1A Základní stomatologické vyšetření a vyšetření pomocná

·celkový pohled a anamnéza – (úrazy, zjevné postižení, malformace), v anamnéze pátráme po výskytech rodinných
stomatologických onemocnění (postižení slin – Sjögnerův sy., odontogenní nádory, kazy...) a po celkových
onemocněních (DM, alergie, leukémie, imunodeficience – AIDS), farmakologická anamnéza

·extraorální vyšetření – vyšetření pohledem a pohmatem, zjištění asymetrie obličeje, barvy kůže, známky poranění,
hodnocení inervace (n.VII), vzhled a barva rtů (HSV, anguli infectiosi), otevírání úst (posloucháme případné zvukové
fenomény), vyšetřujeme uzliny pohmatem

·intraorální vyšetření – pomocí zrcátka a sondy a pohmatem, hodnotíme počet a stav zubů (zubní kámen, kazy,
hygiena, parodont), postavení čelistí, stav sliznice dutiny ústní a tonzily

·pomocná vyšetření – nejčastější RTG zubů, dále CT, MRI, UZ, bakteriální kultivace, krevní obraz (při
imunodeficitech), hemokoagulace (při krvácení), alergologie, imunologie, genetika

1B Zlomeniny dolní čelisti, rozdělení, způsoby ošetření

příčiny – dopravní nehody, rvačky, osteoporóza, syfilis, retinované zuby, osteomyelitida..., dolní čelist se láme
častěji než horní
jsou často otevřené – riziko osteomyelitidy, dg: RTG a CT
příznaky:

·bolest
·deformace obličeje – otok, zánět, hematom, dislokace kostních úlomků
·patologická pohyblivost
·krepitace – zvukový fenomén při pohyby úlomků
·porucha okluze zubů – nekorespondující horní a dolní oblouk, traumaticky otevřený skus (oblouk je schodovitý)
·krvácení

·poruchy funkce
zlomeniny dolní čelisti můžeme dělit na: 1/ dislokované a nedislokované (dle posunu úlomků), 2/ jednoduché,
dvojité a vícečetné (podle počtu lomných linií), 3/ otevřené a uzavřené, 4/ přímé a nepřímé (podle příčiny
zlomeniny)
predilekční místa – nejčastěji krček kloubního výběžku a úhel mandibuly, zlomeniny jsou většinou otevřené (trhají
periost a gingivu)
dělení:
1zlomeniny alveolárního výběžku – dochází k poškození zubu (často se extrahují nebo se fixují dlahou), výběžek se
vyklenuje orálně, Th: fixace místní anestezii Sauerovou dlahou na 3-4 týdny
2zlomeniny v ozubené části čelisti – dislokované i nedislokované, vždy otevřené, dvojité jsou spojeny se zapadáním
jazyka a asfyxií, Th: drátěná Sauerova dlaha s mezičelistní fixací (6 týdnů), komplikované řešíme chirurgicky –
drátěný steh, osteosyntéza (titanové destičky)
3zlomeniny v úhlu za zubní řadou – časté, nedislokované fixujeme Ivyho vazbami, při diskolaci fixujeme
Sauerovou dlahou, komplikované řešíme osteosyntézou nebo osteosuturou
4zlomenina kloubního výběžku – nejčastější, oboustranné vznikají při nárazu na bradu, jednostranné při nárazu z
boku (zlomenina často vzniká na opačném kloubu než náraz působí!!!), lomná linie je intrakapsulárně nebo
extrakapsulárně (častěji), dg: bolest při otevírání, čelist se uchyluje k postižené straně, porucha okluze
5Th: většinou spontánní zhojení, th. je konzervativní bez výrazného rizika arthropatií, provádíme Ivyho fixaci a
odešleme na rehabilitaci, pokud je kloub zároveň luxován je th. chirurgická
6zlomeniny málo ozubené nebo neozubené čelisti – osteosutura (drátem), osteosyntéza, fixace dlahou nebo
protézou pacienta
7ztrátové zlomeniny – po střelných poraněních, ztracená část kosti (větší jak 1cm) je nahrazena štěpem (z kosti
kyčelní)
8patologické zlomeniny – cysty, tumory, osteomyelitida, osteoporóza, retinovaný zub
1C Stomatologická protetika, druhy protetických náhrad
= náhrada tkání a orgánů v orofaciální oblasti (zuby, alveolární výběžek...) - obnovení funkce stomatognátního
systému (žvýkání, fonace, estetika)
protetika využívá:

·kovy – dobrá biologická tolerance (Au, Ag, Pt, Cr, Ni, Co, Ti)
·umělé hmoty (pryskyřice) – metylmetakrylová pryskyřice a polyamidy
·keramika – dokonalá imitace, dobrá biologická tolerance, nevýhoda = tvrdé, ale křehké
dělení náhrad
1pevné (inlay, korunky, kořenové nástavby, můstek)
2snímatelné (částečné, celkové)

2A Dočasný a stálý chrup, rozdíly, označení zubů

dočasný chrup – základy vznikají v 6tém týdnu nitroděložně, mineralizace od 5tého fetálního období, první se
prořezává zub v dolní čelisti na to příslušný zub v horní čelisti (i1, i2, m1, c, m2)

·dentio praexox – prořezání zubu před 3. měsícem života

·dentio tarda – neprořezání zubu do 10 měsíce života
do konce 1. roku mají děti cca 8 zubů, kompletní dočasný chrup je prořezán max. do 30tého měsíce
stálý chrup – vývoj M1, dolních I a horních I1 a C začíná intrauterině, ostatní vznikají až postnatálně, prořezává se
nejčastěji v tomto pořadí (od 6-30tého roku) – M1 (6let), I1 (7), I2 (7), P1 (10), P2 (11), M2 (13), M3 (20-30 let)
značení – chrup dělíme na 4 kvadranty – horní pravý a levý, dolní pravý a levý (levá pravá strana zapisujeme z
pohledu pacienta, ne stomatologa)
dvoučíselné značení zubů – kvadranty jsou děleny na 1-4 u stálého chrupu, na 5-8 u dočasného chrupu (1 (5mléčný)
= horní pravý, 2 (6 mléčný) = horní levý, 3 (7 mléčný) = dolní levý, 4 (8mléčný) = dolní pravý) – tj. 11 = první stálý
řezák horním prvním kvadrantu, 73 = mléčný špičák v dolním levém kvadrantu
jednočíslené znakové značení – 1-8 stálý zub, I-V mléčný zub, vyjádření kvadrantu –? (dolní pravý) ?(dolní levý)?
(horní pravý) ?(horní levý)
značení zubních plošek

·vestibulární (také labiální u 1-3, bukální u 4-8)

·orální (také palatinální v horní čelisti a linguální v dolní)
·okluzní (řezací u frontálních zubů)

2B Slina, její složení a funkce

slina je produktem slinných žláz dutiny ústní, obsahuje vodu, enzymy (amyláza), hlen (mucin) a minerální látky (Na,
K, Cl, Ca, PO3)
funkce – mechanické odstraňování zbytků potravy, antibakteriální vlastnosti – obsahuje lysozym, laktoferin,
peroxidázové enzymy, sekretorický IgA, trávení – amyláza a tvorba sousta

·rezervoárem kalcia a fosfátových minerálů = remineralizace skloviny

·nárazníkové systémy (bikarbonátový, fosfátový a proteinový)
·protektivní funkce tvrdé zubní tkáně i měkké tkáně ústní dutiny – podílí se na promíchání potravy a tvorbě sousta
·podílí se na trávení (amyláza)
fyziologické snížení sekrece – souvisí s věkem (involucí slinných žláz), patologické snížení sekrece provází některá
onemocnění a užívání některých léků (diuretika, antihypertenziva)
2C Anomálie v počtu a postavení zubů
Anomálie v počtu zubů:

·anodoncie – vrozené nevyvinutí zubů (ektodermální nebo mezenchymální porucha) – zuby nejsou vůbec založeny,
bývá spojena s celkovými malformacemi

·hypodoncie – vrozeně snížený počet zubů (nedošlo k jejich založení), nejčastěji chybí M3, horní I2 a dolní P2 často
oboustraně, chybění více zubů = oligodoncie

·hyperdoncie – vrozeně zvýšený počet zubů, mohou se prořezat nebo zůstávají retinované, vznikají v horní čelisti,
nejčastější je mesiodens – v mezeře mezi horními středními řezáky, čtvrtý horní molár – rudimentální zub
1Gardnerův sy. - přítomnost nadpočetných neprořezaných (retinovaných) zubů (+ polypóza střev, osteomy)
Anomálie postavení zubů:
·protruse – zub je vykloněn labiálně
·retruse – zub je vykloněn do dutiny
·infraokluze – žvýkací ploška zubu je pod úrovní okluzní roviny
·supraokluze – je opakem infraokluze

·rotace – otočení zubu kolem své podélné osy

·anomální erupce – zub se prořezal mimo zubní oblouk
·transpozice – výměna pozice jednoho zubu s druhým
·retence – neprořezání zubu do dutiny ústní, zůstává úplně nebo částečně obklopen kostní tkání alveolárního
výběžku
Th: ortodoncie

3A Onemocnění zubní dřeně (pulpitida, periodontitida)

nejčastějším onemocněním dřeně je zánět zubní dřeně (vzniká nejčastěji následkem zubního kazu – má infekční
etiologii, vzácně vzniká iatrogenně při nešetrném zacházení se zubem, po traumatu nebo účinkem toxinů z výplně
zubu – pak je neinfekční)
pulpitidu dělíme na:

·akutní (rychlý průběh při neexistenci drenáže = uzavřená – pulpitis clausa)

·chronické (při nízké virulenci infekčního agens, nebo při existenci drenáže = otevřená – pulpitis aperta)
·akutně exacerbované
dřeň je uzavřený prostor – hromadění výpotku vede k dráždění nervů (všechna senzitivita – tlak, vibrace... v zubu je
vnímaná jako ostrá bolest) a k útlaku cév – vzniká nekróza po infekci až gangréna (šedé zabarvení korunky a
zápach)
infikovaný obsah pulpitidy vede často k apikální periodontitdě
Th: extirpace vitální pulpy (v anestézii), kořenový kanálek uzavíráme těsnící výplní, desinfekce, ATB, u těžších stavů
volíme extrakci zubu

3B Systémová kostní onemocnění a jejich projevy na skeletu lebky

·rachitida – hypo nebo avitaminóza D u dětí (nedostatek v potravě, porucha vstřebávání tuků – málo žluče, porucha
transportéru...), lebka je měkká, opožděné uzavírání švů a fontanel (vzniká caput quadratus)
·osteomalácie – hypo nebo avitaminóza D u dospělých (nedostatek v potravě, resekce střeva, poruchy tvorby
žluče), kosti řídnou, demineralizují, na RTG imituje osteoporózu (nutná biopsie)

·Möhller-Barlowova choroba (infantilní skorbut) – nedostatek vitamínu C u dětí v době růstu, porucha tvorby
kolagenu (krvácení, porucha tvorby kostní matrix), kost je normálně mineralizovaná, trámce jsou úzké, snadno se
lámou

·osteoporóza – úbytek kostní tkáně – demineralizace, 1/ primární osteoporóza I. typ – ženy po menopauze, 2/
primární osteoporóza II. typ – u obou pohlaví stejně nad 70 let, 3/ sekundární osteoporóza – kortikosteoridy, heparin,
thyroxin

·Pagetova choroba – postihuje hlavně kosti lebky a končetin, 1. stádium – lytická fáze (převládá resorbce kosti), 2.
stádium – aktivace osteoblastů (ztluštění kostní tkáně, na kostech lebky mizí až spongióza)

3C Orální hygiena
viz. prevence zubního kazu

4ADentální fokální infekce

infekční onemocnění, při které vzniká z primárního ložiska (zub, dutina ústní...) chronické nebo i akutní onemocnění
ve vzdáleném orgánu (srdce – infekční endokarditida, ledviny, mozek - meningitida...)
příčiny:

·roznos agens krevně nebo lymfaticky (bakteriémie)

·uvolňování toxinů do krve z primárního ložiska bez roznosu agens
·postižení způsobené imunitou proti agens
primární dentální ložisko může být – nevitální zub, pulpititdy, paradontitidy, peridontitidy, gingivitidy, dentio
difficilis, cysty... oděrky a rány po výkonech v dutině ústní hlavně u imunosuprimovaných (AIDS, kortikosteroidy)
nejzávažnější agens = streptococcus viridans, mitis, sanguis, enterokoky (u predisponovaných)
důledky:
1infekční onemocnění jiných orgánů – endokarditida (život ohrožující), myokarditida, nefritida, pyelonefritida,
meningitida (život ohrožující), cholecystitida, projevují se teplotou, úavou
2zdroj infekce – při náhlém oslabení, nežádoucím účinků léčiv...
Th: extrakce zubu s primárním ložiskem, ATB (i preventivně po výkonu u predisponovaných)

4B Epitelové nádory v oblasti úst a obličeje

benigní povrchové nádory:

·papilom – patro, jazyk, tváře, ret, měkký exofytický rostoucí nádor s laločnatým povrchem, Th: excize
·verruca – virová etiologie (HPV), obdobný vzhled jako papilom
maligní povrchové nádory:

·ca. kůže – 1/ basaliom – nádor z bazální vrstvy kůže, nos, víčka, čelo, vyskytuje se v solární lokalizaci, je lokálně
destruktivní, nemetastazuje, Th: excize, odstranění laserem, 2/ spinaliom – rychle rostoucí nádor stratum spinale,
metastazující nádor, vzhledu kůže, Th: excize, RT, CHT

·ca. rtu – nejčastější orofaciální nádor, spinocelulární (dlaždicobuněčný) nádor na přechodu červeně rtu, častěji
bývá na dolním rtu, roste pomalu, metastazuje v pozdější fázi, dg: nehojící se defekt rtu nereagující na ATB
·Th: excize, plastika, RT, CHT, prognóza dobrá

·ca. jazyka – častý u kuřáků, dlaždicobuněčný nádor nejčastěji na hraně jazyka nebo na spodině, vzhled
exulcerovaného defektu (zápach z úst), brzy metastazuje do uzlin, jazyk je bolestivý (omezuje příjem potravy a
mluvení), může nahlodat a.lingualis – krvácení

·Th: exzice, RT, CHT, prognóza velmi špatná

·ca. spodiny ústní – vzhledem i prognózou stejný jako ca. jazyka
·melanom
benigní a maligní žlázové nádory:

·pleiomorfní adenom – benigní, predilekcí je parotida, riziko malignizace je 4%

·karcinomy – acinocelulární, mukoepidermoidní, rychlý růst, metastazují záhy, vedou k poruše inervace VII,
prognóza je špatná

4C Úrazy zubů a jejich léčení

příčiny – dopravní nehody, sportovní úrazy, retinované zuby, osteoporóza, syfilis...
úrazy zubů jsou nejčastější v dětství (hlavně horní frontální oblouk)
dělení úrazů zubů:

·kontuze – lehké poškození závěsného aparátu = mírná viklavost a bolest při skusu, Th: šetřící = kašovitá strava
·subluxace – větší poškození periodoncia a zpřetrhání závěsných vazů, zub je viklavý, korunka je vychýlená, ale
zub je stále v lůžku, edém dásně, krvácení, Th: repozice zubu a fixace pryskyřicovou dlahou, sledujeme vitalitu dřeně

·luxace – úplné uvolnění z alveolárního lůžka, pokud není poškozeno lůžko provádíme replantaci (znovuvsazení a
fixace dlahou), dochází ke ztrátě vitality dřeně (výplň odumřelé dřeně), uvolněný zub transportujeme v mléku,
fyziologickém roztoku nebo v dutině ústní (prodloužení životnosti)

·zlomeniny – zlomeniny dělíme na:

·zlomeniny korunky – 1/ zlomenina zasahuje jen do skloviny = provádíme výbrus, 2/ zlomenina zasahuje do dřeně
= provádíme překrytí hydroxidem kalcia a modelaci zbývající části, 3/ zlomenina obnažuje dřeň = hrozí ztráta vitality
dřeně

·zlomeniny kořene – klinicky podobné subluxaci, dg. pomocí RTG, Th: většinou extrakce, někdy (zlomeniny
apikální třetiny) zle provést fixaci (6 měsíců, chrom-kobaltová dlaha)

5A Parodont a jeho význam

paradont = tkáně související anatomicky nebo funkčně se zubem – dáseň, závěsný aparát, cement a kostní lůžko
slouží jednak u upevnění zubu (závěsný aparát, cement, zubní lůžko) a jedna slouží k oddělení infekčního prostředí
(dutina zubní) od neinfekčního – dásně, gingivodentální epitelové spoje
onemocnění paradontu souhrnně nazýváme paradontopatie (parodontitida, gingivitida, atrofie)
příčiny paradontopatií – nejčastější jsou zánětlivé paradontopatie z mikrobiální infekce (ze zubního plaku – pevně
lne, lze ho odstranit jen mechanicky), plak vyzrává do 2-3 týdnů, produkty (toxiny, složky) prostupují
gingivodentálním spojem a působí destrukci závěsného aparátu buď přímo, nebo skrze imunitu, vzácně jsou
paradontopatie z mechanických, chemických nebo traumatických příčin

5B Onemocnění temporomandibulárního kloubu (TMP)

nejčastější příčinou dysfunkce temporomandibulárního skloubení je fasciomyogenní porucha, jiné vychází přímo z
kloubu
tepmploromandibulární kloub (TMK) = kondylus mandibulae a os temploralis, v kloubu se nachází chrupavčitý disk
(discus articularis – dělí kloub na horní a dolní část), pro stabilitu kloubu má význam Zenkerův tukový polštář (za
kondylem mandibuly), komoci kloubu provádějí žvýkací svaly – m. masseter, m. pretygoideus med. et lat., m.
temploralis
onemocnění kloubu je 3. nejčastějším onemocněním v orofaciální oblasti
etiologie je multifaktoriální – maktotraumata, mikrotraumata, anatomická predispozice, systémové onemocnění
(degenerace, endokrinopatie, revmatické), psychosociální (napětí žvýkacích svalů)
orientační vyšetření – pohled, pohmat, poslech, speciální vyšetření – sono, CT, MRI, ortopantomogram
příznaky TMP:

·bolestivost – v místě, nebo propagace (ucho, krk, šíje, horní čelist), bolest různého charakteru
·abnormální pohyby mandibuly – uchylování brady ze střední čáry při žvýkání
·zvukové fenomény – lupání, krepitace, drásoty
·omezené otevírání úst – uskřinutí disku, spazmus žvýkacích svalů
·atypická abraze, poruchy okluze...
TMP dělíme na intraaurikulární a extraaurikulární
1intraaurikulární – kongenitální vady (vzácně), dislokace disku (uskřinutí – dislokace kloubního disku s repozicí
= neomezuje otevírání úst, při otevírání se navrací do své původní polohy, dislokace kloubního disku bez repozice =
omezuje otevírání úst, klou působí jako překážka), subluxace (čelist je hypermobilní), luxace (čelist je vysunuta
dopředu, ústa jsou otevřené, řeč a polykání ztíženo), ankylóza (fibrotické až kostní adheze – vzniká po zánětu nebo
traumatu)
2extraaurikulární – postižení myofasciální, místní bolest a přítomnost spouštěcího bodu (takové otevření úst, kdy se
objevuje bolest)
3příčiny = myositida (zánět – infekce, úraz), myofibrotická kontraktura (atrofie po dlouhodobé fixaci)
th: odstranění bolesti mnohdy vede k nápravě stavu (analgetika), fyzioterapie, masáže, cvičení, léčba teplem,
chirurgie..., zánět = antiflogistika, ATB...

5C Poruchy prořezávání zubů

prořezávání dočasných zubů – 6. až 30. měsíc, prořezávání stálého chrupu – 6 až 30 let
·zpomalený vývoj – těžké dystrofie, vrozené orgánové poruchy, malformace, latentní forma rachitis, endokrinopatie
(hypofunkce adenohypofýzy, hypothyteóza), systémové kostní onemocnění (fetální chondrodystrofie), morbus Down
·opožděné prořezávání zubů (vývoj je fyziologický, opožděné je prořezání) – jizvy, hyperdoncie, cysty, tumory,
neprořezání do 10 měsíce = dentio tarda
·urychlený vývoj – stavy se zvýšenou výměnou látek (hyperfunkce adenohypofýzy, hyperthyreóza, adrenogenitální
sy.)
·urychlené prořezávání zubů – u dětí s prodělaným onemocněním s vysokými trvajícími teplotami, prořezávání v
novorozeneckém věku = dentio praexox – prořezání zubu před 3. měsícem života

6A Zubní kaz (caries dentis), příčiny, prevence

nejčastější získaný defekt tvrdé tkáně zubní
etiologie – je multikauzální a multikondicionální, základním vyvolávajícím činitelem je zubní plak (měkký povlak v
oblastech s nižší dostupností pro hygienu – krček, jamky, mezizubní prostor), vznik plaku souvisí jednak s typem
potravy a hygienou
zubní plak = mikroekosystém (směs zbytků potravy, slin, bakterií – streptococcus mutans, mitis, sanguis,
lactobacilus acidophilus a anaeroby)
acidogenní parazitární teorie vzniku zubního kazu = streptokoky metabolizují cukry za vzniku organických
kyselin demineralizující tvrdou tkáň (sklovina, dentin) proteolytické enzymy bakterií odbourávají organickou část
zubu
na vzniku kazu se podílí:
1zub (stavba, mechanismy obrany – remineralizace)
2čas
3plak (kariogenní mikroorganismy – hlavně streptokoky – přes den si vytváří z cukrů polysacharidy jako rezervu
na noc, v noci ho metabolizuje, kaz vzniká hlavně přes noc)
4cukry (zdroj organických kyselin)
5podmiňující faktory – dědičnost (postavení, kvalita zubů, způsob žvýkání), sliny (mechanicky – očistění je tím
lepší, čím je viskóznější, nedostatek slin vede k masivnímu výskytu kazů, chemicky – působí jako pufr, složky slin
reagují s kyselinami a zabraňují demineralizaci a podporují remineralizaci – reminealizované místo je hnědě
pigmentované), pohlaví, věk, civilizační faktory (potrava a hygiena)
kaz se nejrychlejí šíří v dentinu, pro vyšetření kazů je nejlepší provést RTG snímek, kazy dělíme podle průběhu na
akutní a chronické, podle hloubky invaze na caries superficialis, medialis a pulpae proxima
prevence – je zaměřena na odstraňování zubního plaku, vznikajících kyselin a na změnu potravy se snížením příjmu
cukrů
úprava stravování

·omezení frekvence konzumace sladkých potravin a potravin bohatých na škrob

·podpora tvorby slin a tím samočištění (žvýkačky bez cukru, hrubozrné potraviny)
dodržování zásad hygieny

·čištění kartáčkem se zubní pastou – kartáček měnit jednou na 2-3 měsíce, pasta musí obsahovat fluorid, u
pacientů s pigmentaci zubů – kuřáci, kafé, čaj doporučujeme pasty s abrazí a bělícím účinkem

·čistit po každém jídle, nejméně 2krát denně nejméně 2 minuty

·dentální nit

·interdentální kartáčky – hlavně u pacientů s odhalením krčků (starší, kuřáci...), vznikají klínovité prostory s
predilekcí kazu
využití fluoridů – fluoridy se:
1/ zabudovávají do hydroxyapatitu a tím zvyšují rezistenci proti vzniku kazu
2/ při vzniku kazu zpomaluje demineralizaci a podporuje remineralizaci
3/ zpomaluje metabolismus bakterií v zubním kazu i plaku
přívod fluoru do těla:

·endogenně – fluoridace vody, mléka, soli, podávání NaF v tabletách...

·exogenně – fluoridace na povrchu zubního kazu (pasty, gely, roztoky, laky)
pečetění fisur – prevence vzniku kazu

6B Gingivostomatitis herpetica
jedná se o primoinfekci HSV především u malých dětí, projevuje se zprvu prodromálním stádiem s celkovou
alterací (teplota, únava, nechutenství, bolesti kloubů...), po odeznění teploty vzniká puchýřnaté stádium s výsevem
na sliznici dutiny (macerují se a po odstranění krytu vzniká fibrinový nálet, jsou bolestivé), jazyk je povleklý, uzliny
zduřelé
th: podávání antipyretik (prodromální stádium), výplachy antiseptiky (puchýřnaté stádium), děti kvůli bolesti nejí a
nepijí – dehydratace – nutný dostatečný příjem vody a kašovité stravy
HSV perzistuje v ggl. trigeminale Gasseri (při vhodných podmínkách působí opar – herpes labialis)

6C Mezenchymové nádory v oblasti úst a obličeje

benigní nádory:

·fibrom – nádor z vaziva, tváře, jazyk, patro, roste pomalu, je kulatý, přisedlý nebo stopkatý, může se jednat o
smíšený nádor – mixofibrom, lipofibrom..., Th: excize

·lipom – nádor z tuku, tvář, jazyk, spodina, parotida, měkký, kulovitý, žlutý, Th: exzice
·chondrom – nádor z chrupavky, v obličeji vzácně
·osteom – nádor z kostí, dělení 1/ osteoma durum (převládá kompakta), 2/ osteoma spongiosum (převládá
spongióza), 3/ ostoma medullare (převládá dřeň), rostou pomalu, mohou deformovat obličej

·osteoklastom – nádor z osteoklastů, má resorbtivní povahu (patologické zlomeniny)

·leiomyom – nádor z hladké svaloviny
·rhabdomyom – nádor z kosterní svaloviny, vzácný
maligní nádory:

·sarkomy – postihuje hlavně děti, jsou vzácné, rychle rostou a metastazují, nejčastěji vznikají v horní čelisti,
nejzhoubnější jsou nediferencované sarkomy, diferencované (fibrosarkom, rhabdomyosarkom, myxosarkom,
osteosarkom, leiomyosarkom...), prognóza nebývá dobrá, Th: komplexní protinádorová léčba a radikální operace

7APříčiny zubního kazu a jeho prevence

viz. výše

7B Kolemčelistní záněty, příčiny a klinický obraz

jedná se o poměrně časté onemocnění orofaciální oblasti někdy ohrožující život pacienta

·nespecifické záněty – odontogennío původu (šířením infekce ze zubu – gangréna, pulpitida, šíření po extrakci
zubu, parodontitida...), vzácně ze slinné žlázy nebo kůže (furunkl)

·nejčastější složení – neisseria, corynebacteria, streptococci, lactobacilus, fusobacterium...

·probíhají jako hnisavé záněty s ohraničením a tvorbou abscesu, vzácně může vzniknout až flegmóna (šíří se per
continuitatem – riziko vzniku mediastinitidy a úmrtí, lymfatickými cestami, krevní cestou – šíření do sinus
cavernosus s rizikem vzniku tromboflebitidy a hnisavé meningitidy či flegmóny očnice)

·záněty a abscesy v okolí alveolárního výběžku – hromadění hnisu mezi kostí a periostem – vzniká supperiostální
absces, sliznice nad zánětem je zarudlá, edematozní, pod sliznicí je hmatný tekutý obsah, zduření uzlin, teplota

·bez léčby se abces provaluje do dutiny nebo na kůži píštělí

·Th: incize, drenáž, ATB, odstranění zdroje zánětu (extrakce zubu)
·kolemčelistní záněty – hnisavé záněty postihující měkké tkáně anatomicky vyznačených prostorů (regií), infekce
se sem i od tud šíří per continuitatem, lymfogenně, hematogenně (mediastinitida, meningitida, endokarditida...) - de
facto to samé jako záněty v okolí alveolárního výběžku (akorát jinde)

·podle lokalizace abscesu (regia) je dělíme na: abscesus fosae caninae, perimaxilaris, buccae, retromaxilaris,
fosae infratemploralis, orbitae, submandibularis, lingialis, sublingualis...

·příznaky (závisí na lokalizaci) – zarudnutí, bolest, zduření uzlin, horečka, mohou být poruchy polykání, omezení
otevírání úst, dušení...

·Th: incize abscesu, evakuace, drenáž, ATB, odstranění příčiny

7C Čelistní anomálie a deformity, ortognátní chirurgie

anomálie mezičelistních vztahů (Anglova kalasifikace):

·I. třída – normookluze = fyziologický stav

·II. třída – distookluze = předkus horní čelisti, 1/ 1. oddělení – frontální zuby v předkusu jsou vybočeny
vestibulárně, 2/ 2. oddělení – frontální zuby v předkusu jsou vybočeny palatinárně

·III. třída – mesiookluze = předkus dolní čelisti

deformity čelistí:

·Pierre-Robinův sy. - hypoplazie mandibuly, rozštěp patra, mikroglosie

·Treacher- Collinsův sy. - šikmé oči, rozštěp patra, čelisti, rtu, čelistní anomálie
·Goldenhar sy. - hemifaciální mikrosomie, jedna strana tváře je menší než druhá
ortognátní chirurgie = řešení chybného postavení zubních oblouků (skusové vady), žvýkání, chrápání, vady řeči,
estetických vad, výkony se provádějí buď na jedné, nebo obou čelistech
před operací – vyšetření ortodontisty (ortodontická léčba), hygiena dutiny ústní
po operaci – ortodontické doléčení (stabilizace výsledku)

8A Léčení zubního kazu

kaz nejčastěji vzniká v jamkách rýhách, krčcích a mezizubních prostorech (predilekce zubního plaku)
pomocí rotačních a ručních přístrojů se preparuje dutina (kavita) s odstraněním kazu do jeho okrajů, kavitu plníme
nejčastěji plastickými materiály tuhnoucích v kavitě (amalgán, kompozitní pryskyřice, skloionomerní cementy)
nebo inlejemi (kovové, porcelánové – vytváří se podle otisků a připevňují do kavity pomocí cementu)
nejlepší léčba = prevence
při výskytu komplikací – léčba komplikací = periodontitida – resekce kořenového hrotu, při komplikovaném
zubním kazu indikujeme extrakci (hlavně u mléčného zuby nebo zubu podezřelého ze zdroje fokální infekce)

8B Specifické záněty a jejich projevy v orofaciální oblasti

mezi specifické záněty v dutině ústní patří syfilis, TBC a sarkoidóza
1syfilis – onemocnění působené treponema pallidum, projevují se zde jak formy získané, tak vrozené
·získaná syfilis – mohou se zde projevit všechny 3 stádia
·1/ primární stádium – tvrdý nebolestivý vřed (často na rtu, jazyku), zduření uzlin – primární
komplex, vyhojení do 6.-8. týdne

·2/ sekundární stádium – exantém na kůži, enantém na sliznici dutiny – enantém exulceruje, podobá
se aftám (mnohočetné), v okolí hypertémie, z exulcerace teče exudát bohatý na treponemata

·3/ terciální stádium – tvorba gumat (jazyk, patro), gummata se rozpadají a exulcerují, hojí se
vtaženou jizvou, časté jsou perforace patra

·congenitální syfilis – typ recens = chronická rýma (coryza syphilitica), ragády horního rtu, typ tarda
= Hutschinsonovy zuby – soudkovité řezáky

·th: dermatovenerologie – penicilin ve vysokých dávkách, hlášení o výskytu (povinně dle zákona)
1TBC – vyskytuje se vzácně, především při otevřené plicní TBC – vzniká vřed na nejčastěji na dorzu jazyka
2sarkoidóza – velmi vzácně v dutině

8C Snímatelné protetické náhrady

·částečná snímatelná náhrada – indikace = menší defekty bez možnosti fixní náhrady, rozsáhlé defekty zubní řady
·náhrada se upevňuje pomocí spon nebo zásuvných spojů (modifikovaný zub)
·částečné dělíme podle přenosu žvýkacího tlaku na:
1dentální – tlak je přenášen na zbylé zuby
2mukózní – tlak je přenášen na sliznici mimo zuby pacienta
3dentomukózní – kombinace
·celková zubní náhrada – indikace = kompletní ztráta zubů, zajišťuje mechanické zpracování potravy a předchází
GIT komplikacím (především u starých pacientů)

·na udržování náhrady v dutině se uplatňuje plošná adheze, tlaková diferenciace, mechanická retence, gravitace,
sliny... dnes fixační gely

9A Základy endodontického ošetření

cíl – zachránit zub se zánětem nebo mrtvý zub před extrakcí, provedení = odstranění zubní dřeně, ošetření
kořenových kanálků (desinfekce, vyplň)
příčinou těchto změn je nejčastěji pulpitida (jako komplikace zubního kazu) – dřeň odumírá po infekci přechází v
gangrénu, dále iatrogenní příčiny (nešetrné ošetření)
průběh:

·odstranění příčiny a vytvoření komunikace do dřeně

·mechanické opracování kořenových kanálků (rotačním nástrojem) a desinfekce
·vysušení a vyplnění kanálku – 1/ u nekomplikovaných stavů se plní definitivně (pryskyřice), 2/ komplikovanějších
stavů se nejdříve vyplní desinfekčním materiálem a s odstupem času pryskyřicí

·kontrola kořenů v RTG

9B Zlomeniny střední etáže obličeje, rozdělení

příčiny a symtomy viz. zlomeniny dolní čelisti + rozsáhlý edém, brýlový hematom orbity, miskovitý obličej,
subkonjunktivální hematomy (možná dislokace bulbu a diplopie), emfyzém (průnik vzduchu ze sinů do kůže)
střední etáž zahrnuje maxilu, os nasalis, pons zygomaticus a přilehlé kosti orbity, vznikají hlavně mechanicky a jsou
tříštivé
dělení:
zlomeniny centrální části
·vrstva suborbitální (dolní)
1zlomenina alveolárního výběžku maxily – častější než na mandibule, spojeno s traumatizací zubu,
odklon zlomeniny orálně, zlomena je otevřená (přes gingivu), Th: ruční repozice v anestezii a fixace
drátěnou dlahou
2zlomeniny Le Fort I – jedno, nebo oboustranná, linie probíhá od apertura piriformis (nosní otvor)
horizontálně (směrem k uchu), oddělená maxila se může dislokovat distálně, Th: repozice a závěs
nízkými Adamsovým závěsem (k jařmovému oblouku) se Sauerovou dlahou
3sagitální zlomenina maxil a tvrdého patra – linie probíhá mezi středními řezáky dorzálně, sliznice
patra bývá roztržená, Th: drátěné dlahy nebo osteosutura
·vrstva subnasální (horní)
1zlomenina Le Fort II – lomná linie začíná ve švu mezi nosní a čelní kostí, probíhá po frontálním
výběžku maxily a po mediálním okraji orbity do fissura orbitalis inferior, odtud pokračuje po
dolním okraji orbity k výstupu n. infraorbitalis (n.V2) a pokračuje jako Le Fort I směrem k uchu,
komplikací může být zlomenina baze lební
2Th: Adamsovy závěsy, Sauerova dlaha nebo osteosutura
3zlomeniny nosních kostí – reponuje ORL
zlomeniny laterální části

·zlomenina pons zygomaticus – vzácné, častěji vzniká sekundárně, láme se ve 3 místech (tvar W), Th: perkutánní
repozice kostním hákem

·zlomenina zygomatikomaxillárního komplexu – častá, linie lomu – od fissura orbitae inferior přes dolní okraj
očnice k foramen infraorbitale a po švu mezi maxilou a lícní kostí zpět do fissura orbitalis inf., sekudnárně se láme
jařmový oblouk, tvář se oplošťuje, subkonjunktivální hematom, enoftalmus
·Th: dislokovaná – perkutánní reponace kostním hákem v celkové anestezii, osteosyntéza, nedislokovaná – sledování
bez zásahu

·hydraulická zlomenina spodiny očnice – následkem přetlaku v orbitě (tupý úraz) – zlomenina spodiny očnice –
enoftalmus, mechanický strabismus (uskřinutí měkkých tkání)
kombinované zlomeniny

·Le Fort III – zlomenina probíhá skrz kořen nosu a obě očnice (vzácněji je jednostranná), často s likvororheou, celá
střední etáž je dislokována od baze lební, Th: vysoký Adamsův závěs připevněný k Sauerově dlaze, komplikované –
osteosyntéza, osteosutura

9C Symptomatologie AIDS v ústní dutině

vzniká pozdě od nákazy, ale první známky nákazy se projevují především v dutině ústní, podobné symptomy se
vyskytují i u hematologicko-onkologicko nemocných

symptomy:
recidivující infekce dutiny ústní nereagující na léčbu

·orální kandidóza – pseudomembranózní (soor – sloupnutelný bělavý povlak), atrofická, hyperplastická

·virové infekce – recidivující HSV (herpes labialis), VZV (pásový opar), HPV (kondylomata), EBV (hairy
leukoplakie – bělavé proužky zřasené sliznice na hraně jazyka, benigní léze)

·bakteriální infekce – ulcerózní gingivostomatitida, parodontitidy

zhoubné nádory

·Kaposiho sarkom (na patře a gingivě) = vínově zbarvené skvrny s pozdějším exofytickým růstem, může se
rozpadat

·spinocelulární ca. (je-li u mladých vede k podezření na HIV)

·non-Hodgkinovy lymfomy (dásně)

10A Nástroje a materiály používané v konzervační stomatologii

základní stomatologické nástroje:

·zubní zrcátko – kruhový zrcadlo opatřeno držadlem (kontrola zubů, které nejsou dobře přístupná, prosvětlení zubů,
odtahování tváře, rtů a jazyka...)

·zubní sonda – vyšetření povrchu zubů (kazy a zubní kamen), kontrola tvaru a povrchu vypreparované kavity,
vyšetření parodontu (meření hloubky parodontálních chobotů)

·zubní pinzeta – manipulace s drobnými předměty v dutině ústní (má zahnutou koncovou část)

preparační nástroje – pro preparaci kavity se používají ruční a rotační nástroje (součástí stomatologické soupravy)

·ruční nástroje – pro preparaci skloviny se používají dlátka a  motyčky, pro preparaci dentinu se používají
exkavátory, pro úpravu výplně kavity se používají cpátka, hladítka, uhlazovače, ořezávače...

·rotační nástroje – frézy a brousky stomatologické soupravy (vyrobené z oceli nebo tvrdých kovů), při kontaktu
vrtáčku se zubem dochází k odlamování malých třísek tvrdých zubních tkání – preparace kavity, na nástroj se
nasazují různé násady 1/ zelené – nízkootáčkové (preparace v blízkosti dřeně, odstraňování dentinu), 2/ modré –
normootáčkové (dokončení preparace kavity, leštění výplní), 3/ červené – vysokootáčkové (preparaci na korunku,
odstraňování starých výplní)
extrakční nástroje:

·extrakční kleště – pro horní čelist jsou rovné, pro dolní čelist jsou lomené
·extrakční páky – slouží k vytažení hlubokých nebo kazem rozrušených kořenů (Beinova páka, Schlemmerova
páka, Lecluseova páka)
materiály:
1amalgám – výplň kavity, slitina Hg se Au, Cu a Sn v poměru 1 dílu rtuti ku 1 dílu ostatních kovů, tuhne do 2 hodin
2skloinomerní výplně – bílé, absorbují F (zpevňují zub), používá se jako výplň v dětské stomatologii a výplň
zadních zubů
3fotokompozitní výplně – bílá plomba, mají menší odolnost, ale esteticky jsou vhodnější (přední zuby)

10B Komplexní protinádorová terapie

benigní nádory léčíme chirurgicky (excize, kryochirurgie)
maligní nádory léčíme komplexní protinádorovou terapií = kombinace chirurgie, RT a CHT (cytostatika)
při podezření na nádor – biopsie – histologické vyšetření (typ, velikost, operabilita) – RT nebo CH před chirurgickou
léčbou zmenšuje tumor – chirurgie – RT a CHT po chirurgickém výkonu
10C Glossodynie a stomatodynie
jedná se o subjektivní příznaky – pálení, svědění, suchost, chuťové změny..., někdy doprovázení objektivní změny,
někdy bez nich, glossodynie – omezeno jen na jazyk, stomatodynie – postižení celé dutiny, postihují hlavně starší
ženy (nad 60 let)
dif. dg.
1/místní faktory – kouření, ústní vody, nevhodná strava (pálivá), chronické stomatitidy (lichen ruber, pemphigus,
pemphigoid, kandidózy), kontaktní alergie (na protézu)
2/ celkové faktory – karence Fe a vit.B, xerostomie (Sjögnerův sy. - autoimunitní onemocnění sliných žláz)
3/ cca. 20% je idiopatických – pravděpodobně psychického rázu (na zubní náhradu, protézu...)

11A Parodontitis, klasifikace, léčení

paradontitis je parodontopatií s komplexním postižením parodontu, nejčastěji vzniká z infekčních příčin po
podcenění léčby gingivitidy ze zubního plaku
dělení paradontopatií:

·onemocnění gingivy
1plakem podmíněná gingivitis (anaerobní G- tyče a spirochéty), dáseň je zarudná, bolestivá, krvácí (i
spontánně)
2th: orální hygiena, bez léčby přechází na celý parodont v ireverzibilní parodontitis
3nekrotizující ulcerozní gingivitida (NUG)
4gingivostomatitis herpetica – primoinfekce HSV s celkovými příznaky
·parodontitis – zánětlivé onemocnění vznikající při zanedbání léčby plakem podmíněné gingivitidy, projevuje se
edémem, bolestivostí, resorbcí alveolárního okraje kosti, nekrózou cementu a rozpadem závěsného aparátu, typický je
vznik pravého parodontálního chobotu = šterbinový prostor mezi dásní a zubním kořenem bez kostního krytí –
průnik plaku chobotem a progrese stavu (obnažení kořene, viklání zubů, krvácení), vzniká nejčastěji ve středním věku
1parodontitis dospělých (z gingivitidy)
2rychle progredující parodontitida (19-30 let)
3lokalizovaná juvenilní parodontitida (postižení prvních prořezaných stálých zubů, hlavně v pubertě)
4prepubertální paradontitis

·atrofie paradontu – obnažení zubních kořenů bez popisu chobotu, dásně jsou nezánětlivé, bledé, vzniká
postraumaticky, senilně nebo vzácně primárně při hypoplázii vestibulání kostní lamely
Th: prevence = orální hygiena, odstranění plak podporujících lézí (zubní kaz, zubní kámen, odstraňování plaků již z
vytvořeného chobotu), výplach antiseptiky, antiflogistiky, v těžkém případě indikujeme ATB a chirurgickou léčbu
(odstranění chobotů, exkochleace granulační tkáně a výplň chobotu kostním štěpem), některé stavy mohou být už
ireverzibilní

11B Léčení zlomenin obličejových kostí

léčení – zlomeniny se spontánním zhojením pouze sledujeme (zlomenina kloubního krčku mandibuly)
bez možnosti spontánní zhojení:

·fixace dlahou – drátěná Sauerova dlaha (připomíná rovnátka) – jeden hlavní hrát zevně podél zubů, který je
připevněn drátky okolo zubů, Ivyho vazby – pro mezičelistní fixace (spojení mandibuly a maxily) – sdrátujeme k
sobě horní a dolní zuby (ne všechny, stačí pár)

·závěs – nízký Adamsův závěs = nejprve zhotovíme Sauerovu dlahu horní čelisti, drát zachytíme na Sauerovu dlahu
a zavěsíme na pons zygomaticus (chirurgicky), vysoký Adamsův závěs = drát provlékneme pod pons zygomaticus
zavěšujeme na procesus orbitalis osis zygomatici)

·osteosutura – sešití kostí stehem

·osteosyntéza – „sešroubování“ čelisti pomocí mikro-plate systému (platinové destičky)
komplikace = infekce kosti – osteomyelitida = podávání ATB, porucha vidění (zlomeniny spodiny očnice –
diplopie), krvácení, defekty zubů v místě fraktury, omezený příjem potravy

11C Obličejové rozštěpové vady

rozštěp obličeje je vrozená vada (rozpolcení rtu, čelisti nebo patra), rozštěp může být jednostranný, oboustranný nebo
mediální (uprostřed), rozštěp rtu, čelisti i patra = úplný rozštěp (cheiloghnatopalatoschisis)
faktory:
1genetické
2zevní prostřední – RTG, cytostatika, imunosupresiva, tetracyklin, hypervitaminóza A...
komplikace – vdechnutí mléka, porucha sání, řeči, estetické problémy
vznikají při poruše splývání obličejových valů (nosní med. a lat., maxilární, frontální)

·rozštěp rtu (cheiloschisis) = zasahuje pouze (horní) ret, vzniká zářez v horním rtu (někdy může pokračovat
k nosu), může být jednostranný (unilaterální) či oboustranný (bilaterální), vzniká poruchou srůstu maxilárních
výběžků
Th: chirurgicky

·rozštěp patra (palatoschisis) = nejčastější rozštěp, nesrůstají kostěné části patra, vzniká komunikace mezi ústní a
nosní dutinou (problémy při kojení a dýchání)
·Th: chirurgicky

·rozštěp čelisti (gnathoschisis) = méně časté, dnes Th: chirurgicky

12A Extrakce zubů, indikace, instrumentárium, provedení

nejčastější výkon, vytržení zubu nebo jeho kořene pomocí extrakčních kleští a páky
extrakční kleště – pro horní čelist jsou rovné, pro dolní čelist jsou lomené
extrakční páky – slouží k vytažení hlubokých nebo kazem rozrušených kořenů (Beinova páka, Schlemmerova
páka, Lecluseova páka)
nejčastější indikace k extrakci zubů:
1neraparabilní destrukce klinické korunky
2nevitální zub
3zuby s poškozeným závěsným systémem, bez žádné jiné možnosti reparace
4protetické a ortodontické důvody
5příčinný zub kolemčelistního zánětu
6zuby s podezřením na fokální infekci
7zub v linii zlomeniny čelisti
kontraindikace k extrakci = půl roku po IM, dekompenzované srdeční selhání, DM, hemofílie, akutní leukémie,
III. trimestr gravidity, gingivostomatitis ulcerosa
extrakce:

·jednoduchá = nástroje – kleště, Beinova páka, exkochelační lžička; provedení – pákou narušíme gingivální úpon,
kleště nasadíme na krček, luxujeme zub a pak vytáhneme, exkochleační lžičkou vybavíme případné zbytky

·komplikovaná (vícekořenové zuby) = nástroje – mj. páky a vráček; provedení – jako předchozí + oddělení kořenů
sterilním vrtáčkem a jejich extrakce

·chirurgická = odklopení mukoperiostálního laloku nad zlomeným zubem, snést část alveolární kosti, provést revizi
a suturu rány
komplikace extrakce:

·oroantrální komunikace – komunikace mezi dutinou ústní s dutinou nosní nebo čelistní přes extrahovaný zub
(uzavíráme periostem chirurgicky), jinak riziko chronických recidivujících sinusitid

·vdechnutí zubu – zatlačení na břichu ze zadu, nebo podání ATB a poslat na ORL
·spolknutí zubu – vetšinou bez komplikací
·patologické krvácení – při hemofilii, hypertenzi, DM, antiagregační léčbě (warfarin)
·ostitida alveolu (suché lůžko) – při rozpadu nebo nevytvoření koagula

12B Hemangiomy a lymfangiomy obličejové oblasti

nádory vycházející z krevních nebo lymfatických cév

·hemangiom – v obličeji v každém věku častý, většinou jde o vrozenou malformaci (ret, jazyk, tváře), červená až
fialová různě veliká prominující plocha, po traumatu masivně krvácí, dělí se na 1/ kapilární, 2/ kavernózní
Th: kryochirurgie, sklerotizace

·naevus flammeus – vrozená anomálie, zmnožení kožních kapilár (červené znaménko)

·lymfangiom – bledý nádor, postihuje ret, jazyk, tvář, Th: excize
·Kaposiho sarkom – vínově zbarvené skvrny s pozdějším exofytickým růstem, může se rozpadat (hlavně u AIDS
pacientů)

12C Fixní protetické náhrady a materiály k jejich zhotovení

= pevně připoutané ke zbývajícím zubům, nutno zbývající zub připravit (broušení do kónického tvaru a překrytí do
doby vytvoření náhrady)
1korunkové náhrady – náhrada defektu, při kterém je část zubu zachována
·inlay – doplnění chybějící korunky (po zlomenině), zbytek se modeluje z kovu, pryskyřice nebo
keramiky

·korunka – korekce nevhodného tvaru či barvy zubu, pokrývá celý povrch zubu (od krčku), zub se
obrousí do cylindrického tvaru a na něj se nasadí korunka (z kovu – celolité, pryskyřice –
skeletovaná, keramiky – fazetové)
 ·kořenová nástavba – ztráta koruny při zachovaném kořeni, kořen je zbaven zbytku dřeně a je vyplněn
kořenovou výplní, výplň se vede až nad krček – vytvoří se nástavba, na tu se nasazuje korunka
1můstkové náhrady – kompletní ztráta zubu včetně radixu, náhrada i více zubů, konstrukce se skládá z pilířových
konstrukcí (2 zdravé zuby, obroušené zuby) a mezičlenu – náhrada (min. 1)

·proplachovací můstek – modelace pouze okluzní plošky

·dotykový můstek – modelace kompletního zubu, dotýká se dásní

13A Anestézie ve stomatologii

místní anestezie = při běžných výkonech (extrakce, odstraňování kazu...)
1slizniční anestézie – povrchová, používá se málo (při odstraňování kamene, výkonech na dásni, odebírání otisků...),
znecitlivuje pouze svrchní část, tlumí dávivý reflex, podává se jako sprej nebo potřením tampónem (lidocain,
mesocain)
2injekční anestézie – nejčastější anestezie v zubním lékařství, používá se nejčastěji artikain, mepivacain, lidocain
nebo trimecain, s anestetikem se podává zároveň vazokonstrikční látky (zabraňují jednak krvácení, jednak resorbci
anestetika do krve) – adrenalin (ne u kardiaků, glaukomu, těžkého DM)

·terminální anestezie (lokální) – nejběžnější, injekčně infiltrujeme místo předpokládaného výkonu

(znecitlivění terminálních konců nervů), jehlu zavádíme z vestibulární strany do místa
předpokládaného místa kořeně zubu (v dolní čelisti je úspěšná jen v oblasti 1-3 zubu)

·varianty terminální anestezie: 1/ intraligamentózní – zavedení jehly s anestezií podél zubu (v

parodontu) ke kořeni, 2/ intraoseální – zavedení anestezie do kosti čelisti pod místo výkonu

·okrsková anestézie (svodná) – pokud není vhodná terminální anestezie (4-8 zub, zánět znemožňující
injekci, děláme obstřik nervu před vstupem/výstupem do kosti – vyřazujeme periferní část nervu z
funkce, nutnost před injekční aplikací provést aspiraci (předcházení i.v. aplikaci anestetika)
1svodná anestezie horní čelisti
·foramen infraorbitale (horní frontální zuby)
·tuber maxilae (horní moláry)
·foramen incisivum (špičáky)
·foramen palatinum maius (moláry, premoláry)
1svodná anestezie dolní čelisti
·foramen mandibulae (vyřazuje celou polovinu dolního oblouku, jazyk, patro i ústa
celková anestezie = indikace – extirpace tumorů, cyst, korekce čelistních anomálií, traumata, přecitlivělost na
lokální anestetika, pacienta hospitalizujeme, při operaci intubujeme přes nos

13B Gingivostomatitis ulcerosa

fusospirilová gingivostomatitida – synergické působení anaerobního bacillus fusiformis s borrelia vincenti, vzniká
při imunodeficitech (HIV, agranulocytóza, leukémie), špatné hygieně, silném kouření
postihuje především interdentální papily mladých lidí, projevuje se zápachem z úst a celkovými příznaky (teplota,
únava...)
bez léčby může přejít v gangrenózní stomatitidy (nomu) – špinavě zelená, páchnoucí tkáň, destruuje dutinu, může
dojít až perforaci
th: okysličovadla (peroxid vodíku), u těžkých stavů penicilin

13C Záněty slinných žláz

sialoadenitis – k infekci dochází nejčastěji ascendentně (při snížení produkce slin), vzácně hematogenně,
lymfogenně nebo per continuitatem

·parotitis acuta – etiologie bakteriální = zduření, teplota, palpační bolestivost, nadzvednutí ušního lalůčku
(typické), prosáknutí a zarudnutí papily vývodu duc. parotis, mohou vytékat sliny s hnisem
·Th: rehydratace, ATB, studené obklady, abscesy evakuovat inzicí

·parotitis chronica – pokračování akutní parotitidy, zduřelá ale nebolestivá, typické hroznovité rozšíření vývodu
·sialoadenitis gl. submandibularis acuta – viz. parotitis acuta
·sialoadenitis gl. submandibularis chrionica – k viz. parotitis chronica
·parotitis epidemica – virový původ (paramyxovirus vzácněji CMV, HIV), postihuje děti, přenos kapénkami (je
vysoce infekční), po infekci dochází většinou k oboustrannému zduření žláz (někdy i ostatní velké žlázy), salivace je
snížená, komplikacemi může být orhitida, oophoritida, pankreatitida, encefalitida
·Th: izolace, klid, obklady, antipyretika

·morbus Payen – zvláštní forma chronické parotitidy – projevuje se recidivujícími akutními exacerbacemi, žláza je
prostoupena dutinkami, léčba ATB

·imunosialoadenitidy – symetrické nebolestivé zduření velkých slinných žláz, salivace je snížená, nebo ústává,
kvalita sliny změněna

·Sjögnerův syndrom – autoimunitní onemocnění, Ig proti buňkám slinné a slzné žlázy (xerostomie a xeroftalmie),
riziko prřechodu v MALTom
14A Cysty orofaciální oblasti, kostní
častý nález, jedná se o ohraničenou patologickou dutinu s tekutým obsahem, stěna je tvořena epitelem a vazivem,
cysty mohou být bez potíží – projevují se až při sekundární infekci, nebo zvětšení
Th: je extiprace především až se vyskytnou komplikace (infekce, hromadění tekutiny – obecně dynamické zvětšení)
dělení podle původu na cysty odontogenní (kostní) a neodontogenní (měkkých tkání)
odontogenní cysty (kostní)

·radikulární cysta – vzniká periapikálním zánětlivým drážděním s proliferací bb., sekundárně se bb tubulizují
za vzniku cysty, většinou jde o náhodný RTG nález bez komplikací

·parodontální cysta – de fakto redikulírní cysta mimo oblast hrotu kořeně (mimo periapikální oblast)
·folikulární cysta – vyvíjí se z neprořezaného zubu (z epitelu skloviny), často bez komplikací, náhodná nález na
RTG

14B Diferenciální diagnostika bolesti ve stomatologii

bolest vychází z tvrdých, měkkých tkání hlavy, krku, obličeje
dif.dg. - migréna, tenzní bolest hlavy, cluster, poranění hlavy, cévní poruchy, intoxikace nebo abstinenční příznaky,
neencefalické infekce, metabolické poruchy
stomatologická dg. - bolesti kraniálních kostí (zlomeniny, osteomyelitida...), očí, uší, nosu a sinů (sinusitida,
rhinitida), zubů (pulpitida, kaz, parodontitida, periodontitida, cysty), temploromandibulární skloubení (luxace,
zlomeniny, subluxace), žvýkacích svalů (myositida)
etiologie je různá – vrozené vady, úrazy, septické nebo aseptické záněty, tumor, zubní kaz, metabolická onemocnění,
neurogenní (neuralgie n.V, n.IX, deaferentační bolest – herpes zooster)
nejčastější příčinou bolestí v orofaciální oblasti je dentálního původu

14C Osteomyelitis čelistních kostí

zánět kostní tkáně – postižena je celá kost (periost, kompakta, spongióza i dřeň), jako osteomyelistida se označuje
velké ložisko, ostitis malé ložisko
etiologie osteomyelitid:

·infekční – odontogenního bakteriálního původu (po extrakci, při pulpitidě a periodontitidě), méně často následkem
furunklu, infikované zlomeniny, infekce se do čelisti šíří per continuitatem nebo hematogenně

·fyzikální – při RTG

stádia:
1akutní stádium – připomíná akutní periostitidu, teplota, třesavka, zimnice, schvácenost, leukocytóza, bílkovina v
moči, tepavá bolest v čelisti, edém sliznice, obtížné otevírání úst, uvolnění zubů (okolo krčků vytéká hnis), postižení
dutin – hnisavá sinusitida, postižení inervujících nervů (hypestezie až anestézie), trvá 1-2 týdny
2chronické stádium – vzniká po odtoku hnisu, nekrotická ložiska se ohraničují granulační tkání (působí
osteoresorbci), nekrózy se mohou provalovat píštělemi, stádium chronicity trvá několik měsíců, bolesti postupně
ustupují, klesá exudace hnisu a zuby se opět upevňují
RTG v akutní fázi je beze změny, změny patrné až v chronickém stádiu – dekalcifikace (mramorovitost kostí)
Th: podávání vysokých dávek ATB, drenáž ložiska, pokud vznikla granulační tkáň tak provést sekvestrotomii
(odstranění granulační tkáně), odstraňujeme příčinu vzniku (extrakce zubu)
komplikace – zlomeniny (v místě dekalcifikace), poruchy vývoje zubů u dětí

15A První pomoc při úrazech obličeje

předlékařská pomoc = zamezení ohrožení života:
·zavolat 155

·zajištění dýchání – odstranění cizího tělesa (úlomky zubů, zubní náhradu, krevní koagula), zapadlého jazyka
·stavení krvácení – komprese čitým textilním materiálem, zabraňujeme toku krve do dýchacích cest (sed, poloha na
boku – cave! ne při podezření na poranění páteře), tepenné krvácení stavíme digitální kompresí (výjimečně kompresí
karotidy na jedná straně mimo glumus caroticus – nebezpečí poklesu TK), zlomeninu provizorně fixujeme prakovým
obvazem, pokud jazyk zapadá přivážeme ho textilem nebo připneme připínáčkem k oděvu)

·protišokové opatření – teplo, klid, tišení bolesti, tekutiny

15B Onemocnění paranazálních dutin odontogenního p ůvodu

sinusitity (nejčastěji bakteriální) často souvisí se zuby, sinusitida je často komplikovaná zánětem dutiny nosní =
rhinosinusitida
rhinosinusitidy dentálního = jednostranné postižení čelistních dutin (vzácně obě čelistní dutiny), příznaky: teplota,
bolesti zubů (jednostranná), zhoršení čichu, únava, tlak ve tváři, RTG – zastření čelistní dutiny, někdy patologická
hladinka hnisu

·akutní záněty – trvalá bolest obličeje, hnisavý výtokem z nosu, bolesti zubů na postižené straně, poklepová bolest
zubů

·chronické záněty – bolest hlavy, tupá paroxizmální bolest zubů na postižené straně, tlak ve tváři
Příčiny rhinosinusitid odontogenního původu
1puplpitidy, periodontitidy přecházející na na sliznici dutiny 
2iatrogenní infekce dutiny čelistní – při nešetrném endodontickém ošetření (nástrojem pronikáme do dutiny
čelistní)
3oroantrální komunikace – komunikace mezi dutinou ústní a čelistní po extrakci zubu (průnik infekce), Th: uzávěr
4cysty – granulom
Th: léčba vlastního zánětu čelistní dutiny (ATB, punkce, revize a ošetření ostia dutiny čelistní...), a odstranění příčiny
(ošetření infikovaného zubu, resekce kořenového hrotu, vybavení granulomu, extrakce zubu)

15C Epulis, dentitio difficilis

Epulis – označení pro benigní patologické výrůstky alvolárního výběžku vyrůstající z periodoncia (dásně, periost)
hyperplastického – zánětlivého (epulis granulomatosa, epulis gravidarum) nebo nádorovitého původu (epulis
angiomatosa), epulis gigantocelularis – poměrně častý nález, vyrůstá z periostu jako kulový nádor
Th: extiprace (často recidivují), vzácně mohou destruovat kost
dentio difficilis = obtížní prořezávání dolního třetího moláru (číselně 38 nebo 48), třetí molár roste mezi 18-24.
rokem, submukóza nad zubem je vysoká – zub neprořezává, ale většinou nadzvedává, po prořezání sliznice většinou
z vetší části kryje zub, je nedostatek prostoru za 2. molárem – rostoucí zub se stáčí k 2. moláru, linguálně, bukálně,
distálně nebo roste horizontálně, dochází zde k retenci potravy a zánětu sliznice (omezeno na korunku –
perikorinitis)
formy:

·chronická forma – kolísavá bolest v místě prořezávání, sliznice zduřená, zarudlá, možný je výtok hnisu, uzliny
zvětšené a bolestivé na pohmat, pokud zub roste normálně provedeme dekapsulaci – přeřezání slizničního krytu
(obnažení zubu)

·akutní forma – vzniká primárně nebo akutní exacerbací chronické formy, edém postihující i okolí (žvýkací svaly),
ztížené otevíraní úst (zánětlivá kontraktura čelisti), teplota, dysfagie, zduření uzlin, zub je bolestivý, viklavý,
hnisavá exudace z chobotu

·th: discize krytu, výplachy desinfekcí, podávání ATB (lokálně nebo i celkově), případně je indikovaná extrakce
16A Prekancerózy v obličejové oblasti a onkologická prevence
prekanceróza = premaligní stádium
prekanceróza: 1/ v širším slova smyslu = biopsie neprokáže biologickou aktivitu, ale ze zkušenosti se ví, že vede ke
karcinomu, 2/ v užším slova smyslu (ca. in situ) = biopsie prokáže biologickou aktivitu (tj. mitózy, nepoměr
jádro/cytoplazma, ztráta stratifikace...)
prekancerózní léze:

·leukoplakie – bělavé ložisko na sliznici (bukální, jazyk, spodina) bez možného histologického nebo dg. zařazení
(soor, lichen planus, psoriáza...)

·fyzikální vlivy – trvalá iritace (náhrady zubů, kazy...), aktinoterapie

·chemické vlivy – dehet, nikotin (kuřáci – nejčastější příčina)
·typy:
1leukoplakia plana – bělavá, hladká plocha bez prominence
2leukoplakia verrucosa – bělavá, drsná, rozbrázděná, tužší, prominuje nad povrch
3erythroleukoplakia – tj. leukoplakia plana se zarudlými okrsky (nejvyšší potenciál maligního zvratu)
·erythroplakie – jasně červené pole bez možného zařazení, jedná se o těžkou epitelovou dysplázii nebo ca. in situ
·leukoplakia plana rtu (na pokladě mrazu, UV...)
·keratoma senile – nepřesně ohraničené ploché šedavé ložisko kůže s odlupujícími se šupinami
·cornu cutaneum = keratoma senile bez odlupování šupin, těžká epitelová dysplezie, th: excizí

16 B Gingivitis, klasifikace, léčení

zánětlivé onemocnění dásně
1plakem podmíněná gingivitis (anaerobní G- tyče a spirochéty), dáseň je zarudná, bolestivá, krvácí (i
spontánně)
 2th: orální hygiena, bez léčby přechází na celý parodont v ireverzibilní parodontitis
3nekrotizující ulcerozní gingivitida (NUG) – viz výše.
4gingivostomatitis herpetica – viz. výše
5chronická gingivitida – postihuje hlavně interdentální papily, je buď hyperplastického nebo atrofického typu,
etiologie = nedostatečná hygiena, zubní kámen, tlak protéz a celkové stavy (DM, avitaminóza, těhotenství,
puberta), u těhotných je hyperplázie ohraničena ne jedno místo – epulis gravidarum, v místě tlaku protézy
se zmnožuje vazivo – granuloma fissuratum

16C Neuralgie trigeminu

intenzivní paroxysmální bolest (nejčastěji V2 a V3), nejčastěji u pacientů nad 40 let, většinou existuje spouštěcí
moment = žvýkání, dotek, chladový stimul... pokud se záchvaty kumulují = status neuralgicus
etiologie

·periferní faktor – demielinizace v kořeni trigeminu (nádor, aneurysma cévy utlačující trigeminus, sclerosis
multiplex)

·centrální faktor – porucha inhibice v jádru trigeminu

Th:
konzervativně = farmakologicky (karbamazepin)
chirurgicky

·punkční výkon v oblasti ggl. trigeminale Gasseri (transbukálně přes foramen ovale – 1/ termoléze – koagulace
patologických vláken, 2/ obstřik glycerolem – mírně neurotixický, 3/ mikrokomprese – katetrem zavedeme a
nafukujeme mikrobalónek)

·mikrovaskulární dekomprese – v celkové anestezii, trepanace suboccipitálně, odstranění aneurysmatu cévy

sekundární neuralgie = déletrvající ale menší intenzity – herpes zooster, afekce zubů, sinusitidy, onemocnění
temploromandibulárního kloubu

17A Projevy intoxikací a chorob z povolání v ústní dutin ě

poškození dutiny pracovním prostředím:
1přímý styk s intenzivním účinkem škodliviny – poleptání kyselinami = koagulační nekróza, poleptání louhem =
kolikvační nekróza, první pomoc – výplach vodou, u louhů podat kyselinu citronovou, u kyselin jednou sůl
2dlouhodobý styk se škodlivým účinkem menší intenzity – vede ke keratinizaci epitelu úst (mléčné zakalení
sliznice) - je prekancerózou, může působit zvýšení kazivosti (u pekařů, cukrářů – cukr ve vzduchu), uhelný prach
vede k abrazi zubů (horníci), emfyzém slinné žlázy (u hudebníků – trubačů, přetlak)
3patologické změny v ústech jako sekundární projev poškození jiných orgánů – chronické intoxikace těžkými kovy
= oxidy kovů kolijí v krvi, v dutině ústní reagují se sirovodíkem produkovaným bakteriemi – redukce a vznik
pigmentu pod epitelem – Pb = šedavé zbarvení a hypersalivace, Hg = ptyalismus, tmavě hnědé zbarvení, Zn =
modrošedavé zbarvení

17B Akutní krvácení v ústní dutině

1nádory – dlaždicobuněčný karcinom jazyka nebo spodiny ústní – nahlodání a.lingualis
2hematologické patologie – leukémie (především akutní), lymfomy, vaskulopatie (Henoch-Schönleinova purupra,
avitaminóza C, SLE, revmatoidní arthritida), trombocytopenie (ITP, TTP), trombocytopatie, koagulopatie (hemofilie,
jaterní selhání, warfarin)
3systémové onemocnění – DM, hypertenze (po extrakci)
4úrazy – zlomeniny čelistí, poranění zubů
první pomoc – 1/ 155, 2/ komprese cévy, 3/ pokud komprese nepomáhá zajistit, aby krev netekla do dýchacích cest
(poloha na boku, v sedě)

17C Virová onemocnění s projevy v ústní dutině a okolí

·gingivostomatitis herpetica – viz. výše
·HIV infekce – viz. výše
·pásový opar – reinfekce VZV (stres, oslabení, imunodeficit), výsev puchýrků v inervační oblasti nervu, silná
neuralgie (th: podávání analgetik)

·HPV – veruca vulgaris, condylomata accuminata – nerozlišitelné od papilomů a fibromů

·enteroviry – herpangina (exudativní zánět tonsil, zduření, zarudnutí)

18A Odontogenní nádory

nádory vycházející z vývojové dentální epitelové lišty – odvozené z ektodermu, mezodermu nebo smíšené

·ameloblastom – z ektodermu, benigní nádor mladých lidí z buněk produkující sklovinu, predilekčně v úhlu dolní
čelisti, na RTG se jeví jako cystické ložisko, nemetastazuje, roste expanzivně (lokálně destruktivní), recidivuje,
malignizace vzácně

·Th: resekce s vložením kostního štěpu

·odontogenní fibrom, odontogenní myxom, cementom – z mezenchymu
·odontom – smíšený benigní nádor, 1/ komplexní – obsahuje všechny složky zubu, 2/ složený – obsahuje drobné
vyvinuté zoubky, Th: excize
18B Léčení zlomenin obličejových kostí, komplikace hojení
viz. výše

18C Parodontitis apicalis acuta a chronica

parodontitis apicalis = periodontitida apicalis, jedná se o zánět v okolí kořenového apexu, nejčastěji vzniká progresí
pulpitidy

·chronická periodontitida = granulom – na RTG projasnění, klinicky se neprojevují, jsou častým zdrojem fokální
infekce, vzniká hlavně je-li umožněn odtok exudátu (chroničnost), granulom vede k osteoresorbci, granulom může
sekundárně tubulizovat a vzniká pak cysta (cystogranulom)

·akutní periodontitida a chronická periodontitida s akutní exacerbací – bolesti zubu při skusu a dotyku, bolest se
šíří do ucha, zub je pohyblivý, exudát se šíří pod periost – vzniká supperiostální absces, kost je resorbována, který se
může provalit píštělí do dutiny ústní nebo přes kůži ven, zánět může být zdrojem fokální infekce (mediastinitida,
meningitida...)
Th: odstranění příčiny onemocnění – pulpituidy (extirpace, extrakce), ATB

19A Ortodontické aparáty fixní a snímací

cílem terapie je změna postavení zubů, změna tvaru a remodelace alveolární části čelisti, změna tvaru a polohu čelisti
terapie je založena na tlaku – v místě tlaku se kost resorbuje v místě tahu narůstá
·snímatelné ortodontické aparáty
1aktivní – pryskyřicová deska kryje patro je vybavena sponami pro záchyt zubů, pružinami a šrouby
(pro rozšiřování) – klasická snímací rovnátka
2funkční – mezičelistní aparáty, rekonstruují skus
·fixní ortodontické aparáty – během terapie jsou pevně přichyceny na zuby, aktivní složkou jsou drátěné oblouky
uchycené na zuby

19B Projevy krevních chorob v ústní dutině a okolí

anémie – snížená koncentrace Hgb v krvi (hemolytická, nedostatek Fe, B12, folátů, dlouhodobé krvácení), projevuje
se bledostí sliznic, dušností
cyanóza – koncentrace deoxyHgb nad 50mg/l (často u hyperviskózního sy., nikdy u anémie), projevuje se modro-
fialovou sliznicí
agranulocytóza – vrozený defekt vývoje granulocytů, velké opurtní hnisavé infekce v dutině ústní, často smrtelné
AIDS – vir napadá makrofágy a CD4+ lymfocyty, opurtní infekce, kandidózy (soor), Kaposiho sarkom v dutině ústní
leukémie a lymfomy – infekce, krvácení, může být i anémie (při útlaku erytropoézy v KD), lymfomy se mohou
projevovat zvětšením uzlin, bolestivé ulcerace v dutině, hyperplázie gingivy
hemolýza – masivní hemolytická anémie se projevuje ikterem (žluté zabarvení kůže, sliznic, sklér)
hemorhagické diastáty – krvácení: 1/ vaskulopatie (Henoch-Schönleinova puprupa – drobné petechie, avitaminóza
C...), 2/ trombocytopenie nebo trombocytopatie (při leukémiích, TTP, ITP – krvácení zastavíme kompresí), 3/
koagulopatie (hemofilie A, B, von Willebrandova choroba, avitaminóza K, insuficience jater – krvácení nezastavíme
kompresí)

19C Resekce kořenového hrotu, indikace, princip

indikace = zuby s periapikálním ložiskem nereagující na léčbu, zuby s komplikovanou radikulární cystou, zuby u
kterých nelze kořenový kanálek dostatečně ošetřit
podstata = odstranění zánětlivého ložiska s amputací části kořene v lokální anestézii
provedení – řez ve sliznici – odklopení sliznice s vypreparovaným periostem (mukoperiostální lalok) straou –
trepanace kosti – exkochleační lžičkou vybereme granulace nebo cystu – fisurovým vrtáčkem amputujeme kořen –
kořen nahradíme náhradní hmotou – výplach a sutura
po výkonu podáváme profylakticky ATB

20A Cysty orofaciální oblasti, měkkých tkání

častý nález, jedná se o ohraničenou patologickou dutinu s tekutým obsahem, stěna je tvořena epitelem a vazivem,
cysty mohou být bez potíží – projevují se až při sekundární infekci, nebo zvětšení
Th: je extiprace především až se vyskytnou komplikace (infekce, hromadění tekutiny – obecně dynamické zvětšení)
dělení podle původu na cysty odontogenní (kostní) a neodontogenní a retenční (měkkých tkání)
neodontogenní cysty

·fisurální cysty – lokazilace v embryonálním místě styku valů, vzniká při uskřinutí epitelu
·cysta ductus nasopalatini Scarpae – vzácná, v oblasti foramen incisivum (opět uskřinutí epitelu v
embryonálním období)

·dermoidní a epidermoidní cysty – vzniká embryonálním uskřinutím základů kůže nejčastěji v čelisti nebo v
jazyku, cysta je tvořena plnohodnotnou kůží i s adnexy, obsahem je maz

·cysta z ductus thyreoglosus – může působit dysfagii a poruchy dýchání

·retenční cysty – vznikají obturaci vývodů žláz
·ranula – obturace sublinguální žlázy, polokulovitý, klenutý šedavý útvar
·Th: marsupializace – široké otevření cystického ložiska do dutiny ústní spolu s tamponádou (vytvoření nové
komunikace), pokud spontánně praskne – splaskne a stav se opakuje

·mukokéla – tj. narula malé slinné žlázy (ret, bukální sliznice...)

 ·atherom – cysta s mazovým obsahem

20B Sialózy
též sialoadenóza – jde o nezánětlivou nebolestivou hyperplázii nebo hypertrofii parenchymu slinné žlázy z
různých příčin

·metabolická (podvýživa – alkoholismus, karence vitamínu, bílkovin)

·endokrinopatie (DM, gravidita)
·medikamentózní (antihypertenziva)
Th: proti veškeré je rezistentní, z kosmetických důvodů možná parotidektomie

20C Biomateriály, základy dentální implantologie

dentální implantát nahrazuje jednotlivý zub, skupinu zubů, nebo celý chrup, implantnát vyžaduje dostatečně
zachovalou kost (na kterou se uchycuje), úroveň hygieny a prostor v dutině ústní
limitující je cena, aplikace enoseálních dentálních implatátů:

·jednorázově
·dvoufázově – při první operaci se zavádí kořenová část implantátu, při druhé se zavání abutment („zub“), je
běžnější než předchozí
typy dentálních náhrad:
1kořenové implantáty – implantát je opatřen šroubovým závitem a je zašroubován do kosti, vhojení do kosti
(ossteointegrace) trvá 3-6 měsíců, abutment se nasazuje až po zhojení
2čepelkové implantáty – jedná se o titanovou destičku tvaru čepelky, která se připevňuje k vypreparované kosti, po
přihojení fibrointegraní se nasazuje abutment, jsou levnější, ale mají kratší životnost