Poruchy pohlavní identity a sexuální preference

Ukázka z knihy Psychopatologie a psychiatrie, která je dostupná jako e-kniha.
Další ukázky:
Pojetí normality
Poruchy nálady

Pohlavní identita je povědomí o příslušnosti k jednomu z obou pohlaví, navenek je vyjádřeno pohlavní rolí. Pohlavní rolí člověk ukazuje sobě i svému okolí, nakolik se definuje jako muž, nebo žena. Neshoda mezi pohlavní identitou a biologickým pohlavím je sdružena s trvalým chováním připisovaným druhému pohlaví. U poruch pohlavní identity se normální prožívání mužství nebo ženství postnatálně nerozvíjí.

Transsexualismus: jedinec touží žít a být akceptován jako člen opačného pohlaví. Touha zbavit se anatomického pohlaví a žít jako příslušník pohlaví opačného vede pacienty k vytrvalým žádostem o lékařskou pomoc. Pro diagnostiku je nezbytné trvání minimálně dva roky. Časté jsou střety s míněním rodiny, vrstevníků a spolupracovníků, které mohou vést k depresi a suicidálnímu jednání.

Transvestitismus dvojí role (transsexuální transvestitismus): jedná se o občasné nošení šatů opačného pohlaví. Osoby s touto poruchou se převlékají kvůli potěšení z dočasné změny své identity, netouží po změně pohlaví. Někteří muži svou potřebu převleku využívají komerčně.

Porucha pohlavní identity v dětství: dítě nesouhlasí se svým anatomickým pohlavím. Tvrdošíjně trvá na oblékání do prádla a šatů opačného pohlaví. Dítě se střetává s očekáváním okolí, ve škole je škádlené a kritizované. Rodiče přivádějí k lékaři s poruchou identity spíše chlapce než dívky, které v pubertě častěji podlehnou sociálnímu tlaku a přestanou se maskulinně projevovat.

Poruchy sexuální preference (parafilie)

Obecná charakteristika – jsou přítomny sexuální impulzy, fantazie nebo praktiky, které jsou neobvyklé, deviantní, bizarní. Jedná se o poruchy sexuálního motivačního systému.

Tradičně dělíme poruchy sexuální preference na:

1. parafilie v objektu (fetišismus, pedofilie a další -filie);
2. parafilie v aktivitě (exhibicionismus, voyeurství, sadismus, masochismus).

Řada parafilních osob přijímá svou anomálii jako sobě vlastní – tj. egosyntonně. Někteří si nejsou vědomi žádné poruchy. Teprve konflikt se společenskými normami u nich může vyvolat stud nebo pocit viny.

Fetišismus: podnětem pro sexuální vzrušení a uspokojení je neživý předmět. Ve vyhraněné formě vede k rituálům, hromadění fetišů, k jejich získávání krádežemi. Nejběžnějším fetišem je dámské prádlo.

Fetišistický transvestitismus: přestrojení muže do ženské podoby přináší pohlavní uspokojení.

Exhibicionismus: opakovaná tendence k odhalování genitálu před cizími lidmi bez snahy o bližší kontakt. Obvyklé bývá sexuální vzrušení při odhalení. Exhibicionismus je parafilií s nejvyšší recidivitou a nekončí ani ve vyšším věku.

Voyeurství: opakovaná nebo trvalá tendence k pozorování sexuálního styku nebo intimní činnosti jiných osob. Sledování je prováděno bez vědomí pozorovaných a obvykle vede k sexuálnímu vzrušení a masturbaci voyeura.

Pedofilie: sexuální aktivita zaměřená na děti.

Sadomasochismus: preference sexuální aktivity, která zahrnuje omezování osobní svobody, působení bolesti nebo pokořování. Jestliže jedinec raději takovou situaci přijímá, jde o masochismus, jestliže popsané aktivity sám provádí, jedná se o sadismus.

Frotérství: dotýkání se nebo otírání se o jinou osobu bez jejího svolení, obvykle se vzrušujícími sexuálními fantaziemi o dotýkané osobě.