Irský teriér miluje svou rodinu, lov a psí sporty

Irský teriér je energický pes, který vás nenechá v klidu. Patří mezi starobylá irská plemena objevující se v krásné červené brvě. Dnes jde o spolehlivého hlídače a skvělého lovce. Svou rodinu miluje z celého srdce a nerad bývá delší dobu o samotě.

Irský teriér je tak trochu solitér. S dalšími zvířaty nevychází nejlépe. Buď je bere jako kořist nebo má tendenci být vůči nim dominantní a má potřebu s nimi soupeřit. Pokud ovšem toužíte po psovi vhodným na záchranařinu nebo různé psí sporty, s tímto psem nesáhnete vedle.

Důvody, proč si pořídit irského teriéra

• I když jde spíše o drobnějšího psa, neváhá postavit se komukoliv, kdo bude chtít napadnout členy jeho rodiny. Je to opravdu dobrý hlídač.
• Pokud ho dostatečně unavíte, pak s vámi rád stráví večer u televize. Je to původně lovecký pes, je tak třeba pamatovat na to, že pravidelnému pohybu se nevyhnete. Přesto se občas bez sportovní aktivity nebo bez dlouhé procházky obejde.
• Tato psí rasa je doporučována do rodiny s dětmi. K dětem je přátelský a rád s nimi vymýšlí lumpárny.
• Byl vyšlechtěn k lovu a dodnes ho využívají nadšení myslivci.
• Patří spíše mezi tišší plemena, občas ale neodolá a štěkne si. Oproti jiným teriérům je nicméně opravdu poměrně tichý.
• Péče o srst je poměrně snadná, stačí psa čas od času trimovat.
• Jeho výcvik nebývá komplikovaný a alespoň základní výcvik zvládne snadno. Přesto je třeba k výcviku přistupovat pozitivně a důsledně.
• Zvládne celoroční pobyt venku, ale je vhodnou volbou i do bytu. Pokud bydlíte na horách či kdekoliv jinde, kde bývá tužší zima, je dobré alespoň na zimu psa pouštět na chodbu domu nebo pořídit opravdu kvalitní zateplený kotec.
• Jde o zdravější a dlouhověké psí plemeno, které se poměrně běžně dožívá 14 a více let.

Důvody, proč si NEpořídit irského teriéra

• Důkladné socializaci se s tímto psem nevyhnete. Především psi, ale i poměrně velké množství fen má dominantní sklony a neváhají jít do konfliktu s dalšími psy.
• Má velmi silný lovecký instinkt. Pokud toužíte po dalších domácích zvířatech typu králíci, křečci a morčata, pak se raději poohlédněte po jiném psím plemeni. Domácí zvířena a irský teriér není ideální kombinace.
• Je to teriér každým coulem, dokáže být tak pěkně tvrdohlavý. Jeho výcvik musí být důsledný a málokterý začátečník si s tímto psem poradí. Je vhodnější volbou k zkušenějším chovatelům, kteří se nezaleknou typické složitější povahy loveckého psa.
• Nesnáší nejlépe samotu. Je tak třeba od štěněte pracovat na samostatném pobytu doma. V nepřítomnosti svého pána má potřebu si vymýšlet vlastní zábavu, například demolici bytu.
• Pokud toužíte po výstavákovi, počítejte s náročnější péčí o srst. Nevyhnete se trimování, česání a občasnému zastřihávání srsti dle standardu.
• Mnoha jedincům plemene je v potřeba v průběhu dospívání vylepovat uši, jinak mohou odstávat.

Historie irského teriéra

Irský teriér má zajímavou historii spojenou s dalšími čtyřmi irskými plemeny teriérů. Tyto různé varianty se od sebe lišili a dnešní irský teriér je z nich nejstarší. Roku 1870 se na výstavě objevil dnešní irský teriér, v té době ovšem existovalo více barevných variant. V roce 1880 byla červená barva určena za typické zbarvení plemene a ostatní byla ze standardu plemene vyloučena. Roku 1879 vznikl první klub, který zastřešoval chov plemene. Klub vznikl v Dublinu a standard byl oficiálně vydán v roce 1882. V Anglii a v USA byli záhy představení první irští teriéři v červeném zbarvení na různorodých výstavách a plemeno bylo přijato s nadšením. Zpočátku bylo plemeno využíváno především k lovu králíků, vyder, jezevců, krys a lišek. V průběhu 1. světové války bylo plemeno využíváno v zákopových válkách jako poslíček, kdy předávali zprávy mezi bojovými jednotkami.

Povaha irského teriéra

Irský teriér patří mezi odvážné a živé psy. Je poměrně snadno cvičitelný, je ovšem potřeba být při výcviku velmi důsledný a citlivý zároveň. Na teriéra je poměrně tichý a štěká především při práci, jinak se nemá tendenci příliš hlasově projevovat. Pokud v běžném fungování začne štěkat, jde většinou o poslední varování, že se mu něco nelíbí. K svému pánovi a celé rodině je oddaný, citlivý a laskavý. Je doporučován k dětem, s kterými rád dovádí a pokud má pocit, že jsou jeho svěřenci v ohrožení, bude je chránit. Bývá dominantní a neváhá jít do konfliktu s dalšími psi, je tak třeba dbát na správnou socializaci, pokud nechcete z každého venčení mít noční můru.

Je třeba pamatovat na to, že jde o psího lovce každým coulem, takže má tendenci nejen doma, ale i venku lovit vše, co se pohne. I kočka, která vám proběhne přes cestu je velmi lákavou kořistí. Lze ho využít jako pracáka nebo k různým psím sportům. Nejvíc se ovšem hodí ke svému původnímu účelu, tedy k lovu nebo k hlídání objektu. Je velmi ostražitý a odvážný a využít ho poměrně snadno lze i při záchranařině. Najít se může i při různorodých psích sportech.

Vzhled irského teriéra

Irský teriér je aktivní a sportovně založený pes, proto nesmí působit těžce. Jeho hlavními přednostmi jsou totiž síla a vytrvalost. Má dlouhou hlavu s plochou mozkovnou a s úzkým místem mezi ušima. Nosní houba je černá. Má svalnaté a silné čelisti, ty umožňují dobrý úchop kořisti. Oči jsou malé a tmavé, nesmí být žluté nebo světlé. Uši ve tvaru písmene V jsou malé. Uši mají být vztyčené, nesmí být polovztyčené nebo snad visící, při růstu psa se proto často podlepují. Srst na uších je o něco kratší než na zbytku těla. Krk je dlouhý a posupně se rozšiřuje k plecím. Hřbet je rovný a silný, trup je symetrický. Hustě osrstěný ocas je poměrně vysoko nasazený.

V některých zemích se ocas kupíruje na 2/3 původní délky. V Čechách se již několik let kupírovat ocas nesmí. Srst je drátovitá a působí tak trochu rozlámaným dojmem, k tělu dobře přiléhá. Je také velmi hustá, po rozhrnutí zpravidla není vidět kůže. Zbarvení je jednotné, zpravidla žlutočervené, jasně červené nebo červeno pšeničné. Kohoutková výška plemene se pohybuje okolo 45 cm. Váha psího plemene se pohybuje v rozmezí 9-12 kg.

Ke komu je irský teriér vhodný

Péče o srst tohoto sportovního krasavce není nijak náročná, stačí občasné kartáčování a zhruba 2x za rok trimovat. Pokud si pořídíte výstavního jedince, budete s ním mít trochu více práce, je například potřeba srst zastřihávat podle standardu. Nedoporučuje se usnadnit si péči o srst holícím strojkem, srst je pak více jemná, než by měla být a také lehce ztrácí barvu. Je vhodnou volbou do bytu nebo do domku se zahradou a ideálně s přístupem dovnitř. Pes je rád v co nejčastějším kontaktu se svou rodinou, při delším samostatném pobytu venku trpí psychicky. Pokud přesto chcete mít psa celoročně venku, je třeba se mu dostatečně věnovat, aby se necítil osamělý a nenudil se. Velmi dobře zateplená bouda na zimu je pak samozřejmostí, eventuálně se smířit s tím, že alespoň na zimu bude pes na chodbě domu.

I pokud se psovi snažíte věnovat, seč vám síly stačí, je třeba psa velmi důkladně a důsledně zvykat na občasný samostatný pobyt doma, jinak vám pes ve vaší nepřítomnosti s radostí zdemoluje co mu přijde pod čumák. Je to pes nabitý energií, potřebuje tak dostatek pohybu a pořádně zaměstnat. Je vhodnou volbou na řadu kynologických sportů, včetně sportovního lovu.

Irský teriér v bodech

Velikost:

• Kohoutková výška plemene se pohybuje okolo 45 cm.
• Váha plemene se pohybuje v rozmezí 9-12 kg.

Srst:

• Srst je drátovitá a působí tak trochu rozlámaným dojmem, k tělu dobře přiléhá. Je také velmi hustá.

Zbarvení:

• Žlutočervené, jasně červené nebo červeno pšeničné.

Jak dlouho žije:

• Irský teriér se dožívá 12 až 14 let. 

Odkud pochází:

• Irsko

Ke komu je vhodný:

• Irský teriér je lovecký pes každým coulem. Má silný lovecký instinkt, nebývá tak doporučován k dalším domácím zvířatům. Pokud se ovšem toužíte věnovat myslivosti nebo sportovnímu lovu, bude pro vás toto plemeno vhodnou volbou.
• Je to sice drobnější pes, přesto má energie na rozdávání. Potřebuje pohyb, pohyb a zase pohyb. Kromě lovu je možné se s ním věnovat různorodým sportům, záchranařině nebo alespoň vyrážet na velmi dlouhé procházky.
• Je vhodnou volbou do bytu, ale pokud se mu budete dostatečně věnovat a pořídíte kvalitní zateplenou boudu, měl by zvládnout i celoroční pobytu venku.
• Je třeba pamatovat na to, že je to teriér každým coulem. Jeho výchova tak není snadná, dokáže si totiž postavit hlavu a má dominantní sklony. Je třeba být při výcviku důsledný. Bývá zpravidla doporučován spíše pokročilejším chovatelům, kteří si spíše poradí se specifiky jeho povahy.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva.com