Schizofrenie: příznaky a léčba
Obsah článku
Definice schizofrenie
Schizofrenie je duševní porucha, která ovlivňuje, jak
člověk myslí, cítí a jedná. Osoby postižené touto chorobou mají
potíže s rozeznáváním reality od vlastních myšlenek nebo představ.
Mohou zažívat halucinace,
bludy, potíže s organizací myšlenek a
koncentrací. Tato porucha často ovlivňuje každodenní život a vyžaduje
dlouhodobou intenzivní léčbu. První epizody bývají mezi 15 a 35 lety, do
té doby lze pozorovat problémy s duševním zdravím, ale v tu chvíli
většinou ještě není možné diagnostikovat schizofrenii.
Příznaky schizofrenie
- Halucinace: schizofrenik slyší hlasy, které ostatní
neslyší, nebo vidí věci, které ostatní nevidí.
- Bludy: falešná přesvědčení, která nejsou
podložená skutečností nebo nejsou v souladu s kulturním prostředím
jedince.
- Narušené myšlení: obtíže s organizací myšlenek
nebo sledováním konverzace.
- Pokles motivace: osoba může mít pocit, že nemá energii
nebo zájem dělat běžné věci.
- Emocionální zploštění: omezená schopnost
vyjadřovat emoce.
- Pohybové poruchy: zvláštní pohyby, jejich opakování
nebo naopak ustrnutí.
Je důležité poznamenat, že příznaky mohou být různé a liší se
v závislosti na jednotlivci a stadiu onemocnění.
Příčiny vzniku
Přesné příčiny schizofrenie nejsou plně pochopeny, ale vědci se
domnívají, že za tím stojí kombinace genetiky, chemického prostředí
mozku a vnějších faktorů. Mezi potenciální faktory patří:
- Genetické faktory: Schizofrenie je z části dědičná.
Pokud máte v rodině někoho se schizofrenií, je možné, že u vás také
propukne, ale roli zde hrají ještě další faktory.
- Chemická nerovnováha v mozku: Lékařské studie
ukazují, že nerovnováha neurotransmiterů, jako jsou dopamin
a serotonin, přispívá k výskytu schizofrenie.
- Strukturální abnormality mozku: U některých lidí se
schizofrenií byly objeveny abnormality v mozku, jako třeba vada proteinu nebo
receptoru.
- Vnější faktory: Raná vystavení infekcím, podvýživa
před narozením, stresující životní události nebo užívání
psychoaktivních drog (konopí apod.) v adolescenci může zvýšit riziko
vzniku schizofrenie.
Diagnostika schizofrenie
Diagnostika schizofrenie se obvykle provádí prostřednictvím klinického
hodnocení a sledování symptomů pacienta. Pro oficiální diagnózu
schizofrenie je nutné mít alespoň dva symptomy nejméně po dobu jednoho
měsíce. Lékaři provádí následující vyšetření:
- Fyzikální vyšetření: Zahrnuje vyšetření tělesných
problémů, které by mohly být spojeny s onemocněním. Slouží také
k vyloučení jiných onemocnění
- Psychiatrické hodnocení: Lékař posoudí duševní stav
pacienta a zhodnotí, jak velké dopady na jeho život mají již vypuknuté
příznaky.
- Laboratorní testy: Mohou zahrnovat kompletní krevní
obraz, screening na drogy a testy štítné žlázy, aby se vyloučily jiné
možné příčiny symptomů.
- Zobrazovací testy: MRI nebo CT může pomoci identifikovat
možné strukturální abnormality v mozku, které se vyskytují u osob se
schizofrenií.
Léčba schizofrenie
Léčba schizofrenie je obvykle kombinací lékové terapie a psychoterapie.
Cílem léčby je kontrola symptomů a zlepšení kvality života pacienta.
- Antipsychotika (dříve známá jako neuroleptika): Tyto
léky jsou často první volbou pro léčbu schizofrenie a pracují tak, že
blokují účinek dopaminu v mozku.
- Psychoterapie: Zahrnuje terapie pro jednotlivce, lze je
doplnit i rodinnými nebo skupinovými terapiemi, které pomáhají pacientům
lépe porozumět své nemoci, vyrovnávat se s ní a zvládat každodenní
život a jeho nástrahy.
- Hospitalizace: V těžkých případech nebo během
akutních relapsů může být nutná hospitalizace, aby se zajistila
bezpečnost pacienta.
- Elektrokonvulzivní terapie (ECT): V některých
případech, kdy léky a terapie nejsou účinné, je ECT další možností
léčby. Probíhá v celkové anestezii a sklízí úspěchy v léčbě depresí a
schizofrenie.
Druhy schizofrenie
Schizofrenie není jen jedna. Existuje několik subtypů:
- Paranoidní schizofrenie: Charakterizována bludy a
halucinacemi, ale s relativně zachovaným kognitivním fungováním.
- Dezorganizovaná schizofrenie: Tento typ je spojen
s nepořádkem myšlenek, nevypočitatelným, někdy až dětinským
chováním.
- Katatonní schizofrenie: Pacienti mohou projevovat
extrémní formy chování, od stuporu až po nadměrnou aktivitu a
nesrozumitelnou mluvu.
- Reziduální schizofrenie: Pacienti mají za sebou několik
atak a v současnosti jsou apatičtí, zpomalení a špatně komunikují
s okolím.
- Simplexní schizofrenie: Méně častá forma, avšak velmi
závažná. Projevuje se naprostou emocionální oploštělostí.
Možné komplikace
Schizofrenie je vážná porucha, která má řadu fyzických,
emocionálních a sociálních důsledků:
- Sebevražedné myšlenky a chování: Osoby se
schizofrenií mají vyšší riziko pokusů o sebevraždu než obecná
populace.
- Problémy s drogami a alkoholem: Mnoho pacientů se
schizofrenií může zápasit s závislostí.
- Problémy s fyzickým zdravím: Včetně nemocí srdce,
diabetu a dalších.
- Právní a finanční problémy: Přestože lze
s léčenou schizofrenií relativně normálně fungovat, pacienti se stále
setkávají s komplikacemi při získávání nové práce.
- Stigmatizace a izolace
způsobená nesprávným chápáním a strachem z nemoci. Na vině
jsou také filmy, které ukazují schizofreniky jako nezvladatelné osoby
s halucinacemi a bludy znemožňujícími běžné fungování. Při správné
léčbě však většina pacientů vede normální život.
Prevence a podpora
I když nelze schizofrenii plně předcházet, existují strategie, které
pomáhají snížit riziko vzniku:
- Vyhýbání se drogám a jiným návykovým látkám.
- Raná intervence při prvních známkách psychotických symptomů.
- Proaktivní přístup k léčbě a správná léková terapie.
- Podpora vzdělání a osvěty, která pomáhá snižovat stigmatizaci
spojenou s duševními poruchami.
Tento článek je pouze informativní. Nenahrazuje lékařskou konzultaci
ani vyšetření.
Zdroje
https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/schizophrenia/symptoms-causes/syc-20354443
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/5203776/
https://www.nzip.cz/clanek/716-schizofrenie-diagnoza-a-lecba