S ketodietou zhubnete rychle, není ale vhodná pro každého. Proč?

Mnoho příznivců hubnutí na principu ketózy nedávno šokoval případ dvaatřicetileté Švédky, která téměř zemřela na následky ketoacidózy. Kojící maminka se chtěla zbavit poporodních kil a skončila v nemocnici.

„Pro těhotné či kojící ženy není vhodná žádná extrémní dieta. Ženy tím ohrožují plod i sebe. Zásadně se nedoporučuje přísná vegetariánská dieta. Pokud je dieta nutná v důsledku těhotenských komplikací (hypertenze, těhotenský diabetes), je možná jedině pod přísným dohledem lékařů,“ upozornila doktorka Monika Hliněná, obezitoložka z dietního programu It ́s my life!

Diety na principu ketózy však patří mezi velmi oblíbené, jejich rozšíření napomohlo i to, že se k nim uchylují světové celebrity. Diety s vyloučením sacharidů si oblíbila například vévodkyně Kate, herečka Jennifer Lopezová nebo modelka Gisele Bündchenová. Právě razantní omezení cukrů je základní princip této odtučňovací metody - a zároveň zvýšený příjem bílkovin.

Podle Ivy Málkové ze sdružení Stop obezitě STOB jsou ketogenní diety podobné známějším proteinovým dietám, jsou v nich však ještě mnohem více omezeny sacharidy. Běžně člověk přijímá kolem 300 gramů sacharidů denně, při ketogenní dietě se jich ovšem konzumuje bezmála desetkrát méně. Díky tomu se tělo dostává do takzvané ketózy.

„Ketóza je chemický proces v organismu, kdy dochází k uvolňování energie anaerobně z tuků nikoliv ze sacharidů. Jinak řečeno, tělo si bere energii z ketonů, které vznikají spalováním tuků,“ vysvětluje lékařka Monika Hliněná.

Do ketózy se tělo dostane většinou během tří dnů po nasazení dietního režimu. To, jestli v těle ketóza probíhá, se dá podle doktorky Hliněné snadno zjistit pomocí diagnostických papírků pro diabetiky, které lze zakoupit v lékárně.

Raději pod dohledem lékaře

Naordinovat si sami dietu na principu ketózy není vždy šťastným řešením. Laik totiž nedokáže určit, jak doplnit látky, které mohou tělu chybět, tělo pak může zbytečně ztrácet svalovou hmotu, a proto je vždy dobré se poradit s odborníkem, ať už jde o lékaře nebo nutričního terapeuta.

„Vynechání sacharidů totiž není vhodné pro osoby s metabolicky podmíněnými onemocněními, jako je například cukrovka či dyslipidémie,“ uvedla obezitoložka Monika Hliněná.

Také Martina Šuhajová ze Světa zdraví Optimum doporučuje nechat si tuto odtučňovací kúru raději sestavit od odborníků, protože stav ketózy není zrovna bezpečný pro každého.

„Je pro tělo náročný a zatěžuje jej. Tělu chybí sacharidy. Může dojít k dehydrataci. Organismu může chybět celá řada vitaminů. Dochází k prudkému snížení tvorby hormonu inzulínu, který ovlivňuje hladinu cukru v krvi. Zvýší se množství ketonů, které způsobují překyselení organismu. Může docházet ke zvracení nebo omdlévání a poškození ledvin, jater i mnoha dalších orgánů. Dietu je třeba dodržovat s rozumem,“ říká výživová poradkyně Martina Šuhajová.

Rychlé hubnutí může motivovat

Podle Ivy Málkové ze sdružení STOB mají nízkoenergetické bílkovinné a ketogenní diety své opodstatnění u lidí s těžkou obezitou, pro něž by pomalý úbytek kilogramů nebyl dostatečně motivující, a dále u obézních, kteří potřebují ze závažných důvodů rychle zhubnout. Dále je mohou používat lidé s nižším stupněm obezity, u nichž mají kila navíc negativní zdravotní dopad a klasické metody redukce hmotnosti již nepomáhají.

„V těchto případech slouží diety po určitou dobu jako náhrada celodenní stravy, podmínkou by mělo být odborné vedení, a to i v udržovací fázi, aby nedošlo k jojo efektu. Důležité je, aby po skončení takové diety člověk navyšoval dávky sacharidů postupně, aby došlo k následnému udržení váhy. Většinou však lidé zvýší příjem sacharidů a energie rychleji, než je třeba, a váhový úbytek částečně nebo úplně naberou,“ upozornila Málková.

Dodala, že dietu lze doporučit, pokud je pod odborným vedením správně indikována a zaměřuje se na udržení váhových úbytků. „I když první volbou stále zůstává jídelníček z přirozené stravy,“ připomněla Málková. Upozornila, že dnes se prodávají ketogenní diety i přes internet, což může mít negativní dopad na fyzické i duševní zdraví. Člověk sice zhubne, ale po návratu k původnímu příjmu zase přibere. A tak znovu nasadí dietu, přičemž posléze znovu přibere.

„Těmito výkyvy může ubývat svalová hmota a snižovat se bazální metabolismus a kila jdou paradoxně nahoru,“ řekla Málková. Jenže lidé mají podle ní rádi jednoduchá řešení a při těchto dietách nemusí na nic myslet, vše je za ně připraveno. Na trhu jsou k mání kromě různých koktejlů a polévek rovněž všelijaké pudinky, omelety, dezerty či pečivo splňující „ketonová kritéria“.

Dieta jen „na chvíli“

„Zdrojem bílkovin v proteinových dietách jsou nejčastěji bílkoviny mléčné, vaječné či sójové. Obsah tuku bývá nízký a důraz se klade především na zastoupení nenasycených mastných kyselin,“ uvádí Iva Málková ze STOBu.

Sladké pokrmy se v tomto typu diety většinou sladí nízkokalorickými či nekalorickými sladidly, nejčastěji aspartamem, acesulfamem K nebo sukralózou. Diety jsou většinou obohaceny o vlákninu, vitaminy a minerální látky, aby se zabránilo jejich nedostatku při nízkém energetickém příjmu.

„V případě, že je zajištěn dostatečný pitný režim a denní příjem tekutin je alespoň dva a půl litru denně, je možné proteinovou dietu při plné náhradě stravy s obsahem všech důležitých vitaminů, minerálních látek, stopových prvků a živin, držet tři týdny, další dva týdny je nutno hubnout pod dohledem lékaře,“ vysvětluje lékařka Monika Hliněná.

V dalších fázích se do jídelníčku postupně zařazuje i běžná strava. „Ketóza v těle ale stále probíhá a člověk nadále hubne,“ dodává Nikol Hložková, nutriční terapeutka dietního programu It ́s my life!