Miniaturní bulteriér je přesnou replikou bulteriéra jen v menším provedení. Je to silný, svalnatý a mohutně vypadající malý pes s nápadnou hlavou ve tvaru vejce.
U tohoto plemene se může vyskytnout:
– Hluchota, nejčastější zdravotní problém v rámci plemene, postihuje zejména bílé bulteriéry
– Letální akrodermatitida, čož je smrtelné, dědičné onemocnění, které postihuje pouze bílé anglické bulteriéry, může způsobit vážné kožní a růstové problémy
– Primární luxace čočky, což je stav, kdy se čočka vychýlí ze své normální polohy v oku, může vést ke ztrátě zraku a působit bolest
– Polycystické onemocnění ledvin, při kterém se v ledvinách tvoří cysty, může vést k jejich selhání
– Srdeční problémy včetně dysplazie mitrální chlopně
– Luxace čéšky
Dostupné testy:
– Test DNA na primární luxaci čočky, který odhalí predispozice k tomuto onemocnění
– Screening očí
Miniaturní bulteriér je plný zábavy a nadšení pro život, je bujarý a radostný při všech činnostech, zejména při těch, které se týkají rodiny a lidí obecně. Ačkoli mají pověst tvrdohlavců, ve skutečnosti se jedná o nezávislého teriéra ve velmi robustním a silném těle a bez vyjednávání z vaší strany prostě nedostanete, co chcete! Stejně jako jejich větší příbuzní je i minibulteriér odvážný, energický a nemá tendenci ustupovat, pokud je vyzýván, což znamená, že je nutná důkladná socializace, přičemž majitel musí být ochoten vynaložit určité úsilí, aby svého psa motivoval ke spolupráci, a také ho dobře vést.
Miniaturní bulteriér je dnes výstavním a společenským plemenem, které si majitelé a chovatelé velmi oblíbili pro jeho vzhled a povahu. Na počátku 19. století byl nasazován do boxů k zabíjení krys jako představení pro diváky a forma hazardní hry. Minibulteriér byl vyšlechtěn z většího bulteriéra, jehož původním účelem byly psí zápasy. Tato forma zábavy se však naštěstí stala nezákonná a díky tomu tato plemena přežila a z těchto psů se stali přátelští společníci. Větší bulteriéři byli po určitou dobu oblíbenější, proto kvůlli nedostatečnému zájmu o minibulteriéry je Kennel Club v roce 1918 vyřadil z registru plemen. Našli se ale obětaví chovatelé a nadšenci, díky kterým byl v roce 1938 založen chovatelský klub.
