Studie SHIFT přinesla naději kardiakům

foto Ilustrační foto - umělé srdce - defibrilátor

Dosud vůbec největší výzkum týkající se vlivu různých léků na morbiditu a mortalitu pacientů s chronickým srdečním selháním ukázal, že přidání léku s účinnou látkou ivabradin ke standardní léčbě významně snižuje riziko úmrtí a hospitalizace pro srdeční selhání1. Výsledky této nové studie, nazvané SHIFT (Systolic Heart Failure Treatment With the If Inhibitor Ivabradine Trial), byly předneseny na kongresu Evropské kardiologické společnosti ve Stockholmu a publikovány v odborném časopisu Lancet2.

Chronické srdeční selhání je stav, při kterém srdce v důsledku poruchy srdeční svaloviny či jejího špatného prokrvení není schopno dostatečně zastávat svou funkci pumpy. Nemoc úzce souvisí s ischemickou chorobou srdeční a infarktem myokardu. Pacienti s chronickým srdečním selháním trpí zejména dušností - zprvu při námaze, později i v klidu, kdy se pro ně jakákoliv aktivita stává velmi zatěžující. V České republice trpí chronickým srdečním selháním přibližně 1,5 % populace, ovšem mezi osobami ve věku nad 70 let je to již každý desátý člověk. Léčba (léky, režimová opatření, zavedení aortokoronárního bypassu) jen zpomaluje zhoršování choroby, které nevyhnutelně směřuje k selhání srdce a ke smrti; konečnou možností léčby je transplantace srdce. Více než polovina pacientů s chronickým srdečním selháním zemře v průběhu čtyř let od stanovení diagnózy. Cílem studie SHIFT bylo prakticky ověřit již dříve popsanou skutečnost, že vyšší klidová tepová frekvence u pacientů s chronickým srdečním selháním významně ovlivňuje další průběh choroby. Velké skupině pacientů byl podáván zcela nový lék, který byl navržen právě pro cílené snížení tepové frekvence. Sledována byla doba přežití a tíže příznaků nemoci, případně takové zhoršení stavu, které by si vyžádalo hospitalizaci. Studie SHIFT zahrnovala přes 6500 pacientů z 37 zemí se středně těžkým až těžkým srdečním selháním a srdeční akcí vyšší než 70 tepů za minutu. Osoby byly v rámci studie sledovány po průměrnou dobu 23 měsíců. Z výsledků vyplývá, že lék s účinnou látkou ivabradin snižuje o 18 % studií primárně sledované kritérium, totiž sloučené hospitalizace pro zhoršení klinického stavu choroby a úmrtí z kardiovaskulární příčiny. Účinná látka ivabradin navíc snížila riziko úmrtí na srdeční selhání o více než čtvrtinu a pravděpodobnost hospitalizace z důvodu zhoršení srdečního selhávání o stejné procento. Chronické srdeční selhání je běžný a stále častější zdravotní problém, který jen v Evropě postihuje 15 milionů pacientů (2-3 % z celé populace). Snižuje schopnost srdce účinně pumpovat krev a udržet dostatečné zásobení organismu krví. Srdeční selhání je velkou zátěží pro systémy zdravotní péče a národní ekonomiky a je zodpovědné za přibližně 10 % všech hospitalizací. Polovina pacientů se srdečním selháním umírá do 4 let od stanovení diagnózy.
Příznaky a tíže choroby Hlavními příznaky chronického srdečního selhání jsou
    dušnost,
  • únava,
  • snížená tolerance fyzické námahy,
  • zadržování tekutin v organismu (které je zřejmé z překrvení plic a otoků kotníků).

Mezi další nespecifické příznaky, které mohou být spojeny s ChSS, patří zvýšená nutnost močit během noci (nykturie), nechutenství, pocity plynatosti/břišní diskomfort, zácpa a také psychické příznaky, jako jsou zmatenost, závratě a poruchy paměti.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 22.05.2024 ČTK

Reklama

18°C

Dnes je středa 22. května 2024

Očekáváme v 09:00 15°C

Celá předpověď