Na operačním sále leží osmadvacetiletý muž. Kolem pobíhají sestřičky. Muž unaveně, ale nepřetržitě komunikuje s psycholožkou, zatímco mu lékař už přes dvě hodiny vyoperovává nádor na mozku. Má glyom druhého stupně.
„Je v řečových oblastech, které neumíme nijak monitorovat. A komunikace s pacientem je jediný způsob,“ vysvětlil přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze Vladimír Beneš.
„Máme zmapováno, kde ty řečové funkce jsou, ale jakmile se dostaneme do hloubky, narazíme na dráhy, které musíme hlídat,“ dodal.
Právě kvůli tomu je na sále psycholožka. Má o pacientovi informace, které nezná nikdo jiný na sále – aby poznala, zda mluví pravdivě. Kromě toho, že muže uklidňuje, hodnotí, co říká. Kdyby něco z jeho výpovědi nekorespondovalo s realitou, okamžitě by upozornila neurochirurga. A ten by musel v několika sekundách zareagovat.
Světový den nádorů mozkůSvětová veřejnost si ho připomíná od roku 2000 každoročně 8. června. Tento den byl iniciován německou neziskovou asociací Deutsche Hirntumorhilfe s cílem rozšířit povědomí o této smrtící nemoci a jako pocta všem pacientům nádorů mozku a jejich rodin. |
„Děláme to tak proto, aby kvalita života pacienta po operaci byla co nejlepší. Aby věděl, jak se jmenuje jeho dcera, aby dovedl číst a psát,“ přiblížila psycholožka.
Před samotným odstraněním nádoru proto probíhalo testování, kdy neurochirurg nádor obtesával. „Ve chvíli, kdy pacientovi ukážu chleba, a on řekne, že to jsou rohlíky, tak hlásím záraz. Neurochirurg si tam dá papírek a nic se tam nesmí dostat,“ dodala psycholožka.
Po dokončení zákroku půjde muž na magnetickou rezonanci. Když vyšetření dopadne dobře, podstoupí ozáření. Pokud mu nějaké zbytky nádoru zůstaly, čeká ho ještě radiologický zákrok.
Nádorů mozku přibývá
Zhoršené vidění, každodenní bolesti hlavy, poruchy řeči, ztráta sluchu na jedno ucho či zhoršená rovnováha. I to může být znakem nádoru mozku. Podle Beneše jich ročně v Česku lékaři diagnostikují okolo čtyř tisíc. „Ale více než tři čtvrtiny nádorů jsou nezhoubné, dokážeme je odstranit a více než polovinu nemocných vyléčíme. Už nikdy nepotřebují naši další péči,“ vysvětlil Beneš.
To se však netýká přibližně pěti set pacientů ročně, u nichž lékaři diagnostikují takzvaný glioblastom. „Když přežije nemocný dva roky po operaci a veškeré léčbě, tak to považujeme za úspěch,“ přiblížil Beneš. U tohoto typu nádorů podle něj nepřežije prakticky nikdo. Každé desetiletí od druhé světové války na prognóze přidalo jen zhruba měsíc.
Výskyt zhoubného nádoru mozku přitom meziročně roste. Zatímco v roce 1992 jím trpělo 156 lidí, v roce 2016 to bylo 550. „Je to dáno tím, že populace se dožívá vyššího věku a starší lidé dají těm nádorům šanci vyrůst,“ vysvětlil Beneš.
U operací starších pacientů pak lékaři velmi často čelí složitým rozhodnutím. „Léčba je i mnohem složitější a riskantnější,“ dodal Beneš.
Místo skalpelu záření
Nádory mozku mohou být různého typu, některé začínají v mozkové tkání, může se jednat i o metastázy. Mohou také růst v jiných částech hlavy a na mozek tlačit.
Gama nůž se dostane i tam, kam chirurg ne. Odoperoval už 20 tisíc pacientů |
Primárně se nádory mozku řeší chirurgicky. V případech, kdy je třeba kontrolovat funkce mozku, se provádí zákrok při vědomí pacienta. Někdy ho doplňuje i radiochirurgie, při které se do malého místa dodá vysoká dávka záření.
„Pokud po neurochirurgickém výkonu objevíme zbytek nádoru, tak se ozařuje. Jestliže se jedná o agresivní nádor, třeba o glioblastom, ozařuje se celá dutina, kde nádor původně byl. Protože tam může zůstat mikroskopický zbytek choroby,“ popsal přednosta Kliniky radiační onkologie LF MU a Masarykova onkologického ústavu v Brně Pavel Šlampa.
Někdy však ozařování funguje i jako náhrada chirurgického výkonu. „Zpravidla se používá kvůli umístění nádoru v mozku. Ten může být někde hluboko uvnitř a neurochirurg ho nemůže vyoperovat, protože by tím pacienta vystavil riziku trvalých následků,“ popsal Šlampa.
