jako požární úse- na možné ohrožení elektrickými zařízeními. sám o sobě osobou znalou! ČSN EN 50110-1 ky) vybaveny – např. odvolávkou na výsle- Které osoby, mimo osoby poučené, by ed. 2 definuje osobu znalou v čl. 3.2.3 jako: dek posouzení požárního nebezpečí, mohly pracovat pod dohledem? Snad ne oso- osoba s odpovídajícím vzděláním, znalostmi – BA4 – kde jsou anebo budou uloženy do- by nepoučené (laici)? Navíc termín práce pod a zkušenostmi umožňujícími jí vyvarovat se klady o poučení osob pro daný prostor, dohledem stejně tak jako vyhnout se nebezpe- nebezpečí a vyhodnotit rizika, která elektři- – BA4 a BA5 – kde jsou v daném prostoru čí úrazu ČSN EN 50110-1 ed. 2 nezná. Navíc na může vytvořit, přičemž stále platí příslušná přítomny konkrétní živé části jinak přístup- čeština této věty pláče. ustanovení vyhl. č. 50/1978 Sb. To, co uvá- né nebezpečnému přiblížení a jakým způ- Je zarážející, že ČNI nectí nejen v této dí ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, je, jak to jinak sobem je pro takový případ zajištěna ochra- normě terminologii Mezinárodního elektro- slušně říci, blábol. na osob před úrazem elektrickým proudem 3) technického slovníku. Konkrétně jím vyda- I v tomto případě není ctěna terminologie podle ČSN EN 61140 ed. 2:2003 . nou ČSN IEC 60050-651:2001 Mezinárod- Mezinárodního elektrotechnického slovníku. ní elektrotechnický slovník – Část 651: Prá- Uvedená norma ČSN IEC 60050-651:2001 Podmiňující vazby s VV: ce pod napětím, která má pro poučené osoby má pro osoby znalé tuto definici – viz výřez Příslušné třídy VV BD – Podmínky úniku definici – viz výřez z normy (tab. 5). z normy (tab. 8). v případě nebezpečí. Tab. 5. Výřez čl. 651-01-34 z ČSN IEC 60050- Tab. 8. Výřez čl. 651-01-33 z ČSN IEC 60050- Požadavky na provedení Tabulka ZA.1N -651:2001 -651:2001 pro BA neuvádí. 651-01-34 osoba poučená 651-01-33 osoba znalá (z hlediska elektro- Při projektování stejně jako při vykonávání (z hlediska elektrotechniky) techniky) revizí elektrických instalací je třeba u tohoto (15 546) osoba dostatečně poučená nebo (15 545) osoba s odpovídajícím vzděláním VV dodržet a ověřovat obecné požadavky po- vedená osobami znalými umož- a zkušenostmi umožňujícími jí ňujícími jí rozeznat a vyhnout se rozeznat a vyhnout se nebezpečí, dle příslušných oddílů konkrétní části souboru nebezpečí, které může elektřina které může elektřina způsobit norem řady ČSN 33 2000 včetně norem s ním způsobit (195/A1, 04-02) (195/A1, 04-01) anebo s některou jeho povahou souvisejících. 1) ČSN 33 0050-605:1994 Mezinárodní elektrotechnický slovník. Kapitola 605: Výroba, přenos a rozvod elektrické energie. Elektrické stanice. 2) Co se rozumí požárněbezpečnostními zařízeními viz písmena a) až g) § 2 odst. 4 vyhl. č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). 3) Norma ČSN 33 2000-4-481:1997 Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení – Část 4: Bezpečnost – Kapitola 48: Výběr ochranných opatření podle vnějších vli- vů – Oddíl 481: Výběr opatření na ochranu před úrazem elektrickým proudem podle vnějších vlivů je zrušena dnem 1. 5. 2012 a nahrazena normou ČSN 33 2000-7- -729:2010 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-729: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Uličky pro obsluhu nebo údržbu a normou ČSN 33 3201:2002, které skončila platnost 1. 10. 2013 – sleduj níže oddíl Související normy. 66 ELEKTRO 8-9/2014

výměna zkušeností Související normy: – ČSN EN 50134-1:2003 Poplachové systé- Podle § 3 písm. b) nové vyhlášky je stav- – ČSN 33 2130 ed. 2:2009 Elektrické instalace my – Systémy přivolání pomoci – Část 1: bou se shromažďovacím prostorem rozumě- nízkého napětí – Vnitřní elektrické rozvody, Systémové požadavky, na stavba, ve které se nachází prostor určený – ČSN 33 2140:1986 Elektrický rozvod – ČSN EN 50171:2001 Centrální napájecí pro shromažďování osob, v němž počet a hus- v místnostech pro lékařské účely + a 8:1990, systémy + Opr.1 2:2007, tota osob převyšují mezní normové hodnoty, ದ ČSN 33 3210:1986 Elektrotechnické před- – ČSN EN 50172:2005 Systémy nouzového a je určena ke kulturním, sportovním a ob- pisy. Rozvodná zařízení. Společná ustano- únikového osvětlení + Opr.1:2006, dobným účelům. Normovou hodnotou po- vení + Z1:2002, – ČSN EN 50191 ed. 2:2011 Zřizování a pro- dle písm. k) je: – ČSN 33 3220:1978 Elektrotechnické před- voz zkušebních elektrických zařízení, … konkrétní technický požadavek, zejmé- pisy. Společná ustanovení pro elektrické – ČSN EN 50522:2011 Uzemňování elek- na limitní hodnota, návrhová metoda, národ- stanice + a:1990 a Z2:2002, trických instalací AC nad 1 kV, ně stanovené parametry, technické vlastnosti – ČSN 33 2000-4-42 ed. 2:2012 Elektrické – ČSN EN 61936-1:2011 Elektrické instala- stavebních konstrukcí a technických zařízení, instalace nízkého napětí – Část 4-42: Bez- ce nad AC 1 kV – Část 1: Všeobecná pra- obsažený v příslušné české technické normě, pečnost – Ochrana před účinky tepla, vidla, jehož dodržení se považuje za splnění poža- – ČSN 33 2000-5-537:2001 Elektrotechnic- Pozn: davků konkrétního ustanovení této vyhlášky. ké předpisy – Elektrická zařízení – Část 5: Obě normy, ČSN EN 50522 a ČSN EN Podle názoru autora je proto třeba se řídit Výběr a stavba elektrických zařízení – Ka- 61936-1, nahrazují normu ČSN 33 3201: ČSN 73 0831:2011 Požární bezpečnost sta- pitola 53: Spínací a řídicí přístroje – Oddíl 2002 – Elektrické instalace nad AC 1 kV, kte- veb – Shromažďovací prostory. 537: Přístroje pro odpojování a spínání, ré skončila platnost 1. 10. 2013. Norma ČSN 73 0831 v čl. 4.4 písm. b) – ČSN 33 2000-5-551 ed. 2:2010 Elektrické – ČSN EN 60601-1-1 ed. 2:2001 Zdravotnic- definuje vnitřní shromažďovací prostor jako instalace nízkého napětí – Část 5-55: Vý- ké elektrické přístroje. Část 1-1: Všeobec- každý prostor určený pro 250 a více osob, běr a stavba elektrických zařízení – Ostat- né požadavky na bezpečnost – Skupinová v němž současně na jednu osobu připadá pů- 2 ní zařízení – Článek 551: Nízkonapěťová norma: Požadavky na bezpečnost zdravot- dorysná plocha do 5 m včetně. Takto je po- zdrojová zařízení, nických elektrických systémů, dle normy postupováno tehdy, nejde-li podle – ČSN 33 2000-7-729:2010 Elektrické insta- – ČSN EN 61140 ed. 2:2003 Ochrana před písm. a) citovaného článku o shromažďova- lace nízkého napětí – Část 7-729: Zařízení úrazem elektrickým proudem – Společ- cí prostory uvedené v její Normativní pří- jednoúčelová a ve zvláštních objektech – ná hlediska pro instalaci a zařízení + loze A pro jednotlivá výšková pásma VP1, Uličky pro obsluhu nebo údržbu, + A1:2007, VP2 a VP3. Z pohledu požární bezpečnos- – ČSN 34 2710:2011 Elektrická požární sig- – ČSN EN 61558-2-15:2001 Bezpečnost vý- ti jsou vnitřní shromažďovací prostory podle nalizace – Projektování, montáž, užívání, konových transformátorů, napájecích zdro- čl. 4.3 citované normy posuzovány podle je- provoz, kontrola, servis a údržba, jů a Část 2-15: Zvláštní požadavky pro od- jich výškové polohy – viz zde převzatý text – ČSN EN 12464-1:2012 Světlo a osvět- dělovací ochranné transformátory pro na- jako tab. 10. Přitom pro výškové pásmo VP2 lení – Osvětlení pracovních prostorů – pájení v místnostech pro léčebné účely + je proti velikosti shromažďovacího prosto- Část 1: Vnitřní pracovní prostory, + Opr.1:2004. ru (min. 250 osob) bezpečnostní součinitel – ČSN EN 12464-2:2008 Světlo a osvět- 1,5 a pro výškové pásmo VP3 součinitel 2,0. lení – Osvětlení pracovních prostorů – Doporučené lhůty pravidelných revizí po- Tab. 10. Výřez z čl. 4.3 ČSN 73 0831 Část 2: Venkovní pracovní prostory. dle Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3: VP1 zahrnuje prostory v prvním podzemním Autor má výhrady k tomu, co uvádí Pří- a v nadzemních podlažích do výšky h p ≤ 9 m Doplněk: loha 2, popř. na co v části b) Lhůty pravi- VP2 zahrnuje prostory ve druhém podzem- Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se delných revizí stanovené podle druhu pro- ním podlaží a v nadzemních podlažích výšky stanovují podmínky ochrany zdraví při prá- storu se zvýšeným rizikem ohrožení osob 9 m < h p ≤ 30 m ci, bylo novelizováno NV č. 93/2012 Sb. To zapomněla: VP3 zahrnuje prostory ve třetím či v dalších nabylo účinnosti dnem 1. dubna 2012, s vý- – na lhůtu dva roky pro BA3 v místnostech podzemních podlažích a v nadzemních jimkou čl. I bodu 90, který nabývá účinnos- pro lékařské účely podle čl. 15.4 ČSN podlažích výšky h p > 30 m ti dnem vyhlášení. Novela mj. přinesla nové 33 2140, ať už jde o ambulantní a/nebo Proto podle názoru autora budou lhůty: ustanovení § 45a Osvětlení venkovních pra- ústavní péči, – dva roky pro BA1 v případě objektů s vnitř- covišť, s odvolávkou na konkrétní ČSN, kte- – na to, že třídu BA2 – děti, s revizní lhůtou tři ním shromažďovacím prostorem (prostory) ré se tak stávají závaznými, tedy jen ve smys- roky v příloze uvedenou, není možné, rov- podle posouzení požárního nebezpečí (viz lu a za podmínek, které tento právní předpis něž podle čl. 15.4 ČSN 33 2140, uplatnit: § 29 vyhl. č. 246/2001 Sb., o stanovení pod- řeší – viz zde převzatý text: – v místnostech zdravotnických zařízení – mínek požární bezpečnosti a výkonu stát- dětská odd. v nemocnicích, tj. v zaříze- ního požárního dozoru (vyhláška o požár- § 45a Osvětlení venkovních pracovišť ních ústavní péče, ní prevenci); pro BA3 v místnostech pro lé- Umělé osvětlení venkovních pracovišť – ve zvláštních zdravotnických zařízeních kařské účely budov zdravotnických zařízení a spojovacích cest musí odpovídat náročnos- pro děti (kojenecké ústavy, dětské domo- (ambulantní a ústavní péče, budov sociál- ti vykonávané práce na zrakovou činnost vy pro děti do tří let a jesle). ní péče (domovy s pečovatelskou službou a ochranu zdraví v souladu s normovými hod- Autor současně upozorňuje, že vyhláškou a ústavy sociální péče) a zvláštních zdravot- notami a požadavky české technické normy na ministerstva pro místní rozvoj č. 268/2009 Sb., nických zařízení pro děti (kojenecké ústavy, 23) osvětlení venkovních pracovních prostor . o technických požadavcích na stavby, byla dětské domovy pro děti do tří let a jesle), 23) ČSN EN 12464-2 Světlo a osvětlení – Osvět- zrušena jeho vyhl. č. 137/1998 Sb. Tím pad- – tři roky pro BA2 v mateřských školách a ve lení pracovních prostorů – Část 2: Venkovní la definice podle § 3 písm. e) stavby pro shro- školách, pracovní prostory. ČSN EN 13201-1 až -4 mažďování většího počtu osob jako stavby – pět let pro BA4, BA5 a pro BA1 (nejde-li Osvětlování pozemních komunikací. s alespoň s jedním prostorem určeným pro o případ objektů s vnitřním shromažďova- shromáždění nejméně 200 osob, v němž na cím prostorem a s přihlédnutím k posouze- – ČSN EN 1838:2000 Světlo a osvětlení – jednu osobu připadá půdorysná plocha men- ní požárního nebezpečí konkrétního druhu 2 Nouzové osvětlení, ší než 4 m (konferenční sály, divadla, kina, shromažďovacího prostoru – viz Tabulka – ČSN EN 50110-1 ed. 2:2005 Obsluha a prá- koncertní síně, taneční sály, sportovní haly, A.1 Normativní přílohy A ČSN 73 0831). ce na elektrických zařízeních + Opr.1 9/2006, tribuny apod.). (pokračování) ELEKTRO 8-9/2014 67

výměna zkušeností Vnější vlivy z pohledu soudního znalce (5. část – 2. díl) aneb K čemu je protokol o určení vnějších vlivů Ing. Jaroslav Melen, soudní znalec z oboru bezpečnosti práce se specializací v elektrotechnice K čemu je a má být projektantům, montážním technikům a revizním technikům protokol Podmiňující vazba s VV: o určení vnějších vlivů, jimž jsou anebo mají být vystavena elektrická zařízení, a co by o tom Příslušnou třídou VV BA – Schopnost osob také mohli, když ne měli, vědět „bezpečnostní a požární technik“? Požadavky na provedení podle tabulky ZA.1N norma neuvádí. BB Elektrický odpor lidského těla Při projektování stejně jako při vykoná- Při projektování stejně jako při vykoná- vání revizí elektrických instalací je třeba vání revizí elektrických instalací je třeba Kód, vnější vlivy, charakteristiky poža- dované pro výběr a instalaci zařízení pod- u tohoto VV dodržet a ověřovat obecné po- u tohoto VV dodržet a ověřovat obecné po- le tabulky ZA.1 a požadavky na provede- žadavky podle příslušných oddílů konkrét- žadavky podle příslušných oddílů konkrét- ní podle tabulky ZA.1N ČSN 33 2000-5-51 ní části souboru norem řady ČSN 33 2000 ní části souboru norem řady ČSN 33 2000 ed. 2 i ed. 3. včetně norem s ním anebo s některou jeho včetně norem s ním anebo s některou jeho povahou souvisejících. povahou souvisejících. Zatřídění se připravuje. Doporučené lhůty pravidelných revizí Charakteristiky požadované pro výběr podle Přílohy 2 ČSN 33 1500 norma neuvádí. Pozn: a instalaci zařízení – tabulka ZA.1 uvádí, že Informace normy k BC4 Připravuje se se připravují. BC Kontakt osob s potenciálem země byla uvedena již ve vydání ČSN 33 2000-5-51 z roku 1996! Jak postupovat v takovém pří- Související normy: Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakte- padě? Doporučuji vzpomenout si na usta- – ČSN IEC 479-1:1998 Účinky proudu na ristiky požadované pro výběr a instalaci zaří- novení písmen a) až f) čl. 94 Podmínky pro člověka a domácí zvířectvo – Část 1: Obec- zení podle tabulky ZA.1 a požadavky na pro- ochranu oddělením obvodů ve zrušené ČSN ná hlediska, vedení podle tabulky ZA.1N ČSN 33 2000- 34 1010:1965. Zde jako tab. 12 pro ukázku – ČSN IEC 479-2:1998 Účinky proudu -5-51 ed. 3 (tab. 11). jen ustanovení písm. f). procházejícího lidským tělem – Část 2: Zvláštní hlediska, Kapitola 4: Účinky stří- Tab. 11. Kontakt osob s potenciálem země *) davého proudu o frekvencích nad 100 Hz Kód VV Kontakt osob s potenciálem země Charakteristiky požadované pro výběr – Kapitola 5: Účinky zvláštních průběhů a instalaci zařízení proudu – Kapitola 6: Účinky jednorázo- BC1 žádný použití kterékoliv z tříd ochrany I, II, – osoby v prostoru bez cizích vodivých částí III podle ČSN EN 61140 ed. 2 není vých jednosměrných krátkodobých im- a s nevodivým stanovištěm – podlahou vyloučeno pulzních proudů. BC2 výjimečný Platnost obou norem byla ukončena 1. 6. – osoby se obvykle v prostoru nedotýkají cizích 2010 a náhrada ani jedné není uváděna. vodivých částí a obvykle nestojí na vodivém stanovišti – podlaze BC3 častý Doplňující informace: – osoby se v prostoru obvykle dotýkají cizích Celkové impedance lidského těla v zá- vodivých částí, kterých je buď velké množství vislosti na dotykovém napětí, pro proudo- a nebo mají velký povrch, přitom ale obvykle vou dráhu ruka–ruka nebo ruka–noha, stej- nestojí na vodivém stanovišti – podlaze ně jako dovolené proudy lidským tělem, BC4 trvalý připravuje se v závislosti na trvání poruchy, lze dohledat – osoby, které jsou a nebo pracují ve vodě nebo v Příloze C ČSN 33 3201:2002 Elektric- jsou v kontaktu s vodivými částmi předmětů v okolí a takový kontakt nemají možnost pře- ké instalace nad AC 1 kV + Opr.1:2007 + rušit, např. práce v kotlích nebo v kovových + Z1:2011. nádržích Pozor! V ČR jsou povolené třídy ochrany I, II, III podle EN 61140:2002 – viz ČSN EN 61140 ed. 2:2003 Tato norma byla zrušena 1. 11. 2013 a Ochrana před úrazem elektrickým proudem – Společná hlediska pro instalaci a zařízení + A1:2007 **) nyní platí normy: *) V ČSN 33 2000-3 byl pro pojmenování použit nevhodný výraz – ČSN EN 61936-1:2011 Elektrické instala- „Dotyk“ osob s potenciálem země. Šlo o nesprávný překlad z anglického originálu, kde výraz „contact“ může, ce nad AC 1 kV – Část 1: Všeobecná pra- vytržen ze souvislostí, představovat obojí, jak dotyk, tak i kontakt. V ČSN 33 2000-5-51, již z roku 1996, byl používán správný překlad: Kontakt osob s potenciálem země. vidla + Opr.1:2012, **) Tato norma není určena pro samostatné použití. Její požadavky platí, jestliže jsou její požadavky zavedeny – ČSN EN 50522:2011 – Uzemňování elek- v příslušné normě nebo je v takové normě na ni odvolávka! trických instalací AC nad 1 kV, Tab. 12. Výřez čl. 94 z ČSN 34 1010:1965 které ji od 1. 11. 2013 plně nahradily. f) Při práci v těsných prostorách a ve vodivém pracovním prostředí (např. v kotli) musí být trans- Požadavky na provedení Tabulka ZA.1N formátor nebo motorgenerátor umístěn vně těchto prostor nebo stanoviště, pokud síťová část neuvádí. i s přívodem není ve zvýšené izolaci. 12 ELEKTRO 10/2014

výměna zkušeností Související normy: ovlivnit podmínkami pro revize elektrických podle tabulky ZA.1 a požadavky na provede- – ČSN 33 2000-4-41 ed. 2:2007 Elektric- spotřebičů, elektrického ručního nářadí a ji- ní podle tabulky ZA.1N ČSN 33 2000-5-51 ké instalace nízkého napětí – Část 4-41: ných elektrických zařízení (strojní zařízení, ed. 2 i ed. 3 viz tab. 14. Ochranná opatření pro zajištění bezpeč- svářečky) vnášených do těchto prostorů. Poznámky k popisu autorem, oproti ČSN nosti – Ochrana před úrazem elektrickým 33 2000-5-51 ed. 2 i ed. 3, upravených pod- proudem, Doplňující informace: mínek úniku. – ČSN 33 2000-7-706 ed. 2:2007 Elektric- Pro činnosti spojené se svařováním elek- Bytový dům je: ké instalace nízkého napětí – Část 7-706: trickým obloukem je třeba brát úvahu ČSN – podle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obec- Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních ob- CLC/TS 62081:2005 Zařízení pro oblouko- ných požadavcích na využívání území, jektech – Omezené vodivé prostory, vé svařování – Instalace a provoz + Z1:2010 ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb. a vyhl. – ČSN EN 61140 ed. 2:2003 – Ochrana před a současnou ČSN EN 60974-9:2010 Zaříze- č. 20/2011 Sb. stavbou pro bydlení, v níž úrazem elektrickým proudem – Společná ní pro obloukové svařování – Část 9: Insta- více než polovina podlahové plochy od- hlediska pro instalaci a zařízení+ A1:2007. lace a používání, která je v anglické verzi povídá požadavkům na trvalé bydlení a je a původní normu dnem 1. 3. 2013 nahradila. k tomuto účelu určena, Poznámky a komentáře Tab. 13. Výřez z Tabulky NA.5 ČSN 33 2000-4-41 ed.2 s autorovým zvýrazněním Tabulka 32-NM2 – Prostory nebezpeč- Tabulka NA.5 – Prostory nebezpečné né ve zrušené ČSN 33 2000-3:1995 tam, A AA teplota okolí AA6 AA7 podle názoru autora, nesprávně zařazovala VV BC4, namísto aby jej zavedla do prosto- AB vlhkost ? AB1 AB2 AB3 AB4 AB8 rů zvlášť nebezpečných. AE cizí tělesa ? AE2 AE3 AE4 AE5 AE6 Nebo snad VV AF4 – Trvalý výskyt koro- AF koroze ? AF2 AF3 zívních nebo znečišťujících látek, s přiřaze- AG ráz AG2 ním k prostoru zvlášť nebezpečnému, je pro AH vibrace AH2 ochranu osob před úrazem elektrickým prou- AK rostlinstvo ? AK2 dem přednější než ochrana osob trvale v kon- AL živočišstvo ? AL2 taktu s kovovými částmi v okolí a nemajících AM záření ? AM2 AM3 AM5 AM6 možnost tento kontakt přerušit? Stejná chyba byla převzata do Tabulky AP seismicita ? AP2 AP3 AP4 NA.5 – Prostory nebezpečné zavedené změ- AQ bouřková činnost ? AQ2 AQ3 nou Z1:2010 do ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 – AS vítr AS2 AS3 viz zde jako tab. 13 výřez z uvedené tabul- B BA schopnost lidí BA1 BA3 BA4 ky. Z přiloženého výřezu stojí za povšimnu- BC dotyk se zemí BC4 BC3 tí i to, jak ČNI (zvýrazněno vloženými „?“) C CB provedení budovy ? CB4 nejen nectí markantně v Z1 ČSN 33 2000- -4-41 ed. 2 názvosloví vnějších vlivů, po- Tab. 14. Podmínky úniku v případě nebezpečí dle překladu HD 60364-5-51:2009, ale ješ- Kód VV Podmínky úniku v případě nebezpečí Charakteristiky požadované pro výběr tě v roce 2010 přebírá pro VV BC ze zruše- a instalaci zařízení né ČSN 33 2000-3 nevhodný výraz „Dotyk“, BD1 malá hustota obsazení – snadný únik normální navíc „se zemí“, místo Kontakt osob s poten- (obytné budovy běžné nebo malé výšky) ciálem země podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3. BD2 malá hustota obsazení – obtížný únik viz pozn. 4) 1) Že by šířka třetího sloupce tabulky pro ná- (bytové domy schodišťové ) zvy VV musela být tak malá, rozhodně ne- BD3 velká hustota obsazení – snadné podmínky mohl být důvod. úniku 2) 3) vícepodlažní věžové bytové domy a objekty pro veřejnost, např. obchodní domy, kina, Doporučené lhůty pravidelných revizí divadla podle Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3: BD4 velká hustota obsazení – obtížné podmínky Autor má výhrady k tomu co uvádí Přílo- úniku ha 2, popř. vytýká, na co zapomněla: výškové budovy, např. kancelářské objekty a ob- 5) – na VV BC3 a BC4, které se uplatňují jak jekty pro veřejnost (hotely , nemocnice) ve vnitřním, tak i ve venkovním prostoru, – na to, že vydáním ČSN 33 2000-6:2007 se 1) Hlavní přístupovou komunikací k bytu je schodiště. 2) pro elektrické instalace provedené v objek- 3) Věžový dům je samostatně stojící stavba, která má jedno hlavní schodiště a volné fasády do všech stran. Základní podmínkou je dostatečně výkonný výtah a zabezpečení proti požáru. tech a prostorech podle ČSN 33 2000-7- 4) Zařízení je vyrobeno z materiálu, který zpomaluje šíření plamene a vytváření kouře a jedovatých plynů. -706 ed. 2:2007 – Elektrické instalace níz- 5) Hotelem jako stavbou ubytovacího zařízení se podle vyhlášky č. 501/2006 Sb. rozumí ubytovací zařízení s kého napětí – Část 7-706: Zařízení jedno- nejméně deseti pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených. To znamená, že hotel s deseti pokoji nemusí být automaticky objektem s velkou hustotou obsazení! účelová a ve zvláštních objektech – Ome- zené vodivé prostory doporučuje lhůta pra- videlných revizí tři roky. Proto podle názoru autora budou lhůty: – podle ČSN 73 4301:2004 Obytné budovy – pět let pro BC1 a BC2, stavbou pro bydlení o čtyřech a více by- Pozn.: – tři roky pro BC3 a BC4 jak pro vnitřní pro- tech přístupných z domovní komunikace se Omezený vodivý prostor je prostor sestá- story, tak i pro prostory venkovní. společným hlavním vstupem, popř. hlavní- vající převážně z kovových nebo vodivých mi vstupy z veřejné komunikace. částí, uvnitř kterého je pravděpodobné, že BD Podmínky úniku v případě nebezpečí V kinech a divadlech je třeba uvažovat VV osoba se částí svého těla dotkne vodivých BD3 v hledišti, ve shromažďovacích a na ná- okolních částí, přičemž možnost přerušení to- Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakteris- stupních prostorech a v šatnách. hoto kontaktu je omezená; pozor: nenechat se tiky požadované pro výběr a instalaci zařízení (pokračování) ELEKTRO 10/2014 13

výměna zkušeností Vnější vlivy z pohledu soudního znalce (5. část – 3. díl) aneb K čemu je protokol o určení vnějších vlivů Ing. Jaroslav Melen, soudní znalec z oboru bezpečnosti práce se specializací v elektrotechnice K čemu je a má být projektantům, montážním technikům a revizním technikům protokol Část 4: Bezpečnost – Kapitola 48: Vý- o určení vnějších vlivů, jimž jsou anebo mají být vystavena elektrická zařízení, a co by o tom běr ochranných opatření podle vnějších také mohli, když ne měli, vědět „bezpečnostní a požární technik“? vlivů – Oddíl 482: Ochrana proti požá- ru v prostorech se zvláštním rizikem nebo (pokračování z Elektro 10/2014) Podmiňující vazba s VV: nebezpečím, Pro zvolený kód tohoto VV je nutné znát – BA Schopnost osob – u kin a divadel je – ČSN 33 2000-5-56 ed. 2:2010 Elektrické a v protokolu uvádět: třeba uvažovat odpovídající odbornou způ- instalace nízkého napětí Část 5-56: Výběr Pro BD3: sobilost v elektrotechnice, min. BA4 – Po- a stavba elektrických zařízení – Zařízení – u kin třídy I (kina v budovách a uzavře- učené osoby, u osob obsluh v transformov- pro bezpečnostní účely, ných prostorech) jejich skupiny KT1 až ně, rozvodně, akumulátorovně, dozorně, – ČSN EN 1838:2000 Světlo a osvětlení – KT3 podle ČSN 33 2410 ed. 2, v závis- v promítárně a v technickém bloku – míst- Nouzové osvětlení, losti na počtu sedadel: nosti osvětlovačů, zvukového technika apod. – ČSN EN 50134-1:2003 Poplachové systé- – KT1 – kina s počtem sedadel větším – AR Pohyb vzduchu – z hlediska možného my – Systémy přivolání pomoci – Část 1: než 400 nebo kina s počtem sedadel vět- komínového efektu u vícepodlažních věžo- Systémové požadavky, ším než 250, mají-li východy z hlediš- vých bytových domů a výškových budov – ČSN EN 50172:2005 Systémy nouzového tě nebo únikové komunikace více než je třeba počítat s případným dopadem na únikového osvětlení + Opr.1:2006. 1,5 m nad nebo pod úrovní veřejné ko- šíření plamene po svisle zavěšených svaz- Normy požární bezpečnosti a pro požární munikace, cích kabelů nebo i po jednom svisle zavě- bezpečnost staveb: – KT2 – kina s počtem sedadel od 251 do šeném kabelu. – ČSN 06 1008:1997 Požární bezpečnost 400 a s východy z hlediště nebo úniko- Požadavky na provedení podle tabulky tepelných zařízení, vými komunikacemi nejvýše 1,5 m nad ZA.1N norma neuvádí. – ČSN 73 0802:2009 Nevýrobní objekty, nebo pod úrovní veřejné komunikace, – ČSN 73 0804:2010 Výrobní objekty, 4) – KT3 – kina s počtem sedadel do 250 bez Při projektování stejně jako při vykoná- – ČSN 73 0810:2009 Společná ustanovení + zřetele k úrovni východu z hlediště a úni- vání revizí elektrických instalací je třeba + Z1:2012, kových komunikací vzhledem k úrovni u tohoto VV dodržet a ověřovat obecné po- Pozn.: veřejné komunikace. žadavky podle příslušných oddílů konkrét- Pro případy, kdy jsou v jiných technic- Letní kina jsou jako kina třídy II bez ome- ní části souboru norem řady ČSN 33 2000 kých podkladech, mimo kodex norem požár- zení počtu sedadel. včetně norem s ním anebo s některou jeho ní bezpečnosti staveb, stanoveny požadavky – u divadel a objektů pro kulturní účely je- povahou souvisejících. na stupně hořlavosti, je v Příloze C normy jich kategorii K1 až K3 podle ČSN 33 2420 ČSN 73 0810 převodní tabulka mezi dřívěj- ed. 2, opět v závislosti na počtu sedadel: Rozhodně u tříd 2 až 4 je třeba počítat šími požadavky na stupně hořlavosti a třída- – K1 – nad 1 200 sedadel, s tím, že zařízení musí být vyrobeno z ma- mi reakce na oheň stavebních výrobků, zde – K2 – od 401 do 1 200 sedadel, teriálů, které zpomalují šíření plamene a vy- doplněná na odkazy pod čarou – viz tab. 15. – K3 – od 101 do 400 sedadel, tváření kouře a jedovatých plynů. Změna Z1 přinesla zejména několik novi- – K4 – do 100 sedadel. Související normy: U objektů pro kulturní účely s více samo- – ČSN 06 1008:1997 Požární bezpečnost Tab. 15. Srovnání stupně hořlavosti s třídou reakce na oheň statnými společenskými prostory (divadelní tepelných zařízení, *) **) sály, zkušebny, výstavní síně apod.) je pro – ČSN 33 2420 ed. 2:2009 Elektrické insta- Stupeň hořlavosti Třída reakce na oheň kategorizaci směrodatný počet sedadel nebo lace nízkého napětí – Elektrická zařízení A A1 A2 uvažovaný celkový počet (celková kapacita) v divadlech a jiných objektech pro kultur- B B shromážděných osob. ní účely, C1 C Pro stanovení celkového počtu shromáž- – ČSN 33 2410 ed. 2:2009 Elektrické insta- C2 D děných osob je třeba vycházet z požární zprá- lace nízkého napětí – Elektrická zařízení C3 E vy – viz ČSN 73 0818 Obsazení objektu oso- v kinech, F bami. – ČSN 33 2140:1986 Elektrický rozvod *) Podle dříve platné ČSN 73 0862:1980 Stanovení Pro BD3 a BD4 podmínky vyloučení v místnostech pro lékařské účely + a 8: stupně hořlavosti stavebních hmot (zrušena k 1. 1. možného komínového efektu u vícepodlaž- 1990, **) 2004). Podle ČSN EN 13501-1 + A1:2010 Požární klasifika- ních věžových bytových domů a výško- – ČSN 33 2000-4-482:2000 Elektrotech- ce stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 1: vých budov. nické předpisy – Elektrická zařízení – Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň. 4) Jde o normu upřesňující požadavky na stavební výrobky (mj. i na rozváděče s protipožární úpravou pro použití v chráněných únikových cestách – viz čl. 6.1.7) a stavební konstrukce, popř. na požárněbezpečnostní zařízení ve vztahu k ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 a k navazujícím normám, podle nichž je navrhována požární bezpečnost stavebních a technologických objektů v ČR. 10 ELEKTRO 11/2014

výměna zkušeností nek dotýkajících se dodatečného zateplová- Pozn.: Proto podle názoru autora budou lhůty: ní vnějších stěn objektů. Sleduj v uvedené vyhlášce zejména Pří- – jeden rok – pro vedení na komunikacích – ČSN 73 0818:1997 Obsazení objektu oso- lohu 2 Druhy a vlastnosti volně vedených a ve společných prostorech s holobyty, ja- bami + Z1:2002, vodičů a kabelů elektrických rozvodů, uvá- kož i v nich samotných, – ČSN 73 0821 ed. 2:2007 Požární odolnost dějící pro: – dva roky pro: stavebních konstrukcí, – volně vedené kabely a vodiče zajišťující – BD2 – pro hlavní domovní vedení, vede- – ČSN 73 0831:2011 Shromažďovací prosto- funkci a ovládání požárněbezpečnostních ní na komunikacích (schodištích, chod- ry, zařízení, bách) a ve společných prostorech byto- – ČSN 73 0833:2010 Budovy pro bydlení – volně vedené vodiče a kabely zajišťující vých domů provedená podle dříve plat- a ubytování, funkci zařízení, jejichž chod je při požáru ných požadavků, která v současné době – ČSN 73 0834:2011 Změny staveb, nezbytný k ochraně osob, zvířat a majetku neodpovídají uplatňovaným zásadám, – ČSN 73 0835:2006 Budovy zdravotnických v prostorech požárních úseků vybraných – BD3 – pro kina skupin KT1, KT2 a pro zařízení a sociální péče, druhů staveb, divadla kategorií K1, K2 a pro kina – ČSN 73 0842:1996 Objekty pro zeměděl- s podmínkami použití kabelů ve čtyřech skupi- KT3 a divadla K3 s počtem sedadel skou výrobu + Z1:2004 + Z2:2009, nách: I – Dca, II – B2ca, s1, d1 a III – B2ca, nad 200, – ČSN 73 0843:2001 Objekty spojů a poš- s1, d1 v případě instalace v chráněné úniko- – BD4 – pro vnitřní shromažďovací pro- tovních provozů + Z1:2009, vé cestě a IV – kabel funkčních při požáru. story jmenovitě uvedené v Normativní – ČSN 73 0845:2012 Sklady, příloze A ČSN 73 0831:2011 a pro kaž- – ČSN 73 0848:2009 Kabelové rozvody, Doplňující informace: dý prostor určený pro 250 a více osob, – ČSN 73 0872:1996 Ochrana staveb proti Hodnocení stavebních výrobků, co se týče v němž současně na jednu osobu připa- 2 šíření požáru vzduchotechnickým zaříze- reakce na oheň a jejich zatřídění do tříd vzta- dá půdorysná plocha do 5 m včetně. ním, hující se na elektrické kabely, je uvedeno Pozn.: – ČSN 73 0875:2011 Stanovení podmínek v rozhodnutí Komise evropských společenství Vyhláška ministerstva pro místní rozvoj 5) pro navrhování elektrické požární signa- 2006/751/ES ze dne 27. 10. 2006 . č. 137/1998 Sb., podle které (§ 3 písm. e)) lizace v rámci požárněbezpečnostního ře- Pro elektrické kabely (cables) jsou za- byla stavbou pro shromažďování většího po- šení, vedeny třídy Aca, B1ca, B2ca, Cca, Dca, čtu osob stavba s alespoň jedním prostorem – ČSN 73 4301:2004 Obytné budovy + Eca, Fca. určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, + Z1:2005 + Z2:2009, Pro doplňkovou klasifikaci jsou stanove- v němž na jednu osobu připadá půdorysná 2 – ČSN 73 6060:2006 Čerpací stanice po- na tato kritéria: plocha menší než 4 m (konferenční sály, di- honných hmot, – tvorba kouře co do hustoty uvolněného vadla, kina, koncertní síně, taneční sály, spor- – ČSN 73 6058:2011 Jednotlivé, řadové dýmu (smoke): s1, s1a, s1b, s2, s3 (nehod- tovní haly, tribuny apod.), byla zrušena vy- a hromadné garáže, notí se u třídy Aca, Eca, Fca); hláškou téhož ministerstva č. 268/2009 Sb. – ČSN 73 6059:1978 Servisy a opravny mo- – planoucí kapky/částice (droplets): d0, d1, Podle § 3 písm. b) vyhl. č. 268/2009 Sb., torových vozidel. Čerpací stanice pohon- d2 (nehodnotí se u třídy Aca, Eca, Fca): o technických požadavcích na stavby, se stav- ných hmot. Základní ustanovení + a:1991 – d0 – žádné planoucí kapky/částice bě- bou se shromažďovacím prostorem rozumí stav- + Z2:006, hem 1 200 s, ba, ve které se nachází prostor určený pro shro- – ČSN EN 12845 + A2:2009 Stabilní hasi- – d1 – žádné planoucí kapky/částice trva- mažďování osob, v němž počet a hustota osob cí zařízení – Sprinklerová zařízení – Na- jící déle než 10 s během 1 200 s, převyšují mezní normové hodnoty, a je určena vrhování, instalace a údržba, – d2 – žádné požadavky; ke kulturním, sportovním a obdobným účelům. – ČSN EN 50399:2012 Zkušební metody ka- – kyselost (ACIDITY): a1, a2, a3 (nehodno- Doplňující informace: belů v podmínkách požáru – Měření uvol- tí se u třídy Aca, Eca, Fca). Měří se nebez- Vnitřní shromažďovací prostory jsou co něného tepla a kouře na kabelech v prů- pečné vlastnosti plynů vznikajících při po- do druhů a nejmenšího počtu osob v prosto- běhu zkoušky šíření plamene – Zkušební žáru, které narušují schopnost osob, jež jim ru podle výškových pásem – viz popis nahoře zařízení, postupy a výsledky, jsou vystaveny, podniknout účinná opatře- u VV BA – uvedeny jmenovitě v Normativ- – Příslušné části ČSN EN 60332 – Zkoušky ní k úniku, a nikoliv popis toxicity těchto ní příloze A ČSN 73 0831 – Shromažďovací elektrických a optických kabelů v podmín- plynů. prostory. Mimo to je vnitřní shromažďovací kách požáru, Doporučené lhůty pravidelných revizí: prostor dále definován v jejím čl. 4.4 písm. b) – ČSN EN 60601-1-1 ed. 2:2001 Zdravot- Autor nesouhlasí s tím, co uvádí Příloha 2 jako každý prostor určený pro 250 a více nické elektrické přístroje – Část 1-1: Vše- ČSN 33 1500, popř. vytýká, že zapomněla na: osob, v němž současně na jednu osobu připa- 2 obecné požadavky na bezpečnost – Sku- – venkovní kina třídy II a venkovní divadla, dá půdorysná plocha do 5 m včetně. pinová norma: Požadavky na bezpečnost – na to, že s VV BD4 je třeba počítat i v míst- – v místnostech pro lékařské účely – viz zdravotnických elektrických systémů. nostech pro lékařské účely, ČSN 33 2140, bez ohledu na podmínky – podle názoru autora bezdůvodně doporu- úniku v případě nebezpečí, Právní předpisy čuje revizní lhůtu jeden rok pro vedení na – čtyři roky pro venkovní kina třídy II a ven- komunikacích a ve společných prostorech kovní divadla – analogie s 4.1.1 Prostředí Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických bytových domů pro osoby se zdravotním venkovní v ČSN 33 0300:1988. podmínkách požární ochrany staveb. postižením (invalidy). (pokračování) 5) Rozhodnutí Komise 2006/751/ES z 27. 10. 2006, kterým se mění rozhodnutí 2000/147/ES, kterým se vykonává směrnice Rady 89/106/EHS, co se týče klasifikace reakce stavebních výrobků na oheň – lze dohledat a stáhnout na: http://eur-lex.europa.eu/RECH_naturel.do?ihmlang = cs, stejně tak podle čísla dokumentu i příslušná Nařízení, Směrnice, anebo Rozhodnutí. www.eel.cz ELEKTRO 11/2014 11

výměna zkušeností Vnější vlivy z pohledu soudního znalce (5. část – dokončení) aneb K čemu je protokol o určení vnějších vlivů Ing. Jaroslav Melen, soudní znalec z oboru bezpečnosti práce se specializací v elektrotechnice K čemu je a má být projektantům, montážním technikům a revizním technikům protokol Pozn.: o určení vnějších vlivů, jimž jsou anebo mají být vystavena elektrická zařízení, a co by o tom Od 1. ledna 2008 již neplatí přechodné ob- také mohli, když ne měli, vědět „bezpečnostní a požární technik“? dobí podle ČSN EN 13501-1:2007, ve kterém bylo možné používat zatřídění stavebních hmot (pokračování z Elektro 11/2014) Dtto v čl. NA 512.2.5 se podle čl. 14.6 jak podle nově zavedené reakce na oheň, tak ČSN 33 2140:1986 zařazení místností do ně- i podle původního stupně hořlavosti. Poznámky k místnostem pro lékařské kterých z typů místností pro lékařské účely Výsledky zkoušek stupně hořlavos- účely a revizní lhůtě pro BD4 v nich opakovaně kontroluje ve lhůtách při perio- ti stavebních hmot podle zrušené ČSN dických revizích. 73 0862:1980 Stanovení stupně hořlavosti Pozor – podle IEC 60364-7-710:2002 Uvedený HD 60364-7-710:2012 logiku stavebních hmot (zrušena k 1. 4. 2004) bylo Electrical installations of buildings – Part a odůvodnění těchto zásad opakuje v čl. 710.30 možné používat pouze do 31. prosince 2007. 7-710: Requirements for special installations stejně jako IEC 60364-7-710:2002, když v nich Stupně hořlavosti stavebních hmot podle zru- or locations – Medical locations i podle HD mluví o klasifikaci zdravotnických prostorů do šené ČSN 73 0823:1983 Požárnětechnické 60364-7-710:2012 shodného názvu – se po- skupin 0, 1 a 2 a zařazování typů místností pro vlastnosti hmot – Stupeň hořlavosti staveb- žadavky této části vztahují nejen na nemoc- lékařské účely do nich. ních hmot (zrušena 1. 1. 2008) platily rovněž nice, sanatoria a zdravotnické kliniky, včetně jen do 31. prosince 2007. klinik soukromých, ambulance praktických, CA Stavební materiály Klasifikace stavebních výrobků z hledis- specializovaných a zubních lékařů, středis- ka reakce na oheň je určována podle uvede- ka zdravotní péče, včetně péče pro sportov- Kód vnějšího vlivu dané třídy, charak- né ČSN EN 13501-1+A1. V kapitole Úvod ce, a vyhrazené zdravotnické prostory na teristiky požadované pro výběr a instala- v ČSN EN 13501-1+A1 je uvedeno, že: … pracovištích. ci zařízení a požadavky na provedení pod- Evropská komise sestavila seznam výrob- Tato část platí i: le Tabulky ZA.1 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 ků, které mohou být za určitých podmínek – pro elektrické instalace v prostorech urče- viz tab. 16. zařazeny do třídy A1 bez zkoušení… (ko- ných pro zdravotnický výzkum, nec citátu). – pro elektrické instalace v prostorech ob- Tab. 16. Stavební materiály Třídy reakce na oheň pro běžné stavební jektů pro seniory (LDN), ve kterých se tito Kód VV Stavební Charakteristiky poža- výrobky: A1, A2, B, C, D, E, F. pacienti podrobují zdravotní péči, materiály dované pro výběr a Převodní tabulka mezi dřívějšími požadav- – tam, kde je to aplikovatelné, na veterinár- instalaci zařízení ky na stupně hořlavosti a třídami reakce na ních klinikách. CA1 nehořlavé normální oheň stavebních výrobků – viz u VV BD vzpo- CA2 hořlavé připravuje se – mínaná Příloha C normy ČSN 73 0810:2009. Upozornění (dřevěné odkaz na Příslušná rozhodnutí Komise evropských budovy) HD 384.4.42 *) společenství, kterými se stanovují třídy re- Nelze zaměňovat Protokol o určení typů akce na oheň některých stavebních výrobků 6) místností pro lékařské účely podle čl. 14.3 *) Má být HD 384.4.42:2011. a klasifikace do tříd reakce na oheň a tříd ČSN 33 2140:1986 s Protokolem o určení chování střešních krytin a panelů bez zkou- vnějších vlivů. Každý z uvedených dokumen- Za hořlavé jsou považovány stavební hmo- šení, lze zprostředkovaně nalézt pomocí tů má svůj účel a navzájem se nenahrazují ty tříd C1, C2 a C3 a za nesnadno hořlavé ma- webu PAVUS, a. s. (http://www.pavus.cz/ a není pravda, že pro místnosti pro lékařské teriály třídy B. index.php?lang = cz&sec = adv_redacti- účely se protokol o určení vnějších vlivů ne- Pro zvolený kód tohoto VV je nutné znát on&r_cat = 5&s_cat = 63&title_string = musí vypracovávat. a v protokolu uvádět: Klasifikace-Rozhodnut%C3%AD+Ko- Na rozdíl od textu v čl. 320.N3 ČSN Použité stavební hmoty a jejich klasifi- mise), kde se po kliknutí na Číslo Rozhod- 7) 33 2000-3 citace: kaci do příslušných tříd reakce na oheň nutí Komise zobrazí text příslušného do- Při změnách využití objektu (techno- podle ČSN EN 13501-1+A1:2010 Požární kumentu. logie, změně výrobního zařízení nebo po- klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí Jinak lze přímo vyhledávat podle čísla do- užívání látek atd.) musí být určeny znovu staveb – Část 1: Klasifikace podle výsledků kumentu (Nařízení, Směrnice a Rozhodnutí) ty části vnějších vlivů, u kterých dochází zkoušek reakce na oheň s odkazem na Proto- na: http://eur-lex.europa.eu/RECH_natu- 8) ke změnám. kol o klasifikaci . rel.do?ihmlang = cs 6) Citace: O určení typu místnosti pro lékařské účely a závaznosti požadavků, popř. okolnostech, které ke konečnému rozhodnutí vedly, musí být písemný doklad (protokol) ve smyslu ČSN 33 0300 a tab. 3 této normy, ze kterého je též patrné, kdo typ a závaznost určil. 7) viz Tabulka 1 ČSN EN 13501-1+A1:2010. 8) viz 16. kapitola a normativní příloha B ČSN EN 13501-1+A1:2010. ELEKTRO 12/2014 15

výměna zkušeností Tab. 17. Příklady vyhledání rozhodnutí Komise – ČSN 33 2312:1985 Elektrotechnické před- Oblast Číslo Název Datum pisy, Elektrické zariadenia v horlavých lát- vydání kach a na nich + Z1:2005, Reakce 96/603/ES Rozhodnutí Komise, kterým se stanovuje seznam 4. 10. 1996 – ČSN 33 2000-4-482:2000 Elektrotechnic- stavebních 2000/605/ES výrobků patřících do tříd A – bez příspěvku k požáru 26. 9. 2000 ké předpisy – Elektrická zařízení – Část 4: výrobků 2003/424/ES 6. 6. 2003 Bezpečnost – Kapitola 48: Výběr ochran- na oheň 2003/43/ES Rozhodnutí Komise, kterým se stanovují třídy reak- 17. 1. 2003 ných opatření podle vnějších vlivů – Oddíl 2003/43/ECcorr ce na oheň některých stavebních výrobků (desky na 18. 1. 2003 2003/593/ES bázi dřeva, sádrokartonové desky, laminátové desky 7. 8. 2003 482: Ochrana proti požáru v prostorech se 2006/673/ES a konstrukční dřevo) 5. 10. 2006 zvláštním rizikem nebo nebezpečím. 2007/348/ES 15. 5. 2007 Při projektování stejně jako při vykoná- 2005/610/ES Rozhodnutí Komise, kterým se stanovují třídy reak- 9. 8. 2005 vání revizí elektrických instalací je třeba ce na oheň některých stavebních výrobků (lepené laminované dřevěné výrobky a laminátové, pružné u tohoto VV dodržet a ověřovat obecné po- textilní podlahoviny) žadavky podle příslušných oddílů konkrét- 2006/213/ES Rozhodnutí Komise, kterým se stanovují třídy 6. 3. 2006 ní části souboru norem řady ČSN 33 2000 reakce na oheň některých stavebních výrobků, jde-li včetně norem s ním anebo s některou jeho o dřevěné podlahoviny a deskové obložení a bedně- povahou souvisejících. ní z rostlého dřeva Doporučené lhůty pravidelných revizí Tab. 18. Provedení – konstrukce budovy podle Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3: Kód VV Provedení – konstrukce budovy Charakteristiky požadované pro výběr a insta- – dva roky pro revize elektrických zaříze- laci zařízení ní objektů nebo jejich částí provedených CB1 zanedbatelné nebezpečí normální CB2 šíření požáru zařízení je vyrobeno z materiálu, který zpomalu- ze stavebních hmot tříd reakce na oheň výškové budovy – budovy s komí- je šíření požárů, jejichž příčinou nebyla porucha D, E nebo F – dříve stupňů hořlavosti C2 *) novým efektem elektrické instalace ; požární přepážky; možnost a C3. **) použít elektrickou požární signalizaci ; systémy nucené ventilace CB Provedení – Konstrukce budovy CB3 posun kontrakce nebo expanze spojů v elektrickém budovy značné délky nebo na vedení nestabilní půdě s možností vzá- Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakteris- jemného pohybu částí stavby tiky požadované pro výběr a instalaci zaříze- CB4 poddajné nebo nestabilní připravuje se ***) ní a požadavky na provedení podle Tabulky stany, konstrukce podepírané ZA.1 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 zde jako tab. 18. vháněným vzduchem Pro zvolený kód tohoto VV je nutné znát a *) Odkaz na HD 384-4-42 a HD 384-5-52 srovnej s ČSN 33 2000-4-42 ed. 2:2012 Elektrické instalace nízkého v protokolu uvádět pro: napětí – Část 4-42: Bezpečnost – Ochrana před účinky tepla a ČSN 33 2000-5-52 ed. 2:2012 Elektrické instalace – CB2 – které prostory budovy jsou nebo bu- nízkého napětí – Část 5-52: Výběr a stavba elektrických zařízení – Elektrická vedení. **) EPS jako jedna ze součástí požárněbezpečnostního zařízení – sleduj informativní přílohu B ČSN 73 0810:2009 dou s nuceným větráním, Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení. – CB3 – délky budovy (aby bylo zřejmé, že ***) Ohebné vedení, ohebné trubky – viz ČSN 33 2000-5-52. je to za situace, kdy je protokol vypracová- ván) a odkaz na doložení nestability půd- Příklady klasifikace stavebních výrobků o modifikaci IEC 60364-4-42:2010, ale ona ního základu, do tříd reakcí na oheň, u kterých není třeba existuje již od 19. 5. 2010 ed. 3.0 této normy), – CB4 – doložení zajištění stability konstruk- provádět jejich další zkoušky, lze nalézt v pří- – ČSN 33 2000-5-52 ed. 2:2012 Elektrické ce budovy a jaká opatření jsou v MPBP při- loze A ČSN 73 0810:2009 a tam v A.1.1 až instalace nízkého napětí – Část 5-52: Vý- jata pro případ její ztráty. A.1.4 a jejich tabulkách: běr a stavba elektrických zařízení – Elek- Při rozhodnutí o VV CB4 je třeba zvá- – A.1 – stavební hmoty a výrobky, trická vedení, žit a popř. vyloučit přítomnost VV AG stej- – A.2 – výrobky z desek na bázi dřeva, – ČSN 33 2000-5-523 ed. 2:2003 Elektrické ně jako VV AH! – A.3 – dekorativní vysokotlaké laminátové instalace budov – Část 5: Výběr a stavba Podmiňující vazby s VV: desky, elektrických zařízení – Oddíl 523: Dovo- – pro CB2 s třídami 2 a 3 VV BD Podmín- 9) – A.4 – konstrukční dřevo lené proudy v elektrických rozvodech, ky úniku v případě nebezpečí , a v dalších čl. A.1.5 pro desky z minerální – ČSN 37 5245:1983 Kladení elektrických – pro CB4 s třídami 2 anebo 3 VV AG Ráz nebo skleněné vlny až A.1.18 pro dřevěné vedení do stropů a podlah + Z1:2012, stejně jako AH Vibrace. podlahoviny a parkety. – ČSN 73 0810:2009 Požární bezpečnost Požadavky na provedení podle tabulky Podmiňující vazby s VV: staveb – Společná ustanovení + Z1:2012, ZA.1N norma neuvádí. – BE2 – Nebezpečí požáru pro CA2 – její – ČSN EN 13501-1+A1:2010 Požární kla- Při projektování stejně jako při vykoná- řešení, promítající se i do projektu elektro- sifikace stavebních výrobků a konstrukcí instalace budov, musí vycházet z Posouze- staveb – Část 1: Klasifikace podle výsled- vání revizí elektrických instalací je třeba u tohoto VV dodržet a ověřovat obecné po- ní požárního nebezpečí podle § 29 vyhl. ků zkoušek reakce na oheň, č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek po- – ČSN IEC 1200-52:1998 Pokyn pro elek- žadavky podle příslušných oddílů konkrét- ní části souboru norem řady ČSN 33 2000 žární bezpečnosti a výkonu státního požár- trické instalace – Část 52: Výběr a stav- ního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ba elektrických zařízení – Výběr soustav včetně norem s ním anebo s některou jeho – příslušnou třídou AQ – Bouřková činnost. a způsoby kladení vedení. povahou souvisejících. Související normy: Požadavky podle tabulky ZA.1N: Související normy: – ČSN 33 2000-4-42 ed. 2:2012 Elektrické Pro elektrická zařízení umístěná na hoř- – Podrobnosti k volbě a zřizování vede- instalace nízkého napětí – Část 4-42: Bez- lavých podkladech a v nich odkazuje tabul- ní s ohledem na VV CB viz čl. 522.15 pečnost – Ochrana před účinky tepla (má jít ka pro CA2 na: ČSN 33 2000-5-52 ed. 2:2012, 9) Viz již zmíněná vazba na ČSN 73 0810:2009 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení + Z1:2012 a s ní dopad na rozváděče s protipožární úpra- vou pro použití v chráněných únikových cestách apod. – viz čl. 6.1.7. 16 ELEKTRO 12/2014

výměna zkušeností – ČSN 33 2000-4-42 ed. 2:2012 Elektrické Doporučené lhůty pravidelných revizí to v povaze E zpracovávané nebo skladované instalace nízkého napětí – Část 4-42: Bez- podle Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3: látky, popř. o konkrétních nebezpečích z toho pečnost – Ochrana před účinky tepla, Autor má výhrady k tomu, co uvádí Přílo- plynoucích, zohledněných vnějšími vlivy: – ČSN 33 2000-5-52 ed. 2:2012 Elektrické ha 2, popř. vytýká, na co zapomněla: – BE1 Bez významného nebezpečí, instalace nízkého napětí – Část 5-52: Vý- Zapomněla přiřadit pro CB2 až CB4 rov- – BE2 Nebezpečí požáru, s členěním: běr a stavba elektrických zařízení – Elek- něž lhůtu pět let, jestliže se pro charakter budo- – BE2N1 Nebezpečí požáru hořlavých trická vedení, vy neuplatní jiná lhůta – např. hotely, budovy hmot, – ČSN 33 2000-7-740:2007 Elektrické insta- zdravotnických zařízení a sociální péče apod. – BE2N2 Nebezpečí požáru hořlavých lace budov – Část 7-740: Zařízení jedno- prachů, účelová a ve zvláštních objektech – Do- Závěr – BE2N3 Nebezpečí požáru hořlavých ka- časná elektrická instalace pro stavby zá- palin; bavních zařízení a stánků v lunaparcích, Vnějším vlivem CB4 z kategorie C – kon- – BE3 Nebezpečí výbuchu, s členěním: zábavních parcích a cirkusech, strukce budov současně končí část příspěvku – BE3N1 Nebezpečí výbuchu hořlavých – ČSN 34 2710:2011 Elektrická požární sig- věnovaná vnějším vlivům povah A pro schop- prachů, nalizace – Projektování, montáž, užívání, nost osob, B pro elektrický odpor lidského – BE3N2 Nebezpečí výbuchu hořlavých provoz, kontrola, servis a údržba, těla, C pro dotyk osob s potenciálem země plynů a par, – ČSN EN 54-1:2011 Elektrická požární sig- a povaze D pro podmínky úniku v případě – BE3N3 Nebezpečí výbuchu výbušnin; nalizace. Část 1: Úvod, nebezpečí, patřícím do kategorie B – využití. – BE4 Nebezpečí kontaminace. – ČSN 73 0810:2009 Požární bezpečnost sta- V poslední, šesté části bude pojednáno 10) veb – Společná ustanovení + Z1:2012. o zbývající povaze z kategorie B – využití, a (příště pokračování 6. částí) 10) Jde o normu upřesňující požadavky na stavební výrobky (mj. i na rozváděče s protipožární úpravou pro použití v chráněných únikových cestách – viz čl. 6.1.7) a stavební konstrukce, popř. na požárněbezpečnostní zařízení ve vztahu k ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 a k navazujícím normám, podle nichž je navrhována požární bezpečnost stavebních a technologických objektů v ČR. ELEKTRO 12/2014 17

výměna zkušeností Vnější vlivy z pohledu soudního znalce (6. část – 1. díl) aneb K čemu je protokol o určení vnějších vlivů Ing. Jaroslav Melen, soudní znalec z oboru bezpečnosti práce se specializací v elektrotechnice K čemu je a má být projektantům, montážním technikům a revizním technikům protokol něnými suchými částmi hořlavých hmot o určení vnějších vlivů, jimž jsou anebo mají být vystavena elektrická zařízení, a co by o tom (dřevní hobliny a piliny, textilní a papírový také mohli, když ne měli, vědět „bezpečnostní a požární technik“? odpad, odpady plastů, granuláty apod., jaký- mi jsou např. zemědělské stodoly, provozy Předcházející pátá část byla zaměřena na – jaké lhůty pravidelných revizí instalací pro zpracování dřeva, textilky, papírny apod.) vnější vlivy patřící do kategorie B – využití, podle daného VV doporučuje Příloha 2 Nikoliv tedy, jak uvádí zjednodušeně, rozuměno využití elektrického zařízení v růz- ČSN 33 1500/Z3. a tím i matouce popisem v prvním odstavci ných podmínkách, a to povahám: Tabulka ZA.1 (neobsahuje VV BE2N1, jen A pro schopnost osob, B pro elektrický BE Povaha zpracovávaných nebo BE2), cituji: „Výroba, zpracování nebo skla- odpor lidského těla, C pro dotyk osob s po- skladovaných materiálů dování hořlavých materiálů, včetně výskytu tenciálem země a D pro podmínky úniku prachu.“, konec citátu. v případě nebezpečí. V návaznosti na posled- Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakte- V praxi to potom dopadá tak, že např. skla- ně jmenovanou byla rozšířena o vnější vlivy ristiky požadované pro výběr a instalaci zaří- dový prostor v tiskárně, kde jsou na europale- kategorie C – konstrukce budov. zení podle tabulky ZA.1 a požadavky na pro- tách zabalené ať již hotové tisky, nebo jen pa- V předkládané části bude pojednáno o po- vedení podle tabulky ZA.1N ČSN 33 2000-5- pír, stejně tak jako sklad řeziva, přířezů nebo vaze patřící do kategorie B – využití, a to po- 51 ed. 3 jsou uvedeny v tab. 1. střešních latí jsou v protokolech nesmyslně vaze E – zpracovávané nebo skladované látky, označeny jako prostory s VV BE2N1. popř. o konkrétních nebezpečích z toho ply- BE2N1 Nebezpečí požáru hořlavých hmot Pozor, na rozdíl od hodnocení podle noucích zohledněných vnějšími vlivy: ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 není vyloučeno jiné – BE1 bez významného nebezpečí, Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakte- hodnocení takovýchto prostorů podle předpisů – BE2 nebezpečí požáru, s členěním: ristiky požadované pro výběr a instalaci zaří- a technických norem požární ochrany. To ale – BE2N1 nebezpečí požáru hořlavých zení podle tabulky ZA.1 a požadavky na pro- není náš případ a takovéto hodnocení, zdůraz- hmot, vedení podle tabulky ZA.1N ČSN 33 2000-5- ňuji, z pohledu stanovení vnějších vlivů není – BE2N2 nebezpečí požáru hořlavých 51 ed. 3 jsou uvedeny v tab. 2. směrodatné. prachů, Tabulka ZA.1 pro BE2N1 žádné charak- – BE2N3 nebezpečí požáru hořlavých ka- teristiky požadované pro výběr a instalaci za- Pro tento VV je nutné znát a v proto- palin. řízení neuvádí. kolu uvádět: Zbývajícím vnějším vlivům patřícím do S nebezpečím požáru hořlavých hmot je – specifikace konkrétních hořlavých hmot kategorie B – využití a povaze E: třeba počítat v prostorech s dobře provzduš- s charakteristikami jejich tříd reakce na – BE3 nebezpečí výbuchu, s členěním: Tab. 1. Povaha materiálů – BE3N1 nebezpečí výbuchu hořlavých prachů, Kód VV Povaha zpracovávaných nebo Charakteristiky požadované pro výběr a instalaci – BE3N2 nebezpečí výbuchu hořlavých skladovaných materiálů zařízení plynů a par, BE1 bez významného nebezpečí normální – BE3N3 nebezpečí výbuchu výbušnin, BE2 nebezpečí požáru zařízení je vyrobeno z materiálu, který zpomaluje – BE4 nebezpečí kontaminace šíření plamene; provedou se takové úpravy, že podstatné oteplení nebo jiskra v elektrickém je věnován závěr série. zařízení nemohou způsobit požár *) *) Popis převzat z ed. 2 ČSN 33 2000-5-51:2006 I v tomto případě je každý vnější vliv, dále opět ve zkratce VV, i s jeho třídami, rovněž Tab. 2. Nebezpečí požáru hořlavých hmot uváděn spolu s poznámkami autora popisem Kód VV Povaha zpracovávaných nebo Charakteristiky požadované pro výběr v těchto částech: skladovaných materiálů a instalaci zařízení – kód vnějšího vlivu dané třídy, charakteristi- ky požadované pro výběr a instalaci zaříze- Tab. 3. Nebezpečí požáru hořlavých prachů ní podle tabulky ZA.1 a požadavky na pro- Kód VV Povaha zpracovávaných nebo Charakteristiky požadované pro výběr vedení podle tabulky ZA.1N ČSN 33 2000- skladovaných materiálů a instalaci zařízení -5-51 ed. 3, Tab. 4. Výřez z Tabulky ZA.1 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 – co je třeba pro zvolený kód VV nutné znát BE2N2 Nebezpečí hořlavých prachů a v protokolu uvádět, Podmínky pro elektrická zařízení s hořlavým prachem jsou určeny v ČSN EN – jaké s tímto VV existují podmiňující vaz- 50281 soubor (Elektrická zařízení pro prostory s hořlavým prachem). by na jiné VV, – jaké existují požadavky na instalace s tím- Tab. 5. Nebezpečí požáru hořlavých kapalin to VV, Kód VV Povaha zpracovávaných nebo Charakteristiky požadované pro výběr – jaké normy na instalace souvisejí s tímto VV, skladovaných materiálů a instalaci zařízení 14 ELEKTRO 1/2015

výměna zkušeností oheň (dříve stupňů hořlavosti použitých 1. Elektrická zařízení jsou umístěna, pro- nn kabelů a vodičů + Z1:2003 + Z2:2009, stavebních hmot C1, C2, C3), včetně je- vedena nebo zajištěna tak, aby za předepsa- zejména mezní podmínky jejich teplot – jich prachů, s odkazem na příslušné do- ného provozního stavu nemohla působením viz tam čl. 5. 3. 1 a údaje v Tabulkách 3 A, klady o nich; své povrchové teploty zapálit přítomné hoř- 3 B, 4 A a 4 B. – jakými technologickými procesy, při nichž lavé hmoty obloukem, jiskrou nebo žhavými Pro ověřování odolnosti vodičů a kabe- vznikají specifické podoby drobného od- částicemi uniklými ze zařízení. lů proti šíření plamene existují tyto aktu- padu, procházejí konkrétní hořlavé hmoty; 2. Není trvalý styk hořlavých hmot s elek- álně platné zkušební normy pro zkoušky – zda je v prostoru s tímto VV předpokládáno trickým zařízením. Tam, kde tuto podmín- elektrických kabelů za podmínek požáru: a/nebo je, a za jakých podmínek, vyloučeno: ku nelze zajistit polohou, zda je zde zřízena – ČSN EN 60332-3-21:2010 Zkoušky elek- – hromadění hořlavého prachu na krytech ochranná přepážka z nehořlavého materiálu. trických a optických kabelů v podmínkách 1) elektrických zařízení v míře postačují- Povrchová teplota této přepážky nesmí pře- požáru – Část 3-21: Zkouška vertikálního cí pro vyvolání požáru (při nárůstu po- kročit 80 °C. šíření plamene na vertikálně namontova- 2) vrchových teplot) , 3. Elektrické stroje a přístroje mají kry- ných svazcích vodičů nebo kabelů – Kate- – rozvíření volně nahromaděného hořla- tí alespoň IP4X a v místech s hromaděním gorie A F/R; vého prachu (ve vazbě na max. povr- prachu IPX5. – ČSN EN 60332-3-22:2010 Zkoušky elektric- 3) chové teploty) ; 4. Používání elektrických zařízení s hoř- kých a optických kabelů v podmínkách po- 4) – zda prostorem s tímto VV procházejí a/ lavou náplní (olejem) je dovoleno jen v tako- žáru – Část 3-22: Zkouška vertikálního ší- /nebo neprocházejí soustavy rozvodů, kte- vém případě, kdy jiné provedení je technicky ření plamene na vertikálně namontovaných ré ale nejsou určeny k elektrickému napá- nevhodné, a toto je zakotveno v místním pro- svazcích vodičů nebo kabelů – Kategorie A; 5) jení tohoto prostoru ; vozním a bezpečnostním předpisu. – ČSN EN 60332-3-23:2010 Zkoušky elektric- 6) – rozsah VV v daném prostoru . 5. Zda jsou elektrická zařízení v těchto kých a optických kabelů v podmínkách po- V prostorech s hořlavými hmotami ve prostorech alespoň pod občasným odbor- žáru – Část 3-23: Zkouška vertikálního ší- stavebních konstrukcích je nutné uvést: ným dohledem (občasný odborný dohled je ření plamene na vertikálně namontovaných – že u elektrických zařízení instalovaných prokazatelný dohled vykonáváný pracovní- svazcích vodičů nebo kabelů – Kategorie B; v dutých hořlavých stěnách je doloženo, že kem odborně způsobilým a seznámeným, – ČSN EN 60332-3-24:2010 Zkoušky elek- 7) u nich byly provedeny předepsané zkoušky , který vykonává kontrolu zařízení v pravi- trických a optických kabelů v podmínkách – že u elektrických zařízení instalovaných delných intervalech, určených provozním požáru – Část 3-24: Zkouška vertikálního v dutých stěnách z nehořlavých materiálů předpisem). šíření plamene na vertikálně namontova- je doloženo, že tyto dutiny neobsahují hoř- Tento výčet požadavků není konečný, ných svazcích vodičů nebo kabelů – Kate- lavé izolační materiály použité např. pro te- z předchozích vydání ČSN 33 2000-5-51 vy- gorie C; pelnou nebo zvukovou izolaci. padl požadavek: – ČSN EN 60332-3-25:2010 Zkoušky elektric- 6. V době pracovního klidu musí být kých a optických kabelů v podmínkách po- Pozor: všechna elektrická zařízení vypnuta, s vý- žáru – Část 3-25: Zkouška vertikálního ší- K poslední odrážce: V prostorech s hoř- jimkou těch zařízení, která z provozních nebo ření plamene na vertikálně namontovaných lavými hmotami ve stavebních konstruk- bezpečnostních důvodů nemohou být vypnu- svazcích vodičů nebo kabelů – Kategorie D; cích jsou ověřovány požadavky čl. 482. 2. 2.2 ta (např.: nouzové osvětlení, vytápění, vět- – ČSN IEC 60331:2001 Zkoušky elektric- ČSN 33 2000-4-482:2000, které platí i pro rání atd.). kých kabelů za podmínek požáru – Celist- duté stěny z nehořlavých materiálů, jestli- Další detailní požadavky jsou uvedeny vost obvodu: že tyto obsahují hořlavé izolační materiá- v ČSN 33 2000-4-482:2000 – sleduj čl. 482.1 Část 11: Zařízení – Samostatné hoření při ly po užité např. pro tepelnou nebo zvuko- Prostory s nebezpečím požáru zpracováva- teplotě plamene alespoň 750 °C, vou izolaci! ných nebo skladovaných hmot (v detailech Část 21: Postupy a požadavky – Kabely Duté stěny jsou obvykle rámové kon- čl. 482. 2. 1 až 482. 2. 1.19) a v čl. 482.2 se jmenovitým napětím do 0,6/1,0 kV, včetně, strukce a nemusejí být pokryty jen deskami Prostory s hořlavými hmotami ve stavebních Část 23: Postupy a požadavky – Elektric- např. z dřevotřísky, ale i plechem. konstrukcích (v detailech čl. 482. 2. 2.1 až ké kabely pro přenos dat, Podmiňující vazby s VV: 482. 2. 2.6). Část 25: Postupy a požadavky – Kabely – příslušné třídy AR – Pohyb vzduchu, Související normy: s optickými vlákny; – příslušné třídy BD – Podmínky úniku po- – ČSN 33 2000-4-42 ed. 2:2012 Elektrické – ČSN EN 60332:2005 Zkoušky elektrických dle konkrétní podoby stavby, instalace nízkého napětí – Část 4-42: Bez- a optických kabelů v podmínkách požáru: – BE2N2 – Nebezpečí požáru hořlavých pra- pečnost – Ochrana před účinky tepla, Část 1-2: Zkouška svislého šíření plame- chů, – ČSN 33 2000-4-482:2000 Elektrotechnic- ne pro vodiče nebo kabely s jednou izolací – – BE3N1 – Nebezpečí výbuchu hořlavých ké předpisy – Elektrická zařízení – Část 4: Postup pro 1 kW směsný plamen, prachů, Bezpečnost – Kapitola 48: Výběr ochran- Část 1-3: Zkouška svislého šíření plamene – CA – Stavební materiály. ných opatření podle vnějších vlivů – Oddíl pro vodiče nebo kabely s jednou izolací – Po- 482: Ochrana proti požáru v prostorech se stup pro určení hořících kapek/částic, Požadavky na provedení pro BE2N1 po- zvláštním rizikem nebo nebezpečím, Část 2-2: Zkouška svislého šíření plame- dle tabulky ZA.1N – ČSN 33 2312:1986 Elektrotechnické před- ne pro vodiče nebo kabely malého průřezu V prostorech s nebezpečím požáru zpraco- pisy, Elektrické zariadenia v horlavých lát- s jednou izolací – Postup pro svítivý plamen. vávaných nebo skladovaných hořlavých hmot kach a na nich + Z1:2005), – Soubor norem ČSN EN 60695 Zkoušení je ověřováno, zda: – ČSN 34 7402:1999 Pokyny pro používání požárního nebezpečí. 1) Vrstva prachu 1 mm a větší byla obvykle, jestliže nebylo prokázáno jinak, považována ve smyslu ČSN 06 1008:1997 Požární bezpečnost tepelných zařízení za vrstvu schopnou šířit požár – viz příloha H. 2) Max. povrchová teplota s ohledem na vrstvy prachu viz čl. 5. 3. 2. 3. 2 ČSN EN 60079-0 ed. 3:2010 a dále čl. 5. 6. 3.2 ČSN EN 60079-14 ed. 3:2009. 3) Viz čl. 5. 6. 3.1 ČSN EN 60079-14 ed. 3:2009. 4) Pouze u nich jsou povoleny vodiče PEN, jinak jsou pro tyto prostory zapovězeny. 5) . Takovéto rozvody musejí vyhovovat podmínce čl. 482. 1. 4 až čl. 482. 1. 6 ČSN 33 2000-4-482:2000. 6) Sleduj čl. 3. 3. 1 ve zrušené ČSN 33 0300:1988 Druhy prostředí pro elektrická zařízení. 7) Viz soubor norem ČSN EN 60695 Zkoušení požárního nebezpečí. ELEKTRO 1/2015 15

výměna zkušeností Pro montáž do hořlavých hmot a na Tento VV se uplatňuje v prostorech, zení pro prostory s hořlavým prachem – hořlavé podklady zejména: v nichž se usazuje hořlavý prach v souvis- Část 14: Výběr a instalace byla zrušena 8) – ČSN EN 60695-2-11:2001 Zkoušení po- lé vrstvě 1 mm . 1. 7. 2011 a nahrazena ČSN EN 60079- žárního nebezpečí – Část 2-11: Zkoušky ČSN EN 60079-0 ed. 3:2010 definuje hoř- 14 ed. 3:2009 - Výbušné atmosféry – Část žhavou/horkou smyčkou – Zkouška hořla- lavý prach v čl. 3. 11. 1, hořlavé polétavé 14: Návrh, výběr a zřizování elektrických vosti konečných výrobků žhavou smyčkou; částice v čl. 3. 11. 2 a vodivý hořlavý prach instalací, ta platí pro instalace zařízení – ČSN EN 60695-11-5:2005 Zkoušení po- jako prach s elektrickou rezistivitou rovnou v prostorech, ve kterých může být přítomen žárního nebezpečí – Část 11-5: Zkoušky nebo menší než 103 :·m v čl. 3. 11. 1.1, jak hořlavý prach v množství, které může vést plamenem – Zkouška plamenem jehlové- tyto byly uvedeny ve 3. části tohoto textu. k nebezpečí požáru nebo i výbuchu; proto ho hořáku – Zařízení, uspořádání ověřo- Pro účely vyloučení nebezpečí od static- je třeba s ní počítat jak pro revize v prosto- vacích zkoušek a návod. ké elektřiny jsou prachy v ČSN 33 2030:2004 rech s VV BE2N2 Nebezpečí požáru hoř- Související právní předpisy: rozděleny do tří skupin podle jejich vnitřní lavých prachů, tak i s VV BE3N1 Nebez- – Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických pod- rezistivity na: pečí výbuchu hořlavých prachů, mínkách požární ochrany, a tam zejména: – prachy s nízkou rezistivitou, např. kovové, – ČSN EN 61241-17:2006 Elektrická zaříze- 6 § 9 Technická zařízení, s vnitřní rezistivitou do 10 :·m, ní pro prostory s hořlavým prachem – Část § 14 Vybavení stavby požárněbezpečnost- – prachy se střední rezistivitou, např. přírod- 17: Revize a preventivní údržba elektrických ním zařízením, ní organické prachy, s vnitřní rezistivitou instalací v nebezpečných prostorech (jiných 10 6 Příloha 2 Druhy a vlastnosti volně vede- od 10 do 10 :·m, než důlních) byla zrušena 1. 9. 2010 a na- ných vodičů a kabelů elektrických rozvodů, – prachy s vysokou rezistivitou, např. poly- hrazena ČSN EN 60079-17 ed. 3:2008 Vý- Příloha 3 Podrobnější vymezení technic- mery, některé syntetické organické prachy bušné atmosféry – Část 17: Revize a pre- kých podmínek požární ochrany zařízení pro a velmi suché přírodní organické prachy ventivní údržba elektrických instalací. 10 hašení požárů a záchranné práce – sleduj bod s vnitřní rezistivitou nad 10 :·m. Pro tento VV je nutné znát a v proto- 9. fotovoltaika; Tabulka ZA.1 pro VV BE2N2 (s neúpl- kolu uvádět: – Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických ným názvem Nebezpečí. hořlavých prachů, – místa a zdroje úniku prachu, požadavcích na stavby, a tam zejména: tj. bez čeho: „požáru“) viz tab. 4, žádné cha- – specifikaci druhu hořlavého prachu – hoř- § 6 Připojení staveb na sítě technické- rakteristiky požadované pro výběr a instala- lavých polétavých částic: nevodivé, vodi- ho vybavení, ci zařízení neuvádí a paradoxně odkazuje na vé, a k nim údaje o elektrické vodivosti, § 34 Připojení staveb k distribučním sítím, soubor ČSN EN 50281! Přitom z něj dodnes – zda je či není provedeno individuální od- vnitřní silnoproudé rozvody a vnitřní rozvody zůstala jen ČSN EN 50281-2-1:1999. sávání míst s únikem prachů, sítí elektronických komunikací, Zbývající tři normy byly postupně zru- – všechna v daném prostoru instalovaná § 36 Ochrana před bleskem. šeny: technická zařízení s jejich maximálními Co se týče třídy reakce elektrických ka- – ČSN EN 50281-1-1:1999 Elektrická za- hodnotami povrchových teplot ve °C, 9) belů na oheň, doporučuji seznámit se s člán- řízení pro prostory s hořlavým prachem – – rozsah VV v daném prostoru . kem Ing. Jany Buchtové, PAVUS, a. s. Pra- Část 1-1: Elektrická zařízení chráněná kry- Podmiňující vazby s VV: ha – sleduj: tem – Konstrukce a zkoušení byla zrušena – příslušné třídy AA – Teplota okolí, http://www.seidl.cz/cz/technicky-zpravo- již 1. 10. 2008, – příslušné třídy AR – Pohyb vzduchu, ve daj/technicky-zpravodaj-31/tridy-reakce-elek- – ČSN EN 50281-1-2:1999 Elektrická za- vnitřních prostorech, trickych-kabelu-na-ohen-33.html. řízení pro prostory s hořlavým prachem – – příslušné třídy AS – Vítr, ve venkovních Co se týče požární bezpečnosti kabelo- Část 1-2: Elektrická zařízení chráněná kry- prostorech, vých rozvodů, doporučuji seznámit se s člán- tem – Výběr, instalace a údržba byla zru- – příslušné třídy BD – podmínky úniku po- kem Ing. Karla Hořovského – sleduj: šena již 1. 4. 2008, dle konkrétní podoby stavby, http://www.seidl.cz/cz/technicky-zpravo- – ČSN EN 50281-3:2003 Elektrická zařízení – BE3N1 – Nebezpečí výbuchu hořlavých daj/technicky-zpravodaj-31/pozarni-bezpec- pro prostory s hořlavým prachem – Část 3: prachů. nost-kabelovych-rozvodu-32.html Zařazování prostorů, kde jsou nebo mo- Související normy, mimo nahoře uve- hou být hořlavé prachy byla zrušena již dené platné: Doporučené lhůty pravidelných revizí po- 1. 7. 2007. – ČSN 33 2030:2004 Elektrostatika – Směr- dle Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3 pro BE2N1 Pro úplnost je třeba uvést, že i normy nice pro vyloučení nebezpečí od statické Dva roky – analogie s 3. 3. 1 Prostře- náhrady doznaly rovněž změn, a to: elektřiny, dí s nebezpečím požáru hořlavých hmot – ČSN EN 61241-0:2007 Elektrická zaří- – ČSN EN 50281-2-1:1999 Elektrická za- v ČSN 33 0300. zení pro prostory s hořlavým prachem – řízení pro prostory s hořlavým prachem – Část 0: Všeobecné požadavky byla zrušena Část 2-1: Metody zkoušek – Metody pro BE2N2 Nebezpečí požáru hořlavých 1. 6. 2012 a nahrazena ČSN EN 60079-0 stanovení minimálních teplot vznícení prachů ed. 3:2010 Výbušné atmosféry – Část 0: prachu, Zařízení – Všeobecné požadavky, – ČSN EN 60079-14 ed. 3:2009 Výbušné at- Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakte- – ČSN EN 61241-10:2005 Elektrická zaří- mosféry – Část 14: Návrh, výběr a zřizo- ristiky požadované pro výběr a instalaci zaří- zení pro prostory s hořlavým prachem – vání elektrických instalací + Opr. 1:2012, zení podle tabulky ZA.1 a požadavky na pro- Část 10: Zařazování prostorů, kde jsou Pozn.: vedení podle tabulky ZA.1N ČSN 33 2000-5- nebo mohou být hořlavé prachy byla zruše- Norma ČSN EN 60079-14 ed. 3 stanovuje 51 ed. 3 jsou uvedeny v tab. 3. na 1. 6. 2012 a nahrazena ČSN EN 60079- všeobecné požadavky, které jsou doplňují- 10-2:2010 – Výbušné atmosféry – Část cí k základním požadavkům na elektrickou Tabulka ZA.1 pro BE2N2 žádné charak- 10-2: Určování nebezpečných prostorů – bezpečnost, požadavky na výběr elektric- teristiky požadované pro výběr a instalaci za- Výbušné atmosféry s hořlavým prachem, kých zařízení a přístrojů a pomocných za- řízení neuvádí. – ČSN EN 61241-14:2005 Elektrická zaří- řízení a pro instalace elektrických zaříze- 8) Vrstva prachu 1 mm a větší byla obvykle, jestliže nebylo prokázáno jinak, považována ve smyslu ČSN 06 1008:1997 Požární bezpečnost tepelných zařízení za vrstvu schopnou šířit požár – viz Příloha H. 9) Sleduj čl. 3. 3. 2 ve zrušené ČSN 33 0300:1988 – Druhy prostředí pro elektrická zařízení. 16 ELEKTRO 1/2015

výměna zkušeností Tab. 6. Příklady některých kapalin a jejich členění podle Tabulky 2 ČSN 33 2030:2004 – vodivosti – BE3N2 – Nebezpečí výbuchu hořlavých a relaxační doby některých kapalin plynů a par. Kapalina Vodivost Relaxační doba (s) Pozn.: –1 (pS·m ) 1. Pro účely vyloučení nebezpečí od S nízkou vodivostí statické elektřiny jsou kapaliny v čl. 5.1 vysoce čisté parafíny 10 –2 2 000 ČSN 33 2030:2004 Elektrostatika – Směrni- –1 typické parafíny 10 až 10 2 až 200 ce pro vyloučení nebezpečí od statické elek- –1 čisté aromatické uhlovodíky (toluen, 10 až 10 2 až 200 třiny rozděleny podle vodivosti a relaxační xylen atd.) doby na kapaliny s vysokou, střední a s níz- typické aromatické uhlovodíky 5 až 50 0,4 až 4 kou vodivostí (tab. 6). –1 benziny 10 až 10 2 0,2 až 200 2. Podle Ing. Dvořáčka z STÚ-E, a. s., byl –1 petroleje 10 až 50 0,4 až 200 pracovní komisí TNK k pojmu vodivá kapa- nafty 1 až 100 0,2 až 20 lina zaujat tento výklad: Má-li kapalina ve –1 lehké oleje 10 až 10 2 0,2 až 200 sloupci odpor alespoň 100 k:, není nutné –2 mazací oleje 10 až 10 3 0,02 až 2 000 prostor, v němž se vyskytuje, považovat z hle- –1 étery 10 až 10 2 0,2 až 200 diska nebezpečí úrazu elektrickým proudem směsi aromatických rozpouštědel 1 až 10 3 0,02 až 20 za nebezpečný či zvláště nebezpečný. kondenzáty zemního plynu bez inhibitorů 10 až 100 0,2 až 2 Související normy: Se střední vodivostí – ČSN 33 2000-4-42 ed. 2:2012 Elektrické benziny a nafty s aditivy 50 až 10 3 0,02 až 0,4 instalace nízkého napětí – Část 4-42: Bez- –4 těžké oleje 50 až 10 5 2·10 až 0,4 pečnost – Ochrana před účinky tepla, –5 2 estery 10 až 10 6 2·10 až 0,2 – ČSN 33 2000-4-473:1994 Elektrotechnic- S vysokou vodivostí ké předpisy – Elektrická zařízení – Část 4: surová ropa ≥10 3 ≤0,02 Bezpečnost. Kapitola 47: Použití ochran- kondenzáty zemního plynu s inhibitory ≥10 3 ≤0,02 ných opatření pro zajištění bezpečnosti. 6 –7 alkoholy 10 až 10 8 2·10 až 2·10 –5 Oddíl 473: Opatření k ochraně proti nad- 5 –7 ketony 10 až10 8 2·10 až 2·10 –4 proudům + Z1:1996 + Opr. 1:2007, čistá voda 5·10 6 10 –6 – ČSN 33 2000-4-482:2000 Elektrotechnic- voda (nedestilovaná) ≥10 8 ≤2·10 –7 ké předpisy – Elektrická zařízení – Část 4: Bezpečnost – Kapitola 48: Výběr ochran- ní tak, aby bylo zajištěno bezpečné použití Podmínkou k tomu, aby šlo o nebezpečí ných opatření podle vnějších vlivů – Oddíl v prostorech, ve kterých může být přítomen požáru hořlavých kapalin, je teplota hořlavé 482: Ochrana proti požáru v prostorech se hořlavý prach v množství, které může vést kapaliny II. nebo vyšší třídy nebezpečnos- zvláštním rizikem nebo nebezpečím, k nebezpečí požáru nebo i výbuchu; proto ti a okolí (které může mít vliv na vytvoření – ČSN 34 7402:1999 Pokyny pro používání je třeba s ní počítat jak pro revize v prosto- par) alespoň o 10 °C nižší, než je bod vzpla- nn kabelů a vodičů + Z1:2003 + Z2:2009, rech s VV BE2N2 Nebezpečí požáru hořla- nutí dotyčné kapaliny. zejména mezní podmínky jejich teplot – vých prachů, tak i s VV BE3N1 Nebezpečí U hořlavých kapalin I. třídy nebezpeč- viz tam čl. 5. 3. 1 a údaje v Tabulkách 3 A, výbuchu hořlavých prachů. nosti a při vyšších teplotách hořlavých 3 B, 4 A a 4 B. – ČSN EN 61241-2-2:1997 Elektrická za- kapalin vyšších tříd nebezpečnosti bylo řízení pro prostory s hořlavým prachem – podle ČSN 33 2320:1980, předtím podle Požadavky na provedení pro BE2N3 po- Část 2: Zkušební metody – Oddíl 2: Elek- ČSN 34 1440:1972, určováno prostředí dle tabulky ZA.1N ČSN 33 2000-5-51ed.3 trická rezistivita prachu. s nebezpečím výbuchu, popř. pásma se Ověřuje se, zda: SNV – nyní zóny u vnějšího vlivu BE3N2, 1. Elektrická zařízení jsou provedena tak, Doporučené lhůty pravidelných revizí po- podle ČSN EN 60079-10-1:2009 Výbuš- aby za svého předepsaného provozního stavu dle Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3 pro BE2N2 né atmosféry – Část 10-1: Určování ne- nemohla zapálit přítomné hořlavé kapaliny. Dva roky – analogie s 3. 3. 2 Prostře- bezpečných prostorů – Výbušné plynné 2. Povrchové teploty elektrických zaříze- dí s nebezpečím požáru hořlavých prachů atmosféry. ní nejsou vyšší než 120 °C. v ČSN 33 0300. Pro kódy tohoto VV je nutné znát 3. Elektrické stroje a přístroje mají kry- a v protokolu uvádět: tí alespoň IP43. BE2N3 Nebezpečí požáru hořlavých – druhy a třídy hořlavých kapalin podle 4. Elektrické stroje a přístroje za provo- kapalin 10) ČSN 65 0201:2003, zda jsou, či nejsou vo- zu jiskřící (vypínače, jističe, komutátorové divé, specifikace jejich vodivosti v pS·m –1 motory atd.) jsou chráněny polohou nebo Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakteris- a zejména body jejich vznícení, zvláštním krytem před politím nebo po- tiky požadované pro výběr a instalaci zaříze- – všechna v daném prostoru instalovaná střikem hořlavou kapalinou nebo jsou pro- ní podle tabulky ZA.1 a požadavky na prove- technická zařízení s jejich maximálními vedeny v krytí alespoň IP54, popř. v nevý- dení podle tabulky ZA.1N ČSN 33 2000-5-51 hodnotami povrchových teplot ve °C, bušném závěru Exd IIB T4 podle ČSN EN 11) 12) ed. 3 jsou uvedeny v tab. 5. – rozsah VV v daném prostoru . 60079-0 ed. 3 . Podmiňující vazby s VV: 5. Svítidla, která by mohla být hořlavými Tabulka ZA.1 pro BE2N3 žádné charak- – příslušné třídy AA – Teplota okolí, kapalinami polita, mají krytí alespoň IP54 teristiky požadované pro výběr a instalaci za- – příslušné třídy BD – podmínky úniku po- nebo jsou v nevýbušném provedení Exd II 13) řízení neuvádí. dle konkrétní podoby stavby, B T4 podle ČSN EN 60079-0 ed. 3:2010 . 10) Definice hořlavých kapalin je uvedena v ČSN 65 0201:2003 Hořlavé kapaliny – Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci + Z1:2006. 11) Sleduj čl. 3. 3. 3 ve zrušené ČSN 33 0300:1988 – Druhy prostředí pro elektrická zařízení. 12) ČSN EN 50014, bez roku vydání, uváděná v ZA.1N ČSN 33 2000*5*51 ed. 3 – je třeba uvést, že ČSN EN 50014 z posledního roku vydání ukončila svou účinnost již 1. 3. 2007. 13) Výbušné atmosféry – Část 0: Zařízení – Obecné požadavky bude po 2. 4. 2015 nahrazena souběžnou ed. 4 z března 2013 stejného názvu. ELEKTRO 1/2015 17

výměna zkušeností 6. Svítidla nad těmito prostory mají kry- ních opatřeny zařízením pro zachytávání jis- stroje v rozváděči umístěné, které mohou tí alespoň IP22. ker a okují. jiskřit, musí mít stupeň ochrany krytím ale- 7. Ostatní svítidla mají krytí alespoň IP43. 11. Přípustnost trolejových vedení a je- spoň IP43. 8. Vedení na povrchu jsou vedena přehled- jich provozní podmínky jsou uvedeny v pro- uvedený v ČSN 33 2000-5-51:1996, byl ně, aby byla snadno kontrolovatelná. tokolu. z následujících vydání ČSN 33 2000-5-51, 9. Holá vedení jsou jen jako tuhá (páso- Poslední požadavek: podle názoru autora zbytečně, vypuštěn. vá, profilová), chráněna polohou nebo kry- Rozváděče mají stupeň ochrany kry- tem proti možnosti vzniku zkratu cizími před- tím alespoň IP21 a jsou umístěny tak, aby Doporučené lhůty pravidelných revizí po- měty. samy nebo jejich manipulační prostory ne- dle Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3 pro BE2N3 10. Holá trolejová vedení jsou ve vzdále- mohly být zasaženy hořlavou kapalinou; Dva roky – analogie s 3. 3. 3 Prostře- nosti větší než 1,5 m od otevřených zařízení tam, kde není možné tuto podmínku spl- dí s nebezpečím požáru hořlavých kapalin s hořlavou kapalinou (vany, kontejnery atd.) nit (např. u rozváděčů plnicích automatů), v ČSN 33 0300. a nejsou vedena nad nimi. V ostatních přípa- musí mít rozváděče jako celek stupeň ochra- dech musí být sběrače na trolejových vede- ny krytím alespoň IP43, nebo elektrické pří- (pokračování) 18 ELEKTRO 1/2015

výměna zkušeností Vnější vlivy z pohledu soudního znalce (6. část – 2. díl) aneb K čemu je protokol o určení vnějších vlivů Ing. Jaroslav Melen, soudní znalec z oboru bezpečnosti práce se specializací v elektrotechnice BE3 Nebezpečí výbuchu Jak bylo uvedeno u BE2N2 v předešlé čás- Pro tento VV je nutné znát a v proto- ti seriálu, norma ČSN EN 50281-1-1:1999 kolu uvádět: Bez ohledu na další třídění (Nebezpečí měla ukončenu platnost již 1. října 2008. 1. Úplné specifikace bezpečnostnětech- výbuchu hořlavých prachů, hořlavých ply- Je zarážející, že tvůrci ČSN 33 2000-5-51 nických vlastností prachu, rozhodných pro nů a par a výbuchu výbušnin) uvádí Tabul- ed. 3:2010 to nevěděli stejně jako příslušná posouzení nebezpečí výbuchu a stanovování 1) ka ZA.1 jen odkaz na soubor EN 60079 – TNK 22 Elektrotechnické předpisy. ochranných opatření – viz , navíc specifiko- viz zde výřez z ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 jako Uvedená norma byla postupně nahrazo- vané, co se týče: tab. 1. vána až do současné doby, kdy s účinnos- a) teploty vznícení vrstvy přítomného hoř- Ve sloupci Odkaz by mohl být, vzhle- tí od 1. června 2010 platí norma ČSN EN lavého prachu nebo nejnižší teploty vzníce- dem k datu vydání ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, 60079-0 ed. 3:2010 Výbušné atmosféry – ní ve vrstvě, bude-li přítomen více než jeden tj. k 1. dubnu 2010, aktuální odkaz na ČSN Část 0: Zařízení – Všeobecné požadavky. hořlavý prach, EN 60079-0 ed. 3:2010 Výbušné atmosfé- Ta zase, jak bylo uvedeno v předešlé části b) teploty vznícení vrstvy o maximál- ry – Část 0: Zařízení – Všeobecné požadav- seriálu, bude po 2. dubnu 2015 nahrazena ní tloušťce vrstvy hořlavého prachu, pokud ky, vydanou 1. března 2010. (Norma platí souběžnou ed. 4 stejného názvu z března může být instalace vystavena vrstvám o vel- do 2.4.2015. Souběžně s ní platí ed. 4:2013 2013. kých tloušťkách, stejného názvu, která má změnu A11/8.2014 Co se týče ČSN EN 61241-14:2005 – Elek- c) teploty vznícení rozvířeného přítom- a opravu Opr. 2/6.2014.) trická zařízení pro prostory s hořlavým prachem – ného hořlavého prachu nebo nejnižší teploty Část 14: Výběr a instalace, ta má ukončenu vznícení prachu ve vznosu, bude-li přítomen BE3N1 Nebezpečí výbuchu hořlavých platnost k 1. červenci 2011 a je, jak bylo uvede- více než jeden hořlavý prach, prachů no již u VV BE2N2 v předcházející části seriá- d) minimální zápalné energie přítomného lu, nahrazena ČSN EN 60079-14 ed. 3:2009 – rozvířeného prachu nebo nejnižší minimální Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakte- Výbušné atmosféry – Část 14: Návrh, výběr zápalné energie, bude-li přítomen více než je- ristiky požadované pro výběr a instalaci zaří- a zřizování elektrických instalací + Opr. 1:2012 den hořlavý prach. zení podle tabulky ZA.1 a požadavky na pro- Pozor! 2. Dále: vedení uvádí tabulka ZA.1N technické normy Z pohledu nyní vykonávaných pravidel- – zda jde o prach vodivý, či nikoliv, ČSN 33 2000-5-51 ed. 3. ných revizí, jestliže nebyly v době zpra- – místa úniku prachu, Požadavky na provedení tabulka ZA.1N cování projektu známy parametry prachu, – zda je, či není provedeno individuální od- neuvádí, pouze odkazuje (viz zde výřez z Ta- se mělo postupovat dle ČSN 33 2000-4- sávání míst s únikem prachů, bulky ZA.1N ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 jako -482:2000 – Oddíl 482: Ochrana proti po- – jak je zajištěno odstraňování prachu. 2) tab. 2). žáru v prostorech se zvláštním rizikem nebo 3. Stanovení zón a jejich rozsahů . Pozn.: nebezpečím. Tam, kde tyto parametry byly 4. Jaká se v daném prostoru musí uplat- Text první věty je, z hlediska odborné způ- známy, bylo třeba po 1. lednu 2000 postupo- ňovat a/nebo již uplatňují ochranná opatření. sobilosti v elektrotechnice, logický nesmysl. vat již podle ČSN EN 50281-1-2:1999 Elek- Například jestliže bude zařízení instalováno Kdo kdy viděl elektrická zařízení s nebezpe- trická zařízení pro prostory s hořlavým pra- v prostoru, kde místní provozní teplota může čím výbuchu! chem – Část 1-2: Elektrická zařízení chráně- být mimo rozpětí výrobcem stanoveného roz- Uváděné podmínky pro elektrická za- ná krytem – Výběr, instalace a údržba. Tato sahu –20 až +40 °C a/nebo je výrobcem urče- 3) řízení pro prostory s nebezpečím výbu- norma měla ukončenu platnost již k 1. dub- no pro speciální provozní podmínky . chu hořlavých prachů podle souboru ČSN nu 2008 a v současnosti platí zmíněná ČSN 5. Odkaz na existenci, popř. na povin- EN 50281-1 (byl z roku 1999) Elektric- EN 60079-14 ed. 3:2009. (Norma platí do nost existence písemné dokumentace o ochra- 4) ká zařízení pro prostory s hořlavým pra- 2.1.2017. Souběžně s ní platí ed. 4:2014 ně před výbuchem podle nařízení vlády chem stejně tak jako podmínky pro vý- stejného názvu.) č. 406/2004 Sb. běr a instalace elektrického zařízení pro S nebezpečím výbuchu hořlavých prachů je Pozn.: takové prostory podle ČSN EN 61241- třeba počítat tam, kde vznikající nebo rozviřu- Definice normálního provozu uvedená -14:2005 Elektrická zařízení pro prosto- jící se prach a/nebo prachové částice jsou pří- v čl. 3. 1. 9 ČSN EN 60079-0 ed. 2:2007 Vý- ry s hořlavým prachem – Část 14: Výběr tomny v ovzduší v takové míře, že může kdy- bušné atmosféry – Část 0: Zařízení – Všeobec- a instalace, která měla ukončenu platnost koliv vzniknout výbušná atmosféra v množství né požadavky je převzata do ČSN EN 60079-0 k 1. červenci 2011, již dnes neplatí. nebezpečném osobám nebo věcem. ed. 3:2010 stejného názvu jako článek 3.31, 1) Sleduj přiloženou tabulku specifikací bezpečnostnětechnických vlastností hořlavých látek, rozhodných pro posouzení nebezpečí výbuchu a stanovování ochranných opatření. 2) Viz ČSN EN 60079-10-2:2010 + Opr.1/11.2011. 3) V takovém případě je zejména třeba, aby byl v protokolu proveden odkaz na návod k použití podle Přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 23/2003 Sb., který musí být dodáván s každým zařízením a ochranným systémem. 4) O bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. 18 ELEKTRO 2/2015

výměna zkušeností Tab. 1. Výřez z Tabulky ZA.1 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 prostorů – Výbušné atmosféry s hořlavým Kód Vnější vliv Charakteristiky požadované pro výběr a instalaci Odkaz prachem + Opr. 1:2011, zařízení – ČSN EN 60079-14 ed. 3:2009 Výbušné at- BE3 Nebezpečí Výroba nebo skladování výbušných látek, včetně výskytu Připravuje se mosféry – Část 14: Návrh, výběr a zřizo- výbuchu výbušného prachu. vání elektrických instalací + Opr. 1:2012, Ropné rafinerie, zásobníky uhlovodíků. Principy normy ČSN EN 60079-14 ed. 3 Předpisy pro elektrická zařízení určená k použití ve mohou být rovněž využity pro prostory výbušné atmosféře (viz soubor EN 60079). s nebezpečím od hořlavých polétavých Tab. 2. Výřez z Tabulky ZA.1 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 částic (včetně vláken). Norma neplatí pro prachy výbušnin, které k hoření nepotře- BE3N1 Nebezpečí výbuchu hořlavých prachů Podmínky pro elektrická zařízení s nebezpečím výbuchu hořlavých prachů jsou bují vzdušný kyslík, ani pro pyroforické určeny v ČSN EN 50281-1 soubor. Výběr a instalace elektrického zařízení pro látky (ty tvoří podtřídu pyrotechniky, ne- prostory s hořlavým prachem je též v ČSN EN 61241-14:2005. obsahují žádná oxidační činidla, ale při kontaktu se vzduchem u nich dojde k sa- Tab. 3. Výřez definice „normálního provozu“ z ČSN EN 60079-0 ed. 3 movznícení). 3.31 – ČSN EN 60079-17 ed. 3:2008 Výbušné at- normální provoz (normal operation) mosféry – Část 17: Revize a preventivní provoz zařízení v rozsahu konstrukční specifiakce svých elektrických a mechanických hodnot a používání v mezích stanovených výrobcem údržba elektrických instalací + Opr. 1:2009 POZNÁMKA 1: Meze stanovené výrobcem mohou zahrnovat trvalé provozní podmínky, (Norma platí do 24.12.2016 a do té doby např. provoz motorů v provozních cyklech. platí souběžně její ed.4 ze srpna 2014.), POZNÁMKA 2: Změna napájecího napětí ve stanovených mezích a všechny další provozní – ČSN EN 61241-2-2:1997 Elektrická za- tolerance jsou částí normálního provozu. řízení pro prostory s hořlavým prachem – Část 2: Zkušební metody – Oddíl 2: Elek- viz zde výřez z ČSN EN 60079-0 ed.3 jako tab. 3. uvolňování hořlavých látek – Bezpečnost- trická rezistivita prachu, 5) (V ed. 4:2013 to je textově identicky definič- ní požadavky , – ČSN IEC 1241-2-3:1998 Elektrická zaří- ní čl. 3.43.) – ČSN EN 50281-2-1:1999 Elektrická za- zení pro prostory s hořlavým prachem – řízení pro prostory s hořlavým prachem – Část 2: Metody zkoušek – Oddíl 3: Meto- Podmiňující vazby s VV: Část 2-1: Metody zkoušek – Metody pro da stanovení minimální iniciační energie – příslušné třídy AR – Pohyb vzduchu, pro stanovení minimálních teplot vznícení vznícení rozvířeného prachu. vnitřní prostory, prachu, – příslušné třídy AS – Vítr, pro prostory ven- – ČSN EN 60079-0 ed. 3:2010 a ed. 4:2013 BE3N2 Nebezpečí výbuchu hořlavých kovní, Výbušné atmosféry – Část 0: Zařízení – plynů a par 6) – příslušné třídy BD – podmínek úniku po- Obecné požadavky, dle konkrétní podoby stavby, – ČSN EN 60079-10-2:2010 Výbušné atmo- Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakte- – BE2N2 – Nebezpečí požáru hořlavých pra- sféry – Část 10-2: Určování nebezpečných ristiky požadované pro výběr a instalaci zaří- chů, – CA – Stavební materiály. Tab. 4. Bezpečnostnětechnické vlastnosti hořlavých látek rozhodné pro posouzení nebezpečí výbuchu a stanovování ochranných opatření Související normy: Vlastnost Plyn Mlha Kapalina Prach Prach Jsou uvedeny v seznamu norem k BE2N2 páry rozvířený usazený Nebezpečí požáru hořlavých prachů v přede- spodní mez výbušnosti (%V/V) ano ano ano ano šlé části seriálu. Dále jsou to zejména: horní mez výbušnosti (%V/V) ano ano ano – ČSN 33 2030:2004 Elektrostatika – Směr- spodní bod výbušnosti (°C) ano nice pro vyloučení nebezpečí od statické horní bod výbušnosti (°C) ano elektřiny, bod vzplanutí (°C) ano – ČSN 33 2000-4-42 ed.2:2012 Elektrické minimální teplota vznícení/zápalná teplota (°C) ano ano ano ano ano instalace nízkého napětí – Část 4-42: Bez- skupina výbušnosti (IIA, IIB, IIC) ano ano ano pečnost – Ochrana před účinky tepla, max. výbuchový tlak (MPa) ano ano ano ano – ČSN 33 2000-4-473:1994 Elektrotechnic- max. nárůst tlaku (MPa/s) ano ano ano ano 3 ké předpisy – Elektrická zařízení – Část 4: hustota (g/cm ) ano ano ano Bezpečnost. Kapitola 47: Použití ochran- relativní hustota ke vzduchu (-) ano ano ných opatření pro zajištění bezpečnosti. bod tání (°C) ano Oddíl 473: Opatření k ochraně proti nad- tlak nasycených par (kPa) ano proudům + Z1:1996 + Opr. 1:2007, minimální iniciační energie (mJ) ano ano ano ano – ČSN EN 1127-1 ed. 2:2012 Výbušná pro- max. experim. bezp. spára (MESG) (mm) ano ano středí – Prevence a ochrana proti výbuchu, mezní koncentrace kyslíku (%V/V) ano ano ano ano Část: 1 Základní koncepce a metodika, koncentrace nasycení (g/m ) ano 3 – ČSN EN 13355 + A1:2009 Lakovny – rychlost vypařování k etyléteru (-) ano Kombinované stříkací kabiny – Bezpeč- samovznícení prachu (mm) ano nostní požadavky, zrnitost prachu (μm) ano ano – ČSN EN 14491:2013 Ochranné systémy Tabulka převzata z publikace: Hrubý, Melen a Pohludka: Doporučení pro omezení rizik nebezpeč- pro odlehčení výbuchu prachu, ných prostorů, ve kterých se uplatňují vnější vlivy BE3N1 a BE3N2 s příklady ochranných opatření – ČSN EN 1539:2010 Sušičky a pece pro a stanovení zón. Vydavatelství Lada Melenová, PROPAG TEAM Trutnov, 2003. 5) Norma platí pro sušičky, pece a jiná odpařovací zařízení používané pro přípravu povrchů, potisk, natírání a/nebo impregnační procesy pro povrchy a/nebo materiály. 6) Pro účely ČSN EN 60079-14 se výbušnou plynnou atmosférou (explosive gas atmosphere) rozumí: „Směs hořlavých látek v podobě plynu nebo par se vzdu- chem za atmosférických podmínek, ve které se po vznícení samovolně šíří hoření – viz čl. 3.2 ČSN EN 60079-10-1:2009.“ ELEKTRO 2/2015 19

výměna zkušeností Tab. 5. Výřez z Tabulky ZA.1N ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 – uzavřené spínací zařízení nC – pro jis- BE3N2 Nebezpečí výbuchu hořlavých plynů a par křící zařízení, které má kontakty vhod- Pro elektrická zařízení v místech s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a par platí ně chráněné jinak než pomocí závěru ČSN EN 60079-10 a ČSN EN 60079-14 ed. 2. s omezeným dýcháním, omezením ener- gie nebo jednoduchým závěrem s vnitř- zení podle tabulky ZA.1 a požadavky na pro- ných opatření. Podrobnosti v tab. 4 uvedené ním přetlakem; jeho elektrické spínací vedení uvádí tabulka ZA.1N ČSN 33 2000- u VV BE3N1. kontakty vydrží vnitřní výbuch (hořla- -5-51 ed. 3. 2. Nejnepříznivější: Skupinu výbušnosti vého plynu nebo páry, jež mohou do něj Charakteristiky požadované pro výběr a Teplotní třídu. pronikat) bez poškození a bez toho, aby 7) a instalaci zařízení pro BE3N2 Tabulka ZA.1 3. Stanovení zón a jejich rozsahů . se přenesl do vnější potenciálně výbušné neuvádí, pouze odkazuje, viz zde upravený 4. Jaká se v daném prostoru musí uplat- atmosféry; oproti pevnému závěru „d“ výřez z Tabulky ZA.1N ČSN 33 2000-5-51 ňovat a/nebo již uplatňují ochranná opatření. nejsou stanoveny rozměry spár a nejsou ed. 3 jako tab. 5. Například pokud bude zařízení instalováno přiřazeny bezpečnostní koeficienty, Pozn.: v prostoru, kde místní provozní teplota může – hermeticky utěsněné zařízení NC – Tak jako v ostatních VV nejde o charak- být mimo rozpětí –20 až +40 °C, a zařízení je konstruováno tak, aby do něj okol- 8) teristiky požadované pro výběr a instalaci není výrobcem určeno pro normální provoz . ní atmosféra nemohla vnikat, a těsně- zařízení a navíc v daném případě nejde vý- 5. Odkaz na existenci, popř. povinnost exi- ní je provedeno tavením, např. pájením lučně jen o výbušné látky (to platí pouze pro stence písemné dokumentace o ochraně před měkkou pájkou, pájením natvrdo, sva- 9) výbušniny a VV BE3N3). Hořlavé plyny ani výbuchem podle nař. vlády č. 406/2004 Sb. řováním nebo zatavením skla do kovu, páry hořlavých kapalin samy o sobě nejsou – utěsněné zařízení NC – je konstruo- výbušné! Jestliže dojde k „výbuchu plynu“, Související normy s doplňky: váno tak, že nemůže být za normálního jak uvádějí neznalí novináři, tak jedině teh- – ČSN 33 2000-5-523 ed. 2:2003 Elektrické provozu otevřeno, a je utěsněno účin- dy, když je smíšen se vzduchem v poměru od- instalace budov – Část 5: Výběr a stav- ně tak, že je zabráněno vnikání okolní povídajícím rozmezí mezi DMV – dolní mezí ba elektrických zařízení – Oddíl 523: Do- atmosféry dovnitř zařízení, výbušnosti, a HMV – horní mezí výbušnosti. volené proudy v elektrických rozvodech, – závěr s omezeným dýcháním nR – je Požadavky na provedení tabulka ZA.1N ne- (Souběžně s touto normou platila ČSN 33 konstruován tak, že je omezeno vnikání uvádí, pouze odkazuje, viz zde výřez z Tabul- 2000-5-52 ed.2:2012, která ji dnem ukon- plynů, par nebo mlhy dovnitř zařízení. ky ZA.1N ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 jako tab. 5. čení platnosti 24.1.2014 nahradila.) – ČSN EN 60079-17 ed. 3:200 Výbušné at- – ČSN EN 1127-1:2008 Výbušná prostředí – mosféry – Část 17: Revize a preventiv- Přitom pro ČSN EN 60079-10 neuvádí, Prevence a ochrana proti výbuchu – Část 1: ní údržba elektrických instalací + Opr. 1: z kterého roku by měla být. Ta z roku 1997 Základní koncepce a metodika + Z1:2012, 2009 + Z1:2014, byla zrušena 1. prosince 2003 a ta z roku 2003 – ČSN EN 1127-1 ed. 2:2012 Výbušná pro- – ČSN EN 60079-19 ed. 2:2011 Výbušné at- zase 1. března 2012. V současnosti platí ČSN středí – Prevence a ochrana proti výbuchu mosféry – Část 19: Opravy, generální pro- EN 60079-10-1:2009 Výbušné atmosféry – – Část 1: Základní koncepce a metodika, hlídky a renovování zařízení, Část 10-1: Určování nebezpečných prostorů – – ČSN EN 60079-0 ed. 3:2010 Výbušné at- – ČSN EN 60079-25 ed. 2:2011 Výbušné at- Výbušné plynné atmosféry + Opr. 1:2011. mosféry – Část 0: Zařízení – Všeobecné po- mosféry – Část 25: Jiskrově bezpečné elek- ČSN EN 60079-14 ed. 2:2004 byla v roce žadavky + Z1:2013 – bude zrušena 2. dub- trické systémy + Opr.1:2014, 2009 nahrazena ČSN EN 60079-14 ed. 3 Vý- na 2015, – ČSN EN 60079-28:2007 Výbušné atmosfé- bušné atmosféry – Část 14: Návrh, výběr – ČSN EN 60079-0 ed. 4:2013 Výbušné at- ry – Část 28: Ochrana zařízení a přenoso- a zřizování elektrických instalací. mosféry – Část 0: Zařízení – Obecné po- vých systémů používajících optické záření, Je opět zarážející, že tvůrci ČSN 33 2000- žadavky, Z anotace obsahu normy: -5-51 ed. 3:2010 to nevěděli stejně jako pří- – ČSN EN 60079-10-1:2009 Výbušné at- – norma vysvětluje potenciální nebezpe- slušná TNK 22 Elektrotechnické předpisy. mosféry – Část 10-1: Určování nebezpeč- čí vznícení v důsledku zařízení s op- Za nebezpečné výbuchem se považují pro- ných prostorů – Výbušné plynné atmosfé- tickým vyzařováním určeným pro po- story, v nichž se vyrábějí, používají, zpraco- ry + Opr.1:2011, užití ve výbušné plynné atmosféře, vávají nebo skladují hořlavé plyny nebo hoř- – ČSN EN 60079-14 ed. 3:2009 Výbušné at- – norma rovněž platí pro zařízení, které lavé kapaliny při teplotách vyšších, než je bod mosféry – Část 14: Návrh, výběr a zřizo- je samo umístěno mimo výbušnou at- jejich vzplanutí. vání elektrických instalací, mosféru, které však vyzařuje optické Hořlavé kapaliny se považují za nebezpeč- – ČSN EN 60079-15 ed. 3:2010 Výbušné at- záření do této atmosféry, né výbuchem již při teplotách o 10 °C niž- mosféry – Část 15: Zařízení chráněné ty- – norma popisuje opatření a požadavky, 10) ších, než je jejich bod vzplanutí. pem ochrany „n“ , kde: které je nutné přijmout při použití za- Mlhy (aerosoly) hořlavých kapalin I. a II. Typ ochrany „n“ je rozdělen do podtypů: řízení pro přenos optického vyzařová- třídy nebezpečnosti jsou výbušné za všech – nejiskřící zařízení nA – pro nejiskří- ní ve výbušné plynné atmosféře, teplot. cí zařízení, kdy je zařízení konstru- – norma platí pro dále uvedené mecha- ováno tak, že je minimalizováno ne- nismy vznícení: Pro tento VV je nutné znát a v proto- bezpečí vzniku oblouku nebo jisker – optické vyzařování je absorbováno kolu uvádět: schopných vytvářet riziko iniciace při povrchy nebo částicemi, které jsou 1. Úplné specifikace bezpečnostnětech- normálním provozu (normální provoz tím ohřívány a za určitých podmí- nických vlastností (plyn, mlha a/nebo páry pro účely této normy nezahrnuje odní- nek může dojít k tomu, že je dosa- hořlavých kapalin) rozhodných pro posouze- mání a vkládání konstrukčních částí do ženo teploty, která způsobí vzníce- ní nebezpečí výbuchu a stanovování ochran- obvodů pod napětím), ní okolní výbušné atmosféry, 7) Viz ČSN EN 60079-10-1:2009. 8) Definice normálního provozu v ČSN EN 60079-10-1:2009 – čl. 3. 15. 9) O bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. 10) Pozor! Některé normy typů ochran jsou souběžně platné i ve více vydáních, je třeba sledovat dobu jejich souběhů podle Věstníku ÚNMZ nebo přímo na: http://csnonline.unmz.cz/vyhledavani.aspx 20 ELEKTRO 2/2015

výměna zkušeností – přímým rozkladem plynu v ohnis- a) zařízení, které je zabudováno jako sou- ky s odpovídající reakční dobou, např. spuš- ku způsobeným silným proudem část hlídaného zařízení, tato kombinace je po- tění výstražné signalizace nebo automatic- laseru, za vzniku plazmy a rázo- važována za zařízení, kého odstavení. vé vlny, které obě mohou působit b) zařízení, která jsou instalována odděle- Pozor dále na: 11) jako zdroj iniciace; tyto procesy ně od hlídaného zařízení a která jsou pova- – ČSN EN 14460:2006 Konstrukce odolné mohou být podporovány pevnými žována za návazná zařízení výlučně pro urči- výbuchovému tlaku, materiály, které jsou v blízkosti tý typ ochrany nebo určité hlídané zařízení; – ČSN EN 14994:2007 Ochranné systémy místa rozkladu, takto kombinované zařízení je považováno pro odlehčení výbuchu plynu, – norma se nezabývá vznícením v dů- za systém. – ČSN EN 14373:2006 Systémy pro potla- sledku ultrafialového záření a ab- Příkladem takovýchto bezpečnostních za- čení výbuchu. sorpcí vyzařování v samotné výbuš- řízení jsou ochrany motorů (pro omezení né atmosféře; výbušné absorpční lát- oteplení během zabrzděného stavu) a řídi- 1. Související normy pro neelektrická ky a absorpční látky, které obsahují cí zařízení pro ochranu závěrem s vnitřním zařízení pro prostředí s nebezpečím vý- vlastní okysličovadlo jsou rovněž přetlakem. buchu: mimo rozsah platnosti této normy, Norma neplatí pro zařízení nebo systémy, – ČSN EN 13463-1:2009 Neelektrická zaří- – norma stanovuje požadavky pro za- jejichž funkcí je zabránit vzniku výbušné at- zení pro prostředí s nebezpečím výbuchu – řízení, které je určeno pro použití za mosféry, např. inertizační systémy, větrání na Část 1: Základní metody a požadavky, atmosférických podmínek; norma na- pracovišti a v zásobnících/nádobách. – ČSN EN 62061:2005 Bezpečnost strojních hrazuje a modifikuje všeobecné poža- Detektory plynů, pro které platí ČSN EN zařízení – Funkční bezpečnost elektrických, 12) davky uvedené v ČSN EN 60079-0; 60079-29-1:2008 , ČSN EN 50271 ed. 2: elektronických a programovatelných elek- jestliže jsou požadavky této normy 2011 13) nebo ČSN EN 50402:2006 14) + tronických řídicích systémů souvisejících v rozporu s požadavky uvedenými A1:2009 jsou rovněž z rozsahu platnosti této s bezpečností + změna A1:2013 + Opr. 1: v ČSN EN 60079-0, mají požadavky normy vyloučeny. 2009 a Opr. 2:2011. uvedené v této normě přednost. Norma neplatí pro ochranu hlídáním zdro- – ČSN EN 60079-29-2:2008 Výbušné atmo- jů vznícení „b“ pro neelektrická zařízení po- 2. Související normy pro funkční bez- sféry – Část 29-2: Detektory plynů – Vý- dle ČSN EN 13463-6:2005 Neelektrická za- pečnost elektrických/elektronických/pro- běr, instalace, použití a údržba detektorů řízení pro prostředí s nebezpečím výbuchu – gramovatelných elektronických systémů hořlavých plynů a kyslíku, Část 6: Ochrana hlídáním iniciačních zdrojů. souvisejících s bezpečností – ČSN EN 60079-30-2:2007 Výbušné atmo- Upravený výtah z anonce normy ČSN – ČSN EN 61508 Funkční bezpečnost elek- sféry – Část 30-2: Elektrické odporové do- EN 50495:2010: trických/elektronických/programovatel- provodné ohřevy – Návod pro navrhování, Norma stanovuje požadavky pro elektric- ných elektronických systémů souvisejících instalaci a údržbu, ká bezpečnostní zařízení, která jsou použita s bezpečností – Části 1 až 7 ed. 2:2011: Z anotace obsahu normy: pro vyloučení potenciálních zdrojů vznícení Část 1: Všeobecné požadavky, Norma uvádí návod pro aplikaci sys- u zařízení ve výbušných atmosférách. Zahr- Část 2: Požadavky na elektrické/elektro- témů elektrických odporových doprovod- nuje rovněž bezpečnostní zařízení, které je nické/programovatelné elektronické systémy ných ohřevů v prostorech, ve kterých může provozováno mimo prostor s nebezpečím vý- související s bezpečností, být přítomna výbušná plynná atmosféra, buchu tak, aby zajišťovalo bezpečnou funk- Část 3: Požadavky na software, s výjimkou prostorů zařazených do zóny 0. ci zařízení s ohledem na nebezpečí výbuchu. Část 4: Definice a zkratky, Uvádí doporučení pro návrh, instala- Elektrická zařízení, která jsou určena pro po- Část 5: Příklady metod určování úrovní ci, údržbu a opravy zařízení doprovod- užití ve výbušných atmosférách, mohou být integrity bezpečnosti, ného ohřevu a souvisejících regulačních závislá na správné funkci bezpečnostních za- Část 6: Metodické pokyny pro použití a monitorovacích zařízení. Tato část do- řízení, která např. udržují stanovené vlastnos- IEC 61508-2 a IEC 61508-3, plňuje požadavky uvedené v ČSN EN ti zařízení v dovolených mezích. Část 7: Přehled technik a opatření. 60079-30-1. Příklady takovýchto bezpečnostních zaří- – ČSN IEC 79-20-1:2010 Výbušné atmosfé- zení jsou např.: 3. Související normy pro bezpečnostní ry – Část 20-1: Materiálové vlastnosti pro – zařízení pro regulaci tlaku u čerpadla, přístrojové systémy pro sektor průmyslo- klasifikaci plynů a par – Zkušební metody – záložní zařízení zajišťující např. dostatečný vých procesů: a data. tlak a průtok pro zásobování hydraulicky – ČSN EN 61511-1:2005 Část 1: Požadavky ovládaných systémů (s ohledem na ochra- na systémy hardwaru a softwaru, struktu- Pozor na: nu proti výbuchu), ra, definice, – ochrana proti přetížení motorů v zajiště- – ČSN EN 61511-2:2005 Část 2: Metodický – ČSN EN 50495:2010 Bezpečnostní zaří- ném provedení EEx e, pokyn pro používání IEC 61511-1, zení nutné pro bezpečnou funkci zařízení – zařízení pro nabíjení baterií (ochrana proti – ČSN EN 61511-3:2005 Část 3: Pokyn pro z hlediska ochrany proti výbuchu přebití nebo hlubokému vybití), stanovení požadované úrovně integrity bez- Norma ČSN EN 50495 stanovuje poža- – hlídač hladiny pro kontrolu ponorných čer- pečnosti. davky pro elektrická bezpečnostní zařízení, padel, která jsou použita pro vyloučení potenciál- – řídicí jednotka pro typ ochrany vnitřním Související předpisy: ních zdrojů vznícení u zařízení ve výbušných přetlakem. atmosférách. Pomocí zařízení pro řízení nebo monitoro- Vyhlášky Českého báňského úřadu: Bezpečnostní zařízení lze rozdělit na dva vání lze vyloučit zdroje vznícení. Proto mají – 74/2002 Sb., o vyhrazených elektrických typy: tato zařízení spouštět odpovídající prostřed- zařízeních, 11) Bezpečnostní zařízení, které je provozováno mimo prostor s nebezpečím výbuchu tak, aby zajišťovalo bezpečnou funkci zařízení s ohledem na nebezpečí výbuchu. 12) Výbušné atmosféry – Část 29-1: Detektory plynů – Funkční požadavky na detektory hořlavých plynů. 13) Elektrická zařízení pro detekci a měření hořlavých plynů, toxických plynů nebo kyslíku – Požadavky a zkoušky pro zařízení používající software a/nebo digitální technologie. 14) Elektrická zařízení pro detekci a měření hořlavých nebo toxických plynů nebo par nebo kyslíku – Požadavky na funkční bezpečnost stabilních systémů detekce plynů. ELEKTRO 2/2015 21

výměna zkušeností Tab. 6. Lhůty revizí – výřez může být vizuální, zběžná a detailní podle od- 16) 18) 15) a) Lhůty pravidelných revizí stanovené podle prostředí – povídající tabulky 1 , 2 , 3 17) a 4 . Nebo (viz ČSN 33 2000-3:1995, popř. další normy souboru ČSN 33 2000) pro typy ochrany „m“ a „mD“ (zalití zalé- Druh prostředí Třídy vnějších vlivů (podle ČSN 33 2000-3) Revizní lhůty vací hmotou), „o“ (kapalinový závěr) a „q“ (podle dříve platných ČSN) v rocích (pískový závěr“) mohou být použity, s ohle- s otřesy, pasivní s nebezpečím AG3, AH3, BE2, BE3 2 dem na jejich závěry a náplň, tab. 1 a tab. 4 – požáru nebo výbuchu 3) viz čl. 5. 7. Současně ČSN EN 60079-17 ed. 3 Tab. 7. Výřez z čl. 4. 3. 3 ČSN EN 60079-17 ed. 3 v čl. 4. 3. 3 Typy revizí, písm. b), obdobně 4. 3. 3 Typy revizí jako tomu bylo v ČSN EN 61241-17 (zru- d) Při trvalém dozoru jsou využívány vizuální a zběžné prohlídky podle tabulek 1, 2, 3 a 4 šené 1. září 2010) u hořlavých prachů, uvá- nebo upravených tabulek podle 5.7, co je vhodné, v souladu s článkem 4. 5. Pokud instalace dí, že periodická revize může být vizuál- nejsou vhodné pro trvalý dozor, musí být podrobeny periodickým revizím. ní nebo zběžná podle odpovídající tabulky, Tab. 8. Výřez čl. 3.2 z ČSN EN 60079-17 ed. 3 v tomto případě opět podle tabulek 1, 2, 3 a 4, popř. pro zmíněné typy ochran: „m“, 3.2 trvalý dozor (continuous supervision) „mD“, „o“ a „q“, s ohledem na jejich závě- častá přítomnost, prohlídky, servis, ošetřování a údržba elektrických instalací odborným ry a náplň, upravených tabulek, opět podle personálem, který má zkušnosti s danými instalacemi a jejich okolním prostředím tak, aby byly čl. 5. 7. Přitom vizuální nebo zběžná perio- udrženy vlastnosti instalací související s ochranou proti výbuchu ve vyhovujícím stavu dická revize může vést k potřebě další, de- tailní prohlídky. Pokládám takovýto překlad anglického – 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu elek- Pozor. Pohyblivá elektrická zařízení (ruč- originálu za nevhodný. trických technických zařízení používaných ní, přenosná a přemístitelná) musí být podro- Věcně výstižný překlad by podle mého při hornické činnosti a činnosti vykonáva- bena zběžné prohlídce nejméně každých dva- názoru, s dodržením podmínek pro zajištění né hornickým způsobem. náct měsíců. V případě závěrů, které jsou čas- a vykonávání trvalého dozoru odborného per- to otevírány (jako jsou např. kryty baterií), sonálu podle čl. 4. 5. 1 až 4. 5. 6, byl: Doporučené lhůty pravidelných revizí po- musí být tato zařízení podrobena zběžné pro- Periodické prohlídky jako forma trvalého dle Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3 viz tab. 6. hlídce nejméně každých šest měsíců. Samo- dozoru odborného personálu musí být vyko- zřejmostí je, že musí být, z pohledu viditel- návány podle odpovídající tabulky 1, 2, 3 a 4. Autor má výhrady k tomu, co uvádí ných poškození, vizuálně kontrolována před Nebo pro typy ochrany „m“ a „mD“ (zali- Příloha 2: každým použitím! – viz čl. 4. 4. 3 ČSN EN tí zalévací hmotou), „o“ (kapalinový závěr) 60079-17 ed. 3. a „q“ (pískový závěr“) mohou být použity, Podle čl. 4. 4. 2 ČSN EN 60079-17 ed. 3 Pozor. Pro revizní lhůty je v působnosti s ohledem na jejich závěry a náplň, tabulky nesmí interval periodických revizí, bez po- Českého báňského úřadu rozhodující řád pro- 1 a 4 – viz čl. 5. 7. souzení odborníků, překročit tři roky, ať by hlídek, údržby a revizí, kterým se tyto určují – Takový překlad by byl v souladu šlo o VV BE3N1 Nebezpečí výbuchu hořla- viz § 8 odst. 3 písm. d) vyhlášky č. 75/2002 Sb. s čl. 4. 3. 3 d) – viz zde upravený výřez vých prachů a/nebo o VV BE3N2 Nebezpe- z ČSN EN 60079-17 ed. 3 jako tab. 7. čí výbuchu hořlavých plynů a par. Poznámky a komentáře k revizím elektric- Co je trvalý dozor viz čl. 3.2 ČSN EN Podle Poznámky 1 k témuž čl. 4. 4. 2 ČSN 60079-17 ed. 3, zde jako tab. 8. EN 60079-17 ed. 3 má být interval mezi pe- kých zařízení pro prostory s nebezpečím riodickými revizemi delší než tři roky volen výbuchu hořlavých plynů a par na základě hodnocení doloženého odpovída- jícími informacemi. Totéž je řečeno v ed. 4: ČSN EN 60079-17 ed. 3 v čl. 4. 3. 2 Úro- 2014 jako třetí odstavec zmíněného článku. veň prohlídek uvádí, že úroveň prohlídek (dokončení příště) 15) Plán prohlídek pro instalace Ex „d“, „e“ a „n“. 16) Plán prohlídek pro instalace Ex „i“, „iD“ a „nL“. 17) Plán prohlídek pro instalace Ex „p“ a „pD“. 18) Plán prohlídek pro instalace Ex „tD“. aktuality bídku vytvrzovacích hlavic a přináší vý- zovacích LED hlavic, pasivnímu chlaze- Díky velmi malým rozměrům vytvr- LED UV vytvrzování Panasonic Electric Works rozšiřuje na- ní a velké intenzitě ultrafialového záře- 2 ní se Aicure hodí především pro přesné kon na úrovni 20 W/cm . Pro svoji ener- systémy s vysokými nároky na miniatu- getickou šetrnost je UV vytvrzování na bázi LED velmi rozšířené zejména při le- rizaci, jaké se vyskytují v lékařské tech- pení, lakování, tisku. Vytvrzení trvá jen několik sekund a vysoký výkon nových nice, elektronice, optice a v automobilo- vém průmyslu. vytvrzovacích hlavic umožňuje výrobní proces ještě výrazně zkrátit. [Tiskové materiály Panasonic.] 22 ELEKTRO 2/2015

výměna zkušeností Vnější vlivy z pohledu soudního znalce (6. část – dokončení) aneb K čemu je protokol o určení vnějších vlivů Ing. Jaroslav Melen, soudní znalec z oboru bezpečnosti práce se specializací v elektrotechnice Pozor. C. A krom toho platí podmínka, že v or- Zůstává však nezodpovězeno, zda je to re- Pokládám ustanovení čl. 3.2, jak uvedu ganizaci musí být podle čl. 4. 5. 3.1 pro ten- vizní technik, kdo by měl provést prohlídku – dále, pro současné podmínky v našich pod- to účel obsazena funkce technik s výkonnou kontrolu zařízení v plném rozsahu, jak uvá- nicích za problematické. funkcí, který musí provádět tyto činnosti: dějí odpovídající tabulky, např. zda elektric- Proč? a) hodnotit životaschopnost koncepce tr- ké spoje jsou pevné (utaženy) – viz 11. úkon A. Jestliže při trvalém dozoru odborného valého dozoru z pohledu pravomocí, odbor- v části A Zařízení Tabulky 4. personálu podle čl. 4.5 ČSN EN 60079-17 nosti a dostupnosti personálu a jeho zkuše- Poznámka: Pozor na zařízení v kompe- ed. 3 (o kterém lze právem v podmínkách ností pro danou instalaci; tenci ČBÚ! 99,99 % podniků ČR pochybovat) jsou podle b) určit rozsah zařízení, u kterých lze uva- Pro revizní lhůty je v působnosti České- citované normy využívány vizuální a zběžné žovat o trvalém dozoru s ohledem na okol- ho báňského úřadu rozhodující řád prohlídek, prohlídky podle zmíněných tabulek a součas- ní prostředí, četnost přítomnosti personálu, údržby a revizí, kterým se tyto určují – viz § 8 ně podle ní musí pro pracovníky, kteří mají zvláštní znalosti, pracovní postupy a umís- odst. 3 písm. d) vyhlášky č. 75/2002 Sb., o bez- provádět periodické revize, platit: tění zařízení; pečnosti provozu elektrických technických za- Jsou-li instalace v normálním provozu na- c) stanovit četnost prohlídek, úroveň pro- řízení používaných při hornické činnosti a čin- vštěvovány pravidelně odbornými pracovní- hlídek a obsah zpráv tak, aby bylo možné nosti vykonávané hornickým způsobem. 19) ky , kteří navíc (podle čl. 4. 4. 1): smysluplně analyzovat funkci zařízení, Český báňský úřad, na rozdíl od Minis- 1. mají znalosti z oblasti určování nebez- d) zajistit dostupnost dokumentace podle terstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV), pečných prostorů/EPL a dostatečné technické 4.1 a 4. 5. 5; vydal vyhlášku o vyhrazených elektrických znalosti, aby pochopili vliv zařazení na posu- e) zajistit, aby odborný personál byl se- zařízeních č. 74/2002 Sb. s účinností již od zované prostory, známen s: 1. dubna 2002 a současně, se stejnou účin- 2. mají technické znalosti a rozumí teo- – koncepcí trvalého dozoru s nutností ja- ností od 1. dubna 2002, oproti MPSV navíc retickým a praktickým požadavkům na elek- kéhokoliv podávání zpráv nebo vykoná- vyhl. č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu trická zařízení instalovaná v těchto nebezpeč- vání analýz, elektrických technických zařízení používa- ných prostorech, – instalacemi, které má pod dozorem, ných při hornické činnosti a činnosti vyko- 3. pochopili požadavky na vizuální, zběž- – seznamem nevýbušného zařízení, která návané hornickým způsobem! né a detailní prohlídky ve vztahu k instalova- spadají do jeho oblasti odpovědnosti; Vyhláška č. 74/2002 Sb. v § 4 vyjmeno- ným zařízením, f) zajistit ověření, zda: vává a rozděluje elektrická zařízení do tříd a podle čl. 4. 5. 1: – proces trvalého dozoru je dodržován, A a B. 4. jsou seznámeni s procesy a vlivy pro- – má odborný personál ponechán dosta- Elektrická zařízení třídy A jsou podle § 5 středí na poškozování určitého zařízení v in- tek času na vykonávání svých prohlídek, odst. (1) pro účely této vyhlášky zařazena po- stalaci, – se odborný personál podrobil odpovída- dle míry ohrožení bezpečnosti práce a pro- 5. mají za povinnost provádět vizuální a/ jícímu výcviku a opakovacím školením, vozu sestupně do skupin A1, A2, A3 a A4 /nebo zběžné prohlídky jako součást své pra- – dokumentace je správně doplňována, s tím, že vyšší číslo skupiny představuje men- covní náplně a detailní prohlídky po jaké- – má odborný personál snadný přístup ší míru rizika. koliv výměně, opravě, modifikaci nebo na- k odpovídající technické podpoře, Podle § 8 odst. (3) vyhlášky č. 75/2002 stavování, – je znám stav elektrické instalace. Sb.: je pro provoz elektrického zařízení třídy 20) potom je, podle čl. 4. 5. 1 této normy, D. včetně poznámek k čl. 4. 5. 4 Četnost A vydáván řád prohlídek, údržby a revizí, možné, cituji: „vypustit pravidelné periodic- prohlídek – viz zde výřez z čl. 4. 5. 4 ČSN kterým se určují: ké revize a využít mnohem častější přítom- EN 60079-17 ed. 3 jako tab. 9. a) jednotlivé úkony prohlídek, zkoušek nosti odborného personálu k zajištění konti- Potom by při nezajištění prohlídek ve a údržby, včetně preventivní údržby, s při- nuální bezpečnosti (neporušenosti) zařízení.“ smyslu této normy (jde vlastně o souhrn kon- hlédnutím k požadavkům výrobce jednotli- B. Přitom podle téhož čl. 4. 5. 1: trol zařízení, instalace a prostředí) stejně mu- vých elektrických zařízení obsažených v je- – Využití trvalého dozoru odborného per- sel veškeré úkony prohlídek revizního tech- jich průvodní dokumentaci, k ustanovením sonálu nenahrazuje požadavek na výcho- nika, v duchu ČSN 33 2000-6, jako nezbytné technických norem a k provozním podmín- zí a výběrové revize. součásti provedení pravidelné revize elektric- kám elektrických zařízení, – Trvalý dozor není možný u zařízení, u kte- ké instalace, provést revizní technik minimál- b) pravidelnost vykonávání těchto úkonů, rých není tento typ dozoru možné zajistit ně podle odpovídající tabulky – v závislosti c) způsob evidence výsledků prohlídek, (např. u pohyblivých zařízení). na typu (typech) závěrů. zkoušek a zjištěných a odstraněných závad 19) Tito zaměstnanci mají být dostatečně nezávislí na požadavcích pro údržbářské činnosti, aby nebyla ovlivněna schopnost podávat spolehlivé zprávy o zjištěních během revizí. Pozn.: Není vyžadováno, aby tento personál byl zaměstnán externí nezávislou organizací. 20) Elektrická zařízení třídy A jsou pro účely této vyhlášky zařazeny podle míry ohrožení bezpečnosti práce a provozu sestupně do skupin A1, A2, A3 a A4 s tím, že vyšší číslo skupiny představuje menší míru rizika. ELEKTRO 3/2015 99

výměna zkušeností při provozu a údržbě elektrického zařízení Tab. 9. Výřez z čl. 4. 5. 4 ČSN EN 60079-17 ed. 3 v provozní knize, POZNÁMKA 1 Pokud zkušenosti neprokáží něco jiného, má se za to, že pokud není provoz d) lhůty pravidelných revizí. s významným počtem nevýbušných zařízení navštěvován častěji než jednou za týden, není A je zajišťováno jeho dodržování. vhodné tento provoz zařadit do koncepce trvalého dozoru. Pokud odborný personál zaznamená podmínky pro změnu okolního prostředí (např. přítomnost ředidel nebo zvýšené vibrace), musí být ty části nevýbušného zařízení, které Elektrickým zařízením skupiny A1 jsou mohou být na tuto změnu citlivé, kontrolovány častěji. mj.: POZNÁMKA 2 Z toho také vyplývá, že odborný personál může provádět kontroly méně často – elektrická zařízení na povrchu v prostorech na těch částech zařízení, u kterých zkušenosti ukázaly, že nejsou citlivé na změny. s vysokým a zvýšeným nebezpečím výbu- Pozn.: ČSN EN 60079-17 ed.4:2014 na výše uvedeném nic nezměnila. chu metanu SNM 3 a SNM 2, – elektrická zařízení v prostorech s vyso- Tab. 10. Výřez z Tabulky ZA.1 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 kým nebezpečím výbuchu – zóna 0 (dří- BE3N3 Nebezpečí výbuchu výbušnin 21) ve SNV 3), a se zvýšeným nebezpečím Pro elektrická zařízení v místech s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin výbuchu – zóna 1 (dříve SNV 2), platí ČSN 33 2340 – elektrická zařízení v prostorech z hledis- ka nebezpečí úrazu elektrickým proudem alespoň pracovníka znalého (§ 5 vyhlášky s nebezpečím výbuchu nebo požáru výbušnin, zvlášť nebezpečných, č. 50/1978 Sb.). vydanou 1. srpna 2010 +Opr. 1:2014. – elektrická zařízení na staveništích a demo- Elektrickým zařízením třídy B je podle licích, § 4 odst. (3) vyhlášky č. 75/2002 Sb.: Související předpisy: – elektrická zařízení v pojízdných a převoz- a) elektrické zařízení silové držené v ruce Vyhlášky Českého báňského úřadu: ných prostředcích; za takové prostředky do napětí 690 V střídavých nebo 440 V stej- – 74/2002 Sb., o vyhrazených elektrických jsou považovány pojízdné dílny a oprav- nosměrných, zařízeních, ny, obytné, zdravotnické, přenosové, mě- b) elektrické zařízení silové přenosné do – 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu elek- řicí a vyhodnocovací vozy, elektrocentrá- napětí 690 V střídavých nebo 440 V stejno- trických technických zařízení používaných ly, převozné buňky a maringotky. směrných, při hornické činnosti a činnosti vykonáva- c) elektrické zařízení silové nepřenosné né hornickým způsobem, Elektrickým zařízením skupiny A2 jsou nebo upevněné do napětí 690 V střídavých – zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, mj.: nebo 440 V stejnosměrných, jestliže toto není výbušninách a o státní báňské správě, ve – elektrická zařízení na povrchu v prostorech pevně připojeno k elektrické síti, znění pozdějších předpisů (zatím poslední s nebezpečím výbuchu metanu SNM 1, d) pohyblivé přívody a šňůrová vedení pro změna byla provedena zák. č. 376/2007 Sb.) – elektrická zařízení v prostorech s nebezpe- silové elektrické zařízení do napětí 690 V stří- Doporučené lhůty pravidelných revizí čím výbuchu – zóna 2 (SNV 1), a v ochran- davých nebo 440 V stejnosměrných, prů- podle Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3: ných prostorech, řez jejichž fázového nebo krajního vodiče je Dva roky – analogie s 3. 4. 3 Prostředí 2 – elektrická zařízení v budovách konstruo- 6 mm nebo menší, nejsou-li pevně připoje- s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin vaných z hořlavých materiálů CA 2, ny k elektrické síti. v ČSN 33 0300:1988. – elektrická zařízení v prostorech s nebez- Pozn.: pečím požáru BE2, 1. Definice pojmů zde podtržených – Pozor. Pro revizní lhůty je v působnos- – elektrická zařízení v prostorech s nebez- viz ČSN IEC 60050-826:2006 Mezinárod- ti Českého báňského úřadu však rozhodují- pečím výbuchu BE3, ní elektrotechnický slovník – Část 826: Elek- cí řád prohlídek, údržby a revizí, kterým se – elektrická zařízení v místnostech určených trické instalace, tyto určují – viz § 8 odst. 3 písm. d) vyhláš- pro shromažďování více než 200 osob. 2. ČSN 33 1600 ed. 2:2009 Revize a kon- ky č. 75/2002 Sb. Pozn.: troly elektrických spotřebičů během používá- Ochranný prostor na povrchu sice již ne- ní, se tohoto slovníku nedrží! BE4 Nebezpečí kontaminace známe, ale je ještě i nyní definován v § 81 odst. (1) písm. d) vyhlášky ČBÚ č. 239/1998 BE3N3 Nebezpečí výbuchu výbušnin Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakteris- 22) Sb. takto: tiky požadované pro výběr a instalaci zaříze- ochranný prostor – tam, kde může vzni- Kód vnějšího vlivu dané třídy, charakteris- ní podle tabulky ZA.1 a požadavky na prove- kat nebezpečná koncentrace hořlavých plynů tiky požadované pro výběr a instalaci zařízení dení uvádí tabulka ZA.1N ČSN 33 2000-5-51 jen krátkodobě za zcela výjimečných a neob- podle tabulky ZA.1 a požadavky na provedení ed. 3. vyklých provozních podmínek nebo situací, uvádí tabulka ZA.1N ČSN 33 2000-5-51 ed. 3. V ed. 3 jsou v obou tabulkách jen prázd- např. při havárii některého technologické- Charakteristiky požadované pro výběr ná bílá místa. ho zařízení. a instalaci zařízení: Na tomto místě autor proto podle ed. 2 Elektrická zařízení třídy A podléhají podle Tabulka ZA.1 žádné charakteristiky poža- uvádí: § 4 odst. (2) vyhlášky č. 75/2002 Sb. vyko- dované pro výběr a instalaci zařízení neuvádí. S tímto VV je třeba počítat tam, kde exis- návání výchozích, pravidelných, popř. mimo- Požadavky na provedení tabulka ZA.1N ne- tuje přítomnost nechráněných potravin, léků řádných revizí revizním technikem s osvěd- uvádí, pouze odkazuje, viz zde výřez z Tabul- a podobných nechráněných produktů. To je čením příslušného rozsahu. ky ZA.1 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 jako tab. 10. zejména v potravinářském průmyslu a v ku- Oproti tomu elektrická zařízení třídy B chyních všeho druhu. podléhají podle § 4 odst. (8) jen vykonává- Pozor. Charakteristiky požadované pro výběr ní pravidelných, popř. mimořádných kont- Je třeba pracovat s normou ČSN 33 2340 a instalaci zařízení představují vhodné úpra- rol osobou s elektrotechnickou kvalifikací ed. 2:2010 Elektrická zařízení v prostorech vy jako: 21) Dříve, rozumí se v době platnosti ČSN 33 2320:1980 Předpisy pro elektrická zařízení v místech s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a par, tj. do 1. břez- na 1996. Vydáním ČSN 33 2320:1996 stejného názvu byly zavedeny „Zóny“. 22) Vyhláška ČBÚ č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a ge- ofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti vykonávané hornickým způsobem, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 360/2001 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb. 100 ELEKTRO 3/2015

výměna zkušeností – ochrana před padajícími úlomky rozbitých zuschopnost zařízení ve stanovených pod- náře, který se s touto problematikou potýká světelných zdrojů či svítidel a jiných křeh- mínkách. Ať již jde o rozsahy teploty, tlaku, v praxi. O jejich zodpovězení jsme požáda- kých předmětů, vlhkosti, mechanického namáhání i ostat- li Ing. Melena, který nám ochotně vyhověl, – stínění proti škodlivému záření, jako je zá- ních podmínek prostředí a jejich kombina- a tak zde tyto otázky a odpovědi ještě uvádí- ření infračervené a ultrafialové. cí, ve kterém budou provozována. me na úplný závěr. Pro tento VV je nutné znát a v proto- Ze souboru norem ČSN EN 60068 Zkou- Otázka 1: kolu uvádět: šení vlivů prostředí stojí za upozornění např.: Aký kód vonkajšieho vplyvu AF by ste Jak a kde jsou v daném prostoru zajištěny – ČSN EN 60068-2-53:2011 Zkoušení vlivů priradil pre bežnú garáž rodinného domu? konkrétní úpravy jako ochranná opatření před prostředí – Část 2-53: Zkoušky a návod – V norme 33 2000-5-51 sú garáže pod AF3. uvedeným nebezpečím hrozícím od elektric- Kombinované klimatické (teplotou/vlhkos- Nie sú to myslené „veľké“ garáže? kých zařízení nechráněným potravinám, lé- tí) a dynamické (vibracemi/rázy) zkoušky, Odpověď 1: kům a podobným nechráněným produktům. – ČSN EN 60068-2-68:1997 Zkoušení vli- Ponejprv musím uvést, že kód konkrétního Požadavky v Tabulce ZA.1N norma vů prostředí. Část 2: Zkoušky. Zkouška L: stupně – třídy vnějšího vlivu, dále jen „VV“, ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 neuvádí. Prach a písek, je tvořen z dílčích označení: Kategorie VV + Při projektování stejně jako při vykonávání – ČSN EN 60068-2-60:1997 Zkoušení vlivů Povahy VV + Třída VV. revizí elektrických instalací je třeba u tohoto prostředí – Část 2: Zkoušky – Zkouška Ke: Otázka přiřazení třídy VV (3 – občasný VV dodržet a ověřovat obecné požadavky po- Korozní zkouška proudící směsí plynů, nebo příležitostný) povahy VV (F – výskyt dle příslušných oddílů konkrétní části souboru – ČSN EN 60068-2-40:2000 Zkoušení vlivů korozivních nebo znečišťujících látek) dané norem řady ČSN 33 2000, včetně norem s ním prostředí – Část 2: Zkoušky – Zkouška Z/ kategorie VV (A – vnější činitel prostředí) anebo s některou jeho povahou souvisejících. AM: Kombinované zkoušky chladem a níz- není závislá na velikosti prostoru, ve kte- kým tlakem vzduchu, rém se korozivní nebo znečišťující látka (lát- Doporučené lhůty pravidelných revizí po- – ČSN EN 60068-2-30 ed. 2:2006 Zkouše- ky) vyskytují. dle Přílohy 2 ČSN 33 1500/Z3 norma neuvádí. ní vlivů prostředí – Část 2-30: Zkoušky – Již samo pojmenování 3. třídy napovídá, Zkouška Db: Vlhké teplo cyklické (cyklus že jde o pravděpodobnost výskytu koroziv- Závěr 12 h + 12 h), ních nebo znečišťujících látek v daném pro- – ČSN EN 60068-2-14 ed. 2:2010 Zkouše- storu, a to zdůrazňuji konkrétních látek s ta- Ochrana elektrických zařízení – elektric- ní vlivů prostředí – Část 2-14: Zkoušky – kovou charakteristikou, na které je odkazo- ké instalace v daném objektu – prostoru, před Zkouška N: Změna teploty, váno v podkladech pro vyhotovení protokolu vnějšími vlivy, jak byly postupně uváděny, – ČSN 33 2350:1983 Elektrotechnické před- o určení vnějších vlivů – viz Národní příloha musí být zajištěna podle toho, zda různé vněj- pisy. Předpisy pro elektrická zařízení ve ztí- ČSN 33 2000-5-51 ed. 3. ší vlivy působí současně a jeden účinek může žených klimatických podmínkách. Pro všechny kódy tohoto VV, tedy i pro záviset na druhém (může se zvyšovat nebo Na závěr důrazně upozorňuji na fakt, že VV AF3, je nutné znát a protokol musí na zá- i ovlivňovat), nebo mohou být účinky těchto ES prohlášení o shodě výrobku dokládá (co kladě dohledatelných podkladů uvádět: vlivů vzájemně nezávislé. Podle toho musí být se týče technické normy) jen to, že zařízení – místa a zdroje úniku korozivních nebo zne- také před těmito vlivy zajištěna příslušná ochra- bylo v rámci posuzování shody podrobeno čišťujících látek, na. Těchto vazeb si musí být prioritně vědomi pouze těm normám, popř. v nich uvedeným – jejich jmenovité uvedení a parametrovou projektanti, neboť to jsou oni, kdo zařízení pro typovým zkouškám (Pozor: A za podmínek specifikaci, daný objekt – prostor s jimi určenými vlivy – v nich definovaných!). – zda je či není provedeno jejich místní, volí a vybírají. Při přebírání dohotovené elektrické insta- popř. centrální odsávání. Zařízení je nutné podle vnějších vlivů vo- lace proto není možné se spokojit pouhým Velikost prostoru spolu se specifikací vět- lit nejen s ohledem na řádnou funkci, ale také „přepočítáním“ kompletnosti všech ES pro- rání daného prostoru podmiňují v něm rozsah s ohledem na zajištění spolehlivosti v soula- hlášení o shodě. působení daného množství korozivní nebo du s ochrannými opatřeními pro zajištění bez- Zde proto stojí připomenout z ustanovení znečišťující látky. pečnosti obsaženými v obecných pravidlech z ČSN 33 2000-6:2007 Elektrické instalace uvedených v příslušných předcházejících po- nízkého napětí – Část 6: Revize jednu z od- Otázka 2: kračováních tohoto příspěvku namátkou zmí- rážek článku 61. 2. 2: Tá istá otázka pre miestnosť s plynovým něných v technických normách. Prohlídka musí být provedena, aby se po- kotlom v rodinnom dome (na prízemí, v piv- Nejen projektanti, ale i montážní firmy tvrdilo, že trvale připojené elektrické předměty: nici). V norme 33 2000-5-51 sú kotolne pod a revizní technici si musí být vědomi toho, – vyhovují bezpečnostním požadavkům pří- AF3. Nie sú to myslené „veľké“ kotolne? že ochranná opatření zajištěná konstrukcí za- slušných norem pro zařízení; Odpověď 2: řízení platí pouze pro ty podmínky působe- Pozn.: Kotelna v RD bude s největší pravdě- ní vnějších vlivů, pro které byly na přísluš- O tom je možné se přesvědčit přezkou- podobností se jmenovitým tepelným vý- ném zařízení provedeny stanovené zkoušky. máním informací výrobce, značení nebo cer- konem jednoho kotle do 50 kW, tedy ko- Stojí proto za zmínku upozornit ještě tifikátů. telnou III. kategorie (podle čl. 5.1 písm. a) v závěru na ČSN EN 60068-1:1997 Zkou- Oněmi informacemi jsou mj. zmíněná ES ČSN 07 0703:2005). šení vlivů prostředí – Část 1: Všeobecně prohlášení o shodě. Nezávisle na tomto hodnocení jsou podle 23) a návod (Platnost normy skončí 11. listopa- čl. 7.10 ČSN 07 0703:2005 jejich zařízení du 2016 a do té doby platí souběžně její ed. A na úplný závěr ještě aktuálně tři otázky hodnocena jako zařízené těsná bez ochran- 2:2014 se změněným názvem Části 1: Obec- z praxe ných prostorů. ně a návod.) Co se týče umístění kotelny a jejího vybave- Cílem zkoušek je získání informací Seriál o vnějších vlivech tímto příspěvkem ní, odkazuji na kapitolu 7 ČSN 07 0703:2005, o vlastnostech vzorku, jenž při správné dospěl do svého konce. Nicméně mezitím do včetně mezních parametrů, zejména koncent- montáži a preventivní údržbě zajistí provo- redakce Elektra došlo několik dotazů od čte- race CO – na čl. 7. 6. 1 cit. ČSN. 23) Kotelny se zařízeními na plynná paliva + Z1:2006. ELEKTRO 3/2015 101

výměna zkušeností Nevidím proto důvod pro kotelnu III. katego- Tab. 11. Výřezy z Tabulky ZA.1 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 pro VV AF – Výskyt korozivních nebo rie v rodinném domě odpovídající svým umístě- znečišťujících látek s autorovým zvýrazněním odkazů na třídy klasifikace podmínek prostředí – klasifikace chemických látek 24) ním podmínkám ČSN 73 0802:2009 , na kte- rou odkazuje čl. 7.1 cit. ČSN 07 0703:2005, AF Výskyt korozivních nebo znečišťujících látek klasifi kovat v něm vyhrazený prostor nebo AF1 Zanedbatelný Množství a povaha korozivních látek EN 60721:1995-3-3 třídy 3C1 prostor samostatné místnosti jeho stavby jako nejsou významné. EN 60721:1995-3-4 třídy 4C1 prostor s VV AF. Normální AF2 Atmosférický Přítomnost korozivních znečišťujících EN 60721:1995-3-3 třídy 3C2 látek je významný. EN 60721:1995-3-4 třídy 4C2 Otázka 3: Ktorý vonkajší vplyv rieši krytie (IP) elek- AF3 Občasný či Občasné nebo příležitostné vystavení EN 60721:1995-3-3 třídy 3C3 trického zariadenia pred korozívnym účin- příležitostný korozivním nebo znečišťujícím EN 60721:1995-3-4 třídy 4C3 chemickým látkám při výrobě a užití kom vzdušnej vlhkosti? Pre kódy AB nie sú těchto látek. priradené IP (okrem AB8 až IPX3). Vonka- AF4 Trvalý Trvalé vystavení velkému množství EN 60721:1995-3-3 třídy 3C4 jší vplyv AD to nerieši. Vonkajší vplyv AF – korozivních nebo znečišťujících látek, EN 60721:1995-3-4 třídy 4C4 v normách 60721-3-3 a 60721-3-4 vlhkosť například: chemické továrny. nie je uvádzaná ako chemicky aktívna lát- ka, z toho vyplýva že vonkajší vplyv AF ne- zahrňuje vzdušnú vlhkosť? 4. Určování VV není samoúčelné, vždy zi, vždy s ohledem na platný protokol o ur- Odpověď 3: je třeba mít na paměti, že prioritně jde o to, čení VV. Odkazuji na ČSN 33 2000-6:2007 1. Účelem ochrany krytem není řeše- jaká elektrická zařízení pro dané podmín- čl. 61. 2. 3: Prohlídka musí tam, kde je to ní otázky vlivu korozních účinků vzduš- ky, tj. pro VV uplatňující se v daném prosto- účelné, zahrnovat ověření alespoň těchto né vlhkosti, ale ochrany z jiných hledisek – ru, zvolit a vybrat jejich provedení tak, aby náležitostí: viz ČSN EN 60529. Co se týče vody, kry- v něm spolehlivě a bezpečně pracovalo. Při a tam písm. f: volby předmětů, zařízení tím (kódem IP) je naznačeno řešení ochrany určování VV je třeba respektovat skutečnost, a ochranných opatření přiměřených k vněj- před jejími škodlivými účinky, které by moh- že jednotlivé VV se mohou vzájemně ovliv- ším vlivům (viz oddíl 422 části 4-42, 512.2 ly vzniknout tehdy, kdyby voda sama mohla ňovat a ve svém důsledku povrchní volbu pro- části 5-51 a oddíl 522 části 5-52); v tekutém stavu vniknout pod kryt každého jektanta znehodnotit. Já pro toto ovlivňování 5. ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 na to, co při- elektrického zařízení (Pozor: cit. ČSN neří- používám termín „podmiňující vazby VV“. pomínám v předchozím bodě 4), pamatuje – ká každého, ale jen těch elektrických zaříze- Například VV AR – Pohyb vzduchu nebo viz Příloha ZA a tam čl. ZA.3, stejně tak jako ní, jejichž U N je ≤ 72,5 kV). AS – Vítr v kombinaci s AF Výskyt koroziv- na to, že pro takové kombinace musí být elek- 2. Tazatel správně uvádí, že vzdušná vlh- ních nebo znečišťujících látek stejně tak jako trické zařízení podrobeno příslušným zkouš- kost není posuzována podle ČSN EN 60721- s AE – Výskyt cizích pevných těles zákoni- kám – viz Příloha ZA a tam čl. ZA.4. Dodá- 25) -3-3:1997 ani podle ČSN EN 60721-3- tě musí vést projektanta k tomu odpovídají- vám nejen v této příloze. Stačí si podrobně 26) -4:1997 jako chemicky aktivní látka. Dodá- címu výběru vhodného elektrického zaříze- všimnout pro VV AF odkazů v Tabulce ZA.1 vám ve smyslu přítomnosti v přírodní atmo- ní pro takto kumulované podmínky. Stejně na třídy klasifi kace podmínek prostředí – kla- sféře, kam jsou chemicky aktivní látky zane- tak revizního technika k posouzení správné sifi kace chemických látek– viz tab. 11. seny v důsledku lidské činnosti. volby elektrického zařízení při výchozí revi- 3. Úsudek tazatele o tom, že VV AF neza- zi elektrické instalace nebo již elektrického hrnuje vzdušnou vlhkost, je naprosto správný. zařízení provozovaného při pravidelné revi- (konec seriálu o vnějších vlivech) 24) Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty + Z1:2013. 25) Klasifi kace podmínek prostředí – Část 3: Klasifi kace skupin parametrů prostředí a jejich stupňů přísnosti – Oddíl 3: Stacionární použití na místech chráněných proti povětrnostním vlivům + Změna A2:1998. 26) Klasifi kace podmínek prostředí – Část 3: Klasifi kace skupin parametrů prostředí a jejich stupňů přísnosti – Oddíl 4: Stacionární použití na místech nechráně- ných proti povětrnostním vlivům + Změna A1:1998. 102 ELEKTRO 3/2015

www.eel.cz