Zadýchávání do schodů a zničené plíce. O chronické obstrukční nemoci neví až 300 tisíc lidí, kteří ji mají

Pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí, která způsobuje rozedmu plic a vzniká především v důsledku kouření, dnes žijí v průměru až o dva roky déle než před pěti lety. Vyplývá to z údajů zdravotních pojišťoven. K příznivějším výsledků pomohla především lepší léčba, která se přizpůsobuje každému pacientovi. Pokud se bude dařit nemoc odhalit v jejích časných stádiích, mohla by se doba dožití ještě prodloužit.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lékař, doktor, pacient, zdravotnictví (ilustrační foto)

Lékař, doktor, pacient, zdravotnictví (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Chronická obstrukční plicní nemoc nenávratným způsobem ničí plíce. Pokud jste silný kuřák a zadýcháváte se při chůzi do patra víc, než je zdrávo, měli zvážit návštěvu plicního lékaře. I pan Jiří z Hradce Králové dlouhá léta kouřil, dokud u něj lékaři nemoc nezjistili. Choroba byla v té době už v těžkém stadiu. I přesto se ale její postup díky nasazené léčbě podařilo zastavit.

Přehrát

00:00 / 00:00

Chronickou obstrukční plicní nemocí trpí přibližně 300 tisíc lidí. Stejný počet ji má, jen o ní neví. Natáčela Janetta Roubková

„Beru inhalační léky, chodím pravidelně na kontroly, rentgeny, chodil jsem na rehabilitace, kde mě naučili cvičit určité cviky, tak si doma občas cvičím a posiluji dýchací svalstvo,“ říká Jiří Radiožurnálu. 

Podle pneumologa Vladimíra Koblížka je právě rehabilitace jednou z klíčových součástí léčby. Pokud je pacient schopný pohybu, zásadně to jeho život zlepší a prodlouží.

„Plíce u pacienta s chronickou obstrukční plicní nemocí vypadá, jako by vám v budově vybuchl granát, ta plíce je proto zničená. Co ale můžeme zásadně upravit, je činnost svalů. A díky rehabilitačním technikám dokážeme to, že svaly posilují a zmobilizují se. Člověk zbytkem plíce dýchá výrazně lépe a naučí se dýchat třeba při chůzi do schodů,“ vysvětluje lékař. 

Zázraky medicíny: přístroj, jehož jméno nejde vyslovit, 'šmejdí' v plicích. Pacienty už vyšetření nebolí

Číst článek

Léčba, kterou v současnosti pacienti dostávají, se projevila už i v datech. Před pěti lety umírali lidé s touto chorobou průměrně o pět let dříve než zbytek populace, v roce 2018 se podle Jiřího Jarkovského z Ústavu zdravotnických informací a statistiky rozdíl snížil a pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí na průměrného Čecha ztrácí 3,3 roku.

Plošný screening

V současné době lékaři chorobu nejčastěji objevují ve chvíli, kdy je nemoc ve střední až těžké fázi. Z toho důvodu pak není léčba účinná. Pokud by se ale na nemoc u pacientů přicházelo dříve, lidé s touto diagnózou by se mohli v budoucnu dožívat vyššího věku. Pomoci by tomu mohl i plošný screening, který v pilotní fázi funguje už od ledna. Dosud jím prošlo asi 300 lidí.

„Téměř šedesát procent osob, které jdou od praktického lékaře k plicnímu lékaři nebo jdou k plicnímu lékaři přímo, mají nějaké plicní onemocnění,“ uvádí Karel Hejduk z Národního screeningového centra.

Nový lék je nadějí pro pacienty s plicní chorobou, není však pro každého

Číst článek

Do projektu se zapojil i praktický lékař z Prahy Norbert Král. U sebe v ordinaci vytipoval na 300 pacientů, kteří odpovídali kritériím. To znamená, že alespoň deset let kouří krabičku cigaret denně, při rychlejší chůzi se zadýchávají a je jim mezi 45 a 65 lety. Zatím jich vyšetřil 70 a z toho 30 poslal k plicnímu lékaři.

Někteří nechtějí přestat kouřit

Podle Krále se najdou pacienti, kteří nechtějí vyšetření, protože se obávají negativního výsledku, nebo jde o pacienty, kteří nechtějí v žádném případě přestat kouřit. A právě to je jedna z hlavních podmínek úspěšné léčby. Ve výsledku léčba pomůže nejenom pacientovi, ale i státu tím, že šetří peníze.

Loni se u nás s chronickou obstrukční plicní nemocí léčilo přes 230 tisíc lidí a nových případů lékaři evidovali skoro 55 tisíc. Podle odborníků z pneumologické společnosti je ale v Česku dalších 300 tisíc pacientů, kteří o své nemoci nevědí. A právě na ně cílí pilotní screening, kterým by mělo v příštích dvou letech projít na 7 tisíc lidí.

Janetta Němcová, tef Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme