таблички

Ondřej Hloch
Užitečné tabulky pro praxi

nejen v interních oborech
Tato elektronická kniha byla zakoupena v internetovém
knihkupectví Grada.cz
Jméno a příjmení kupujícího: Khrystyna Martsin

E-mail: xrustiamarcin@gmail.com
Upozorňujeme, že elektronická kniha je dílem chráněným podle

autorského zákona, a je určena jen pro osobní potřebu
kupujícího. Kniha jako celek ani žádná její část nesmí být volně
šířena na internetu, ani jinak dále zveřejňována. V případě
dalšího šíření neoprávněně zasahujete do autorského práva s
důsledky podle platného autorského zákona a trestního
zákoníku.
Velmi si vážíme, že e-knihu dále nešíříte. Jen díky Vašim

nákupům dostanou autoři, vydavatelé a knihkupci odměnu za
svou práci. Děkujeme, že tak přispíváte k rozvoji literatury a
vzniku dalších skvělých knih.
Máte-li jakékoli otázky ohledně použití e-knihy, neváhejte nás

prosím kontaktovat na adrese eknihy@grada.cz
Ondřej Hloch
Užitečné tabulky pro praxi

Grada Publishing
Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována
a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.
Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.
MUDr. Ondřej Hloch

Interní klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha
UŽITEČNÉ TABULKY PRO PRAXI

Konzultant:
MUDr. Evžen Fabian
Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství

Grada Publishing, a.s.
© Grada Publishing, a.s., 2018

Cover Photo © 123RF, 2018
Vydala Grada Publishing, a.s.
U Průhonu 22, Praha 7
jako svou 6776. publikaci
Odpovědná redaktorka Mgr. Viola Těšínská

Sazba a zlom Antonín Plicka
Obrázky dodal autor.
Počet stran 384
1. vydání, Praha 2018
Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.
Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými
ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno.
Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci
jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění však pro autory ani pro
nakladatelství nevyplývají žádné právní důsledky.
ISBN 978-80-271-0905-0 (pdf)

ISBN 978-80-271-0311-9 (print)
OBSAH
Odborní konzultanti – poděkování 7
1 LABORATORNÍ REFERENČNÍ HODNOTY 9
2 KARDIOLOGIE A ANGIOLOGIE 19
3 DIABETOLOGIE A ENDOKRINOLOGIE 49
4 GASTROENTEROLOGIE 69
5 NEFROLOGIE 87
6 HEMATOLOGIE 99
7 VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ 111
8 INTENZIVNÍ MEDICÍNA 127
9 NUTRICE 143
10 ONKOLOGIE 163
11 PNEUMOLOGIE 169
12 REVMATOLOGIE 187
13 RŮZNÉ 199
14 FARMAKOTERAPIE 213
15 ANTIMIKROBIÁLNÍ TERAPIE 267
16 KOREKČNÍ TABULKY PŘI RENÁLNÍ INSUFICIENCI 287
17 ACIDOBAZICKÁ ROVNOVÁHA 295
18 GRAVIDNÍ PACIENTKA 305

19 INTOXIKACE 323
20 ANGLICKÁ KONVERZACE U LÉKAŘE 345
21 MKN – MEZINÁRODNÍ KLASIFIKACE NEMOCÍ 10 363
22 VIZUÁLNÍ POMŮCKY 371
23 TELEFONNÍ SEZNAM 375
POZNÁMKY 381
SEZNAM NEJPOUŽÍVANĚJŠÍCH ZKRATEK 382
SOUHRN 384
SUMMARY 384
Odborní konzultanti – poděkování 7
Odborní konzultanti – poděkování

Za četné praktické poznámky, připomínky a ochotu přispět ke zvýšení kvality
textu autor velice děkuje níže uvedeným kolegům.
• Laboratorní referenční hodnoty
MUDr. Tomáš Franěk, Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2. LF UK
a FN Motol
• Kardiologie a angiologie
doc. MUDr. Jaromír Chlumský, Ph.D., Interní klinika 2. LF UK a FN Motol
prof. MUDr. František Kölbel, DrSc., Interní klinika 2. LF UK a FN Motol
• Diabetologie a endokrinologie
prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA, Interní klinika 2. LF UK a FN Motol
MUDr. Denisa Janíčková Žďárská, Ph.D., Interní klinika 2. LF UK a FN Motol
• Gastroenterologie
MUDr. Jan Šťovíček, Ph.D., Interní klinika 2. LF UK a FN Motol
• Nefrologie
doc. MUDr. Miroslava Horáčková, CSc., Interní klinika 2. LF UK a FN Motol
• Hematologie
MUDr. Jitka Segethová, oddělení klinické hematologie FN Motol
• Vnitřní prostředí
prof. MUDr. Otto Schück, DrSc., Interní klinika 2. LF UK a FN Motol
• Intenzivní medicína
prof. MUDr. Jiří Charvát, CSc., Interní klinika 2. LF UK a FN Motol
MUDr. Jan Háša, Interní klinika 2. LF UK a FN Motol
• Acidobazická rovnováha
MUDr. Jan Havlín, Ph.D., III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol,
Interní klinika 2. LF UK a FN Motol
• Nutrice
prof. MUDr. Jiří Charvát, CSc., Interní klinika 2. LF UK a FN Motol
MUDr. Jan Masopust, Interní klinika 2. LF UK a FN Motol
• Pneumologie
MUDr. Libor Fila, Ph.D., Pneumologická klinika 2. LF UK a FN Motol
• Revmatologie
MUDr. Rudolf Horváth, Ph.D., oddělení revmatologie dětí a dospělých
FN Motol
8 Užitečné tabulky pro praxi
• Antimikrobiální terapie
MUDr. Otakar Nyč, Ph.D., Ústav lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol
• Gravidní pacientka
doc. MUDr. Tomáš Binder, CSc., Gynekologicko-porodnická klinika 2. LF UK
a FN Motol
• Intoxikace
MUDr. Jan Masopust, Interní klinika 2. LF UK a FN Motol
MUDr. Jan Háša, Interní klinika 2. LF UK a FN Motol
• Anglická konverzace u lékaře
Jan SOKOL, jr., Stanfordova univerzita, Kalifornie, USA
Laboratorní referenční hodnoty ...................................................... 11
Biochemie ..........................................................................................11
Krevní obraz .......................................................................................15
Koagulace ......................................................................................... 16
Laboratorní vyšetření moči ................................................................16
Chemické vyšetření moči ...............................................................16
Odpady močí za 24 h ......................................................................16
Frakční exkrece .................................................................................17
Vybrané metabolity v moči ...........................................................17
Koncentrace iontů v tělesných tekutinách ...................................17
1 LABORATORNÍ REFERENČNÍ HODNOTY
LABORATORNÍ REFERENČNÍ HODNOTY 11
LABORATORNÍ REFERENČNÍ HODNOTY
BIOCHEMIE
ENDOKRINOLOGIE
anti-TG (tyreoglobulin) 0–60 kU/l
anti-TPO (tyreoidální peroxidáza) 0–60 kU/l
FSH (folikuly stimulující hormon)
muži 1,4–18,1 IU/l
ženy 1,5–33,4 IU/l
fT3 3,4–6,3 pmol/l
fT4 9,8–23,1 pmol/l
glukóza 3,9–5,6 mmol/l
inzulin 2,6–24,9 mIU/l
kortizol
7–9 h 118–618 nmol/l
15–17 h 85–460 nmol/l
parathormon 1,8–6,9 pmol/l
somatotropin 0–20 mIU/l
testosteron
muži 10–30 nmol/l
ženy 0,15–2,6 nmol/l
TSH (tyreocyty stimulující hormon) 0,37–5 mIU/l
Pozn.: od 30 let se na každých 10 let věku přidává 0,3 k horní hranici normy
LIPIDY
apo-A1 1,26–1,50 g/l
apo-B 0,79–1,23 g/l
cholesterol
celkový do 5 mmol/l
LDL do 3 mmol/l
HDL
muži 1,1–2,1 mmol/l
ženy 1,3–2,3 mmol/l
triglyceridy 0,68–1,69 mmol/l
JATERNÍ TESTY
ALP (alkalická fosfatáza) 0,66–2,20 µkat/l
ALT (alaninaminotransferáza) 0,1–0,78 µkat/l
amoniak < 60 µmol/l
amyláza
celková 0,3–1,67 µkat/l
pankreatická 0,22–0,88 µkat/l
AST (aspartátaminotransferáza) 0,10–0,72 µkat/l
bilirubin
celkový 2,0–17,0 µmol/l
konjugovaný 0–5,1 µmol/l
GMT (gama-glutamyltransferáza)
muži 0,14–0,84 µkat/l
ženy 0,14–0,68 µkat/l
cholinesteráza 87–190 µkat/l
lipáza 0–1 µkat/l
NUTRICE
albumin
15–59 let 35–53 g/l
60–90 let 32–46 g/l
nad 90 let 29–45 g/l
CB (celková bílkovina) 65,0–85,0 g/l
prealbumin 0,2–0,4 g/l
transferin 2–3,6 g/l
OSTATNÍ
kyselina močová
muži 220–420 µmol/l
ženy 140–340 µmol/l
laktát 0,5–2 mmol/l
VITAMINY
A 0,4–2 mg/l
B12 160–197 ng/l
25(OH)D₃ > 50 nmol/l
E 5–15 mg/l
folát 3,1–17,5 µg/l
IONTY
Na (sodík) 137–146 mmol/l
K (draslík) 3,8–5,0 mmol/l
Cl (chloridy) 97–108 mmol/l
P (fosfát) 0,65–1,61 mmol/l
Mg (hořčík) 0,7–1 mmol/l
Ca (kalcium) 2,0–2,75 mmol/l
ionizované 1,13–1,32 mmol/l
osmolalita 285–295 mmol/kg
STOPOVÉ PRVKY
Cu (měď) 11–24,3 µmol/l
Zn (zinek) 9,1–13,7 µmol/l
Se (selen) 46–143 µg/l
Mn (mangan) 0,43–0,76 µg/l
KARDIOMARKERY
CK-MB (myokardiální kreatinkináza) 0–7,2 µg/l
myoglobin 12–92 µg/l
NTproBNP (natriuretický peptid B)
negativní < 400 pg/ml
pozitivní > 2000 pg/ml
troponin I IM > 0,3 µg/l
troponin I hs
muži IM > 342 ng/l
ženy IM > 156 ng/l
ONKOMARKERY
AFP (α-fetoprotein) 0–10,5 µg/l
β2-mikroglobulin 1–2,4 mg/l
CA 15–3 0–33 kU/l
CA 19–9 0–37 kU/l
CA 72–4 0–6,9 kU/l
CA 125 0–35 kU/l
CEA (karcinoembryonální antigen) 0–3,4 µg/l
CYFRA 21 0–3,3 µg/l
HCG (choriový gonadotropin) 0–45 IU/l
ONKOMARKERY
kalcitonin
muži 3–26 ng/l
ženy 2–17 ng/l
NSE (neuron-specifická enoláza) 0–16,3 µg/l
PSA (prostatický specifický antigen)
celkový 0–4 µg/l
volný 0–2,5 µg/l
volný – index 25–100 %
tyreoglobulin 0–70 µg/l
TPA (tkáňový polypeptidický specifický antigen) 50–80 IU/l
RENÁLNÍ PARAMETRY
cystatin C 0,7–1,5 mg/l
kreatinin
muži 55–96 µmol/l
ženy 42–80 µmol/l
urea 2,0–8,0 mmol/l
ZÁNĚT
CRP (C-reaktivní protein) 0–8 mg/l
prokalcitonin 0–0,5 µg/l
ŽELEZO METABOL.
Fe (železo) 6,6–29 µmol/l
feritin
muži 22–322 µg/l
ženy 10–291 µg/l
saturace transferinu 20–60 %
sTFR (solubilní transferinový receptor) 2,20–5,0 mg/l
transferin 2–3,6 g/l
KREVNÍ OBRAZ
WBC (leukocyty)
muži 4,1–10,2 × 10⁹/l
ženy 4,0–10,7 × 10⁹/l
RBC (erytrocyty)
muži 4,19–5,75 × 10¹²/l
ženy 3,54–5,18 × 10¹²/l
HGB (hemoglobin)
muži 135–174 g/l
ženy 116–163 g/l
HCT (hematokrit)
muži 0,39–0,51
ženy 0,33–0,47
MCV (střední objem erytrocytů) 82,3–100,6 fl
MCH (barvivo erytrocytů) 28–35,6 pg
MCHC (střední barevná koncentrace) 329–364 g/l
RDW (distribuční křivka erytrocytů) 11,9–16,3 %
PLT (trombocyty)
muži 142–327 × 10⁹/l
ženy 131–364 × 10⁹/l
MPV (střední objem trombocytů) 7–10,8 fl
PCT (destičkový hematokrit)
muži 0,127–0,277
ženy 0,117–0,305
PDW (distribuční křivka trombocytů) 15,3–17,6 %
neutrofily 1,8–7 × 10⁹/l

50–75 %
bazofily 0–0,2 × 10⁹/l
0,0–1,0 %
eozinofily 0–0,45 × 10⁹/l
1–3 %
lymfocyty 1–4,8 × 10⁹/l
25–40 %
monocyty 0,1–0,8 × 10⁹/l
3–8 %
RTC (retikulocyty)
0,5–1,5 %
Khrystyna Martsin (xrustiamarcin@gmail.com) [1250583]

KOAGULACE
INR (international normalized ratio) 0,8–1,25
aPTT (aktivovaný parciální tromboplastinový čas) 25,9–40 s
Quickův test (protrombinový čas) 12–15 s
fibrinogen 2–4 g/l
D-dimer < 190 µg/l
etanol-gelifikační test negativní
antitrombin III 70–140 %
trombinový čas do 21 s
SEDIMENTACE
FW (sedimentace erytrocytů) za 1 h za 2 h
muži 3–8 6–16 mm
ženy 6–12 12–24 mm
LABORATORNÍ VYŠETŘENÍ MOČI
CHEMICKÉ VYŠETŘENÍ MOČI

specifická hmotnost 1005–1030 kg/l
pH 5–7
erytrocyty < 10 bb/µl
leukocyty < 15 bb/µl
glukóza negativní
ketolátky negativní
bilirubin negativní
urobilinogen negativní
ODPADY MOČÍ ZA 24 h

Na 120–220 mmol
K 35–80 mmol
Cl 110–270 mmol
fosfáty 16–64 mmol
Mg 1,7–8,2 mmol
mikroalbumin 2,5–26 mg
CB < 150 mg
kyselina močová 1,5–4,5 mmol
urea 167–583 mmol
ODPADY MOČÍ ZA 24 h

Ca celkový 2,4–7,2 mmol
oxaláty 190–480 µmol
kortizol 79–590 nmol
FRAKČNÍ EXKRECE (FE) (vzorce viz kap. 7, s. 114–116)

FE Na (sodíku) 0,4–1,2 %
FE K (draslíku) 4–19 %
FE Cl (chloridů) 0,6–1,8 %
FE urey (močoviny) 33–66 %
FE KM (kyseliny močové ) 4–12 %
FE osmolality 1–3 %
FE Ca (vápníku) 1–5 %
FE P (fosforu anorganického) 5–20 %
VYBRANÉ METABOLITY V MOČI

vanilmandlová kyselina 1,2–2 mmol/mol kreatininu
homovanilová kyselina 0,6–2,5 mmol/mol kreatininu
5-hydroxyindoloctová kyselina 1–1,5 mmol/mol kreatininu
KONCENTRACE IONTŮ V TĚLESNÝCH TEKUTINÁCH
Na+ K+ Cl− HCO₃−

[mmol/l] [mmol/l] [mmol/l] [mmol/l]
žaludeční šťáva
silně kyselá 20 (10–30) 10 (5–40) 120 (80–150) 0
slabě kyselá 80 (70–140) 15 (5–40) 90 (40–120) 5–25
pankreatická šťáva 140 (115–180) 5 (3–8) 75 (55–95) 80 (60–110)
žluč 148 (130–160) 5 (3–12) 100 (90–120) 35 (30–40)
tenké střevo
proxim. drenáž 110 (80–150) 5 (2–8) 105 (60–125) 30 (20–40)
distální 80 (40–135) 8 (5–30) 45 (20–90) 30 (20–40)
průjmová stolice 120 (20–160) 25 (10–40) 90 (34–120) 45 (30–50)
pot 50 7 40
transsudát 140 5 115
Zdroj: ZIMA, Tomáš. Laboratorní diagnostika. 2., doplněné a přepracované vydání. Praha: Galén,
2007, s. 302.
Anatomicko-fyziologické okénko ................................................... 21
Fyziologické rozměry srdce .......................................................... 21
Fyziologické tlaky v jednotlivých částech oběhu .................. 21
Srdeční chlopně ............................................................................... 22
ABI (ancle-brachial index) ................................................................... 22
Akutní infarkt myokardu ..................................................................... 22
Angina pectoris – CCS klasifikace .................................................... 23
Antiarytmika – klasifikace ................................................................... 23
Aortální insuficience ............................................................................. 24
Aortální stenóza ..................................................................................... 24
Aortální disekce – klasifikace ............................................................. 25
Arteriální hypertenze ........................................................................... 25
2 KARDIOLOGIE A ANGIOLOGIE
Klasifikace ......................................................................................... 25
Měření ................................................................................................. 26
Oční komplikace .............................................................................. 27
Aterogenní index plazmy ................................................................... 27
Ejekční frakce levé komory ................................................................. 28
EKG .............................................................................................................. 28
Základní parametry EKG .............................................................. 29
Srdeční frekvence ............................................................................ 29
Osa srdeční ........................................................................................ 30
Zapojení EKG .................................................................................... 31
HAS-BLED skóre ...................................................................................... 32
Hluboká žilní trombóza – diagnostická kritéria ......................... 32
CHA2DS2-VASc skóre ........................................................................... 33
Infarkt myokardu .................................................................................. 34
Dynamika kardioenzymů ............................................................ 34
Lokalizace ........................................................................................ 34
Infekční endokarditida – diagnostická kritéria .......................... 34
ICHDK – klasifikace ................................................................................ 35
ICHS – klinická klasifikace ................................................................... 36
Kardiostimulátory – značení .............................................................. 36
Kardiotorakální index ........................................................................... 37
Lymfedém – stadia ................................................................................ 37
Mitrální regurgitace .............................................................................. 38
Mitrální stenóza ...................................................................................... 38
NYHA .......................................................................................................... 38
Perfuzní tlak ............................................................................................. 39
Plicní cévní rezistence .......................................................................... 39
Plicní embolie ......................................................................................... 40
Klinická pravděpodobnost (Wells) ............................................ 40
Prognostická stratifikace nemocných – PESI ......................... 40
Stratifikace nemocných ................................................................. 41
-
Plicní hypertenze ................................................................................... 41
Klasifikace podle hodnoty tlaku v plicnici ............................... 41
Klasifikace podle etiologie ........................................................... 42
QTc – korigovaný QT interval ............................................................ 42
SCORE ......................................................................................................... 43
Srdeční selhání městnavé (Framinghamská kritéria) .............. 44
Srdeční selhání při akutním IM (Killip) .......................................... 44
Srdeční výdej ........................................................................................... 45
Střední arteriální tlak ............................................................................ 45
Systémová cévní rezistence ............................................................... 45
Tepenný uzávěr akutní – příznaky „6P“ ........................................ 46
Tlak krve – odhad podle palpace pulzu ....................................... 46
Tromboembolická choroba – rizikové faktory .......................... 46
Žilní insuficience chronická – klasifikace ...................................... 47
KARDIOLOGIE A ANGIOLOGIE 21
ANATOMICKO-FYZIOLOGICKÉ OKÉNKO
ff v klidovém stavu jsou 2/3 celkového krevního objemu v žilním systému
a pouze 1/3 v systému arteriálním
ff průtok koronárním řečištěm je v klidu cca 250 ml/min, při zátěži stoupá
až na 1000 ml/min
FYZIOLOGICKÉ ROZMĚRY SRDCE

↔ délka: 12 cm ↕ šířka: 8–9 cm hmotnost: 280–340 g
kardiotorakální index: < 0,5 (vzorec k výpočtu viz s. 37)
levá síň (LS) 21–43 mm levá komora (LK) 35–57 mm

pravá síň (PS) < 50 mm pravá komora (PK) < 31 mm
↨ septum 10–12 mm ejekční frakce LK (EF) > 60 %
↨ stěny vpravo 3–4 mm ↨ stěny vlevo 10–12 mm
FYZIOLOGICKÉ TLAKY V JEDNOTLIVÝCH ČÁSTECH OBĚHU

levá síň (LS) 4–12 mm Hg pravá síň (PS) 0–8 mm Hg
levá komora (LK) pravá komora (PK)
systola 100–140 mm Hg systola 25–30 mm Hg
enddiastol. 4–12 mm Hg enddiastol. 0–8 mm Hg
aorta a. pulmonalis
systola 100–140 mm Hg systola 25–30 mm Hg
diastola 80 mm Hg diastola 8 mm Hg
CVP 2–10 mm Hg tlak v zaklínění 4–14 mm Hg
srdeční výdej 4–6 l/min srdeční index 2,2–4,2 l/m²
levá velké arterioly kapiláry venuly vény pravá

komora arterie předsíň
120
střední tlak krve [mm Hg]
tlak krve [mm Hg]
Autor obrázku:
Icewalker
SRDEČNÍ CHLOPNĚ
ff bezcévní neinervované mechanické struktury zajišťující jednosměrný tok krve
v srdci
ff histologicky jde o endotelem krytou fibrózní ploténku
CHLOPEŇ POČET CÍPŮ UMÍSTĚNÍ PLOCHA

trikuspidální 3 PS – PK 7 cm²
pulmonální 3 PK – AP 2,5–4 cm²
mitrální 2 LS – LK 4–6 cm²
aortální 3 LK – Ao 2,5–4 cm²
PS – pravá síň, PK – pravá komora, AP – a. pulmonalis, LS – levá síň, LK – levá komora, Ao – aorta
Zdroj: ČEŠKA, Richard a kolektiv. Interna. Praha/Kroměříž: Triton, 2010, s. 111–116.
ABI (ancle-brachial index)

ff poměr perfuzního tlaku v aa. tibiales a perfuzního tlaku v a. brachialis
ff základní neinvazivní diagnostická metoda u ischemické choroby dolních
končetin (ICHDK)
ff CAVE: falešně negativní výsledky u pacientů s DM a mediokalcinózou, kde snížená
kompresibilita stěny tepny vede k nadhodocení kotníkového tlaku
ff norma 1 a více
ABI = tlak kotníkový[mm Hg] / tlak na paži[mm Hg]
INTERPRETACE
1,0–1,29 normální hodnoty
0,91–0,99 hraniční hodnoty
0,41–0,9 mírné až středně těžké onemocnění
< 0,4 těžké onemocnění
> 1,3 nestlačitelná tepna – mediokalcinóza
Zdroj: FOGARTY, Thomas J. Peripheral Endovascular Interventions. Springer Science & Business
Media, 2010, s. 40–41.
AKUTNÍ INFARKT MYOKARDU

ff klasifikace podle European Society of Cardiology (srpen 2012)
ff akutní nekróza (smrt) buněk myokardu způsobená ischemií

TYP POPIS
1 spontánní IM
2 IM sekundární, nevýznamná koronární léze
3 IM vedoucí k smrti, bez dostupných kardiomarkerů
4a IM vzniklý při perkutánní koronární intervenci (PCI)
4b IM při trombóze stentu
5 IM vzniklý při CABG (perioperační)
Zdroj: DEMOSTHENES, G. Clinical cardiology: Current practice guidelines. Oxford University Press,
2013, s. 178.
ANGINA PECTORIS (AP) – CCS klasifikace

ff Canadian Cardiovascular Society (CCS)
ff AP je forma ischemické choroby srdeční, charakterizovaná svíravou bolestí na
hrudi a způsobená stenózou nebo spazmem koronárních cév
CCS I AP jen výjimečně, při obrovské námaze, sportu

CCS II AP při větší námaze (chůze do kopce, schodů), pacient vyjde bez
zastavení více než 1 patro
CCS III AP již při malé námaze (chůze po rovině, chůze do schodů méně než
1 patro)
CCS IV klidové stenokardie, bolesti při minimální námaze (chůze po bytě)
Zdroj: SKALICKÁ, Hana. Předoperační vyšetření – návody pro praxi. Praha: Grada Publishing, 2007,
s. 37.
ANTIARYTMIKA – klasifikace (Vaughan Williams)

ff klasifikace vytvořena v roce 1984, následné snahy o nové klasifikace
(např. Sicilský gambit) se v klinické praxi neujaly
TŘÍDA MECHANISMUS ÚČINKU

I blokáda natriových kanálů
II blokáda β-receptorů
III blokáda kaliových kanálů
IV blokáda kalciových kanálů
TŘÍDA BLOKÁDA LÉKY AP(t) Dep(v) ERP AV KONT

IA prokainamid ↑ ↓↓ ↑ ↓↓ ↓
IB Na+ kanál lidokain ↓ ↓ ↑↑ ↓
IC propafenon ↔ ↓↓↓ ↓↓ ↓↓
II β-adrenergní metoprolol ↑ ↓ ↓ ↓↓
III K+ kanál amiodaron ↑↑↑ ↑↑↑ ↓ ↓
IV Ca2+ kanál verapamil ↓↓ ↓↓ ↓↓
AP(t) – trvání akčního potenciálu, Dep(v) – maximální rychlost depolarizace, ERP – efektivní
refrakterní perioda, AV – atrioventrikulární vedení, KONT – kontraktilita
Zdroj: ŠPINAR, Jindřich. Farmakoterapie kardiovaskulárních onemocnění. 2., přepracované a do-
plněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2004, s. 153–154.
AORTÁLNÍ INSUFICIENCE
ff postižení vlastní aortální chlopně nebo aorty, které vede k diastolické
regurgitaci krve do levé komory
STUPEŇ REFLUX KONTRASTNÍ LÁTKY REGURGITAČNÍ

FRAKCE
I v diastole pronikne malé množství KL do LK < 15%
následně je v systole plně vypuzeno
II celá LK se slabě plní KL 15–30%
III celá LK se denzně plní KL 31–50%
IV celá LK se kompletně plní KL, denzita je vyšší než > 50%
v aortě
LK – levá komora, KL – kontrastní látka
Zdroj: KARGES, Wolfram. Vnitřní lékařství: stručné repetitorium. Praha: Grada Publishing, 2011, s. 14.
AORTÁLNÍ STENÓZA
ff zúžení výtokového traktu levé komory, vedoucí ke vzestupu afterloadu
STUPEŇ PLOCHA ÚSTÍ STŘEDNÍ VRCHOLOVÝ

[cm²] GRADIENT GRADIENT
[mm Hg] [mm Hg]
lehká > 1,5 < 25 < 30
středně těžká 0,8–1,5 25–40 30–60
těžká < 0,8 > 40 > 60
Zdroj: BÖHMEKE, Thomas. Echokardiografie. Překlad 4. vydání. Praha: Grada Publishing, 2009,
s. 95.
AORTÁLNÍ DISEKCE – klasifikace podle lokalizace

ff akutní vaskulární příhoda s bezprostředním ohrožením života
ff patofyziologickým mechanismem je průnik krve defektem intimy a medie
s vytvořením falešného lumen uvnitř cévní stěny
ff klinicky jsou používány dvě níže uvedené klasifikace
STANFORDOVA KLASIFIKACE
Typ A (proximální) postižen aortální oblouk včetně ascendentní aorty
Typ B (distální) léze distálně od aortálního oblouku, descendentní aorta
De BAKEYOVA KLASIFIKACE
Typ I začíná v ascendentní aortě a pokračuje na aortu břišní
Typ II léze ohraničena na oblast ascendentní aorty
Typ III začíná v aortálním istmu a postihuje descendentní aortu
De Bakeyova De Bakeyova De Bakeyova

klasifikace I klasifikace II klasifikace III
Stanfordova klasifikace A Stanfordova klasifikace B
Zdroj: KRAJÍČEK, Milan. Chirurgická a intervenční léčba cévních onemocnění. Praha: Grada Pub-
lishing, 2007, s. 137–138.
ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE
KLASIFIKACE ETIOLOGICKÁ
ff Esenciální arteriální hypertenze (90–95 %)
ff Sekundární hypertenze (5–10 %)
• renální onemocnění
–– renální parenchymatózní onemocnění
–– renovaskulární onemocnění
• endokrinní hypertenze
–– primární hyperaldosteronismus*
–– hyperkortizolismus (Cushingův syndrom)
–– feochromocytom
–– primární hyperparatyreóza
–– akromegalie
–– hypertyreóza
• hypertenze v těhotenství
–– gestační hypertenze
–– preeklampsie
• hypertenze spojená se syndromem spánkové apnoe
• hypertenze vyvolaná léky
• koarktace aorty
* nejčastější forma endokrinní hypertenze
KLASIFIKACE PODLE HODNOT KREVNÍHO TLAKU

ff opakované zvýšení krevního tlaku (TK) nad hodnoty 140/90 mm Hg alespoň
ve 2 ze 3 měření, při minimálně 2 návštěvách u lékaře
NORMOTENZE SYSTOLICKÝ TK DIASTOLICKÝ TK

optimální TK < 120 < 80
normální TK < 130 < 85
vyšší normální TK 130–139 85–89
HYPERTENZE
1. stupně (mírná) 140–159 90–99
2. stupně (středně závažná) 160–179 100–109
3. stupně (závažná) ≥ 180 ≥ 110
všechny hodnoty jsou v mm Hg

Zdroj: MAREK, Josef. Farmakoterapie vnitřních nemocí. 4., zcela přepracované a doplněné vydání.
Praha: Grada Publishing, 2010, s. 61.
MĚŘENÍ
ff měření provádíme v klidu u sedícího pacienta na paži ve výši srdce
ff diastolický tlak (dTK) odečítáme u všech skupin pacientů při vymizení ozev
ff tlak měříme 3× a výsledek získáme průměrem 2. a 3. měření
ff k správnému měření je nutná manžeta odpovídající velikosti paže měřeného
(menší manžeta tlak nadhodnotí, větší naopak ukáže hodnotu nižší, než je
reálná)
OBVOD PAŽE ŠÍŘE MANŽETY

do 33 cm 12 cm
33–41 cm 15 cm
nad 41 cm 18 cm
OČNÍ KOMPLIKACE
ff rozeznáváme 4 stupně postižení
1. hypertenzní angiopatie
–– pouze funkční změny, bez strukturálního poškození. Podkladem jsou
spazmy cév
2. hypertenzní angioskleróza
–– změny jsou strukturální. Zúžení arteriol se sklerotizací a fibrotizací
cévní stěny
–– oftalmoskopicky vzhled měděného drátu, později stříbrného drátu,
fenomén křížení
3. hypertenzní retinopatie
–– ložiskové změny sítnice: hemoragie, exsudativní a ischemická ložiska
4. hypertenzní neuroretinopatie
–– postižení hlavy zrakového nervu s otokem a hemoragiemi
Zdroj: VALEŠOVÁ, L. Oční komplikace systémové hypertenze. Zdravotnické noviny, 22. 2. 2005.
ATEROGENNÍ INDEX PLAZMY (AIP)

ff stanovuje aterogenní riziko na základě poměru aterogenních a protektivních
lipoproteinů
ff AIP koreluje s mírou kardiovaskulárního rizika
AIP = log (TG [mmol/l] / HDL[mmol/l]) 4
vysoké
TG – triglyceridy, HDL – high density lipoprotein riziko
3
> 0,21
triglyceridy [mmol/l]
INTERPRETACE
AIP < 0,11 nízké riziko 2
AIP 0,11–0,21 zvýšené riziko
AIP > 0,21 vysoké riziko nízké
1 riziko
< 0,10
Zdroj: DOBIÁŠOVÁ, M., FROHLICH, J. The plasma para-
meter log (TG/HDL-C) as an atherogenic index: corre-
lation with lipoprotein particle size and esterification 0
rate in apoB-lipoprotein-depleted plasma (FER HDL).
0 1 2 3
Clinical Biochemistry, 2001, 34: 583–588.
HDL-cholesterol [mmol/l]
EJEKČNÍ FRAKCE LEVÉ KOMORY

ff poměr mezi srdečním výdejem a náplní srdce na konci diastoly
ff norma 55–80 %
EF = (EDV – ESV / EDV) × 100
EDV – end-diastolic volume (normálně do 100 ml/m²)

ESV – end-systolic volume
INTERPRETACE
↑ hypertrofická kardiomyopatie
↓ dysfunkce LK, dilatační kardiomyopatie, myokarditida
EKG
vzruch prochází: R U
Purkyňovými vlákny
cejch
Hisovým svazkem a raménky QT interval 1 mV
AV uzlem
internodálními svazky
SA uzlem T
P (U)
Q
S
PQ interval ST úsek
POSUN PAPÍRU 25 mm/s

0,04s 0,2 s
0,1 mV
1 mV
Autor obrázku: J. Bydžovský

ZÁKLADNÍ PARAMETRY EKG

P vlna trvání do 0,10 ms
výška do 2,5 mm
PQ interval trvání 0,12–0,20 ms
QRS komplex trvání 0,06–0,10 ms
ST úsek
elevace do 1 mm v končetinových svodech
do 2 mm v hrudních svodech
deprese do 1 mm ve všech svodech
T vlna trvání do 0,2 ms
výška 2–8 mm
QTc interval trvání 0,34–0,42 ms
R kmit do 10 mm v končetinových svodech
do 7 mm ve V1
do 25 mm (mladiství do 35 mm) ve V6
SRDEČNÍ FREKVENCE (HR)

Pozn.: 1 malý čtvereček při posunu papíru 25 mm/s odpovídá 0,04 s
HR = 60 / RR vzdálenost v [s] (tj. počet mm × 0,04)
= 150 / 1 × RR vzdálenost v cm
= počet kmitů R v 7,5cm záznamu × 20 (pozn.: 7,5 cm jsou 3 s)
= 300 / počet velkých čtverců mezi dvěma kmity R
1 velký čtverec mezi dvěma kmity R → 300/min
2 velké čtverce mezi dvěma kmity R → 150/min
5 velkých čtverců mezi dvěma kmity R → 60/min
NORMÁLNÍ HODNOTY SRDEČNÍ MAXIMÁLNÍ SRDEČNÍ FREKVENCE

FREKVENCE PŘI ZÁTĚŽI (TF = 220 – věk)
novorozenci 100–180/min 20–30 let 195/min
kojenci 100–160/min 31–40 let 189/min
batolata 80–110/min 41–50 let 182/min
předškoláci 70–110/min 51–60 let 170/min
mladší školáci 65–110/min 61–70 let 162/min
starší školáci 60–100/min 71–80 let 145/min
dospělí 60–90/min
Zdroje:
SEDLÁŘOVÁ, Petra. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii. Praha: Grada Publishing, 2008, s. 38.
THALER, Malcolm S. EKG a jeho klinické využití. Praha: Grada Publishing, 2013, s. 110–111.
OSA SRDEČNÍ
ff je výsledný vektor depolarizace myokardu ve frontální rovině
ff vyjadřuje postupnou aktivaci síní a komor
–30° až –90° –30° až +90° +90° až +180°

osa doleva normální osa osa doprava
OSA SRDEČNÍ Svod I Svod II Svod III

intermediální + + +
horizontální + +/– –
semivertikální +/– + +
doleva + – –
doprava – + +
extrémní – – –
+ dominantní výchylka komplexu QRS je pozitivní
− dominantní výchylka komplexu QRS je negativní
OSA SRDEČNÍ Svod aVL Svod aVF

horizontální + –
semihorizontální + +/–
intermediální + +
semivertikální +/– +
vertikální – +
+ dominantní výchylka komplexu QRS je pozitivní
− dominantní výchylka komplexu QRS je negativní
Zdroj: HAMAN, Petr. Základy EKG. http://ekg.kvalitne.cz/popis234.htm#4
ZAPOJENÍ EKG
PHK LHK
PDK LDK
PHK – červená
PDK – černá
LHK – žlutá
LDK – zelená
V1 – 4. mezižebří parasternálně vpravo

V2 – 4. mezižebří parasternálně vlevo
V3 – mezi svody V2 a V4
V4 – 5. mezižebří, levá medioklavikulární čára
V5 – 5. mezižebří, levá přední axilární čára
V6 – 5. mezižebří, levá střední axilární čára
PHK – pravá horní končetina, LHK – levá horní končetina, PDK – pravá dolní končetina, LDK – levá
dolní končetina
Zdroj: HABERL, Ralph. EKG do kapsy. Překlad 4. vydání. Praha: Grada Publishing, 2012, s. 13–14.
HAS-BLED SKÓRE
ff hodnocení rizika krvácení (intrakraniálního) při antikoagulační terapii
H (hypertension) hypertenze 1b
A (abnormal) abnormální jaterní/renální funkce 1–2 b
AST, ALT > 3× norma, bilirubin > 2× norma,
kreatinin > 200 µmol/l nebo HD
S (stroke) předchozí CMP 1b
B (bleeding) krvácivé projevy 1b
L (labile INR) kolísající INR 1b
E (elderly) věk > 65 let 1b
D (drugs) léky (NSAID, antiagregace) 1–2 b
AST – aspartátaminotransferáza, ALT – alaninaminotransferáza, HD – hemodialýza, CMP – cévní
mozková příhoda, INR – international normalized ratio, NSAID – nesteroidní antirevmatika
INTERPRETACE
u skóre > 3 je nutná opatrnost a četná kontrolní vyšetření
ROČNÍ RIZIKO ZÁVAŽNÉHO KRVÁCENÍ

BODY RIZIKO BODY RIZIKO BODY RIZIKO
0 0,59% 2 3,2% 4 21,43%
1 1,51% 3 19,51%
Zdroj: HUTYRA, Martin. Kardioembolizační ischemické cévní mozkové příhody: diagnostika, léčba,
prevence. Praha: Grada Publishing, 2011, s. 60.
HLUBOKÁ ŽILNÍ TROMBÓZA (HŽT) – Wellsova diagnostická kritéria

ff stanoví pouze pravděpodobnost přítomnosti HŽT, samotnou diagnózu defini-
tivně určí až zobrazovací metoda (kompresní celokončetinová ultrasonografie)
KRITÉRIUM BODY
aktivní nádor 1
paréza, plegie, sádra, imobilizace 1
větší operace v posledním měsíci 1
lokalizovaná bolest dolní končetiny 1
otok celé dolní končetiny 1
obvod lýtka zvětšen o > 3 cm 1
vytlačitelný otok postižené končetiny 1
dilatace podkožních žil 1
jiná, pravděpodobnější diagnóza –3
INTERPRETACE
Nízká klinická pravděpodobnost ≤ 0 b
Střední klinická pravděpodobnost 2b
Vysoká klinická pravděpodobnost ≥ 3b
ff při normální hladině D-dimeru a nízké klinické pravděpodobnosti není nutné

dělat další vyšetření
Zdroj: Akutní žilní trombóza 2014 – současný stav prevence, diagnostiky a léčby. Doporučený postup
České angiologické společnosti ČLS JEP.
CHA2DS2-VASc a CHADS2 SKÓRE

ff posouzení rizika ischemické cévní mozkové příhody (iCMP) u pacientů
s fibrilací síní (FiS)
ff CHA2DS2-VACs skóre nahradilo starší CHADS2
ff současně je vhodné stanovit HAS-BLED skóre (str. 32) k posouzení rizika krvácení
CHA2DS2-VACs CHADS2
C kardiální selhání (EF < 40 %) 1b 1b
H hypertenze 1b 1b
A věk ≥ 75 2b 1b
D diabetes mellitus 1b 1b
S2 předchozí TIA/iCMP 2b 2b
V vaskulární onemocnění (ICHS, ICHDK, AS) 1b
A věk 65–74 let 1b
Sc (sex category) ženské pohlaví 1b
EF – ejekční frakce, TIA – tranzitorní ischemická ataka, iCMP – ischemická cévní mozková příhoda,
ICHS – ischemická choroba srdeční, ICHDK – ischemická choroba dolních končetin, AS – atero-
skleróza
INTERPRETACE
CHADS2 nebo CHA2DS2-VASc skóre > 1 → indikace antikoagulační terapie
ROČNÍ RIZIKO iCMP
BODY RIZIKO BODY RIZIKO BODY RIZIKO
0 0% 4 4% 8 6,7%
1 1,35% 5 6,7% 9 15,2%
2 2,2% 6 9,8%
3 3,2% 7 9,6%
Zdroj: HUTYRA, Martin. Kardioembolizační ischemické cévní mozkové příhody: diagnostika, léčba,
prevence. Praha: Grada Publishing, 2011, s. 124–125.
INFARKT MYOKARDU
DYNAMIKA KARDIOENZYMŮ
ff akutní nekróza kardiomyocytů při ischemii způsobené extrémním zúžením
nebo uzavřením tepny koronárního řečiště
Začátek Vrchol hladin Normalizace Fyziologické
vzestupu [h] [h] hodnoty
[h]
myoglobin 1–4 6–7 24 19–92 µg/l
CK-MB mass 3–12 24 48–72 0–5 µg/l
cTNT 3–12 12–48 5–14 dnů 0–0,05 µg/l
cTNI 6–12 24 5–10 dnů 0–0,1 µg/l
LD 10 24–48 10–14 dnů 3,5–7,7 µkat/l
CK – kreatinkináza, cTNT – troponin T, cTNI – troponin I, LD – laktátdehydrogenáza
2007, s. 14.
LOKALIZACE
LOKALIZACE ST elevace KORONÁRNÍ TEPNA
anteroseptální V1–4, aVL RIA
anteroextenzivní V1–6 RIA
laterální I, aVL, V4–6 RCx, RD, RMS
spodní (diafragmatický) II, III, aVF ACD (85 %)
IM zadní stěny V7–8 RCx
IM pravé komory V3R–V5R ACD
RIA – ramus interventricularis anterior, RCx – ramus circumflexus, RD – ramus diagonalis,
RMS – ramus marginalis sinister
Zdroj: VOJÁČEK, Jan. Klinická kardiologie. Hradec Králové: Nucleus, 2009, s. 143.
INFEKČNÍ ENDOKARDITIDA (IE) – Duracova diagnostická kritéria

ff zánět vnitřního povrchu srdce (endokardu) s přítomností vegetací
postihujících endokard stěn nebo chlopní
PATOLOGICKO-ANATOMICKÁ KRITÉRIA IE
–– průkaz mikroorganismu kultivačně nebo histologicky ve vegetaci snesené
z chlopně nebo embolizující
–– průkaz patologických nitrosrdečních útvarů (vegetace, absces)
s histologickým průkazem aktivní endokarditidy
KLINICKÁ KRITÉRIA
HLAVNÍ
–– pozitivní hemokultury (alespoň 2 vzorky, agens vyvolávající IE)
–– echokardiografická vizualizace vegetace nebo abscesu, nová dehiscence
chlopenní náhrady
VEDLEJŠÍ
–– predisponující chlopenní nebo zkratová vada nebo i.v. narkomanie,
horečka > 38 °C
–– cévní příznaky (arteriální embolizace, mykotické aneuryzma, třískovité
hemoragie, spojivkové hemoragie, Janewayovy léze
–– imunologické příznaky (glomerulonefritida, Oslerovy uzlíky, Rothovy skvrny,
pozitivní revmatoidní faktor)
–– mikrobiologický nález pouze z jedné hemokultury, sérologický průkaz
infekce připouštějící IE
INTERPRETACE
PROKÁZANÁ IE alespoň 1 patologické kritérium nebo
obě hlavní klinická kritéria nebo
1 hlavní klinické + 3 vedlejší kritéria nebo
5 vedlejších kritérií
MOŽNÁ IE 1 hlavní + 1 vedlejší nebo
3 vedlejší kritéria
VYLOUČENÁ IE vymizení příznaků do 4 dnů od zahájení ATB terapie nebo
jiná prokázaná diagnóza vysvětlující obtíže
Zdroj: ČEŠKA, Richard a kolektiv. Interna. Praha/Kroměříž: Triton, 2010, s. 117–119.
ISCHEMICKÁ CHOROBA DOLNÍCH KONČETIN – klasifikace

ff onemocnění tepen dolních končetin s postupným zúžením lumen a snížením
průtoku krve, které vedou k ischemii distálních tkání
PODLE FONTAINA
I asymptomatické stadium
II a klaudikace při chůzi > 200 m
II b klaudikace při chůzi < 200 m
III permanentní bolest, klidové bolesti
IV ulcerace, nekróza, gangréna
NOVÁ KLINICKÁ KLASIFIKACE (Fontaine)

1. asymptomatické stadium I
2. klaudikační stadium II
3. stadium kritické končetinové ischemie III, IV
Zdroj: KLENER, Pavel. Vnitřní lékařství. Praha: Galén, 2012, s. 339.
ISCHEMICKÁ CHOROBA SRDEČNÍ – klinická klasifikace

ff soubor chorob, které provází ischemie myokardu způsobená patologickým
procesem v koronárním řečišti
AKUTNÍ FORMY
• nestabilní angina pectoris
• akutní infarkt myokardu
–– s elevací úseku ST (STEMI)
–– bez elevace úseku ST (NSTEMI)
• náhlá srdeční smrt
• minimální myokardiální léze
CHRONICKÉ FORMY
• angina pectoris (stabilní)
• variantní angina pectoris
• němá ischemie myokardu
• syndrom X
• ICHS manifestovaná srdeční nedostatečností
• ICHS manifestovaná arytmiemi
Zdroj: ŠEBLOVÁ, Jana. Urgentní medicína v klinické praxi lékaře. Praha: Grada Publishing, 2013,
s. 234–235.
KARDIOSTIMULÁTORY – ZNAČENÍ
ff kódové označení kardiostimulátorů je tvořeno třemi nebo pěti písmeny
ff 1. písmeno – MÍSTO STIMULACE
A pravá síň
V pravá komora
D dvoudutinový (elektrody v pravé síni i pravé komoře)
ff 2. písmeno – MÍSTO, KDE JE INTRAKARDIÁLNĚ SNÍMÁN SIGNÁL
A pravá síň
V pravá komora
D dvoudutinově (v pravé síni i pravé komoře)
ff 3. písmeno – ZPŮSOB PROVOZU

I inhibice
T trigrování
D dvojitý (tj. I + T)
ff 4. písmeno – PROGRAMOVATELNOST
P málo funkcí
M multiprogramovatelný
R frekvenčně adaptovatelný
ff 5. písmeno – ANTITACHYKARDICKÁ FUNKCE
O žádná
P antitachykardická stimulace (antitachycardical pacing)
S elektrošok
D obojí (tj. P + S)
Zdroj: ŠTEJFA, Miloš. Kardiologie. 3., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing,
2007, s. 334–335.
KARDIOTORAKÁLNÍ INDEX (KTI)

ff stanovuje se na základě zadopředního rtg snímku hrudníku
KTI = nejširší rozměr srdce / vnitřní šíře hrudníku
oba rozměry je třeba zadat ve stejných jednotkách
INTERPRETACE
> 0,5 → kardiomegalie
Zdroj: SOVOVÁ, Eliška. Kardiologie pro obor ošetřovatelství. 2., rozšířené a doplněné vydání. Praha:
Grada Publishing, 2014, s. 60.
LYMFEDÉM – stadia
ff vysokoproteinový otok způsobený zmenšenou transportní a proteolytickou
kapacitou lymfatického systému v postižené oblasti. Důsledkem je hromadění
proteinů a tekutiny v intersticiu s následnými chronickými zánětlivými
reakcemi a fibrotizací
STADIUM KLINICKÝ NÁLEZ

0 – latentní – tíha a napětí bez viditelného otoku
– diagnostika pouze lymfoscintigrafická
I – reverzibilní – otok po zátěži, který při delší elevaci mizí
II – ireverzibilní – otok fixovaný, nemizí ani při elevaci
III – elefantiáza – fibrotizace podkoží, monstrózní otoky, omezená hybnost
Zdroj: FÖLDI, Michael. Lymfologie. Překlad 2. vydání. Praha: Grada Publishing, 2014, s. 207.
MITRÁLNÍ REGURGITACE – klasifikace

ff v průběhu systoly levé komory (LK) dochází k regurgitaci určitého objemu
krve do levé síně (tzv. regurgitační frakce), čímž se snižuje systolický výdej LK.
K jeho udržení musí LK dilatovat (excentrická hypertrofie), následné přetížení
vede k poklesu systolické funkce
STUPEŇ REGURGITAČNÍ OBJEM [ml] REGURGITAČNÍ ÚSTÍ [mm²]

1 < 30 < 20
2 30–39 20–29
3 40–49 30–39
4 ≥ 50–60 ≥ 40
Zdroj: BÖHMEKE, Thomas. Echokardiografie. Překlad 4. vydání. Praha: Grada Publishing, 2009,
s. 107.
MITRÁLNÍ STENÓZA – klasifikace

ff je zúžení mitrálního ústí (normálně 4–6 cm²); téměř výhradně bývá
porevmatická a vede k postkapilární plicní hypertenzi
MVA tlak v LS transMi střední gradient

[cm²] [mm Hg] [mm Hg]
lehká 1,5–2 < 15 < 5
střední 1–1,5 < 22 < 12
těžká < 1 > 22 > 12
MVA – plocha ústí mitrální chlopně, LS – levá síň
NYHA – funkční klasifikace srdečního selhání

ff New York Heart Association (NYHA)
ff hodnocení srdečního selhání na základě míry funkčního postižení
TŘÍDA DEFINICE ČINNOST

I Bez omezení tělesné aktivity. Nemocní zvládnou běžnou
Běžná námaha nezpůsobuje pocit tělesnou aktivitu včetně rychlé
vyčerpání, dušnost, palpitace nebo chůze nebo běhu rychlostí
anginu pectoris. 8 km/h.
II Menší omezení tělesné aktivity. Běžná Nemocní zvládnou lehkou
námaha vede k vyčerpání, dušnosti, tělesnou aktivitu, ale běžná
palpitacím nebo angině pectoris. aktivita již vyvolá obtíže.
III Značné omezení tělesné aktivity. Nemocní mají obtíže při
Již nevelká námaha vede k vyčerpání, základních činnostech, jako je
dušnosti, palpitacím nebo angině oblékání, mytí atd.
pectoris.
IV Obtíže se objevují při jakékoli tělesné Nemocní mají klidové obtíže.
aktivitě, nemocného invalidizují.
Dušnost, palpitace nebo angina
pectoris se objevují i v klidu.
2007, s. 431.
PERFUZNÍ TLAK
ff perfusion pressure (PP)
ff slouží k posouzení oběhu u šokových stavů, jeho pokles vede k ischemii
orgánů a jejich poškození
PP = MAP – CVP
MAP – střední arteriální tlak, CVP – centrální žilní tlak

Zdroj: GWOZDZIEWICZ, Marek. Arteriální revaskularizace myokardu. Praha: Grada Publishing,
2007, s. 71.
PLICNÍ CÉVNÍ REZISTENCE (PVR)

ff pulmonary vascular resistance (PVR)
ff odpor působící proti toku krve v plicnici
ff zvýšená hodnota bývá u prekapilární a smíšené plicní hypertenze
ff norma 0,5–1,5 Woodových jednotek
PVR[wood] = (MPAP – PAWP) / CO[l/min]
MPAP – střední tlak v plicnici, PAWP – tlak v zaklínění, CO – srdeční výdej

Pozn.: resp. výsledek ze vzorce × 80 = dyn · s · cm−5
Zdroj: MARINI, John. Critical care medicine: the essentials. Lippincott Williams & Wilkins, 2012, s. 37.
PLICNÍ EMBOLIE (PE)
KLINICKÁ PRAVDĚPODOBNOST (WELLS)

ff PE je onemocnění charakterizované obstrukcí plicnice nebo některé z jejích
větví. Nejčastější etiologie je tromboembolická, méně často se jedná
o embolii tukovou, embolii plodovou vodou nebo nádorovými hmotami
PŘÍZNAKY BODY
anamnéza PE nebo hluboké žilní trombózy +1,5
recentní operace nebo imobilizace +1,5
nádorové onemocnění +1
hemoptýza +1
tachykardie > 100/min +1,5
známky hluboké žilní trombózy (HŽT) +3
málo pravděpodobná jiná diagnóza než PE +3
INTERPRETACE
nízká klinická pravděpodobnost (NKP) 0–2 b
střední klinická pravděpodobnost (SKP) 3–6 b
vysoká klinická pravděpodobnost (VKP) 7 a více b
KLINICKÝ DOPAD
D-dimery + → angio CT
NKP a SKP → D-dimery − → PE nepravděpodobná
VKP → angio CT
Zdroj: STEFFEN, Hans. Diferenciální diagnostika ve vnitřním lékařství. Překlad 5. vydání. Praha:
Grada Publishing, 2010, s. 176–177.
PROGNOSTICKÁ STRATIFIKACE NEMOCNÝCH – PESI
PARAMETR BODY
věk věk v letech
mužské pohlaví + 10 bodů
nádorové onemocnění + 30 bodů
chronické srdeční selhání + 10 bodů
chronické plicní onemocnění + 10 bodů
TF ≥ 110/min + 20 bodů
PARAMETR BODY
TK sys < 100 mm Hg + 30 bodů
DF > 30/min + 20 bodů
tělesná teplota < 36 °C + 20 bodů
alterace vědomí + 60 bodů
arteriální saturace Hb < 90% + 20 bodů
INTERPRETACE
30DENNÍ MORTALITA
I. ≤ 65 bodů velmi nízké riziko 0–1,6%
II. 66–85 bodů nízké riziko 1,7–3,5%
III. 86–105 bodů střední riziko 3,2–7,1%
IV. 106–125 bodů vysoké riziko 4–11,4%
V. > 125 bodů velmi vysoké riziko 10–24,5%
Zdroj: ESC guidelines on the diagnosis and managment of acute pulmonary embolism, 2014.
STRATIFIKACE NEMOCNÝCH
ff stratifikace podle rizika časného úmrtí
ff nahradila dříve užívané dělení na masivní, submasivní atd., které
nevypovídalo o klinické závažnosti stavu
STRATIFIKACE KLINICKÉ ZNÁMKY

high risk hypotenze, šok TK sys < 90 mm Hg
riziko časného úmrtí > 15–20% pokles TK sys o > 40 mm Hg
non-high risk
– střední riziko dysfunkce PK (ECHO, CT, EKG, BNP, ↑náplň žil)
myokardiální léze (↑kardioenzymy)
– nízké riziko bez dysfunkce PK, bez myokardiální léze
TK sys – systolický krevní tlak, PK – pravá komora, BNP – brain natriuretic peptide
PLICNÍ HYPERTENZE
KLASIFIKACE PODLE HODNOTY TLAKU V PLICNICI

ff plicní hypertenze je syndrom charakterizovaný vysokým krevním tlakem
v plicním oběhu
ff za plicní hypertenzi se považuje zvýšení středního tlaku v plicnici (MAP)
nad 25 mm Hg

MAP v plicnici TKsys v plicnici

lehká 26–35 36–45
středně těžká 36–45 46–60
těžká > 45 > 60
MAP – střední arteriální tlak, TK sys – systolický krevní tlak
KLASIFIKACE PODLE ETIOLOGIE
TYP HYPERTENZE PAMP PCWP TRANSPULMONÁLNÍ

TLAKOVÝ GRADIENT
prekapilární ≥ 25 mm Hg < 15 mm Hg > 10 mm Hg
postkapilární ≥ 25 mm Hg ≥ 15 mm Hg < 10 mm Hg
hyperkinetická ≥ 25 mm Hg < 15 mm Hg < 10 mm Hg
PAMP – střední tlak v plicnici, PCWP – tlak v zaklínění
Zdroj: KLENER, Pavel. Vnitřní lékařství. Praha, Galén, 2012, s. 314.
QTc – KORIGOVANÝ QT INTERVAL

ff odpovídá depolarizaci a následné repolarizaci myokardu komor
ff QT se fyziologicky mění se srdeční frekvencí (↑ TF → zkrácení QT)
ff při prodloužení QT intervalu hrozí polymorfní komorové tachykardie
ff norma 340–430 ms
Bazettova formule QT-c = QT / √RR
QT– QT interval na EKG, RR – vzdálenost dvou kmitů R

všechny hodnoty jsou v [s]
LÉKY PRODLUŽUJÍCÍ QT (výběr z nejčastěji užívaných léčiv):

adrenalin, amiodaron, amitriptylin, ciprofloxacin, dopamin, efedrin, erytromycin,
flukonazol, fluoxetin, haloperidol, ketokonazol, klaritromycin, kokain, lithium,
metadon, noradrenalin, risperidon, salbutamol, sertralin, SSRI, takrolimus, tamoxifen
DALŠÍ STAVY S PRODLOUŽENÝM QT

hypokalemie, hypokalcemie, hypomagnezemie, hypotermie, hypotyreóza, CMP
Zdroj: HAMPTON, John R. EKG v praxi. Překlad 4. vydání. Z orig. „The ECG in practice“, vydaného
nakl. Churchil Livingstone, přeložila Eliška Potluková. Praha: Grada Publishing, 2007, s. 83.
SCORE
ff Systematic Coronary Risk Evaluation (SCORE)
ff SCORE je skórovací systém ke stanovení rizika úmrtí na kardiovaskulární
onemocnění v nejbližších 10 letech
ženy muži
nekuřačky kuřačky věk nekuřáci kuřáci
180 10 12 14 16 19 19 23 27 31 36 18 22 25 29 34 34 39 45 51 57
160 7 8 10 12 14 14 16 19 22 26 13 15 18 21 25 25 29 34 39 44
140 5 6 7 8 10 10 12 14 16 19
65 9 11 13 15 18 18 21 25 29 33
120 3 4 5 6 7 7 8 10 11 13 6 8 9 11 13 13 15 18 21 24
180 5 6 7 9 10 10 12 15 17 20 11 13 15 18 21 21 25 29 34 39
160 4 4 5 6 7 7 9 10 12 14 8 9 11 13 15 15 18 21 25 29
60
systolický krevní tlak (mm Hg)
140 3 3 4 4 5 5 6 7 9 10 5 6 8 9 11 11 13 15 18 21
120 2 2 2 3 4 4 4 5 6 7 4 4 5 6 8 8 9 11 13 15
180 3 3 4 4 5 5 6 7 9 10 6 8 9 11 13 13 15 18 21 24
160 2 2 3 3 4 4 4 5 6 7 5 5 6 8 9 9 11 13 15 18
140 1 1 2 2 3 3 3 4 4 5
55 3 4 4 5 6 6 8 9 11 12
120 1 1 1 1 2 2 2 3 3 4 2 3 3 4 4 4 5 6 7 9
180 1 2 2 2 3 3 3 4 5 6 4 5 5 6 8 8 9 11 13 15
160 1 1 1 2 2 2 2 3 3 4 3 3 4 5 5 5 6 8 9 11
140 1 1 1 1 1 1 2 2 2 3
50 2 2 3 3 4 4 4 5 6 8
120 0 1 1 1 1 1 1 1 2 2 1 2 2 2 3 3 3 4 4 5
180 0 1 1 1 1 1 1 1 2 2 1 2 2 2 3 3 3 4 5 6
160 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 3 3 4
140 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1
40 1 1 1 1 1 1 2 2 2 3
120 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 1 1 1 1 1 1 1 2 2
4 5 6 7 8 4 5 6 7 8 4 5 6 7 8 4 5 6 7 8
celkový cholesterol (mmol/l) ≥ 15%
10–14%
Desetileté riziko fatálního kardiovaskulárního 5–9%
onemocnění v ČR podle pohlaví, věku, 3–4%
systolického TK, celkového cholesterolu
a kuřáckých návyků 2%
1%
< 1%
SRDEČNÍ SELHÁNÍ – městnavé (Framinghamská kritéria)

ff městnavé srdeční selhání je stav, kdy srdce není schopno přečerpávat krev
v souladu s metabolickými potřebami organismu
ff k diagnóze je potřeba splnit 2 hlavní nebo 1 hlavní a 2 vedlejší kritéria
HLAVNÍ KRITÉRIA
kardiomegalie dle rtg
srdeční cval (slyšitelná 3. ozva)
plicní edém
paroxyzmální noční dušnost
chrůpky při poslechu plic
centrální žilní tlak (CVP) > 16 cm H₂O
zvýšená náplň krčních žil
hepatojugulární reflux
ztráta hmotnosti minimálně 4,5 kg za prvních 5 dnů léčby
VEDLEJŠÍ KRITÉRIA
tachykardie > 120/min
noční kašel
dušnost při běžné námaze
fluidotorax
pokles vitální kapacity o 1/3 maxima
hepatomegalie
perimaleolární otoky
Zdroj: BYDŽOVSKÝ, Jan. Tabulky pro medicínu prvního kontaktu. Praha/Kroměříž: Triton, 2010.
SRDEČNÍ SELHÁNÍ PŘI AKUTNÍM IM (Killip)

ff slouží ke stratifikaci rizika u pacientů s akutním infarktem myokardu
TŘÍDA KLINICKÝ NÁLEZ MORTALITA

I. žádné známky srdečního selhání při AIM 6%
II. chrůpky nad plicními bázemi 17%
III. kardiální plicní edém 38%
IV. kardiogenní šok 67%
Zdroj: MALÝ, Martin. Arteriální a žilní trombóza v klinické praxi. Praha: Grada Publishing, 2004,
s. 117.
SRDEČNÍ VÝDEJ (CO) / INDEX (CI)

ff srdeční výdej (cardiac output) je množství krve, které přečerpá komora
za minutu (pozn.: pokud není přítomna zkratová vada, tak obě komory přečerpají
stejné množství krve)
ff srdeční index (cardiac index) je srdeční výdej vztažený k povrchu těla
(pozn.: CI se snižuje při srdeční insuficienci a zvyšuje při hyperkinetické cirkulaci
[anemie, febrilie atd.])
ff norma – srdeční výdej (CO) 5–8 l/min
ff norma – srdeční index (CI) 2,5–4,5 l/min/m²
CO[l/min] = srdeční frekvence × tepový objem[l]
CI[l/min/m²] = CO / povrch těla[m²]
2007, s. 29–32.
STŘEDNÍ ARTERIÁLNÍ TLAK (MAP)

ff mean arterial pressure (MAP)
ff je střední hodnota tlaku během jednoho srdečního cyklu
Pozn.: vzhledem k odlišnému trvání systoly a diastoly nelze počítat jako prostý aritmetický
průměr tlaku systolického a diastolického!
ff důležitý hemodynamický parametr při oběhovém selhání a hypotenzi
ff norma 70–100 mm Hg
MAP = diastolický TK + 1/3 rozdílu mezi syst. a diast. TK

Zdroj: HOMOLKA, Pavel. Monitorování krevního tlaku v klinické praxi a biologické rytmy. Praha:
SYSTÉMOVÁ CÉVNÍ REZISTENCE (SVR)

ff systemic vascular resistance (SVR)
ff ukazatel periferní cévní rezistence a s tím související perfuze tkání
ff norma 10–18 Woodových jednotek
SVR[wood] = (MAP v Ao[mm Hg] – CVP[mm Hg]) / CO[l/min]
MAP – střední tlak v aortě, CVP – centrální žilní tlak, CO – minutový srdeční výdej
Pozn.: resp. výsledek ze vzorce × 80 = dyn · s · cm−5
INTERPRETACE
> 25 jednotek → periferní vazokonstrikce → porucha perfuze
Zdroj: WAGNER, Robert. Kardioanestezie a perioperační péče v kardiochirurgii. Praha: Grada Pub
lishing, 2009, s. 68.
TEPENNÝ UZÁVĚR AKUTNÍ – příznaky „6P“ (Pratt)

ff náhle vzniklý cévní uzávěr vedoucí k ireverzibilním změnám distálně od místa
uzávěru
Pain (bolest)
Pulselessness (absence pulzu)
Paleness (bledost)
Paresthesia (porucha čití)
Paralysis (neschopnost pohybu)
Prostraction (šok)
Zdroj: MALÝ, Martin. Arteriální a žilní trombóza v klinické praxi. Praha: Grada Publishing, 2004,
s. 125.
TLAK KRVE – odhad podle palpace pulzu

ff na základě palpačně přítomných pulzací nad uvedenými arteriemi lze
orientačně posoudit hodnotu systolického krevního tlaku
MÍSTO PALPACE PULZACE MINIMÁLNÍ TLAK

a. radialis → ANO → 90+ mm Hg (tj. tlak 90 mm Hg nebo vyšší)
a. brachialis → ANO → 80+ mm Hg
a. femoralis → ANO → 70+ mm Hg
a. carotis → ANO → 60+ mm Hg
TROMBOEMBOLICKÁ CHOROBA – rizikové faktory

ff jedná se o multikauzální onemocnění vznikající na základě interakce mezi
genetickými faktory a vlivy prostředí
ff hlavní rizikové procesy pro vznik tromboembolické choroby jsou Virchowem
popsané:
1. poškození endotelu
2. stáza krve
3. hyperkoagulační stav
VROZENÉ (↑rizika vzniku TEN)

leidenská mutace
heterozygot (5–10× vyšší riziko)
homozygot (80–100×)
mutace genu pro protrombin (2–4×)
deficit antitrombinu (8–10×)
typ 1 – snížená hladina AT (25–50×)
typ 2 – hladina normální, defekt vazby na heparin (8–10×)
deficit proteinu C (7–10×)
deficit proteinu S (8–10×)
ZÍSKANÉ
věk (2× od 40 let, každou další dekádu se riziko zdvojnásobí)
maligní onemocnění (4–6,9×)
antifosfolipidový syndrom (2–9×)
polycythaemia vera
paroxyzmální noční hemoglobinurie
heparinem indukovaná trombocytopenie
nefrotický syndrom
SITUAČNÍ
operace (náhrada kolenního a kyčelního kloubu, velké operace)
úraz (fraktura kyčle a dolní končetiny, poranění míchy)
gravidita (5×), šestinedělí (20×)
hormonální antikoncepce (3,5×)
Zdroj: Akutní žilní trombóza 2014 – současný stav prevence, diagnostiky a léčby. Doporučený postup
České angiologické společnosti ČLS JEP.
ŽILNÍ INSUFICIENCE CHRONICKÁ – klinická klasifikace

ff onemocnění žilního systému vznikající nejčastěji jako následek akutní žilní
trombózy, vzácně jako důsledek rozsáhlých varixů s insuficiencí spojek
ff projevuje se otokem, pigmentacemi, trofickými změnami kůže, podkožními
záněty a bércovým vředem
ff klinická klasifikace podle CEAP (Consensus statement 1995)
STADIUM KLINICKÉ PROJEVY

C0 bez viditelných nebo palpovatelných známek žilní choroby
C1 teleangiektázie, retikulární varixy, corona phlebectatica
C2 varixy subkutánní, kalibru většího než 3 mm
C3 edém bez vyjádřených kožních změn
C4 kožní změny v rámci obrazu chronické žilní insuficience
C5 kožní změny se zhojeným vředem
C6 kožní změny s aktivní ulcerací
Zdroj: HERMAN, Jiří. Žilní onemocnění v klinické praxi. Praha: Grada Publishing, 2011, s. 183–184.
Addisonova choroba ............................................................................ 51
Diagnostika ...................................................................................... 51
Klinická symptomatika ................................................................. 52
Autoimunitní polyglandulární syndromy .................................... 53
Cirkadiánní změny vybraných analytů .......................................... 53
Cushingův syndrom ............................................................................. 54
Diagnostika ..................................................................................... 54
Diabetes mellitus ..................................................................................... 55
Diagnostika ...................................................................................... 55
3 DIABETOLOGIE A ENDOKRINOLOGIE
Cíle léčby ............................................................................................ 55

Metabolická kompenzace ............................................................ 56
Terapie ................................................................................................ 57
Diabetes mellitus gestační ................................................................... 57
Diagnostika ...................................................................................... 57
Cíle léčby ............................................................................................ 58
Diabetes mellitus MODY ....................................................................... 58
Diabetická nefropatie .......................................................................... 58
Diabetická noha – Wagnerova klasifikace .................................... 59
Difuzní endokrinní systém (APUD) ................................................. 59
Endokrinní oftalmopatie ................................................................... 60
HOMA skóre ............................................................................................. 61
Hyperparatyreóza ................................................................................. 61
Hypotalamo-hypofyzární osa ........................................................... 62
Přehled hormonálního řízení ...................................................... 62
Výpadky funkce hypofýzy ............................................................ 62
Inzulinová pumpa – základní nastavení ....................................... 62
Mnohočetná endokrinní neoplazie (MEN) ................................... 63
Metabolický (kardiometabolický) syndrom ............................... 64
Metabolický vliv hormonů ................................................................ 64
Obvod pasu .............................................................................................. 65
Stanovení metabolického rizika ................................................. 65
WHR – poměr obvodu pasu a boků ........................................... 65
SIADH / CSWS / diabetes insipidus .................................................... 65
Tyreopatie ................................................................................................ 66
Přehled laboratorních vyšetření ................................................ 66
Interpretace výsledků .................................................................... 67
Klinická symptomatika základních poruch ........................... 68
DIABETOLOGIE A ENDOKRINOLOGIE 51
EPIFÝZA 8 × 6 mm
hmotnost: cca 12 mg
HYPOFÝZA 10 × 13 × 6 mm
hmotnost: 0,5–0,7 g
HYPOTALAMUS 3–4 mm
hmotnost: cca 4 g
NADLEDVINY ↔ max. délka celé žlázy: do 5 cm
hmotnost: 5–10 g
OVARIA 2,5 × 1–3 × 1–1,5 cm
hmotnost: 6–10 g
PŘÍŠTÍTNÁ TĚLÍSKA 4–8 × 3 × 0,5–2 mm
hmotnost: cca 100 mg
ŠTÍTNÁ ŽLÁZA objem: ♀ do 18 ml, ♂ do 22 ml
hmotnost: 20–60 g
VARLATA 4–5 × 3–3,5 × 2,5 cm
hmotnost: 18–25 g
ADDISONOVA CHOROBA
ff Addisonova choroba je periferní formou hypokortikalismu
ff nejčastější příčinou (80 % případů) je autoimunitní postižení nadledvin
DIAGNOSTIKA
KONCENTRACE KORTIZOLU V SÉRU
BAZÁLNÍ SEKRECE
• stanovujeme ráno nalačno (při léčbě kortikoidy až 24 h po jejich vysazení)
• ranní kortizol v séru < 150 nmol/l → HYPOKORTIKALISMUS
> 450 nmol/l → normální nález
150–450 nmol/l → DYNAMICKÉ TESTY
DYNAMICKÉ TESTY
• INZULINOVÝ TOLERANČNÍ TEST (ITT)
–– stimulem k sekreci kortizolu je glykemie pod 2,2 mmol/l, vyvolaná i.v.
aplikací inzulinu
–– normální je vzestup kortizolemie nad 500 nmol/l
KI: ischemická choroba srdeční (ICHS), epilepsie, diabetes mellitus (DM)
• SYNACTHENOVÝ TEST (CORTROSYNOVÝ, KRÁTKÝ ACTH)
–– indikován při kontraindikaci ITT
–– spolehlivě vylučuje periferní hypokortikalismus
–– tetrakosaktid podáváme i.v. a normální je vzestup kortizolemie nad
550 nmol/l
–– hodnoty nižší než 550 nmol/l → HYPOKORTIKALISMUS
KONCENTRACE ACTH V SÉRU

• koncentraci ACTH stanovujeme ráno nalačno
• zvýšená hodnota při prokázaném hypokortikalismu svědčí pro primární
(periferní) etiologii
• normální nebo snížené hodnoty svědčí pro etiologii sekundární
(centrální)
KLINICKÁ SYMPTOMATIKA
NEDOSTATEK MINERALOKORTIKOIDŮ PROJEVY

hyponatremie, hypochloremie únava, svalová slabost, nevolnost,
zvracení
extracelulární dehydratace tachykardie, hypotenze (87 %),
malé srdce, ortostatický kolaps
intracelulární dehydratace bolesti hlavy, apatie, zmatenost,
poruchy vidění
hyperkalemie svalové křeče, parézy, arytmie,
hyperkalemické změny na EKG
acidóza hyperventilace, poruchy vědomí, kóma
NEDOSTATEK GLUKOKORTIKOIDŮ PROJEVY

vliv na metabolismus cukrů hypoglykemie (50 %), hlad, cerebrální
dysfunkce, změny EEG, strach, pocení,
nauzea (90 %), tachykardie
vliv na metabolismus proteinů a tuků ztráta hmotnosti (97 %), astenie,
hypocholesterolemie, ketoacidóza
vliv na krvetvorný systém normocytární anemie, leukopenie,
eozinofilie, lymfocytóza
↓ žaludeční sekrece HCl a pepsinogenu subacidita až anacidita (50 %)
vliv na CNS endokrinní psychosyndrom
vliv na metabolismus vody opsiurie
↑ výdej ACTH pigmentace kůže (98 %) a sliznic (82 %)
NEDOSTATEK ANDROGENŮ PROJEVY

↓ anabolické stimulace astenie, úbytek svaloviny (99 %)
↓ androgenní stimulace impotence, amenorea, ústup
sekundárních pohlavních znaků
(x %) – relativní četnost klinických symptomů při Addisonově nemoci
Zdroj: BLAHOŠ, Jaroslav, ZAMRAZIL, Václav. Endokrinologie – interdisciplinární obor. Praha/Kro-
měříž: Triton, 2006, s. 51–52.
AUTOIMUNITNÍ POLYGLANDULÁRNÍ SYNDROMY (APS)

ff APS představují sdružení primárních funkčních poruch několika endokrinních
žláz u jednoho nemocného
ff většinou jde o hypofunkci daného orgánu (hyperfunkce je méně častá)
APS I. typu (AR) APS II. typu (AD)

začátek v dětství začátek ve věku 20–50 let
chronická mukokutánní kandidóza periferní adrenokortikální
insuficience
autoimunitní hypoparatyreóza autoimunitní tyreoiditida
periferní adrenokortikální Gravesova-Basedowova choroba
insuficience
hypogonadismus diabetes mellitus 1. typu
alopecie hypogonadismus
hypotyreóza myasthenia gravis
malabsorpce vitiligo
chronická aktivní hepatitida alopecie
vitiligo perniciózní anemie
perniciózní anemie celiakální sprue
AR – autozomálně recesivní dědičnost, AD – autozomálně dominantní dědičnost
Zdroj: KLENER, Pavel. Vnitřní lékařství. Praha: Galén, 2012, s. 987–989.
CIRKADIÁNNÍ ZMĚNY VYBRANÝCH ANALYTŮ

ff jedná se o pravidelně se opakující (s periodou cca 24 h) změny fyziologických
funkcí nebo laboratorních parametrů
ff znalost změn hodnot jednotlivých parametrů během dne hraje důležitou roli
při diagnostice i terapii řady onemocnění
ANALYT MAXIMUM [h] MINIMUM [h] AMPLITUDA [%]

ACTH 6–10 0–4 150–200
kortizol 5–8 21–23 180–200
testosteron 2–4 22–24 30–50
TSH 20–22 7–13 5–15
T4 8–12 23–3 10–20
somatotropin 21–23 1–21 10–20
prolaktin 5–7 10–12 80–100
aldosteron 2–4 12–14 60–80
ANALYT MAXIMUM [h] MINIMUM [h] AMPLITUDA [%]

renin 0–6 6–12 120–140
adrenalin 9–12 2–5 30–50
noradrenalin 9–12 2–5 8–15
ACTH – adrenokortikotropní hormon, TSH – tyreotropní hormon, T4 – tyroxin
měříž: Triton, 2006, s. 430.
CUSHINGŮV SYNDROM
ff syndrom vyvolaný dlouhodobým působením vysokých hladin kortizolu
v organismu
DIAGNOSTIKA
ff volný kortizol ve 24hodinovém sběru moči > norma (norma je do 250 nmol/l)
ff absence nočního poklesu pod 150 nmol/l (měřeno mezi 23. a 24. hodinou,
kdy jsou hodnoty nejnižší)
ff abnormální hodnoty dexametazonového supresního testu
Postup při provedení testu:
8:00 odběr plazmatického kortizolu ke stanovení ranní hladiny
23:00 podání 1 mg dexametazonu p.o.
8:00 odběr ranní hladiny plazmatického kortizolu po supresi
→ u zdravého pacienta dojde k poklesu kortizolu pod 50 nmol/l
→ při pozitivitě dexametazonového supresního testu jsou nutná
další specializovaná vyšetření k odlišení CTH-depedentní
a ACTH‑independentní formy
centrální obezita ↑ chuť k jídlu, kumulace tuku v oblasti břicha
a obličeje (měsícovitý obličej), ukládání tuku na krku
(buffalo hump)
kůže (↓ tvorba kolagenu) purpurové strie na trupu, atrofie kůže, časté
subkutánní krvácení
kosti osteoporóza
metabolismus glukózy inzulinorezistence až diabetes mellitus
metabolismus bílkovin katabolický efekt, steroidní myopatie (svalová slabost
a atrofie)
krevní tlak sekundární arteriální hypertenze
psychika deprese, poruchy koncentrace a paměti, únava,
emoční labilita

pohlavní systém ↓ libida, androgenní změny u žen (akné, hirsutismus,
poruchy menstruace, neplodnost)
ostatní riziko vzniku žaludečních vředů
DIABETES MELLITUS
ff chronické onemocnění metabolismu sacharidů s absolutním nebo relativním
nedostatkem inzulinu
DIAGNOSTIKA
NÁHODNÁ GLYKEMIE
> 11 mmol/l → diabetes mellitus + symptomy
< 5,6 mmol/l → norma
5,6–10,9 → další dg. (glykemie nalačno)
GLYKEMIE NALAČNO
> 7,0 mmol/l → diabetes mellitus (nutná 2 měření)
5,6–6,9 → prediabetes (IFG – hraniční glukóza nalačno)
další dg. (oGTT)
oGTT za 2 h (ORÁLNÍ GLUKÓZOVÝ TOLERANČNÍ TEST)

> 11 mmol/l → diabetes mellitus
7,9–11 mmol/l → porušená glukózová tolerance (IGT)
Zdroj: Česká diabetologická společnost ČLS JEP. Laboratorní diagnostika a sledování stavu
pacientů, 2012.
CÍLE LÉČBY
UKAZATEL CÍLOVÁ HODNOTA u pacienta s DM 2. typu

HbA1c (glykovaný hemoglobin) < 45 (< 60) mmol/mol
glykemie
v žilní plazmě nalačno < 6 (< 7) mmol/l
v kapilární krvi nalačno 4–6 (< 8) mmol/l
v kapilární krvi postprandiálně 5–7,5 (< 9) mmol/l
UKAZATEL CÍLOVÁ HODNOTA u pacienta s DM 2. typu

Krevní tlak < 130/80 mm Hg
Lipidy
cholesterol celkový < 4,5 mmol/l
LDL cholesterol < 2,5 (1,7) mmol/l
HDL cholesterol ♂ / ♀ > 1 / > 1,2 mmol/l
triglyceridy < 1,7 mmol/l
Body mass index (BMI) 19–25
Obvod pasu ♂ / ♀ < 94 / < 80 cm
hodnoty v závorce platí pro diabetiky s vysokým kardiovaskulárním rizikem
Zdroj: Česká diabetologická společnost ČLS JEP. Doporučený postup péče o pacienty s diabetes
mellitus 2. typu, 2012.
METABOLICKÁ KOMPENZACE
ff základním, klinicky používaným ukazatelem dlouhodobé kompenzace je
glykovaný hemoglobin (HbA1c)
ff vzniká glykací (neenzymatický proces) bílkovinného řetězce hemoglobinu,
která je závislá na plazmatických koncentracích glukózy a délce expozice
ff hodnota HbA1c vypovídá o metabolické kompenzaci v posledních
6–8 týdnech
ff cíle posuzujeme individuálně, zejména s ohledem na věk, komorbidity
a předpokládanou délku života
KOMPENZACE HbA1c
výborná < 45 mmol/mol < 4,5 %
uspokojivá 45–60 mmol/mol 4,5–6 %
neuspokojivá > 60 mmol/mol > 6 %
HbA1c – glykovaný hemoglobin
hodnoty HbA1c jsou uvedeny podle IFCC
ff přepočet hodnot HbA1c podle jednotlivých standardizovaných metod
DCCT[%] = 0,915 × IFCC[%] + 2,15

IFCC[%] = (DCCT[%] – 2,15) × 1,093
IFCC[mmol/mol] = IFCC[%] × 10
ff hladiny HbA1c a odpovídající hodnoty průměrné glykemie
HbA1c [IFCC, mmol/mol] průměrná glykemie [mmol/l]

45 7,00
53 8,61
65 10,10
73 11,70
81 13,30
Zdroje:
KLENER, Pavel. Vnitřní lékařství. Praha: Galén, 2012, s. 879.
PELIKÁNOVÁ, Terezie. Praktická diabetologie. 4. vydání. Praha: Maxdorf, 2010, s. 135–136.
TERAPIE
ff podrobně viz s. 246 (inzulinoterapie), s. 257 (perorální antidiabetika)
DIABETES MELLITUS GESTAČNÍ

ff porucha glukózové homeostázy, která vzniká v průběhu těhotenství a odezní
v průběhu šestinedělí
DIAGNOSTIKA
ff podle diagnostických kritérií z roku 2014
NA ZAČÁTKU GRAVIDITY (vyšetření žilní krve nalačno)

glykemie nalačno > 7 → gestační diabetes mellitus
< 5,1 → norma
5,1–6,9* → gestační diabetes mellitus
* opakovaně při dvou různých náběrech ve dva různé dny
glykemie je uvedena v mmol/l
Ve 24.–28. týdnu GRAVIDITY (OGTT se 75 g glukózy)

glykemie nalačno < 5,1 → norma
po 1 h > 10 → gestační diabetes mellitus
po 2 h > 8,5 → gestační diabetes mellitus
glykemie je uvedena v mmol/l
Pozn.: vyšetření se provádí po 8 h lačnění z žilní krve (nelze z odběru z prstu)
CÍLE LÉČBY
glykemie nalačno < 5,1 mmol/l
glykemie 1 h po jídle < 7,8 mmol/l
Zdroj: Česká diabetologická společnost ČLS JEP. Doporučený postup péče o diabetes mellitus
v těhotenství, 2014.
DIABETES MELLITUS MODY

ff maturity onset diabetes of the young (MODY)
ff heterogenní skupina monogenně dědičné formy diabetu (týká se 2–3 %
diabetiků)
MODY 1 MODY 2 MODY 3 MODY 4

jiný název NR2A1 GLK, TCF1, HNF1 PDX1, IDX1,
hexokináza IV STF1, GSF
frekvence nízká (< 5%) vysoká vysoká velmi nízká
(15–60%) (30–75%)
počátek choroby < 30 let < 20 let < 25 let < 35 let
primární defekt P, J, L P, J P, J, L P, jiné?
stupeň postižení závažné mírné závažné střední
komplikace DM časté zřídkavé časté ano
léčba PAD, inzulin dieta PAD, inzulin PAD, inzulin
P – pankreas, J – játra, L – ledviny
MODY 5 MODY 6
jiný název TCF2 vHNF1 β2-NEUROD
frekvence velmi nízká velmi nízká
počátek choroby < 25 let < 40 let
primární defekt P, L, jiné? P, S, M
stupeň postižení těžší středně těžké
komplikace DM ano neznámé
léčba inzulin PAD, inzulin
P – pankreas, J – játra, L – ledviny, S – střevo, M – mozek
Zdroj: PELIKÁNOVÁ, Terezie. Praktická diabetologie. 4. vydání. Praha: Maxdorf, 2010, s. 117–118.
DIABETICKÁ NEFROPATIE
ff chronické progredující onemocnění ledvin (mikroangiopatická komplikace DM)
charakterizované proteinurií, hypertenzí a postupným poklesem renálních
funkcí
ff patří k nejčastějším příčinám chronického selhání ledvin
STUPEŇ KLINICKÝ NÁLEZ

1 latentní – preklinické stadium
–– klinicky asymptomatické, ↑ průtok, ↑ filtrace, ledviny zvětšeny
2 incipientní
–– mikroalbuminurie 20–200 µg/min = 30–300 mg/24 h =
= 2,5–25 g/mol kreatininu
–– změny bazálních membrán, expanze mezangia,
zánik některých glomerulů
3 manifestní
–– albuminurie > 200 µg/min, > 300 mg/24 h = > 25 g/mol kreatininu
–– plně vyvinutý nefrotický syndrom s hypertenzí,
vývoj renální insuficience
4 chronická renální insuficience
5 chronické selhání ledvin
–– nutnost dialyzační náhrady funkce
Zdroj: Česká diabetologická společnost ČLS JEP. Doporučené postupy při diabetickém one-
mocnění ledvin, 2012.
DIABETICKÁ NOHA – Wagnerova klasifikace

ff postižení lokalizované distálně od kotníku, projevující se ulceracemi
a deformitami
ff patogeneze postižení je multifaktoriální (angiopatie + neuropatie +
artropatie)

0 noha s vysokým rizikem ulcerací
1 povrchové postižení pokožky (epidermis)
2 hlubší ulcerace bez zánětu, penetrující do subkutánní tkáně
3 hluboká ulcerace + flegmóna, absces, osteomyelitida, zasahuje
pod plantární fascii
4 lokalizovaná gangréna
5 gangréna celé nohy
Zdroj: Česká diabetologická společnost ČLS JEP. Doporučený postup péče o pacienty se syn-
dromem diabetické nohy, 2012.
DIFUZNÍ ENDOKRINNÍ SYSTÉM (APUD)

ff systém tvořený buňkami pocházejícími z neurální lišty, které se nacházejí
v epitelové vrstvě orgánů
ff v cytoplazmě obsahují typická sekreční granula (biogenní aminy, které se tvoří
z prekurzorů – amine precursor uptake and decarboxylation system – APUD)
TYP BUNĚK LOKALIZACE HORMONÁLNÍ SEKRECE

A (α) pankreas, žaludek glukagon
B (β) pankreas inzulin, amylin
D pankreas, žaludek, střevo, CNS somatostatin
E, ELL výjimečně GIT serotonin, histamin
G žaludek gastrin
I tenké střevo cholecystokinin
IG tenké střevo gastrin
K tenké střevo GIP
L střevo GLP 1,2
Mo tenké střevo motilin
N ileum neurotenzin
PP pankreas, pylorus pankreatický polypeptid
S tenké střevo sekretin
GIP – gaster inhibitory peptide, GLP – glucagon-like peptide
ENDOKRINNÍ OFTALMOPATIE
ff onemocnění asociované s autoimunitním postižením štítné žlázy
(Gravesova‑Basedowova tyreoiditida)
ff klasické třídění do 6 stupňů podle závažnosti:
1. neinfiltrativní víčkové příznaky (retrakce víček, rozšíření oční štěrbiny,
Graefeho příznak)
2. edém víček, suchá konjunktivitida s pocitem písku v očích, zvýšené slzení
3. protruze bulbů, exoftalmus, lagoftalmus (většinou je postižení
oboustranné, ale může být i asymetrické)
4. postižení okohybných svalů s omezením pohyblivosti; dvojité vidění,
nejprve při pohledu nahoru, později i do stran
5. postižení rohovky s erozemi, které mohou vést k perforaci rohovky
a následné infekci očního bulbu s oslepnutím
6. komprese zrakového nervu s omezením zorného pole až oslepnutí
HOMA skóre
ff HOmeostatic Model Assessment (HOMA)
ff slouží ke kalkulaci inzulinové rezistence a funkce β-buněk
HOMA-IR = (S-glu[mmol/l] × inz[mU/l]) / 22,5
HOMA-β[%] = (20 × inz[mU/l]) / (S-glu[mmol/l] – 3,5)
HOMA-IR – inzulinová rezistence, HOMA-β – funkce β-buněk,

S-glu – sérová koncentrace glukózy, inz – inzulinemie;
hodnoty glykemie a inzulinu jsou měřeny nalačno
INTERPRETACE
< 3 normální inzulinová citlivost
HOMA-IR 3–5 středně těžká inzulinová rezistence
> 5 těžká inzulinová rezistence
Zdroj: MARINOV, Zlatko. Praktická dětská obezitologie. Praha: Grada Publishing, 2012, s. 42.
HYPERPARATYREÓZA
ff onemocnění způsobené vysokými hladinami parathormonu (PTH) v krvi,
s dopadem na fosfokalciový metabolismus
primární – nejčastěji při adenomu produkujícím PTH
sekundární – v důsledku dlouhodobé stimulace příštítných tělísek hypokalcemií
terciární – při dlouhodobé stimulaci vznikne autonomní adenom
PRIMÁRNÍ SEKUNDÁRNÍ TERCIÁRNÍ

parathormon ↑ ↑ ↑
S-Ca ↑ ↓/N ↑/N
S-P ↓ ↑/N ↓/N
odpady Ca močí / 24 h ↑ ↓/N ↑/N
odpady P močí / 24 h ↑ ↓/N ↑
kalcitriol ↑ ↓ ↓/N
markery osteosyntézy ↑ ↑ ↑
markery osteoresorpce ↑ ↑ ↑
S-Ca – sérová koncentrace kalcia, S-P – sérová koncentrace fosfátu
HYPOTALAMO-HYPOFYZÁRNÍ OSA
PŘEHLED HORMONÁLNÍHO ŘÍZENÍ
HYPOTALAMUS
GnRH CRH TRH PRH GHRH ADH OXYTOCIN
↓ ↓ ↓ ↓ ↓ ↓ ↓
ADENOHYPOFÝZA NEUROHYPOFÝZA
FSH/LH ACTH TSH PROL GH ↓ ↓
↓ ↓ ↓ ↓ ↓ ↓ ↓
CÍLOVÉ ORGÁNY
KŮRA NADLEDVIN
ŠTÍTNÁ ŽLÁZA
PRSNÍ ŽLÁZA
PRSNÍ ŽLÁZA
GONÁDY
LEDVINY
JÁTRA
GnRH – gonadotropin-releasing hormon, CRH – corticotropin-releasing hormon, TRH – thyreo-

tropin-releasing hormon, PRH – prolactin-releasing hormon, GHRH – growth hormon-releasing
hormon, ADH – antidiuretický hormon, FSH – folikuly stimulující hormon, LH – luteinizační hormon,
ACTH – adrenokortikotropní hormon, TSH – tyreotropní hormon, PROL – prolaktin, GH – růstový
hormon
VÝPADKY FUNKCE HYPOFÝZY

ff při EXPANZIVNÍM procesu v oblasti tureckého sedla dochází k výpadku funkcí
v pořadí:
somatotropní → gonadotropní → tyreotropní → kortikotropní
ff při LYMFOCYTÁRNÍ HYPOFYZITIDĚ vypadávají funkce v pořadí:
kortikotropní → tyreotropní → somatotropní, gonadotropní
INZULINOVÁ PUMPA – základní nastavení

ff Continuous Subcutaneous Insulin Infusion (CSII)
ff při terapii inzulinovou pumpou (CSII) je pacientovi aplikován jen „rychlý“
inzulin, a to kontinuálně – „bazál“ (odpovídá fyziologické bazální sekreci),
který pacient k jídlu doplňuje o bolusy
ff množství a velikost bolusů závisí na množství přijímaných sacharidů
ff dlouhodobé inzuliny se neaplikují – jejich funkci plní kontinuálně aplikovaný

rychlý inzulin
ff orientační výpočet při přechodu z IIT:
celkový počet jednotek [j/24 h] = („rychlý“ inzulin + „dlouhý“ inzulin)
bazál[j/24 h] = 2/3 × (celkový počet jednotek – 10 %)
X (základní dávka) = bazál/40
Denní dávka inzulinu je proti dávce v noci přibližně dvojnásobná.

Rychlost aplikace inzulinu nastavíme v menu inzulinové pumpy následovně:
• od 6 h ráno do 22 h večer je rychlost za hodinu 2 × X
• od 22 h večer do 6 h ráno je rychlost za hodinu 1 × X
MNOHOČETNÁ ENDOKRINNÍ NEOPLAZIE (MEN)

ff mnohočetné nádory, které postupně postihují více endokrinních orgánů
ff jedná se o autozomálně dominantní syndromy způsobené genovou mutací
MEN I (Wermerův syndrom) ČETNOST

primární hyperparatyreóza (adenom nebo hyperplazie) 80%
nádory ostrůvků pankreatu (gastrinom, inzulinom a další) 75%
adenomy hypofýzy (afunkční, produkující STH, ACTH, PRL) 65%
jiné: bronchogenní karcinoid, bronchogenní adenom, lipom, adenom kůry nadledvin
MEN IIA (Sippleův syndrom) ČETNOST

medulární karcinom štítné žlázy 100%
feochromocytom 50%
primární hyperparatyreóza 10–35%
MEN IIB ČETNOST

medulární karcinom štítné žlázy 100%
mnohočetné slizniční neurinomy a střevní ganglioneuromatóza 98%
marfanoidní habitus 65%
feochromocytom 50%
METABOLICKÝ (KARDIOMETABOLICKÝ) SYNDROM

ff metabolický (kardiometabolický) syndrom je soubor rizikových faktorů,
které se často vyskytují společně a vznikají pravděpodobně na podkladě
inzulinové rezistence
ff hlavní přínos je v detekci osob (primární prevenci), které ještě nemají
manifestní DM ani kardiovaskulární onemocnění způsobené aterosklerózou
ff musí být přítomny alespoň 3 z uvedených 5 rizikových faktorů
abdominální obezita ♂ > 102 cm (vysoké riziko)

obvod pasu ♀ > 88 cm (vysoké riziko)
♂ < 1,0 mmol/l nebo léčba
HDL-cholesterol
♀ < 1,3 mmol/l nebo léčba
triglyceridy > 1,7 mmol/l nebo léčba
krevní tlak > 130/85 mm Hg nebo léčba
glykemie nalačno > 5,6 mmol/l nebo PGT nebo DM 2. typu
PGT – porušená glukózová tolerance, DM – diabetes mellitus
Zdroj: Český institut metabolického syndromu. Definice metabolického syndromu.
METABOLICKÝ VLIV HORMONŮ
ODPAD DUSÍKU
ODBOURÁVÁNÍ
METABOLICKÉ
ENERGETICKÁ
ODPOVĚDI
RYCHLOST
PROTEINŮ
PROTEINŮ
POTŘEBA
SYNTÉZA
HORMON
štítná žláza dny ↑ – ↑ ↑↑
androgeny dny – ↑ ↓ ↑
růstový hormon hodiny – ↑ ↑ ↑
kortizol hodiny ↑ – ↑ ↑↑
glukagon minuty ↑ – ↑ ↑
inzulin minuty ↓↓ – ↓ –
katecholaminy sekundy (↓) (–) ↑ ↑↑

OBVOD PASU
STANOVENÍ METABOLICKÉHO RIZIKA
ff stanovení metabolického rizika na základě přítomnosti abdominálního typu
obezity
MÍRNÉ VÝRAZNÉ
ženy > 80 cm > 88 cm
muži > 94 cm > 102 cm
Zdroj: SVAČINA, Štěpán. Klinická dietologie. Praha: Grada Publishing, 2008, s. 98.
WHR – poměr obvodu pasu a boků

ff Waist-Hip Ratio (WHR)
ff ukazatel distribuce tuku v těle
WHR = obvod pasu[cm] / obvod boků[cm]
INTERPRETACE
DISTRIBUCE TUKU
SPÍŠE VYROVNANÁ SPÍŠE CENTRÁLNÍ
PERIFERNÍ CENTRÁLNÍ RIZIKOVÁ
MUŽI < 0,85 0,85–0,89 0,90–0,94 > 0,95
ŽENY < 0,75 0,75–0,79 0,80–0,84 > 0,85
Zdroj: KOKAISL, Petr. Základy antropologie. Praha: Nostalgie, 2007, s. 46.
SIADH / CSWS / DIABETES INSIPIDUS

ff syndrome of inappropriate antidiuretic hormone secretion (SIADH)
• syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu je
charakterizován zvýšenou sekrecí ADH (vazopresin), která není závislá
na osmolalitě plazmy
ETIOLOGIE: karcinomy (bronchogenní, pankreatu, prostaty a další),
postižení CNS (encefalitidy, meningitidy), onemocnění plic
(pneumonie, abscesy, tbc)
ff cerebral salt wasting syndrome (CSWS)
• syndrom cerebrálně podmíněné ztráty soli je definován jako rozvoj
excesivní natriurézy s následnou hyponatremickou dehydratací
u pacientů s intrakraniálním onemocněním
• mediátorem je mozkový natriuretický peptid (brain natriuretic peptide, BNP)
ETIOLOGIE: subarachnoidální krvácení (nejčastější příčina), trauma hlavy,
nádory mozku
ff diabetes insipidus (DI)

• onemocnění způsobené nedostatečnou funkcí antidiuretického hormonu
(ADH). Ta je způsobena poruchou jeho tvorby (centrální forma) nebo
receptorovou poruchou v ledvinách (nefrogenní-periferní forma)
ETIOLOGIE: trauma, nádor hypofyzární oblasti, granulomatózní choroby,
infekce, krvácení do CNS, Sheehanův syndrom (nekróza hypofýzy
při poporodní hypotenzi)
SIADH DIABETES CSWS

INSIPIDUS
S-Na [mmol/l] pod 135 nad 145 pod 135
U-Na [mmol/l] nad 25 pod 25 nad 25
S-osm [mmol/kg] pod 280 nad 295 pod 280
FE-H2O norm./↓ ↑ ↑
osm. U-osm > S-osm U-osm < S-osm U-osm > S-osm
efekt. cirk. objem ↑ (hypervolemie) ↓ (hypovolemie)
diuréza norm./snížená ↑ norm./↑
dU-Na [mmol/l] < 100–150 =/< příjem Na > 150
renin, aldosteron norm. norm., ↑ norm., ↑
ADH ↑ ↓ norm., ev. sek. ↑
S-Na – sérová koncentrace natria, U-Na – močová koncentrace natria, S-osm – sérová osmolalita,
FE-H₂O – frakční exkrece vody, dU-Na – denní odpady natria močí, ADH – antidiuretický hormon
2007, s. 311.
TYREOPATIE
PŘEHLED LABORATORNÍCH VYŠETŘENÍ

ff TSH (tyreotropní hormon)
• norma je 0,37–5 mIU/l; v graviditě je cíl 1–2 mIU/l; ve věku 60–75 let
3–4 mIU/l, > 80 let 4–6 mIU/l
• za každých 10 let života od dovršení 30. roku se přičítá k horní hranici
0,3 mIU/l (tj. např. u pacienta v 70 letech 4 × 0,3 = 1,2; 5 + 1,2 = 6,2 mIU/l)
• změny TSH při léčbě lze pozorovat po 4–6 týdnech
• po tyreoidektomii z důvodu tyreotoxikózy zůstává TSH řadu měsíců
suprimovaný, proto se řídíme hladinami fT3 a fT4
ff fT4 (volný tyroxin)
• je vhodným ukazatelem funkce štítné žlázy, protože jeho hodnota není
ovlivňována hladinou plazmatických bílkovin
ff fT3 (volný trijodtyronin)

• na základě izolované změny hodnot fT3 nelze stanovit diagnózu hyper-
ani hypotyreózy
ff TRAK
• stimulující protilátky proti TSH receptoru
• typická pozitivita u Gravesovy-Basedowovy choroby
ff anti-TPO (proti tyreoperoxidáze)
• vyšetřujeme v rámci diferenciální diagnostiky strumy, hypertyreózy atd.
ff anti-TGB (proti tyreoglobulinu)
• mimo autoimunitních onemocnění slouží ke sledování aktivity
u diferencovaného karcinomu
INTERPRETACE VÝSLEDKŮ
↑fT4 NfT4 ↓fT4

centrální subklinická (primární) primární manifestní
↑TSH
hypertyreóza hypotyreóza hypotyreóza
centrální centrální
N TSH EUTYREÓZA
hypertyreóza hypotyreóza
primární manifestní subklinická (primární) centrální
↓TSH
hypertyreóza hypertyreóza hypotyreóza
N TSH – normální TSH, NfT4 – normální fT4
SUBKLINICKÁ HYPOTYREÓZA
ff u osob nad 80 let zlepšuje mírné snížení funkce štítné žlázy prognózu,
proto léčíme až při vzestupu TSH nad 10 mIU/l, a to dávkou 12,5 µg
levotyroxinu/den (dávku zvyšujeme po 4–6 týdnech)
ff jako první krok u subklinické hypotyreózy stanovíme protilátky,
fT4 a TSH zkontrolujeme za 2–3 měsíce a teprve poté léčíme
SUBKLINICKÁ HYPERTYREÓZA
ff u starších pacientů na rozdíl od hypotyreózy přistupujeme k terapii aktivně
ff u mladších pacientů bez klinických obtíží a bez pozitivity protilátek TRAK
spíše vyčkáváme

KLINICKÁ SYMPTOMATIKA ZÁKLADNÍCH PORUCH
TYREOTOXIKÓZA HYPOTYREÓZA
výskyt 0,3–0,5 % populace; 5–10 % populace;
♀ 6 : 1 ♂ ♀6:1♂
etiopatogeneze autoimunitní (TRAK), autoimunitní,
adenom léčebné zákroky
KLINICKÝ OBRAZ
změna hmotnosti pokles obvykle vzestup
tolerance tepla termofobie zimomřivost
psychické změny nervozita, nespavost únava, spavost
oběhové obtíže palpitace, arytmie (ES, FiS) bradykardie
změny GIT pocity hladu, průjmy nadýmání, zácpa
pohybový systém adynamie ztuhlost, bolesti
svalů i kloubů
POMOCNÁ VYŠETŘENÍ
EKG tachykardie, arytmie nízká voltáž, ploché vlny T
lipidy pokles cholesterolu vzestup cholesterolu
glukózová tolerance porušená/DM plochá oGTT
LABORATORNÍ PARAMETRY
TSH snížený zvýšený (nad 10 mIU/l)
fT4 zvýšený (nad 25 pmol/l) snížený
T3, T4 zvýšené snížené i normální
reflex Achillovy šlachy zkrácený prodloužený

Celiakie – klasifikace ............................................................................. 71
Divertikulární nemoc tračníku – klasifikace ................................ 72
Hemoroidy vnitřní – klasifikace ........................................................ 72
Hepatitidy virové – sérologie ............................................................ 73
Hepatitida A ..................................................................................... 73
Hepatitida B ...................................................................................... 73
Hepatitida C ...................................................................................... 74
Hepatitida D ..................................................................................... 75
Hepatitida E ...................................................................................... 75
Hepatitidy autoimunitní ..................................................................... 75
Klasifikace ......................................................................................... 75
Diagnostický skórovací systém ................................................... 76
Childova-Pughova klasifikace jaterní cirhózy ............................. 77
Idiopatické střevní záněty .................................................................. 77
4 GASTROENTEROLOGIE
Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida – srovnání .................. 78

Crohnova nemoc ............................................................................ 78
Ulcerózní kolitida – Mayo skóre aktivity .................................. 79
Ikterus ......................................................................................................... 79
Diferenciální diagnostika ............................................................. 79
Jaterní encefalopatie – klasifikace ................................................. 80
Jícnové varixy ......................................................................................... 80
Klasifikace ........................................................................................ 80
Kolorektální karcinom .......................................................................... 81
Dukesova klasifikace ...................................................................... 81
Screening v ČR .................................................................................. 81
Koncentrace iontů v tekutinách GIT ............................................... 81
Krvácení do GIT ...................................................................................... 82
Forrestova klasifikace .................................................................... 82
Megakolon toxické – diagnostická kritéria .................................. 82
Diagnostická kritéria ..................................................................... 82
Pankreatitida akutní ............................................................................. 83
Ransonova diagnostická kritéria ............................................... 83
Pankreatitida chronická ...................................................................... 83
Cambridgeská klasifikace ............................................................ 84
Portosystémový gradient .................................................................. 84
Refluxní ezofagitida .............................................................................. 85
Savaryho-Millerova klasifikace .................................................. 85
De Ritisův koeficient ............................................................................. 85
Spontánní bakteriální peritonitida – diagnostická kritéria .... 86
Stolice – Bristolská škála ..................................................................... 86
GASTROENTEROLOGIE 71
JÁTRA ↕ kraniokaudálně: < 13–15 cm

hmotnost: ♂ 1400–1800 g, ♀ 1200–1500 g
ŽLUČNÍK ↔ podélný rozměr: < 11 cm
↕ příčný rozměr: < 4 cm
↨ stěna: < 0,4 cm
objem: 30–70 ml
DUCTUS CHOLEDOCHUS průměr: < 0,6 cm (po CHCE < 0,9 cm)
délka: 6–9 cm
PANKREAS hlava 2–3 cm
tělo 1,5–2 cm
ductus Wirsungi Ø 0,3–0,4 cm
JÍCEN délka: 18–25 cm
DUODENUM délka: 20–25 cm
průměr: cca 3 cm
JEJUNUM délka: 250 cm
průměr: cca 3 cm
ILEUM délka: 300 cm
průměr: cca 2,5 cm
COLON průměr: cca 9 cm (cékum), cca 5,7 cm (rektum)
CELIAKIE – klasifikace
ff celiakie (synonyma: celiakální sprue, glutenová enteropatie) je chronické
onemocnění tenkého střeva, charakterizované celoživotní intolerancí lepku
(gluten = směs bílkovin obsažených v obilovinách)
ff autozomálně dominantně (AD) dědičné onemocnění s neúplnou penetrancí
ff jako základní screening stanovujeme protilátky proti transglutamináze
(TTG IgA); jako doplňující pak proti endomysiu (EMA IgA)
FORMA PROTILÁTKY BIOPSIE PŘÍZNAKY

klasická + + +
atypická + + mimostřevní
silentní + + −
latentní + ↑IEL −
potencionální +/− ↑IEL / − −
IEL – intraepiteliální lymfocyty
DIVERTIKULÁRNÍ NEMOC TRAČNÍKU – klasifikace

ff benigní onemocnění charakterizované tvorbou výchlipek stěny trávicí trubice
ff klasifikace tzv. pragmatická (Germer, Hansen, Stock), 2002
STADIUM KLINIKA KOLOSKOPIE CT NÁLEZ

0 DIVERTIKULÓZA (DNT)
bez příznaků klidové divertikly divertikly
vyplněné plynem,
kontrastem
I AKUTNÍ NEKOMPLIKOVANÁ DIVERTIKULITIDA (DIS)
bolest zarudnutí krčků ztluštění stěny
v podbřišku, ztluštění stěny
teplota
II AKUTNÍ KOMPLIKOVANÁ DIVERTIKULITIDA (KDIS)
IIa peridivertikulitida, flegmonózní divertikulitida
místní bolest, stejné jako + zánět
perit. rezistence, u stadia I v perikolickém
horečka tuku
IIb abscedující divertikulitida, krytá perforace, píštěl
horečka, subileus stejné jako + absces
peritonismus u stadia I
III CHRONICKÁ RECIDIVUJÍCÍ DIVERTIKULITIDA
recidivující stenóza střeva, stenóza střeva,
bolesti, zácpa, píštěl, plyn plyn v měchýři
cystitida
IV VOLNÁ PERFORACE
náhlá příhoda kontraindikována volný plyn,
břišní tekutina, abscesy
Zdroj: KAZILOVÁ, Markéta. Divertikulární nemoc tračníku. Praha: Grada Publishing, 2007, s. 149–151.
HEMOROIDY VNITŘNÍ – klasifikace

ff vaskulární onemocnění vycházející z corpus cavernosum recti, s typickým
rozšířením cévních pletení v oblasti konečníku
ff cévní zásobení je z a. rectalis superior, proto je krev jasně červená
ff v poloze vkleče jsou nejvíce patrny u č. 1, 5 a 9

I uzlíky nad linea dentata, zevně nejsou vidět, reverzibilní
II uzlíky prolabují při břišním lisu ven, reponují se spontánně,
počínající fibrotická přestavba
III prolaps při břišním lisu nebo defekaci, zvýšený tonus sfinkteru,
není spontánní repozice, fibróza
IV stejné jako u stupně III + manuální repozice není možná
Zdroj: HORÁK, Ladislav. Praktická proktologie. Praha: Grada Publishing, 2013, s. 67–68.
HEPATITIDY VIROVÉ – sérologie
HEPATITIDA A
ff RNA virus (Picornaviridae)
ff přenos oro-fekální cestou
ff inkubační doba 15–30 dnů
PROTILÁTKY
IgM anti-HAV pozitivita svědčí pro aktivní nákazu, vymizí do 6 měsíců
od proběhlé akutní infekce
Pozn.: typická je mnohonásobná elevace transamináz (ALT až 100× zvýšena)
IgG anti-HAV přítomny trvale (známka prodělané infekce nebo vakcinace)
HEPATITIDA B
ff DNA virus (Hepadnaviridae)
ff přenos krví a sexuální cestou
ff inkubační doba 30–180 dnů (nejčastěji 2–3 měsíce)
ANTIGENY
HBsAg (surface, australský Ag) průkaz je známkou přítomnosti viru
v organismu; objevuje se jako první známka nákazy (i týdny před
ostatními parametry)
HBcAg (core), prokazatelný pouze v období replikace (akutní i chronická)
HBeAg (secretory), jde o část HBcAg, která je vylučována pouze během
replikace; je známkou vysoké infekčnosti
Pozn.: existují mutace, které HBeAg netvoří
PROTILÁTKY
anti-HBs neutralizační – brání vstupu viru do buňky, jsou přítomny
u osob, které prodělaly HBV (pak jsou přítomny i anti-HBe
a anti‑HBc) nebo byly očkovány (pouze anti-HBs)
anti-HBc je nejcitlivější a nejspecifičtější protilátka, je známkou kontaktu
organismu s virem (zůstává po celý život)
anti-Hbe bývá po prodělané infekci (nikoli v době aktivní replikace,
kdy převažuje HBeAg)
anti-HBc IgM
anti-HBc IgG
anti-HBe
anti-HBs
HBeAg
HBsAg
+ + + – akutní fáze
akutní – + – okno
– + + + úzdrava
+ + + – fáze replikace
+ + – + inaktivní nosič
chronická
+ +/– + + – reaktivace
+ – + – + precore mutace
vakcinace – – – – + –
Pozn.:
–– precore mutace – netvoří HBeAg
–– existují varianty infekce, kdy není HBsAg přítomen; zjistíme IgM anti-HBc
–– sérokonverze znamená vymizení daného antigenu a přítomnost protilátky, tj. např. vymizení
HBeAg a přítomnost anti-HBe
HEPATITIDA C
ff RNA virus (Flaviviridae)
ff přenos krví a sexuální cestou
PROTILÁTKY
Anti-HCV jsou přítomny jak u osob infikovaných, tak u osob, které virus
eliminovaly spontánně nebo léčbou. Proto k průkazu aktivní
infekce musíme prokázat hep C RNA (PCR)
HEPATITIDA D
ff RNA virus delta, který není schopný samostatné replikace (vyžaduje
přítomnost enzymatické výbavy HBV)
PROTILÁTKY
anti-delta diagnostika pomocí ELISA
HEPATITIDA E
ff RNA virus (Caliciviridae)
ff přenos oro-fekální cestou
PROTILÁTKY
anti-HEV protilátky IgG a IgM
HEPATITIDY AUTOIMUNITNÍ
ff chronický zánět jater na autoimunitním podkladě s tendencí ke vzniku
jaterní cirhózy
ff dělení autoimunitních hepatitid podle převažujícího typu protilátek
KLASIFIKACE
PROTILÁTKA AIH typ I AIH typ II AIH typ III
ANA antinuclear + ±
ASMA anti-smooth muscle + ±
AAA antiactin +
ANCA antineutrophil cytoplasmic ±
LKM1 liver-kidney microsomal I +
LKM2 liver-kidney microsomal II ±
LKM3 liver-kidney microsomal III ±
AMA antimitochondrial ±
SLA soluble liver +
dsDNA double-stranded DNA ±
věk 10–20 a 45–70 děti dospělí

ženy 78 % 89 % 90 %
elevace gamaglobulinu výrazná mírná malá
reakce na kortikoidy +++ +++ +++
DIAGNOSTICKÝ SKÓROVACÍ SYSTÉM
KATEGORIE FAKTOR SKÓRE

pohlaví ženy +2
ALP/AST poměr > 3 –2
< 1,5 +2
↑globulin (nebo IgG) > 2 +3
1,5–2 +2
1–1,5 +1
< 1 0
ANA, ASMA nebo anti-LKM1 > 1 : 80 +3
1 : 80 +2
1 : 40 +1
< 1 : 40 0
AMA pozitivní –4
virové markery pozitivní –3
negativní +3
hepatotoxické léky ano –4
ne +1
alkohol < 25 g/den +2
> 60 g/den –2
HLA DR3 nebo DR4 +1
imunitní choroba tyreoiditida, kolitida, synovitida +2
jiné jaterní protilátky anti-SLA/LP, antiactin, anti-LC1, pANCA +2
histologie interface hepatitis +3
plazmocyty +1
rozety +1
nic jmenovaného –5
biliární změny –3
jiné nálezy –3
odpověď na léčbu kompletní +2
relaps +3
ALP – alkalická fosfatáza, AST – aspartátaminotransferáza, IgG – imunoglobulin, ANA – anti
nukleární protilátky, ASMA – protilátky proti hladkému svalu, anti-LKM1 – protilátky proti
mikrozomálním antigenům jater a ledvin, AMA – antimitochondriální protilátky, HLA – lidské
leukocytární antigeny, pANCA – antineutrofilní protilátky, anti-SLA/LP – protilátky proti jater-
nímu cytozolu typ 1
INTERPRETACE
před léčbou > 15 b definitivní diagnóza
10–15 b pravděpodobná diagnóza
po léčbě > 17 b definitivní diagnóza
12–17 b pravděpodobná diagnóza
Zdroje:
LUKÁŠ, Karel. Chorobné znaky a příznaky. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 61.
ALVAREZ F., BERG P., BIANCHI F., et al. International autoimmune hepatitis group report: review
of criteria for diagnosis of autoimmune hepatitis. J Hepatol 1999; 31: 929.
CHILDOVA-PUGHOVA KLASIFIKACE JATERNÍ CIRHÓZY

ff jednoduchý a klinicky rutinně používaný skórovací systém k posouzení tíže
jaterního selhání
ff původně navrženo chirurgy k posouzení rizika před operací (portosystémová
spojka) pro krvácení
1b 2b 3b
bilirubin (µg/l) < 34 34–51 > 51
albumin (g/l) > 35 30–34 < 30
INR < 1,6 1,6–2 > 2
ascites ne potlačený léčbou refrakterní
encefalopatie ne / st. I st. II nebo III st. IV
INTERPRETACE
Body Childova-Pughova Přežití 1 rok Přežití 2 roky
klasifikace
5–6 A 100 % 85 %
7–9 B 81 % 57 %
10–15 C 45 % 35 %
Zdroj: LUKÁŠ, Karel. Gastroenterologie a hepatologie. Učebnice. Praha: Grada Publishing, 2007,
s. 285.
IDIOPATICKÉ STŘEVNÍ ZÁNĚTY

ff chronická, zánětlivá, neinfekční onemocnění trávicího traktu, která jsou často
provázena extraintestinálními projevy
CROHNOVA NEMOC A ULCERÓZNÍ KOLITIDA – SROVNÁNÍ
CROHNOVA NEMOC ULCERÓZNÍ KOLITIDA

věk vzniku 20–40 let 20–40 let
lokalizace regionální, celý trávicí trakt, difuzní, rektum vždy
hlavně terminální ileum
rtg břicha segmentární postižení, kontinuální orálním směrem,
ztluštění stěny, stenózy vymizelá haustrace
endoskopie diskontinuální postižení, hemoragická sliznice, difuzní
fokální afty, lineární vředy zánět, pseudopolypy
histologie zánět všech vrstev střeva, zánět sliznice a submukózy,
typ. epiteloidní granulomy, kryptitida, kryptové abscesy
lymfocytární infiltráty
klinický obraz bolesti břicha, úbytek váhy, krvavé průjmy s tenezmy
průjmy (krev zřídka)
komplikace tvorba píštělí, stenóz a abscesů zvýšené riziko karcinomu,
toxické megakolon
CROHNOVA NEMOC
ff chronický granulomatózní recidivující segmentární transmurální zánět trávicí
trubice, postihující celý zažívací trakt (od úst po konečník)
MONTREALSKÁ KLASIFIKACE
A – věk v době diagnózy A1 < 16 let
A2 17–40 let
A3 > 40 let
L – lokalizace L1 terminální ileum
L2 tlusté střevo
L3 ileum a tlusté střevo
L4 izolované postižení horní části GIT
B – chování B1 nestenozující, neperforující
B2 stenozující
B3 perforující
p perianální postižení
* L4 – modifikátor přidávaný k L1–3, pokud je postižení horní části GIT
** p – modifikátor přidávaný k B1–3, pokud je přítomno periananální postižení
Zdroj: WYLLIE, Robert. Pediatric Gastrointestinal and Liver Disease. Elsevier 2011, s. 509.
ULCERÓZNÍ KOLITIDA – MAYO SKÓRE AKTIVITY

ff skóre se vypočte sečtením všech získaných bodů, výsledek je v rozsahu
0–12 bodů
ff můžeme hodnotit neúplné, nebo úplné (tj. včetně endoskopického nálezu)
skóre
0b 1b 2b 3b
frekvence normální o 1–2 více o 3–4 více o > 5 více
stolic
rektální žádné stopy v méně než krev ve většině samotná krev
krvácení 1/2 stolic stolic
endoskopie* normální lehká aktivita středně těžká těžká aktivita
aktivita
všeobecné normální lehká nemoc středně těžká těžká nemoc
posouzení nemoc
*ENDOSKOPIE
0b inaktivní choroba
1b lehká aktivita (erytém, redukce vaskulární kresby, naznačená fragilita,
jemná granulace sliznice)
2b středně těžká aktivita (výrazný erytém, absence vaskulární kresby,
fragilita, eroze, hrubá granulace sliznice)
3b těžká aktivita (spontánní krvácení, ulcerace)
IKTERUS
ff označení pro žluté zbarvení kůže, sklér a sliznic, způsobené zvýšenou
koncentrací žlučového barviva bilirubinu v plazmě
ff pozorovatelný při bilirubinemii > 35 µmol/l
ff erytrocyty → hem → biliverdin → nekonjugovaný bilirubin (vazba na albumin
a transport do jater) → konjugace bilirubinu → žluč → ve střevě vzniká
sterkobilinogen (hnědé zbarvení stolice) → část vstřebána → urobilinogen
→ moč
DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA
HEMOLYTICKÝ HEPATICKÝ CHOLESTATICKÝ

(flavinový) (rubínový) (verdinový)
nepřímý bilirubin ↑ ↔ (↑) ↔
přímý bilirubin ↔ ↑ ↑
bilirubin v moči ↔ ↑ (tmavá) ↑ (tmavá)
urobilinogen v moči ↑ ↑/↓ ↓/↔
HEMOLYTICKÝ HEPATICKÝ CHOLESTATICKÝ

(flavinový) (rubínový) (verdinový)
ALT a AST ↔ ↑↑ ↑
ALP a GMT ↔ ↑ ↑↑
LDH ↑↑ ↑ (↑)
stolice tmavá světlá nebo tmavá světlá
pruritus ne popř. možný ano
ALT – alaninaminotransferáza, AST – aspartátaminotransferáza, ALP – alkalická fosfatáza,
GMT – gamaglutamyltransferáza, LDH – laktátdehydrogenáza
2007, s. 106.
JATERNÍ ENCEFALOPATIE – klasifikace

ff soubor neurologických a psychiatrických projevů poškození mozku při
jaterním selhání

I euforie nebo deprese, mírná zmatenost, bradypsychismus, poruchy
spánku
II stupňování původních obtíží, somnolence, inkontinence
III sopor, zmatenost, neklid, nespolupráce
IV kóma
Zdroj: EHRMANN, Jiří. Alkohol a játra. Praha: Grada Publishing, 2006, s. 98.
JÍCNOVÉ VARIXY
ff varikózní rozšíření žilních pletení ve stěně jícnu při portální hypertenzi
KLASIFIKACE
STUPEŇ CHARAKTERISTIKA
I mírně vyvýšené uzlovité pruhy
II zřetelně vyčnívající, vinuté protruze
III protruze dosahující do poloviny lumen
IV varixy přesahující přes polovinu lumen jícnu
ff další možností je klinicky dělit varixy na malé (do 5 mm) a velké (nad 5 mm)
KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM
ff Česká republika zaujímá 1. místo na světě v incidenci
ff klasifikační systém vytvořil v roce 1932 britský patolog Cuthbert Dukes
DUKESOVA KLASIFIKACE
A nádor je omezen na střevní stěnu

B prorůstání do okolních struktur bez postižení regionálních lymfatických uzlin
C pozitivní lymfatické metastázy
– C1 regionálních uzlin
– C2 vzdálených lymfatických uzlin
D vzdálené metastázy
Zdroj: HOLUBEC, Luboš. Kolorektální karcinom: současné možnosti diagnostiky a léčby. Praha:
SCREENING V ČR
ff v ČR probíhá program preventivních kontrol, zaměřený na časný záchyt
onemocnění (četnost kontrol závisí na věku pacienta):
50–54 let vyšetření stolice na okultní krvácení (TOCS) 1× ročně

od 55 let TOCS každé 2 roky nebo kolonoskopie (při normálním nálezu
na kolonoskopii je další kontrola za 10 let)
KONCENTRACE IONTŮ V TEKUTINÁCH GIT
Na+ K+ Cl– HCO₃–

[mmol/l] [mmol/l] [mmol/l] [mmol/l]
žaludeční šťáva
silně kyselá 20 (10–30) 10 (5–40) 120 (80–150) 0
slabě kyselá 80 (70–140) 15 (5–40) 90 (40–120) 5–25
pankreatická šťáva 140 (115–180) 5 (3–8) 75 (55–95) 80 (60–110)
žluč 148 (130–160) 5 (3–12) 100 (90–120) 35 (30–40)
tenké střevo
proximální část 110 (80–150) 5 (2–8) 105 (60–125) 30 (20–40)
distální část 80 (40–135) 8 (5–30) 45 (20–90) 30 (20–40)
průjmová stolice 120 (20–160) 25 (10–40) 90 (34–120) 45 (30–50)
2007, s. 302.
KRVÁCENÍ DO GIT (nevarikózní)

ff slouží k posouzení závažnosti a rizika recidivy krvácení v GIT
FORRESTOVA KLASIFIKACE
TYP ENDOSKOPICKÝ NÁLEZ RIZIKO LETALITA
RECIDIVY
Forrest Ia stříkající arteriální krvácení 90% 20%
Forrest Ib sáknoucí, pokračující krvácení 55% 10%
ze spodiny vředu
Forrest IIa viditelná zející céva na spodině 70% 15%
vředu
Forrest IIb lnoucí koagulum na spodině vředu 30% 7%
Forrest IIc hematin na spodině, 20% 3%
bez pokračujícího krvácení
Forrest III vřed bez jakýchkoli známek < 5% < 2%
krvácení
Zdroj: ŽÁK, Aleš. Gastroenterologie a hepatologie. Učebnice. Praha: Grada Publishing, 2007, s. 280.
MEGAKOLON TOXICKÉ – diagnostická kritéria

ff závažná, život ohrožující komplikace onemocnění střeva (idiopatické střevní
záněty, klostridiová kolitida, ischemická kolitida)
DG KRITÉRIA
RTG NÁLEZ
• příčný tračník > 6 cm
Nejméně 3 ze 4 následujících podmínek:
• horečka nad 38,6 °C
• tachykardie nad 120/min
• leukocytóza nad 10,5 × 10⁹/l
• anemie
Nejméně jedna ze známek toxicity:
• dehydratace
• mentální změny
• elektrolytové poruchy
• hypotenze
Objektivně:
• břicho vzedmuté a citlivé, zvuky ojedinělé nebo vymizelé
ff bez chirurgické intervence nesmí zůstat déle než 48 h
PANKREATITIDA AKUTNÍ
ff je primárně neinfekční zánětlivé onemocnění slinivky břišní. Postižení žlázy
autodigescí je variabilně spojeno s lokální a následně i systémovou zánětlivou
odpovědí organismu
ff nejčastější etiologie je biliární nebo alkoholická
RANSONOVA DIAGNOSTICKÁ KRITÉRIA
PŘI PŘIJETÍ
věk > 55 let
leukocyty > 16 × 10⁹/l
glykemie > 11,1 mmol/l
LDH > 5,8 µkat/l
AST > 3,5 µkat/l
PO 48 HODINÁCH
pokles Hct > 10 %
S-Ca < 2 mmol/l
base deficit > −4 mmol/l
S-urea > 16 mmol/l
sekvestrovaná tekutina > 6 l
paO₂ < 60 mm Hg
LDH – laktátdehydrogenáza, AST – aspartátaminotransferáza, Hct – hematokrit, S-Ca – sérová
koncentrace kalcia, S-urea – sérová koncentrace urey, paO₂ – parciální tlak kyslíku
INTERPRETACE
skóre > 3 těžká pankreatitida je pravděpodobná
skóre < 3 těžká pankreatitida je nepravděpodobná
SKÓRE MORTALITA
0–2 2%
3–4 15%
5–6 40%
7–8 100%
Zdroj: ŠPIČÁK, Julius. Akutní pankreatitida. Praha: Grada Publishing, 2005, s. 161.
PANKREATITIDA CHRONICKÁ
ff chronické zánětlivé onemocnění slinivky břišní s progredující funkční redukcí
exogenní části pankreatu
CAMBRIDGESKÁ KLASIFIKACE
ZMĚNY ERCP CT a UZ

žádné všechny LSB normální
normální velikost a tvar, homogenní
parenchym
sporné normální MPD jedno z následujících kritérií:
–– < 3 změněné LSB
–– MPD 2–4 mm
–– pankreas 2× > než norma
–– heterogenní parenchym
mírné normální MPD dvě nebo více z kritérií:
–– > 3 změněné LSB
–– MPD 2–4 mm
–– mírné zvětšení pankreatu
–– heterogenní parenchym
středně těžké změny MPD a LSB –– drobné cysty < 10 mm
–– nepravidelný MPD
–– fokální akutní pankreatitida
–– zvýšený enhancement či
echogenita stěny MPD
–– nepravidelné kontury
těžké cokoli z výše uvedeného + jedno z následujících kritérií:
–– cysty > 10 mm
–– intraduktální výpadky náplně, wirsungolitiáza
–– obstrukce či struktura MPD
–– výrazná nepravidelnost MPD
MPD (main pancreatic duct) – hlavní pankreatický vývod, LSB (lateral side branch duct) – po-
stranní větve pankreatického vývodu
Zdroj: HAUSEN, Stephen. Mayo Clinic gastroenterology and hepatology board review. Oxford
University Press, 2011, s. 411–415.
PORTOSYSTÉMOVÝ GRADIENT
ff rozdíl mezi tlakem ve v. portae (měřeno jako tlak v zaklínění katetrizací
jaterních žil) a vv. hepaticae
ff norma < 5 mm Hg (za významné zvýšení považujeme vzestup nad 10 mm Hg)
ff při hodnotách > 12 mm Hg → tvorba jícnových varixů a vzestup rizika
krvácení
ff nepřímou známkou portální hypertenze je pokles rychlosti krevního proudu
ve v. portae pod 16 cm/s
Zdroj: LATA, Jan. Kritické stavy v hepatologii. Praha: Grada Publishing, 2005, s. 73–74.

REFLUXNÍ EZOFAGITIDA
ff onemocnění způsobené patologickým gastroezofageálním refluxem,
u kterého mohou, ale nemusejí být známky ezofagitidy
ff CAVE: refluxní choroba jícnu a refluxní ezofagitida nejsou synonyma!
SAVARYHO-MILLEROVA KLASIFIKACE
STUPEŇ ENDOSKOPICKÝ NÁLEZ

I jedna nebo více nesplývajících slizničních lézí s erytémem,
exsudátem nebo superficiálními erozemi nad epiteliální junkcí
II erozivní a exsudativní slizniční léze splývající, ale nepokrývající
celou cirkumferenci jícnu
III erozivní a exsudativní léze pokrývající celou cirkumferenci
sliznice jícnu
IV komplikované formy refluxní ezofagitidy – vždy s popisem afekce
(vřed, striktura, Barrettův jícen)
Zdroj: LUKÁŠ, Karel. Gastroenterologie a hepatologie. Učebnice. Praha: Grada Publishing, 2007,
s. 85.
DE RITISŮV KOEFICIENT
ff je poměr AST a ALT, který slouží k odlišení jaterního postižení zánětlivého
a nekrotického charakteru
DE RITISŮV KOEFICIENT = AST / ALT
INTERPRETACE
< 1 typický pro akutní zánětlivé postižení (např. virové hepatitidy,
pravostranné srdeční selhání s kongescí)
> 1 nekrotické postižení
> 2 častý u pacientů s alkoholovým jaterním poškozením
Čím je hodnota AST vyšší, tím závažnější je jaterní postižení a tím horší je
prognóza.
McCLATCHEY, Kenneth D. Clinical laboratory medicine. Lippincott Williams & Wilkins, 2002,
s. 288–290.
SPONTÁNNÍ BAKTERIÁLNÍ PERITONITIDA (SBP) – diagnostická kritéria

ff bakteriální infekce ascitu bez zjistitelného, chirurgicky léčitelného zdroje
infekce
ff stanovení provádíme na základě vyšetření punktátu ascitu
> 0,25 × 10⁹/l neutrofilů

→ SBP
nebo > 0,40 × 10⁹/l leukocytů
CAVE: hodnoty platí pouze u ascitu při portální hypertenzi!
Zdroj: EHRMANN, Jiří. Hepatologie. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 191.
STOLICE – Bristolská škála

ff forma stolice závisí na trvání transportu tlustým střevem
ff typ 1 odpovídá nejpomalejšímu transportu (zácpa), typ 7 naopak
nejrychlejšímu (průjem)
typ 1 oddělené, tvrdé hrudky (bobky), obtížná pasáž
typ 2 tvar jitrnice s naznačeným hrudkováním
typ 3 tvar jitrnice s rýhami na povrchu
typ 4 tvar jitrnice, na povrchu vyhlazená, poddajná
typ 5 hladké hrudky, jasně oddělené okraje (snadná pasáž)
typ 6 kypré částečky s členitými okraji, kašovitá stolice
typ 7 vodnatá, bez pevných kousků
Zdroj: GROUP, Edward. Health begins in the colon. Global healing center, 2007, s. 50–52.
Albuminurie ............................................................................................. 89
Arteriovenózní fistule ........................................................................... 89
Glomerulární filtrace – kalkulace ..................................................... 89
Vzorce k odhadu glomerulární filtrace .................................... 90
Hepatorenální syndrom ..................................................................... 90
Diagnostická kritéria .................................................................... 90
Klasifikace ......................................................................................... 91
Hydronefróza – klasifikace ................................................................. 91
Kardiorenální syndrom – klasifikace .............................................. 91
Koncentrační pokus .............................................................................. 92
Polyurie – diferenciálnědiagnostický postup ............................. 92
Proteinurie – dělení podle etiologie .............................................. 93
Renální selhání akutní ......................................................................... 94
Index akutního renálního selhání ............................................. 94
Klasifikace (RIFLE) .......................................................................... 94
Diferenciální diagnostika ............................................................. 95
Renální selhání chronické ................................................................... 95
5 NEFROLOGIE
KDIGO 2013 ....................................................................................... 95

Riziko vývoje CKD podle GF a albuminurie ............................ 96
KDOQI ............................................................................................... 96
Renální tubulární acidóza .................................................................. 96
Tubulopatie .............................................................................................. 97
NEFROLOGIE 89
LEDVINY ↔ podélný rozměr: 10–12 cm

↕ příčný rozměr: 4–6 cm
hmotnost: 120–170 g
MOČOVÝ MĚCHÝŘ objem: ♀ 550 ml, ♂ 750 ml
postmikční reziduum: < 50 ml
↨ šíře stěny: po mikci < 0,8 cm, naplněný < 0,4 cm
ALBUMINURIE
ff selektivní proteinurie, při které nacházíme v moči téměř výhradně albumin
ff časově a organizačně náročnější 24hodinový sběr moči můžeme nahradit
stanovením albuminurie z ranního vzorku moči a výpočtem poměru
albumin/kreatinin
mg/24 h µg/min mg/mmol

kreatininu
norma < 30 < 20 < 3,5
mikroalbuminurie 30–300 20–200 3,5–35
albuminurie > 300 > 200 > 35
Zdroj: TESAŘ, Vladimír. Klinická nefrologie. 2., zcela přepracované a doplněné vydání. Praha:
ARTERIOVENÓZNÍ (AV) FISTULE

ff je chirurgicky vytvořená komunikace mezi tepnou a žílou, která slouží
k zavedení dialyzačních jehel při dialýze
ff při založení se můžeme řídit tzv. pravidlem 6
–– fistuli založíme 6 měsíců před plánovaným započetím HD
–– od založení „zraje“ cca 6 týdnů, než se může začít používat
–– žíla by měla mít alespoň 6 mm v průměru a být max. 6 mm hluboko
ff průměrná životnost AV fistule je 7 let
ff A-V Graft (goretex) lze používat již za 2 týdny, životnost je však kratší
(3–4 roky) a častěji se vyskytují trombotické komplikace
GLOMERULÁRNÍ FILTRACE (GF) – kalkulace

ff GF je chápána jako globální parametr funkce ledvin
ff při GF dochází k ultrafiltraci krevní plazmy v glomerulu. Výsledný glomerulární
filtrát má složení přibližně jako plazma bez bílkovin
Khrystyna Martsin (xrustiamarcin@gmail.com)

ff normální hodnota je cca 2 ml/s/1,73 m²

ff hodnota klesá s věkem, ve věku nad 40 let je pokles cca 0,17 ml/s/1,73 m² za 10 let
VZORCE K ODHADU GLOMERULÁRNÍ FILTRACE

ff CKD-EPI (Chronic Kidney Disease Epidemiology Collaboration)
–– aktuálně doporučovaný vzorec ke kalkulaci GF
–– odstraňuje chybu výpočtu, která vzniká při použití vzorce podle MDRD
u pacientů s GF nad 1 ml/s
ff MDRD (Modification of Diet in Kidney Disease)
–– doposud asi nejčastěji používaný vzorec (nyní nahrazen CKD-EPI)
–– podhodnocuje hodnoty GF u zdravých jedinců a není vhodný při GF vyšší
než 1 ml/s
ff COCKFORT A GAULT
–– nekalkuluje (na rozdíl od dvou předchozích vzorců) glomerulární filtraci,
ale clearance kreatininu, což vede k vyšším vypočteným hodnotám
(tato chyba se zvyšuje s klesající glomerulární filtrací)
HEPATORENÁLNÍ SYNDROM
ff funkční selhání ledvin (morfologicky intaktních, zdravých) u pacientů
s pokročilým jaterním onemocněním a portální hypertenzí
ff diagnostická kritéria podle BAVENO IV
DIAGNOSTICKÁ KRITÉRIA
HLAVNÍ KRITÉRIA
1. Chronické či akutní jaterní onemocnění s alterací jaterních funkcí a portální
hypertenzí
2. Nízká glomerulární filtrace indikovaná sérovým kreatininem > 135 µmol/l
či kreatininovou clearancí < 40 ml/min
3. Nepřítomnost šoku, probíhající bakteriální infekce a předchozí léčby
nefrotoxickými léky. Nepřítomnost nadměrných ztrát tekutin (včetně krvácení
do gastrointestinálního traktu)
4. Nedojde k trvalému zlepšení renálních funkcí po doplnění intravaskulárního
objemu 1,5 l fyziologického roztoku
5. Proteinurie < 500 mg/den. Nejsou ultrazvukové známky organického
onemocnění ledvin a močového traktu
DOPLŇKOVÁ KRITÉRIA
1. Diuréza < 500 ml/den
2. Natrium v moči (U-Na) < 10 mmol/l
3. Osmolalita moči > osmolalita séra
NEFROLOGIE 91
4. Erytrocyturie < 50 v jednom zorném poli při velkém zvětšení

5. Natremie < 130 mmol/l
KLASIFIKACE
TYP KLINICKÝ NÁLEZ
I rychle progredující
Během 2 týdnů zdvojnásobení hodnot sérového kreatininu a současně nad 226 µmol/l
II pomalu progredující
Vzestup kreatininu pozvolný k hodnotám alespoň nad 133 µmol/l
Zdroj: EHRMANN, Jiří. Hepatologie. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 197–200.
HYDRONEFRÓZA – klasifikace
ff nefyziologické rozšíření pánvičky a kalichů ledviny v důsledku městnání moči

I lehce rozšířená pánvička
II rozšířená pánvička a jeden nebo několik kalichů, fornixy kalichů ostré
III dilatovaná pánvička a všechny kalichy, zaoblení kalichů
IV výrazná dilatace pánvičky a kalichů, redukce parenchymu
Zdroj: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Hydronefr%C3%B3za, editováno 7. 8. 2014.
KARDIORENÁLNÍ SYNDROM – klasifikace

ff onemocnění srdce a ledvin s akutním či chronickým postižením funkce
jednoho z orgánů, které zapříčiní akutní či chronické selhání druhého orgánu
TYP
I akutní kardiorenální syndrom
akutní srdeční selhání vedoucí k poklesu renálních funkcí
II chronický kardiorenální syndrom
chronické srdeční selhání vedoucí k poklesu renálních funkcí
III akutní renokardiální syndrom
akutní renální selhání vedoucí k poklesu srdeční funkce
IV chronický renokardiální syndrom
chronické renální selhání vedoucí k poklesu srdeční funkce
V sekundární kardiorenální syndrom
systémové onemocnění vedoucí k poklesu funkce obou orgánů
Zdroj: RONCO C., et al. Cardiorenal syndrome. JACC 2008; 52: 1527–1539.
KONCENTRAČNÍ POKUS
ff slouží k posouzení maximální koncentrační schopnosti ledvin
ff mezi nejčastější indikace patří suspekce na diabetes insipidus centralis,
diferenciální diagnostika polyurických stavů a porušení koncentrační funkce
ledvin
POSTUP
úplné odnětí tekutin (13 h) → odběr vzorku moči (č. 1 – před aplikací) → aplikace
adiuretinu (Minirin 60 µg) → odběry moči celkem 4× vždy à 1 h (vzorky č. 2–5)
ff minimální hodnoty, kterých by mělo být při koncentračním testu
s adiuretinem dosaženo:
věk U-osm
15–20 1037 ± 63 mmol/l
21–30 1020 ± 120 mmol/l
31–40 1029 ± 103 mmol/l
41–50 1026 ± 87 mmol/l
51–60 971 ± 140 mmol/l
61–70 857 ± 72 mmol/l
71–80 858 ± 79 mmol/l
Zdroj: TEPLAN, Vladimír. Praktická nefrologie. Praha: Grada Publishing, 2006, s. 43–44.
POLYURIE – diferenciálnědiagnostický postup

ff symptom charakterizovaný denní diurézou přesahující 2,5 l
1) Nutné rozlišit, o jaký typ polyurie se jedná
POLYURIE PŘI VODNÍ DIURÉZE

ff způsobena ↓ tubulární resorpce vody v distální části nefronu
ff osmolalita moči (U-osm) < osmolalita séra (S-osm)
ff osmolalita moči je menší než 250 mmol/kg H₂O
ff resorpce osmoticky aktivních látek je normální (FE-osm < 3,5 %) → 2a
POLYURIE PŘI OSMOTICKÉ DIURÉZE
ff způsobena ↑ nabídky osmoticky aktivních látek (např. DM) nebo ↓ resorpce
v tubulech (např. diuretika)
ff osmolalita moči (U-osm) přibližně odpovídá osmolalitě séra (S-osm)
ff osmolalita moči je větší než 250 mmol/kg H₂O
ff exkreční frakce osmoticky aktivních látek FE-osm > 3,5 % → 2b
NEFROLOGIE 93
2a) Polyurie při vodní diuréze
2aa) Zjistíme U-osm po nočním odnětí tekutin

–– vysadíme všechny infuze a zakážeme pít a jíst
Pozn.: při výrazné polyurii s klinickými známkami dehydratace, hypotenzí atd. nelze tento test provést
ff U-osm < 300 mmol/kg → úplná forma centrálního nebo nefrogenního
diabetu insipidu → 2ab
ff U-osm = 350–500 mmol/kg → susp. parciální forma centrálního diabetu
insipidu → 2ab
ff U-osm > 500 mmol/kg → dg. PSYCHOGENNÍ POLYDIPSIE
2ab) Provedeme test podáním exogenního ADH
–– adiuretin gtt, 2 gtt do každé nosní dírky, tj. 10 µg, event. Minirin tbl.
ff U-osm < 300 mmol/kg → dg. NEFROGENNÍ DIABETES INSIPIDUS (DI)
ff U-osm > 600 mmol/kg (↑ U-osm o více než 100 %) → dg. CENTRÁLNÍ DI
(KOMPLETNÍ)
ff U-osm 500–600 mmol/kg (↑ U-osm cca o 30 %) → dg. CENTRÁLNÍ DI
(PARCIÁLNÍ)
2b) Polyurie při osmotické diuréze

–– zjistíme S-osm (osmolalita séra)
ff S-osm > 300 mmol/kg → nadbytek osmoticky aktivních látek (glukóza,
urea, manitol, etylenglykol)
ff S-osm normální → TUBULÁRNÍ PORUCHA TRANSPORTU OSMOTICKY
AKTIVNÍCH LÁTEK (diuretika, tubulární nefropatie, polyurická fáze renálního
selhání, postobstrukční polyurie, deficit mineralo- a glukokortikoidů,
pseudohypoaldosteronismus)
Zdroj: SCHÜCK, Otto. Klinická nefrologie. Praha: Grada Publishing, 2006, s. 132–134.
PROTEINURIE – dělení podle etiologie

ff přítomnost zvýšeného množství bílkoviny v definitivní moči
Pozn.: fyziologická proteinurie je max. 200 mg/24 h
PROTEINURIE ETIOLOGIE
prerenální glomerulární tubulární postrenální
0,5–2 g/24 h + + + +
> 3,5 g/24 h +
malomolekulární + TPP +
malomolekulární + APP +
velkomolekulární + +
M-gradient +
(plazmocytom)
TPP – typické plazmatické proteiny, APP – atypické plazmatické proteiny
RENÁLNÍ SELHÁNÍ AKUTNÍ (ARS)

ff náhle vzniklé zhoršení renálních funkcí (během několika hodin až dnů)
u nemocných s dosud normální nebo stabilizovanou renální funkcí
INDEX AKUTNÍHO RENÁLNÍHO SELHÁNÍ
ff slouží k odlišení prerenální a renální etiologie akutního renálního selhání
ff norma indexu ARS 2–3
index ARS = U-Na[mmol/l] × S-krea[µmol/l] / U-krea[mmol/l]
U-Na – močová koncentrace natria, S-krea – sérová koncentrace kreatininu,

U-krea – močová koncentrace kreatininu
INTERPRETACE
< 1 prerenální etiologie

> 2 renální etiologie, akutní tubulární nekróza (ATN)
Zdroj: SCHÜCK, Otto. Klinická nefrologie. Praha: Grada Publishing, 2006, s. 471.
KLASIFIKACE (RIFLE)
STADIUM GFR (glomerulární filtrace) DIURÉZA AKIN
R – Risk 1,5× ↑ kreatinin nebo < 0,5 ml/kg/h × 6 h I.
↓ GFR > 25 %
I – Injury 2× ↑ kreatinin nebo < 0,5 ml/kg/h × 12 h II.
↓ GFR > 50 %
F – Failure 3× ↑ kreatinin nebo < 0,3 ml/kg/h × 24 h nebo III.
↓ GFR > 75 % anurie × 12 h
L – Loss přetrvávající akutní renální insuficience – úplná ztráta funkce ledvin
> 4 týdny
E – End stage závažné akutní selhání ledvin trvající > 3 měsíce
AKIN – acute kidney injury network, GFR – glomerulární filtrace
Zdroj: TEPLAN, Vladimír. Akutní poškození a selhání ledvin v klinické medicíně. Praha: Grada Pub
lishing, 2010, s. 146.
NEFROLOGIE 95
DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA
PRERENÁLNÍ SELHÁNÍ RENÁLNÍ SELHÁNÍ
U-Na[mmol/l] < 20 > 20
U-krea/S-krea > 20 < 15
U-urea/S-urea > 10 < 5
U-osm/S-osm > 1,2 < 1,1
clearance H₂O[ml/s] – hodnoty + hodnoty
FE-Na < 1% > 1%
U-osm[mmol/kg] > 400 < 350
močový sediment hyalinní válce granulované válce
spec. hmotnost > 1020 = 1010 (izostenurie)
index ASL < 1 > 3
U-Na – močová koncentrace natria, U-krea – močová koncentrace kreatininu, S-krea – sérová
koncentrace kreatininu, U-osm – osmolalita moči, S-osm – sérová osmolalita, CH₂O – clearance
bezsolutové vody, FE-Na – frakční exkrece natria, ASL – akutní selhání ledvin
CAVE: u pacientů užívajících diuretika nám místo FE-Na pomůže FE-urey, kde hodnoty pod 30 %
svědčí pro prerenální složku
Zdroje:
LUKÁŠ, Karel. Chorobné znaky a příznaky. Praha: Grada Publishing, 2009, s. 238.
TEPLAN, Vladimír. Praktická nefrologie. 2., zcela přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada
Publishing, s. 344.
RENÁLNÍ SELHÁNÍ CHRONICKÉ

ff onemocnění ledvin, kdy jejich funkce klesne na takovou úroveň, že dochází
k výrazným změnám ve složení extracelulární tekutiny
KDIGO 2013
ff Kidney Disease: Improving Global Outcomes (KDIGO)
ff za chronickou renální insuficienci je považovaný stav s poklesem GF pod
1 ml/s, tj. stadium 3a a vyšší
STUPEŇ KLINICKÝ POPIS GF [ml/s/1,73 m²]

G1 poškození s normální nebo zvýšenou ≥ 1,5
funkcí
G2 poškození ledvin s mírně sníženou 1–1,49
funkcí
G3a lehce až středně snížená funkce 0,75–0,99
G3b středně až výrazně snížená funkce 0,5–0,74

G4 výrazně snížená funkce 0,25–0,49
G5 selhání ledvin < 0,25 nebo dialýza
ALBUMINURIE
A1 normální až mírně zvýšená < 30 mg/g; < 3 mg/mmol
A2 středně vysoká 30–300 mg/g; 3–30 mg/mmol
A3 velmi vysoká > 300 mg/g; > 30 mg/mmol
RIZIKO VÝVOJE CKD PODLE GF A ALBUMINURIE
A1 A2 A3
G1 nízké středně vysoké vysoké
G2 nízké středně vysoké vysoké
G3a středně vysoké vysoké velmi vysoké
G3b vysoké velmi vysoké velmi vysoké
G4 velmi vysoké velmi vysoké velmi vysoké
G5 velmi vysoké velmi vysoké velmi vysoké
KDOQI
ff Kidney Disease Outcomes Quality Initiative (KDOQI)

1 normální GF, známky poškození ledvin ≥ 1,5
2 mírná CHRI 1–1,49
3 střední CHRI 0,5–0,99
4 těžká CHRI 0,25–0,49
5 konečné stadium CHRI < 0,25
GF – glomerulární filtrace, CHRI – chronická renální insuficience
Zdroj: TEPLAN, Vladimír. Praktická nefrologie. Praha: Grada Publishing, 2006, s. 351.
RENÁLNÍ TUBULÁRNÍ ACIDÓZA (RTA)

ff metabolická acidóza (MAC) s normálním anion-gap při neschopnosti
renálních tubulů udržet acidobazickou rovnováhu
ff ETIOLOGIE: vrozené získané imunologické, léky indukované onemocnění
NEFROLOGIE 97
NÁLEZ DISTÁLNÍ PROXIMÁLNÍ GF

(I) (II)
útlum růstu ano ano ano
kalium v séru N až ↓ N až ↓ ↑
pH moči během acidózy > 6 < 6 < 6
exkrece K+ ↑ ↑ ↓
exkrece Ca2+ ↑ N až ↑ N
exkrece citrátu ↓ N N
exkrece HCO3− < 5 > 15 < 15
glykosurie, aminoacidurie, ↑ S-P ne ano ne
nefrokalcinóza ano ne ne
křivice ano ne ne
doporučení pro K+ ne zvýšit ne
GF – glomerulární filtrace
TUBULOPATIE
ff Bartterův syndrom – defekt v Na+/K+/2Cl− kotransportéru v Henleově kličce
ff Gitelmanův syndrom – defekt v Na+/Cl− kotransportéru v distálním tubulu
ff Liddleův syndrom – autozomálně dominantně dědičná aktivační mutace
sodného epitelového kanálu ve sběrném kanálku
NÁLEZ SYNDROM SYNDROM SYNDROM

BARTTERŮV GITELMANŮV LIDDLEŮV
tlak krve N N ↑
K v séru ↓ ↓ ↓
Ca2+ v séru ↓ ↑
exkrece Ca2+ močí ↑ ↓
Mg v séru N ↓
polyurie a polydipsie ano ne ano
metabolická alkalóza ano ano ano
N – normální

Anemie .................................................................................................... 101
Anemie – morfologická klasifikace ........................................ 101
Anemie megaloblastové – diferenciální diagnostika ....... 102
Anemie mikrocytární – diferenciální diagnostika ............. 103
Anemie sideropenická – klinická stadia ................................ 103
Hematologické malignity – klinické projevy ........................... 104
Hemolýza – laboratorní známky ................................................... 104
HIT – 4T skóre ....................................................................................... 105
Diagnostická kritéria .................................................................. 105
Koagulace – interpretace základních nálezů ........................... 106
Krevní skupiny – kompatibilita AB0 systému ........................... 106
Plazma – kompatibilita při podání ............................................... 107
Sedimentace erytrocytů .................................................................. 107
Trombofilní stavy ................................................................................ 108
Trombotické mikroangiopatie – diferenciální
diagnostika ............................................................................................ 109
6 HEMATOLOGIE
HEMATOLOGIE 101
ANEMIE
ff snížení koncentrace hemoglobinu pod mez stanovenou pro dané pohlaví
(viz kap. 1, s. 15)
ANEMIE – morfologická klasifikace
MIKROCYTÁRNÍ ANEMIE
Charakteristika: Jednotky:
Hb < 135 g/l – muži – anemie z nedostatku železa
Hb < 120 g/l – ženy – talasemie
MCV < 80 fl – anemie při chronickém onemocnění
RTC – počet nezvýšen (0,5–2 %) – sideroblastická anemie
–– u mikrocytární anemie je většinou přítomna hypochromie (MCH < 26 pg),
v časné fázi mohou být erytrocyty normochromní. V krevním nátěru bývají bledé
prstencové erytrocyty
NORMOCYTÁRNÍ ANEMIE
Hb < 135 g/l – muži Primární porucha dřeně
Hb < 120 g/l – ženy – aplastická anemie
MCV 80–95 fl – čistá aplazie červené řady
RTC – počet nezvýšen (0,5–2 %) – myelodysplastický syndrom
Sekundární porucha dřeně
– infiltrace dřeně (leukemie, lymfomy…)
– anemie při uremii
– anemie při infekci a chronickém
onemocnění
–– u normocytární anemie je většinou přítomna normochromie (MCH 27–32 pg)
MAKROCYTÁRNÍ ANEMIE
Hb < 135 g/l – muži S přítomností megaloblastů:
Hb < 120 g/l – ženy – anemie z nedostatku kyseliny listové
MCV > 95 fl – anemie z nedostatku vitaminu B₁₂
RTC – počet nezvýšen (0,5–2 %) – myelodysplastický syndrom
Bez přítomnosti megaloblastů:
– anemie u jaterních chorob
a hypotyreózy
–– u makrocytární anemie je většinou MCH > 32 pg. V krevním nátěru bývají
přítomny makrocyty, makroovalocyty, megalocyty či megaloblasty
ANEMIE SE ZVÝŠENÍM RETIKULOCYTŮ

Hb < 135 g/l – muži – korpuskulární hemolytické anemie
Hb < 120 g/l – ženy – extrakorpuskulární hemolytické anemie
MCV v normě nebo > 95 fl – myelodysplastický syndrom
RTC > 2 % – anemie při akutním krvácení, infekci
–– u anemie se zvýšeným počtem RTC bývá hodnota MCH v normě či zvýšena.
U talasemie major bývá současně hypochromie a mikrocytóza. V krevním
nátěru mohou být přítomny sférocyty, makrocyty, megalocyty či megaloblasty,
schistocyty, fragmentované krvinky, penízkovatění erytrocytů
ANEMIE MEGALOBLASTOVÉ – diferenciální diagnostika

ff vznikají v souvislosti s nedostatkem látek esenciálně nezbytných
k syntéze DNA (nutný krok při tvorbě erytrocytů)
DEFICIT VITAMINU B₁₂
NEADEKVÁTNÍ DIETA – přísní vegetariáni
MALABSORPCE – žaludek
– perniciózní anemie (získaná, protilátková)
– vrozený defekt vnitřního faktoru
– částečná nebo totální gastrektomie
– střevo
– celiakální sprue (primární malabsorpce)
– selektivní malabsorpce B₁₂ s proteinurií
– syndrom stagnující kličky
– resekce ilea nebo Crohnova choroba
– nákaza škulovcem
– léky (metformin)
DEFICIT KYSELINY LISTOVÉ

NEADEKVÁTNÍ DIETA – chudoba
– speciální diety
ZVÝŠENÉ ZTRÁTY – městnavé srdeční selhání
– dialýza
LÉKY – barbituráty
– antikonvulziva
Zdroj: PENKA, Miroslav. Neonkologická hematologie. 2., zcela přepracované vydání. Praha: Grada
Publishing, 2009, s. 49.
HEMATOLOGIE 103
ANEMIE MIKROCYTÁRNÍ – diferenciální diagnostika
SIDEROPENICKÁ β-TALASEMIE CHRON. CHOROBA

MINOR
počet ERY ↓ normální/↑ ↓
MCV/MCH ↓ ↓ ↓/normální
počet RTC ↓ normální/mírně ↑ ↓
S-Fe ↓ normální/↑ ↓
sat. transferinu ↓ normální/↑ normální
S-feritin ↓ normální/↑ normální/↑
sTfR ↑ ↑ normální
Fe v siderobl. ↓ normální/↑ ↓
HbA₂ ↓ ↑ normální
ERY – erytrocyty, MCV – střední objem erytrocytů, MCH – průměrné množství hemoglobinu
v buňce, S-Fe – sérová koncentrace železa, sTfR – solubilní transferinový receptor, RTC – retikulo
cyty, HbA₂ – hemoglobin alfa 2
ANEMIE SIDEROPENICKÁ – klinická stadia

ff ztráta 1 ml krve vede ke ztrátě 0,4 mg Fe
ff 1 µg/l feritinu odpovídá 8 mg zásobního železa
(optimální zásoba 300–500 mg)
PRELATENTNÍ SIDEROPENIE MANIFESTNÍ

LATENTNÍ
S-feritin ↓ u poloviny ↓ pod 12 µg/l ↓ pod 5 µg/l
nemocných
S-Fe normální ↓ pod 6 mcmol/l ↓ pod 4 mcmol/l
sat. transferinu normální ↓ pod 16 % ↓ pod 10 %
sTfR normální ↑ nad 5 mg/l ↑ nad 8 mg/l
Hb normální normální < 135 g/l – muži
< 120 g/l – ženy
S-Fe – sérová koncentrace železa, sTfR – solubilní transferinový receptor, Hb – hemoglobin
HEMATOLOGICKÉ MALIGNITY – klinické projevy
PLAZMOCYTOM
PANCYTOPENIE
HODGKINOVA
LEUKEMIE
AKUTNÍ
NEMOC
CML
CLL
zvětšení lymfatických uzlin + + (+) ++ – (+)
splenomegalie (+) + ++ + – (+)
hepatomegalie (+) + + (+) – (+)
hemoragická diatéza + + + + + (+)
bolesti v kostech + (+) (+) + ++ (+)
patologické buňky v krvi + + + – (+) –
patologický nález v kostní dřeni + ++ + – + +
patologické buňky v uzlinách – – – ++ – –
CLL – chronická lymfatická leukemie, CML – chronická myeloidní leukemie, – téměř nikdy,
(+) zřídka, + často, ++ téměř vždy
HEMOLÝZA – laboratorní známky

ff rozpad červených krvinek provázený uvolněním krevního barviva –
hemoglobinu
EXTRAVASKULÁRNÍ INTRAVASKULÁRNÍ
HEMOLÝZA HEMOLÝZA
počet retikulocytů ↑ ↑
bilirubin nepřímý ↑ ↑
haptoglobin může být ↓ ↓ nebo chybí
laktátdehydrogenáza ↑ ↑
volný Hb v plazmě normální ↑↑↑
bilirubin v moči nepřítomen nepřítomen
hemosiderin v moči nepřítomen pozitivní
hemoglobin v moči nepřítomen pozitivní v těžkých stavech
HEMATOLOGIE 105
HIT – 4T SKÓRE
ff Heparin Induced Thrombocytopenia (HIT)
ff HIT I je způsobena přímým proagregačním působením heparinu;
HIT II je protilátkami zprostředkovaná nežádoucí reakce po heparinu
2b 1b 0b
trombocytopenie pokles PLT > 50%, pokles pokles PLT < 30%
hranice ≥ 20 g/l PLT 30–50% nebo < 10 g/l
nebo dolní
hranice 10–19 g/l
doba poklesu jasný vznik mezi pokles 5.–10. den, pokles PLT < 4 dny
trombocytů 5. a 10. dnem ale nejasný bez nedávné
nebo pokles (např. chybějí expozice heparinu
PLT ≤ 1 den výsledky)
(předchozí apli nebo vznik
kace heparinu po 10. dni nebo
během 30 dní) pokles ≤ 1 den
(předchozí apli
kace heparinu
před 30–100 dny)
trombózy nebo nová (potvrzená) progresivní žádná
jiné následky trombóza nebo nebo rekurentní
kožní nekróza trombóza nebo
v místě injekce nekrotizující kožní
heparinu nebo léze (erytém)
akutní systémová nebo jen susp.
reakce po i.v. bo trombóza
lusu s heparinem
jiné příčiny nejsou zjevné možné jednoznačné
trombocytopenie
INTERPRETACE
0–3 b nízká pravděpodobnost
4–5 b středně velká pravděpodobnost
6–8 b vysoká pravděpodobnost
KOAGULACE – interpretace základních nálezů

INR APTT TT PLT
↑ normální normální normální deficit f. VII; časná fáze perorální
antikoagulace
normální ↑ normální normální von Willebrandova choroba; deficit
faktorů VIII, IX, XI, XII; prekalikrein;
vysokomolekulární kininogen
↑ ↑ normální normální deficit vitaminu K; kumarinová
antikoagulancia (warfarin);
deficit faktorů V, VII, X a II
↑ ↑ ↑ normální hypofibrinogenemie; onemocnění
jater; heparin; hyperfibrinolýza
normální normální normální ↓ trombocytopenie
↑ ↑ normální ↓ onemocnění jater; masivní transfuze
↑ ↑ ↑ ↓ akutní jaterní selhání; DIC (disemino
vaná intravaskulární koagulace)
INR – international normalized ratio, APTT – aktivovaný parciální tromboplastinový čas,
TT – trombinový čas, PLT – trombocyty
KREVNÍ SKUPINY – kompatibilita AB0 systému

ff krevní systém AB0 tvoří 4 krevní skupiny: A, B, AB, 0
ff rozhodující pro typ krevní skupiny je přítomnost aglutinogenů (antigenů) A, B, H
ff znaménka + a – znamenají Rh faktor (rhesus faktor, který je pojmenován
podle druhu opice makak rhesus)
ff krev typu A obsahuje antigen A a protilátky anti-B
ff krev typu B obsahuje antigen B a protilátky anti-A
ff krev typu AB obsahuje antigeny A i B a neobsahuje protilátky
ff krev typu 0 neobsahuje antigeny a obsahuje protilátky anti-A i anti-B
PŘÍJEMCE DÁRCE
0– 0+ A– A+ B– B+ AB– AB+
0– OK Χ Χ Χ Χ Χ Χ Χ
0+ OK OK Χ Χ Χ Χ Χ Χ
A– OK Χ OK Χ Χ Χ Χ Χ
A+ OK OK OK OK Χ Χ Χ Χ
B– OK Χ Χ Χ OK Χ Χ Χ
B+ OK OK Χ Χ OK OK Χ Χ
AB– OK Χ OK Χ OK Χ OK Χ
AB+ OK OK OK OK OK OK OK OK
Zdroj: ŘEHÁČEK, Vít. Transfuzní lékařství. Praha: Grada Publishing, 2013, s. 97–98.
HEMATOLOGIE 107
PLAZMA – kompatibilita při podání

ff kompatibilita pro přenos plazmy je opačná než pro přenos krve
ff není nutné dodržovat kompatibilitu v Rh (Rh-pozitivní plazmu je možné podat
i Rh-negativnímu pacientovi)
PŘÍJEMCE DÁRCE
0 A B AB
0 OK OK OK OK
A Χ OK Χ OK
B Χ Χ OK OK
AB Χ Χ Χ OK
Zdroj: ŘEHÁČEK, Vít. Transfuzní lékařství. Praha: Grada Publishing, 2013, s. 98–99.
SEDIMENTACE ERYTROCYTŮ
ff vyšetření stanovující rychlost klesání erytrocytů ve vzorku nesrážlivé krve
ff někdy také označována jako FW, podle Fåhraeuse a Westergrena
ff norma
za 1 h za 2 h
muži 3–8 mm 6–16 mm
ženy 6–12 mm 12–24 mm
SEDIMENTACI URYCHLUJÍ:
anemie, proteiny akutní fáze (CRP, haptoglobin, ceruloplazmin, α1-antitrypsin)
SEDIMENTACI ZPOMALUJE:
vysoká hodnota hematokritu
TROMBOFILNÍ STAVY
ff poruchy rovnováhy prokoagulačních, antikoagulačních a fibrinolytických
faktorů, spojené se zvýšeným rizikem trombózy
VROZENÉ Zvýšení rizika

leidenská mutace – heterozygot 5–10×
– homozygot 50–100×
deficit proteinu C nebo S 8–10×
deficit antitrombinu 8–10×
deficit antitrombinu I. typu 25–50×
mutace genu pro protrombin 2,8×
lupus anticoagulans 11×
antifosfolipidové protilátky 1,6×
hyperhomocysteinemie 2,5–4×
zvýšená aktivita f. VIII 2–11×
zvýšená aktivita f. IX 2–3×
zvýšená aktivita f. XI 2×
ZÍSKANÉ
fraktura kostí dolní končetiny
náhrada kolena nebo kyčle
> 10×
velké operace
poranění míchy
maligní nádory
chemoterapie
gravidita, šestinedělí
2–9×
hormonální antikoncepce
městnavé srdeční selhání
respirační selhání
antifosfolipidový syndrom
myeloproliferativní onemocnění
sekundární trombocytóza
autoimunitní choroby (SLE, Behçetův syndrom)
paroxyzmální noční hemoglobinurie
nefrotický syndrom
obezita
Zdroje:
KLENER, Pavel. Vnitřní lékařství. Praha: Galén, 2012, s. 433.
Doporučený postup České angiologické společnosti ČLS JEP: Akutní žilní trombóza, 2014.
HEMATOLOGIE 109
TROMBOTICKÉ MIKROANGIOPATIE – diferenciální diagnostika

ff onemocnění charakterizovaná přítomností trombů v cévách malých kalibrů,
spolu s hemolytickou anemií, trombocytopenií a poškozením erytrocytů
v periferní krvi
TTP HUS PREEKLAMPSIE/ HELLP DIC

EKLAMPSIE SYNDROM
CNS +++ +/– +/– +/– +/–
ledviny +/– +++ + + +/–
horečnaté stavy +/– –/+ – – +/–
játra +/– +/– +/– +++ +/–
hypertenze –/+ +/– +++ +/– –
hemolýza +++ ++ + ++ +
↓ trombocytů +++ ++ +/– ++ +++
koagulopatie – – +/– +/– +++
TTP – trombotická trombocytopenická purpura, HUS – hemolyticko-uremický syndrom,
DIC – diseminovaná intravaskulární koagulace, HELLP – hemolysis, elevated liver enzymes,
low platelets
Anion gap (AG) ...................................................................................... 113
Bikarbonát – substituce ..................................................................... 113
Clearance bezsolutové vody ........................................................... 114
Frakční exkrece (FE) ............................................................................. 114
FE fosfátů ......................................................................................... 114
FE kalcia ........................................................................................... 115
FE kalia ............................................................................................. 115
FE natria ........................................................................................... 116
FE urey .............................................................................................. 116
Hydratace ................................................................................................ 117
Kalcemie korigovaná k hodnotě albuminu ............................... 117
Kalciumfosfátový součin ................................................................... 117
Kalcium ionizované – korekce k pH .............................................. 118
Kalemie a osmolalita .......................................................................... 118
Kalemie a pH .......................................................................................... 118
7 VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ
Kalium – substituce ............................................................................. 119

Natremie korigovaná k hodnotě glykemie ................................ 119
Natremie korigovaná k hodnotě triglyceridů .......................... 120
Natrium – substituce ......................................................................... 120
Osmolalita ............................................................................................... 121
Moč (U-osm) ................................................................................... 121
Sérum (S-osm) ............................................................................... 122
Osmolální GAP – sérum .................................................................... 122
Substituční roztoky ............................................................................ 123
Tělesná voda ......................................................................................... 124
Rozdělení ........................................................................................ 124
Bilance ............................................................................................. 124
Celková tělesná voda – výpočet .............................................. 124
Deficit – výpočet ........................................................................... 125
VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ 113
ANION GAP (AG)

ff nezbytný parametr k odlišení metabolické acidózy (MAC), která je podmíněna
nestanovenými anionty, od MAC podmíněné zvýšením sérové koncentrace
chloridů, kde je AG normální
ff slouží k průkazu přítomnosti aniontů, které se běžně nestanovují
(laktát, sulfáty, fosfáty atd.)
ff norma 8–12 mmol/l
AG = (S-Na+) – (S-Cl– + S-HCO₃–)
všechny hodnoty jsou v mmol/l

alternativou je vzorec, kde počítáme i kationty kalia, tj. (S-Na+ + K+)
ff následný výpočet odstraňuje zkreslení způsobené hypoalbuminemií

Pozn.: albumin (alb) nese elektrický náboj a jeho pokles vede k metabolické alkalóze
AG-korig = AG + 0,25 × (S-alb norm[g/l] – S-alb zjištěný[g/l])
INTERPRETACE
↑ hodnoty průkaz přítomnosti aniontů (ketolátky, laktát, renální selhání,
masivní rabdomyolýza) – metabolická acidóza (MAC)
Zdroj: MARINI, John J. Critical care medicine: the essentials. Lippincott Williams & Wilkins, 2012,
s. 235–237.
BIKARBONÁT (HCO₃ – ) – substituce

ff hydrogenbikarbonát – anion kyseliny uhličité je součástí pufrovacího
systému, který hraje klíčovou roli v udržování acidobazické rovnováhy
deficit HCO₃–[mmol] = 0,3 × (24 – HCO₃–[mmol] ) × hmotnost[kg]
ff hradíme cca jen 1/3 vypočteného deficitu

ff aplikujeme infuzně (ne bolusově), nutná častá laboratorní kontrola
SUBSTITUČNÍ ROZTOKY v 1000 ml 1 ml

NaHCO₃ 8,4% 1000 mmol 1 mmol
NaHCO₃ 4,2% 500 mmol 0,5 mmol
Zdroj: KALVACH, Zdeněk. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada Publishing, 2004, s. 742.
CLEARANCE BEZSOLUTOVÉ VODY

ff slouží k posouzení koncentrační schopnosti ledvin ve vztahu k celkovému
množství vylučovaných solutů
ff běžně je osmolalita moči vyšší než osmolalita séra, proto je normální rozmezí
v záporných hodnotách
ff odpovídá množství vody, které je potřeba přidat (negativní) nebo odebrat
(pozitivní) z moči, aby se její osmolalita vyrovnala osmolalitě plazmy
ff norma –0,027 až –0,007 ml/s
C(H₂O) = Vu – Vu × (1 – U-osm/S-osm)
Vu = objem moči[ml/s] = denní diuréza[ml] / 86400 [s]
Vu – objem moči, U-osm – osmolalita moči, S-osm – osmolalita séra
INTERPRETACE
↑ při hrozícím akutním renálním selhání se zvyšuje o 12–24 h dříve, než dojde
k poklesu clearance kreatininu
↓ po podání kličkového diuretika
Zdroje:
SCHÜCK, Otto. Poruchy metabolismu vody a elektrolytů. Praha: Grada Publishing, 2013.
JABOR, Antonín. Vnitřní prostředí. Praha: Grada Publishing, 2008, s. 237.
FRAKČNÍ EXKRECE
FRAKČNÍ EXKRECE FOSFÁTŮ – FE(P)

ff posouzení kalciofosfátového metabolismu
ff norma FE(P) 5–20 %
FE(P) = [(U-P[mmol/l] / S-P[mmol/l]) / (U-krea[µmol/l] / S-krea[µmol/l])] × 100
S-P – sérová koncentrace fosfátů, U-P – močová koncentrace fosfátů, S-krea – sérová koncent-
race kreatininu, U-krea – močová koncentrace kreatininu
INTERPRETACE
ff při primární hyperparatyreóze, hyperkatabolismu
Zdroj: JABOR, Antonín. Vnitřní prostředí. Praha: Grada Publishing, 2008, s. 243.
FRAKČNÍ EXKRECE KALCIA – FE(Ca)

ff posouzení kalciofosfátového metabolismu
ff do moči se filtruje pouze ionizované kalcium, dosazením hodnoty celkového
kalcia by byl výpočet nepřesný a zkreslený
ff norma FE(Ca) 1–5 %
FE(Ca) = [(U-Ca[mmol/l] / S-Ca2+[mmol/l]) / (U-krea[µmol/l] / S-krea[µmol/l])] × 100
S-Ca2+ – sérová koncetrace kalcia, U-Ca – močová koncentrace kalcia, S-krea – sérová koncen-
trace kreatininu, U-krea – močová koncentrace kreatininu
INTERPRETACE
ff při hyperparatyreóze
Zdroj: JABOR, Antonín. Vnitřní prostředí. Praha: Grada Publishing, 2008, s. 242–243.
FRAKČNÍ EXKRECE KALIA – FE(K)

ff důležitý parametr v diferenciální diagnostice hypo-/hyperkalemií
ff norma FE(K) 4–19 %, u chronického selhání ledvin se ↑ a může dosahovat
hodnot > 100 %
FE(K) = [(U-K[mmol/l] / S-K[mmol/l]) / (U-krea[µmol/l] / S-krea[µmol/l])] × 100
S-K – sérová koncentrace kalia, U-K – močová koncentrace kalia, S-krea – sérová koncentrace
kreatininu, U-krea – močová koncentrace kreatininu
INTERPRETACE
↑ – srdeční selhání (retence Na, exkrece K vlivem hyperaldosteronismu,
normalizace signalizuje nástup efektu léčby)
– chronická glomerulopatie, diuretika, hyperkatabolismus
– kortikoidy
↓ – deplece draslíku, extrarenální ztráty, kalium šetřící diuretika, ACEI, sartany,
spironolakton, hypoaldosteronismus, anabolismus
FRAKČNÍ EXKRECE NATRIA – FE(Na)

ff udává, kolik procent z natria profiltrovaného v glomerulech se vyloučí do moči
ff pomůže při posouzení etiologie akutního renálního selhání
ff norma FE(Na) 0,4–1,2 %
FE(Na) = [(U-Na[mmol/l] / S-Na[mmol/l]) / (U-krea[µmol/l] / S-krea[µmol/l])] × 100
S-Na – sérová koncentrace natria, U-Na – močová koncentrace natria, S-krea – sérová koncent
INTERPRETACE
FE Na < 1 % svědčí pro prerenální etiologii renálního selhání
(ledviny mají zachovanou schopnost retinovat sodík )
FE Na > 2 % svědčí pro renální příčinu – akutní tubulární nekrózu
(ledviny nejsou schopny retinovat sodík)
Pozn.: další informace k odlišení etiologie renálního selhání viz s. 95
↑ chronická glomerulopatie, tubulopatie, diuretika (furosemid), thiazidy,

hypoaldosteronismus, spironolakton, ACEI, sartany, nadměrný přívod sodíku
↓ deplece sodíku, extrarenální ztráty, hyperaldosteronismus, kortikoidy
FRAKČNÍ EXKRECE UREY – FE(urea)

ff lze použít k posouzení etiologie akutního renálního selhání i u pacientů
léčených diuretiky, na rozdíl od FE(Na)
ff norma FE (urea) 41 % (25–63 %)
FE = [(U-urea[mmol/l]/S-urea[mmol/l]) / (U-krea[µmol/l]/S-krea[µmol/l])] × 100
S-urea – sérová koncentrace urey, U-urea – močová koncentrace urey, S-krea – sérová koncent
INTERPRETACE
FE urey < 35 % svědčí pro prerenální etiologii renálního selhání
FE urey 50–65 % suspektní akutní tubulární nekróza
HYDRATACE
ff udává míru „zavodnění“ organismu
ff podíl vody v organismu dospělé osoby je 55–60 %
ff dehydratace znamená snížení celkového množství tekutin, opakem je
hyperhydratace („převodnění“)
S-Na MCV HCT, Hb, CB
DEHYDRATACE
izotonická normální normální ↑
hypotonická ↓ ↑ ↑
hypertonická ↑ ↓ ↑
HYPERHYDRATACE
izotonická normální normální ↓
hypotonická ↓ ↑ ↓
hypertonická ↑ ↓ ↓
S-Na – sérová koncentrace natria, MCV – střední objem erytrocytů, HCT – hematokrit, Hb – he-
moglobin, CB – celková bílkovina
KALCEMIE KORIGOVANÁ K HODNOTĚ ALBUMINU

ff objektivizuje pseudohypokalcemii způsobenou hypoalbuminemií
ff kalcium se nachází v těle ve dvou základních formách – ve formě vázané
na albumin (cca 40 %) a volné (cca 60 % ve formě Ca2+)
ff pokles sérové koncentrace albuminu o 10 g/l je provázen poklesem kalcemie
o 0,2 mmol/l, bez vlivu na Ca2+
Např. při hodnotě alb 20 g/l (tj. o 20 g méně než norma) → 2 × 0,2 = 0,4 → změřená kalcemie
+ 0,4 mmol/l
S-Ca korigovaná[mmol/l] = S-Ca celková[mmol/l] + 0,020 × (41,3 – S-alb[g/l])
S-Ca – sérová koncentrace kalcia, S-alb – sérová koncentrace albuminu

KALCIUMFOSFÁTOVÝ SOUČIN (CaP součin)

ff vysoké hodnoty zvyšují riziko ukládání krystalů fosforečnanu vápenatého
v tkáních se vznikem metastatických kalcifikací
ff norma je < 4,5
CaP součin = S-Ca[mmol/l] × S-P[mmol/l]
S-Ca – sérová koncentrace kalcia, S-P – sérová koncentrace fosfátu

KALCIUM IONIZOVANÉ – korekce k pH

ff koriguje zkreslení hodnot ionizovaného Ca2+, způsobené změnami pH
ff pokles pH (acidifikace) vede ke zvýšení hodnot ionizovaného Ca2+
(Ca2+ a H+ soupeří o vazebná místa na albuminu), vzestup pH pak
působí opačně
(např. hyperventilace → respirační alkalóza → pokles Ca2+ → tetanie)
S-Ca2+[mmol/l] při pH 7,4 = S-Ca2+[mmol/l] × (1 – 0,53 x [7,4 – pH])
S-Ca2+ – sérová koncentrace ionizovaného kalcia

KALEMIE a OSMOLALITA
ff hodnoty kalemie a osmolality séra jsou na sobě závislé
ff ↑ efektivní osmolality extracelulární tekutiny (ECT) vede k přesunu vody
a současně i K+ z buněk do ECT
↑ S-osm o 10 mmol/l → ↑ S-K+ o 0,4–0,8 mmol/l
S-K+ – sérová koncentrace kalia; S-osm – sérová osmolarita

KALEMIE a pH
ff hodnoty kalemie a aktuálního pH jsou na sobě závislé, proto je ke správné
interpretaci sérové koncentrace kalia nezbytné znát základní parametry
acidobazické rovnováhy
ff při acidemii je K+ uvolňován z vazby na fosfátový pufr a kalemie stoupá,
při alkalemii se naopak K+ v buňce váže a kalemie klesá
ff odchylce pH o 0,1 od fyziologické hodnoty 7,4 odpovídá při acidóze zvýšení,
při alkalóze snížení kalemie o přibližně 0,6 mmol/l
pH K+ (mmol/l)
6,8 7,0 ± 1,0
7,1 6,0 ± 0,5
7,3 5,2 ± 0,5
7,4 4,5 ± 0,5
7,5 3,8 ± 0,5
7,7 3,5 ± 0,5
Zdroj: NAVRÁTIL, Leoš. Vnitřní lékařství pro nelékařské zdravotnické obory. Praha: Grada Publishing,
2008, s. 159.
KALIUM – substituce
ff hypokalemie ohrožuje pacienta závažnými arytmiemi
ff CAVE: hodnotu kalemie je nutné korelovat k aktuálnímu pH (viz tab. na s. 118)
K[mmol] = (normální K[mmol] – aktuální K[mmol]) × 0,3 × hmotnost[kg]
–– hradíme cca jen 1/2 vypočteného deficitu

Praktická pozn.: 80 ml 7,45% KCl zvýší sérové K cca o 1 mmol/l
ff při K pod 1,5 mmol/l a změnách na EKG
–– aplikovat bolus 4,5 mmol kalia během minuty a dále 1 mmol/min
–– vhodné kombinovat s K-šetřícím diuretikem (spironolakton)

KCl 7,45% 1000 mmol 1 mmol
KH₂PO₄ 13,8% 1000 mmol 1 mmol
(P 1000 mmol) (P 1 mmol)
Cardilan 10 ml amp 270 mmol 0,27 mmol
(Mg 139 mmol) (Mg 0,139 mmol)
MOŽNOSTI APLIKACE PODLE TYPU CÉVNÍHO VSTUPU

PŽK maximální koncentrace K v roztoku 30 mmol/l
maximální rychlost 20 mmol/hod
CŽK možno aplikovat neředěný
maximální rychlost 40 mmol/hod
PŽK – periferní žilní katétr, CŽK – centrální žilní katétr
NATREMIE korigovaná k hodnotě GLYKEMIE

ff korekce pseudohyponatremie při hyperglykemii
ff hyperglykemie vede ke zvýšení S-osm → přesun vody z ICT do ECT
ff vzestup glykemie o 3,5 mmol/l vede k poklesu natremie cca o 1 mmol/l
korigovaná S-Na = S-Na + (S-glu – 5)/3,5
S-Na – sérová koncentrace natria, S-glu – sérová koncentrace glukózy, všechny hodnoty ve
vzorci jsou v mmol/l
NATREMIE korigovaná k hodnotě TRIGLYCERIDŮ

ff korekce pseudohyponatremie při hyperlipidemii
ff v důsledku vysoké koncentrace lipidů klesá podíl vody v plazmě (ionty jsou
polární a rozpustné pouze ve vodě), proto klesá i jejich koncentrace
ff hodnota natremie (S-Na) klesá, ale S-osm zůstává stejná
korigovaná S-Na = S-Na + 0,2 × TG
S-Na – sérová koncentrace natria, TG – triglyceridy, všechny hodnoty ve vzorci jsou v mmol/l
NATRIUM – substituce
ff hyponatremie je závažný, život ohrožující stav, který vyžaduje postupnou
kontrolovanou korekci
ff příliš rychlá korekce může způsobit pontinní myelinolýzu
(rozdíly koncentrace natria v jednotlivých kompartmentech se nestihnou
vyrovnat a tím způsobené přesuny vody do buněk vedou k nevratnému
poškození) – klinicky se projeví až za několik dnů
PRAVIDLA PŘI KOREKCI HYPONATREMIE

AKUTNÍ hyponatremie (trvání do 48 h) → korekce o 2 mmol/l/h
CHRONICKÁ hyponatremie (trvání > 48 h) → korekce o 0,5 mmol/l/h
ff S-Na 105–120 mmol/l
–– s neurologickými příznaky → korekce o 1–2 mmol/l/h
–– bez neurologických příznaků → korekce o 0,5 mmol/l/h
ff S-Na < 105 mmol/l
–– korekce o 1–2 mmol/l/h (až o 20 mmol)
–– po dosažení S-Na 120 mmol/l dále rychlostí max. 0,5 mmol/h
Na[mmol] = hmotnost[kg] × f × (S-Na cílová[mmol/l] – S-Na zjištěná[mmol/l])
muž – f = 0,6; žena – f = 0,55; dítě – f = 0,6; senior – f = 0,5; seniorka – f = 0,45
S-Na – sérová koncentrace natria
obecný předpoklad: podání 1 ml 3% NaCl na kg hmotnosti zvýší S-Na o 1 mmol/l


NaCl 10% 1700 mmol 1,7 mmol
F 1/1 (NaCl 0,9%) 154 mmol 0,154 mmol
NaHCO₃– 1 ml = 1 mmol Na i HCO₃–
Ringerův laktát 130 mmol 0,13 mmol
1 g kuchyňské soli 17 mmol
OSMOLALITA
Pozn.:
osmolalita – počet částic rozpuštěných v 1 kg rozpouštědla [mmol/kg]
osmolarita – počet částic rozpuštěných v 1 litru rozpouštědla [mmol/l]
MOČ (U-osm)
ff je závislá na množství osmoticky aktivních látek vyloučených ledvinami
do moči
ff ledviny jsou schopny vytvořit moč o osmolalitě v rozmezí cca 50–1200 mmol/kg
VÝPOČET NA ZÁKLADĚ HODNOT KONCENTRACÍ
U-osm = 2 × (U-Na[mmol/l] + U-K[mmol/l]) + U-urea[mmol/l]
S-Na – sérová koncentrace natria, S-K – sérová koncentrace kalia, S-urea – sérová kon-
centrace urey
Pozn.: výpočet selhává v případě přítomnosti látek běžně se nevyskytujících ve vysoké
koncentraci (např. glykosurie, ketonurie)
ORIENTAČNÍ VÝPOČET Z HODNOT HUSTOTY MOČI
U-osm = poslední dvojčíslo hustoty moči × 33
Např. hustota moči 1,018 → 18 × 33 = 594 mmol/kg


SÉRUM (S-osm)
ff celkové množství osmoticky aktivních částic, které jsou rozpuštěny v jednom
kg rozpouštědla, tj. plazmy (na jejich velikosti nezáleží)
ff norma 275–295 mmol/kg
kalkulovaná osmolalita = 2 × S-Na + S-urea + S-glu
nebo
kalkulovaná osmolalita = 1,96 × S-Na + S-glu + S-urea + 5
S-Na – sérová koncentrace natria, S-urea – sérová koncentrace urey, S-glu – sérová kon-
centrace glukózy
Pozn.: hodnoty S-Na, S-glu a S-urea jsou ve vzorcích v mmol/l
ff u efektivní osmolality nepočítáme s ureou, která je membránami volně

difundibilní → její koncentrace je v IC i EC prostoru stejná
efektivní osmolalita = 2 × S-Na + S-glu
S-Na – sérová koncentrace natria, S-glu – sérová koncentrace glukózy

Pozn.: hodnoty S-Na a S-glu jsou ve vzorci v mmol/l
OSMOLÁLNÍ GAP – sérum

ff parametr k posouzení přítomnosti běžně nestanovovaných solutů
(etanol, metanol, etylenglykol atd.)
–– 1 ‰ etanolu ↑ osmolalitu o 23 mmol/kg
–– 1 ‰ etylenglykolu ↑ osmolalitu o 18 mmol/kg
–– 1 ‰ metanolu ↑ osmolalitu o 31 mmol/kg
ff osmolalita – norma 275–295 mmol/kg
ff osmolální GAP – norma do 10
osmolální GAP = laboratorně změřená osmolalita –

– kalkulovaná osmolalita
kalkulovaná osmolalita = 2 × S-Na + S-urea + S-glu
nebo
kalkulovaná osmolalita = 1,96 × S-Na + S-glu + S-urea + 5
S-Na – sérová koncentrace natria, S-urea – sérová koncentrace urey, S-glu – sérová koncentrace
glukózy
Pozn.: hodnoty S-Na, S-glu a S-urea jsou ve vzorcích v mmol/l
SUBSTITUČNÍ ROZTOKY

NATRIUM
F 1/1 (NaCl 0,9%) 154 mmol 0,154 mmol
NaHCO₃– 8,4% 1 ml = 1 mmol Na i HCO₃–
Ringerův laktát 130 mmol 0,13 mmol
1 g kuchyňské soli 17 mmol
KALIUM
KCl 7,45% 1000 mmol 1 mmol
KH₂PO₄ 13,8% 1000 mmol (P 1000 mmol) 1 mmol (P 1 mmol)
Cardilan 10 ml amp 270 mmol (Mg 139 mmol) 0,27 mmol (Mg 0,139 mmol)
KALCIUM
Ca gluconicum 10% 250 mmol 0,25 mmol
CaCl₂ 10% 500 mmol (Cl 1000 mmol) 0,5 mmol (Cl 1 mmol)
MAGNEZIUM
MgSO₄ 10% 400 mmol 0,4 mmol
MgCl₂ 10% 500 mmol (Cl 1000 mmol) 0,5 mmol (Cl 1 mmol)
FOSFÁT
NaHPO₄ 8,7% 600 mmol (Na 300 mmol) 0,6 mmol (Na 0,3 mmol)
KH₂PO₄ 13,8% 1000 mmol (P 1000 mmol) 1 mmol (P 1 mmol)
TĚLESNÁ VODA
ROZDĚLENÍ
ff tvoří u muže 62 %, u žen 51 % celkové hmotnosti
ff u obézních pacientů podíl vody ↓, u hubených pak spíše ↑
ICT (intracelulární) 40 % hmotnosti

ECT (extracelulární) 20 % hmotnosti
IST (intersticiální) 15 % hmotnosti
IVT (intravaskulární) 5 % hmotnosti
TCT (transcelulární) mozkomíšní mok, kloubní tekutina
BILANCE
ff PŘÍJEM
–– perorální + parenterální příjem + metabolická voda (cca 200 ml/24 h)
ff VÝDEJ
–– diuréza + neměřitelné ztráty: kůže 350 ml/24 h
plíce 350 ml/24 h
pot 100 ml/24 h
stolice 100 ml/24 h
CELKOVÁ TĚLESNÁ VODA (TBW) – výpočet

ff Total Body Water (TBW)
ff zahrnuje veškerou vodu přítomnou v organismu (cca 60 % tělesné hmotnosti)
♂ TBW[l] = 23,04 – (0,03 × věk [roky]) + (0,5 × TH[kg]) – (0,62 × BMI)
♀ TBW[l] = –10,5 – (0,01 × věk [roky]) + (0,2 × TH[kg]) + (0,18 × TH[kg])
TH – tělesná hmotnost, BMI – body mass index

DEFICIT – výpočet
ff kvantifikuje deficit vody u pacienta s hypernatremií
ff zjištěné množství hradíme frakcionovaně, aby nedošlo k prudkým změnám
osmolality (postupný – řízený pokles)
deficit H₂O[l] = [(S-Na[mmol/l] – 140) / 140] × hmotnost[kg] × f
muž – f = 0,6, žena – f = 0,55, dítě – f = 0,6, senior – f = 0,5, seniorka – f = 0,45

APACHE II ................................................................................................ 129
ARDS ........................................................................................................ 130
Bullův index ........................................................................................... 131
Centrální žilní katétr – výpočet optimální pozice ................... 131
Diseminovaná intravaskulární koagulopatie (DIC) ................. 131
Diagnostická kritéria ................................................................... 131
Klinická stadia ............................................................................... 132
Eliminační metody – indikace ........................................................ 132
Glasgow coma scale .......................................................................... 133
Hemodynamické parametry .......................................................... 134
Intraabdominální tlak ........................................................................ 135
Krevní ztráta .......................................................................................... 135
Omrzliny – klasifikace ........................................................................ 136
Popáleniny ............................................................................................. 136
Klasifikace ...................................................................................... 136
8 INTENZIVNÍ MEDICÍNA
Tekutinová substituce ................................................................. 137

Respirační index – Horowitzův ...................................................... 137
Sedace – klasifikace (Ramsay) ........................................................ 138
SEPSE ....................................................................................................... 138
Septický šok ................................................................................... 139
SIRS ........................................................................................................... 139
SOFA skóre ............................................................................................. 139
START ....................................................................................................... 140
Šok oběhový .......................................................................................... 141
Šokový index – výpočet .................................................................... 141
INTENZIVNÍ MEDICÍNA 129
APACHE II
ff Acute Physiology and Chronic Health Evaluation (APACHE)
ff APACHE II je skórovací systém, který slouží k identifikaci rizikových pacientů
vyžadujících intenzivní péči
ff skóre je založeno na těchto hodnotách:
–– 12 fyziologických proměnných (akutní fyziologické skóre – APS)
–– věk (bodové skóre – AP)
–– předchozí zdravotní stav pacienta (bodové skóre chronického
stavu – CHP)
APACHE II = APS + AP + CHP
APS 0 1 2 3 4
rekt. teplota [°C] 36–38,4 38,5–38,9 32–33,9 39–40,9 > 41
34–35,9 30–31,9 < 29,9
MAP [torr] 70–109 110–129 140–179 > 180
50–69 40–54 < 39
TF [minˉ¹] 70–109 110–139 140–179 > 180
55–69 40–54 < 39
DF [minˉ¹] 12–24 25–34 6–9 35–49 > 50
10–11 < 5
oxygenace A-aDO2 < 200 paO2 61–70 A-aDO2 200–349 A-aDO2 350–499 > 500
souč. FiO2 > 0,5 souč. souč. FiO2 > 0,5 souč. FiO2 > 0,5 > 0,5
nebo FiO2 < 0,5 nebo nebo
paO2 > 70 paO2 55–60 < 55 < 0,5
souč. FiO2 < 0,5 souč. FiO2 < 0,5
pH arter. 7,33–7,49 7,5–7,59 7,25–7,32 7,6–7,69 > 7,7
7,15–7,24 < 7,15
S-Na [mmol/l] 130–149 150–154 155–159 160–179 > 180
120–129 111–119 < 110
S-K [mmol/l] 3,5–5,4 5,5–5,9 2,5–2,9 6–6,9 > 7
3–3,4 < 2,5
S-krea [µmol/l] 53–132 133–176 177–309 > 310
HCT 0,3–0,459 0,46–0,499 0,5–0,59 > 0,6
0,2–0,29 < 0,2
WBC [× 10⁹/l] 3–14,9 15–19,9 20–39,9 > 40
1–2,9 < 1
MAP – střední arteriální tlak, TF – tepová frekvence, DF – dechová frekvence, S-Na – sérová
koncentrace natria, S-K – sérová koncentrace kalia, S-krea – sérová koncentrace kreatininu,
HCT – hematokrit, WBC – počet bílých krvinek
AP 0 2 3 5 6
věk [roky] < 44 45–54 55–64 65–74 > 75
CHP
0 5
–– bez operace, bez anamnézy –– bez operace, závažná orgánová
orgánové insuficience, insuficience nebo imunodeficit
bez imunodeficitu
–– akutní operace, bez anamnézy –– akutní operace, závažná orgánová
bez imunodeficitu
–– elekt. operace, bez anamnézy –– elekt. operace, závažná orgánová
bez imunodeficitu
INTERPRETACE
APACHE II 5 10 15 20 30 40 50 60 70
mortalita[%] 5,8 11,3 21 35,5 70,3 91,1 97,8 99,5 99,9
ARDS
ff ARDS = Acute Respiratory Distress Syndrome
ff české synonymum = syndrom akutní dechové tísně
ff difuzní buněčná léze plicního parenchymu, která je součástí celkové zánětlivé
odpovědi organismu
ff diagnostika je založená na parametrech krevních plynů a rtg plic
LEHKÁ STŘEDNÍ TĚŽKÁ

čas akutní nástup do 1 týdne od inzultu
hypoxemie RI 201–300 RI ≤ 200 RI ≤ 100
s PEEP ≥ 5 s PEEP ≥ 5 s PEEP ≥ 5
etiologie edému respirační selhání nevysvětlitelné kardiálním selháním nebo
hyperhydratací
rtg nález bilaterální opacity bilaterální opacity opacity
ve 3 kvadrantech
RI – respirační index, PEEP – pozitivní endexspirační tlak, RI – respirační index (vzorec viz s. 137)
Zdroj: HANKEN, Paul. Intensive care unit manual: expert consult. Online and print. Elsevier Health
Sciences, 2013, s. 687–688.
BULLŮV INDEX
ff slouží k orientačnímu posouzení prognózy pacienta s popáleninami v případě
hromadného neštěstí a s potřebou rychlého triage
věk pacienta + % popálené plochy
INTERPRETACE
při hodnotě nad 100 je prognóza infaustní
CENTRÁLNÍ ŽILNÍ KATÉTR – výpočet optimální pozice

ff výpočtem po dosazení výšky pacienta získáme délku centrálního žilního
katétru v těle pacienta od místa vpichu v cm
ff správná pozice konce katétru je v oblasti přechodu horní duté žíly a pravé síně
(„kavoatriální“ přechod)
v. SUBCLAVIA l. dx. = výška[cm] / 10 – 2
v. JUGULARIS l. dx. = výška[cm] / 10
v. SUBCLAVIA l. sin. = výška[cm] / 10 + 2
v. JUGULARIS l. sin. = výška[cm] / 10 + 4
DISEMINOVANÁ INTRAVASKULÁRNÍ KOAGULOPATIE (DIC)

ff získaný stav, charakterizovaný nadměrnou prokoagulační aktivitou s tvorbou
trombů v mikrocirkulaci a se sekundárním vyčerpáním koagulačních faktorů
s typickými krvácivými projevy
ff RIZIKOVÉ FAKTORY: sepse, šokové stavy, nádorová onemocnění,
jaterní selhání, poporodní komplikace, potransfuzní reakce
0b 1b 2b 3b
PLT > 100 < 100 < 50
D-dimery normální ↑↑ ↑↑↑
prodl. Quick < 3 s 3–6 s > 6 s
fibrinogen > 1 g/l < 1 g/l
PLT – trombocyty
INTERPRETACE
skóre 5 a více + rizikové faktory svědčí pro DIC
Zdroj: LEVI, M., TOH, CH., THACHIL, J., WATSON, H. G. Guidelines for the diagnosis and manage-
ment of disseminated intravascular coagulation. Br J Haematol. 2009 Apr; 145(1): 24–33. Epub
2009 Feb 12.
KLINICKÁ STADIA

I iniciální stadium (trigger stadium)
začátek aktivace koagulačního stavu, laboratorně beze změn
II kompenzovaná DIC (hyperkoagulační stav)
počínající fibrinolýza a zvýšená konzumpce koagulačních parametrů
III manifestní subakutní DIC (hyperfibrinolytická fáze)
snížení koagulace, hemoragické diatézy, laboratorní změny
IV dekompenzovaná DIC
masivní snížení koagulace, masivní krvácení
ELIMINAČNÍ METODY – indikace
INTERMITENTNÍ HEMODIALÝZA (HD)
–– kalemie > 6,5 mmol/l
–– S-urea > 30 mmol/l (rychlý nárůst)
–– kalcemie > 3,5 mmol/l (refrakterní)
–– S-kreatinin > 500 µmol/l (rychlý nárůst)
–– nekorigovatelná metabolická acidóza (pH < 7,1)
–– oligurie/anurie (při adekvátní intravaskulární náplni)
–– hyperhydratace (bez odpovědi na diuretickou terapii)
–– hyperurikemie (při syndromu nádorového rozpadu po chemoterapii)
–– intoxikace (etylenglykol, metanol)
KONTINUÁLNÍ HD / HEMODIAFILTRACE
–– stejné jako u intermitentní HD, vhodné pro hemodynamicky nestabilní
pacienty (menší zatížení oběhu)
PLAZMAFERÉZA
–– kryoglobulinemie
–– Goodpastureův syndrom
–– trombotická trombocytopenická purpura (TTP) / hemolyticko-uremický
syndrom (HUS)
–– polyradikuloneuritida
–– myasthenia gravis
–– hyperviskózní syndrom
–– méně časté indikace: myelom, hemofilie, SLE, roztroušená skleróza
HEMOPERFUZE
–– intoxikace (barbituráty, karbamazepin, digoxin, salicyláty, paracetamol
fenacetin, tricyklická antidepresiva, teofylin, organofosfáty, aluminium)
–– jaterní selhání
Zdroj: VIKLICKÝ, Ondřej. Doporučené postupy a algoritmy v nefrologii. Praha: Grada Publishing,
2010, s. 97–98.
GLASGOW COMA SCALE

ff slouží k posouzení stavu vědomí a jeho změn
ff výsledek získáme součtem 3 hodnot (vždy započítáme nejvyšší dosaženou
odpověď pacienta)
OTEVŘENÍ OČÍ
spontánní 4
na oslovení 3
na bolest 2
bez reakce 1
SLOVNÍ ODPOVĚĎ
orientovaná 5
zmatená 4
pacient nekomunikuje 3
nesrozumitelné zvuky 2
žádná odpověď 1
REAKCE NA BOLEST
vyhoví 6
pohyb k podnětu 5
pohyb od podnětu 4
necílená flexe 3
necílená extenze 2
nereaguje 1
INTERPRETACE
lehká porucha vědomí 13–15 b
střední porucha vědomí 9–12 b
závažná porucha vědomí 3–8 b
Zdroj: BERLIT, Petr. Memorix neurologie. Praha: Grada Publishing, 2007, s. 293.
HEMODYNAMICKÉ PARAMETRY
SRDEČNÍ VÝDEJ NORMA

CI (cardial index) 2,8–4,2 l/min/m²
SVI (stroke volume index) 30–60 ml/m²
SvcO2 (central venous oxygen saturation) 65–75 %
PRELOAD NORMA
CVP (central venous pressure) 2–10 mm Hg
GEDVI (global end-diastolic volume index) 390–590 ml/m²
ITBVI (intrathoracic blood volume index) 550–850 ml/m²
SVV (stroke volume variation) ≤ 10 %
PPV (pulse pressure variation) ≤ 10 %
PLÍCE NORMA
ELWI (extravascular lung water index) 3,0–7,0 ml/kg
AFTERLOAD NORMA
MAP (mean arterial pressure) 70–105 mm Hg
SVRI (systemic vascular resistance index) 1500–2400 dyn.s.cm-5/m2
PVRI (pulmonary vascular resistance index) 250–430 dyn.s.cm-5/m2
KONTRAKTILITA NORMA
CFI (cardiac function index) 4,5–6,5 l/min
GEF (global ejection fraction) 25–35 %
EF (ejekční frakce) 55–75 %
INTRAABDOMINÁLNÍ TLAK (IAP)

ff intraabdominální hypertenze je klinický syndrom multifaktoriální etiologie,
charakterizovaný zvýšením nitrobřišního tlaku s následnou poruchou
mikrocirkulace, hypoperfuzí splanchniku a rozvojem orgánových dysfunkcí
(kardiovaskulární, plicní, renální, neurologické)
ff hodnotu IAP měříme v močovém měchýři
ff norma 0–5 mm Hg, u kriticky nemocných 5–7 mm Hg a u pacientů
na umělé plicní ventilaci do 10 mm Hg
STUPEŇ I II III IV
TLAK [mm Hg] 12–15 16–20 21–25 nad 25
IAP 15–20 bez orgánových dysfunkcí → nechirurgické metody léčby

(svalová relaxace, prokinetika,
paracentéza, dekomprese žaludku
sondou, zvýšení diurézy, ultrafiltrace)
IAP 15–20 bez orgánových dysfunkcí → chirurgické metody léčby
(dekompresní laparotomie, nebo revize,
pokud je laparotomie provedena)
Zdroj: SZTURZ, P. Intraabdominální hypertenze na jednotkách intenzivní péče. Vnitř Lék 2007;
53(9): 972–978.
KREVNÍ ZTRÁTA
ff orientační stanovení krevní ztráty na základě změn parametrů základních
vitálních funkcí
STUPEŇ ZTRÁTA KRVE [ml] TEP [min ]

−1 TLAK KRVE [mm Hg] DECH [min ]−1
I do 750 do 100 norm norm / ↑

II 750–1000 nad 100 norm ↓
III 1500–2000 nad 120 pod 90 ↓
IV nad 2000 nad 140 pod 90 ↓
OMRZLINY (CONGELATIO) – klasifikace

ff akutní místní poškození tkáně zapříčiněné působením nízkých teplot na kůži
a podkoží

I – congelatio erythematosa zarudnutí
postiženy pouze povrchní vrstvy
epidermis
II – congelatio bullosa tvorba puchýřů
postižena celá epidermis
III – congelatio escharotica nekrózy a gangrény
postižena i dermis
Zdroj: ZEMAN, Miroslav. Chirurgická propedeutika. 3., doplněné a přepracované vydání. Praha:
POPÁLENINY (COMBUSTIO)
KLASIFIKACE
ff poranění vznikající působením vysokých teplot na povrch těla (ev. působením
chemikálií, elektřiny nebo radiace)

I erytém, po zhojení může zůstat hyperpigmentace
II IIa – puchýře s červenou spodinou
– postižen epitel a vrchní vrstva koria
IIb – puchýře s vybledlou spodinou
– postižení spodiny koria
III kůže postižena v celém rozsahu včetně adnex
suchá, žlutobílá nebo hnědočervená
IV postižena kůže + podkožní tuk a svalstvo
kůže zuhelnatělá
Zdroj: KELNAROVÁ, Jarmila. První pomoc II: pro studenty zdravotnických oborů. 2., přepracované
a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2013, s. 98–100.
TEKUTINOVÁ SUBSTITUCE
PRAVIDLO DEVÍTI
Q [ml/24 h] = 4 × hmotnost[kg] × PP[%]

9%
PP – popálená plocha
Q – objem infuzních roztoků za 24 h
vpředu VÝPOČET POPÁLENÝCH PLOCH

18 %
hlava a každá horní končetina 9 %
vzadu přední, zadní strana trupu 18 %
18 % a každá dolní končetina
9% 9% perineum 1 %
1% Pozn.: velikost plochy dlaně lze počítat jako 1 %
– optimálně Hartmannův roztok,

ev. Ringerův roztok
– 50 % vypočtené dávky podat v prvních 8 h,
zbytek v následujících 16 h
Zdroj: TEPLAN, Vladimír. Akutní poškození a selhání
18 % 18 % ledvin v klinické medicíně. Praha: Grada Publishing,
2009, s. 189–190.
Autor obrázku: MUDr. Josef Bláha
RESPIRAČNÍ INDEX – Horowitzův (PFi)

ff Horowitzův index je „hypoxemický“ index
ff posouzení oxygenační funkce plic
PFi = paO2[mm Hg]/FiO2
– paO2 je parciální tlak O2 v arteriální krvi [mm Hg] (pozn.: mm Hg = kPa/0,133)

– FiO2 je frakce O2 ve vdechovaném vzduchu [desetinné číslo] (např. 40% FiO2 = 0,4)
INTERPRETACE
500 normální hodnoty (při 100% saturaci a normální frakci kyslíku v běžném
vzduchu, tj. 21%, je výpočet 100/0,2 = 500)
< 300 akutní poškození plic (ALI)
< 250 ARDS
Zdroj: WANGER, Jack. Pulmonary function testing. Jones & Bartlett Publishers, 2011, s. 287.
SEDACE – klasifikace (Ramsay)

ff Ramsayova kategorizace slouží k posouzení zklidnění pacienta
monitorovanou sedací – hodnotí se jeho vigilita a vědomí, přítomnost
nebo absence agitovanosti a hloubka sedace podle reakcí
PACIENT PŘI VĚDOMÍ

1 agitovaný, anxiózní
2 klidný, vigilní, aktivní pacient s pohotovými reakcemi, kooperativní
3 latence, lehká bradypsychie, při nerušení somnolentní, ale vzbuditelný
na výzvu
PACIENT V MONITOROVANÉ SEDACI V ÚROVNI SPÁNKU

4 pohotová reakce na velmi hlasitou výzvu nebo bolestivý podnět
5 opožděná, zpomalená a pohybově chudá odpověď na zvukové podněty
a na bolestivý podnět
6 hluboká sedace, pacient neprobuditelný, bez reakce na zvukové a taktilní
podněty
Zdroj: ŠAMÁNKOVÁ, Marie. Lidské potřeby ve zdraví a nemoci aplikované v ošetřovatelském procesu.
Praha: Grada Publishing, 2011, s. 130.
SEPSE
ff život ohrožující orgánová dysfunkce způsobená deregulovanou odpovědí
hostitelského organismu na přítomnost infekce (definice podle Sepsis-3)
Pozn.: Nová definice, tzv. Sepsis-3, nahradila předchozí model (SIRS + infekce), jehož slabinou byl
vysoký počet falešně pozitivních i falešně negativních výsledků. Původní termín těžká sepse se již
v nové definici nevyskytuje.
3 ZÁKLADNÍ KROKY
1. stanovení diagnózy infekce a její včasná léčba
2. posouzení akutní orgánové dysfunkce
– k posouzení orgánové dysfunkce slouží SOFA skóre nebo jednodušší
a rychlejší skóre quickSOFA (viz níže)
3. rozpoznání a bezprostřední léčba hypotenze
quickSOFA (qSOFA)
ff slouží k rychlému posouzení orgánové dysfunkce v přednemocniční péči na
neselektovaném příjmu nebo standardním oddělení
PARAMETR
systolický TK < 100 mm Hg 1b
dechová frekvence ≥ 22 dechů 1b
Glasgow Coma Scale < 15 dechů 1b
INTERPRETACE
–– 2 a více bodů u pacienta s infekcí znamená vysokou pravděpodobnost sepse
(mortalita činí více než 40 %)
SEPTICKÝ ŠOK
ff sepse komplikovaná rozvojem hypotenze nereagující na objemovou
resuscitaci a vyžadující k udržení středního arteriálního tlaku ≥ 65 mm Hg užití
vazopresorů; současně je koncentrace laktátu > 2 mmol/l
Zdroj: MATĚJOVIČ, Martin. Sepse a její nová definice. Postgraduální nefrologie, ročník XV., č. 1,
březen 2017.
SIRS
ff Systemic Inflammatory Response Syndrome (SIRS)
ff systémová zánětová odpověď organismu – jedná se o nespecifickou reakci
organismu s aktivací cytokinů a metabolickými změnami
ff pro stanovení diagnózy musí být splněna alespoň 2 kritéria
tělesná teplota > 38,3 °C nebo < 36 °C
srdeční frekvence > 90/min
dechová frekvence > 20/min nebo pCO₂ < 4,3 kPa
WBC > 12×109/l nebo < 4×109/l nebo > 10 % nezralých forem
pCO₂ – parciální tlak oxidu uhličitého, WBC – počet bílých krvinek
2007, s. 525.
SOFA skóre
ff Systemic and Organ Failure Assessment Score (SOFA)
ff skórovací systém pro pacienty v intenzivní péči se sepsí MODS/MOF
ff rozmezí 0–24 b
UKAZATEL BODY
1 2 3 4
respirační 40–53,2 27–39,9 13,3–26,9 < 13,3
index* [mm Hg] 300–399 200–299 100–199 < 100
PLT [× 10⁹/l] 100–150 50–99 20–50 < 20
bilirubin [µmol/l] 20–32 33–101 102–204 > 204
UKAZATEL BODY
TK [mm Hg] < 70 bez dobutamin dopamin dopamin
vazo nebo dopamin 5–15 µg/kg/min > 15 µg/kg/min nebo
presorik do 5 µg/kg/min nebo epinefrin do epinefrin > 0,1 µg/kg/min
0,1 µg/kg/min nebo nebo norepinefrin
norepinefrin do > 0,1 µg/kg/min
0,1 µg/kg/min
GCS 13–14 10–12 6–9 3–5
kreatinin [µmol/l] 110–170 171–299 300–440 > 440 nebo diuréza
nebo diuréza < 0,2 l/den
0,2–0,49 l/den
* respirační index (viz s. 137), PLT – trombocyty, TK – tlak krve, GCS – Glasgow coma scale
Zdroj: RONCO, Claudio. Critical care nephrology. Elsevier health sciences, 2008, s. 58.
START (Simple Triage And Rapid Treatment)

ff slouží k základnímu roztřídění obětí hromadného neštěstí na základě
závažnosti jejich poranění
1 červená bezprostřední ohrožení života, nutné okamžité výkony zachraňující život

2 žlutá závažné postižení – pomoc a ošetření po zajištění „červených“
3 zelená málo závažná až nezávažná postižení
4 černá nelze pomoci, smrt
všichni chodící 3
dýchání
ANO NE
frekvence dýchání kontrola polohy a dýchacích cest
přes 30/min pod 30/min ANO NE

1 prokrvení 1 4
tep na a. radialis
nehmatný kapilární plnění hmatný

nad 2 s pod 2 s
vědomí
zástava krvácení na jednoduchou výzvu
nereaguje reaguje
1 1 2
Zdroj: KELNAROVÁ, Jarmila. První pomoc II: pro studenty zdravotnických oborů. 2., přepracované
a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2007, s. 80–81.
ŠOK OBĚHOVÝ
ff šok je generalizovaná porucha perfuze tkání, která vede k poruše jejich
zásobení kyslíkem a živinami a současně zhoršuje odvod CO₂ a metabolitů
z tkání
KLASIFIKACE (HINSHAW A COX)

MAP PAW CO SVR SvO₂ LAKTÁT
HYPODYNAMICKÝ
KARDIOGENNÍ ↓ ↑ ↓ ↑ ↓ ↑
HYPOVOLEMICKÝ ↓ ↓ ↓ ↑ ↓ ↑
OBSTRUKTIVNÍ ↓ ↔↑ ↓ ↑ ↓ ↑
HYPERDYNAMICKÝ
DISTRIBUČNÍ ↓ ↔↓ ↔↑ ↓ ↔↑ ↑
MAP – střední arteriální tlak, PAW – tlak v zaklínění, CO – srdeční výdej, SVR – systémová vasku-
lární rezistence, SvO₂ – saturace smíšené žilní krve
ŠOKOVÝ INDEX – výpočet (Allgower)

ff nelze použít u pacientů s kardiostimulátorem nebo užívajících betablokátory
ŠI = tepová frekvence[min ] / systolický TK[mm Hg]

−1
INTERPRETACE
< 1 norma
1 hrozící šok
1,2 lehký šok
1,5 středně těžký šok
> 2 těžký šok
Zdroj: ŠTĚTINA, Jiří. Zdravotnictví a integrovaný záchranný systém při hromadných neštěstích
a katastrofách. Praha: Grada Publishing, 2014, s. 456.
Bazální energetický metabolismus .............................................. 145
BMI (body mass index) ...................................................................... 145
Doporučený denní příjem ............................................................... 146
Poměr jednotlivých složek potravy ........................................ 146
Aminokyseliny .............................................................................. 147
Ionty a mikronutrienty ............................................................... 147
Vláknina ......................................................................................... 148
Diety – přehled .................................................................................... 150
Dusíková bilance – výpočet ............................................................. 151
Energetická potřeba organismu – výpočet ............................... 151
Energetický obsah jednotlivých složek výživy ........................ 152
Hladovění prosté/stresové .............................................................. 153
Nutriční přípravky ............................................................................... 153
Sipping ............................................................................................ 153
Výživa do sondy ............................................................................ 155
Vaky do periferní žíly ................................................................... 157
Vaky do centrální žíly .................................................................. 158
Lipidy ............................................................................................... 158
Aminoroztoky ............................................................................... 159
9 NUTRICE
Sacharidy ....................................................................................... 159

Přídavky do parenterální výživy .............................................. 160
Další nutriční doplňky ................................................................ 160
Podvýživa .............................................................................................. 160
Převody kJ na kcal .............................................................................. 161
Syndrom krátkého střeva ................................................................. 162
NUTRICE 145
BAZÁLNÍ ENERGETICKÝ METABOLISMUS (BM)

ff výpočet podle Harrise a Benedicta
ff udává množství energie potřebné k fungování všech orgánů v klidovém stavu
ff hodnota klesá s věkem a úbytkem svalové hmoty
MUŽI
BM [kJ/den] = [66,47 + (13,75 × [kg]) + (5 × [cm]) – (6,75 × [roky]) ] × 4,187
ŽENY
BM [kJ/den] = [66,51 + (9,56 × [kg]) + (1,85 × [cm]) – (4,68 × [roky]) ] × 4,187
Zdroj: BOWLING, Tim. Nutritional support for adults and children: a handbook for hospital practice.
Radcliffe Publishing, 2004, s. 18.
BMI (body mass index)

ff základní ukazatel v klasifikaci obezity (doporučený WHO)
ff limitem je nezohlednění množství svalové hmoty a tělesné vody
ff norma 18,5–24,9
BMI = hmotnost[kg] / výška²[m]
INTERPRETACE
BMI KATEGORIE RIZIKO
< 18,5 podváha
18,5–24,9 norma minimální
25–29,9 nadváha nízké až lehce vyšší
30–34,9 I. stupeň zvýšené
35–39,9 II. stupeň vysoké
> 40 III. stupeň velmi vysoké

APROXIMATIVNÍ ZJIŠTĚNÍ BMI

(kg/cm) 150 155 160 165 170 175 180 185 190 195
45 20 19 18 17 16 15 14 13 12 12
50 22 21 20 18 17 16 15 15 14 13
55 24 23 21 20 19 18 17 16 15 15
60 27 25 23 22 21 20 19 18 17 16
65 29 27 25 24 22 21 20 19 18 17
70 31 29 27 26 24 23 22 20 19 18
75 33 31 29 28 26 24 23 22 21 20
80 36 33 31 29 28 26 25 23 22 21
85 38 35 33 31 29 28 26 25 24 22
90 40 37 35 33 31 29 28 26 25 24
95 42 40 37 35 33 31 29 28 26 25
100 44 42 39 37 35 33 31 29 28 26
105 47 44 41 39 36 34 32 31 29 28
110 49 46 43 40 38 36 34 32 30 29
115 51 48 45 42 40 38 35 34 32 30
120 53 50 47 44 42 39 37 35 33 32
125 56 52 49 46 43 41 39 37 35 33
130 58 54 51 48 45 42 40 38 36 34
135 60 56 53 50 47 44 42 39 37 36
140 62 58 55 51 48 46 43 41 39 37
2007, s. 232.
DOPORUČENÝ DENNÍ PŘÍJEM
POMĚR JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK POTRAVY
58–60 % 28–30 % 12–14 %

cukry tuky bílkoviny
3–5 g/kg/den 0,7–1,2 g/kg/den 0,8–1,5 g/kg/den
NUTRICE 147
AMINOKYSELINY
ff esenciální AMK (aminokyseliny, které není organismus schopen syntetizovat
de novo)
–– arginin, histidin, leucin, izoleucin, lyzin, metionin, fenylalanin, treonin,
tryptofan, valin
Pozn.: např. histidin a tyrozin jsou podmínečně esenciální při CHRI
ff RUBNERŮV ZÁKON LIMITNÍ AMINOKYSELINY

–– říká, že využití aminokyselin z přijatých bílkovin závisí na obsahu nejméně
zastoupené esenciální aminokyseliny. To znamená, že z přijatých
aminokyselin se do proteinů zabuduje jen tolik, kolik odpovídá množství
nejméně zastoupené aminokyseliny. Ostatní jsou rozloženy, a to i tehdy,
když v organismu panuje celkový nedostatek bílkovin
DOSPĚLÝ TĚHOTNÁ KOJÍCÍ

histidin 14 18 19 mg/kg/den
izoleucin 19 25 30 mg/kg/den
leucin 42 56 62 mg/kg/den
lyzin 38 51 52 mg/kg/den
metionin + cystidin 19 25 26 mg/kg/den
fenylalanin + tyrozin 33 44 51 mg/kg/den
treonin 20 26 30 mg/kg/den
tryptofan 5 7 9 mg/kg/den
valin 24 31 35 mg/kg/den
IONTY A MIKRONUTRIENTY
MINERÁLY
NA KG A DEN DENNÍ POTŘEBA
voda 30–40 ml 1700–2500 ml
sodík 1–2,5 mmol 70–100 mmol
draslík 1–2,0 mmol 40–60 mmol
vápník 0,05–0,1 mmol 4–7 mmol
chloridy 1–2,5 mmol 70–100 mmol
fosfor 0,4 mmol 20–40 mmol
hořčík 0,1–0,2 mmol 5–10 mmol
STOPOVÉ PRVKY [mg/24 h/70 kg]

ENTERÁLNĚ PARENTERÁLNĚ
Fe 9 1,2
Zn 9,5 3,2–6,5
Cu 1,1 0,3–1,3
Se 0,055 0,03–0,06
Mn 1,5 0,2–0,3
Cr 0,01 0,01–0,02
Mo 0,02 0,02
I 0,13 0,1
F 1,4 0,5–0,9
VITAMINY (mg/24 h/70 kg)
PARENTERÁLNĚ
A (retinol) 1
D 0,005
E (tokoferol) 10
K 0,15
B1 (thiamin) 3
B2 (riboflavin) 4
B6 (pyridoxin) 4
niacin 40
B12 0,006
folát 0,4
biotin 0,06
VLÁKNINA
ff polysacharid s pozitivním vlivem na trávicí trakt (prevence zácpy, hemoroidů,
divertikulózy)
ff doporučený denní příjem je cca 25–30 g
ff níže uvedené hodnoty jsou v gramech vlákniny ve 100 g dané potraviny
Mlýnské a pekárenské výrobky

otruby 39,6
knäckebrot 18,3
ovesné vločky 17,3
sójová mouka 13,3

NUTRICE 149
Mlýnské a pekárenské výrobky

dalamánek 7,1
chléb graham 5,9
těstoviny 5,1
pšeničný chléb 4,3
rýže hnědá 3,8
cornflakes 3,4
Zelenina, luštěniny a brambory

černé fazole 23,4
sójové boby 15,4
čočka 8,9
zelený hrášek 4,7
špenát 3,9
kapusta růžičková 3,8
zelené fazolky 3
kapusta hlávková 3,1
zelí 2,9
pórek 2,8
červená řepa 2,8
mrkev 2,6
kukuřice 2,5
papriky 1,9
brambory 1,6
rajčata 1,3
Ovoce
maliny 6,7
borůvky 6,6
ostružiny 6,6
rybíz 5,9
banány 3,1
angrešt 2,9
švestky 2,3
broskve 2,3
jablka 2,2
hrušky 2,2
Ovoce
jahody 2
meruňky 1,9
grapefruit 1,6
třešně 1,5
pomeranč 1,3
Zdroj: PELIKÁNOVÁ, Terezie. Praktická diabetologie. 4. vydání. Praha: Maxdorf, 2010, s. 153–154.
DIETY – přehled
ČÍSLO NÁZEV DIETY ENERGIE BÍLKOVINY TUKY SACHARIDY

0S čaj – – – –
0 tekutá 6000 60 45 250
1S tekutá výživná 9500 80 70 320
1 kašovitá 9500 80 70 320
2 šetřicí 9500 80 70 320
3 racionální 9500 80 70 320
4 s omezením tuků 9500 80 55 360
4S s přísným omezením tuků 7000 35 10 350
5 bezezbytková 9500 80 70 320
6/50 s omezením bílkovin – 50 g 9500 50 70 350
8/1250 redukční – 1250 kcal 5300 75 40 150
8/1000 redukční – 1000 kcal 4200 70 30 100
8/600 redukční – 600 kcal 2500 55 20 50
9/175 diabetická – 175 g sacharidů 6150 75 50 175
10 neslaná šetřicí 9500 80 70 320
11 výživná 12000 105 80 420
12 pro batolata 7000 60 50 280
13 pro větší děti 9500 80 70 320
14 výběrová 9500 80 70 320
energie [kJ]; bílkoviny, tuky a sacharidy [g]
NUTRICE 151
DUSÍKOVÁ BILANCE – výpočet

ff fyziologicky jsou tvorba (anabolismus) a odbourávání (katabolismus) bílkovin
v rovnováze
ff porovnání příjmu (p.o. + i.v.) dusíku ve formě proteinů s odpady dusíku
(vyloučenými močovinou za 24 h) nám pomůže při posouzení aktuálního
metabolického stavu
N-výdej(g/24 h) = (dU-urea(mmol) × 0,028 × 1,2) + 5
N-výdej – výdej dusíku v gramech za 24 h

dU-urea – denní odpad urey do moči
5 – hodnota extrarenálních ztrát dusíku (stolicí, kůží) v g
0,028 – faktor přepočtu urey z mmol na g
N-výdej(g/24 h) × 6,25 = množství degradované bílkoviny[g]
Pozn.: 1 g dusíku = 6,25 g proteinů
N-bilance = příjem bílkovin(g) – degradované bílkoviny(g)
N-bilance – dusíková bilance
INTERPRETACE
dusíková bilance negativní → katabolismus (operace, těžká infekce, stres)
pozitivní → anabolismus (děti, těhotné, reparace tkání)
vyrovnaná → fyziologický stav
Zdroj: ZADÁK, Zdeněk. Výživa v intenzivní péči. 2., rozšířené a aktualizované vydání. Praha: Grada
Publishing, 2008, s. 99–100.
ENERGETICKÁ POTŘEBA ORGANISMU – výpočet

ff orientačně lze kalkulovat s potřebou cca 25 kcal/kg/den
CELKOVÁ ENERGETICKÁ POTŘEBA(kJ/den) = BM × FA × FT × FI
BM – bazální metabolismus
FA – faktor aktivity
FT – faktor teploty
FI – faktor poškození

FA – faktor aktivity
ležící pacient 1,1×
mobilní pacient 1,3×
kóma 1×
lehká práce 1,5–1,6×
střední práce 1,6–1,8×
těžká práce 1,8–2,1×
FT – faktor teploty
38 °C 1,1×
39 °C 1,2×
40 °C 1,3×
41 °C 1,4×
FI – faktor poškození
nemocný bez komplikací 1,0×
pooperační stav 1,1×
mnohočetné fraktury 1,2–1,35×
polytrauma 1,4–1,8×
sepse 1,3×
peritonitida 1,2–1,5×
mnohočetná poranění + sepse 1,6×
hypertyreóza 1,1–2×
popáleniny do 20 % povrchu těla 1–1,5×
do 40 % povrchu těla 1,5–1,85×
nad 40 % povrchu těla 1,85–2,05×
kóma 0,9×
umělá plicní ventilace 0,8–0,9×
ENERGETICKÝ OBSAH JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK VÝŽIVY
1 g bílkovin 4,1 kcal

1 g tuku 9,3 kcal
1 g cukru 4,1 kcal
1 g vlákniny 1,5 kcal
1 g alkoholu 7 kcal
1 chlebová jednotka 12 g cukrů (celková energie cca 102 kcal)
NUTRICE 153
HLADOVĚNÍ prosté/stresové
ff u stresového hladovění dominuje zvýšení klidové energetické potřeby, hyper
glykemie a katabolismus proteinů s rychlým odbouráváním svalové hmoty
PROSTÉ HLADOVĚNÍ STRESOVÉ HLADOVĚNÍ

albumin normální ↓
zánětlivé parametry normální ↑
transferin ↓ ↓↓↓
prealbumin ↓ ↓↓↓
tělesná hmotnost ↓ ↓↑
tělesný tuk ↓ ↓
množství bílkovin ↓ ↓↓↓
extracelulární H₂O ↑ ↑↑↑
dusíková bilance negativní vysoce negativní
energetický výdej ↓ ↑
NUTRIČNÍ PŘÍPRAVKY
SIPPING
ff p.o. forma výživy určená k popíjení pacientem
Sacharidy
[kcal/bal.]
Vláknina
Proteiny
Velikost
[kcal/ml]
Energie
Energie
balení
Tuky
[g]
[g]
[g]
[g]
V 1 lahvičce 
Calogen – – 100 – 4,5 900 200 ml
Cubitan – 20 7 28 1,28 250 200 ml
(dekubity)
Diasip 4 10 11 18 1 200 200 ml
(pro pacienty s DM)
Diben 4 15 14 26 1,5 300 200 ml
(pro pacienty s DM)
Ensure Plus – 13,8 10,8 44,4 1,5 330 220 ml
Ensure Plus Fiber 2,8 14 10,8 44 1,5 341 220 ml
Forticare 2,6 11 6,6 24 1,64 200 125 ml
(pro onkol. pacienty)
Fresubin Energy Fibre 4 11 11,6 37,6 1,5 300 200 ml
Fresubin Protein Energy – 20 13,4 25 1,5 300 200 ml
Fresubin Original – 7,6 6,8 27 1 200 200 ml
Sacharidy
[kcal/bal.]
Vláknina
Proteiny
Velikost
[kcal/ml]
Energie
Energie
balení
Tuky
[g]
[g]
[g]
[g]
V 1 lahvičce 
Glucerna SR 1,7 10,7 7,8 26 0,92 211 230 ml
Impact Oral 3 16,8 2,3 40 – 303 74 g
Nepro – 14 19 41 2 400 200 ml
Nutricomp Drink Plus – 12 10 40 1,5 300 200 ml
Nutridrink základní 0,6 12 11 37 1,5 300 200 ml
Nutridrink Compact – 12 11 37 2,4 300 125 ml
Nutridrink Multi Fibre 4,6 12 11 37 1,5 300 200 ml
Nutridrink Protein – 20 10,6 16 1,5 300 200 ml
Nutridrink Compact Protein – 18 11,7 30 2,4 300 125 ml
Nutridrink Yoghurt 0,2 12 11 37 1,5 300 200 ml
Nutridrink Juice Style – 8 – 67 1,5 300 200 ml
Nutridrink Creme 0,1 12 6,2 24 1,6 200 125 ml
PreOp – – – 25 0,5 100 200 ml
(před operací)
ProSure 2,3 16 6 5 1,3 295 240 ml
ProvideXtra 2 9 5 30 1,5 300 200 ml
(při intol. laktózy)
Reconvan – 11 6,8 24 1 200 200 ml
(po operacích)
Renutryl Booster – 30 21 72 2 600 300 ml
Resource Protein – 18,8 7 28 1,25 250 200 ml
Resource 2,0 Fibre 5 18 17 40 2 400 200 ml
Resource Diabet 4 14 5,6 23,6 1 200 200 ml
Resource Energy Fruit 1,8 6,25 6,3 30 – 205 125 g
Resource 2,5 Compact – 12 12,5 38 2 250 125 ml
Resource 2,5 Fibre Compact 4,5 12 12,5 35,8 2 250 125 ml
Supportan 3 20 13,4 25 1,5 300 200 ml
NUTRICE 155
VÝŽIVA DO SONDY
ff enterální výživa k aplikaci do NGS, NJS, PEG, PEJ
Sacharidy
Vláknina
Proteiny
Velikost
[kcal/ml]
Energie
balení
Tuky
[g]
[g]
[g]
[g]
V 1000 ml 
Diben (pro pacienty s DM) 30 45 50 93 1,5 500 ml
– polymerní hyperkalorická výživa s antioxidanty, chromem, rybím tukem
Fresubin Original – 38 34 138 1 500, 1000 ml

– polymerní izokalorická výživa s rybím tukem
Fresubin Original Fibre 20 38 34 138 1 500, 1000 ml

– polymerní izokalorická výživa s rybím tukem
Fresubin Hepa 10 40 49 179 1,3 500 ml

– polymerní hyperkalorická výživa pro pacienty s jaterním selháním, ev. encefalopatií
Fresubin HP Energy – 75 58 170 1,5 500 ml

– polymerní hyperkalorická výživa s vyšším obsahem bílkovin
Glucerna Select 14 50 54 75 1 500 ml

– polymerní izokalorická výživa s unikátní směsí sacharidů pro pacienty s DM
Intestamin – 85 2 38 0,5 500 ml

– doplněk enterální výživy s glutaminem a antioxidanty pro kritické pacienty s rizikem SIRS
Isosource Standard – 39 34 135 1 500 ml

– polymerní izokalorická výživa bez vlákniny
Isosource Standard Balanced 20 48 41 115 1 1000 ml

– polymerní izokalorická výživa s vlákninou pro pacienty s DM
Isosource Standard Fibre 15 39 34 135 1 500 ml

– polymerní izokalorická výživa s vlákninou
Isosource Energy – 61 62 193 1,57 500 ml

– polymerní hyperkalorická výživa
Isosource Energy Fibre 15 61 62 193 1,6 1000 ml

– polymerní hyperkalorická výživa s vlákninou
Impact Enteral – 56 28 134 1 500 ml

– polymerní izokalorická imunomodulační výživa
Jevity 10 40 35 140 1,1 1000 ml

– polymerní izo- až lehce hyperkalorická výživa s vlákninou
Jevity Plus HP 5 81 43 142 1,3 500 ml

– polymerní hyperkalorická výživa s vlákninou a zvýšeným obsahem bílkovin
Nepro – 70 96 206 2 500 ml

– polymerní hyperkalorická výživa se sníženým obsahem P a K, Ca a P v poměru 2 : 1; při onemocnění ledvin
Novasource Start 7 50 25 80 0,76 500 ml

– polymerní hypokalorická výživa s glutaminem a vlákninou
Sacharidy
Vláknina
Proteiny
Velikost
[kcal/ml]
Energie
balení
Tuky
[g]
[g]
[g]
[g]
V 1000 ml 
Novasource GI Control 22 41 35 144 1 500 ml
– polymerní izokalorická výživa se zvýšeným obsahem vlákniny, při průjmu nebo zácpě
Novasource GI Forte 22 60 59 183 1,5 500 ml

– polymerní hyperkalorická výživa s rozpustnou vlákninou a vysokým obsahem energie
Novasource Diabet 17 46 38 120 1 500 ml

– polymerní izokalorická výživa pro pacienty s DM
Novasource Diabet Plus 15 60 53 120 1,2 500 ml

– polymerní hyperkalorická výživa se zvýšeným obsahem bílkovin a vlákniny pro pacienty s DM
Nutricomp Standard – 38 33 138 1 500 ml

– polymerní izokalorická výživa se směsí tuků (sójový, řepkový, MCT a rybí)
Nutricomp Standard Fibre 15 38 33 138 1,04 500 ml

– polymerní izokalorická výživa se směsí tuků (sójový, řepkový, MCT a rybí) a vlákninou
Nutricomp Energy – 75 50 188 1,5 500 ml

– polymerní hyperkalorická výživa se směsí tuků (řepkový, MCT [50 %] a rybí)
Nutricomp Energy Fibre 20 75 50 188 1,5 500 ml

– polymerní hyperkalorická výživa se směsí tuků (řepkový, MCT [50 %] a rybí) a vlákninou
Nutricomp Standard Fibre D 15 41 35 129 1 500 ml

– polymerní izokalorická výživa se směsí tuků (slunečnicový, řepkový a rybí) pro pacienty s DM
Nutricomp MCT – 56 44 171 1,3 500 ml

– speciální hyperkalorická výživa pro pacienty s poruchou trávení tuků
Nutricomp Hepa 5,6 40 58 155 1,3 500 ml

– speciální hyperkalorická výživa s vlákninou pro pacienty s poruchou funkce jater
Nutrison Standard – 40 39 123 1 1000 ml

– polymerní izokalorická základní výživa
Nutrison Multi Fibre 15 40 39 123 1 1000 ml

– polymerní izokalorická výživa se směsí 6 druhů vlákniny
Nutrison Protein + Multi Fibre 15 63 49 141 1,28 500 ml

– polymerní hyperkalorická výživa s vysokým obsahem bílkovin a vlákninou
Nutrison Energy Multi Fibre 15 60 58 184 1,53 1000 ml

– polymerní hyperkalorická výživa s vlákninou
Nutrison adv. Diason 15 32 32 84 0,78 1000 ml

– polymerní hypokalorická výživa pro pacienty s DM
Nutrison adv. Protison 15 75 37 154 1,28 500 ml

– polymerní hyperkalorická výživa s vysokým obsahem bílkovin
Nutrison adv. Peptisorb – 40 17 176 1 1000 ml

– oligomerní izokalorická výživa k podání do jejuna, při poruše trávení a vstřebávání
Nutrison adv. Cubison 15 55 33 125 1 1000 ml

– polymerní izokalorická speciální výživa pro pacienty s proleženinami
NUTRICE 157
Sacharidy
Vláknina
Proteiny
Velikost
[kcal/ml]
Energie
balení
Tuky
[g]
[g]
[g]
[g]
V 1000 ml 
Osmolite – 40 34 136 1 500 ml
– polymerní izokalorická nízkozbytková výživa
Osmolite HiCal – 63 49 204 1,5 1000 ml

– polymerní hyperkalorická výživa
Oxepa – 63 106 94 1,5 500 ml

– polymerní hyperkalorická výživa pro pacienty na umělé plicní ventilaci, v septickém stavu
Peptamen – 40 37 127 1 500 ml

– oligomerní izokalorická výživa bohatá na MCT
Peptamen AF – 94 65 140 1,52 500 ml

– oligomerní hyperkalorická výživa s vysokým obsahem bílkovin, omega-3 a MCT
Prosure 10 67 26 183 1,3 500 ml

– polymerní hyperkalorická imunomodulační výživa pro pacienty onkologické a s IBD
Pulmocare (do sondy / p.o.) – 63 93 105 1,51 500 ml

– hyperkalorická výživa určená pro pacienty s plicním onemocněním
Reconvan – 55 34 120 1 500 ml

– polymerní izokalorická speciální výživa pro pacienty se zvýšeným rizikem infekce
Supportan 13 58 72 104 1,3 500 ml

– polymerní hyperkalorická výživa s imunomodulačním efektem
Survimed OPD – 45 24 150 1 500 ml

– oligomerní izokalorická výživa k jejunální aplikaci u pacientů po resekci nebo s poruchou vstřebávání
VAKY DO PERIFERNÍ ŽÍLY

ff i.v. podání, k aplikaci periferní kanylou
Sacharidy
Proteiny
Velikost
[kcal/ml]
Energie
balení
Tuky
[g]
[g]
[g]
V 1000 ml 
Kabiven Peripheral 24 g 35 g 68 g 720 1440, 1920, 2400 ml
OliClinomel N4–550E 22 g 20 g 80 g 610 1000, 1500, 2000, 2500 ml
PeriOlimel N4E 25 g 30 g 75 g 700 1000, 1500, 2000, 2500 ml
Nutriflex Peri 40 g – 80 g 480 2000 ml
Nutriflex Lipid Peri 32 g 40 g 64 g 764 1875, 2500 ml
VAKY DO CENTRÁLNÍ ŽÍLY (CŽK)

ff i.v. podání, nutrice určená k aplikaci výhradně do CŽK
Sacharidy
Proteiny
Velikost
[kcal/ml]
Energie
balení
Tuky
[g]
[g]
[g]
V 1000 ml 
Aminomix 1 Novum 50 – 220 1000 1000, 1500, 2000 ml
Aminomix 2 Novum 50 – 132 680 1000, 1500, 2000 ml
Clinimix N9G20E 28 – 100 510 1000, 1500, 2000 ml
Clinimix N14G30E 43 – 150 770 1000, 1500, 2000 ml
Clinimix N17G35E 50 – 175 900 1000, 1500, 2000 ml
Kabiven 34 40 100 900 1540, 2053, 2566 ml
SMOF Kabiven 50 37 125 1100 1477, 1970, 2463 ml
Nutriflex Basal 32 – 125 680 2000 ml
Nutriflex Plus 48 – 150 790 2000 ml
Nutriflex Special 70 – 240 1240 1000, 1500 ml
Nutriflex Lipid Plus 38 40 120 1012 1875, 2500 ml
Nutriflex Omega Plus 38 40 120 1000 1250, 1875, 2500 ml
Nutriflex Omega Special 57 40 144 1180 1250, 1875, 2500 ml
OliClinomel N6–900E 34 40 120 1015 1000, 1500, 2000, 2500 ml
OliClinomel N7–1000E 40 40 160 1200 1000, 1500, 2000, 2500 ml
OliClinomel N8–800 50 30 125 1000 2000 ml
Olimel N5E 33 40 115 990 1500, 2000, 2500 ml
Olimel N7E 44 40 140 1140 1000, 1500, 2000 ml
Olimel N9E 57 40 110 1070 1000, 1500, 2000 ml
LIPIDY
ff i.v. aplikace, možno podat do periferie i CŽK
Sacharidy
Proteiny
Velikost
[kcal/ml]
Energie
balení
Tuky
[g]
[g]
[g]
V 1000 ml 
Clinoleic 20% – 200 – 2000 100, 250, 500, 1000 ml
Intralipid 20% – 200 – 2000 100, 250, 500 ml
Lipoplus – 200 – 1910 100 ml
Omegaven – 120 – 1120 100 ml
SMOFlipid – 180 – 2000 250, 500 ml
NUTRICE 159
AMINOROZTOKY
ff i.v. aplikace, možno podat do periferie (max. 10 %) i CŽK
Sacharidy
Proteiny
Velikost
[kcal/ml]
Energie
balení
Tuky
[g]
[g]
[g]
V 1000 ml 
Aminosteril N Hepa 8% 80 – – 320 500 ml
Aminoven 5% 50 – – 200 500, 1000 ml
Aminoven 10% 100 – – 400 250, 500, 1000 ml
Aminoven 15% 150 – – 600 250, 500, 1000 ml
Aminoplasmal 5% 50 – – 200 250, 500, 1000 ml
Aminoplasmal 10% 100 – – 400 250, 500, 1000 ml
Aminoplasmal 15% 150 – – 600 250, 500, 1000 ml
Aminoplasmal hepa 10% 100 – – 400 500 ml
Dipeptiven (glutamin) 200 – – 820 100ml
Neonutrin 5% 50 – – 209 500 ml
Neonutrin 10% 99 – – 416 500 ml
Neonutrin 15% 148 – – 622 500 ml
Nephrotect 100 – – 400 500 ml
Nutramin VLI 30 – – 125 100, 250, 500 ml
SACHARIDY
Sacharidy
Proteiny
Velikost
[kcal/ml]
Energie
balení
Tuky
[g]
[g]
[g]
V 1000 ml 
G 5% – – 55 200 500 ml
G 10% – – 110 400 500 ml
G 20% – – 220 800 500 ml
G 40% – – 440 1600 500 ml
PŘÍDAVKY DO PARENTERÁLNÍ VÝŽIVY
Addamel N směs stopových prvků

možno podat v G 5%, FR nebo do nutričního vaku
Soluvit N směs vitaminů rozpustných ve vodě
Tracutil stopové prvky (Fe, Zn, Mn, Cu, Cr, Mo, Se, I, F…)
Vitalipid N směs vitaminů rozpustných v tuku
nutno rozpustit v tukové složce
Cernevit směs vitaminů rozpustných v tuku i ve vodě
Pozn.: Všechny uvedené preparáty jsou dávkovány tak, že 1 amp odpovídá doporučené denní dávce
DALŠÍ NUTRIČNÍ DOPLŇKY
Adamin doplněk k podpoře funkce střevních buněk (glutamin je

Glutamin aminokyselina, která slouží k „výživě“ enterocytu)
2× denně rozmíchaný ve vodě do sondy nebo per os
Fantomalt energetický doplněk, sacharidy (škrob)
100 g obsahuje 96 g sacharidů (z toho 90 g tvoří polysacharid
maltodextrin)
Nutilis zahušťovadlo do tekuté fáze pokrmu (brání aspiraci)
modifikovaný kukuřičný škrob neovlivňující chuť, ale pouze hustotu
Protifar bílkovinný přídavek do pokrmu
odtučněná mléčná bílkovina (90%); 2,5 g Protifaru = 2,2 g bílkovin
Opti Fibre rozpustná vláknina
hydrolizovaná guarová guma k přidání do teplých i studených pokrmů
PODVÝŽIVA
ff stav, který vzniká v případě dlouhodobého kvantitativně nebo kvalitativně
nedostatečného přísunu živin
ff následující tabulky obsahují hodnoty jednotlivých parametrů, které svědčí
pro podvýživu

NUTRICE 161
ANTROPOMETRICKÉ PARAMETRY
BMI < 18,5
úbytek hmotnosti > 5 % za 1 měsíc
> 10 % za 6 měsíců
kožní řasa-triceps ♂ < 3,5 mm
♀ < 7 mm
obvod paže ♂ < 19,5 cm
♀ < 15,5 cm
index krea/výška < 60–80 % normy
LABORATORNÍ PARAMETRY
albumin < 28 g/l
prealbumin < 0,1 g/l
transferin < 1,5 g/l
cholinesteráza < 90 µkat/l
lymfocyty < 1,5 × 10⁹/l
POMOCNÉ PARAMETRY
anemie
změny metabolismu železa
vitamin B12
PŘEVOD k J na kcal
1 kcal = 4,18 kJ
1 kJ = 0,24 kcal
kcal 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1000
kJ 418 936 1250 1670 2080 2510 2930 3340 3760 4180
kJ 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1000
kcal 24 48 72 96 120 144 168 191 215 239
SYNDROM KRÁTKÉHO STŘEVA

ff výsledek chirurgické resekce nebo kongenitálního defektu s neschopností
udržet protein-energetickou, vodní a minerálovou stabilitu běžnou stravou
ff k zajištění plné enterální výživy je nutná přítomnost min.:
–– 50–70 cm tenkého střeva při zachovalé Bauhinově chlopni
–– 110–115 cm tenkého střeva bez Bauhinovy chlopně
ff adaptace střeva je proces trvající 2–3 měsíce
ff TERAPIE ENORMNÍCH ZTRÁT TEKUTIN A ELEKTROLYTŮ STŘEVEM

–– loperamid 12–24 mg/den
–– kodein až 4 × 60 mg
–– omeprazol 40 mg/den
–– pankreatická substituce
–– tablety NaCl 1 g, až 3 × 2 tbl. denně
–– analoga somatostatinu
–– oddělit příjem stravy a tekutin (nezapíjet jídlo)
–– nejíst ovoce a nepít sladké šťávy
Zdroj: KASPER, Heinrich. Výživa v medicíně a dietetika. Překlad 11. vydání. Praha: Grada Pub-
lishing, 2015, s. 195–196.
Metastázy nádorů – predilekční lokalizace .............................. 165
Onkomarkery ........................................................................................ 166
10 ONKOLOGIE TNM klasifikace .................................................................................... 167
ONKOLOGIE 165
METASTÁZY NÁDORŮ – predilekční lokalizace
PRIMÁRNÍ METASTÁZY
NÁDOR játra plíce mozek kosti pleura peritoneum
štítná žláza (šž) + +
šž – c-buňky + +
plíce + + + + +
prs + + + + +
jícen + +
žaludek + + + + +
tlusté střevo + + + +
slinivka + + + +
žlučové cesty + +
ledviny + + + +
močový měchýř + +
prostata + +
varlata + +
vaječníky + + + +
děložní čípek + + + +
melanom + + + + +
INCIDENCE KOSTNÍCH METASTÁZ
NÁDOR INCIDENCE MEDIÁN PŘEŽITÍ

OD DIAGNÓZY
myelom 70–95% 6–54 měsíců
TU prostaty 65–75% 12–53 měsíců
TU prsu 65–75% 19–25 měsíců
TU plic 30–40% 6–7 měsíců
TU štítné žlázy 60% 48 měsíců
TU ledvin 20–25% 12 měsíců
TU močového měchýře 40% 6–9 měsíců
ONKOMARKERY
ff chemické substance nejčastěji bílkovinné povahy, produkované nádorem
nebo pacientem jako odpověď na přítomnost tumoru
ff zkratka „CA“ je odvozena od komerčních setů pro jejich určování
(Carbohydrate Antigen)
ONKOMARKER LOKALIZACE
CEA kolorektální karcinom, karcinom prsu, karcinom plic, karcinom
ovarií a metastatické postižení jater
Pozn.: může být zvýšen u cirhózy a zánětů GIT
AFP nonseminom, ostatní germinální nádory (testikulární nádory, OC,
teratom) a hepatocelulární karcinom
Pozn.: zvýšen také u těhotných, cirhotiků a při aktivní hepatitidě
CA 15–3 ca prsu
Pozn.: může být falešně pozitivní u hepatopatií, cholangoitidy, plicních nemocí, renálních poruch a gravidity
CA 19–9 ca pankreatu, ca žaludku, kolorektální ca, ca prsu
Pozn.: falešně pozitivní při obstrukčním ikteru
CA 72–4 ca žaludku, ca jícnu a plic, ca ovarií
CA 125 ca ovarií
Pozn.: falešně pozitivní u benigních afekcí ovarií a endometria, hepatopatie, pankreatitidy, v těhotenství a během menstruace
SCC dlaždicobuněčný ca v různých lokalizacích
TPA/S ca močového měchýře a hlavy a krku
CYFRA 21–1 nemalobuněčný ca plic
PSA ca prostaty
Pozn.: bývá zvýšen i po vyšetření per rectum nebo zavedení močového katétru
LD testikulární nádory, leukemie, RCC (renální karcinom),
Hodgkinova choroba
NSE neuroblastom, retinoblastom, maligní melanom,
SCLC (malobuněčný karcinom plic)
hCG tumory trofoblastu, choriokarcinom (100% senzitivita),
germinální nádory testes a ovarií, v těhotenství
prolaktin prolaktinom
kalcitonin medulární ca štítné žlázy
feritin mnohočetný myelom, AML (akutní myeloidní leukemie)
β2-mikroglob. mnohočetný myelom, CLL (chronická lymfatická leukemie),
lymfomy
paraprotein mnohočetný myelom
ONKOLOGIE 167
TNM KLASIFIKACE
ff TNM je nejvíce používaný způsob klasifikace rozsahu nádorového
onemocnění
ff skládá se ze tří složek:
T primární nádor
Tx primární nádor nelze hodnotit
T0 bez známek primárního nádoru
Tis karcinom in situ
T1–4 zvětšující se velikost primárního nádoru
N regionální mízní uzliny

Nx regionální uzliny nelze hodnotit
N0 regionální uzliny bez metastáz
N1–3 zvětšující se postižení regionálních mízních uzlin
M vzdálené metastázy
Mx vzdálené metastázy nelze hodnotit
M0 bez vzdálených metastáz
M1 vzdálené metastázy
ff podle zdroje získaných informací rozlišujeme:
cTNM diagnóza stanovena na základě vyšetření klinického

a zobrazovacími metodami
pTNM diagnóza stanovena na základě patologického vyšetření
Zdroj: VORLÍČEK, Jiří. Klinická onkologie pro sestry. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha:
Anatomicko-fyziologické okénko ................................................ 171
Asthma bronchiale – kontrola (GINA 2015) ................................ 171
Astmatický záchvat – stadia (podle Boclese) ........................... 171
BODE index – prognóza u CHOPN ............................................... 172
Dechová frekvence ............................................................................ 172
Dýchání – typy ..................................................................................... 173
CHOPN – klasifikace ............................................................................ 174
CHOPN vs. asthma bronchiale vs. ACOS – diferenciální
diagnostika ............................................................................................ 177
Stanovení (pravděpodobné) diagnózy ................................. 178
Intersticiální plicní procesy – klasifikace .................................... 179
Pneumonie ............................................................................................ 180
Epidemiologická klasifikace ..................................................... 180
Stratifikace – CURB 65 ................................................................. 180
Respirační index – Horowitzův ...................................................... 181
Spirometrie ........................................................................................... 181
Interpretace spirometrických parametrů ............................. 182
11 PNEUMOLOGIE
Interpretace smyčky průtok – objem ...................................... 183

Tiffeneauův index ............................................................................... 184
Vitální kapacita plic ............................................................................ 184
Výpotek – odlišení transsudátu a exsudátu ............................. 184
PNEUMOLOGIE 171
ff HORNÍ CESTY DÝCHACÍ: nosní dutina, farynx, larynx, trachea*
ff DOLNÍ CESTY DÝCHACÍ: trachea* (délka cca 13 cm, šířka 1,5–1,8 cm), bronchy
(bronchiální strom)
* klinicky je hranicí horních a dolních dýchacích cest místo mezi pars cervicalis a pars tho-
racica trachey (úroveň horní hrudní apertury)
ff PLÍCE
–– levá plíce 2 laloky, pravá plíce 3 laloky
–– cca 7 miliard alveolů
–– plocha 80–100 m²
–– množství krve neustále se vyskytující v plicích je 0,5–1 litr
–– dechový objem v klidu je cca 500 ml
–– dechová frekvence v klidu: dospělý cca 16/min, sportovci cca 14/min
ff VDECHOVANÝ VZDUCH (21 % O₂, 79 % N, 0,04 % CO₂)
ff VYDECHOVANÝ VZDUCH (16 % O₂, 79 % N, 5 % CO₂)
Zdroj: GRIM, Miloš. Dýchací ústrojí. Praha: Karolinum, 1997, s 7.
ASTHMA BRONCHIALE – kontrola (GINA 2015)

ff chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, které vyvolává hyper
reaktivitu průdušek; výsledkem jsou projevy bronchiální obstrukce,
reverzibilní spontánně nebo vlivem léčby
SYMPTOMY KONTROLOVANÉ ČÁSTEČNĚ NEKONTROLOVANÉ

V POSLEDNÍCH KONTROLOVANÉ
4 TÝDNECH
denní příznaky více
než 2× týdně
potřeba úlevových léků
více než 2× týdně žádný 1–2 3–4
jakékoli noční probuzení z uvedených z uvedených z uvedených
z důvodu AB
jakákoli limitace aktivity
kvůli AB
ASTMATICKÝ ZÁCHVAT – stadia (podle Boclese)

ff záchvat klidové dušnosti způsobený přechodnou obstrukcí dýchacích cest
(spazmus) s často distančně slyšitelnými spastickými fenomény (vrzoty
a pískoty)
ff posouzení tíže stavu podle analýzy krevních plynů
STADIUM pO₂ pCO₂

I norm. ↓
II ↓ ↓
III ↓ norm.
IV ↓ ↑
pO₂ – parciální tlak kyslíku, pCO₂ – parciální tlak oxidu uhličitého
Zdroj: BOCLES, J. S. Status asthmaticus. Med Clin North Am. 1970 Mar; 54(2): 493–509.
BODE index – prognóza u CHOPN
PARAMETR BODY
0 1 2 3
B BMI (kg/m2) > 21 ≤ 21
O FEV1 (% nal. hodn.) ≥ 65 50–64 36–49 ≤ 35
D dušnost (mMRC) 0–1 2 3 4
E 6-MWD (m) ≥ 350 250–349 150–249 ≤ 149
BMI – body mass index; FEV1 – usilovně vydechnutý objem za první sekundu; 6-MWD – ušlá
vzdálenost při testu šestiminutovou chůzí
BODE index 4leté přežití

0–2 80 %
3–4 67 %
5–6 57 %
7–10 18 %
DECHOVÁ FREKVENCE
ff udává počet dechů za minutu
ff fyziologické hodnoty se u jednotlivých věkových kategorií značně liší,
při interpretaci zjištěných hodnot proto musíme zohlednit věk pacienta
novorozenci 40–60/min mladší školáci 20–30/min

kojenci 30–50/min starší školáci 12–20/min
batolata 25–40/min dospělí 12–16/min
předškoláci 25–35/min
Zdroj: VÍT, Pavel. Kardiologické minimum pro praktické dětské lékaře. Praha: Grada Publishing,
2006, s. 19.
PNEUMOLOGIE 173
DÝCHÁNÍ – typy
ff fyziologické dýchání dospělé osoby označujeme jako eupnoe
(dechová frekvence 12–16/min, na křivkách vyznačeno šedou barvou)
ff změny ve frekvenci nebo hloubce dechu nejčastěji svědčí pro onemocnění
respiračního, kardiálního nebo centrálního nervového systému
ff při diferenciální diagnostice nesmíme zapomínat ani na vliv acidobazické
rovnováhy
Biotovo dýchání
objem
Kussmaulovo dýchání
Cheyneovo-Stokesovo dýchání
tachypnoe
bradypnoe
čas
norma vyznačena šedě
BIOTOVO DÝCHÁNÍ
–– nepravidelné, různě hluboké dechové vlny s různě dlouhými apnoickými
pauzami
–– např.: při meningitidě, encefalitidě, otravě alkaloidy
KUSSMAULOVO DÝCHÁNÍ
–– zrychlené a prohloubené dýchání
–– např.: obecně jako kompenzace metabolické acidózy (diabetická ketoacidóza,
renální selhání)
CHEYNEOVO-STOKESOVO DÝCHÁNÍ
–– fáze vzestupná se stoupající frekvencí i hloubkou dýchání je následována
fází sestupnou a poté apnoickou pauzou
–– např.: poškození dechového centra v prodloužené míše, ve spánku ve
vysokohorském prostředí
Zdroj: ŠPINAR, Jindřich. Propedeutika a vyšetřovací metody vnitřních nemocí. Praha: Grada Pub-
lishing, 2008, s. 52–54.
CHOPN – KLASIFIKACE
ff chronická obstrukční plicní nemoc
ff léčitelný a preventabilní klinicky heterogenní syndrom charakterizovaný
omezením průtoku vzduchu v průduškách (bronchiální obstrukcí), které není
úplně reverzibilní. Bronchiální obstrukce progreduje a je spojena s abnormální
zánětlivou odpovědí plic na škodlivé částice a plyny
ff zařazení do konkrétní kategorie získáme na základě znalosti hodnoty
post-BDT-FEV₁ a klinických symptomů (CAT, mMRC). K výsledné kategorii
poté doplníme fenotyp
SPIROMETRIE PO PODÁNÍ BRONCHODILATANCIÍ

STADIUM FEV₁
GOLD 1 (lehké) > 80 % náležité hodnoty
GOLD 2 (střední) 50–79 % náležité hodnoty
GOLD 3 (těžké) 30–49 % náležité hodnoty
GOLD 4 (velmi těžké) < 30 % náležité hodnoty
Ve všech stadiích je Tiffeneauův index
(FEV1/VC) < 70 %
FEV₁ – usilovně vydechnutý objem za první sekundu, VC – vitální kapacita

PNEUMOLOGIE 175
SYMPTOMY POMOCÍ ŠKÁLY CAT (COPD assessment test)

ff test složený z 8 položek, které jsou ohodnoceny 0–5 body; výsledek je
součtem všech položek, tj. 0–40 b
Příklad: Jsem velmi šťastný(á) 0 1 2 3 4 5 Jsem velmi smutný(á)

výsledek
Někdy kašlu. 0 1 2 3 4 5 Kašlu stále.
Vůbec nemám zahleněné Mám stále zahleněné

průdušky. 0 1 2 3 4 5 průdušky.
Vůbec nemám pocit Mám pocit hodně

sevřeného hrudníku. 0 1 2 3 4 5 sevřeného hrudníku.
Když jdu do kopce nebo Když jdu do kopce nebo

po schodech do jednoho patra, 0 1 2 3 4 5 po schodech do jednoho patra,
nezadýchám se. velmi se zadýchám.
Doma vykonávám bez Mám velká omezení

omezení všechny činnosti. 0 1 2 3 4 5 při všech činnostech doma.
Věřím si v tom, že mohu Vůbec si nevěřím v tom,

odejít z domu navzdory 0 1 2 3 4 5 že bych mohl(a) při své plicní
své plicní nemoci. nemoci odejít z domu.
Kvůli své plicní nemoci

Spím dobře. 0 1 2 3 4 5 spím špatně.
Mám spoustu energie. 0 1 2 3 4 5 Nemám vůbec žádnou energii.

SYMPTOMY PODLE mMRC SKÓRE (Modified Medical Research Council)

DUŠNOST POPIS
0. stupeň bez dušnosti při běžné fyzické aktivitě, dušnost jen při velké
námaze (chůze do kopce)
1. stupeň obtíže s dýcháním při rychlé chůzi po rovině či při chůzi
do nepatrného kopce
2. stupeň kvůli dušnosti musím chodit pomaleji než lidé stejného věku
3. stupeň zastavení kvůli dušnosti po 100 m či několika minutách chůze
po rovině
4. stupeň dušnost při minimální námaze (oblékání, svlékání, ranní hygiena)
či v klidu
KLASIFIKACE CHOPN PODLE KATEGORIÍ (A–D)

Stupeň rizika Počet AE Kategorie Typická
stadia GOLD
nízké 0–1 bez léčby A B 1–2
za hospitalizace
vysoké ≥ 2 nebo ≥ 1 léčená C D 3–4
za hospitalizace
Symptomy
CAT < 10 CAT ≥ 10
Stupeň symptomů/dušnosti
Dušnost
mMRC 0–1 mMRC ≥ 2
AE – akutní exacerbace za poslední rok
ROZDĚLENÍ PODLE FENOTYPŮ

FENOTYP BRONCHITICKÝ
přítomnost produktivního kašle (> 3 měsíce/rok, v posledních nejméně 2 letech)
FENOTYP EMFYZEMATICKÝ
celoživotní nepřítomnost produktivního kašle (suchý kašel může být přítomen),
současně (podle HRCT a TLCO) známky plicního emfyzému
FENOTYP CHOPN A BRONCHIEKTÁZIÍ
akcentovaná každodenní expektorace, mladší věk, nekuřáci, prolongované infekce
plic a dolních dýchacích cest, hemoptýzy, HRCT známky bronchiektázií
PNEUMOLOGIE 177
FENOTYP OVERLAPU CHOPN S BRONCHIÁLNÍM ASTMATEM

(2 hlavní nebo 1 hlavní + 2 vedlejší kritéria)
hlavní kritéria: a) výrazně pozitivní BDT (vzestup FEV₁ > 15 % a > 400 ml),
b) pozitivní BKT, c) ↑FENO (≥ 45–50 ppb) a/nebo ↑EOS ve sputu (≥ 3 %),
d) asthma bronchiale v anamnéze
vedlejší kritéria: a) pozitivní BDT (vzestup FEV₁ > 12 % a > 200 ml),
b) ↑celkové IgE, c) atopická anamnéza
FENOTYP FREKVENTNÍ EXACERBACE
přítomnost častých akutních exacerbací (≥ 2/rok) léčených ATB a/nebo
systémovými kortikoidy
FENOTYP PLICNÍ KACHEXIE
FFMI < 16 kg/m² (muži), FFMI < 15 kg/m² (ženy), popřípadě BMI < 21 kg/m²
(nezávisle na pohlaví) – bez jiné zjevné příčiny
HRCT – CT s vysokou rozlišovací schopností, TLCO – transfer factor for carbon monoxide,
BDT – bronchodilatační test, BKT – bronchokonstrikční test, FENO – frakčně exhalovaný oxid dusnatý,
EOS – eozinofily, FFMI – fat free mass index, BMI – body mass index
VÝSLEDNÝ ZÁPIS
–– např. pacient s postBDT-FEV₁ 67 %, 2 akutní exacerbace/rok, CAT 16
CHOPN 2/D, fenotyp časté exacerbace
Zdroj: Doporučený postup pro diagnostiku a léčbu stabilní CHOPN. Česká pneumologická
a ftizeologická společnost ČLS JEP, 2013.
CHOPN vs. ASTHMA BRONCHIALE (AB) vs. ACOS – diferenciální

diagnostika
POSOUZENÍ PŘÍTOMNOSTI JEDNOTLIVÝCH ZNAKŮ
ZNAK ASTMA CHOPN

propuknutí nemoci většinou před 20. rokem věku většinou po 40. roce věku
symptomy –– variabilita, často i v řádu –– perzistence bez ohledu

hodin, resp. minut na léčbu
–– zhoršování v noci a časně –– špatné vs. dobré dny, ale
ráno obvykle každodenní příznaky
–– spouštěče: vedle námahy a námahová dušnost
i emoce včetně smíchu, dále –– chronický kašel a expektorace
expozice prachu a alergenům –– předcházejí stavy dušnosti,
bez vazby na spouštěče
ZNAK ASTMA CHOPN

variabilita funkce –– průkaz variabilní, resp. –– perzistující obstrukce:
plic (spojitost reverzibilní obstrukce, postBD FEV₁/FVC < 0,7
s hypertrofií hladké ev. výrazně pozitivní BD,
svaloviny) ev. pozitivita BKT
funkce plic v bezpří –– normální –– abnormální
znakovém období –– ↑ FENO(≥ 50 ppb) –– nízké/normální FENO
eozinofilie (predikce –– ↑ eozinofily ve sputu (≥ 3 %) –– bez eozinofilie sputa
odpovídavosti
na kortikosteroidy)
skiagram hrudníku –– normální –– známky hyperinflace
anamnéza –– dříve lékařem stanovená –– dříve lékařem stanovená
diagnóza astmatu diagnóza CHOPN, chronické
–– projevy atopie v dětství, bronchitidy nebo emfyzému
rodinná zátěž alergií/ –– závažná expozice rizikovým
astmatem faktorům (kouření)
vývoj v čase –– nebývá progrese v čase –– pozvolná progrese v čase
–– sezonní variabilita příznaků –– po terapii RABA pouze
–– spontánní zlepšení nebo limitovaná klinická odpověď
bezprostřední zlepšení –– bez zlepšení po IKS
po bronchodilatanciích,
ev. zlepšení po IKS během
týdnů
STANOVENÍ (PRAVDĚPODOBNÉ) DIAGNÓZY
znaky typické pro astma znaky typické pro CHOPN

ASTMA … pravděpod. … ACOS … pravděpod. … CHOPN
astma astma
Bližší charakteristika, resp. počet znaků odlišuje astma a CHOPN

Pozitivita více typických znaků (3 a více) astmatu nebo CHOPN svědčí pro danou
diagnózu
Podobný počet znaků pro astma a CHOPN svědčí pro ACOS
Zdroj: TEŘL, Milan, ČÁP, Petr a kol. Doporučený postup diagnostiky a léčby bronchiálního astmatu.
GEUM, 2015, s. 26.
PNEUMOLOGIE 179
INTERSTICIÁLNÍ PLICNÍ PROCESY (IPP) – klasifikace
SKUPINA PODSKUPINA ONEMOCNĚNÍ (příklady)

IPP ze známých pneumokoniózy silikóza, azbestóza
příčin hypersenzitivní farmářská plíce
pneumonitidy amiodaronová plíce
polékové IPP poradiační fibróza
poradiační IPP CMV pneumonie
infekční IPP
IPP z inhalace toxických
plynů (amoniak, oxidy
dusíku)
Idiopatické chronické fibrotizující IIP idiopatická plicní fibróza
intersticiální IIP se vztahem ke kouření nespecifická intersticiální
pneumonie (IIP) akutní a subakutní IIP pneumonie
vzácné IIP deskvamativní intersticiální
neklasifikovatelné IIP pneumonie
respirační bronchiolitida s IPP
akutní intersticiální pneumonie
kryptogenní organizující se
pneumonie
lymfoidní intersticiální
pneumonie
pleuropulmonální fibroelastóza
Granulomatózy sarkoidóza
histiocytóza z Langerhansových
buněk
Wegenerova granulomatóza
syndrom Churga-Straussové
Ostatní IPP lymfangioleiomyomatóza
alveolární proteinóza
idiopatická plicní hemosideróza
plicní amyloidóza
IPP při systémových nemocech
pojiva

PNEUMONIE
EPIDEMIOLOGICKÁ KLASIFIKACE
Komunitní pneumonie (CAP)
–– pneumonie vzniklá mimo nemocniční prostředí
Nozokomiální pneumonie (HAP)
–– pneumonie vzniklá za > 2 dny po přijetí nebo do ≤ 2 týdnů po propuštění
Pneumonie u imunokompromitovaných (PIH)
–– pneumonie u osob s imunodeficitem (léčba cytostatiky, imunosupresivy,
biologickými preparáty, radioterapie, orgánové transplantace, HIV)
STRATIFIKACE – CURB 65
ff hodnocení klinické závažnosti komunitní pneumonie
ff slouží k výběru pacientů, kteří mohou být bezpečně léčeni ambulantně
Confusion nově vzniklá zmatenost* 1b

Urea > 7 mmol/l 1b
Respirace > 30 dechů/min 1b
Blood pressure < 90 mm Hg (systolický tlak) nebo 1b
< 60 mm Hg (diastolický tlak)
65 věk 65 let a více 1b
* definována jako > 2 chyby v 10 běžných otázkách (kolik je vám let, jaké je datum, jak se jmenuje
prezident republiky, kdy skončila druhá světová válka…)
INTERPRETACE – KLINICKÝ POSTUP

0–1 b ambulantní léčba
2b krátkodobá hospitalizace nebo časté ambulantní kontroly
3–5 b nutná hospitalizace, zvážit i pobyt na JIP (4–5 b)
30DENNÍ MORTALITA
0–1 b 1,2%
2b 9,2%
3–5 b 22%
Zdroj: LIM, W. S., et al. Defining community acquired pneumonia severity on presentation to
hospital: an international derivation and validation study. Thorax. 2003 May; 58(5): 377–82.
PNEUMOLOGIE 181
RESPIRAČNÍ INDEX – Horowitzův (PFi)

viz kap. 8 intenzivní medicína s. 137
SPIROMETRIE
STATICKÉ PARAMETRY
klidový dechový objem (TV) 0,5 l
OBJEMY
reziduální objem (RV) 1,2 l

exspirační rezervní objem (ERV) 1,2 l
inspirační rezervní objem (IRV) 3 l
funkční reziduální kapacita (FRC) 2,5 l
KAPACITY
inspirační kapacita plic (IC) 3,5 l

vitální kapacita plic (VC) 5 l
celková kapacita plic (TLC) 6 l
DYNAMICKÉ PARAMETRY
minutová ventilace (MV) 8 l/min
maximální minutová ventilace (MMV) 200 l/min
usilovná vitální kapacita (FVC) 5 l
usilovně vydechnutý objem za první sekundu (FEV1) 4 l
vrcholový výdechový průtok (PEF) 12 l/s
PEF, MEF
exspirium
FVC
objem
(l)
inspirium
(litry za sekundu)
průtok
Zdroj: KITTNAR, Otomar. Lékařská fyziologie. Praha: Grada Publishing, 2011, s. 274.
INTERPRETACE SPIROMETRICKÝCH PARAMETRŮ
OBSTRUKCE RESTRIKCE EMFYZÉM

VC ↓/↔ ↓ ↓/↔
RV ↔(↑) ↓ ↑
FEV1 ↓ ↔(↓) ↓
FEV1/VC ↓ ↔(↑) ↓
Rezistence ↑ ↔ ↔(↑)
VC – vitální kapacita, RV – reziduální objem, FEV1 – jednosekundová vitální kapacita
PNEUMOLOGIE 183
INTERPRETACE SMYČKY PRŮTOK – OBJEM
PEF, MEF
FEF 25 % obstrukce
exspirium
FEF 50 %
FEF 75 % FVC

objem
(l)
inspirium
restrikce
FIF 25 % FIF 75 %
FIF 50 %
(litry za sekundu)
normální nález
průtok
průtok (F) exspirium F
limitace
objemu
objem (V) V
inspirium
norma restrikce
F limitace průtoku F
v exspiriu
konstantní
limitace průtoku
v obou dechových
V V fázích
obstrukce obstrukce velkých dýchacích cest

TIFFENEAUŮV INDEX
ff vypočtený parametr odpovídající usilovné vitální kapacitě za 1 s
ff možnost posouzení typu vady (obstrukční, restrikční, kombinovaná)
ff norma 0,8
FEV1 = FEV1 / VC
FEV1 – usilovně vydechnutý objem za první sekundu, VC – vitální kapacita
INTERPRETACE
Pro obstrukci dýchacích cest svědčí hodnoty: < 0,75 (věk ≤ 50 let)
< 0,7 (věk > 50 let)
Zdroj: SHINER, Robert. Lung function test made easy. Elsevier Health Sciences, 2012, s. 46.
VITÁLNÍ KAPACITA PLIC

ff součet dechového objemu a rezervního inspiračního i exspiračního objemu
(tj. maximální nádech – maximální výdech)
ff norma ♂ 5,6 l ♀ 4 l
♂ VC[ml] = [27,63 – (0,112 × věk [roky])] × výška[cm]
♀ VC[ml] = [21,78 – (0,101 × věk [roky] )] × výška[cm]
Snížení VC může znamenat:

–– restrikce (restrikční tvar křivky F-V, Tiffeneauův index v normě)
–– obstrukce (obstrukční tvar křivky F-V, Tiffeneauův index snížen)
–– kombinovaná porucha (k upřesnění nutná bodypletysmografie)
–– nespolupráce (nelze hodnotit)
VÝPOTEK – odlišení transsudátu a exsudátu (Light)

ff výpotek je označení pro nahromadění tekutiny v pleurální dutině
ff detekovatelné množství výpotku: ultrazvukem 50 ml, rtg 200 ml
ff TECHNIKA PUNKCE: punkci provádíme v mezižeberním prostoru při horním
okraji spodního žebra
ff jednorázově nepřekračujeme 1000–1300 ml (intrapleurální tlak do –30 cm
H2O) evaukovaného výpotku (riziko reexpanzního plicního edému)
ff u výpotků při infekcích je indikací k drenáži:
–– velký (> 50 % hemitoraxu) nebo septovaný výpotek
–– pH pleurální tekutiny < 7,20
PNEUMOLOGIE 185
–– glukóza v pleurální tekutině < 2,2 mmol/l

–– LD pleurální tekutiny > 3násobek horní hranice normy v séru
–– pozitivní mikrobiologický nález
–– makroskopicky patrný hnis
ff základní laboratorní soubor při vyšetření výpotku:
–– biochemie (CB, LD, pH, glukóza; k diferenciální diagnostice exsudátů dále
albumin, cholesterol, TAG, AMS, hematokrit a marker na tbc)
–– cytologie
–– mikrobiologie
LIGHTOVA KRITÉRIA (splnění jednoho či více = exsudát [chybovost je 10%])

ff LDH výpotku / LDH séra > 0,6
ff CB výpotku / CB séra > 0,5
ff LDH výpotku > 2/3 horní hranice normy séra
Pomocná kritéria pro zařazení transsudátů:

–– cholesterol výpotku < 1,55 mmol/l
–– cholesterol výpotku / cholesterol séra < 0,3
–– gradient albuminu mezi sérem a výpotkem > 12 g/l
TRANSSUDÁT EXSUDÁT
CB [g/l] < 30 > 30
CB pleura/sérum < 0,5 > 0,5
specifická hmotnost < 1,016 > 1,016
LDH < 200 U/l (3,3 µkat/l) > 200 U/l (3,3 µkat/l)
< 2/3 normy S-LDH > 2/3 normy S-LDH
LDH pleura/sérum < 0,6 > 0,6
gradient albuminu pleura/sérum > 12 < 12
cholesterol [mmol/l] < 1,5 > 1,5
cholesterol pleura/sérum < 0,3 > 0,3
CB – celková bílkovina, LDH – laktátdehydrogenáza
TRANSSUDÁT (nejčastější příčiny)

–– levostranné srdeční selhání (pozor na možnost pseudoexsudátu
po diuretikách)
–– jaterní cirhóza
–– nefrotický syndrom
EXSUDÁT (nejčastější příčiny)

–– pneumonie
–– nádor
–– plicní embolie
–– onemocnění GIT
SPECIFIKA JEDNOTLIVÝCH TYPŮ VÝPOTKŮ PODLE ETIOLOGIE:

ff EMPYÉM
–– makroskopicky patrný hnis, putridně páchnoucí, cytologicky rozpadlé
leukocyty, mikrobiologicky pozitivní jen v 10 % případů, biochemicky
nevyšetřujeme
ff HEMOTORAX
–– makroskopicky hemoragický výpotek, hematokrit výpotku / hematokrit
periferní krve > 0,5
ff CHYLOTORAX
–– mléčně zbarvený výpotek (někdy nažloutlý) bez zápachu, TAG výpotku
> 1,24 mmol/l nebo pozitivní chylomikrony (elektroforéza lipoproteinů),
cytologicky lymfocytární, může mít i charakter transsudátu
ff MALIGNÍ
–– při přímém nádorovém postižení pleury s pozitivní cytologií nebo
biopsií (maligní výpotek) nebo při přítomnosti nitrohrudního nádoru
bez přímého postižení pleury (paramaligní výpotek), cytologicky
lymfomezoteliální typ
ff TBC
–– cytologicky lymfocytární výpotek s vysokou celkovou bílkovinou
a laktátdehydrogenázou a nízkou hladinou glukózy a pH, pozitivní marker
na tbc (adenozindeamináza, IFγ, PCR na BK), biopticky kaseifikovaný
granulom
Zdroje:
VORLÍČEK, Jiří. Paliativní medicína. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing,
2004, s. 143–144.
MAREL, Miloslav. Doporučený postup diagnostiky a léčby fluidothoraxu. Česká pneumologická
a ftizeologická společnost ČLS JEP, 2013.
Ankylozující spondylitida (Bechtěrevova nemoc) –
klasifikační kritéria .............................................................................. 189
ASAS klasifikační kritéria pro axiální spondylartritidy ...... 189
Arthritis uratica – klinická stadia .................................................... 190
Autoprotilátky ...................................................................................... 190
DAS-28 skóre – výpočet ................................................................... 191
Osteoartróza – rtg klasifikace ........................................................ 192
Polymyalgia rheumatica – klasifikační kritéria .......................... 192
Polymyozitida – klasifikační kritéria (PNMC) ............................ 193
Psoriatická artritida – klasifikační kritéria (CASPAR) .............. 193
Revmatická horečka – diagnostická kritéria (Jones) ............. 194
Revmatoidní artritida ........................................................................ 195
Klasifikační kritéria ...................................................................... 195
Stadia onemocnění ..................................................................... 196
Systémový lupus erythematodes (SLE) – klasifikační
kritéria (ARA) ......................................................................................... 196
12 REVMATOLOGIE
REVMATOLOGIE 189
ANKYLOZUJÍCÍ SPONDYLITIDA (Bechtěrevova nemoc) –

klasifikační kritéria
ff chronické zánětlivé onemocnění postihující sakroiliakální klouby
a intervertebrální klouby páteře s přilehlými měkkými tkáněmi. Jedná se
o progredující onemocnění s postupnou fúzí páteře. Je asociováno s HLA-B27
(více než 90 % případů) a s častým familiárním výskytem
KLINICKÁ KRITÉRIA
1. bolesti dolní části zad trvající nejméně 3 měsíce, které se zlepšují cvičením
a nezlepšují se při odpočinku
2. omezení hybnosti bederní páteře v sagitální a frontální rovině
3. omezené dechové exkurze hrudníku ve srovnání s normálními hodnotami pro
daný věk a pohlaví
HLAVNÍ KRITÉRIA
4a oboustranná sakroileitida 2.–4. stupně podle rtg
4b jednostranná sakroileitida 3.–4. stupně podle rtg
(hodnocení sakroileitidy: 0 – normální nález, 1 – suspektní, 2 – minimální změny, 3 – nepochybná
sakroileitida, 4 – ankylóza)
K definitivní diagnóze ankylozující spondylitidy musí být přítomno:

4a nebo
4b + jedno z kritérií 1–3
ASAS klasifikační kritéria pro axiální spondylartritidy (SpA)

ff Assessment of Spondylarthritis International Society (ASAS)
sakroileitida při zobrazovacích metodách + ≥ SpA příznak nebo
HLA-B27 + ≥ 2 další SpA příznaky
SpA příznaky
–– zánětlivá bolest v zádech
–– artritida
–– entezitida
–– uveitida
–– daktylitida
–– psoriáza
–– Crohnova nemoc
–– dobrá odpověď na NSA
–– rodinná anamnéza
–– HLA-B27
–– zvýšení CRP
Zdroj: Doporučení České revmatologické společnosti ČLS JEP pro léčbu ankylozující spondy
litidy. Česká revmatologická společnost ČLS JEP, 2012.
ARTHRITIS URATICA – klinická stadia

ff onemocnění kloubů způsobené poruchou metabolismu purinů. Jejich
konečný degradační produkt – kyselina močová – se ukládá v oblasti kloubů
a to vede k jejich zánětlivým a degenerativním změnám
STUPEŇ KLINICKÉ STADIUM

1 asymptomatická hyperurikemie
↑ hladina kyseliny močové, pacient bez obtíží (bez artritidy, bez tofů)
2 akutní dnavá artritida
kloub je oteklý, zduřelý, silně bolestivý, kůže nad kloubem zarudlá
3 interkritické období
asymptomatické období mezi jednotlivými dnavými záchvaty
4 chronická dnavá artritida
tvoří se dnavé tofy (ložiska tvořená krystaly urátu sodného);
nejčastější lokalizace – ušní boltce, olekranon, klouby končetin
Zdroj: Česká revmatologická společnost ČLS JEP. Diagnostika a léčba dny – doporučené postupy.
www.revmatologicka-spolecnost.cz/diagnostika-a-lecba-dny, cit. 22. 7. 2014.
AUTOPROTILÁTKY
ff imunoglobuliny (protilátky) proti antigenům vlastního organismu
PROTILÁTKA ONEMOCNĚNÍ
anti-dsDNA systémový lupus erythematodes (SLE)
antinukleozomální SLE
anticentromerové CREST syndrom
AMA primární biliární cirhóza, systémová skleróza
anti-P protein SLE
anti-CCP (citrulinové) revmatoidní artritida, psoriatická artritida
anti-Sm SLE
anti-Scl-70 systémová skleróza
anti-Mi-2 dermatomyozitida
anti-Jo-1 dermatomyozitida, polymyozitida
anti-SSA/Ro primární Sjögrenův syndrom, SLE
anti-SSB/La primární Sjögrenův syndrom, SLE
revmatoidní faktor revmatoidní artritida, Sjögrenův syndrom, SLE,
systémová skleróza
antifosfolipidové antifosfolipidový syndrom, SLE
c-ANCA granulomatóza s polyangiitidou
p-ANCA mikroskopická polyangiitida, nespecifické střevní záněty
Pozn.: pro tučně uvedená onemocnění jsou dané autoprotilátky specifické
REVMATOLOGIE 191
DAS-28 SKÓRE – výpočet

ff slouží k hodnocení aktivity revmatoidní artritidy (RA)
HODNOTA
počet oteklých kloubů (sw28) 0–28
počet bolestivých kloubů (t28) 0–28
sedimentace erytrocytů v mm/h (FW) VAS podle pacienta (GH) 0–100
DAS-28 = 0,56t28 + 0,28sw28 + 0,7FW + 0,014GH
INTERPRETACE
DAS-28 AKTIVITA RA
5,1 vysoká
3,2 střední
2,6 nízká
remise

Zdroj: z dotazníku pro lékaře
OSTEOARTRÓZA – rtg klasifikace (Kellgren a Lawrence)

ff heterogenní skupina degenerativních onemocnění kloubů v různých
lokalizacích s podobným klinickým průběhem
rtg klasifikace
STADIUM RTG NÁLEZ

I zúžení kloubní štěrbiny (v důsledku ztenčování kloubní chrupavky)
II progrese zúžení kloubní štěrbiny, lehké nerovnosti kloubních ploch,
subchondrální sklerotizace
III progrese zúžení kloubní štěrbiny, tvorba marginálních osteofytů,
osteoporóza, pseudocysty, osteoskleróza
IV vymizení kloubní štěrbiny, deformace kloubních konců kostí, splývání
pseudocyst, osteonekrotické změny, patologické postavení kloubů
Zdroj: SER. Manual SER de las enfermedades reumáticas. Ed. Médica Panamericana, 2008, s. 325.
POLYMYALGIA RHEUMATICA – klasifikační kritéria (EULAR)

ff klinický syndrom postihující lidi ve středním a především vyšším věku,
charakterizovaný ztuhlostí a bolestí pletenců ramenních a pánevních.
Typickým rysem je vysoká sedimentace a dobrá odpověď na kortikoidy
HLAVNÍ KRITÉRIA
1. pacient ve věku ≥ 50 let
2. nově vzniklá oboustranná bolest ramen
3. zvýšené hodnoty CRP nebo FW (sedimentace)
VEDLEJŠÍ KRITÉRIA BODY

1. ranní ztuhlost trvající > 45 minut 2
2. bolesti kyčle nebo omezení rozsahu pohybu 1
3. absence revmatoidních faktorů a anticitrulinových protilátek 2
4. absence bolesti jiných kloubů 1
INTERPRETACE
všechna hlavní kritéria a skóre ≥ 4 vedlejších kritérií má 65% specificitu
a 72% senzitivitu
Zdroj: EULAR/ACR Criteria for PMR, 2012.
REVMATOLOGIE 193
POLYMYOZITIDA – klasifikační kritéria (PNMC)

ff vzácné onemocnění manifestující se svalovou slabostí především v oblasti
proximálních částí končetin
1. KLINICKÁ KRITÉRIA
– začátek po 18. roku věku, subakutní nebo pomalý začátek, symetrická
slabost proximálních > distálních svalů a flexorů > extenzorů krku.
Vyloučení IBM (inclusion body myositis), toxické, endokrinní myopatie,
amyloidózy, dystrofie, neuropatie
2. LABORATORNÍ KRITÉRIA
– zvýšená hladina kreatinkinázy
3. DALŠÍ LABORATORNÍ KRITÉRIA

a) typické EMG změny, b) difuzní či fokální edém ve svalové tkáni v MRI při
STIR sekvenci, c) pro myozitidu specifická autoprotilátka v séru
4. SVALOVÁ BIOPSIE
Kvalifikační kritéria:
a) endomysiální zánětlivý infiltrát (T-lymfocyty) obkružující a invadující
do non-nekrotických svalových vláken,
b) endomysiální CD8+T-lymfocyty obkružující, ale ne invadující,
non‑nekrotická svalová vlákna nebo difuzní exprese MHC-1 molekul
na povrchu vláken
INTERPRETACE
jistá polymyozitida – splněna kritéria 1, 2 a 4a
pravděpodobná polymyozitida – splněna kritéria 1, 2, 3 (alespoň jedno z a, b, c)
a 4b
Zdroj: Hlavní diagnostická kritéria pro polymyozitidu podle 119. zasedání ENMC.
PSORIATICKÁ ARTRITIDA – klasifikační kritéria (CASPAR)

ff chronické zánětlivé kloubní onemocnění charakterizované přítomností
artritidy a psoriázy
ff pro diagnózu je rozhodující přítomnost zánětlivého muskulo

‑skeletálního onemocnění (postihujícího klouby, páteř nebo enteze) +
3 nebo více bodů z následujících 5 položek
1. PROKÁZANÁ PSORIÁZA
a) akutně přítomná 2 b psoriáza na kůži nebo v kštici, podle
dermatologa nebo revmatologa
b) v osobní anamnéze 1 b od pacienta, praktika, dermatologa
nebo revmatologa
c) v rodinné anamnéze 1 b v prvo- nebo druhostupňovém
příbuzenstvu podle pacienta
2. PSORIÁZA NEHTŮ 1 b typická dystrofie nehtů: onycholýza,
pitting a hyperkeratóza při fyzikálním
vyšetření
3. NEPŘÍTOMNOST REVMATOIDNÍCH jakoukoli metodou vyjma LFT,
FAKTORŮ 1 b preferenčně metodou ELISA nebo
nefelometricky
4. DAKTYLITIDA 1 b
a) akutně přítomná otok celého prstu
b) v anamnéze dokumentovaná revmatologem
5. RTG PRŮKAZ JUXTAARTIKULÁRNÍ neostře ohraničené osifikace kloubních
KOSTNÍ NOVOTVORBY 1 b okrajů (nikoli osteofyty!) na standardním
snímku rukou nebo nohou
specificita 98,7 %, senzitivita 91,4 %
Zdroj: MICHAEL, H. Targeted treatment of the rheumatic diseases. Elsevier Health Science, 2010,
s. 57–58.
REVMATICKÁ HOREČKA (RH) – diagnostická kritéria (Jones)

ff celkové zánětlivé onemocnění postihující pojivo různých orgánů
(klouby, srdce, cévy a nervový systém), které přímo souvisí s prodělanou
infekcí beta‑hemolytickým streptokokem skupiny A
ff 2 velká kritéria + streptokoková infekce nebo → RH pravděpodobná
1 velké a 2 malá + streptokoková infekce
VELKÉ PŘÍZNAKY MALÉ PŘÍZNAKY

karditida horečka
polyartritida artralgie
chorea vysoká FW
erythema marginatum ↑ CRP
podkožní uzly prodloužení PR na EKG
RH v anamnéze
FW – sedimentace, CRP – C-reaktivní protein
Zdroj: PAVELKA, Karel. Farmakoterapie revmatických onemocnění. Praha: Grada Publishing, 2005,
s. 341.
REVMATOLOGIE 195
REVMATOIDNÍ ARTRITIDA (RA)

ff chronický zánětlivý proces charakterizovaný synoviální hypertrofií s infiltrací
zánětlivými buňkami, destrukcí kloubní chrupavky a dekalcifikací kosti
(osteoporóza). Typická je tvorba protilátek (RF – revmatoidní faktor,
ACPA – anticitrulinové protilátky) a proteinů akutní fáze
KLASIFIKAČNÍ KRITÉRIA
ff synovitida alespoň v jednom kloubu
–– mimo distální interfalangeální, karpometakarpálního kloubu palce
a 1. metatarzofalangeálního kloubu
–– nález vysvětlitelný jiným onemocněním → není RA
–– s typickou erozí pro RA → diagnostikujeme jako RA
–– u ostatních uplatníme skórovací systém, pro stanovení diagnózy RA
je nutné dosáhnout skóre > 6
KLOUBY (0–5) SKÓRE

1 střední – velký kloub 0
2–10 středních/velkých kloubů 1
1–3 malé klouby rukou/nohou nebo zápěstí 2
4–10 malých kloubů rukou/nohou nebo zápěstí 3
> 10 (alespoň 1 z rukou/nohou nebo zápěstí) 5
SÉROLOGIE (0–3)
RF i ACPA negativní 0
alespoň jeden z RF a ACPA nízce pozitivní 2
alespoň jeden z RF a ACPA vysoce pozitivní 3
TRVÁNÍ SYMPTOMŮ (0–1)

< 6 týdnů 0
≥ 6 týdnů 1
REAKTANTY AKUTNÍ FÁZE (0–1)

normální CRP a FW 0
abnormální CRP a/nebo FW 1
RF – revmatoidní faktor, ACPA (anti-citrullinated protein antibodies) – anticitrulinové protilátky,

CRP – C-reaktivní protein, FW – sedimentace erytrocytů, nízká pozitivita – do 3násobku normy, střední
a velké klouby – kyčle, kolena, kotníky, ramena, lokty
Zdroj: Doporučené postupy ACR/EULAR 2010. Klasifikační kritéria revmatoidní artritidy. Česká
revmatologická společnost ČLS JEP.
STADIA ONEMOCNĚNÍ
ff dělení stadií podle klinického nálezu a rtg snímku
STADIUM KLINICKÝ A RTG NÁLEZ

I pouze změny v měkkých tkáních, rtg bez destrukce, může být
periartikulární osteoporóza
II osteoporóza, rtg destrukce bez deformit, svalové atrofie, uzly
III rtg destrukce chrupavky i kosti, deformity, rozsáhlé svalové atrofie
IV změny jako u III + fibrózní nebo kostěná ankylóza
Zdroj: SOUČEK, Miroslav. Vnitřní lékařství. Praha: Grada Publishing, 2011, s. 812.
Systémový lupus erythematodes (SLE) – klasifikační kritéria (ARA)

ff American College of Rheumatology (ARA)
ff systémový lupus erythematodes (SLE) je závažné autoimunitní onemocnění
s multiorgánovým postižením. Základním laboratorním znakem je
nadprodukce autoprotilátek nitrobuněčných antigenů
ff vzhledem k variabilitě nálezů týkajících se většiny orgánů bývá označován
jako „magna simulatrix“
ff k diagnóze SLE je potřeba splnit nejméně 4 kritéria
1. Malariformní exantém
přetrvávající erytém v obličeji, plochý nebo vyvýšený, přecházející přes líce
s tendencí vyhýbat se nazolabiálním rýhám; přítomen při vyšetření nebo
v anamnéze potvrzené zodpovědným zdrojem
2. Diskoidní exantém
erytematózní vyvýšená ložiska s adherujícími keratotickými šupinami
a ucpáváním folikulů, atrofické jizvení u starších lézí
3. Fotosenzitivita
kožní exantém jako následek neobvyklé reakce na sluneční záření v anamnéze
nebo prokázané při klinickém vyšetření
4. Ulcerace v dutině ústní

ulcerace na sliznici dutiny ústní nebo nosohltanu, obvykle nebolestivé,
prokázané při klinickém vyšetření
5. Artritida
artritida postihující nejméně dva periferní klouby, charakterizovaná palpační
bolestivostí, otokem nebo výpotkem
REVMATOLOGIE 197
6. Serozitida
a) pleuritida – typická pleurální bolest v anamnéze nebo přítomnost
pleurálního třecího šelestu nebo pleurálního výpotku při klinickém
vyšetření nebo
b) perikarditida – prokázaná EKG nebo perikardiálním šelestem nebo
průkazem perikardiálního výpotku
7. Postižení ledvin
přetrvávající proteinurie > 0,5 g / 24 hodin nebo více než +++, není-li
provedeno kvantitativní vyšetření, nebo buněčné válce – erytrocytární,
hemoglobinové, granulární, tubulární nebo smíšené
8. Neurologické postižení
a) křeče – nejsou-li způsobeny předávkováním léky nebo známou
metabolickou poruchou (např. uremie, ketoacidóza nebo porucha
elektrolytového metabolismu)
b) psychóza – není-li způsobena předávkováním léky nebo známou
metabolickou poruchou (např. uremie, ketoacidóza nebo porucha
elektrolytového metabolismu)
9. Hematologické poruchy
a) hemolytická anemie s retikulocytózou nebo
b) leukopenie < 4×109/l, prokázaná nejméně ze dvou vyšetření nebo
c) trombocytopenie < 100×109/l, není-li vyvolána léky
10. Imunologické poruchy
a) anti-dsDNA; přítomnost autoprotilátek proti nativní DNA v abnormálním
titru
b) anti-Sm; přítomnost protilátek proti jadernému antigenu Sm
c) antifosfolipidové protilátky, prokázané:
1. nálezem abnormálních sérových hladin IgG nebo IgM
antikardiolipidových protilátek
2. pozitivním nálezem lupusového antikoagulantu s použitím
standardní metody
3. falešně pozitivním sérologickým testem na syfilis po dobu nejméně
6 měsíců, potvrzeným negativitou při imobilizačním testu a průkazem
Treponema pallidum či fluorescenčním absorpčním testem
11. Antinukleární protilátky
abnormální titr antinukleárních protilátek prokázaný imunofluorescenčním
nebo jiným odpovídajícím testem v kterémkoli časovém období
a v nepřítomnosti léků vyvolávajících syndrom léky indukovaného
lupus erythematodes
Pozn.: u pacienta se SLE odlišíme relaps onemocnění od akutní infekce stanovením FW a CRP
(u relapsu je elevována pouze FW)
Zdroj: SCHÜCK, Otto. Klinická nefrologie. Praha: Grada Publishing, 2006, s. 225–226.
ff klinicky lze použít také nová SLICC (Systemic Lupus International

Collaborating Clinic) kritéria
Alergeny – pylový kalendář ............................................................ 201
ASA skóre ............................................................................................... 201
Borelióza lymeská ............................................................................... 202
Dekubity ................................................................................................. 202
Předpověď rizika (škála Nortonové) ....................................... 202
Klasifikace (Torrance) .................................................................. 203
Febrilie – ztráta tekutin .................................................................... 203
Fyzická zátěž ......................................................................................... 203
Klouby – fyziologický rozsah pohybů ........................................ 205
Menstruační cyklus ............................................................................ 206
Převody µg/kg/min na mg/h .......................................................... 207
Převody jednotek ............................................................................... 207
Senzorická inervace + senzorické body ..................................... 208
Tělesná teplota .................................................................................... 209
Tělesná výkonnost podle WHO ..................................................... 209
Zubní vzorec ......................................................................................... 210
Two-digit značení (v současné době obecně platné) ........ 210
Haderupovo značení ................................................................... 211
Americké značení .......................................................................... 211
13 RŮZNÉ
RŮZNÉ 201
ALERGENY – pylový kalendář
Měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

olše █ █ █
topol █ █
líska █ █ █
vrba █ █
jilm █ █
bříza, buk, dub █ █
habr █ █
jasan █ █
platan █ █
ořech, kaštan █
luční tráva █ █ █ █ █ █ █ █
lípa █ █
bez █ █
kopřiva █ █ █ █ █
pelyněk █ █ █ █ █
ASA SKÓRE
ff American Society of Anesthesiologists (ASA)
ff slouží ke standardizaci hodnocení stavu pacientů před operačním výkonem
a ke stanovení perioperačního rizika
ASA CHARAKTERISTIKA 7denní mortalita

ASA 1 zdravý pacient, věk pod 70 let 0,06%
ASA 2 pacient s lehkým systémovým onemocněním 0,47%
neomezujícím výkonnost; věk nad 70 let
ASA 3 pacient s těžkým systémovým onemocněním 4,39%
omezujícím výkonnost
ASA 4 pacient s těžkým systémovým onemocněním, 23,48%
které jej trvale ohrožuje na životě
ASA 5 moribundní pacient, u kterého lze předpokládat, 50,77%
že by bez operace nepřežil
ASA 6 pacient s konstatovanou smrtí mozku,
k transplantaci orgánů
Pozn.: u akutních výkonů přidáváme písmeno E (emergency)
Zdroj: PROUT, Jeremy. Advanced training in anaesthesia. Oxford University Press, 2014, s. 12.
BORELIÓZA LYMESKÁ
ff nejčastější antropozoonóza, vyvolavatelem je bakterie Borrelia burgdorferi,
přenašečem je klíště (Ixodes ricinus)
ff název podle amerického městečka Lyme (Connecticut)
ff diagnostika – sérologie nebo průkaz bakterií pomocí PCR
1. STADIUM 2. STADIUM 3. STADIUM

časná infekce časná infekce perzistující
lokalizovaná generalizovaná infekce
KLINICKÉ PROJEVY
erythema migrans (EM) mnohočetné EM acrodermatitis atrophicans

meningoencefalitida chronická encefalitida
neuritida presenilní demence
arytmie (AV bloky) chronická polyneuritida
myokarditida chronická artritida
konjunktivitida
uveitida, keratitida
artritidy
hepatitida
doxycyklin 300 mg/den doxycyklin 300 mg/den
nebo nebo
amoxicilin 2–3 g/den amoxicilin 2–3 g/den (10–14 dní)
TERAPIE
(10–14 dní) doxycyklin 300 mg/den

nebo
krystalický penicilin 20 IU/den
nebo
cefotaxim 6 g/den (14–28 dní)
Zdroj: KARGES, Wolfram. Vnitřní lékařství: stručné repetitorium. Praha: Grada Publishing, 2011,
s. 169.
DEKUBITY
ff lokální poškození kůže a hlubších tkáňových struktur v důsledku poruchy
mikrocirkulace způsobené tlakem (nejčastěji v místě kontaktu kostěných
prominencí s podložkou)
PŘEDPOVĚĎ RIZIKA (škála Nortonové)
FYZICKÝ STAV BODY PSYCHICKÝ STAV BODY ČINNOST BODY
dobrý 4 čilý 4 chodící 4

vcelku dobrý 3 apatický 3 chodící s dopomocí 3
špatný 2 zmatený 2 sedící 2
velmi špatný 1 strnulý 1 ležící 1
RŮZNÉ 203
POHYBLIVOST BODY INKONTINENCE BODY
plná 4 nepřítomná 4
mírně omezená 3 občasná 3
velmi omezená 2 obv. močová 2
nepohyblivý 1 obojí 1
INTERPRETACE
14 b a méně – pacienti jsou ohroženi výskytem proleženin
méně než 12 b – pacienti jsou silně ohroženi výskytem proleženin
KLASIFIKACE (Torrance)
I hyperemie
erytém kůže, při kompresi dojde k zblednutí (není porušena mikrocirkulace)
II trvalá hyperemie
při kompresi erytém přetrvává, porušení celistvosti kůže
III zvředovatění postupuje přes škáru
postižení postupuje až k hranici subkutánní fascie
IV vřed zasahuje do subkutánní fascie
hluboké fascie nejsou zasaženy, tendence šířit se hlouběji
V nekróza postupuje do spodní fascie
rychlá destrukce svalů do šířky i hloubky
Zdroj: MIKŠOVÁ, Zdeňka. Kapitoly z ošetřovatelské péče. 1. díl. Praha: Grada Publishing, 2006, s. 43.
FEBRILIE – ztráta tekutin

ff insenzibilní ztráta tekutiny vypařováním je cca 6 ml/kg/24 h
ff každý 1 °C nad 37 °C zvyšuje ztrátu o 100–150 ml/den
Zdroj: ZADÁK, Zdeněk. Výživa v intenzivní péči. 2., rozšířené a aktualizované vydání. Praha: Grada
Publishing, 2008, s. 144.
FYZICKÁ ZÁTĚŽ
ff udává se v metabolických ekvivalentech (MET)
ff 1 MET odpovídá spotřebě kyslíku v klidových podmínkách, tj. asi 3,5 ml/min
na 1 kg tělesné hmotnosti
VĚK MAXIMÁLNÍ PRACOVNÍ VÝKON (muži/ženy)

20–39 let 12/10 × MET
30–39 let 11/9 × MET
40–49 let 11/9 × MET
50–59 let 10/8 × MET
60–69 let 9/8 × MET
70–79 let 8/8 × MET
1 × MET ležící v klidu

1,5 × MET sedící, zaujímá aktivní polohu
2–2,5 × MET přecházení po bytě, dojde z bytu do auta nebo na autobus;
volná chůze 3,2 km/h; jízda na koni – krok; hraní na hudební
nástroj
3–3,5 × MET rekreační volejbal; volná jízda na kole; golf; chůze 4,8 km/h;
nenáročné domácí práce v bytě; venčení psa; vynášení tašek
z auta; společenský tanec
4–4,5 × MET rychlá chůze 6,4 km/h; práce na zahradě – sekání trávníku se
sekačkou, hrabání trávy; chůze do schodů alespoň 2 patra,
1 patro bez zastávky; rekreační plavání
5–5,5 × MET štípání dřeva; bruslení na ledě; rychlý tanec; tenisová čtyřhra
6–6,5 × MET lezení po skalách; aerobic; lyžování; jízda na kolečkových
bruslích
7–7,5 × MET usilovné plavání; sjezdové lyžování
8–8,5 × MET rychlá chůze či pomalý běh 8,5 km/h
10 × MET běh (jogging); trénovaný sport – kopaná, tenis…
Pozn.: u pacientů s rezervou menší než 4 MET je zvýšené riziko perioperačních i pooperačních kom-
plikací
PŘIBLIŽNÉ SROVNÁNÍ MEZI METABOLICKÝMI EKVIVALENTY A WATTY
váha [kg] 50 W 75 W 100 W 125 W 150 W 175 W 200 W

50 5,1 6,9 8,6 10,3 12 13,7 15,4
60 4,3 5,7 7,1 8,6 10 11,4 12,9
70 3,7 4,9 6,1 7,3 8,6 9,8 11
80 3,2 4,3 5,4 6,4 7,5 8,6 9,6
90 2,9 3,8 4,8 5,7 6,7 7,6 8,6
100 2,6 3,4 4,3 5,1 6 6,9 7,7
RŮZNÉ 205
KLOUBY – fyziologický rozsah pohybů
KLOUB POHYB ROZSAH

hlava a krk flexe 60°
extenze 75°
lateroflexe 45°
rotace 80°
trup ventrální flexe 45–50°
dorzální flexe (extenze) 25°
lateroflexe 25–30°
rotace 30–45°
lopatka retrakce 25°
protrakce 25°
elevace 55°
deprese 55°
zevní rotace (anteverze) 60°
vnitřní rotace (retroverze) 60°
kloub ramenní ventrální flexe 90–100°
dorzální flexe (extenze) 40–60°
abdukce 90–95°
addukce 0°, přes osu těla 75°
zevní rotace 90°
vnitřní rotace 90°
horizontální abdukce 45°
horizontální addukce 135°
kloub loketní flexe 135–145°
extenze 0–5°
předloktí supinace asi 180°
pronace asi 180°
zápěstí palmární flexe 70–90°
dorzální flexe 65–85°
radiální dukce 15–20°
ulnární dukce asi 45°
prsty ruky flexe 15–45°
extenze 0–20°
abdukce 50–70°
addukce 0°
kloub kyčelní flexe 130°
extenze 30°
abdukce 45°
addukce 0–45°
zevní rotace asi 15°
vnitřní rotace asi 35°
KLOUB POHYB ROZSAH

kloub kolenní flexe asi 160°
extenze 0°
zevní rotace (jen ve flexi) asi 40°
vnitřní rotace (jen ve flexi) 5–10°
kloub hlezenní plantární flexe asi 30°
dorzální flexe asi 20°
dolní kloub zánártní inverze nohy 20°–30°
everze nohy 5°–15°
prsty nohy flexe 45°
extenze 70°
abdukce 5°–25°
addukce 5°–25°
MENSTRUAČNÍ CYKLUS
ff fyziologické změny v ženském těle probíhající v cca měsíčních cyklech pod
řízením reprodukčního hormonálního systému
RŮZNÉ 207
PŘEVODY µg/kg/min na mg/h
HMOTNOST [kg]
50 60 70 80 90 100
1 3 3,6 4,2 4,8 5,4 6
2 6 7,2 8,4 9,6 10,8 12
3 9 10,8 12,6 14,4 16,2 18
[µg/kg/min]
4 12 14,4 16,8 19,2 21,6 24

5 15 18 21 24 27 30
6 18 21,6 25,2 28,8 32,4 36
7 21 25,2 29,4 33,6 37,8 42
8 24 28,8 33,6 38,4 43,2 48
9 27 32,4 37,8 43,2 48,6 54
10 30 36 42 48 54 60
[mg/h]
PŘEVODY JEDNOTEK
[mm Hg] × 0,133 = [kPa]

TLAK [mm Hg] × 1,36= [cmH2O]
[kPa] = 7,5 × [mm Hg] = 10,2 × [cmH2O]
mm Hg 40 60 80 100 120 140 160 180 200 220

kPa 5,33 8 10,67 13,3 16 18,67 21,3 24 26,67 29,3
kPa 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20
mm Hg 15 30 45 60 75 90 105 120 135 150
mm Hg 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
cmH2O 1,36 2,72 4,08 5,44 6,8 8,16 9,52 10,88 12,24 13,6
cmH2O 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
mm Hg 0,74 1,47 2,21 2,94 3,68 4,41 5,15 5,88 6,62 7,35
TT ([°C] × 9 : 5) + 32 = [°F]
°C 36 36,5 37 37,5 38 38,5 39 39,5 40 40,5

°F 96,8 97,7 98,6 99,5 100,4 101,3 102,2 103,1 104 104,9
ALKOHOL [mmol/l] × 0,046 = [g/kg] = [‰]

– ETANOL
‰ 0,6 0,8 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5
mmol/l 13,07 17,37 21,7 32,57 43,4 54,28 65,1 77,7 86,8 97,8
ENERGIE [cal] × 4,18 = [J]
cal 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
J 41,8 93,6 125,4 167,2 208 250,8 292,6 334,4 376,2 418
J 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1000
cal 23,9 47,8 71,8 95,7 119,6 143,5 167,5 191,4 215,3 239,2
GLYKEMIE [mmol/l] × 18 = [mg/dl]
HMOTNOST [kg] × 2,2 = [lb]
VÝŠKA [cm] × 0,394 = [in]
SENZORICKÁ INERVACE + senzorické body

ff senzorická inervace kůže je tvořena pruhovitými úseky, do kterých se
projikuje inervace daného nervového kořene
dlaň dlaň
dorsum dorsum
RŮZNÉ 209
TĚLESNÁ TEPLOTA
ff tělesná teplota je řízena termoregulačním centrem v hypotalamu
ff ovlivňují ji pyrogeny, a to jak endogenní, tak exogenní
ff výšku teploty ovlivňuje i reaktivita organismu, která je nejvyšší u dětí
a s rostoucím věkem postupně klesá
CAVE: typicky u seniorů nacházíme i při závažném infektu pouze malý vzestup tělesné teploty
subnormální axilárně < 36 °C

axilárně 36–36,9 °C
normální rektálně do 37,5 °C
orálně do 37,3 °C
subfebrilie axilárně 37–37,9 °C
febrilie axilárně 38–40,9 °C
hyperpyrexie axilárně > 41 °C
Zdroj: CHROBÁK, Ladislav. Propedeutika vnitřního lékařství. Praha: Grada Publishing, 2007,
s. 34–35.
TĚLESNÁ VÝKONOST podle WHO
STUPEŇ CHARAKTERISTIKA
0 schopen normální tělesné aktivity bez omezení
1 neschopen těžké fyzické námahy, může vykonávat lehčí práci
2 soběstačný, ale neschopen práce; tráví více než 50 % denní doby
mimo lůžko
3 omezeně soběstačný; přes den tráví na lůžku více než 50 % denní
doby
4 zcela nesoběstačný; trvale upoután na lůžko
5 mrtvý
ZUBNÍ VZOREC
TWO-DIGIT ZNAČENÍ (v současné době obecně platné)

–– první číslo udává kvadrant, druhé pak číslo zubu
STÁLÁ DENTICE
vpravo vlevo
horní čelist 18 17 16 15 14 13 12 11 21 22 23 24 25 26 27 28
dolní čelist 48 47 46 45 44 43 42 41 31 32 33 34 35 36 37 38
DOČASNÁ DENTICE
vpravo vlevo
horní čelist 55 54 53 52 51 61 62 63 64 65
dolní čelist 85 84 83 82 81 71 72 73 74 75
RŮZNÉ 211
HADERUPOVO ZNAČENÍ
–– znaménko + značí horní čelist, znaménko – pak čelist dolní
–– pokud je znaménko vlevo od čísla, je zub na levé straně, pokud vpravo,
tak na straně pravé
STÁLÁ DENTICE
vpravo vlevo
horní čelist 8+ 7+ 6+ 5+ 4+ 3+ 2+ 1+ +1 +2 +3 +4 +5 +6 +7 +8
dolní čelist 8− 7− 6− 5− 4− 3− 2− 1− −1 −2 −3 −4 −5 −6 −7 −8
DOČASNÁ DENTICE
vpravo vlevo
horní čelist V+ IV+ III+ II+ I+ +I +II +III +IV +V
dolní čelist V− IV− III− II− I− −I −II −III −IV −V
AMERICKÉ ZNAČENÍ
–– značí se kontinuálně čísly 1–32, u dětí místo čísel písmeny
STÁLÁ DENTICE
vpravo vlevo
horní čelist 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16
dolní čelist 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17
DOČASNÁ DENTICE
vpravo vlevo
horní čelist A B C D E F G H I J
dolní čelist T S R Q P O N M L K
Zdroj: WEBER, Thomas. Memorix zubního lékařství. Praha: Grada Publishing, 2006, s. 13.
Analgetika ............................................................................................... 215
Antiagregancia ..................................................................................... 217
Antiarytmika ......................................................................................... 218
Antidiaroika ........................................................................................... 219
Antiemetika ........................................................................................... 219
Antihistaminika ................................................................................... 220
Antihypertenziva ................................................................................ 221
Antikoagulancia .................................................................................. 225
Antipyretika .......................................................................................... 229
Antisekreční terapie ........................................................................... 230
Antitusika ............................................................................................... 231
Antiuratika ............................................................................................. 232
Benzodiazepiny ................................................................................... 232
Betablokátory ....................................................................................... 233
Bronchodilatancia .............................................................................. 234
Cévní onemocnění – farmakoterapie ......................................... 237
14 FARMAKOTERAPIE
Digitalisové glykosidy ....................................................................... 239

Diuretika ................................................................................................. 239
Glukokortikoidy ................................................................................... 242
Hypolipidemika ................................................................................... 243
Infuzní roztoky ..................................................................................... 245
Inzuliny .................................................................................................... 246
Kardiaka .................................................................................................. 248
Koagulancia .......................................................................................... 248
Laxativa ................................................................................................... 250
Monitorace hladin některých léků ............................................... 251
Monoklonální protilátky .................................................................. 252
Mukolytika ............................................................................................. 253
Nesteroidní antirevmatika .............................................................. 253
Nitráty ..................................................................................................... 254
Terapie osteoporózy .......................................................................... 255
Perorální atidiabetika ........................................................................ 257
Podpora krevního oběhu ................................................................ 261
Probiotika .............................................................................................. 263
Prokinetika ............................................................................................ 264
Spazmolytika ........................................................................................ 264
Léky užívané v terapii onemocnění štítné žlázy ..................... 265
FARMAKOTERAPIE 215
ANALGETIKA
ANALGETIKA – ANTIPYRETIKA
ff viz s. 310
NESTEROIDNÍ ANTIREVMATIKA
ff viz s. 253
KODEIN A JEHO ANALOGA – SLABÉ OPIOIDY

ff jedná se o alkaloidy opia s účinkem analgetickým, ale také antitusickým
a obstipačním (u tramadolu jsou tyto účinky minimální)
ff kodein je využíván také u pacientů se syndromem krátkého střeva ke snížení
odpadů do stomie
ff tramadol má kombinovaný účinek (agonista opioidních receptorů + inhibuje
zpětné vychytávání serotoninu a noradrenalinu v CNS)
NÚ: nauzea, zvracení, celkový útlum, obstipace (kodein)
KI: pokročilé stadium CHOPN, paralytický ileus, pseudomembranózní kolitida,
zvýšený nitrooční tlak
ÚČINNÁ LÁTKA PŘÍKLADY DENNÍ DÁVKA FREKVENCE

kodein p.o. (Codein 15, 30 mg/tbl) 45–90 mg 3× denně
dihydrokodein p.o. (DHC Continus 60, 90, 120 mg/tbl) 120–240 mg 2× denně
tramadol p.o. (Tramal ret 100, 150, 200 mg/tbl) 200–400 mg 2× denně
p.o. (Tramal 50 mg/cps) 200–400 mg 4–6× denně
i.v. (Tramal 50, 100 mg/amp, Mabron) 200–400 mg 4–6× denně
OPIÁTOVÁ ANALGETIKA
ff působí přes opiátové receptory v CNS
ff lékař musí myslet na nebezpečí vzniku tolerance a závislosti, kterým můžeme
předcházet tzv. rotací opioidů
ff při předávkování zrušíme nežádoucí účinky podáním kompetitivního agonisty
naloxonu (Naloxone 0,4 mg/ml/amp)
ff u opiátových náplastí dochází k plnému efektu až cca 15–18 h po zahájení
terapie
ff morfin má vagový účinek (↓ srdeční frekvenci – SF), naopak dolzin má
účinek vagolytický (↑SF); k tomuto efektu je nutné přihlížet např. u pacienta
s akutním IM
NÚ: útlum dechového centra, obstipace, rozvoj závislosti
KI: závažné obstrukční plicní onemocnění, respirační deprese, užívání MAO

fentanyl derm. (Durogesic 25; 50; 75; 100 µg/h) max. 300 µg/h 1× za 72 h
p.o. (Fentanyl 67; 267; 400 µg/tbl) 268–3200 µg 1–4× denně
i.v. (Fentanyl 0,1 mg/2 ml amp) kontinuálně
2–50 µg/kg
morfin p.o. (Sevredol 10; 20 mg/tbl) 60–120 mg 6× denně
i.v./s.c./i.m. (Morphin 1% 10 mg/1 ml amp) 40–60 mg 4–6× denně
oxykodon p.o. (Oxycontin 10, 20, 40, 80 mg/tbl) 20–160 mg 2× denně
petidin s.c./i.m. (Dolsin 5% 50 mg/1 ml) 25–300 mg 1–3× denně
i.v. (Dolsin 5% 50 mg/1 ml) 25–150 mg 1–3× denně
piritramid s.c./i.m. (Dipidolor 15 mg/2 ml amp) 15–120 mg 1–4× denně
i.v. (Dipidolor 15 mg/2 ml amp) 7,5–67,5 mg 1–4× denně
ff EKVIANALGETICKÉ DÁVKY
morfin s.c. (mg) 10 20 30 40 50 60 80 100

morfin p.o. 30 60 90 120 150 180 240 300
morfin i.v. 7,5 15 20 25 35 40 55 70
TTS fentanyl (mg/24 h) 0,3 0,6 1,2 1,8 2,4 3
TTS fentanyl (µg/hod) 25 50 75 100 125
oxykodon p.o. (mg) 20 40 60 80 100 120 160 200
buprenorfin i.m. (mg) 0,3 0,6 0,9 1,2 1,5 1,8 2,4
TDS buprenorfin (mg/24 h) 0,84 1,26 1,68 2,1 2,52 3,36
TDS buprenorfin (µg/h) 35 52,5 70 87,5 105 140
hydromorfon p.o. (mg) 4 8 12 16 20 24 32 40
piritramid i.m./s.c./i.v. (mg) 15 30 45
petidin i.m. 100
tramadol p.o. (mg) 150 300 450
tramadol i.m./i.v. 100 200 300 400
dihydrokodein p.o. (mg) 120 240
SPAZMOLYTIKA
ff viz s. 264
KOMBINOVANÁ ANALGETICKÁ TERAPIE

DENNÍ DÁVKA FREKVENCE
paracetamol + kodein (Korylan 10 mg/tbl) 10–100 mg 1–6× denně
paracetamol + tramadol (Zaldiar 325/37,5 mg) max. 8 tbl 1–4× denně
FARMAKOTERAPIE 217
OXFORDSKÁ LIGA ANALGETIK
ff řadí analgetika a jejich kombinace podle efektu na akutní bolest
ff rozhodujícím parametrem je NNT (Number Needed to Treat), tzn. počet
pacientů, kterým je nutné podat danou dávku léčiva, aby alespoň u jednoho
z nich došlo během 4–5 h k 50% úlevě od bolesti
ff vzhledem k rozdílům ve velikosti studií, ze kterých data pocházejí, je nutné
brát výsledky s rezervou
ANTIAGREGANCIA
ff antiagregancia je skupina léků snižujících shlukování a adhezivitu krevních
destiček (trombocytů)
KYSELINA ACETYLSALICYLOVÁ
ff ireverzibilní blokátor cyklooxygenázy-1 (COX-1) → snížení syntézy
tromboxanu A₂, který ↑ adhezivitu trombocytů a působí vazokonstrikčně
ff plná obnova funkce destiček nastává za 7–10 dnů po vysazení (odpovídá
životnosti destiček, které na rozdíl od ostatních tkání nemají vlastní
proteosyntetický aparát schopný tvorby COX
NÚ: AERD (aspirin exacerbated respiratory disease) – při inhibici COX se
metabolizuje kyselina arachidonová cestou leukotrienů, které vyvolávají
astmatické obtíže a mikroskopické krvácení
KI: vředová choroba gastroduodenální, anamnéza krvácení do GIT

kyselina acetylsalicylová p.o. (Anopyrin 50, 100, 400 mg/tbl) 100–200 mg 1× denně
i.v. (Kardegic 500 mg/5 ml amp) 500 mg 1× denně
INHIBITORY P2Y₁₂ RECEPTORU

ff inhibice trombocytárních receptorů pro ADP typu P2Y₁₂
ff často uváděné snížení účinnosti klopidogrelu při současném užívání
inhibitorů protonové pumpy provedené metaanalýzy neprokázaly
ff syticí dávky při akutním IM jsou: klopidogrel 4 tbl à 75 mg, prasugrel 6 tbl
à 10 mg, tikagrelor 2 tbl à 90 mg
NÚ: krvácení, dyspepsie, průjmy
KI: těžké jaterní selhání, krvácivé stavy

klopidogrel p.o. (Plavix 75 mg/tbl, Trombex) 75 mg 1× denně
prasugrel p.o. (Efient 5, 10 mg/tbl) 10 mg 1× denně
tikagrelor p.o. (Brilique 90 mg/tbl) 180 mg 2× denně
tiklopidin p.o. (Tagren 250 mg/tbl) 500 mg 2× denně
klopidogrel prasugrel tikagrelor

skupina tienopyridiny tienopyridiny triazolopyrimidiny
účinek ireverzibilní ireverzibilní reverzibilní
aktivace prodrug prodrug aktivní lék
nástup účinku 2–4 h 30 min 30 min
trvání účinku 3–10 dní 5–10 dní 3–4 dny
vysazení před operací 5 dnů 7 dnů 5 dnů
ANTIARYTMIKA
ff klasifikace podle Vaughana Williamse
LÉK INDIKACE AKUTNÍ DÁVKA UDRŽOVACÍ
(i.v.) DÁVKA (p.o.)
TŘÍDA I
chinidin* kardioverze FS 400 mg (p.o.) 2× 250 mg
prokainamid* kardioverze FS, terapie KT 250–500 mg 4–6× 250 mg
ajmalin* terapie KT 25–50 mg 2× 20 mg
trimekain profylaxe nebo léčba KT 1,5 mg/kg –
fenytoin KT při digitalisové intoxikaci 250 mg –
propafenon kardioverze FS, prevence FS, AVRT 1 mg/kg 3× 150–300 mg
flekainid kardioverze FS, prevence FS, AVRT 1–2 mg/kg 2× 50–100 mg
např.: trimekain (Mesocain 1% 10 ml/100 mg), fenytoin (Epanutin amp 5 ml/250 mg,
Epilan 100 mg/tbl), propafenon (Rytmonorm amp 20 ml/70 mg, 150, 300 mg/tbl)
* lék není v ČR dostupný
TŘÍDA II
0,5–1 mg 3× 10 mg
betablokátory profylaxe FS a SVT, kontrola frekvence 5 mg 2× 50–100 mg
5–10 mg 1× 50–100 mg
např.: metoprolol (Betaloc amp 5 ml/5 mg; SR 200 mg/tbl; ZOK 25, 50, 100, 200 mg/tbl; Egilok tbl),
atenolol (Tenormin 50, 100 mg/tbl; Atehexal tbl)
TŘÍDA III
amiodaron 5 mg/kg 1× 200–400 mg
kardioverze a profylaxe FS
sotalol 20–40 mg 3× 40–120 mg
např.: amiodaron (Cordarone amp 3 ml/150 mg, 200 mg/tbl; Sedacoron amp, tbl),
sotalol (Sotahexal 80, 160 mg/tbl)
CAVE: amiodaron obsahuje v 1 tabletě 75 mg jódu (pozor u onemocnění štítné žlázy)
TŘÍDA IV
verapamil 5–10 mg 3× 40–80 mg
profylaxe a terapie SVT, kontrola SF
diltiazem 10–25 mg 3× 60 mg
např.: verapamil (Isoptin 40, 80; SR 240 mg/tbl; Lekoptin amp 2 ml/5 mg/tbl),
diltiazem (Diacordin 60, retard 90 a 120; SR 240 mg/tbl)
FARMAKOTERAPIE 219
LÉK INDIKACE AKUTNÍ DÁVKA UDRŽOVACÍ

(i.v.) DÁVKA (p.o.)
OSTATNÍ
adenozin kontrola frekvence komor u FS 3–18 mg bol. –
digoxin FS 0,5–1 mg 0,125–0,25 mg
např.: adenozin (Adenocor amp 2 ml/6 mg), digoxin (Digoxin 0,125; 0,25 mg/tbl, amp 1 ml/0,25 mg)
ANTIDIAROIKA
ff léky používané v terapii průjmů
MECHANISMUS ÚČINKU ÚČINNÁ LÁTKA PŘÍKLADY DÁVKOVÁNÍ

↑ tonus difenoxylát p.o. (Reasec 2,5 mg/tbl) 2 × 1 až 3 × 2 tbl (max. 8 tbl)
↓ motilitu loperamid p.o. (Loperon 2 mg/cps; bolus 2 cps, dále 1 cps po
Imodium 2 mg/cps) každé stolici (max. 8 tbl)
adsorbce H₂O a toxinů diosmektid p.o. (Smecta plv sus) 6 sáčků/den
carbo adsorbens p.o. (Carbo medicinalis) 10–12 tbl 3–4× denně
ANTIEMETIKA
ANTIHISTAMINIKA
ff léková skupina využívaná hlavně k léčbě alergií, která má současně
i antiemetický efekt
NÚ: celkový útlum, slabost, spavost, poruchy koncentrace
KI: intoxikace léky tlumícími CNS, užívání IMAO, retence moči, glaukom,
hypertrofie prostaty, ulcerózní kolitida, gravidita, kojení
ÚČINNÁ LÁTKA PŘÍKLAD DENNÍ DÁVKA FREKVENCE

moxastin p.o. (Kinedryl tbl) 1–4 tbl tbl à 2–3 h
ANTAGONISTÉ DOPAMINU
ff podrobně viz prokinetika (metoklopramid, itoprid)
NÚ: únava, ospalost, závratě
KI: komatózní stav, hypotenze, poruchy vědomí, věk do 15 let

thietylperazin p.o. (Torecan 6,5 mg/tbl) 6,5–19,5 mg 1–3× denně
i.v. (Torecan 1 ml/6,5 mg/amp)
supp. (Torecan 6,5 mg rct supp)
SETRONY
ff působí na receptory pro serotonin (5-HT3)
ff účinný i proti zvracení při chemo- nebo radioterapii
NÚ: bolest hlavy, zrudnutí, zácpa, méně často hypotenze, bradykardie
KI: současné podávání apomorfinu

ondasetron p.o. (Zofran 4, 8 mg/tbl, Ondasetron) 8–32 mg 2–3× denně
i.v. (Zofran 2 ml/4 mg; 4 ml/8 mg/amp)
supp. (Zofran 16 mg rct supp)
granisetron p.o. (Granisetron 1 mg/tbl) 2 mg 1–2× denně
i.v. (Granisetron 1 ml/1 mg/amp) 1–9 mg bolus/infuze
Pozn.: metoklopramid (viz prokinetika) má i antiemetické účinky
ANTIHISTAMINIKA
ff kompetitivní inhibitory na histaminových receptorech H₁
1. GENERACE
ff mají krátký biologický poločas → opakované podávání během dne
ff pronikají do CNS a mají výrazný sedativní účinek
NÚ: únava, spavost
KI: přecitlivělost na složky preparátu

prometazin p.o. (Prothazin 25 mg/tbl) 50–100 mg 2–3× denně
cyproheptadin p.o. (Peritol 4 mg/tbl) 12–32 mg 3–4× denně
bisulepin p.o. (Dithiaden 2 mg/tbl) 4–8 mg 2–4× denně
i.v. (Dithiaden 2 ml/1 mg/amp) 4–8 mg
dimetinden p.o. (Fenistil 24 – 4 mg/cps) 4 mg 1× denně
p.o. (Fenistil gtt) 3–6 mg (20–40 gtt) 3× denně
drm. (Fenistil drm gel) lokálně 2–4× denně
moxastin p.o. (Kinedryl tbl) 1–4 tbl tbl à 2–3 h
ÚČINEK (h] SEDATIVNÍ ÚČINEK

prometazin 20 +++
cyproheptadin 5 +
bisulepin 7 +
dimetinden 7 +
moxastin 2 +++
FARMAKOTERAPIE 221
2. GENERACE
ff sedativní účinky jsou minimální a biologický poločas je prodloužený
NÚ: nespavost, suchost v ústech, nervozita, tachykardie
KI: současná léčba IMAO, glaukom, retence moči, ICHS, hypertenze,
hypertyreóza, gravidita, CMP

cetirizin p.o. (Alerid 10 mg/tbl) 10 mg 1× denně
desloratadin p.o. (Aerius 5 mg/tbl) 5 mg 1× denně
levocetirizin p.o. (Xyzal 5 mg/tbl) 5 mg 1× denně
loratadin p.o. (Claritine 10 mg/tbl) 10 mg 1× denně
ANTIHYPERTENZIVA
ACEI
ff inhibitory enzymu konvertujícího angiotenzin
ff snižují tvorbu vazokonstrikčně působícího angiotenzinu II a blokují degradaci
vazodilatačně působícího bradykininu (to může u 5–15 % pacientů vyvolat
dráždivý kašel (tento nežádoucí efekt vymizí do 4 týdnů po vysazení)
ff snížením sekrece aldosteronu omezují retenci natria a vody v organismu
ff pokles systolického i diastolického tlaku je zprostředkován snížením cévní
rezistence
ff snížení cévní a srdeční hypertrofie a intersticiální fibrózy, snižují
mikroalbuminurii a mají renoprotektivní účinek
ff hlavní cestou exkrece jsou ledviny, proto je při poklesu glomerulární filtrace
nutná redukce dávky (viz s. 290)
ff většina ACEI jsou proléčiva, potřebující ke své funkci aktivaci v játrech
(kaptopril a lizinopril jsou již v aktivní formě)
ff CAVE: u pacientů užívajících v době nasazení ACEI diuretika může být efekt
na pokles tlaku akcentovaný a hrozí hypotenze; dávku diuretika proto, pokud to
stav dovolí, přechodně snižujeme
NÚ: suchý dráždivý kašel, hypotenze, hyperkalemie, angioedém, zhoršení
renálních parametrů (hlavně u starších pacientů)
KI: fertilní věk, gravidita, stenóza renálních tepen, kardiogenní šok, aortální
stenóza, hypertrofická kardiomyopatie

kaptopril p.o. (Tensiomin 12,5; 25 mg/tbl) 37,5–150 mg 3× denně
enalapril p.o. (Enap 2,5; 5; 10; 20 mg/tbl) 10–40 mg 2× denně
i.v. (Enap 1 ml/1,25 mg/amp) 5 mg 4× denně
kvinapril p.o. (Accupro 5, 10, 20 mg/tbl) 10–20 mg 2× denně
lizinopril p.o. (Dapril 5, 10, 20 mg/tbl; Diroton) 5–40 mg 1× denně

perindopril p.o. (Prenessa 4, 8 mg/tbl) 4–8 mg 1× denně
ramipril p.o. (Tritace 1,25; 2,5; 5; 10 mg/tbl) 2,5–10 mg 1× denně
spirapril p.o. (Renpress 6 mg/tbl) 6 mg 1× denně
trandolapril p.o. (Gopten 0,5; 2; 4 mg/tbl) 2–4 mg 1× denně
BLOKÁTORY AT 1-RECEPTORŮ (SARTANY)

ff blokují vazokonstrikční účinek angiotenzinu II na AT₁-receptorech
ff snížením sekrece aldosteronu omezují retenci Na a vody v organismu
ff snižují systolický i diastolický tlak bez reflexní tachykardie
ff losartan má urikosurický efekt
NÚ: hypotenze, hyperkalemie
KI: fertilní věk, gravidita, stenóza renálních tepen, kardiogenní šok

kandesartan p.o. (Carzap 4, 8, 16, 32 mg/tbl) 8–32 mg 1× denně
irbesartan p.o. (Aprovel 75, 150, 300 mg/tbl) 150–300 mg 1× denně
losartan p.o. (Lorista 12,5; 25; 50; 100 mg/tbl) 50–100 mg 1× denně
telmisartan p.o. (Micardis 20, 40, 80 mg/tbl) 40–160 mg 1× denně
valsartan p.o. (Blessin 80, 160 mg/tbl; Kylotan) 80–320 mg 1× denně
EKVIMOLÁRNÍ DÁVKY
kandesartan 8 16
irbesartan 75 150
losartan 25 50
telmisartan 20 40
valsartan 40 80
BLOKÁTORY KALCIOVÝCH KANÁLŮ

ff blokují transport kalcia do buněk (L-kanál) a tím snižují tonus hladkého
svalstva převážně v cévní stěně, ↓ kontraktilitu myokardu, ↓ vodivost
převodního systému
ff u dihydropyridinů převládá efekt vaskulární, u ostatních kardiální
ff u léků 1. generace (nifedipin) vede rychlý pokles tlaku k reflexní tachykardii,
tomu je u dihydropyridinů 2. a 3. generace zabráněno vysokou cévní
selektivitou a pomalým nástupem účinku
NÚ: otoky dolních končetin
KI: podle typu preparátu
FARMAKOTERAPIE 223

FENYLALKYLAMINY
verapamil p.o. (Isoptin 40, 80 mg/tbl) 120–480 mg 3× denně
p.o. (Isoptin SR 240 mg/tbl) 240–480 mg 1–2× denně
i.v. (Lekoptin 5 mg/2 ml amp) 100 mg bolus 5 mg
BENZOTHIAZEPINY
diltiazem p.o. (Diacordin 60 mg/tbl) 90–240 mg 3× denně
p.o. (Diacordin retard 90, 120 mg/tbl) 240–360 mg 2× denně
p.o. (Diacordin SR 240 mg/tbl) 240 mg 1× denně
DIHYDROPYRIDINY
amlodipin*** p.o. (Agen 5, 10 mg/tbl; Zorem) 5–10 mg 1× denně
felodipin** p.o. (Plendil 5, 10 mg/tbl, Presid) 5–10 mg 1× denně
isradipin** p.o. (Lomir 2,5 mg/tbl, SRO 5 mg/cps) 5–10 mg 1× denně
lacidipin** p.o. (Lacipil 2, 4 mg/tbl) 2–4 mg 1× denně
nitrendipin** p.o. (Lusopress 20 mg/tbl, Nitresan) 10–20 mg 1× denně
** 2. generace, *** 3. generace
DIHYDROPYRIDINY BENZOTHIAZIDY FENYLALKYLAMINY

koronární dilatace ++ ++ ++
arteriální dilatace ++++ ++ +++
negativní inotropní efekt + ++ +++
zpomalení AV vedení 0 +++ ++++
srdeční frekvence ↑/0 ↓/0 ↓/0
pokles tlaku krve ++++ ++ +++
deprese SA uzlu 0 ++ ++
↑ srdečního výdeje ++ 0 0
AV – atrioventrikulární, SA – sinoatriální
PERIFERNÍ ALFABLOKÁTORY
ff působí inhibicí periferních postsynampických α1-receptorů v cévní stěně
ff hypotenzní efekt zprostředkovaný poklesem periferní rezistence je provázen
mírnou reflexní tachykardií
ff indikovány výhradně v kombinační antihypertenzní terapii
ff výhodná je kombinace s diuretiky nebo betablokátory, nevhodné u seniorů
ff pozor na tzv. efekt první dávky, kdy po užití dochází během 30–90 min k orto
statické hypotenzi; zahajujeme proto dávkou 0,5 mg na noc před spaním
NÚ: ortostatická hypotenze, palpitace, močová inkontinence
KI: hypotenze, srdeční selhání, pokročilá ateroskleróza (CNS, koronární cévy)

doxazosin p.o. (Zoxon 2, 4 mg/tbl, Cardura) 1–4 mg 1× denně
terazosin p.o. (Hytrin 2, 5 mg/tbl, Kornam) 1–5 mg 1× denně
CENTRÁLNÍ ALFAAGONISTÉ
ff hypotenzní efekt zprostředkovaný aktivací centrálních α₂-receptorů
ff aditivní účinek v kombinaci s ACEI a kalciovými blokátory
NÚ: rebound fenomén při prudkém vysazení klonidinu; u metyldopy
hepatopatie, hypertermie, hemolytická anemie a trombocytopenie, deprese
KI: aktivní hepatitida, autoimunitní hemolytická anemie, feochromocytom,
porfyrie, terapie IMAO

klonidin 0,25–0,50 mg 1–2× denně
metyldopa p.o. (Dopegyt 250 mg/tbl) 0,25–1 g 2–3× denně
CENTRÁLNÍ AGONISTÉ + PERIFERNÍ ANTAGONISTÉ

ff hypotenzní efekt zprostředkovaný kombinovanou aktivací centrálních
α₂‑receptorů a periferní postsynaptickou blokádou α-receptorů
ff vhodný u hypertenzní krize, je však nutné počítat se sedativním účinkem
preparátu
NÚ: bolest hlavy, závrať, pocení, palpitace, dušnost
KI: koarktace aorty, aortální stenóza, AV zkrat

urapidil p.o. (Ebrantil ret 30, 60 mg/cps) 60–180 mg 2× denně
i.v. (Ebrantil 25 mg/5 ml, 50/10 amp) bolus 10–50 mg dle potřeby
(max. 2 mg/min)
AGONISTÉ IMIDAZOLOVÝCH RECEPTORŮ

ff hypotenzní efekt zprostředkovaný aktivací imidazolových I₁-receptorů
v prodloužené míše
NÚ: úzkost, nespavost, únava, sucho v ústech, studené končetiny
KI: deprese, těžká renální insuficience (clearance kreatininu pod 15 ml/min),
betablokátory k léčbě srdečního selhání (bisoprolol, karvediol, metoprolol)

moxonidin p.o. (Cynt 0,2; 0,3; 0,4 mg/tbl) 0,2–0,6 mg 1× denně
rilmenidin p.o. (Tenaxum 1 mg/tbl) 1–2 mg 1× denně
FARMAKOTERAPIE 225
PŘÍMÁ VAZODILATANCIA
ff hypotenzní efekt zprostředkován přímým působením na cévní stěnu
ff vyvolávají reflexní tachykardii, zhoršující metabolický stav myokardu
ff výhodná je kombinace s diuretiky nebo betablokátory
ff nástup účinku, stejně jako jeho odeznění, jsou velmi rychlé – působí
přes neadrenergní receptory
NÚ: tachykardie, zvýšení nároků myokardu na kyslík, cefalea
KI: koarktace aorty, deficit vitaminu B12, hypotyreóza, metabolická acidóza,
stenotické chlopenní vady, hypertrofická obstrukční kardiomyopatie

nitroprusid sodný p.o. není k dispozici
i.v. (Nipruss 60 mg/amp) úvodní dávka 0,2 µg/kg/min,
max. rychlost 10 µg/kg/min
ANTIKOAGULANCIA
ZEVNÍ SYSTÉM VNITŘNÍ SYSTÉM
VIIa IXa
přímé inhibitory nepřímé inhibitory

apixaban Xa fondaparinux
rivaroxaban
UFH
LMWH
IIa
dabigatran trombin
fibrinogen fibrin
ZÁKLADNÍ KLASIFIKACE ANTIKOAGULANCIÍ
PŘÍMÁ ANTIKOAGULANCIA NEPŘÍMÁ ANTIKOAGULANCIA

přímé inhibitory nepřímé inhibitory
gatrany, xabany UFH, LMWH, pentasacharidy warfarin
HEPARIN (UFH)
ff účinek je zprostředkován antitrombinem III, bez jehož přítomnosti heparin
neúčinkuje
ff dávku upravujeme dle hodnoty APTT (cílem je 2–3násobek normální
hodnoty), první kontrolu provádíme 4–6 h po podání
ff preferujeme kontinuální aplikaci (předvídatelnější efekt)
ff CAVE: po vysazení dochází k přechodnému hyperkoagulačnímu stavu
ff při předávkování lze efekt UFH neutralizovat protaminem (viz kap. 19, s. 332)
(rebound fenomén)
NÚ: krvácení, heparinem indukovaná trombocytopenie (HIT)
KI: krvácení nebo vysoké riziko krvácení, trombocytopenie
ÚČINNÁ LÁTKA PŘÍKLAD FREKVENCE

heparin i.v./s.c. (Heparin 25 kU/5 ml amp) bolus 80 U/kg (5–10 kU)
dále 18 U/kg/h (1 kU/h)
NÍZKOMOLEKULÁRNÍ HEPARINY (LMWH)

ff blokují aktivovaný faktor X (i jeho frakci vázanou na trombocyty) a méně
pak trombin (faktor II), efekt je závislý na přítomnosti antitrombinu III
(při jeho deficienci léčba LMWH selhává)
ff poměr anti-X : anti-II je u bemiparinu 8 : 1, dalteparinu 3 : 1, enoxaparinu 10 : 1,
nadroparinu 4 : 1
ff výhodou je s.c. aplikace bez nutnosti laboratorních kontrol účinnosti
ff obvyklá dávka je 0,1 ml na každých 10 kg hmotnosti (tj. 1 mg/kg) à 12 h
ff kontrola účinnosti pomocí anti-Xa stanoveného 3 h po aplikaci (profylaxe
0,2–0,4; terapeutická dávka 0,5–0,8) – doporučeno pouze u těhotných
a pacientů s renální insuficiencí
ff při poklesu glomerulární filtrace pod 0,5 ml/s se snižuje dávka na polovinu
nebo se prodlouží interval podání na dvojnásobek
ff efekt LMWH lze částečně neutralizovat protaminem (1 mg na 100 IU LMWH)
NÚ: hemoragie, trombocytopenie, alergická reakce
KI: aktivní krvácení nebo vysoké riziko krvácení (mimo DIC), trombocytopenie
FARMAKOTERAPIE 227
ÚČINNÁ PŘÍKLADY PROFYLAKTICKÁ TERAPEUTICKÁ

LÁTKA DENNÍ DÁVKA DENNÍ DÁVKA
enoxaparin s.c./i.v. (Clexane 0,2 ml/2 kIU; 0,4/4 kIU; 0,4 ml 100 IU/kg
0,6/6 kIU; 0,8/8 kIU; 1 ml/10 kIU) 1× denně 2× denně
s.c./i.v. (Clexane forte 0,6/9 kIU; 0,8/12 kIU; –
1 ml/15 kIU)
nadroparin s.c./i.v. (Fraxiparine 0,2 ml/1,9 kIU; 0,3/2,8 kIU; 0,3–0,6 ml 0,1 ml/10 kg
0,4/3,8 kIU; 0,6/5,7 kIU; 0,8/7,6 kIU; 1× denně 2× denně
1 ml/9,5 kIU)
s.c./i.v. (Fraxiparine forte 0,6 ml/11,4 kIU – 0,1 ml/10 kg
0,8/15,2 kIU; 1 ml/19 kIU) 1× denně
dalteparin s.c./i.v. (Fragmin 0,2 ml/2,5 kIU; 0,2/5 kIU; 5000 IU 200 IU/kg
0,3/7,5 kIU; 0,4/10 kIU; 1/10 kIU; 4/10 kIU) 1× denně 1× denně
bemiparin s.c. (Zibor 0,2 ml/5 kIU; 0,3 ml/7,5 kIU; 3,5 kIU 115 IU/kg
0,4ml/10 kIU) 1× denně 1× denně
PENTASACHARIDY
ff účinek je zprostředkován nepřímou inhibicí faktoru Xa antitrombinem III
NÚ: anemie, krvácení, abnormální jaterní testy
KI: krvácení, aktivní bakteriální endokarditida, GF < 20 ml/min

fondaparinux s.c. (Arixtra 1,5; 2,5; 5 mg/amp) terapie 7,5 mg 1× denně
prevence 2,5 mg 1× denně
KUMARINOVÁ ANTIKOAGULANCIA
ff nepřímé antikoagulans, blokuje syntézu vitamin K-dependentních
koagulačních faktorů (II, VII, IX, X) a proteinů C a S
Pozn.: proteiny C a S mají kratší biologický poločas než koagulační faktory, proto
dochází v úvodu léčby k navození hyperkoagulačního stavu (po tuto dobu je
nezbytná souběžná aplikace LMWH)
ff velká farmakokinetická variabilita (polymorfismus CYP2C9) → nutná
individualizace dávky
ff polymorfismus CYP2C9 lze geneticky stanovit a tím predikovat potřebnou
dávku léku pro konkrétního pacienta
ff účinnost kontrolujeme pomocí INR, který udržujeme v rozmezí 2–3
NÚ: epistaxe, hematomy, hematurie
KI: krvácení nebo vysoké riziko krvácení, trombocytopenie, gravidita
ÚČINNÁ LÁTKA PŘÍKLADY TERAPEUTICKÁ FREKVENCE

DENNÍ DÁVKA
warfarin p.o. (Warfarin 2, 3, 5 mg/tbl; Lawarin) 2–10 mg 1× denně
↑ účinku ATB (ciprofloxacin, kotrimoxazol, makrolidy, tetracykliny, metronidazol,

amoxicilin + klavulanát, izoniazid), flukonazol
klopidogrel, amiodaron, simvastatin, fluvastatin, fenofibrát,
kyselina acetylsalicylová, omeprazol, kortikoidy, alopurinol, tamoxifen
alkohol, horečka, průjem, malnutrice, jaterní insuficience
↓ účinku vitamin K, antikonvulziva, rifampicin, cholestyramin, perorální
kontraceptiva, nikotin
hypotyreóza, potrava bohatá na vitamin K
PŘÍMÉ INHIBITORY TROMBINU

ff lék je ve formě proléčiva, které se po prvním průchodu játry aktivuje
na účinný dabigatran
ff silný kompetitivní reverzibilní přímý inhibitor trombinu, který inhibuje
trombin volný, trombin vázaný na fibrin i trombinem indukovanou agregaci
trombocytů
ff jeho podání musí předcházet 5–10 dnů trvající léčba LMWH (u HŽT/PE)
ff v případě operace je nutné vysadit min. 24 h před výkonem
ff lék je možné z organismu eliminovat hemodialýzou
ff existuje specifické antidotum idarucizumab (Praxbind 2,5 g/50 ml)
NÚ: relativně vzácné krvácivé komplikace
KI: porucha funkce ledvin (clearance kreatininu pod 30 ml/min), gravidita,
aktivní krvácení, závažná jaterní insuficience, současné užívání
ketokonazolu, cyklosporinu, takrolimu nebo dronedaronu
ÚČINNÁ LÁTKA PŘÍKLAD TERAPEUTICKÁ FREKVENCE

DENNÍ DÁVKA
dabigatran Pradaxa 75, 110, 150 mg/cps 300 mg 2× denně
INHIBITORY AKTIVOVANÉHO FAKTORU X
ff inhibice faktoru Xa blokuje vnitřní i vnější metabolickou cestu koagulační
kaskády
ff inhibuje vznik trombinu (již vzniklý trombin neovlivňuje), nemá vliv
na trombocyty
NÚ: krvácivé komplikace, anemie, elevace transamináz, dyspepsie
KI: aktivní krvácení, vysoké riziko krvácení, jaterní onemocnění s koagulopatií
(Childovo-Pughovo skóre B, C), GF < 15 ml/min, gravidita
FARMAKOTERAPIE 229
ÚČINNÁ LÁTKA PŘÍKLADY TERAPEUTICKÁ FREKVENCE

DENNÍ DÁVKA
rivaroxaban p.o. (Xarelto 10, 15, 20 mg/tbl) první 3 týdny 15 mg 2× denně
od 4. týdne 20 mg 1× denně
apixaban p.o. (Eliquis 2,5; 5 mg/tbl) první týden 10 mg 2× denně
od 2. týdne 5 mg 2× denně
VYSAZENÍ NOAC PŘED INTERVENCÍ

CLEARANCE KREATININU DABIGATRAN RIVAROXABAN + APIXABAN
≥ 1,3 ml/s 24–48 h 24–48 h
0,8–1,3 ml/s 36–72 h 24–48 h
0,5–0,8 ml/s 48–92 h 24–48 h
0,25–0,5 ml/s není indikován 36–48 h
ANTIPYRETIKA
KYSELINA ACETYLSALICYLOVÁ (ASA)
ff inhibicí cyklooxygenázy snižuje tvorbu prostaglandinu E₂, I₂ a tromboxanu A₂
ff v dávkách do 3 g/den dominuje efekt antipyretický a analgetický; nižší dávky
(100 mg) působí antiagregačně, vyšší pak protizánětlivě
NÚ: krvácivé komplikace, alergické reakce, Reyův syndrom u dětí
KI: vředová choroba gastroduodenální, hemoragická diatéza, současné užívání
metotrexátu v dávce 15 mg/týden nebo vyšší, 3. trimestr těhotenství,
horečnaté onemocnění u dětí do 16 let
ASA p.o. (Aspirin 500 mg/tbl, Anopyrin) až 4 g 3–6× denně
i.v. (Kardegic 500 mg/amp) 0,5–1 amp i.v. v akutním stavu
METAMIZOL
ff účinek antipyretický, analgetický a spazmolytický
ff přesný mechanismus působení není znám, předpokládá se kombinace
centrálního a periferního účinku
ff při aplikaci i.v. max. rychlost 1 ml/min!
NÚ: nauzea, zvracení, sucho v ústech, alergické kožní reakce
KI: děti do 15 let, 3. trimestr gravidity, kojení, porucha hemopoezy,
akutní jaterní porfyrie
metamizol p.o. (Novalgin 500 mg/tbl) 500–4000 mg 1–4× denně
i.v./i.m. (Novalgin 1 g/2 ml amp) až 5000 mg 2–4× denně
(dávka při i.v. aplikaci 6–16 mg/kg)
PARACETAMOL
ff analgetikum-antipyretikum bez vlivu na krevní srážlivost, vhodné i pro dětské
pacienty
ff inhibice COX-3 v hypotalamu je zodpovědná za účinek antipyretický
a částečně i analgetický. Další analgetický účinek vzniká nepřímým
působením na serotoninové receptory
ff analgetikum 1. volby v graviditě
ff postup při předávkování viz s. 334 (kapitola 19 Intoxikace)
ff CAVE: riziko kumulace hepatotoxicity při dlouhodobém podávání
NÚ: porucha krvetvorby, jaterní poškození
KI: těžká jaterní léze, akutní hepatitida, těžká hemolytická anemie

paracetamol p.o. (Paralen 100, 125, 500 mg/tbl) 0,5–4 g 1–6× denně
i.v. (Perfalgan 1 g/100 ml inf sol) 0,5–4 g 1–4× denně
rct supp (Paralen 500 mg rct supp) 0,5–4 g 1–6× denně
p.o. susp (Paralen susp 100 ml) podle hmotnosti dítěte!
paracetamol = acetaminofen
ANTISEKREČNÍ TERAPIE
ANTAGONISTÉ H 2 -RECEPTORŮ
ff kompetitivní antagonisté histaminových receptorů na parietálních buňkách
(inhibují bazální i stimulovanou žaludeční sekreci)
ff účinek je významně nižší než u inhibitorů protonové pumpy, protože sekrece
HCl může být dále stimulována muskarinovými receptory, které nejsou
blokovány
NÚ: minimální, dyspepsie, sucho v ústech
KI: maligní etiologie vředu, kojení

ranitidin p.o. (Ranisan 75, 150 mg/tbl; Ranital) 150–300 mg 1–2× denně
i.v./i.m. (Ranital 50 mg/2 ml) 150–200 mg 3–4× denně
famotidin p.o. (Quamatel 20, 40 mg/tbl, Famosan) 20–40 mg 1× večer
i.v. (Quamatel 20 mg/5 ml amp) 40 mg 2× denně
INHIBITORY PROTONOVÉ PUMPY

ff ireverzibilní inhibice H+/K+-ATPázy parietálních buněk
ff užívají se ráno 30–60 min před jídlem (v této době je většina pump aktivních),
efekt přetrvává 14–18 h
NÚ: minimální – cefalea, nauzea, bolesti břicha
KI: alergie na účinnou látku
FARMAKOTERAPIE 231

omeprazol p.o. (Helicid 10, 20, 40 mg/cps) 20–40 mg 1× denně
i.v. (Helicid 40 mg/amp, Ortanol) 40 mg 1× denně
esomeprazol p.o. (Esomeprazol 20, 40 mg/tbl) 20–40 mg 1× denně
i.v. (Esomeprazol 40 mg/amp) 20–40 mg 1× denně
lanzoprazol p.o. (Lanzul 15, 30 mg/cps, Lansoprol) 30 mg 1× denně
pantoprazol p.o. (Controloc 20, 40 mg/tbl, Nolpaza) 40 mg 1× denně
i.v. (Controloc 40 mg/amp, Nolpaza) 40 mg 1× denně
EKVIMOLÁRNÍ DÁVKY
omeprazol 20 mg
esomeprazol 20–40 mg
lanzoprazol 30 mg
pantoprazol 40 mg
ANTITUSIKA
NEOPIÁTOVÁ ANTITUSIKA
ff mají minimální tlumivý vliv na dechové centrum
ff butamirát je syntetické, centrálně působící antitusikum
ff dropropizin působí periferní blokádou percepčních míst v laryngo-tracheální
oblasti a díky mírnému antihistaminovému účinku příznivě ovlivňuje i kašel
alergického původu
NÚ: málo časté – nauzea, zvracení, bolest hlavy
KI: bronchiální hypersekrece nebo porucha mukociliárního aparátu
(Kartagenerův syndrom)
butamirát p.o. (Sinecod 50 mg/tbl) 100–150 mg 2–3× denně
p.o. (Sinecod gtt 20 ml) 100 gtt 4× denně
dropropizin p.o. (Ditustat gtt sol 10 ml) 150–200 gtt 6–8× denně
levodropropizin (Levopront gtt) 60 gtt 3× denně
OPIÁTOVÁ ANTITUSIKA
ff centrálně působící léky, ovlivňují přímo centrum pro kašel v prodloužené míše
NÚ: ospalost, GIT obtíže
KI: bronchiální hypersekrece nebo porucha mukociliárního aparátu,
současné užívání IMAO, paralytický ileus, pseudomembranózní kolitida
dextrometorfan (Robitussin antituss. 1,5 mg/ml) 67,5 mg 6× denně
kodein (Codein 15, 30 mg/tbl) 45–90 mg 3× denně
ANTIURATIKA
ff látky využívané k léčbě vysoké hladiny kyseliny močové v séru
URIKOSURIKA
ff inhibují reabsorpci kyseliny močové v tubulech a tím zvyšují její vylučování z těla
ff jsou indikována u pacientů mladších 60 let, bez alterace renálních funkcí
a bez urolitiázy
ff v ČR v současné době není žádný preparát registrován
BLOKÁTORY TVORBY KYSELINY MOČOVÉ

ff inhibicí xantinoxidázy snižují tvorbu xantinu (následně kyseliny močové); lépe
rozpustný hypoxantin je pak vylučován močí
NÚ: makulopapulózní exantém, gastrointestinální obtíže
KI: závažné onemocnění jater a ledvin

alopurinol p.o. (Milurit 100, 300 mg/tbl) 100–600 mg 1–4× denně
dávky nad 300 mg rozdělujeme do více denních podání
BENZODIAZEPINY (BDZ)
ff léky s anxiolytickým, sedativním, antikonvulzivním a myorelaxačním účinkem
ff vysoké riziko vzniku závislosti a syndromu z odnětí při náhlém vysazení
NÚ: únava, slabost, zmatenost, hypotenze, respirační selhání
KI: myasthenia gravis, glaukom, intoxikace alkoholem, útlum CNS,
těžké poškození jater nebo ledvin, 1. trimestr gravidity
alprazolam p.o. (Neurol 0,25; 0,5; 1 mg/tbl) 0,75–3 mg 3× denně
bromazepam p.o. (Lexaurin 1,5; 3 mg/tbl) 4,5–60 mg 3× denně
diazepam p.o. (Diazepam 5; 10 mg/tbl) 5–30 mg 1–3× denně
i.v./i.m. (Apaurin 2 ml/10 mg/amp) 5–20 mg možno à 4 h
rct tube (Diazepam rectal tube 5, 10 mg) 5–30 mg bolusově
klonazepam p.o. (Rivotril 0,5; 2 mg/tbl) 1,5–20 mg 3× denně
i.v. (Rivotril 1 ml/1 mg/amp) 1–10 mg bolusově
gtt (Rivotril 2,5 mg/ml gtt) 1,5–20 mg 3× denně
oxazepam p.o. (Oxazepam 10 mg/tbl) 10–30 mg 1–3× denně
BDZ SE SILNÝM ANXIOLYTICKÝM A SLABÝM HYPNOTICKÝM ÚČINKEM

– diazepam, klonazepam, alprazolam, bromazepam, oxazepam
BDZ SE SILNÝM HYPNOTICKÝM A SLABÝM ANXIOLYTICKÝM ÚČINKEM

– midazolam, flunitrazepam, nitrazepam
FARMAKOTERAPIE 233
BETABLOKÁTORY
ff tlumí účinky sympatiku a sympatikomimetik na β-adrenergních receptorech
ff negativně chronotropní (↓ frekvenci), inotropní (↓ kontraktilitu),
dromotropní (↓ rychlost vedení) a batmotropní (↓ vzrušivost) efekt
ff neselektivní blokují β₁- i β₂-receptory, kardioselektivní blokují pouze
β₁‑receptory
ff prokazatelně snižují mortalitu pacientů s ICHS
ff ISA (intrinsic sympathomimetic activity) – vlastní sympatomimetická aktivita
bránící před nadměrným poklesem bazální tepové frekvence
NÚ: bradykardie, hypotenze, bronchokonstrikce, metabolické
(↑ K, ↑ triglyceridů, ↓ HDL), zastření známek hypoglykemie,
zpomalení zotavení po hypoglykemii
KI: asthma bronchiale, srdeční blokády vyššího stupně, bradykardie, hypotenze,
labilní diabetes mellitus

NESELEKTIVNÍ
metipranolol (dříve Trimepranol) 20–80 mg 2× denně
NESELEKTIVNÍ S ISA
bopindolol p.o. (Sandonorm 1 mg/tbl) 1–2 mg 1× denně
KARDIOSELEKTIVNÍ
atenolol p.o. (Atehexal 25, 50, 100 mg/tbl) 50–100 mg 1× denně
betaxolol p.o. (Lokren 20 mg/tbl) 10–20 mg 1× denně
bisoprolol p.o. (Concor 5; 10; COR 2,5; 5 mg/tbl) 5–10 mg 1× denně
metoprolol p.o. (Betaloc 50, 100 mg/tbl) 100–200 mg 2× denně
(Betaloc SR 200 mg/tbl) 100–200 mg 1× denně
(Betaloc ZOK 25, 50, 100 mg/tbl) 50–200 mg 1× denně
i.v. (Betaloc 5 mg/5 ml amp) bolusy à 5 min,
max. 20 mg,
ev. kontinuálně
nebivolol* p.o. (Nebilet 5 mg/tbl) 5 mg 1× denně
* preparát má i mírný vazodilatační účinek
KARDIOSELEKTIVNÍ S ISA
acebutolol p.o. (Sectral 400 mg/tbl) 200–800 mg 1× denně
KOMBINOVANÉ ALFA- a BETABLOKÁTORY
ff blokáda α₁-receptorů vede k periferní vazodilataci
carvediol p.o. (Atram 6,25; 12,5; 25 mg/tbl) 12,5–50 mg 1× denně
labetalol p.o. (Trandate amp 20 ml/100 mg) 200–400 mg 2× denně
BRONCHODILATANCIA
ff preferovaná je inhalační forma aplikace
ANTICHOLINERGIKA
ff účinek zprostředkován parasympatolytickým (antimuskarinovým) účinkem
na hladkou svalovinu bronchů
ff bronchodilatace je vyvolána účinkem místním, nikoli systémovým
ff vhodné i u pacientů s tachykardií nebo dysrytmickou formou ICHS
NÚ: sucho v ústech, bolesti hlavy, GIT obtíže
KI: přecitlivělost na složky přípravku
• SAMA (short acting muscarinic antagonists)

– účinek trvá 4–6 h

ipratropium inh (Atrovent inh sol, 250 µg/1 ml) 1,5–2 mg 3–4× denně
• LAMA (long acting muscarinic antagonists)


tiotropium inh (Spiriva inh plv cps, 18 µg/ks) 18 µg 1× denně
inh (Spiriva respimat 2,5 µg/dávka) 5 µg 1× denně
aklidinium inh (Bretaris genuair 322 µg/1 vdech) 644 µg 2× denně
glykopyrronium inh (Seebri breezhaller 44 µg) 44 µg 1× denně
β 2 -SYMPATOMIMETIKA
ff způsobují relaxaci hladkého svalstva dýchacích cest působením
na β2‑receptory
NÚ: tachykardie, třes, kašel, sucho v ústech, palpitace, vzestup tlaku krve
KI: fenoterol (hypertrofická kardiomyopatie, tachyarytmie)
• SABA (short acting beta agonists)

– skupina s krátkodobým účinkem

salbutamol inh (Ventolin inh sol, 5 mg/ml) 2,5–20 mg 1–4× denně
inh (Ventolin inh sus pss, 100 µg/dávka) bolus 100–200 µg
300–800 µg 3–4× denně
p.o. (Ventolin por sir, 0,4 mg/ml) 12–32 mg 3–4× denně
FARMAKOTERAPIE 235
• LABA (long acting beta agonists)

– skupina s dlouhodobým účinkem
– účinek trvá cca 12 h

formoterol inh (Foradil inh plv cps, 12 µg/cps) 24–48 µg 2× denně
salmeterol inh (Serevent disk. inh plv, 50 µg) 100–200 µg 2× denně
indakaterol inh (Onbrez breezhaler 150, 300 µg) 150–300 µg 1× denně
• U-LABA (ultra long acting beta agonists)

– skupina s ultradlouhodobým účinkem
– účinek trvá až 24 h

indakaterol inh (Onbrez inh plv cps, 150, 300 µg) 150–300 µg 1× denně
olodaterol inh (Striverdi inh sol 2,5 µg) 5 µg 1× denně
vilanterol inh (Laventair inh plv 55/22 µg) 22 µg 1× denně
INHALAČNÍ KORTIKOSTEROIDY (IKS)

ff léky s významným lokálním protizánětlivým účinkem, snižující reaktivitu
dýchacích cest

beklometazon inh (Beclomet easyhaler 200 µg plv) 400–1600 µg 2–4× denně
budesonid inh (Budiair 200 µg inh) 400–1600 µg 2–4× denně
flutikazon inh (Flixotide 50, 100, 125, 250, 500 µg inh) 200–2000 µg 2× denně
mometazon inh (Asmanex 200, 400 µg inh) 400–800 µg 1–2× denně
ciklesonid inh (Alvesco 160 inh) 160–640 µg 1–2× denně
EKVIVALENTNÍ DÁVKY IKS
Látka Nízká dávka Střední dávka Vysoká dávka

beklometazon (HFA) 100–250 μg > 250–500 μg > 500–1000 μg
budesonid* 200–400 μg > 400–800 μg > 800–1600 μg
flutikazon 100–250 μg > 250–500 μg > 500–1000 μg
mometazon* 200 μg 400 μg 800 μg
ciklesonid* 80–160 μg > 160–320 μg > 320–1280 μg
HFA – hydrofluoroalkany jako hnací plyn, * lze podávat v jedné denní dávce

METYLXANTINY
ff působí bronchodilatačně, stimulují aktivitu řasinkového epitelu dýchacích
cest a stimulují dechové centrum
ff současný mírný vazodilatační efekt v ledvinách (diuretický efekt),
plicích a koronárních cévách, zvyšují kontraktilitu myokardu
ff nutné sledovat terapeutickou hladinu před další dávkou; 8–15 mg/l
(kardiaci 8–12 mg/l)
NÚ: neklid, nespavost, třes končetin, tachykardie
KI: infarkt myokardu v nedávné době, akutní tachyarytmie

teofylin p.o. (Euphyllin CRN 100–400 mg/tbl) 11–13 mg/kg 2× denně
aminofylin i.v. (Syntophyllin 240 mg/10 ml amp) bolus 5 mg/kg, dále 0,6 mg/kg/h
KOMBINOVANÉ PREPARÁTY
ff výhodné jsou kombinace anticholinergika + betamimetika nebo
betamimetika + kortikoidy
• SABA + SAMA

fenoterol + inh (Berodual inh sol) 1–8 ml 1–4× denně
ipratropium inh (Berodual N inh sol pss) bolus 2 vdechy
• LABA + LAMA

indakaterol + inh (Ultibro breezhaler 85/43 µg) 85/43 µg 1× denně
glykopyrronium
vilanterol + inh (Anoro) 55/22 µg 1× denně
umeklidinium
• LABA + inhalační kortikosteroidy
ÚČINNÁ LÁTKA PŘÍKLADY FREKVENCE

formoterol + budesonid inh (Symbicort turbohaler 100/6, 200/6, 400/12 µg) 2× denně
1–2 dávky
formoterol + beklometazon inh (Combair 200/6 µg) 2× denně
2 dávky
formoterol + flutikazon inh (Flutiform 50/5, 125/5, 250/10 µg) 2× denně
2 dávky
FARMAKOTERAPIE 237
ÚČINNÁ LÁTKA PŘÍKLADY FREKVENCE

salmeterol + flutikazon inh (Seretide diskus 50/100, 50/250, 50/500 µg) 2× denně
1 dávka
vilanterol + flutikazon inh (Relvar 92/22, 184/22 µg) 1× denně
1 dávka
CÉVNÍ ONEMOCNĚNÍ – FARMAKOTERAPIE
ARTERIÁLNÍ ŘEČIŠTĚ
CILOSTAZOL
ff inhibitor fosfodiesterázy-3 s vazodilatačním účinkem, současně inhibuje
agregaci trombocytů
ff je lékem volby u ICHDK neřešitelné intervencí
NÚ: bolest hlavy, průjem, palpitace, tachykardie
KI: glomerulární filtrace < 0,5 ml/s, porucha funkce jater, městnavé srdeční
selhání, gravidita, anamnéza závažné arytmie, prodloužení QTc, terapie
dvěma a více antikoagulancii nebo antiagregancii, akutní koronární syndrom
v posledních 6 měsících

cilostazol p.o. (Cilostazol 50, 100 mg/tbl) 200 mg 2× denně
PENTOXIFYLIN
ff vazodilatační účinek vede k ↑ průtoku krve končetinou a ↑ tenze kyslíku
v ischemických tkáních → prodloužení klaudikačního intervalu
ff pozitivně ovlivňuje reologické vlastnosti krve, deformabilitu erytrocytů,
↓ agregaci a adhezivitu destiček
NÚ: návaly, závratě, bolesti hlavy, nauzea, zvracení, cholestáza
KI: nedávné mozkové krvácení, krvácení do sítnice

pentoxifylin p.o. (Agapurin 100 mg/tbl) 300–1200 mg 3× denně
p.o. (Agapurin SR 400, 600 mg) 800–1200 mg 2× denně
i.v. (Agapurin 100 mg/5 ml amp) 400–1200 mg 4× denně
NAFTIDROFURYL
ff působí spazmolyticky na hladkou svalovinu arterií, snižuje tonus arteriol
a periferní cévní odpor, snižuje agregaci a adhezivitu destiček → prodloužení
klaudikačního intervalu
NÚ: zřídka nauzea, bolesti v epigastriu
KI: čerstvý IM, srdeční selhání (NYHA III, IV), krvácivé stavy, tranzitorní
ischemická ataka (TIA), hypotenze

naftidrofuryl p.o. (Enelbin retard 100 mg/tbl) 600 mg 3× denně
PROSTAGLANDINY
ff vazodilatační účinek vede k ↑ krevního průtoku v arteriích a k otevření
kolaterál bez nežádoucí hypotenze
ff zlepšují reologické vlastnosti krve a podporují fibrinolytický proces
ff alprostadil podáváme v 2hodinové pomalé infuzi!
ff při aplikaci je nutné dbát na dostatečnou teplotní izolaci pacienta (přikrývka),
vazodilatací způsobené ztráty tepla by reflexně vedly k aktivaci sympatiku
a paradoxnímu zhoršení prokrvení
NÚ: tachykardie, hypotenze, zčervenání kůže, průjem
KI: srdeční selhání (NYHA III, IV), hemodynamicky významné arytmie,
významné chlopenní vady, anamnéza IM v posledních 6 měsících,
těžká CHOPN, nemoci se sklonem ke krvácení

alprostadil i.v. (Prostavasin 20 µg/5 ml amp) 40–80 µg 1–2× denně
VENÓZNÍ ŘEČIŠTĚ
VENOFARMAKA
ff zvyšují žilní tonus a lymfatickou drenáž a snižují permeabilitu kapilár
ff byl prokázán i mírný protizánětlivý a antitrombogenní efekt
NÚ: dyspepsie, nevolnost, zvracení
KI: přecitlivělost na přípravek

aescin p.o. (Reparil 20 mg drg, Yellon) 60–120 mg 3× denně
diosmin/hesperdin p.o. (Detralex 500 mg/tbl) 1000 mg 2× denně
ginkgo p.o. (Tebokan 40, 120 mg/tbl) 120 mg 1× denně
oxerutin p.o. (Venoruton 300 mg, forte 500 mg/tbl) 600–900 mg 2–3× denně
sulodexid* p.o. (Vessel Due F 250 LSU) 500–1000 mg 2× denně
i.v. (Vessel Due F 2 ml/600 LSU) 600 mg 1× denně
FARMAKOTERAPIE 239

troxerutin p.o. (Cilkanol 300 mg/tbl, Venoruton) 900 mg 3× denně
tribenosid p.o. (Glyvenol 400 mg/cps) 800–1200 mg 2–3× denně
* rezervován pro bércové vředy
DIGITALISOVÉ GLYKOSIDY
ff efekt pozitivně inotropní, negativně chronotropní a negativně dromotropní
ff indikací je kontrola komorové frekvence u fibrilace síní
ff vylučovány ledvinami – nutná redukce dávky při renální insuficienci
ff dávkování je nutné upravit podle sérových hladin (cíl 0,5–1,5 ng/ml)
ff při intoxikaci je k dispozici specifické antidotum (viz s. 332)
NÚ: nauzea, zvracení, síňové tachykardie s AV blokem 2 : 1, AV bloky, bigeminie
KI: srdeční selhání s diastolickou dysfunkcí, hypokalemie, hyperkalcemie,
bradykardie, AV blok II. a III. stupně, sick sinus syndrom, WPW syndrom

digoxin p.o. (Digoxin 0,125; 0,25 mg/tbl) 0,125–0,25 mg 1× denně
i.v. (Digoxin 0,25 mg/1 ml/amp) 0,5–1 mg 2× denně
DIURETIKA
ff s výjimkou osmotických diuretik je základním principem blokáda reabsorpce
Na+ v různých částech nefronu, což vede k negativní sodíkové a vodní bilanci
DIURETIKA PROXIMÁLNÍHO TUBULU
ff inhibují enzym karboanhydrázu a reabsorpci hydrogenbikarbonátů
v proximálním tubulu s následnou bikarbonátovou diurézou
ff exkrece probíhá tubulární sekrecí v proximálním tubulu
ff snižují nitrooční tlak u glaukomu redukcí tvorby komorové tekutiny
ff indikována v terapii metabolické alkalózy a výškové nemoci
ff účinek na pH moči začíná 30 min po užití, maxima dosahuje po 2 h
ff neužívají se jako antihypertenziva (rychlá ztráta účinku)
NÚ: únava, ospalost, deprese, acidóza, aplastická anemie
KI: deplece natria a kalia, metabolická acidóza, Addisonova choroba, gravidita,
významná jaterní a renální insuficience

acetazolamid p.o. (Diluran 250 mg/tbl) 40–1000 mg 1–2× denně
KLIČKOVÁ DIURETIKA
ff inhibují reabsorpci sodíku, chloridů (Na+ a Cl− kotransport) ve vzestupném
raménku Henleovy kličky
ff snižují reabsorpci Mg2+ a Ca2+
ff kompenzační mechanismy v distálním nefronu vyměňují Na+ za K+ a H+,
čímž zvyšují ztrátu K+ močí a vedou k alkalóze. CAVE: riziko hypokalemie
ff venodilatační efekt snižující preload (do 10 min při i.v. podání)
ff na rozdíl od thiazidů účinkují i při snížené glomerulární filtraci
NÚ: hypokalemie, hyponatremie, hypochloremie, hypomagnezemie,
hypokalcemie
KI: jaterní selhání s poruchou vědomí, těžká hypokalemie, hyponatremie nebo
hypovolemie

furosemid p.o. (Furorese 40, 125, 250, 500 mg) 40–1000 mg 1–2× denně
i.v. (Furosemid 20 mg/2 ml, bolusy nebo kontinuálně
forte 125 mg/10 ml/amp)
THIAZIDOVÁ DIURETIKA
ff inhibují Na+/K+-ATPázu v distálním tubulu nefronu
ff při poklesu GF pod 0,5 ml/s významně klesá jejich účinnost
ff snižují jak natremii, tak kalemii, kterou je nutné opakovaně kontrolovat
ff negativně ovlivňují metabolismus glycidů, proto nejsou vhodná u pacientů
s diabetes mellitus
NÚ: hypokalemie, hypomagnezemie
KI: závažné jaterní onemocnění, těžké iontové dysbalance, anurie, dna

hydrochlorothiazid p.o. (Hydrochlorothiazid 25 mg/tbl) 6,25–25 mg 1× denně
KALIUM ŠETŘÍCÍ DIURETIKA

ff blokádou působení aldosteronu ve sběrném kanálku vyvolávají zvýšené
vylučování natria do moči a snížení ztrát kalia
ff efekt se dostavuje za 4–5 dnů (plný efekt za 1–4 týdny), u amiloridu nastupuje
efekt díky jinému mechanismu účinku bezprostředně
ff amilorid působí nezávisle na aldosteronu a účinkuje již v den podání
NÚ: hyperkalemie, gynekomastie
KI: hyperkalemie nad 5 mmol/l, glomerulární filtrace < 0,5 ml/s,
jaterní insuficience (Child-Pugh C), těhotenství, kojení
FARMAKOTERAPIE 241

spironolakton p.o. (Verospiron 25, 50, 100 mg) 12,5–75 mg 1–2× denně
i.v. (Aldactone 200 mg/10 ml/amp) 200–400 mg 1–2× denně
eplerenon p.o. (Inspra 25, 50 mg/tbl) 25–50 mg 1× denně
amilorid p.o. pouze kombinované preparáty 5–10 mg 1–2× denně
DIURETIKA S VAZODILATAČNÍM EFEKTEM
ff inhibují reabsorpci sodíku v kortikálním dilučním segmentu
ff zvyšují vylučování sodíku a chloridů močí, v menší míře i draslíku a hořčíku
ff na rozdíl od thiazidů lze indapamid použít i u diabetiků
NÚ: hypokalemie, hyponatremie, hypochloremická alkalóza, hyperurikemie
KI: těžká jaterní insuficience, pokles glomerulární filtrace pod 0,5 ml/s,
hypokalemie, těhotenství, kojení

indapamid p.o. (Indap 0,625; 1,25; 2,5 mg/tbl) 1,25–2,5 mg 1× denně
metipamid p.o. (Hypotylin 2,5 mg/tbl) 0,5–2 mg 1× denně
OSMOTICKÁ DIURETIKA
ff nejsou metabolizována a vylučují se glomerulární filtrací
ff v proximálním tubulu a sestupné části Henleovy kličky (volně propustné
pro vodu) „nasávají“ osmoticky vodu do lumen a způsobují vodní diurézu
ff neužívají se jako antihypertenziva, ale k antiedematózní terapii
ff efekt nastupuje za 30–60 min
NÚ: při vyšších dávkách hyponatremie, přetížení cirkulace, hypovolemie ze ztrát
tekutin
KI: hyperosmolalita plazmy, dehydratace, anurie, těžké srdeční selhání,
nitrolební krvácení

manitol i.v. (Manitol 15% 100, 250, 500 ml) individuální podle klinického
stavu
KOMBINOVANÁ DIURETIKA
hydrochlorothiazid + amilorid (Rhefluin tbl, Moduretic) 50 + 5 mg 1× denně
chlortalidon + amilorid (Amicloton tbl) 25 + 2,5 mg 1× denně
GLUKOKORTIKOIDY
ff steroidní hormony tvořené kůrou nadledvin, řízené předním lalokem
hypofýzy (ACTH) a hypotalamem
ff dávky vyšší než 7,5 mg prednisonu/den mají supresní vliv na osu
hypotalamus – hypofýza – kůra nadledvin
NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PŘI DLOUHODOBÉM PODÁVÁNÍ

imunosupresivní zvýšená vnímavost k infekcím, reaktivace chronických
infekcí
diabetogenní steroidní diabetes, zhoršení stávajícího diabetu
gastrointestinální vznik a exacerbace vředové choroby
kardiovaskulární hypertenze, akcelerace aterosklerózy, vazokonstrikce
metabolické hypokalemie, retence sodíku a vody, hyperlipidemie,
katabolismus
hematologické hyperkoagulace, leukocytóza
pohybové steroidní myopatie, osteoporóza, aseptická kostní nekróza
kožní atrofie kůže, zhoršené hojení ran, kožní krvácení
endokrinní útlum adrenokortikální osy, sekundární amenorea,
hirsutismus, akné, pokles potence u mužů
oční glaukom, katarakta
NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PŘI PULZNÍM PODÁVÁNÍ

změny hladin rychlé přesuny mezi intra- a extracelulární tekutinou,
minerálů retence tekutin
glycidový hyperglykemie, zhoršení glukózové tolerance
metabolismus
kardiovaskulární poruchy srdečního rytmu (bradykardie, maligní arytmie),
kolísání tenze
gastrointestinální akutní pankreatitida, akutní exacerbace vředové choroby,
hepatotoxicita
vliv na CNS nespavost, bolesti hlavy, deprese, psychózy
imunosupresivní aktivace latentních infektů
hematologické hyperkoagulace, leukocytóza
celkové bolesti svalů a kloubů, celková únava, kožní změny (flush)
FARMAKOTERAPIE 243
ÚČINNÁ LÁTKA PŘÍKLADY

KRÁTKODOBÝ ÚČINEK EKVIVALENTNÍ DÁVKY EFEKT
kortizon 25 8–12 h
hydrokortizon Hydrocortison 20 8–12 h
STŘEDNĚDOBÝ ÚČINEK EKVIVALENTNÍ DÁVKY EFEKT
metylprednisolon Medrol, Solu-Medrol 4 18–36 h
prednisolon Prednisolon 5 18–36 h
prednison Prednison, Rectodelt 5 18–36 h
triamcinolon Triamcinolon 4 18–36 h
DLOUHODOBÝ ÚČINEK EKVIVALENTNÍ DÁVKY EFEKT
betametazon Diprophos, Garasone 0,6–0,75 36–54 h
dexametazon Dexamed, Fortecortin 0,75 36–54 h
HYPOLIPIDEMIKA
STATINY
ff statiny jsou kompetitivní inhibitory HMG-CoA reduktázy, enzymu nezbytného
k syntéze cholesterolu
ff ↓ syntézy cholesterolu → ↑ exprese LDL receptorů na hepatocytech
→ ↓ LDL plazmy
ff hlavní indikací je izolovaná hypercholesterolemie
ff ↓ celkového cholesterolu o 20–30 %, ↓ LDL cholesterolu o 25–40 %,
↓ triglyceridů o 5–20 %, ↑ HDL cholesterolu o 5–10 %
ff statiny mají i mírný antiagregační efekt a snižují proliferaci myocytů v cévní
stěně, stabilizují aterosklerotický plát, zlepšují funkci endoteliálních buněk,
tlumí zánět
ff účinné látky jsou řazeny podle vzrůstajícího hypolipidemického efektu
ff léčbu zahajujeme dávkou 10 mg a po 4 týdnech můžeme postupně zvýšit
NÚ: raritní, ale často zmiňovaná rabdomyolýza (častěji myalgie), elevace
transamináz (za hranici k ukončení léčby je považováno > 5násobné zvýšení
CK a > 3násobné zvýšení ALT)
KI: aktivní onemocnění jater, těhotenství, kojení

simvastatin p.o. (Zocor 10, 20, 40 mg/tbl, Simvax) 10–80 mg 1× denně večer
fluvastatin p.o. (Lescol XL 80 mg/tbl) 20–80 mg 1× denně večer
atorvastatin p.o. (Atoris 10, 20, 40, 60, 80 mg/tbl) 10–80 mg 1× denně večer
rosuvastatin p.o. (Crestor 5, 10, 20, 40 mg/tbl) 5–40 mg 1× denně večer

Redukce LDL cholesterolu

30% 40% 50% 55% 60%
dávka v (mg]
simvastatin 20 40 80 – –
fluvastatin 80 – – – –
atorvastatin 10 20 40 80 –
rosuvastatin – 5 10 20 40
EKVIMOLÁRNÍ DÁVKY EQV

simvastatin 5 10 20 40 80
fluvastatin 20 40 80 – –
atorvastatin – – 10 20 40
rosuvastatin – – 5 5–10 10–20
EZETIMIB
ff selektivně inhibuje intestinální absorpci cholesterolu v enterocytech
(inhibicí specifického transportního systému) a snižuje tak přísun cholesterolu
ze střev do jater
ff snížený přísun ze střeva by vedl ke zvýšení jaterní syntézy cholesterolu, tento
nežádoucí efekt lze potlačit současnou aplikací statinů
ff ↓ LDL o 10–20 %, u kombinovaného preparátu se simvastatinem až o 50 %
ff je lékem 2. volby při léčbě hypercholesterolemie nedostatečně reagující
na terapii statiny
NÚ: v kombinaci se statinem bolesti hlavy, elevace jaterních testů
KI: při podávání se statinem jaterní insuficience, gravidita a kojení

ezetimib p.o. (Ezetrol 10 mg/tbl) 10 mg 1× denně
ezetimib +simvastatin p.o. (Inegy 10/10, 10/20, 10/40 mg/tbl) 10 mg 1× denně
FIBRÁTY
ff agonisté intranukleárních PPAR-α receptorů, jejich aktivací dochází
k ↑ aktivity lipoproteinové lipázy
ff ↑ β-oxidace mastných kyselin, ↑ syntézy apolipoproteinu A (HDL), ↓ syntézy
apolipoproteinu B, ↓ intracelulární lipolýzy a tím ↓ hladiny kolujících VLDL (TG)
NÚ: zažívací obtíže, elevace transamináz, exantém, maositida, myalgie
KI: jaterní insuficience, závažná porucha glomerulární filtrace, akutní/chronická
pankreatitida (mimo triglyceridy indukované)

fenofibrát p.o. (Lipanthyl 200, 267 M) 200–267 mg 1× denně
fenofibrát + simvastatin p.o. (Cholib 145/20, 145/40 mg/tbl) 145/20, 40 mg 1× denně
ciprofibrát p.o. (Lipanor 100 mg/tbl) 100 mg 1× denně
FARMAKOTERAPIE 245
PRYSKYŘICE
ff pryskyřice jsou ve střevě nevstřebatelné a terapeutického efektu se dosahuje
přerušením enterohepatálního cyklu žlučových kyselin
ff ↑ syntézy nových žlučových kyselin → ↑ spotřeby cholesterolu,
↑ LDL receptorů a mobilizace cholesterolu z tkání
ff indikací léčby pryskyřicemi je izolovaná hypercholesterolemie
ff díky nevstřebatelnosti je lze podávat i dětem a fertilním ženám
NÚ: úporná zácpa (až u 50 % případů); ↓ vstřebávání lipofilních vitaminů (A, D, E, K)
KI: současná léčba ezetimibem

kolestipol p.o. t.č. není k dispozici 10–15 g 1× denně
cholestyramin p.o. (Vasosan P 4 g/por plv) 8–12 g 1× denně
INFUZNÍ ROZTOKY
KRYSTALOIDY
[mmol/1000 ml] Na Cl K Ca Mg glukonát acetát laktát osm.
Ringer 147 156 4 2,25 – – – – 309
Hartmann 131 111 5 2 – – – 29 279
Plasmalyte 140 98 5 – 1,5 23 27 – 295
Ringerfundin 147 127 4 2,5 1 – 24 – 309
F 1/1 154 154 – – – – – – 308
F 1/2 77 77 – – – – – –
Darow 121 104 36 – – – – 53 314
glu
G 5% – – – – – 50 g – – – –
G 10% – – – – – 100 g – – – –
G 20% – – – – – 200 g – – – –
G 40% – – – – 400 g – – –
KOLOIDY
[mmol/1000 ml] Na Cl K Ca Mg HES acetát osm.
Tetraspan 6% 140 118 4 2,5 1 60 g 24 296
Tetraspan 10% 140 118 4 2,5 1 100 g 24 297
Voluven 6% 154 154 – – – 60 g – 308
HAES 10% 154 154 – – – 100 g – 308
HYPERHAES 1232 1232 – – – 60 g – 2464
uvedené koloidy neobsahují glukózu

INZULINY
PŘEHLED ÚČINKU
1 rychlý inzulinový analog (Apidra, Humalog, Novorapid)

2 rychlý humánní inzulin (Insuman Rapid, Humulin R, Actrapid)
3 NPH (Insuman Basal, Insulatard, Humulin N)
4 inzulin detemir (Levemir)
5 inzulin glargin 100 U (Lantus, Abasaglar)
6 inzulin glargin 300 U (Toujeo)
INZULINY KRÁTKODOBÉ STŘEDNĚDOBÉ

nástup účinku 30 min 50–120 min
maximum účinku 50–120 min 4–12 h
trvání účinku 7–8 h 14–16 h
aplikace s.c., i.v. s.c.
Actrapid, Humulin R Insulatard, Humulin N
Insuman rapid Insuman basal
INZULINOVÁ ANALOGA ULTRAKRÁTKODOBÁ DLOUHODOBÁ

nástup účinku 15 min 90–120 min
maximum účinku 30–90 min 11–16 h (glargin)
4,5–7 h (detemir)
trvání účinku 4–5 h 22–36 h
aplikace s.c., i.v. s.c.
aspart (Novorapid) detemir (Levemir)
glulisin (Apidra) glargin (Lantus)
lispro (Humalog) glargin 300 (Toujeo)
FARMAKOTERAPIE 247
PŘEVODY MEZI JEDNOTLIVÝMI TYPY INZULINŮ

humánní krátkodobý → ultrakrátkodobý analog → snížit dávku o 20–30 %
humánní střednědobý NPH
→ dlouhodobý analog glargin → v 1 denní dávce navýšit o 10 %
→ dlouhodobý analog glargin → ve 2 denních dávkách jejich součet snížit o 10 %
→ dlouhodobý analog detemir → dávky stejné jako u NPH
CDD – POMĚRY BAZÁLNÍCH A RYCHLÝCH INZULINŮ PODLE JEJICH TYPU
ultrakrátkodobý analog : dlouhodobý analog

50 % 50 %
humánní krátkodobé : humánní střednědobé (NPH)
60–70 % 30–40 %
CDD – celková denní dávka
ÚPRAVA DÁVEK INZULINU PODLE CITLIVOSTI

ff úpravy dávky inzulinu se v reakci na aktuální hodnoty glykemie mají týkat
především krátkodobého inzulinu, a to max. 1–4 j v závislosti na hodnotě
glykemie a citlivosti
ff úpravy jednorázové (podle okamžité glykemie) – měníme aktuální dávku
inzulinu
ff úpravy dlouhodobé (při opakovaných výkyvech ve stejnou dobu) – měníme
tu dávku inzulinu, která příslušnou glykemii ovlivňuje
celková denní dávka inzulinu předpoklad snížení glykemie

po 1 j inzulinu
25 j 3,3 mmol/l
30 j 2,8 mmol/l
40 j 2,2 mmol/l
50 j 1,7 mmol/l
60 j 1,4 mmol/l
75 j 1,1 mmol/l
100 j 0,8 mmol/l
KARDIAKA
IVABRADIN
ff selektivní inhibitor buněk sinusového uzlu
ff zpomalení srdeční frekvence má pozitivní vliv na metabolickou potřebu
myokardu a současně zlepšuje koronární průtok
NÚ: bolest hlavy, závrať, bradykardie, hypertenze
KI: tepová frekvence pod 70/min, kardiogenní šok, akutní IM, hypotenze, SSS,
těžká jaterní insuficience, SA blokáda, nestabilní AP, gravidita, verapamil
nebo diltiazem

ivabradin p.o. (Procorolan 5; 7,5 mg/tbl) 5–15 mg 2× denně
TRIMETAZIDIN
ff antianginózní léčivo ze skupiny metabolických modulátorů
ff selektivně blokuje klíčový enzym betaoxidace mastných kyselin a vede
k získávání energie aerobní glykolýzou (efektivnější využití zbytkového kyslíku
v ischemickém myokardu)
NÚ: závrať, bolest hlavy, průjem, bolesti břicha, vyrážka
KI: Parkinsonova choroba, tremor, syndrom neklidných nohou,
závažné poškození funkce ledvin

trimetazidin p.o. (Preductal MR 35 mg/tbl) 70 mg 2× denně
KOAGULANCIA
ff skupina léků podávaná za účelem normalizace koagulačních parametrů
(narušených v důsledku jejich chybění nebo nadměrné konzumpce)
ANTITROMBIN
ff lyofilizovaný koncentrát humánního antitrombinu III
ff podání 1 j/kg vede k vzestupu antitrombinu o 1–1,5 %
ff počet IU = hmotnost(kg] × (100 – aktuální plazmatická aktivita(%])
NÚ: velmi vzácně alergické reakce
KI: přecitlivělost na složky přípravku

antitrombin i.v. (Atenativ 500 IU, 1000 IU/amp) podle vzorce 1× denně

FARMAKOTERAPIE 249
FIBRINOGEN
ff purifikovaný koncentrát z lidské plazmy s poločasem 3–4,5 dne
NÚ: velmi vzácně alergické reakce, zvýšená tělesná teplota
KI: trombóza nebo infarkt myokardu (kromě fatálního krvácení)

fibrinogen i.v. (Haemocomplettan 1,2 g inf plv) dávka 1–2 g, dále podle potřeby
FAKTOR VII
ff aktivní rekombinantní koagulační faktor VII
ff předpokladem efektu léčby jsou fibrinogen > 0,5 g, Hb > 60 g/l,
PLT > 50 × 10⁹/l, pH > 7,2
NÚ: alergické reakce, horečka, tromboembolická příhoda
KI: přecitlivělost na složky přípravku nebo na myší, křeččí či hovězí proteiny

faktor VII i.v. (Novoseven 1 (50 kIU], 2, 5, 8 mg) bolus 90 µg/kg hmotnosti
FAKTORY II, VII, IX, X

ff směs vitamin K-depedentních koagulačních faktorů
ff obsah jednotlivých faktorů: f. II 480–900 IU, f. VII 500 IU, f. IX 600 IU, f. X 600 IU
ff 1 IU preparátu/kg hmotnosti pacienta ↑ hodnotu Quickova testu o 1 %
NÚ: horečka, urtika, anafylaxe, tromboembolické příhody
KI: alergie na heparin, heparinem indukovaná trombocytopenie

f. VII, IX, X i.v. (Prothromplex 600 IU) bolus 20–25 IU/kg
ETAMSYLÁT
ff zvýšením adhezivity destiček a úpravou kapilární rezistence zkracuje dobu
krvácení
ff nemá vazokonstrikční efekt a neovlivňuje fibrinolýzu ani aktivitu koagulačních
parametrů
ff hlavní indikací jsou různé typy kapilárního krvácení
ff možné je i lokální použití napuštěným tamponem
NÚ: pokles tlaku po i.v. aplikaci, bolest hlavy, nauzea
KI: akutní porfyrie, asthma bronchiale

etamsylát p.o. (Dicynone 500 mg/cps) 1000–3000 mg 2–6× denně
i.v./i.m. (Dicynone 250 mg/2 ml/amp) 4–6× denně
PAMBA
ff syntetické antifibrinolytikum blokující účinek plazminu na fibrin
ff blokuje rozpuštění fibrinu a tím brání rozvoji fibrinolytického krvácení
ff možné je i lokální použití napuštěným tamponem
NÚ: zřídka nevolnost, zvracení, průjem
KI: těžká renální insuficience, krvácení do sklivce, hyperkoagulační fáze
koagulopatie (je nutné podat heparin)

para-aminomethylbenzoová p.o. (Pamba 250 mg/tbl) 500–2000 mg 2–3× denně
kyselina i.v./i.m. (Pamba 50 mg/5 ml/amp) bolus 50–100 mg
LAXATIVA
ff léčiva podporující a usnadňující odchod stolice
KI: při mechanické obstrukci střeva
OSMOTICKÁ
ff působí fyzikální cestou, osmoticky nevstřebatelné látky zadržují tekutinu
ve střevním lumen
ff zvětšený objem stolice pak stimuluje motilitu střeva a podporuje zkrácení
transportního času střevem
NÚ: nevolnost, bolest břicha, zvracení
KI: dehydratace, srdeční selhání, subileus/ileus, perforace střeva, gastroparéza,
toxické megakolon

laktulóza p.o. (Lactulosa sir) 15–45 ml 1–3× denně
glycerol supp (Suppositoria glycerini supp) 1 čípek před defekací
makrogol p.o. (Fortrans) 3–4 l v 1–2 dávkách
OBJEMOVÁ
ff obsahují nevstřebatelné části ovoce, zeleniny a obilovin (vláknina),
které ve střevě bobtnají a mechanicky stimulují motilitu střeva
ff psyllium (Lepicol), metylcelulóza, otruby
KONTAKTNÍ
ff dráždí střevní sliznici, což vede ke zvýšení objemu tekutiny ve střevě
ff účinek nastupuje za 6–9 h, proto se užívají večer před spaním
NÚ: nauzea, zvracení, bolesti břicha
KI: nauzea, zvracení, akutní břišní příhoda, dehydratace
FARMAKOTERAPIE 251

pikosulfát p.o. (Gutalax gtt; 1 ml = 15 gtt = 7,5 mg) 10–20 gtt 1× denně
(Gutalax 5 mg/tbl)
bisakodyl p.o. (Dulcolax 5 mg/tbl) 5–20 mg 1–2× denně
supp (Dulcolax 10 mg rct supp) 1 čípek 1× denně
MONITORACE HLADIN NĚKTERÝCH LÉKŮ
amikacin viz kap. 15 dávkování ATB, s. 276

digoxin terapeutická hladina 0,5–1,5 µg/l
toxická hladina > 2,5 µg/l
těžká intoxikace > 3 µg/l
CAVE: 25 % pacientů má v důsledku ↓ aktivity rexfluxního proteinu P ↓ vylučování léku
→ 2–3× vyšší koncentrace
fenobarbital terapeutická hladina 65–172 µmol/l
toxická hladina > 172 µmol/l
střední intoxikace > 225 µmol/l
těžká intoxikace > 450 µmol/l
fenytoin terapeutická hladina 40–79 µmol/l
gentamicin viz kap. 15 dávkování ATB, s. 276
karbamazepin terapeutická hladina 17–43 µmol/l
střední intoxikace > 63 µmol/l
těžká intoxikace > 200 µmol/l
kyselina valproová terapeutická hladina 350–700 µmol/l
kyselina terapeutická hladina po podání 7,3–26,1 mg/l
mykofenolová terapeutická hladina před podáním 2,5–4 mg/l
lithium terapeutická hladina 0,3–1,3 mmol/l
těžká intoxikace > 2,0 mmol/l
letální hladina > 4,0 mmol/l
metotrexát toxická hladina za 24 h po podání > 5 µmol/l
toxická hladina za 48 h po podání > 0,5 µmol/l
toxická hladina za 72 h po podání > 0,05 µmol/l
saliciláty terapeutická hladina 1,1–2,2 mmol/l
takrolimus terapeutická hladina 5–20 µg/l
toxická hladina > 30 µg/l
teofylin terapeutická hladina 8–20 mg/l
toxická hladina > 20 mg/l
vorikonazol terapeutická hladina 0,5–2,5 mg/l

toxická hladina > 4 mg/l
vankomycin viz kap. 15 dávkování ATB, s. 277
MONOKLONÁLNÍ PROTILÁTKY
ff jsou imunoglobuliny pocházející z jednoho klonu aktivovaných B-lymfocytů
(plazmatických buněk)
ff využívají se jak v diagnostice, tak v terapii řady onkologických, autoimunitních
a infekčních onemocnění
NOMENKLATURA
PŘEDPONA CÍLOVÁ STRUKTURA PŮVOD PROTILÁTKY PŘÍPONA
-ba(c)- bakterie
-ci(r)- kardiovaskulární systém
-co(l)-
nádor tlustého střeva
-fu(ng)- houba
-go(t)- nádor varlete -a- krysa
-go(v)- nádor vaječníku -axo- hybrid krysa/křeček
-ki(n)- interleukin -e- křeček
-le(s)- ložisko infekce -i- primáti
variabilní -li(m)- imunitní systém -o- myš -mab
-ma(r)- nádor prsu -u- humánní
-me(l)- melanom -xi- chimérický
-mu(l)- muskuloskeletální systém -xizu- chimérizovaná/humanizovaná
-neu- nervový systém -zu- humanizovaná
-o(s)- kost
-pr(o)- nádor prostaty
-tox- toxin
-tu(m)- libovolný nádor
-vi- viry
ÚČINNÁ LÁTKA PŘÍKLADY TYP PROTILÁTKY CÍLOVÝ ANTIGEN

adalimumab Humira lidská TNF-α
alemtuzumab MabCampath humanizovaná CD52
basiliximab Simulect chimérická CD25
ekulizumab Soliris humanizovaná C5 (komplement)
infliximab Remicade chimérická TNF-α
rituximab MabThera chimérická CD20
tocilizumab RoActemra humanizovaná receptor IL-6
FARMAKOTERAPIE 253
MUKOLYTIKA
ff snižují viskozitu hlenu a tím podporují jeho snadnější expektoraci
NÚ: vzácně dyspeptické obtíže
KI: erdostein (porucha funkce jater, ledvin, homocysteinurie)

ambroxol p.o. (Ambrosan 30, 60 mg/tbl) 90 mg 3× denně
p.o. (Mucosolvan gtt 7,5 mg/1 ml) 12 ml 3× denně
inh (Ambrobene por sol 7,5 mg/1 ml) 2–6 ml 1–2× denně
i.v. (Ambrobene 15 mg/2 ml/amp) 45–90 mg 3× denně
bromhexin p.o. (Bromhexin 12BC gtt 12 mg/1 ml) 16–33 gtt 3× denně
erdostein p.o. (Erdomed 300 mg/cps) 600–900 mg 2–3× denně
acetylcystein p.o. (ACC long 600 mg eff) 600 mg 1× denně
p.o. (ACC 200 mg/cps) 400–600 mg 1–3× denně
i.v. (ACC inj 3 ml/300 mg/amp) 300–600 mg 1–2× denně
karbocystein p.o. (Pectodrill 5% sir) 45 ml 3× denně
guaifenesin p.o. (Olynmuco sir 20 mg/ml) 40 ml 4× denně
NESTEROIDNÍ ANTIREVMATIKA
ff analgetický, antipyretický a protizánětlivý účinek
ff blokují aktivitu enzymu cyklooxygenázy (COX), která se vyskytuje ve
dvou izoformách: COX-1 je přítomna ve všech tkáních (zvláště v trombocytech,
žaludeční sliznici a intersticiu ledvin), COX-2 se podílí na zánětlivých procesech
NESELEKTIVNÍ
ff inhibice COX-1 i COX-2 s nežádoucími účinky (NÚ) této blokády
NÚ: nauzea, zvracení, peptický vřed, krvácení do GIT
KI: aktivní peptický vřed, krvácení do GIT, 3. trimestr gravidity

ibuprofen p.o. (Ibalgin 200, 400, 600 mg/tbl) 1,2–2,4 g 3–6× denně
diklofenak p.o. (Diclofenac AL 25, 50, ret 100 mg) 50–150 mg 2–3× denně
i.v./i.m. (Dolmina 75 mg/3 ml/amp) 75–150 mg 1–2× denně
ketoprofen p.o. (Ketonal 50 mg/cps) 50–200 mg 3× denně
i.v./i.m. (Ketonal 100 mg/2 ml/amp) 100–200 mg 1–2× denně
CAVE: při kožní aplikaci ketoprofenu v masti se vyvarovat pobytu na slunci, neboť hrozí riziko vzniku závažného
poškození s tvorbou puchýřů
PREFERENČNÍ INHIBITORY COX-2

ff preferenční inhibice COX-2, současně minoritně inhibována i COX-1
NÚ: nauzea, zvracení, elevace jaterních enzymů…
KI: aktivní peptický vřed, krvácení do GIT, jaterní selhání, 3. trimestr gravidity

nimesulid p.o. (Aulin 100 mg/tbl, Nimed) 200 mg 2× denně
meloxikam p.o. (Movalis 15 mg/tbl, Recoxa) 7,5–15 mg 1× denně
SELEKTIVNÍ INHIBITORY COX-2

ff inhibice COX-2 bez vlivu na COX-1
NÚ: infekce horních cest dýchacích, dyspepsie, zhoršení jaterních funkcí, zvýšené
riziko vzniku IM
KI: aktivní peptický vřed, krvácení do GIT, srdeční selhání, závažné onemocnění
jater a ledvin, ICHS, postižení periferních arterií, gravidita a kojení

celekoxib p.o. (Celebrex 100, 200 mg/cps) 200–400 mg 1–2× denně
parekoxib i.v./i.m. (Dynastat 40 mg/amp) 40–80 mg 1–4× denně
NITRÁTY
ff základní symptomatická antianginózní terapie (nemá vliv na mortalitu)
ff způsobují dilataci koronárního řečiště, snižují metabolické nároky myokardu,
v systémovém řečišti snižují preload venodilatací
ff účinek nastupuje při orálním užití (sublingvální tablety nebo sprej) do 5 min,
po požití p.o. tbl nebo cps za cca 20 min
ff nevýhodou je časný vznik tolerance, kterou pozorujeme již po několika
desítkách hodin podávání (nejvíce vyjádřeno u nitroglycerinu, nejméně
u izosorbitmononitrátu)
NÚ: bolest hlavy, závratě, hypotenze, tachykardie
KI: akutní oběhové selhání, kardiogenní šok, konstriktivní perikarditida,
hypertrofická obstrukční kardiomyopatie, závažná hypotenze

nitroglycerin p.o. (Nitroglycerin 0,5 mg/subl. tbl) jednorázově 1–2 tbl
p.o. (Nitromint aer 0,4 mg/dávka) jednorázově 1–2 dávky
i.v. (Perlinganit 10 mg/10 ml) kontinuálně 0,75–8 mg/h
ISDN p.o. (Cardiket ret 20 mg/tbl) 40 mg 2× denně
p.o. (Cardiket ret 40 mg/tbl) 40 mg 1× denně
p.o. (Isoket spray 1,25 mg/dávka) jednorázově 1–3 dávky
i.v. (Isoket 0,1% 10 mg/10 ml/amp) kontinuálně 2–10 mg/h
FARMAKOTERAPIE 255

ISMN p.o. (Monosan 20, 40 mg/tbl) 40–160 mg 2× denně
p.o. (Monotab SR 60; 100 mg/tbl) 100 mg 1× denně
ISDN – izosorbitdinitrát, ISMN – izosorbitmononitrát
TERAPIE OSTEOPORÓZY
SUPLEMENTACE
ff suplementace se týká hlavně kalcia a vitaminu D
ÚČINNÁ LÁTKA PŘÍKLADY DENNÍ DÁVKA

kalcium p.o. (Calcium 500 mg/tbl) 1200–1500 mg
vitamin D p.o. (Vigantol gtt) 800–1200 IU
ZÁBRANA OSTEORESORPCE
BISFOSFONÁTY
ff inhibitory kostní resorpce (inhibují osteoklasty)
ff snižují riziko osteoporotických fraktur
ff při vzniku fraktury je třeba terapii na 3 měsíce vysadit (bisfosfonáty prodlužují
tvorbu kostního svalku a zvyšují výskyt pakloubů)
NÚ: iritace horní části GIT
KI: hypokalcemie, gravidita a kojení, poškození funkce ledvin
ÚČINNÁ LÁTKA PŘÍKLADY DÁVKA FREKVENCE

alendronát p.o. (Alendrogen 70 mg/tbl) 70 mg 1× týdně
ibandronát p.o. (Bonviva 150 mg/tbl) 150 mg 1× týdně
i.v. (Bonviva 3 ml/3 mg/amp) 3 mg 1× za 3 měsíce
risendronát p.o. (Risendronat 35 mg/tbl) 35 mg 1× týdně
zolendronát i.v. (Aclasta 5 mg/amp) 5 mg 1× za rok
ESTROGENY
ff zpomalují kostní úbytek u postmenopauzálních žen
ff mají místo spíše v prevenci než terapii již rozvinuté osteoporózy
MODULÁTOR TKÁŇOVÉ AKTIVITY ESTROGENŮ

ff je lékem s tkáňově selektivním účinkem STEARs (selective tissue estrogenic
activity regulators)
ff selektivně estrogenně působí na kardiovaskulární systém, kostní tkáň,
vaginální sliznici a klimakterické obtíže, ale nepůsobí tam, kde je estrogenní
účinek nežádoucí (prs a endometrium)
NÚ: bolesti podbřišku, vulvovaginitida, bolesti prsů
KI: těhotenství, kojení, karcinom prsu, estrogenně aktivní tumory,
tromboembolismus, trombofilní mutace, porfyrie, akutní jaterní
onemocnění

tibolon p.o. (Ladybon 2,5 mg/tbl) 2,5 mg 1× denně
MODULÁTOR ESTROGENNÍCH RECEPTORŮ

ff selektivní modulátor estrogenních receptorů (SERM)
ff má estrogenní efekt na kost a antiestrogenní účinek na dělohu a prs
NÚ: návaly horka, riziko tromboembolismu
KI: fertilní věk, tromboembolismus, jaterní nedostatečnost včetně cholestázy,
těžká ledvinná nedostatečnost, děložní krvácení, karcinom endometria

raloxifen p.o. (Raloxifen 60 mg/tbl) 60 mg 1× denně
BIOLOGICKÁ LÉČBA
ff monoklonální protilátka proti RANK ligandu zabraňuje osteoblastům
aktivovat osteoklasty
NÚ: infekce močových a dýchacích cest, ischias, zácpa, vyrážka
KI: hypokalcemie

denosumab s.c. (Prolia 60 mg/1 ml/amp) 60 mg 1× za 6 měsíců
PODPORA OSTEOSYNTÉZY
KALCITONIN
ff hormon působící inhibici osteoresorpce přímým účinkem na osteoklasty
NÚ: bolesti hlavy, poruchy chuti, nauzea, bolesti břicha, průjem
KI: hypokalcemie
FARMAKOTERAPIE 257

kalcitonin p.o. (Miacalcic 1 ml/ 100 IU/amp) 100 IU 1× denně
nas spr (Miacalcic nasal 200 nas spr) 200 IU 1× denně
DERIVÁTY PARATHORMONU
ff aktivní fragment lidského endogenního parathormonu
ff stimuluje kostní novotvorbu přímým působením na osteoblasty
NÚ: anemie, hypercholesterolemie, deprese, vertigo, palpitace, hypotenze
KI: gravidita a kojení, hyperkalcemie, těžká porucha ledvin, nejasná elevace ALP,
radioterapie skeletu, tumor skeletu

teriparatid s.c. (Forsteo 20 µg/80 mcl pero) 20 µg 1× denně
PERORÁLNÍ ANTIDIABETIKA
ff léky s hypoglykemizujícím účinkem, pro jejichž působení je nezbytná
zachovaná sekrece inzulinu
ff ROZDĚLENÍ PODLE MECHANISMU ÚČINKU
inzulinové senzitizéry (biguanidy, glitazony)

inzulinová sekretagoga (deriváty sulfonylurey, glinidy, GLP-1
agonisté, inhibitory DPP-4)
inhibitory alfa-glukosidáz
glifloziny
BIGUANIDY
ff hypoglykemizující účinek je zprostředkován snížením glukoneogeneze
v játrech, mírným anorektickým účinkem a stimulací sekrece GLP-1
ff nezpůsobují hypoglykemii
ff metformin je lékem 1. volby u pacientů s DM 2. typu
ff k dalším indikacím patří syndrom polycystických ovarií
ff Kombinace: + SU, + inkretiny, + inzulin, + glitazony, + glifloziny
NÚ: laktátová acidóza, gastrointestinální obtíže
KI: hypoxické stavy, srdeční selhání, renální insuficience (kreatinin > 130 µmol/l,
GF < 1 ml/s), etylismus

metformin p.o. (Glucophage 500, 850, 1000 mg) 500–3000 mg 1–3× denně
metformin XR p.o. (Glucophage XR 500, 750 mg/tbl) 500–2000 mg 1× denně
THIAZOLIDINDIONY (GLITAZONY)
ff inzulinové senzitizéry; snižují inzulinovou rezistenci působením
na intranukleární PPAR-γ receptory
ff podávání vede k poklesu hladin volných mastných kyselin, redistribuci
ektopicky uložených lipidů, ovlivnění endoteliální dysfunkce
ff snižují především glykemii nalačno
ff efekt nastupuje pomalu (za 6–8 týdnů), maxima dosahuje až po 3–6 měsících
užívání
ff Kombinace: + biguanidy, + SU, + inkretiny, + inzulin
NÚ: retence tekutin (závislá na dávce), hmotnostní přírůstek, zlomeniny
drobných kostí
KI: jaterní insuficience, srdeční selhání (i anamnestické), gravidita a laktace

pioglitazon p.o. (Actos 15, 30 mg/tbl) 15–45 mg 1× denně
DERIVÁTY SULFONYLUREY
ff stimulují sekreci inzulinu zvýšením vnímavosti β-buněk pankreatu ke glukóze
ff ovlivňují sekreci, nikoli množství syntetizovaného inzulinu
ff snižují především glykemii nalačno
ff léky 2. volby v kombinaci s metforminem, kvůli riziku hypoglykemie na ústupu
NÚ: hypoglykemie (nejvyšší riziko u glibenklamidu a v kombinaci s inzulinem),
vzestup hmotnosti
KI: oběhová a respirační insuficience, renální insuficience (neplatí pro
glikvidon – možno podat i při terminálním selhání ledvin nebo HD),
gravidita a laktace

glibenklamid p.o. (Maninil 5 mg/tbl) 2,5–10 mg 1–2× denně
glipizid p.o. (Minidiab 5 mg/tbl) 2,5–20 mg 1–3× denně
gliklazid p.o. (Diaprel 80 mg/tbl) 80–240 mg 1–2× denně
gliklazid MR p.o. (Diaprel MR 30, 60 mg/tbl) 30–120 mg 1× denně
glikvidon p.o. (Glurenorm 30 mg/tbl) 15–120 mg 1–3× denně
glimepirid p.o. (Amaryl 1, 2, 3, 4, 6 mg/tbl, Oltar) 2–4 mg 1× denně
Vliv jiných farmak na hypoglykemizující efekt derivátů SU

↑ betablokátory, biguanidy, cyklofosfamid, chloramfenikol, inhibitory MAO,
warfarin, NSA, salicyláty, sulfonamidy, inzulin
↓ blokátory kalciového kanálu, estrogeny, glukokortikoidy, katecholaminy,
metylxantiny, rifampicin, lithium, thiazidy, hormony štítné žlázy
FARMAKOTERAPIE 259
GLINIDY
ff nesulfonylureová sekretagoga ovlivňující hlavně postprandiální glykemii,
bez významného efektu na glykemii nalačno
ff farmakokinetika není závislá na funkci ledvin; glinidy lze podávat i při renální
insuficienci
ff nástup účinku je 5–10 min po p.o. podání a dosahuje maxima cca za 1 h
ff snižují především postprandiální glykemii
NÚ: hypoglykemie a vzestup hmotnosti (nižší než u SU)
KI: jaterní insuficience

repaglinid p.o. (NovoNorm 0,5; 1; 2 mg/tbl) 4–16 mg 3–4× denně
INHIBITORY STŘEVNÍCH ALFA-GLUKOSIDÁZ

ff po perorálním podání nevstřebatelný pseudotetrasacharid s vysokou afinitou
ke střevním glukosidázám, které za běžných okolností štěpí polysacharidy
a disacharidy
ff tímto mechanismem dochází k omezení vzniku a vstřebání glukózy ze střeva
ff snižuje postprandiální glykemii o 3 mmol/l a nevyvolává hypoglykemii
NÚ: meteorismus a flatulence
CAVE: při hypoglykemii (vzniklé v důsledku účinku jiných, současně užívaných
hypoglykemizujících léků) nelze použít sacharózu (běžný cukr), ale pouze glukózu
KI: střevní onemocnění (nespecifický střevní zánět) a gastroparéza

akarbóza p.o. (Glucobay 50, 100 mg/tbl) 150–900 mg 3× denně
GLP-1 AGONISTÉ
ff stejně jako inhibitory DPP-4 patří do skupiny léků ovlivňujících inkretinový
systém (endokrinní působky produkované buňkami GIT po stimulaci
potravou)
ff klíčovým inkretinem je glukagon-like-peptid 1 (GLP-1), který má velmi krátký
biologický poločas a je inaktivován dipeptidylpeptidázou-4 (DPP-4)
ff synteticky připravené molekuly se stejným účinkem jako GLP-1, ale
s prodlouženým působením
ff stimulují v závislosti na hladině glukózy sekreci inzulinu z β-buněk, snižují
glukoneogenezi v játrech a zpomalují vyprazdňování žaludku
ff nevyvolávají hypoglykemii a podávání vede k poklesu tělesné hmotnosti,
↓ krevní tlak, zlepšují lipidogram, ochranný vliv na β-buňky
NÚ: nauzea, zvracení, průjem
KI: DM 1. typu, gravidita a kojení, renální insuficience s poklesem GF
pod 0,5 ml/s, těžká gastroparéza

exenatid s.c. (Byetta 5, 10 µg) 10–20 µg 2× denně
exenatid LAR s.c. (Bydureon 2 mg) 2 mg/týden 1× týdně
liraglutid s.c. (Victoza 6 mg/ml) 0,6–1,8 mg 1× denně
lixisenatid s.c. (Lyxumia 10; 20 mg) 20 mg 1× denně
INHIBITORY DPP-4
ff mechanismem účinku je reverzibilní kompetitivní inhibice
dipeptidylpeptidázy-4 (DPP-4), která vede ke zvýšení koncentrace aktivních
inkretinů (GLP-1)
ff neovlivňují motilitu žaludku, ostatní účinky odpovídají GLP-1 agonistům
ff linagliptin je možné podávat bez ohledu na renální funkce
NÚ: bez závažných nežádoucích účinků
KI: DM 1. typu, renální nebo hepatální insufucience, gravidita a laktace

sitagliptin p.o. (Januvia 100 mg/tbl) 100 mg 1× denně
vildagliptin p.o. (Galvus 50 mg/tbl) 50–100 mg 1–2× denně
saxagliptin p.o. (Onglyza 5 mg/tbl) 2,5–5 mg 1× denně
linagliptin p.o. (Trajenta 5 mg/tbl) 5 mg 1× denně
GLIFLOZINY
ff inhibují glukózové transportéry SGLT-2 (sodium glucose co-transporter)
v proximálním tubulu. To vede ke glukuretickému efektu a vyloučení
nadbytečné glukózy do moči
ff přímo neovlivňují ani β-buňky, ani inzulinovou rezistenci
NÚ: hypoglykemie (častěji s inzulinem a sulfonylureou), infekce urogenitálního
ústrojí
KI: přecitlivělost na složky přípravku, DM 1. typu

dapagliflozin p.o. (Forxiga 10 mg/tbl) 10 mg 1× denně
empagliflozin p.o. (Jardiance 10 mg/tbl) 10–25 mg 1× denně
kanagliflozin p.o. (Invokana 100 mg/tbl) 100–300 mg 1× denně
PAD – FIXNÍ KOMBINACE

metformin + glibenklamid p.o. (Glibomet 400/2,5 mg/tbl) 800–2000 mg 2× denně
p.o. (Glucovance 500/2,5 mg) metforminu
FARMAKOTERAPIE 261

pioglitazon + metformin p.o. (Competact 15/850 mg/tbl) 30/1700 mg 2× denně
sitagliptin + metformin p.o. (Janumet 50/850 50/1000 mg) 100/2000 mg 2× denně
vildagliptin + metformin p.o. (Eucreas 50/850, 50/1000 mg) 100/2000 mg 2× denně
dapagliflozin + metformin p.o. (Xigduo 5/850, 5/1000 mg) 1 tbl 2× denně
kanagliflozin + metformin p.o. (Vokanamet 50/850, 50/1000 mg) 1 tbl 2× denně
empagliflozin + metformin p.o. (Synjardy 5/850; 5/1000 mg) 1 tbl 2× denně
PŘEHLED VLIVU NA HbA1c

ÚČINNÁ LÁTKA/ČINITEL PRŮMĚRNÝ POKLES HbA1c
režimová opatření 1–2 %
metformin 1–2 %
glitazony 0,5–1,4 %
deriváty sulfonylurey 1–2 %
glinidy 0,5–1,5 %
akarbóza 0,5–0,8 %
inkretiny: GLP-1 mimetika 0,5–1 %
inkretiny: inhibitory DPP-4 0,5–1 %
inzulin 1,5–3,5 %
PODPORA KREVNÍHO OBĚHU

ff α-aktivita působí vazokonstrikčně
ff β-aktivita efekt pozitivně chronotropní (↑ frekvenci)
a inotropní (↑ kontraktilitu)
ADRENALIN
ff α- i β-mimetikum
ff pozitivně inotropní, chronotropní a dromotropní efekt,
způsobuje vazokonstrikci periferních cév
ff biologický poločas je pouze 1–2 min
ÚČINNÁ LÁTKA PŘÍKLAD DÁVKOVÁNÍ

adrenalin i.v./s.c. (Adrenalin 1 mg/1 ml/amp) ASYSTOLIE: 0,01 mg/kg (0,5–1 mg)
à 3–5 min i.v.
ANAFYLAXE: 1 mg, tj. 1 ml + G 5% ad 10 ml
→ 3–5 ml s.c. à 15–20 min; při současné
hypotenzi podat 1 ml i.v.
VAZOPRESIN
ff působí přes neadrenergní receptory
ff vyvolává vazokonstrikci periferních cév
ff biologický poločas je 20 min, působí i při acidóze (adrenalin NE)

vazopresin i.v. (Pitressin 20 IU/ml) 0,01–0,04 IU/min
DOBUTAMIN
ff čisté β-mimetikum (silný stimulační efekt na srdeční β1-receptory a slabý
na β₂- a α-receptory)
ff pozitivně inotropní efekt, zlepšuje kontraktilitu, zvyšuje minutový srdeční
výdej a efektivnost srdeční kontrakce
KI: hypovolemie, mechanická překážka plnění nebo vyprazdňování komor
ÚČINNÁ LÁTKA PŘÍKLADY DÁVKOVÁNÍ

dobutamin i.v. (Dobutamin 250 mg/50 ml) 2,5–12 µg/kg/min
i.v. (Dobutamin 250 mg/5 ml)
1 amp = 50 ml = 250 mg, neředěný 2–8 ml/h pro 75kg pacienta
(variantu, kde 5ml amp obsahuje 250 mg, nutno ředit v G 5%)
LEVOSIMENDAN
ff kalciový senzitizér s pozitivně inotropním efektem bez nárůstu
intracelulárního kalcia a energetických požadavků myokardu
NÚ: hypokalemie, nespavost, bolesti hlavy, komorová tachykardie, hypotenze
KI: závažná hypotenze a tachykardie, mechanická překážka výtoku nebo
plnění komor, těžké poškození jater a ledvin, arytmie torsade de pointes
ÚČINNÁ LÁTKA PŘÍKLAD DÁVKA FREKVENCE

levosimendan i.v. (Simdax 12,5/5; 25 mg/10 ml/amp) 6–12 µg/kg bolus na 10 min,
dále 0,1 µg/kg/min
DOPAMIN
ff působí na dopaminergní, α- i β-adrenergní receptory v závislosti na podané
dávce
ff do periferního cévního řečiště lze podat v maximální koncentraci 200 mg
dopaminu v 250 ml G 5%
KI: hypertyreóza, feochromocytom, glaukom s uzavřeným úhlem, fibrilace
komor, hypovolemie
ÚČINNÁ LÁTKA PŘÍKLADY DÁVKOVÁNÍ

dopamin i.v. (Dopamin 50 mg/5 ml) 1 amp à 200 mg + G 5% ad 50 ml
i.v. (Dopamin 200 mg/10 ml) → 1 ml = 4 mg
i.v. (Dopamin 200 mg/5 ml)
CAVE: více koncentrací! Nesmí se podávat neředěný!

FARMAKOTERAPIE 263
1–2 µg/kg/min (tj. 1,1–2,2 ml/h pro 75kg pacienta)

– stimuluje dopaminergní receptory, což vede ke zlepšení průtoku
splanchnikem a ledvinami bez vlivu na periferní rezistenci
2–10 µg/kg/min (tj. 2,2–11 ml/h pro 75kg pacienta)
– stimuluje β-receptory → ↑ srdeční výdej
> 10 µg/kg/min (tj. 11 a více ml/h pro 75kg pacienta)
– přidává se i efekt α-mimetický (vazokonstrikce)
CAVE: dávky nad 20 µg/kg/min snižují průtok ledvinami (α-stimulace převáží nad dopaminergní stimulací)
ISOPRENALIN
ff neselektivní agonista β-receptorů (β₁ i β₂)
ff výrazně chronotropní efekt, pozitivně inotropní, vazodilatace v plicním řečišti
bez vlivu na průtok splanchnikem a ledvinami
KI: sinusová tachykardie nad 130/min, intoxikace digitalisem, akutní infarkt
myokardu, současné podávání adrenalinu
ÚČINNÁ LÁTKA PŘÍKLADY

isoprenalin i.v. (Isuprel 0,2 mg/ml)
bolus 0,02–0,06 mg
(ředění 0,2 mg, tj. 1 ml + 10 ml G 5% → 1–3 ml i.v.)
infuzně 2–20 µg/min, iniciální dávka 5 µg/min
(ředění 1 mg, tj. 5 ml do 250 ml G 5% → 15 ml/h = 1 µg/min, tj. 30–300 ml/h)
NORADRENALIN
ff převažuje α-stimulační efekt
ff zvyšuje systolický i diastolický tlak krve, zvyšuje periferní rezistenci
KI: subaortální stenóza, feochromocytom, hypertenze, fibrilace komor

noradrenalin i.v. (Noradrenalin 1 mg/1 ml/amp) 5–30 µg/min
(ředění 10 amp à 1 mg + G 5% ad 50 ml → 1 ml = 0,2 mg, tj. 1,5–9 ml/h)
PROBIOTIKA
ff podpůrná léčba akutního infekčního průjmu, prevence kolitidy a průjmů
způsobených antibiotiky
NÚ: žaludeční a střevní obtíže, kožní exantém
KI: enterol se nesmí podávat pacientům se zavedeným centrálním žilním
katétrem
Saccharomyces boulardii p.o. (Enterol 250 mg/cps) 250–500 mg 1–2× denně
Escherichia coli i.v. (Mutaflor 100 mg/cps) 100–600 mg 1–3× denně
PROKINETIKA
ff zvyšují motilitu jícnu a tonus dolního jícnového svěrače
ITOPRID
ff aktivuje gastrointestinální motilitu blokádou dopaminových D₂-receptorů,
současně inhibuje acetylcholinesterázu
ff vedle efektu prokinetického má i účinek antiemetický
NÚ: průjem, bolest břicha, bolest hlavy
KI: krvácení do GIT, mechanická obstrukce, perforace GIT

itoprid p.o. (Itoprid PMCS 50 mg/tbl) 150 mg 3× denně
METOKLOPRAMID
ff aktivuje gastrointestinální motilitu blokádou dopaminových D₂-receptorů
ff stimuluje motilitu horní části GIT, zlepšuje peristaltiku jícnu, působí
antiemeticky
ff lék prochází hematoencefalickou bariérou a to vede k častým nežádoucím
účinkům
NÚ: extrapyramidové příznaky
KI: feochromocytom, epilepsie, extrapyramidové motorické poruchy,
krvácení do GIT, perforace GIT

metoklopramid p.o. (Degan 10 mg/tbl, MCP hexal) 30–40 mg 3–4× denně
i.v./i.m. (Cerucal 10 mg/2 ml/amp, Degan) 10–30 mg 1–3× denně
SPAZMOLYTIKA
MUSKULOTROPNÍ
ff působí přímo na hladké svaly, mechanismus účinku spočívá v inhibici
fosfodiesterázy
NÚ: vzácné (nauzea, zácpa, závrať)
KI: těžká renální, hepatální a kardiální nedostatečnost

drotaverin p.o. (No-Spa 40 mg/tbl) 120–240 mg 2–3× denně
FARMAKOTERAPIE 265
PARASYMPATOLYTIKA
ff antagonizují účinek acetylcholinu na M-receptorech
ff spazmolytický účinek na hladkou svalovinu urogenitálního
a gastrointestinálního traktu, včetně žlučových cest
ff CAVE: rychlé i.v. podání Analginu vede k prudkému poklesu tlaku krve
až šokovému stavu
NÚ: suchost v ústech, tachykardie, mydriáza
KI: glaukom s úzkým úhlem, hypertrofie prostaty s retencí moči, tachykardie,
megakolon

butylskopolamin p.o. (Buscopan 10 mg/tbl) 10–100 mg 3–5× denně
i.v. (Buscopan 20 mg/1 ml/amp) 20–100 mg 1–5× denně
otilonium p.o. (Spasmomen 40 mg/tbl) 40–120 mg 1–3× denně
mebeverin p.o. (Duspatalin Retard 200 mg/tbl) 400 mg 2× denně
pitofenon* p.o. (Algifen tbl) 1–6 tbl 1–4× denně
i.v. (Analgin 5 ml/amp) 1–10 ml pomalu i.v.
p.o. gtt (Algifen Neo 10, 25 ml) 20–216 gtt 1–4× denně
* kombinovaný preparát
LÉKY UŽÍVANÉ V TERAPII ONEMOCNĚNÍ ŠTÍTNÉ ŽLÁZY
TYREOSTATIKA
ff plný efekt léčby se dostaví za 6–8 týdnů
ff propylthiouracil současně blokuje i periferní konverzi T4 → T3 (thiamazol ne),
proto lze tyto preparáty v případě tyreotoxické krize kombinovat
ff tyreostatikem 1. volby je thiamazol
ff v graviditě (v 1. trimestru) je lékem volby propylthiouracil
NÚ: dřeňový útlum (nutno vysadit), přechodná leukopenie (nevysazuje se);
riziko toxického poškození jater (u thiamazolu menší)
KI: změny v hematopoeze (granulocytopenie), cholestáza

thiamazol p.o. (Thyrozol 5, 10 mg/tbl) 30 mg 1× denně
i.v. (Favistan 40 mg/amp) 120–160 mg 3–4× denně
propylthiouracil p.o. (Propycil 50 mg/tbl) 300 mg 3× denně
SUBSTITUCE
ff užívá se 30 min (lépe 60 min) před jídlem a zapíjí se čistou vodou
ff léčbu zahajujeme nízkou dávkou (25 µg levotyroxinu) a po 2–4 týdnech
dávku navyšujeme; výjimkou jsou pacienti po tyreoidektomii a gravidní ženy,
kde zahajujeme rovnou dávkou 1,5 µg/kg/den
ff při zjištění gravidity navyšujeme dávku o 30–50 % původní dávky
NÚ: arytmie (FiS, extrasystoly), bolesti hlavy, svalová slabost
KI: akutní IM, akutní myokarditida, akutní pankreatitida

levotyroxin p.o. (Euthyrox 50, 75, 88, 100, 112, 50–200 µg 1× denně
125, 137, 150, 200 µg/tbl)
Khrystyna Martsin (xrustiamarcin@gmail.com)

Okénko do historie ............................................................................. 269
Určení infekčního agens .................................................................. 269
Mechanismus účinku ......................................................................... 269
Klasifikace bakterií .............................................................................. 270
ATB – základní rozdělení .................................................................. 270
Peniciliny ........................................................................................ 270
Cefalosporiny ................................................................................ 272
Monobaktamy .............................................................................. 273
Karbapenemy ............................................................................... 273
Oxazolidinony ............................................................................... 274
Tetracykliny ................................................................................... 274
Makrolidy ....................................................................................... 275
Linkosamidy .................................................................................. 275
15 ANTIMIKROBIÁLNÍ TERAPIE
Amfenikoly ..................................................................................... 276

Aminoglykosidy ............................................................................ 276
Chinolony ....................................................................................... 276
Glykopeptidy ................................................................................. 277
Polypeptidy .................................................................................... 277
Sulfonamidy .................................................................................. 278
Nitroimidazoly .............................................................................. 278
Nitrofurany .................................................................................... 278
Empirická/iniciální ATB terapie ...................................................... 279
Močový systém ............................................................................. 279
Žlučové cesty ................................................................................. 280
Endokarditida infekční ............................................................... 280
Febrilní neutropenie .................................................................... 280
Břišní infekce .................................................................................. 281
Erysipel ............................................................................................ 281
Klostridiová kolitida .................................................................... 281
Katétrová sepse ............................................................................ 281
Těžká sepse nejasného zdroje .................................................. 281
Invazivní meningokoková onemocnění ............................... 282
Pneumonie komunitní ................................................................ 282
Postižení měkkých tkání ............................................................ 283
ATB profylaxe v kardiologii ............................................................. 283
Monitorace hladin vybraných ATB ............................................... 283
Antimykotika – základní rozdělení ............................................... 284
Polyeny ............................................................................................ 284
Azoly ................................................................................................ 284
Echinokandiny .............................................................................. 285
Dávkování ATB u pacientů s renální insuficiencí .................... 286

ANTIMIKROBIÁLNÍ TERAPIE 269
OKÉNKO DO HISTORIE
ff za objevitele antibiotik je považován Alexander Fleming, který v roce 1929
publikoval práci prokazující antibakteriální působení plísně Penicillium notatum
URČENÍ INFEKČNÍHO AGENS
ff určení infekčního agens je nezbytné pro verifikaci infekce a stanovení citlivosti
k antibiotikům. Kromě výběru optimální testovací metody (mikroskopie,
kultivace, sérologie, PCR…) má zásadní význam kvalita odběru biologického
materiálu a dodržení podmínek jeho transportu na mikrobiologické
pracoviště. V případě odběru hemokultur apod. je rovněž klíčové načasování
odběru. Obecně také platí, pokud to okolnosti umožňují, získat biologický
vzorek před zahájením antibiotické léčby
ff hemokultury (HKK) patří k základním diagnostickým metodám k určení
vyvolávajícího agens a jeho citlivosti k antimikrobiálním přípravkům
ff HKK odebíráme optimálně při vzestupu teploty nebo při třesavce, kdy je
četnost patogenů v oběhu nejvyšší
MECHANISMUS ÚČINKU
syntéza buněčné stěny

bacitracin
narušení cytoplazmatické
betalaktamy membrány
fosfomycin kolistin
glykopeptidy polymyxin B
syntéza
kyseliny listové tetrahydrofolát buněčná stěna
trimetoprim
bakteriální buňka
dihydrofolát protein
cytoplazmatická
sulfonamidy membrána
kyselina DNA RNA

paraaminobenzoová
funkce a struktura DNA ansamyciny syntéza proteinů

aminoglykosidy
chinolony
linkosamidy
nitrofurantoin
makrolidy
nitroimidazoly
tetracykliny
KLASIFIKACE BAKTERIÍ
(obecná klasifikace medicínsky významných bakterií)
AEROBNÍ
G+ koky stafylokoky, streptokoky, enterokoky

tyčky korynebakterie, listerie, bacily
G- koky Neisseria
kokobacily Haemophilus influenzae, Bordetella pertussis, Legionella, Brucella
tyčky Klebsiella, E. coli, Enterobacter, Citrobacter, Serratia, Vibrio, Pseudomonas,
Proteus, Helicobacter, Yersinia, Campylobacter, Salmonella
ANAEROBNÍ
G+ koky peptokoky, peptostreptokoky

tyčky
sporulující Clostridium
nesporulující Lactobacillus, Actinomyces, Propionibacterium
G- koky Veillonella
tyčky Fusobacterium, Bacteroides, Leptotrichia, Prevotella
ATB – ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ
BETALAKTAMOVÁ (s. 270) AMFENIKOLY (s. 276)

PENICILINY (s. 270) AMINOGLYKOSIDY (s. 276)
CEFALOSPORINY (s. 272) CHINOLONY (s. 276)
MONOBAKTAMY (s. 273) GLYKOPEPTIDY (s. 277)
KARBAPENEMY (s. 273) POLYPEPTIDY (s. 277)
TETRACYKLINY (s. 274) SULFONAMIDY (s. 278)
MAKROLIDY (s. 275) NITROIMIDAZOLY (s. 278)
LINKOSAMIDY (s. 275) NITROFURANY (s. 278)
PENICILINY
ÚČINEK: baktericidní, inhibice syntézy buněčné stěny

EXKRECE: ledvinami (60–90 %)
DÉLKA LÉČBY: obvykle 5–7 dnů (u „běžných“ diagnóz)
CAVE: časté alergie
PŘIROZENÉ PNC
SPEKTRUM: streptokoky, pneumokoky, G+ tyčky, neiserie, většina anaerobů
Pozn.: široké rozmezí dávkování podle typu infekce; penicilin G je draselná sůl, proto je
nutná kontrola kalemie a renálních funkcí

penicilin G i.v./i.m. (Penicilin G 5 MU/amp) 25–100 tis. j/kg 4–6× denně
penicilin V p.o. (V-Penicilin 250, 500, 750 mg/tbl) 2 g 4× denně
benzatinpenicilin i.m. (Pendepon 1,5 MU/amp) 1,5 MU 1× za 14–18 dnů
REZISTENTNÍ K BETALAKTAMÁZÁM
SPEKTRUM: úzké, pouze stafylokokové infekce
Pozn.: možno podat i.v. nebo i.m.; p.o. forma nyní není k dispozici

oxacilin i.v./i.m. (Prostaphlin 1000 mg/amp) 8–18 g 4–6× denně
p.o. není t. č. k dispozici
AMINOPENICILINY (PNC 2. generace)

SPEKTRUM: spektrum rozšířené o E. coli, hemofily, enterokoky
Pozn.: vhodné u infekcí dobře prokrvených tkání, KI při suspektní/prokázané infekční
mononukleóze

ampicilin p.o. není t. č. k dispozici
i.v./i.m. (Ampicilin 0,5; 1 g/amp) 6–16 g 4–6× denně
amoxicilin p.o. (Duomox 250, 375, 500, 750 mg/tbl) 1,5–4,5 g 3× denně
i.v. není t. č. k dispozici
ampicilin + p.o. (Unasyn 375 mg/tbl) 750–1500 mg 2× denně
sulbaktam i.v./i.m. (Unasyn 1,5 g/amp, Bitammon) 3–12 g 3–4× denně
amoxicilin + p.o. (Augmentin 625 mg, 1 g/tbl) 3–4 g 2× denně
klavulanát i.v. (Augmentin 600 mg; 1,2 g/amp) 3,6 g 3× denně
UREIDOPENICILINY (PNC 4. generace)

SPEKTRUM: Pseudomonas aeruginosa, enterokoky
Pozn.: vhodná kombinace s aminoglykosidy

piperacilin + p.o. není k dispozici
tazobaktam i.v. (Tazocin 2,25; 4,5 g/amp; Tazip) 13,5–18 g 3–4× denně
CEFALOSPORINY
ÚČINEK: baktericidní; inhibice syntézy buněčné stěny

EXKRECE: ledvinami (60–90 %), cefoperazon žlučí
DÉLKA LÉČBY: 7–14 dnů podle typu infekce
Pozn.: zkřížená alergie s PNC se vyskytuje výjimečně (čím vyšší generace, tím menší
pravděpodobnost); v řadě zemí jsou cefalosporiny uváděny jako alternativa při výskytu
penicilinové alergie
1. generace
SPEKTRUM: G+ koky (hlavně streptokoky a stafylokoky s výjimkou MRSA
[zlatý stafylokok rezistentní vůči meticilinu] a enterokoků), neiserie, E. coli;
nepůsobí na Pseudomonas aeruginosa

cefazolin p.o. není k dispozici
i.v./i.m. (Cefazolin 1 g/amp, Vulmizolin) 3–6 g 3–4× denně
2. generace
SPEKTRUM: G+ koky (stejná účinnost jako u 1. generace), vyšší účinnost na G-
bakterie: E. coli, enterobakterie, hemofily, oproti aminopenicilinům účinnější na G-,
méně účinné na G+; nepůsobí na Pseudomonas aeruginosa

cefuroxim p.o. (Cefuroxim 250, 500 mg/tbl, Zinnat) 500–1000 mg 2× denně
i.v./i.m. (Cefuroxim 750, 1500 mg/amp) 2,25–6 g 3–4× denně
3. generace
SPEKTRUM: velmi dobrý účinek na G- bakterie, ale jen na vybrané G+ bakterie
(streptokoky, pneumokoky); některé (ceftazidim) působí na Pseudomonas
aeruginosa
Pozn.: dobře pronikají hematoencefalickou bariérou do CNS; cefoperazon má výborný
průnik do žluči, kterou je vylučován

cefotaxim p.o. není k dispozici
i.v./i.m. (Ceftax 1 g/amp, Sefotak 1 g/amp) 2–12 g 2–6× denně
ceftriaxon p.o. není k dispozici
i.v./i.m. (Ceftriaxon 1 g, 2 g/amp, Samixon) 1–4 g 1× denně

ceftazidim p.o. není k dispozici
i.v./i.m. (Fortum 500 mg, 1 g, 2 g/amp) 2–6 g 2–3× denně
cefoperazon p.o. není k dispozici
i.v./i.m. (Cefobid 1 g/amp) 2–8 g 2× denně
4. generace
SPEKTRUM: G+ koky, G- i problémové patogeny
Pozn.: dobře pronikají hematoencefalickou bariérou do CNS

cefepim p.o. není k dispozici
i.v./i.m. (Maxipime 1 g, 2 g/amp) 3–6 g 2× denně
MONOBAKTAMY

SPEKTRUM: účinné pouze na G- bakterie, neúčinné na G+ a anaeroby
EXKRECE: ledvinami (60 %)
Pozn.: pouze i.v. aplikace, z GIT se nevstřebávají, pronikají do tělesných tekutin a tkání,
ale ne do CNS

aztreonam p.o. + i.v. není k dispozici
inh (Cayston 75 mg inh) 225 mg 3× denně
KARBAPENEMY

SPEKTRUM: pokrytí téměř celého spektra bakterií, jedno z posledních ATB
s účinkem na ESBL kmeny; neúčinné na Enterococcus faecium
a MRSA
Pozn.: dobrý průnik do tkání včetně CNS; cilastatin brání enzymatickému odbourání
imipenemu v ledvinách

imipenem + p.o. není k dispozici
cilastatin i.v. (Tienam 500 mg/amp) 2–4 g 4× denně
meropenem p.o. není k dispozici
i.v. (Meronem 500 mg, 1 g/amp) 1,5–6 g 3× denně
ertapenem i.v. 1 g 1× denně
OXAZOLIDINONY
ÚČINEK: bakteriostatický s inhibicí proteosyntézy

SPEKTRUM: dominuje efekt na G+ včetně mnoha multirezistentních
kmenů (MRSA, enterokoky rezistentní ke glykopeptidům,
multirezistentní pneumokoky)
EXKRECE: močí
Pozn.: vysoká biologická dostupnost činí srovnatelnou parenterální a perorální
aplikaci

linezolid p.o. (Linezolid 600 mg/tbl) 1200 mg 2× denně
i.v. (Zyvoxid 2 mg/ml, 100 ml/amp) 1200 mg 2× denně
TETRACYKLINY

SPEKTRUM: široké spektrum účinku na G+ i G-, některé anaeroby, atypické
patogeny (mykoplazmata), spirochéty (Treponema pallidum,
Borrelia sp.), chlamydie
EXKRECE: doxycyklin žlučí, ostatní močí (50–60 %)
Pozn.: dobrý průnik do tkání (kosti, zuby, plod, mléko); KI užívání u dětí (do 12 let)
a těhotných; mléko nebo antacida brání vstřebávání (tetracykliny tvoří chelátové
komplexy s Ca2+, Mg2+)
2. generace

doxycyklin p.o. (Doxybene 100, 200 mg/tbl) 100–200 mg 1× denně
i.v. není k dispozici
MAKROLIDY

EXKRECE: žlučí
Pozn.: mohou poškodit sluchový nerv, dobrý průnik do tkání včetně CNS
2. generace
SPEKTRUM: G+, mykoplazmata, ricketsie, chlamydie, některé G- (Legionella,
Campylobacter, Helicobacter)
Pozn.: azitromycin se většinou užívá 3–6 dnů

azitromycin p.o. (Sumamed 125, 250, 500 mg/tbl) 500 mg 1× denně
i.v. (Sumamed 500 mg/amp) 500 mg 1× denně
klaritromycin p.o. (Klacid 250, 500 mg/tbl, Fromilid) 500–1000 mg 2× denně
i.v. (Klacid 500 mg/amp) 1000 mg 2× denně
spiramycin p.o. (Rovamycine 1,5; 3 MIU/tbl) 6–15 MIU 2–4× denně
roxitromycin p.o. (Roxythromycine Rathiopharm 150, 300 mg 1–2× denně
300 mg/tbl)
LINKOSAMIDY

SPEKTRUM: jako makrolidy + anaeroby, (enterokoky rezistentní)
EXKRECE: žlučí, (močí pouze 10–15 %)
DÉLKA LÉČBY: 10–14 dnů, podle typu infekce i déle
Pozn.: výborný průnik do kostí a měkkých tkání

linkomycin p.o. není k dispozici 1,5–2 g 3–4× denně
i.v. není k dispozici 600–1200 mg 1–2× denně
klindamycin p.o. (Dalacin C 150, 300 mg/cps) 600–1800 mg 2–4× denně
i.v. (Dalacin C 300, 600 mg/amp) 2,4–2,7 g 3–4× denně
AMFENIKOLY

SPEKTRUM: G+, G- i anaerobní bakterie, široké spektrum komunitních infekcí
EXKRECE: žlučí
NÚ: reverzibilní útlum krvetvorby až ireverzibilní aplastická anemie –
proto se používají zcela výjimečně
Pozn.: dobrý průnik do tkání včetně CNS (absces mozku)

chloramfenikol p.o. není k dispozici
i.v. (Chloramphenicol 1 g/amp) 1,5–2 g 3–4× denně
AMINOGLYKOSIDY
ÚČINEK: baktericidní s inhibicí proteosyntézy

SPEKTRUM: G- bakterie (Escherichia, Proteus, Enterobacter, Klebsiella,
Pseudomonas), G+ pouze jako součást kombinace, nepůsobí
na anaeroby
NÚ: nefrotoxicita, nutné kontroly hladin
Pozn.: nevstřebávají se z GIT, nepronikají do CNS, vhodná je kombinace
s vankomycinem nebo betalaktamy

amikacin p.o. není k dispozici
i.v./i.m. (Amikin 500 mg, 1 g/amp) 15 mg/kg 1–2× denně
gentamicin p.o. není k dispozici
i.v. (Gentamicin 80, 240, 360 mg/amp) 3–6 mg/kg 1× denně
CHINOLONY
ÚČINEK: baktericidní, inhibice syntézy nukleových kyselin bakterií

SPEKTRUM: velmi široké, ale snadný vývoj rezistence (nutné omezování
preskripce)
EXKRECE: ledvinami (40–50 % podané dávky v nezměněné formě) a žlučí
(20–35 % po metabolizaci v játrech)
DÉLKA LÉČBY: 7–14 dnů podle typu onemocnění
Pozn.: KI užívání u dětí a těhotných
2. generace
SPEKTRUM: G- bakterie

ciprofloxacin p.o. (Ciphin 250, 500 mg/tbl; Ciplox) 1–1,5 g 2× denně
i.v. (Ciphin 200, 400 mg/amp) 800–1200 mg 2–3× denně
ofloxacin p.o. (Ofloxin 200 mg/tbl, Zanocin) 400 mg 2× denně
i.v. (Ofloxin 200 mg/amp) 400–800 mg 2× denně
pefloxacin p.o. (Abaktal 400 mg/tbl) 800 mg 2× denně
i.v. (Abaktal 400 mg/5 ml/amp) 800 mg 2× denně
3. generace („respirační chinolony“)
SPEKTRUM: G- bakterie rozšířené o streptokoky a pneumokoky

moxifloxacin p.o. (Avelox 400 mg/tbl) 400 mg 1× denně
i.v. (Avelox 400 mg/250 ml)
GLYKOPEPTIDY

SPEKTRUM: G+ včetně MRSA, Enterococcus faecium, Clostridium diff.
EXKRECE: ledvinami (90 %)
Pozn.: nefro-, oto- a neurotoxické

vankomycin p.o. v případě klostridiové kolitidy podat infuzní roztok p.o. (4 × 125 mg)
i.v. (Edicin 0,5; 1 g/amp) 2 g 2–4× denně
teikoplanin p.o. není k dispozici
i.v./i.m. (Targocid 200, 400 mg/amp) 800 mg 2× denně
POLYPEPTIDY – polymyxiny
ÚČINEK: baktericidní
SPEKTRUM: G- tyčinky včetně pseudomonád
Pozn.: nefrotoxické; roztok lze použít i k inhalační terapii

kolistin p.o. není k dispozici
i.v. (Colomycine 1 mil. IU/amp) 3–6 mil. IU 3× denně
SULFONAMIDY
ÚČINEK: bakteriostatický, inhibice syntézy nukleových kyselin

SPEKTRUM: některé G+ a G- bakterie, chlamydie
EXKRECE: ledvinami po předchozí metabolizaci v játrech
DÉLKA LÉČBY: 7–10 dnů

kotrimoxazol p.o. (Biseptol 480 mg/tbl; Sumetrolim) 1920 mg 2× denně
i.v. (Biseptol 480 mg/amp) 1920 mg 2× denně
Pozn.: kotrimoxazol je kombinovaný přípravek s obsahem sulfonamidu a trimetoprimu
NITROIMIDAZOLY
ÚČINEK: baktericidní
SPEKTRUM: anaerobní bakterie, Helicobacter pylori, trichomonóza
EXKRECE: ledvinami (15–20 % v nezměněné formě a 60–70 % metabolity)
DÉLKA LÉČBY: obvykle 7 dnů
Pozn.: biologická dostupnost p.o. a i.v. aplikace je srovnatelná

metronidazol p.o. (Entizol 250 mg/tbl) 750–1000 mg 3× denně
i.v. (Metronidazol 500 mg/amp) 1,5 g 3× denně
NITROFURANY
ÚČINEK: bakteriostatický, inhibice proteosyntézy

SPEKTRUM: široké, hlavně při infekcích močových cest
EXKRECE: ledvinami
DÉLKA LÉČBY: 7–10 dnů
Pozn.: pouze nekomplikované uroinfekce nebo dlouhodobá chemoprofylaxe
recidivujících infekcí močových cest

nitrofurantoin p.o. (Nitrofurantoin 100 mg/cps) 200–300 mg 2–3× denně
i.v. není k dispozici
EMPIRICKÁ/INICIÁLNÍ ATB TERAPIE

ff empirická ATB terapie znamená postup, který vychází ze všeobecných
kritérií pro volbu antibiotik, kdy se před léčbou neprovádí mikrobiologické
vyšetření zaměřené na průkaz infekce. Buď nelze materiál odebrat, nebo to
ošetřující lékař nepovažuje za nutné. Z hlediska zásad antibiotické politiky
jde o nejméně přijatelný přístup, často spojený s polypragmazií a preferencí
rezervních antibiotik se širokým spektrem účinku
POZOR! Nezaměňovat za léčbu iniciální, úvodní, kdy je třeba podat ATB
neodkladně a je nezbytné, zejména u těžkých infekcí, zohlednit maximum
možných původců; zde však předchází podání ATB odběr relevantních vzorků
biologického materiálu na mikrobiologické vyšetření, aby léčba mohla být co
nejdříve změněna na cílenou, což je optimální přístup; někdy se také mluví
o tzv. deeskalaci – léčba účinná, epidemiologicky bezpečná a ekonomická
MOČOVÝ SYSTÉM
AKUTNÍ NEKOMPLIKOVANÉ INFEKCE DOLNÍCH CEST MOČOVÝCH
nitrofurantoin 100 mg/cps à 8 h (5–7 dnů)

(Nitrofurantoin 100 mg/cps)
ev.
trimetoprim sulfametoxazol 960 mg/tbl (3 dny)

(Biseptol 480 mg/tbl)
AKUTNÍ NEKOMPLIKOVANÁ PYELONEFRITIDA
cefuroxim 500 mg/tbl à 12 h p.o. (10–14 dní)

(Cefuroxim 250, 500 mg/tbl, Zinnat)
ev.
amoxicilin klavulanát 1 g/tbl à 8 h p.o. (10–14 dní)

(Augmentin 1 g/tbl) nebo Augmentin SR 2 g à 12 h
UROSEPSE
gentamicin 240 mg/den i.v. + cefotaxim 2 g à 8 h i.v.

(Gentamicin 240 mg/amp) (Ceftax 1 g/amp)
ŽLUČOVÉ CESTY
pefloxacin 400 mg à 12 h + metronidazol 500 mg à 8 h i.v.

(Abaktal 400 mg/amp) (Metronidazol 500 mg/amp)
ev.
cefoperazon 2 g à 8 h i.v. + metronidazol 500 mg à 8 h i.v.

(Cefobid 1 g/amp) (Metronidazol 500 mg/amp)
ev.
cefoperazon sulb. 2 g à 8 h i.v. + metronidazol 500 mg à 8 h i.v.

(Sulperazon 1 g/amp) (Metronidazol 500 mg/amp)
ENDOKARDITIDA INFEKČNÍ
benzylpenicilin 5 mil. IU à 6 h + gentamicin 80 mg à 8 h

(Penicilin G 1 MU/amp) (Gentamicin 240 mg/amp)
ev.
oxacilin 4 g à 6 h + gentamicin 80 mg à 8 h

(Prostaphlin 1000 mg) (Gentamicin 240 mg/amp)
FEBRILNÍ NEUTROPENIE
– záleží na počtu neutrofilů, závažnosti stavu atd.
piperacilin tazob. 4,5 g à 6 h i.v. + amikacin 1 g à 24 h i.v.
(Tazocin 4,5 g/amp) (Amikacin 500 mg/amp, Amikin 500 mg/amp)
+
flukonazol 400–800 mg à 24 h i.v.
(Mycomax 200 mg/amp, Diflucan 200 mg/amp, Fluconazol 200 mg/amp)
BŘIŠNÍ INFEKCE
piperacilin tazob. 4,5 g à 6 h i.v. + metronidazol 500 mg à 8 h i.v.

(Tazocin 4,5 g/amp) (Metronidazol 500 mg/amp)
ERYSIPEL
benzylpenicilin 5 mil. à 4 h

(Penicilin G 1 MU/amp)
KLOSTRIDIOVÁ KOLITIDA
metronidazol 500 mg à 8 h p.o. (možno i i.v.)

(Entizol 250 mg/tbl)
ev.
vankomycin 125 mg (max. 250 mg)/amp p.o. à 6 h

(Edicin 500 mg/amp)
ev.
fidaxomicin 200 mg/tbl p.o. à 12 h po dobu 10 dnů

(Dificlir 200 mg/tbl)
KATÉTROVÁ SEPSE
vankomycin 1 g à 12 h i.v.

(Edicin 500 mg/amp)
+
gentamicinové zátky do katétru
– u dočasného katétru indikováno jeho odstranění
– u permanentního katétru aplikujeme ATB do zátky k eradikaci infekce
TĚŽKÁ SEPSE NEJASNÉHO ZDROJE
piperacilin taz. 4,5 g à 6 h i.v. + vankomycin 500 mg à 8 h i.v.

(Tazocin 4,5 g/amp) (Edicin 500 mg/amp, Vankomycin 500 mg/amp)

INVAZIVNÍ MENINGOKOKOVÉ ONEMOCNĚNÍ
ceftriaxon 4 g i.v. co nejdříve, dále 100 mg/kg (max. 4 g) à 24 h

(Ceftriaxon 1 g/amp)
PNEUMONIE – KOMUNITNÍ
Pozn.: moxifloxacin se v ČR používá k léčbě komunitních infekcí jen zcela omezeně.
Původci komunitních infekcí dolních cest dýchacích (pneumokoky, hemofily…) jsou
jen málo rezistentní k penicilinům a cefalosporinům, a tak není moxifloxacin potřeba
(na rozdíl od jiných zemí, kde může být rezistence vyšší)
AMBULANTNÍ ŘEŠENÍ – NERIZIKOVÍ PACIENTI
amoxicilin 1–1,5 g à 8 h

(Duomox 500, 750, 1000 mg/tbl)
Pozn.: podání potencovaných aminopenicilinů není indikované, protože naprostá většina patogenů
netvoří betalaktamázu
ev.
klaritromycin 500 mg à 12 h

(Klacid 500 mg/tbl)
ev.
cefuroxim axetil 500 mg à 12 h

(Zinnat 500 mg/tbl)
ev.
moxifloxacin 400 mg à 24 h (ne jako lék volby, výjimečná alternativa)

(Avelox 400 mg/tbl)
AMBULANTNÍ ŘEŠENÍ – PACIENTI STARŠÍ A/NEBO S KOMORBIDITOU
amoxicilin 1–1,5 g à 8 h + klaritromycin 500 mg à 12 h

(Duomox 500, 750, 1000 mg/tbl) (Klacid 500 mg/tbl)
ev.
moxifloxacin 400 mg à 24 h

(Avelox 400 mg/tbl)
Pozn.: u starších pacientů kvůli riziku neurologických komplikací raději volíme první variantu
HOSPITALIZOVANÍ – BEZ KOMORBIDITY
ampicilin 1–2 g à 6 h + klaritromycin 500 mg à 12 h

(Ampicilin 0,5; 1 g/amp i.v.) (Klacid 500 mg/amp)
ev.
cefotaxim 2 g à 8 h i.v.

(Ceftax 1 g/amp)
HOSPITALIZOVANÍ – PACIENTI STARŠÍ A/NEBO S KOMORBIDITOU
amoxicilin klav. 1,2 g à 8 h + klaritromycin 500 mg à 12 h

(Augmentin 1,2 g/amp) (Klacid 500 mg/amp)
ev.
moxifloxacin 400 mg à 24 h

(Avelox 400 mg / 250 ml /amp)
POSTIŽENÍ MĚKKÝCH TKÁNÍ

Pozn.: vzhledem k relativně časté rezistenci stafylokoků a streptokoků ke klindamycinu
je lepší na úvod zvolit kombinaci s amoxicilin klavulanátem
klindamycin 600 mg à 6 h i.v. + amoxicilin klav. 1,2 g à 8 h

(Dalacin C 600 mg/amp) (Augmentin 1,2 g/amp)
ATB PROFYLAXE V KARDIOLOGII

STOMATOLOGICKÉ + ORL VÝKONY
Augmentin 3 g p.o. tbl 1 h před výkonem
při alergii na PNC: klindamycin nebo klaritromycin 1–2 h před výkonem
GASTROINTESTINÁLNÍ + UROLOGICKÉ VÝKONY
ampicilin 2 g i.m./i.v. + gentamicin 80 mg i.m./i.v. 30 min před výkonem
MONITORACE HLADIN VYBRANÝCH ATB
amikacin 30–60 min po podání 20–30 mg/l

před podáním do 10 mg/l
gentamicin po podání do 12 mg/l
před podáním do 2 mg/l
vankomycin 60 min po podání 20–40 mg/l
před podáním 5–10 mg/l
ANTIMYKOTIKA – ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ
POLYENY (s. 284)

AZOLY (s. 284)
IMIDAZOLY
TRIAZOLY (1. a 2. generace)
ECHINOKANDINY (s. 285)
POLYENY
ÚČINEK: rozrušení buněčné stěny → lýza buněk

SPEKTRUM: Candida, Cryptococcus neoformans, Aspergillus, Mucor
DÉLKA LÉČBY: minimálně 14 dnů
Pozn.:
– k i.v. podání (amfotericin lze i inhalačně)
– významná nefrotoxicita a ztráta iontů (K a Mg)
– častým nežádoucím účinkům (zimnice, třesavka, horečka, hypotenze),
které se vyskytují až u 60 % pacientů, lze předejít premedikací (antipyretikum,
antihistaminikum a kortikoid) a dostatečně dlouhou dobou podání (4–6 h)

amfotericin-B i.v. (Abelcet 10 ml/50 mg/amp) – 5 mg/kg 1× denně
na lipidovém nosiči
AZOLY
ÚČINEK: inhibice syntézy buněčné stěny

Pozn.: nejrozšířenější a nejpoužívanější přípravky k léčbě mykóz
IMIDAZOLY
SPEKTRUM: mykotické infekce kůže a genitálu (převážně kandidové)

Pozn.: slouží převážně k léčbě povrchových mykotických infekcí

ketokonazol drm sat (Nizoral 2% šampon) lokálně 1× denně
klotrimazol drm crm (Clotrimazol AL 1% 20 g) lokálně 2–3× denně
vag tbl (Candibene 100, 200 mg/tbl) 1 tbl 1× denně
TRIAZOLY (1. generace)
SPEKTRUM: kandidy a kryptokoky (bez efektu na vláknité houby a C. krusei)

Pozn.:
– flukonazol se vylučuje ledvinami, ostatní převážně žlučí
– hepatotoxicita (elevace jaterních enzymů)

flukonazol p.o. (Mycomax 100, 150 mg/cps) 200–800 mg 1× denně
p.o. sir (Mycomax 100 ml/500 mg/sir) (800 mg rozdělených do 2 dávek)
i.v. (Mycomax 100 ml/200 mg/amp) 200–400 mg 1× denně
itrakonazol p.o. (Prokanazol 100 mg/cps) 100–400 mg 1–2× denně
p.o. sir (Sporanox 150 ml, 1 ml/10 mg/sir) 200–400 mg 1–2× denně
TRIAZOLY (2. generace)
SPEKTRUM: širokospektrá antimykotika (kandidy, Cryptococcus, vláknité houby

včetně Aspergillus spp.)
Pozn.:
– terapeutické hladiny vorikonazolu jsou od 1–2 do 4 mg/ml
– vysoká biologická dostupnost (96%) p.o. podání vorikonazolu umožňuje
bezproblémový přechod mezi i.v. a p.o. podáváním
– hepatotoxicita (elevace jaterních enzymů)

vorikonazol p.o. (Vfend 50, 200 mg/tbl) 400 mg 2× denně
i.v. (Vfend 200 mg/inf sol ) 8 mg/kg 2× denně
první den se podává dávka syticí, tj. 12 mg/kg i.v. a 800 mg p.o., vždy rozděleno do 2 dávek
posakonazol p.o. (Noxafil 100 mg/tbl) 100–800 mg 1–4× denně
i.v. (Noxafil 300 mg/inf sol) 100–800 mg 1–4× denně
ECHINOKANDINY
ÚČINEK: narušují tvorbu buněčné stěny

EXKRECE: pomalá močí i stolicí
DÉLKA LÉČBY: minimálně 14 dnů
SPEKTRUM: účinné na kmeny kandid a aspergilů
Pozn.: minimální toxicita celé skupiny, systémová léčba invazivních mykotických
infekcí vyvolaných kandidami, popřípadě aspergily

kaspofungin i.v. (Cancidas 50, 70 mg/inf plv) 50–70 mg 1× denně
anidulafungin i.v. (Ecalta 100 mg/inf plv) 100 mg 1× denně
první den se podává syticí dávka 200 mg
micafungin i.v. (Mycamine 50, 100 mg/inf plv) 100 mg 1× denně
DÁVKOVÁNÍ ATB U PACIENTŮ S RENÁLNÍ INSUFICIENCÍ

LÉK GFR 0,3–0,5 TERMINÁLNÍ CVVH PO HD
(ml/s) SELHÁNÍ (den) (den) (vč. denní)
aciklovir (Herpesin, Zovirax) 40 % 5 mg/kg 5 mg/kg 5 mg/kg
amikacin (Amikin, Amikacin) 30 % 3 mg/kg 5–7 mg/kg 5–7 mg/kg
amoxicilin (Augmentin) 50 % 1 g 1,5 g 2 g
amfotericin B (Abelcet) n 1,5 mg/kg 1,5 mg/kg 1,5 mg/kg
amp. + sulb. (Unasyn, Sulperaz.) 50 % 1 g 3 g 2 g
ampicilin (Ampicilin) 50 % 1 g 2 g 2 g
cefazolin (Vulmizolin) 30 % 1 g 2 g 2 g
cefepim (Maxipime) 50 % 0,5 g 2 g 1 g
cefotaxim (Ceftax, Sefotak) 50 % 1 g 2 g 2 g
cefotiam 50 % 1 g 4 g 2 g
ceftazidim (Fortum) 50 % 1 g 3 g 1,5 g
ceftriaxon (Ceftriaxon) n 2 g 3 g 2 g
cefuroxim (Axetine, Zinnat) 40 % 0,75 g 2 g 1,5 g
erytromycin (Zinerit) n 2 g 2 g 2 g
etambutol (Sural) 50 % 400 mg 800 mg 800 mg
flukonazol (Mycomax) 50 % 10 mg/kg/3 dny 10 mg/kg 100 mg
ganciklovir (Virgan) 30 % 1 mg/kg 2,5 mg/kg 1,25 mg/kg
gentamicin (Gentamicin) 30 % 1–2 mg/kg 1–2 mg/kg 1–2 mg/kg
imipen + cilastatin (Tienam) 50 % 1 g 2 g 1,5 g
izoniazid (Nidrazid, Isonid) n 300 mg 500 mg 500 mg
kotrimoxazol (Biseptol) 50 %
meropenem (Meronem) 50 % 1 g 3 g 1 g
metronidazol (Entizol) n 0,75 g 1,5 g 1 g
ofloxacin (Ofloxin, Zanocin) 50 % 100 mg 300 mg 200 mg
penicilin G (Pendepon) 75 % 5M 15 M 10 M
piperacilin (Tazocin) 50 % 4 g 8 g 8 g
teikoplanin (Targocid) 30 % 300 mg/t 400 mg / 3 dny 400 mg/t
tobramycin (Tobrex) 30 % 1–2 mg/kg 1–2 mg/kg 1–2 mg/kg
vankomycin (Edicin) 30 % 1 g/týden 0,5 g/den 1,5 g/týden
zidovudin (Retrovir, Combivir) 75 % 200 mg 200 mg 200 mg
GFR 0,3–0,5 (ml/s) – dávka při poruše glomerulární filtrace v % běžné denní dávky; n – normální dávkování
PO HD – dávka kalkulovaná pro dialyzovaného pacienta, uvedená včetně denní dávky; CVVH – kontinuální
venovenózní hemofiltrace
Zdroj: NEPHROLOGISCHEN ZENTRUM MÜNCHEN. Arzneimitteldosierung bei Niereninsuffizienz, 4. Auflage, 2004.
Analgetika .............................................................................................. 289
Antihistaminika ................................................................................... 289
Antiarytmika ......................................................................................... 289
Diuretika ................................................................................................. 290
ACEI .......................................................................................................... 290
Sartany .................................................................................................... 290
16 KOREKČNÍ TABULKY PŘI RENÁLNÍ INSUFICIENCI
Betablokátory ....................................................................................... 290

Blokátory kalciového kanálu .......................................................... 291
Antihypertenziva jiná ........................................................................ 291
Antiepileptika ....................................................................................... 291
Antiparkinsonika ................................................................................. 291
Antidepresiva ....................................................................................... 292
Neuroleptika ......................................................................................... 292
Trankvilizéry, hypnotika ................................................................... 292
Hypolipidemika ................................................................................... 292
Pneumologická medikace ............................................................... 293
Gastroenterologická medikace ..................................................... 293
Tyreostatika ........................................................................................... 293
Ostatní ..................................................................................................... 293
Antidiabetika ........................................................................................ 294
Antibiotika ............................................................................................. 294
KOREKČNÍ TABULKY PŘI RENÁLNÍ INSUFICIENCI 289
VYSVĚTLIVKY:
HD = dialyzovatelnost preparátu Dávkování
– pod 10 % n normální
(+) 10–25 % c nutná opatrnost
+ 25–50 % v vyvarovat se podání
++ více než 50 % KI kontraindikace
ANALGETIKA
NÁZEV LÉKU GFR 0,3–0,5 TERMINÁLNÍ HD
(ml/s) SELHÁNÍ
kodein (Codein) 50 % 50 % –
metadon (Methadon) 75 % 75 % –
morfin (Morphin, Sevredol, Vendal) 75 % 50 % +
oxykodon (Oxycodon, Oxycontin) 50 % v +
petidin (Dolsin) 75 % 50 % –
fentanyl (Fentanyl, Opiodur, Adolor) 75 % 75 % –
piritramid (Dipidolor) n n –
tramadol (Tralgit, Tramadol, Mabron) 75 % 50 % –
diklofenak (Dolmina, Olfen, Veral) n 50 % –
ibuprofen (Ibalgin, Dolgit, Nurofen) n 75 % –
indometacin (Indometacin) n v –
ketoprofen (Ketonal) 50 % KI –
metamizol (Algifen, Analgin) 75 % c (+)
ANTIHISTAMINIKA
(ml/s) SELHÁNÍ
cetirizin (Alerid, Zodac, Zyrtec) 50 % 25 % –
ANTIARYTMIKA
(ml/s) SELHÁNÍ
amiodaron (Cordarone, Sedacoron) n n –
digoxin (Digoxin) 50 % 25 % –
lidokain (Lidocain, Xylocain) 75 % 75 % –
molsidomin (Corvaton, Molsihexal) n 50 % +
fenytoin (Epilan, Epanutin) n n (+)
propafenon (Rytmonorm, Propanorm) n n –
DIURETIKA
(ml/s) SELHÁNÍ
furosemid (Furon, Furorese) n n –
hydrochlorothiazid (Hydrochlorothiazid) n v –
indapamid (Indap, Indapamid) n v –
spironolakton (Verospiron) v KI –
ACEI
(ml/s) SELHÁNÍ
kaptopril (Capoten, Tensiomin) 50 % 25 % +
enalapril (Enap, Berlipril) 30 % 25 % +
ramipril (Amprilan, Ramil, Tritace) 40 % 25 % –
SARTANY
(ml/s) SELHÁNÍ
kandesartan 50 % 50 % –
irbesartan n 75 % –
losartan (Lorista, Lozap) n 50 % –
valsartan (Blessin, Kylotan, Valsacor) n n –
telmisartan (Micardis, Tolura) n n –
BETABLOKÁTORY
(ml/s) SELHÁNÍ
atenolol (Tenormin, Tenoretic) 33 % 25 % +
betaxolol (Betaxa, Lokren) n 75 % –
bisoprolol (Concor) 75 % 50 % –
karvediol (Atram, Coryol, Dilatrend) n n –
celiprolol n 50 % –
metoprolol (Betaloc, Egilok) n 50 % +
pindolol 65 % 50 % –

BLOKÁTORY KALCIOVÉHO KANÁLU

(ml/s) SELHÁNÍ
amlodipin (Agen, Orcal, Zorem) n c –
diltiazem (Diacordin) n n –
felodipin (Plendil, Pressid) n c –
isradipin n KI –
nifedipin (Cordipin) n n –
verapamil (Isoptine, Lekoptin) 75 % 50 % –
ANTIHYPERTENZIVA JINÁ
(ml/s) SELHÁNÍ
metyldopa (Dopegyt) 50 % 50 % +
klonidin 50 % 50 % –
diazoxid n c +
dihydralazin n 75 % –
moxonidin (Cynt, Moxostad) 50 % 50 % +
prazosin n n –
urapidil (Ebrantil) 75 % 50 % –
ANTIEPILEPTIKA
(ml/s) SELHÁNÍ
gabapentin (Neurontin, Gordius) 25 % 15 % +
fenytoin (Epilan, Epanutin) n n (+)
karbamazepin (Neurotop, Timonil) n 75 % –
klonazepam (Rivotril) n n –
lamotrigin (Lamictal, Lamotrix) c KI –
ANTIPARKINSONIKA
(ml/s) SELHÁNÍ
amantadin (Viregyt, PK-Merz) 50 % 10 % –
bromokriptin (Medocriptine, Parlodel) n n –
levodopa (Isicom, Nakom, Madopar) 75 % 75 % +
tiaprid (Tiapra, Tiapridal) 75 % 25 % +

ANTIDEPRESIVA
(ml/s) SELHÁNÍ
amitriptylin (Amitriptylin) n 75 % –
citalopram (Seropram, Citalopram) n c –
fluoxetin (Prozac, Fluoxetin) n KI –
imipramin (Melipramin) 75 % 75 % –
lithium (Lithium carbonicum) 25 % KI +
mirtazapin (Remeron, Mirzaten) 75 % 50 % –
moklobemid (Aurorix, Apo-moclob) n 75 % –
sertralin (Zoloft, Asentra) n n –
venlafaxin (Olwexya, Argofan) 75 % 50 % –
NEUROLEPTIKA
(ml/s) SELHÁNÍ
haloperidol (Haloperidol) n 75 % –
klozapin (Clozapin, Leponex) 50 % 50 % (+)
kvetiapin (Seroquel, Kventiax) n c –
olanzapin (Zyprexa) 75 % c –
risperidon (Rorendo, Rispera) 50 % v –
TRANKVILIZÉRY, HYPNOTIKA
(ml/s) SELHÁNÍ
diazepam (Diazepam, Apaurin) 75 % 50 % –
flunitrazepam 50 % KI –
oxazepam (Oxazepam) n 50 % –
zolpidem (Hypnogen, Stilnox, Zolsana) n 50 % –
HYPOLIPIDEMIKA
(ml/s) SELHÁNÍ
atorvastatin (Atoris, Sortis, Tulip) n n –
ezetimib (Ezetrol, Inegy) n n –
fluvastatin (Lescol) n n –
PNEUMOLOGICKÁ MEDIKACE
(ml/s) SELHÁNÍ
acetylcystein (ACC, NAC AL) n 75 % –
ambroxol (Ambrosan, Mucosolvan) n 50 % –
bromhexin (Bromhexin) n 50 % –
budesonid (Miflonid, Pulmicort) n n –
fenoterol (Berodual) s 50 % (+)
kodein (Codein) 50 % 50 % –
salbutamol (Ventolin) n c +
teofylin (Euphyllin, Afonilum) n 75 % +
GASTROENTEROLOGICKÁ MEDIKACE
(ml/s) SELHÁNÍ
cimetidin 50 % 25 % +
domperidon (Motilium) n n –
esomeprazol (Esomeprazol) n c –
famotidin (Quamatel, Famosan) 50 % 25 % (+)
loperamid (Loperon, Imodium) n n –
mesalazin (Asacol, Pentasa, Salofalk) c c ?
metoklopramid (Degan) 75 % 50 % –
omeprazol (Helicid, Apo-Ome, Ortanol) n n –
pantoprazol (Controloc, Nolpaza) n n –
ranitidin (Ranisan) 50 % 33 % +
TYREOSTATIKA
(ml/s) SELHÁNÍ
karbimazol 75 % 50 % +
thiamazol (Thyrozol) 75 % 50 % +
OSTATNÍ
(ml/s) SELHÁNÍ
alopurinol (Milurit) 50 % 15 % +
orlistat (Alli, Xenical) n n –
ANTIDIABETIKA
(ml/s) SELHÁNÍ
glibenklamid (Maninil) 75 % c –
glimepirid (Amaryl, Oltar) 50 % c –
glikvidon (Glurenorm) n n –
metformin (Glucophage) KI KI ++
repaglinid (Novonorm) n 75 % –
sitagliptin 25 % 25 %
vildagliptin 50 % 50 %
saxagliptin 50 % v
linagliptin n n
ANTIBIOTIKA
viz kap. 15, str. 286
Acidobazická rovnováha – nomogram ...................................... 297
Hendersonova-Hasselbalchova rovnice .................................... 297
ASTRUP – fyziologické parametry ............................................... 298
Základní přehled poruch ABR ........................................................ 299
Praktický postup při diagnostice poruch ABR ......................... 299
Poruchy ABR podle etiologie ......................................................... 302
17 ACIDOBAZICKÁ ROVNOVÁHA
ACIDOBAZICKÁ ROVNOVÁHA 297
ACIDOBAZICKÁ ROVNOVÁHA – NOMOGRAM
arteriální (H+) v mmol/l
MAL
arteriální (HCO3-) v mmol/l
RAC
chronická
RAC
akutní norma
RAL
akutní
RAL
chronická
MAC pCO2 v kPa
arteriální pH
RAC – respirační acidóza, MAL – metabolická alkalóza, MAC – metabolická acidóza, RAL – respi-
rační alkalóza, pCO2 – parciální tlak oxidu uhličitého
HENDERSONOVA-HASSELBALCHOVA ROVNICE – pH
ff záporný dekadický logaritmus molární aktivity vodíkových iontů
ff norma 7,36–7,44
pH = pK + log (A−/HA)
↓ ↓
pH = pK + log (HCO₃−/H₂CO₃)
↓ ↓
pH = 6,1 + log (HCO₃− / (0,03 × pCO₂)]
pK – disociační konstanta konjugované kyseliny pufru

ASTRUP – fyziologické parametry

ff měřené parametry – pH, pCO₂
ff odvozené (dopočítané) parametry – aktuální HCO₃−, BE (base excess)
ARTERIÁLNÍ
pH 7,36–7,44
pCO₂ 4,40–5,73 kPa
33–43 mm Hg
pO₂ 9,50–14,00 kPa
71–105 mm Hg
HCO₃− 22–26 mmol/l
BE –2,3–2,3 mmol/l
BB 44,0–53,0 mmol/l
s.HbO₂ 0,92–0,98
karbonylHb 0–0,020 rel. j.
metHb 0–0,015 rel. j.
ŽILNÍ
pH 7,31–7,41
pCO₂ 40–52 mm Hg
5,33–6,93 kPa
pO₂ 30–50 mm Hg
4–6,6 kPa
HCO₃− 23–27 mmol/l
BE –2,3–2,3 mmol/l
BB 44,0–53,0 mmol/l
s.HbO₂ 50–70
karbonylHb 0–0,020 rel. j.
metHb 0–0,015 rel. j.
pCO₂ – parciální tlak oxidu uhličitého, pO₂ – parciální tlak kyslíku, HCO₃− – hydrogenbikarbonát,
BE – base excess, BB – buffer base
ZÁKLADNÍ PŘEHLED PORUCH ABR
METABOLICKÁ ACIDÓZA (MAC)

ff je charakterizována poklesem pH a koncentrace hydrogenuhličitanů pod
referenční hodnoty
METABOLICKÁ ALKALÓZA (MAL)

ff je charakterizována vzestupem pH a koncentrace hydrogenuhličitanů nad
referenční hodnoty.
RESPIRAČNÍ ACIDÓZA (RAC)

ff je charakterizována poklesem pH a vzestupem parciálního tlaku oxidu
uhličitého
RESPIRAČNÍ ALKALÓZA (RAL)

ff je charakterizována vzestupem pH a poklesem parciálního tlaku oxidu
uhličitého
ALKALÓZA ACIDÓZA
dekomp. komp. dekomp. komp.
METABOLICKÁ
pH ↑ (norm.) ↓ norm.
HCO₃− ↑ ↑ ↓ ↓
pCO₂ norm. ↑ norm. (↓) ↓
RESPIRAČNÍ
pH ↑ norm. ↓ norm.
HCO₃− norm. (↓) ↓ norm. (↑) ↑
pCO₂ ↓ ↓ ↑ ↑
PRAKTICKÝ POSTUP PŘI DIAGNOSTICE PORUCH ABR

ff odběr vzorku krve k stanovení ASTRUP
1. ZKONTROLUJ pH
pH < 7,35 → acidemie (min. 1 typ acidózy je přítomen)
pH > 7,45 → alkalemie (min. 1 typ alkalózy je přítomen)
pH 7,36–7,44 → fyziologický stav nebo plně kompenzovaná porucha
2. ZKONTROLUJ pCO 2
pH < 7,35 a pCO₂ < 5,33 kPa → metabolická acidóza (MAC); etiologie viz s. 302
pH < 7,35 a pCO₂ > 5,33 kPa → respirační acidóza (RAC); etiologie viz s. 303
– normální HCO3− → akutní respirační acidóza
– zvýšení HCO3− → chronická respirační acidóza
pH > 7,45 a pCO₂ < 5,33 kPa → respirační alkalóza (RAL); etiologie viz s. 303
– normální HCO3− → akutní respirační alkalóza
– snížení HCO3− → chronická respirační alkalóza
pH > 7,45 a pCO₂ > 5,33 kPa → metabolická alkalóza (MAL); etiologie viz s. 302
3. ZKONTROLUJ odpovídající kompenzační mechanismus

ff v následující tabulce naleznete základní metabolickou poruchu (MAC, MAL,
RAC, RAL) a jí odpovídající kompenzační mechanismus
ff hodnotu kompenzačního mechanismu odpovídající základní poruše
vypočteme pomocí kompenzační formule
PORUCHA KOMPENZAČNÍ KOMPENZAČNÍ FORMULE

MECHANISMUS
MAC RAL pCO₂ ≈ [(1,5 × HCO−₃ ) + 8] × 0,133
pozn.: pomocí kompenzační formule vypočtěte očekávanou hodnotu pCO2
vypočtená = změřená kompenzace → MAC s kompenzatorní RAL
vypočtená > změřená kompenzace → MAC s nadměrnou RAL
vypočtená < změřená kompenzace → MAC s RAC
MAL RAC pCO₂ ≈ [(0,9 × HCO−₃ ) + 16] × 0,133
pozn.: pomocí kompenzační formule vypočtěte očekávanou hodnotu pCO2
vypočtená = změřená kompenzace → MAL s kompenzatorní RAC
vypočtená > změřená kompenzace → MAL s RAL
vypočtená < změřená kompenzace → MAL s nadměrnou RAC
RAC akutní → 0 vzestup pCO2 o 1 kPa vede k poklesu pH:
o 0,06 u akutní respirační acidózy
chronická → MAL o 0,02 u chronické respirační acidózy
RAL akutní → 0 pokles pCO2 o 1 kPa vede k vzestupu pH:
o 0,06 u akutní respirační alkalózy
chronická → MAC o 0,02 u chronické respirační alkalózy
4. ZKONTROLUJ, zda je kompenzační složka odpovídající

v případě, že vypočtená kompenzace neodpovídá naměřené hodnotě, je s největší
pravděpodobností přítomna druhá porucha ABR (smíšená porucha, tzn. nejen
primární porucha a jí odpovídající kompenzační změna)
5. VYPOČÍTEJ ANION GAP (AG)

ff nezbytný parametr v diferenciální diagnostice metabolické acidózy
ff slouží k průkazu přítomnosti aniontů, které se běžně nestanovují (laktát,
sulfáty, fosfáty atd.)
ff ↓ albuminu o 1 g/l vede k ↑HCO₃− o 0,25 mmol/l (hypoalbuminemická
alkalóza) → nutno stanovit anion gap korigovaný
ff norma 14–18 mmol/l
AG (mmol/l] = (Na + K) – (Cl− + HCO₃−)
AGkorigovaný = AG + 0,25 × (albumin norm. – albumin zjištěný)
– odstraňuje zkreslení způsobené hypoalbuminemií
INTERPRETACE
↑ hodnoty svědčí pro přítomnost ketolátek, laktátu a dalších organických kyselin
6. Pokud JE ↑ ANION GAP, SPOČÍTEJ delta-delta ratio

ff slouží k odhalení přítomnosti druhé metabolické složky poruchy ABR
Delta-Delta = (měřený AG – normální AG) / (normální [HCO₃−] –

– měřené [HCO₃−])
INTERPRETACE
< 0,4 hyperchloremická (norm. AG) metabolická acidóza
0,4–0,8 zvažte kombinaci acidózy s vysokým AG a acidózy s normálním AG
pozn.: hodnoty < 1 jsou u acidózy často spojené s renálním selháním
1–2 metabolická acidóza s vysokým AG
> 2 svědčí pro preexistující elevaci HCO−₃ :
– souběžná metabolická alkalóza
– existující kompenzovaná respirační acidóza
Zdroj: MARINI, John J. Critical care medicine: the essentials. Lippincott Williams a Wilkins, 2012,
s. 236.
7. Pokud je přítomna metabolická acidóza, zkontroluj pH moči

ff hodnoty pH moči > 6 jsou suspektní z přítomnosti renální tubulární acidózy
RTA I RTA II RTA IV

pH moči > 5,3 > 5,3 < 5,3
FE HCO₃− < 3 % > 15–20 % < 3 %
HCO₃− < 10 > 12 > 15
K+ ↓ N/↓ ↑
PORUCHY ABR PODLE ETIOLOGIE
MAC
MAC se zvýšeným anion gap

–– laktátová acidóza typu A nebo B
–– ketoacidóza (diabetická, intoxikace etanolem, hladovění)
–– intoxikace (salicyláty, metanol, metformin, etylenglykol, izoniazid)
–– renální selhání
MAC s normálním anion gap – hyperchloremická
hypokalemická varianta
gastrointestinální příčiny
–– průjmy
–– syndrom krátkého střeva
–– biliární nebo pankreatická píštěl
–– ureterosigmoideostomie
renální příčiny
–– renální tubulární acidóza I. a II. typu
–– inhibitory karboanhydrázy (Diluran)
hyperkalemická varianta
snížená tvorba mineralokortikoidů
–– Addisonova choroba
–– hypoaldosteronismus
–– hyporeninový hypoaldosteronismus (RTA IV. typu)
MAL
Cl− v moči < 10 mmol/l
–– ztráta žaludeční tekutiny
–– nazogastrická sonda
Cl− v moči > 20 mmol/l
–– hyperaldosteronismus
–– Cushingův syndrom
–– Bartterův syndrom, Gitelmanův syndrom

–– deplece kalia
–– diuretika
–– krevní transfuze
RAL
–– astma
–– centrální stimulace dechového centra (strach, bolest, horečka…)
–– periferní stimulace dechového centra (srdeční selhání…)
–– iatrogenní (při arteficiální ventilaci)
–– jaterní selhání s hyperamonemií
RAC
akutní
–– obstrukce horních a dolních dýchacích cest (cizí těleso, zvratky,
laryngospazmus)
–– pneumonie
–– edém plic
–– ARDS
–– akutní deprese CNS (syndrom spánkové apnoe, míšní léze, inhibice léky,
podání kyslíku u chronické hyperkapnie, Pickwickův syndrom)
–– akutní zhoršení neuromuskulárních funkcí (krize u myasthenia gravis,
myozitidy, toxické a lékové poškození, hypokalemie a hypofosfatemie)
–– úrazy hrudníku (hemotorax, pneumotorax)
chronická
–– obstrukční a restrikční plicní onemocnění (bronchitida, emfyzém)
–– obstrukce tumory
–– abnormální mechanika hrudní stěny (extrémní obezita, kyfoskolióza)
–– nervosvalová onemocnění (svalové dystrofie, poliomyelitida, neuropatie,
sclerosis multiplex)
–– léze CNS
CAVE: při terapii chronické RAC je nutné postupovat šetrně (při připojení na UPV
volit parametry snižující pCO₂ kontrolovaně a pomalu), protože po „oddýchání“ CO₂
vznikne těžká MAL (z kompenzatorního ↑ HCO−₃ )
→ v těchto případech je možné pacienta acidifikovat podáním fyziologického roztoku
nebo podáváním inhibitorů karboanhydrázy (acetazolamid – Diluran tbl)
Změny vnitřního prostředí v graviditě ....................................... 307
Farmakoterapie v graviditě – obecné principy ....................... 308
Léky s prokázaným teratogenním efektem ............................. 308
Léky škodlivé pro plod v období fetálního vývoje ................ 308
Nejčastěji používané klasifikace a stratifikace rizika
(ADEC, FDA) ........................................................................................... 309
Analgetika a antipyretika ................................................................. 310
Antiagregancia ..................................................................................... 311
Antiarytmika .......................................................................................... 311
Antidiabetika ......................................................................................... 312
Antidiaroika ............................................................................................ 313
Antiemetika ............................................................................................ 313
Antihistaminika .................................................................................... 314
Antihypertenziva ................................................................................. 314
18 GRAVIDNÍ PACIENTKA
Antikoagulancia .................................................................................. 316

Antitusika ............................................................................................... 316
Antivirotika ............................................................................................ 316
ATB ............................................................................................................. 317
Bronchodilatancia ............................................................................... 319
Laxativa .................................................................................................... 319
Léky ovlivňující pH žaludku ............................................................ 320
Mukolytika ............................................................................................. 321
Spazmolytika ........................................................................................ 321
Tyreostatika ........................................................................................... 321
GRAVIDNÍ PACIENTKA 307
ZMĚNY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ V GRAVIDITĚ
1. trimestr 2. trimestr 3. trimestr

urea –11 až –30 % –11 až –30 % –31 až –100 %
kreatinin –11 až –30 % –11 až –30 % –11 až –30 %
uráty –11 až –30 % –2 až –10 % +2 až +30 %
Na (natrium) ±2 % ±2 % ±2 %
K (kalium) –2 až –10 % –2 až –10 % –2 až –10 %
Ca (kalcium) –2 až –10 % –2 až –10 % –2 až –10 %
Mg (magnézium) –2 až –10 % –2 až –10 % –11 až –30 %
Cl (chloridy) ±2 % ±2 % ±2 %
HCO−₃ –11 až –30 % –11 až –30 % –11 až –30 %
P (fosfát) ±2 % ±2 % ±2 %
Cu (měď) ↑ ↑ +31 až +100 %
Zn (zinek) ↓ ↓ ↓
Fe (železo) ±2 % –11 až –30 % –11 až –30 %
feritin –11 až –30 % –30 až –100 % –100 % a více
transferin +11 až +30 % +31 až +100 % +31 až +100 %
erytrocyty –2 až –10 % –2 až –30 % –2 až –30 %
leukocyty +11 až +30 % +31 až +100 % +31 až +100 %
granulocyty +31 až +100 % +100 % a více +100 % a více
hemoglobin –2 až –10 % –2 až –30 % –2 až –30 %
HCT (hematokrit) –2 až –10 % –2 až –30 % –2 až –30 %
lymfocyty ±2 % ±2 % ±2 %
monocyty +31 až +100 % +31 až +100 % +31 až +100 %
trombocyty ±2 % –2 až –10 % –2 až –10 %
erytropoetin ↑ ↑ ↑
faktory VII, VIII, IX, X ↑ ↑ ↑
faktor V ↓ ↓ ↓
antitrombin ↓
fibrinogen ↑ ↑ +30 až +50 %
glykemie nalačno –11 až –30 % –11 až –30 % –11 až –30 %
postprandiální glykemie +2 až +10 % +2 až +10 % +2 až +10 %
inzulinemie ↑ ↑ ↑
glukóza v moči ↑ – –
cholesterol ±2 % +2 až +10 % +11 až +30 %
HDL +11 až +30 % +11 až +30 % +11 až +30 %
triglyceridy +31 až +100 % +100 % a více +100 % a více
FARMAKOTERAPIE V GRAVIDITĚ – obecné principy

Profit léčby vždy musí převyšovat rizika spojená s užíváním preparátu!
ff zdraví matky je prioritou!
ff terapie obvykle vyžaduje změnu dávky kvůli změně farmakokinetiky
–– ↑ objemu ECT
–– ↑ objemu krve o 1–2 l
–– ↑ srdečního výdeje o 30–50 %
–– ↓ hladiny albuminu a jiných sérových proteinů
–– ↑ GF až o 50 % vede k rychlejší eliminaci některých léčiv
ff preferujeme monoterapii v co nejnižší účinné dávce
ff volíme preparáty tradiční, na trhu již dlouho zavedené
LÉKY S PROKÁZANÝM TERATOGENNÍM EFEKTEM

ff tyto preparáty jsou v graviditě přísně kontraindikované
ÚČINNÁ LÁTKA / SKUPINA TERATOGENNÍ EFEKT NA PLOD

fenytoin, karbamazepin, valproát defekty neurální trubice
lithium srdeční malformace
warfarin deformity kostí, chondrodysplazie, defekty CNS
retinoidy vývojové vady srdce, CNS, jater a končetin
danazol virilizace, pseudohermafroditismus
cytostatika cytotoxicita, malformace končetin a CNS
LÉKY ŠKODLIVÉ PRO PLOD V OBDOBÍ FETÁLNÍHO VÝVOJE
ÚČINNÁ LÁTKA / SKUPINA RIZIKO

inhibitory ACE renální selhání, oligohydramnion
betablokátory (atenolol) intrauterinní růstová retardace
tyreostatika hypotyreóza
benzodiazepiny, opioidy vznik závislosti, útlum CNS
nesteroidní antirevmatika uzávěr ductus arteriosus
anticholinergika novorozenecký mekoniový ileus
tetracykliny poruchy tvorby skloviny a kostní hmoty
warfarin intrakraniální krvácení
kyselina acetylsalicylová krvácivé komplikace novorozence
perorální antidiabetika, novorozenecká hypoglykemie
cytostatika
NEJČASTĚJI POUŽÍVANÉ KLASIFIKACE A STRATIFIKACE RIZIKA
ADEC (Australian Drug Evaluation Committee)

ff klasifikace je rozdělena na pět základních kategorií (kategorie B je dále
členěna do tří subkategorií)
A léky užívané velkým počtem gravidních žen a žen ve fertilním věku bez
zvýšení frekvence malformací či jiných známek škodlivých účinků na plod
B1 léky užívané pouze omezeným počtem gravidních žen a žen ve fertilním věku,
bez zvýšení frekvence malformací či jiných známek škodlivých účinků na plod.
Studie na zvířatech neprokázaly zvýšený výskyt poškození plodu
B2 léky užívané pouze omezeným počtem gravidních žen a žen ve fertilním
věku, bez zvýšení frekvence malformací či jiných známek škodlivých účinků
na plod. Studie na zvířatech jsou nedostatečné nebo chybí, dostupné údaje
neprokazují zvýšený výskyt poškození plodu
B3 léky užívané pouze omezeným počtem gravidních žen a žen ve fertilním věku,
bez zvýšení frekvence malformací či jiných známek škodlivých účinků na plod.
Studie na zvířatech prokázaly zvýšený výskyt poškození plodu, význam těchto
výsledků u lidí je nejistý
C léky, které jsou svými farmakologickými účinky podezřelé ze škodlivého
působení na plod nebo novorozence, aniž by docházelo k malformacím.
Tyto účinky mohou být reverzibilní
D léky, které způsobily nebo jsou podezřelé, že způsobily, nebo lze očekávat,
že způsobí zvýšený výskyt malformací nebo nevratných poškození plodu.
Tyto léky mohou mít také nežádoucí farmakologické účinky
X léky s tak vysokým rizikem poškození plodu, že by neměly být užívány ani
v graviditě, ani v případě možnosti otěhotnění
FDA (United States Food and Drug Administration)

ff přísná kritéria při posuzování dat pro zařazení léku do kategorie A vedou
k jejich umístění až v kategorii C, přestože v jiných klasifikacích jsou
považovány za velmi bezpečné
A kontrolované studie u žen neprokázaly riziko poškození plodu

B kontrolované studie u žen nebyly provedeny a studie u zvířat neprokázaly
riziko poškození plodu, nebo zvířecí studie prokázaly nežádoucí účinky, ale
kontrolované studie u žen je nepotvrdily
C kontrolované studie u žen nebyly provedeny a studie u zvířat prokázaly riziko
poškození plodu nebo nebyly provedeny. Lze podat, pokud užitek předčí
riziko
D hlášené nežádoucí účinky z klinické praxe svědčí pro riziko poškození plodu,
ale potenciální přínos může vyžadovat podání léku gravidní pacientce
X studie na zvířatech nebo lidech prokázaly abnormality plodu, rizika užívání
zcela jasně převažují nad potenciálními přínosy
ANALGETIKA A ANTIPYRETIKA
lék 1. volby: paracetamol
PARACETAMOL – ADEC A, FDA B

ff základní analgetikum vhodné po celou dobu těhotenství
ff nežádoucí vliv na plod nebyl nikdy prokázán

paracetamol (Paralen 500 mg/tbl, Paramax) 500–2000 mg 1–4× denně
NESTEROIDNÍ ANTIREVMATIKA (NSA) – ADEC C, FDA B/D (3. trim.)

ff lze užít jako alternativu v 1. a 2. trimestru gravidity
ff při krátkodobém užití se jedná o léky bezpečné
ff jejich dlouhodobé užívání může poškodit ledviny plodu s následným snížením
objemu plodové vody (oligohydramnion)
ff ve 3. trimestru jsou z důvodu rizika předčasného uzávěru Botallovy dučeje
s následnou plicní hypertenzí kontraindikována!
ff ze skupiny NSA preferenčně volíme ibuprofen, se kterým je nejvíce zkušeností

ibuprofen (Ibalgin 200, 400, 600 mg/tbl) 1,2–2,4 g 4–6× denně
diklofenak (Diclofenac AL 25, 50 mg/tbl, Almiral) 50–150 mg 2–3× denně
indometacin (Indometacin 50, 100 mg/rct sup) 50–150 mg 1–3× denně
OPIÁTY – ADEC (kodein A, tramadol C), FDA (codein C/D, tramadol C)

ff krátkodobé podávání při potřebě tlumení intenzivní bolesti je možné
po celou dobu gravidity
ff při podávání těsně před porodem hrozí u dítěte útlum dechového centra,
v případě dlouhodobějšího podávání i abstinenční syndrom novorozence


kodein p.o. (Codein 15, 30 mg/tbl) 45–90 mg 3× denně
tramadol p.o. (Tramal ret 100, 150, 200 mg/tbl) 200–400 mg 2× denně
(Tramal 50 mg/cps) 200–400 mg 4–6× denně
i.v. (Tramal 50, 100 mg/amp; Mabron) 200–400 mg 4–6× denně
KOMBINOVANÁ ANALGETICKÁ TERAPIE

paracetamol + kodein (Korylan 10 mg/tbl) 10–100 mg 1–6× denně
paracetamol + tramadol (Zaldiar 325/37,5 mg) max. 8 tbl 1–4× denně
ANTIAGREGANCIA
lék 1. volby: kyselina acetylsalicylová
ACETYLSALICYLOVÁ KYSELINA – ADEC C, FDA C

ff KI ve 3. trimestru (riziko krvácení, dysfunkce ledvin)
ff nemá teratogenní efekt
ff indikována jako prevence preeklampsie, u pacientek s opakovanými potraty
nebo trombofilními stavy

acetylsalicylová kys. (Anopyrin 30, 100, 400 mg/tbl) 50–100 mg 1× denně
KLOPIDOGREL – ADEC –, FDA B

ff alternativa k ASA při kontraindikaci jejího užití

klopidogrel (Plavix 75 mg/tbl, Trombex) 75 mg 1× denně
ANTIARYTMIKA
léky 1. volby: adenozin, atropin, lidokain, digoxin
– preparát podle typu arytmie

ADENOZIN – ADEC B2, FDA C

ff terapie paroxyzmální SVT

adenozin (Adenocor 6 mg/2 ml) bolusy postupně 3, 6 a 15 mg
ATROPIN – ADEC A, FDA C

ff při život ohrožujících bradyarytmiích lze krátkodobě podávat

atropin (Atropin 1 mg/ml nebo 0,5 mg/ml) 2 mg bolusy à 0,5 mg
LIDOKAIN – ADEC A, FDA B

ff terapie symptomatických komorových arytmií
ff vede k útlumu CNS plodu

lidokain (Lidocain 2%, 40 mg/2 ml) max. 300 mg bolusy 1–2 mg/kg
DIGOXIN – ADEC A, FDA C

ff terapie srdečního selhání a kontrola frekvence u fibrilace síní
ff nutná kontrola sérových hladin
ff přestupuje placentární bariérou i do mléka a tento efekt je využíván při léčbě
fetálních tachyarytmií

digoxin (Digoxin 0,25 mg/ml) až 1 mg 1–2× denně
ANTIDIABETIKA
léky 1. volby: humánní inzuliny
humánní inzulin – FDA B

ff v případě nedostatečné kompenzace dietou je indikován intenzifikovaný
inzulinový režim
ff z dostupných preparátů preferujeme inzuliny humánní před analogy

inzulin humánní (Actrapid, Humulin R) podle potřeby 4× denně
BIGUANIDY
ff podle aktuálních doporučení České diabetologické společnosti ČLS JEP lze
metformin použít i v graviditě (SPC tuto variantu neuvádí)
ANTIDIAROIKA
léky 1. volby: diosmektid, carbo adsorbens
DIOSMEKTID, CARBO ADSORBENS

ff zcela bezpečné léky, protože nedochází k jejich vstřebávání ze střeva

diosmektid (Smecta plv 3 g) 18 g 6× denně
carbo adsorbens (Carbo medicinalis 300 mg/tbl) 3–3,6 g 3–4× denně
LOPERAMID – ADEC B3, FDA B

ff krátkodobé užití s cílem snížit střevní motilitu
ff úvodní dávka je 2 cps, dále vždy 1 cps po každé neformované stolici

loperamid (Loperon 2 mg/cps) 16 mg až 7× denně
ANTIEMETIKA
lék 1. volby: metoklopramid
METOKLOPRAMID – ADEC A, FDA B

ff pouze ke krátkodobému užití, s délkou užívání roste riziko dyskinéz

metoklopramid (Degan 10 mg/tbl) 30 mg 3× denně
THIETYLPERAZIN
ff v praxi se běžně používá, nebyly popsány negativní účinky na plod

thietylperazin i.m., i.v. (Torecan amp 1 ml/6,5 mg) 6,5–19,5 mg 1–3× denně
p.o. (Torecan 6,5 mg/tbl)
rct (Torecan 6,5 mg rct supp)
ANTIHISTAMINIKA
lék 1. volby: loratadin
LORATADIN – ADEC B1, FDA B

ff nezhoršuje schopnost soustředit se (minimální sedativní efekt)

loratadin (Claritine 10 mg/tbl, Flonidan) 10 mg 1× denně
CETIRIZIN – ADEC B2, FDA B

ff ve srovnání s loratadinem je pozorován mírný sedativní efekt

cetirizin (Zyrtec 10 mg/tbl, Alerid, Zodac) 10 mg 1× denně
ANTIHYPERTENZIVA
lék 1. volby: metyldopa
ff indikace k zahájení farmakologické léčby:

TK > 140/90 mm Hg u gestační a symptomatické hypertenze,
u ostatních případů hodnoty TK > 150/95 mm Hg
ff indikace k hospitalizaci pacientky:
systolický TK > 170 mm Hg nebo diastolický > 110 mm Hg
METYLDOPA – ADEC A, FDA B

ff bezpečný lék (existují kontrolované studie na lidech), který neovlivňuje
uteroplacentární hemodynamiku
ff po nasazení je vzhledem k riziku hepatopatií vhodná kontrola jaterních
enzymů

metyldopa (Dopegyt 250 mg/tbl) 250–2000 mg 1–2× denně
BETABLOKÁTORY
METOPROLOL – ADEC C, FDA C/D
ff je po metyldopě lékem 2. volby
ff z preparátů dostupných v ČR je za nejbezpečnější považován metoprolol
(z ostatních je vhodný labetalol)
ff CAVE: kombinace metoprololu s metyldopou může vést k paradoxní hypertenzní
reakci
ff dlouhodobé užívání vede k intrauterinní růstové retardaci (IuGR)

metoprolol (Egilok 25, 50, 100 mg/tbl) 50–400 mg 2× denně
(Betaloc 5 mg/5 ml amp) max. 15 mg/dávka podle stavu
NITROPRUSID SODNÝ – ADEC C, FDA C

ff užívá se pouze při život ohrožující hypertenzní krizi (i.v. kontinuálně)
ff hrozící otrava plodu kyanidem je hlavním limitem v délce podávání
ff podání vyžaduje monitoraci pacientky na JIP

nitroprusid sodný (Nipruss 60 mg/amp) 0,2–10 µg/kg/min kontinuálně
NITROGLYCERIN – ADEC B2, FDA B

ff užívá se pouze při život ohrožující preeklampsii s plicním edémem

nitroglycerin (Perlinganit amp 10 mg/10 ml) 0,75–8 mg/hod kontinuálně i.v.
DIHYDRALAZIN
ff používá se u těžkých forem preeklampsie, porodníky je stále považován
za jeden z nejúčinnějších léků
ff v ČR je aktuálně pouze na individuální dovoz

dihydralazin (Nepresol 25 mg/amp) 25–50 mg kontinuálně i.v.
ANTIKOAGULANCIA
léky 1. volby: LMWH
HEPARINY (UFH a LMWH) – ADEC C, FDA B (UFH C)

ff možno podávat po celou dobu těhotenství
ff neprocházejí placentární bariérou
ff nejsou spojeny s výskytem vrozených vad
ff preferovány jsou LMWH, a to kvůli lepší předvídatelnosti efektu dávky
a nižšímu riziku heparinem indukované trombocytopenie (HIT)
ff warfarin je bezpečný do 6. týdne (než se utvoří placentární oběh), dále je
vzhledem k riziku malformací a krvácení kontraindikován

enoxaparin (Clexane 0,2–1 ml) podle hmotnosti 2× denně
nadroparin (Fraxiparine 0,2–1 ml) podle hmotnosti 2× denně
heparin UF (Heparin amp 5 tis. IU/ml, 25 tis. IU/ml forte) podle indikace bolus/kontin.
ANTITUSIKA
lék 1. volby: dextrometorfan
OPIÁTOVÁ ANTITUSIKA – ADEC A, FDA C

ff při podávání těsně před porodem hrozí u dítěte útlum dechového centra,
v případě dlouhodobějšího podávání i abstinenční syndrom novorozence

dextrometorfan (Robitussin antituss 1,5 mg/ml) 67,5 mg 6× denně
kodein (Codein 15, 30 mg/tbl) 45–90 mg 3× denně
ANTIVIROTIKA
lék 1. volby: acyklovir
ACYKLOVIR – ADEC B3, FDA B

ff hlavní indikací jsou infekty vyvolané viry varicella zoster a herpes simplex

acyklovir (Zovirax 200, 400, 800 mg/tbl) 1000–4000 mg 5× denně
(Herpesin 250 mg/amp) 15–30 mg/kg 3× denně
ATB
léky 1. volby: peniciliny, cefalosporiny, linkosamidy
ff antimikrobiální preparáty patří v graviditě k nejčastěji předepisovaným lékům

ff při posuzování rizika ATB terapie musíme zvážit i rizika pro matku a plod
vyplývající z neléčené, progredující infekce
ff dávkování jednotlivých preparátů musíme přizpůsobit změnám v těhotenství
(↑ distribuční objem atd.)
ff empirická volba ATB se řídí stejnými pravidly jako u netěhotných
(předpokládaný zdroj infekce, nejčastější agens atd.)
PENICILINY – ADEC A, FDA B

ff přestupují transplacentárně
ff ze skupiny ATB se jedná o nejbezpečnější preparáty

G-penicilin i.v./i.m. (Penicilin G 5 MU amp) 25–100 tis. j/kg 4–6× denně
V-penicilin p.o. (V-Penicilin 250, 500, 750 mg/tbl) 2 g 4× denně
amoxicilin p.o. (Duomox 250, 375, 500, 750 mg/tbl) 1,5–3 g 3× denně
i.v. není t. č. k dispozici
amoxicilin + p.o. (Augmentin 625 mg, 1 g/tbl) 2 g 2× denně
klavulanát i.v. (Augmentin 600 mg, 1,2 g/amp) 3,6 g 3× denně
ampicilin p.o. není t. č. k dispozici
i.v./i.m. (Ampicilin 0,5; 1 g/amp) 2–6 g 4–6× denně
ampicilin + p.o. (Unasyn 375 mg/tbl) 750–1500 mg 2× denně
sulbaktam i.v./i.m. (Unasyn 1,5 g/amp; Bitammon ) 3–12 g 3–4× denně
oxacilin i.v./i.m. (Prostaphlin 1000 mg/amp) 4–6 g 4–6× denně
p.o. není t. č. k dispozici
piperacilin + p.o. není k dispozici
tazobaktam i.v. (Tazocin 2,25; 4,5 g/amp; Tazip) 13,5–18 g 3–4× denně
CEFALOSPORINY – ADEC B1, FDA B

ff při alergii na PNC je nutné myslet na možnou zkříženou alergickou reakci
ff ve druhé polovině těhotenství je třeba navýšit dávkování z důvodů zvýšení
clearance

cefuroxim p.o. (Cefuroxim 250, 500 mg/tbl, Zinnat) 500–1000 mg 2× denně
i.v./i.m. (Cefuroxim 750, 1500 mg/amp) 2,25–6 g 3–4× denně
cefotaxim p.o. není k dispozici
i.v./i.m. (Ceftax 1 g/amp, Sefotak 1 g/amp) 2–12 g 2–6× denně
ceftazidim p.o. není k dispozici
i.v./i.m. (Fortum 500 mg, 1, 2 g/amp) 2–6 g 2–3× denně
ceftriaxon p.o. není k dispozici
i.v./i.m. (Ceftriaxon 1, 2 g/amp; Samixon) 1–4 g 1× denně
cefepim p.o. není k dispozici
i.v./i.m. (Maxipime 1, 2 g/amp) 2–4 g 2× denně
LINKOSAMIDY – ADEC A, FDA B

ff typickou vlastností je velmi dobrý průnik do kloubů a kostí
ff možnou komplikací je pseudomembranózní kolitida

klindamycin p.o. (Dalacin C 150, 300 mg/cps) 600–1800 mg 2–4× denně
i.v. (Dalacin C 300, 600 mg/amp) 2,4–2,7 g 3–4× denně
VŠEOBECNÉ POZNÁMKY K ATB TERAPII U GRAVIDNÍCH:

ff u těhotných léčíme i asymptomatickou bakteriurii (nad 10⁵/ml), lékem volby je
ampicilin nebo kombinace amoxicilin + kyselina klavulanová
ff v 36.–38. týdnu gravidity se provádí screeningové vaginální vyšetření na
přítomnost streptokokové infekce
–– při pozitivitě kultivačního nálezu podáme preventivní dávku ATB
až při porodu
–– ampicilin 2 g i.v., s odstupem 4 h další 1 g
–– PNC 5 mil. IU i.v., s odstupem 4 h dalších 2,5 mil. IU
Pozn.: při alergii cefazolin, klindamycin
ff ATB A KOJENÍ
–– první týden po porodu je přestup do mléka vyšší
BRONCHODILATANCIA
léky 1. volby: salbutamol, fenoterol
β2-MIMETIKA – ADEC A, FDA (fenoterol B, salbutamol C)

ff při posuzování bezpečnosti terapie je nutné myslet i na riziko při nedosta-
tečném okysličení plodu, které při špatné kompenzaci onemocnění plod
ohrožuje
ff efekt léků lze v závažném stavu potencovat kortikoidy
ff klinicky největší zkušenosti jsou se salbutamolem
ff CAVE: Berodual obsahuje kromě fenoterolu i anticholinergikum ipratropium,
proto volíme raději preparát pouze s fenoterolem

salbutamol (Ventolin inh – 1 vdech = 100 µg) 100–800 µg 1–4× denně
fenoterol (Berotec N inh – 1 vdech = 100 µg) 100–800 µg 1–4× denně
INHALAČNÍ KORTIKOSTEROIDY – ADEC B3, FDA B

ff patří k lékům, s jejichž podáváním v období gravidity jsou dlouhé a dobré
zkušenosti
ff po dosažení dostatečného klinického efektu (plný efekt až za 1–2 týdny)
postupně snižujeme na co nejnižší dávku

budesonid (Pulmicort turbohaler, Miflonid) 100–1600 µg 1–2(4)× denně
LAXATIVA
lék 1. volby: laktulóza
LAKTULÓZA – FDA B
ff první volbou jsou režimová opatření s důrazem na dostatečný příjem tekutin
a vlákniny

laktulóza (Laktulosa por sol) 15–45 ml 1× denně
GLYCEROL
ff je po celou dobu těhotenství bezpečnou, lokálně působící možností řešení
obstipace

glycerol (Suppositoria glycerini rct) podle potřeby podle potřeby
LÉKY OVLIVŇUJÍCÍ pH ŽALUDKU
léky 1. volby: antacida
ANTACIDA – ADEC A
ff krátkodobě možno podávat, jde pouze o symptomatickou terapii

hydrogenuhličitan sodný (Vitar soda) 1–2 tbl podle potřeby
uhličitan sodný a hořečnatý (Rennie) až 16 tbl podle potřeby
BLOKÁTORY RECEPTORŮ H2 – ADEC B1, FDA B

ff v graviditě lze krátkodobě podávat, při kojení se nedoporučují
ff v porovnání s účinnějšími inhibitory protonové pumpy jsou považovány
za bezpečnější
ff účinnou látkou volby v této lékové skupině je ranitidin

ranitidin (Ranisan 75, 150 mg/tbl) 300 mg 2× denně
(Ranital 50 mg/amp i.m./i.v.) 150–400 mg 3–4× denně
INHIBITORY PROTONOVÉ PUMPY – ADEC B3, FDA C

ff možno podávat v graviditě i během kojení
ff do mateřského mléka se vylučují bez nežádoucích dopadů
ff omeprazol je díky největším klinickým zkušenostem lékem volby

omeprazol (Helicid 20 mg/cps, 40 mg/amp) 20–40 mg 1–2× denně
MUKOLYTIKA
lék 1. volby: ambroxol
AMBROXOL – ADEC A
ff patří k základním účinným látkám mezi mukolytiky a expektorancii
ff jako alternativu lze použit acetylcystein

ambroxol (Mucosolvan, Ambrobene) 90 mg 3× denně
(Ambrobene amp 15 mg) 45–90 mg 3× denně
SPAZMOLYTIKA
lék 1. volby: drotaverin
DROTAVERIN
ff muskulotropní spazmolytikum s dobrým bezpečnostním profilem

drotaverin (NoSpa 40 mg/tbl) 80–240 mg 2–3× denně
BUTYLSKOPOLAMIN
ff z důvodu zrychlení akce srdeční u plodu není lékem první volby

butylskopolamin (Buscopan 10 mg/tbl, 20 mg/amp) 30–100 mg 3–5× denně
TYREOSTATIKA
léky 1. volby: 1. trimestr – propylthiouracyl,

2. trimestr – thiamazol
PROPYLTHIOURACIL – ADEC –, FDA D

ff v porovnání s thiamazolem méně prochází placentou

propylthiouracil p.o. (Propycil 50 mg/tbl) 300 mg 3× denně
THIAMAZOL – ADEC –, FDA D

ff je lékem volby od 2. trimestru

thiamazol p.o. (Thyrozol 5, 10 mg/tbl) 30 mg 1× denně
i.v. (Favistan 40 mg/amp) 120–160 mg 3–4× denně
Intoxikace – klinické nálezy ............................................................ 325
Dekontaminace ................................................................................... 326
Antidota – přehled ............................................................................. 327
„Univerzální“ antidotum .................................................................. 328
Eliminační poločas ............................................................................. 328
Intoxikace léky ..................................................................................... 329
Antidepresiva – SSRI .................................................................... 329
Antidepresiva tricyklická ........................................................... 330
Benzodiazepiny ............................................................................ 330
Betablokátory ............................................................................... 331
Digoxin ............................................................................................ 332
Heparin ........................................................................................... 332
Lithium ............................................................................................ 333
Nesteroidní antirevmatika ........................................................ 333
Paracetamol .................................................................................. 334
Salicyláty ........................................................................................ 335
Teofylin ........................................................................................... 336
Intoxikace návykovými látkami ..................................................... 337
19 INTOXIKACE
Amfetaminy ................................................................................... 337

Kokain ............................................................................................. 338
Kanabinoidy .................................................................................. 338
Opioidy ........................................................................................... 339
Další intoxikace .................................................................................... 340
Metylalkohol ................................................................................. 340
Etylenglykol ................................................................................... 341
Etylalkohol ..................................................................................... 341
Muchomůrka zelená ................................................................... 342
Oxid uhelnatý ............................................................................... 343
Kyseliny a zásady ......................................................................... 344
INTOXIKACE 325
TIS – TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO

� non-stop odborná pomoc při intoxikacích
Na Bojišti 1, 120 00 Praha 2
tel.: 224 919 293, tel.: 224 915 402
INTOXIKACE – klinické nálezy
OČNÍ NÁLEZ
mióza opiáty, organofosfáty, karbamáty, fenothiaziny, etanol,
klonidin, fyzostigmin, pilokarpin
mydriáza atropin, durman, rulík, anticholinergika, kokain, LSD,
amfetaminy, antidepresiva, katecholaminy, IMAO
TĚLESNÁ TEPLOTA
hypertermie amfetaminy, atropin, antihistaminika, neuroleptika,
kokain, anticholinergika, lithium, tricyklická antidepresiva
hypotermie alkohol, barbituráty, benzodiazepiny, opiáty,
betablokátory, hypoglykemizující léky
KŮŽE
bledá sympatomimetika, olovo
hyperemická, suchá atropin, alkohol, antihistaminika
červená kyanidy, oxid uhelnatý, Amanita pantherina/muscaria
švestková methemoglobinizující látky
opocená organofosfáty, cholinergika
SVALOVÝ TONUS
snížený barbituráty, benzodiazepiny, opiáty
zvýšený neuroleptika, antidepresiva, karbamazepin,
psychostimulancia
DEKONTAMINACE
DEKONTAMINACE PŘI INHALAČNÍ OTRAVĚ

ff inhalační expozice toxickým látkám je kvůli vysoké absorpční ploše plic velmi
nebezpečná
ff hlavní zásadou je co nejdříve zabránit dalšímu působení škodlivin,
tj. poškozeného co nejdříve odsunout ze zamořeného prostoru
ff podle stavu vědomí aplikujeme O₂ maskou nebo řízeně po zajištění
dýchacích cest
ff často opomíjeným rizikem je s odstupem vzniklý otok dýchacích cest
DEKONTAMINACE KŮŽE
ff jako u všech intoxikací je prvním opatřením zabránit další expozici toxické
látce, tzn. je nutné co nejdříve odstranit kontaminovaný oděv
ff celý zasažený povrch omýváme velkým množstvím čisté vody (nikdy
nepoužíváme vodu teplou, která by vazodilatačním účinkem na kožní cévy
zrychlila absorpci)
DEKONTAMINACE OČÍ
ff základním opatřením je dostatečně dlouhý (cca 20 min) výplach očí
fyziologickým roztokem nebo čistou vodou
ff výplach provádíme aplikací roztoku do mediálního koutku, odkud přes oko
stéká laterálně
DEKONTAMINACE GIT
VÝPLACH ŽALUDKU
ff maximální přínos lze pozorovat při provedení do 1 h od požití (u látek
zpomalujících vyprazdňování žaludku i za delší dobu – např. tricyklická
antidepresiva, neuroleptika)
ff zavedeme silnou nazogastrickou sondu a odsajeme žaludeční obsah
ff opakovaně aplikujeme fyziologický roztok nebo čistou vodu tělesné teploty,
dokud není aspirát čirý
ff na závěr aplikujeme adsorpční uhlí v dávce 1 g/kg hmotnosti
(viz schéma „univerzální antidotum“)
KI:
–– bez zajištění dýchacích cest při požití benzinu nebo jiných ropných derivátů,
protože hrozí těžká chemická pneumonitida při jejich aspiraci
–– požití korozivních látek (kyseliny a louhy)
–– porucha vědomí (před výplachem je nutné zajistit dýchací cesty)
–– porucha srdečního rytmu (zavedení sondy může iniciovat závažnou arytmii)
INTOXIKACE 327
STŘEVNÍ LAVÁŽ
ff tato metoda je vhodná u látek zpomalujících gastrointestinální pasáž,
u tablet se řízeným uvolňováním (teofylin, verapamil) nebo u látek špatně
absorbovatelných na živočišné uhlí (Fe, lithium)
ff roztok (např. Fortrans) aplikujeme nazogastrickou sondou (2 l/h) až do
úplného vyčištění stolice (maximálně 4 l)
KI: krvácení do GIT, ileózní stav, hemodynamická nestabilita
PŘÍSTROJOVÉ ELIMINAČNÍ METODY
HEMODIALÝZA
ff vhodná u otrav etanolem, etylenglykolem, lithiem, metanolem, salicyláty
HEMOPERFUZE
ff vhodná u otrav barbituráty, karbamazepinem, salicyláty, teofylinem
ANTIDOTA – PŘEHLED
ff dávkování jednotlivých antidot je uvedeno v příslušných podkapitolách
INTOXIKACE ANTIDOTUM
etylenglykol, metanol etanol, fomepizol
paracetamol N-acetylcystein
benzodiazepiny flumazenyl (Anexate)
digoxin digitalis antidotum (Digitalis antidot amp)
opioidy naloxon (Intrenon)
Amanita phalloides silibinin (Legalon), N-acetylcystein
betablokátory glukagon, noradrenalin, izoprenalin
haloperidol, metoklopramid biperidenhydrochlorid (Akineton)
warfarin vitamin K
alkaloidy, anticholinergika fyzostigmin
organofosfáty, karbamáty atropin, pralidoxim
heparin protaminsulfát
kyanidy amylnitrit, 4-DMAP
olovo EDTA, DMSA
měď penicilamin (Metalcaptase tbl)
neuroleptika dantrolen
rtuť DMPS
železo, hliník deferoxamin (Desferal amp)
SSRI cyproheptadin
„UNIVERZÁLNÍ“ ANTIDOTUM
ADSORPČNÍ UHLÍ
ff jedná se o látku s velkým adsorpčním povrchem (3500 m²/g), schopnou vázat
většinu toxických látek
ff u látek podléhajících enterohepatální recirkulaci je vhodné opakované podání
uhlí – tzv. gastrointestinální dialýza
KI: stavy s poruchou pasáže GIT nebo v případě poškození tkáně trávicí trubice
korozivními látkami
LÁTKY DOBŘE ADSORBOVATELNÉ:

antidepresiva, antikonvulziva, barbituráty, benzodiazepiny, digoxin, paracetamol,
salicyláty, teofylin
LÁTKY ŠPATNĚ ADSORBOVATELNÉ:

alkoholy, arzen, benzin a jiné ropné produkty, brom, draslík, glykoly, jod, kyanidy,
kyseliny, zásady
TER: 1 g/kg tělesné hmotnosti (tj. 50–100 g pro dospělou osobu) Carbo ads.
rozmícháme v 500 ml vody, sondou aplikujeme 200 ml vzniklého roztoku
jako bolus a dále vždy 100 ml à 1 hod do frakcionovaného podání celého
množství (tedy úvodní bolus 200 ml a dále 3 × 100 ml); následně sondu
odstraníme
– po podání bolusu sondu na 15 min uzavřeme, poté ponecháme
otevřenou na spád až do další aplikace
ELIMINAČNÍ POLOČAS
ff eliminační poločas je čas, za který dojde k poklesu aktivity (účinku) léčiva
na polovinu
ff jde o významný farmakokinetický parametr, který označujeme t½
LÁTKA t½ (h]
alprazolam (Frontin, Neurol, Xanax) 10–15
amfetamin 7–35
amiodaron (Cordaron) 480
amlodipin (Agen, Zorem) 60–70
cyklofosfamid (Endoxan) 3–12
dantrolen (Myolastan) 5–15
diazepam (Apaurin, Diazepam) 30–60
digoxin (Digoxin) 36
diltiazem (Diacordin) 5–8
disulfiram (Antabus) 7
INTOXIKACE 329
LÁTKA t½ (h]
felodipin (Plendil, Presid) 11–16
karbamazepin (Neurotop) 5–55
klonazepam (Rivotril) 24–56
kokain 0,5–1,5
kolchicin 10–32
labetalol (Trandate) 3–4
lithium 29–35
metotrexát 45
metoprolol (Betaloc, Egilok) 3–4
metyldopa (Dopegyt) 0,2–1,2
midazolam (Dormicum) 1,5–2,5
nifedipin (Cordipin) 2
oxazepam (Oxazepam) 5–10
pioglitazon (Actos) 16–24
propafenon 6–7
repaglinid (Novonorm) 1
salicyláty 15–29
selegilin (Jumex) 20,5
sotalol (Sotahexal) 9–11
tricyklická antidepresiva >100
verapamil (Isoptin, Lekoptin) 4–12
warfarin (Warfarin, Lawarin) 25–35
zolpidem (Stilnox) 2–2,5
INTOXIKACE LÉKY
ANTIDEPRESIVA – SSRI T43.2

fluoxetin (Prozac, Apo-Fluoxetine), sertralin (Zoloft, Asentra),
citalopram (Seropram, Citalec), escitalopram (Cipralex, Elicea)
ff nejsou kardiotoxické a nemají ani anticholinergní účinky
ff riziko serotoninového syndromu se zvyšuje v interakci s MAO, tricyklickými
antidepresivy, lithiem, tramadolem, petidinem, erytromycinem
KO:
– CNS (útlum CNS, zmatenost až ztráta vědomí, křeče, ataxie)
– hypotenze
– serotoninový syndrom (neklid, zmatenost, pocení, hyperreflexie, třes,
hypertermie)
TER: symptomatická
– výplach žaludku s následnou aplikací uhlí v dávce 1 g/kg hmotnosti
pacienta (pouze do 1 h od požití, na rozdíl od tricyklických antidepresiv
chybí anticholinergní efekt zpomalující evakuaci žaludku)
– při serotoninovém syndromu dantrolen
• úvodní dávka 2–3 mg/kg i.v. (max. doporučovaná dávka je 10 mg/kg)
• účinek nastupuje do 30 min
• 1 balení = 36 lahviček à 20 mg; každá ampule se ředí do 60 ml
ANTIDEPRESIVA TRICYKLICKÁ (TCAD) T43.0

amytriptylin (Amitriptylin), klomipramin, imipramin, nortriptylin (Nortrilen),
prothiaden (Prothiaden)
ff vysoce lipofilní léková skupina s vazbou na plazmatické proteiny
ff průběh intoxikace zhoršuje enterohepatální recirkulace TCAD
ff anticholinergní efekt vede ke zpomalení pasáže GIT, a proto má laváž význam
i s delším časovým odstupem (až 24 h)
ff dominuje kardiovaskulární toxicita a neurotoxicita
KO:
– hypotenze, arytmie (sinusová tachykardie, prodloužení intervalů QRS a QT,
komorové tachykardie, AV blok), v úvodu možná hypertenze
– kvantitativní porucha vědomí (až charakteru kómatu)
– křeče (většinou generalizované s odstupem až několika hodin po požití)
– hypertermie (kombinované etiologie při nadměrné produkci tepla při křečích
a omezeném výdeji v důsledku sníženého pocení)
– anticholinergní účinky (suchost sliznic, mydriáza, retence moči, ileus)
TER: symptomatická
– vždy výplach žaludku s podáním adsorpčního uhlí (50 g po výplachu,
dále 50 g à 4 h)
– alkalizace (NaHCO₃ 1–2 mmol/kg až do normalizace šířky QRS nebo
pH 7,55)
– objemová náhrada; k udržení hemodynamiky jsou často nutné
vazopresory; lidokain při komorové arytmii; diazepam při křečích
(v refrakterních případech fenytoin)
BENZODIAZEPINYT42.4
alprazolam (Neurol), bromazepam (Lexaurin), diazepam (Diazepam),
flunitrazepam (Rohypnol), klonazepam (Rivotril), midazolam (Dormicum),
oxazepam (Oxazepam)
ff patří mezi nejčastěji volené léky u suicidálních intoxikací
ff dlouhodobé užívání vede k postupné toleranci a rozvoji závislosti
INTOXIKACE 331
ff současná konzumace alkoholu významně zvyšuje toxicitu

ff v naprosté většině jsou metabolizovány játry a následně vylučovány
ledvinami
ff podání antidota (flumazenil) se využívá v diagnostickém testu při poruše
vědomí nejasné etiologie a suspekci na intoxikaci léky nebo při útlumu
spontánní dechové aktivity
KO:
– CNS (kvantitativní porucha vědomí až charakteru kómatu)
– dýchání (útlum až vymizení spontánní dechové aktivity)
– hypotenze
TER:
– výplach žaludku s následnou aplikací uhlí v dávce 1 g/kg hmotnosti pacienta
– krystaloidy (3000–5000 ml/24 h)
– antidotum flumazenil (Anexate) 0,3 mg i.v. bolus (efekt se dostaví po 1–2 min
a přetrvává až 1 h); možno opakovat až do dávky 2 mg
BETABLOKÁTORYT44.7
metoprolol (Betaloc, Vasocardin), bisoprolol (Concor), betaxolol (Lokren)
ff tlumí účinky sympatiku a sympatomimetik na β-adrenergních receptorech
ff negativně chronotropní, inotropní, dromotropní a batmotropní efekt
KO:
– hypotenze se sekundárním renálním selháním a nekardiálním plicním
edémem
– bradykardie, AV blokády, extrasystolie až komorové arytmie
– EKG (prodloužení QT intervalu, arytmie torsade de pointes)
– bronchokonstrikce s dušností a projevy respirační insuficience
– křeče
TER:
– výplach žaludku s aplikací uhlí v dávce 1 g/kg hmotnosti pacienta
– při hypotenzi Trendelenburgova poloha a masivní doplnění intravaskulárního
objemu krystaloidy
– katecholaminy (noradrenalin 10 µg/kg/h nebo dopamin 5–10 µg/kg/min) –
ředění viz s. 263
– při bradykardii atropin 0,5–1 mg i.v., ev. při špatné odpovědi izoprenalin
1–10 µg/kg/min i.v. nebo dočasná kardiostimulace
– při hypoglykemii podáváme glukózu i.v.
– při přetrvávající bradykardii a hypotenzi podáme glukagon (má pozitivní
inotropní, chronotropní a dromotropní efekt nezávislý na β-adrenergní
stimulaci), úvodní bolus 5–10 mg i.v., dále pokračovat infuzí 1–5 mg/h
DIGOXINT46.2
digoxin (Digoxin léčiva)
ff lipofilní léčivo s hlavním místem účinku v srdci
ff prognóza intoxikovaného nekoreluje s množstvím požité látky
KO:
– poruchy rytmu (AV blokády, fibrilace komor, asystolie)
– poruchy vnitřního prostředí (hyperkalemie, hypomagnezemie,
hypernatremie a MAL)
– GIT (nauzea a zvracení)
– vizuální poruchy (porucha barevného vidění)
TER:
– výplach žaludku do 2h od požití, podání uhlí (1 g/kg hmotnosti na úvod,
dále 10 g à 1 h) s projímadlem (až do odchodu stolice)
– digitalis antidotum s Fab fragmenty
• vytváří s digoxinem komplex neschopný vazby na srdeční receptory
• dávka protilátky aplikovaná i.v. se vypočte podle vzorce, ev. při absenci
informací o požité dávce se aplikuje 800 mg
– tachyarytmie – fenytoin (Epanutin) 100 mg i.v. během 15 min
– hyperkalemie – perorálně pryskyřice nebo hemodialýza
– korekce hypomagnezemie – MgSO₄ 20 mmol i.v. (pomalu)
– AV blokády vyššího stupně – Atropin 0,5–1mg i.v., při nedostatečné odpovědi
dočasná kardiostimulace
– supraventrikulární arytmie – verapamil (Lekoptin 5 mg/amp) i.v.
– mimotělní eliminační metody nejsou indikované
dávka protilátky[mg] = (50 000 × podaná dávka digoxinu[mg]) / 781
HEPARINT45.5
heparin (Heparin léčiva)
ff vyvolává v organismu hypokoagulační stav s rizikem krvácení
ff účinek kontrolujeme stanovením aktivovaného parciálního
tromboplastinového času (aPTT); terapeuticky 2–3× prodloužený
ff biologický poločas UFH je 60–90 min, proto neutralizujeme pouze dávku
podanou v poslední hodině
KO:
– hlavním projevem předávkování je krvácení
TER:
– antidotum protaminsulfát v dávce 1 mg na 100 IU heparinu 25–50 mg
pomalu i.v. (max. 5 mg/min)
– substituce krevními deriváty (erytrocyty a mražená plazma)
INTOXIKACE 333
LITHIUM
lithium (Lithium carbonicum)
ff terapeutická hladina 0,6–1,2 mmol/l; známky toxicity jsou nad 2 mmol/l, za
kritické hodnoty považujeme 3–4 mmol/l a více
ff vylučuje se v nezměněné formě téměř výhradně ledvinami
ff k intoxikaci vede nadměrný příjem (předávkování) nebo snížený výdej při
zhoršení renálních funkcí
KO:
– CNS (letargie, zmatenost, únava, celková slabost, třes až generalizované křeče
s kómatem)
– GIT (nauzea, zvracení, průjmy, suchost v ústech)
– polyurie (v důsledku poškození koncentrační funkce ledvin)
– kardiální (prodloužení QT intervalu, AV disociace, bradykardie)
TER:
– výplach žaludku (i pozdní); laváž střeva (Fortrans) projímadlem
– aktivní uhlí neváže lithium, jeho podání proto nemá význam
– krystaloidy (k doplnění objemu a korekci iontové dysbalance)
– hemodialýza (HD) – u renální insuficience při hladině > 2,5 mmol/l,
při významné symptomatice už při > 2 mmol/l, cílem HD terapie je hladina
pod 1 mmol/l
– diazepam u křečových stavů
NESTEROIDNÍ ANTIREVMATIKA T39.9

ibuprofen (Ibalgin), diklofenak (Diclofenac, Dolmina)
ff blokují aktivitu enzymu cyklooxygenázy (COX) a syntézu prostaglandinů
ff jsou rychle resorbovány, eliminace probíhá ledvinami
ff u nejužívanějšího ibuprofenu je za život ohrožující dávku považováno
400 mg/kg hmotnosti
KO:
– GIT (nauzea, zvracení, bolesti v epigastriu)
– při vysokých dávkách kvantitativní porucha vědomí, MAC
– akutní renální selhání
TER:
– výplach žaludku s podáním uhlí (1 g/kg hmotnosti) – většinou podáváme
až od dávky 100 mg požité látky na 1 kg tělesné váhy
– blokátory protonové pumpy (omeprazol 40 mg/amp à 12 h)
– parenterální hydratace krystaloidy, CAVE: vzhledem ke zvýšenému riziku otoku
mozku nepodáváme velké objemy (2–3 l/24 h)
– hemodialýza není indikována
PARACETAMOLT39.9
paracetamol (Paralen, Panadol, Paramax 500 mg/tbl)
ff hlavním rizikem je toxický vliv na jaterní tkáň s rozvojem nekrózy
ff maximální denní terapeutická dávka pro dospělého pacienta jsou 4 g
ff toxická dávka je 7,5 g u dospělého pacienta (150 mg/kg u dětí) (u pacientů
s preexistujícím jaterním onemocněním, alkoholiků a nemocných užívajících
antiepileptika je tato hodnota nižší)
ff maximálních toxických hladin je dosaženo za 4 h od požití
KO:
otrava probíhá typicky ve 4 fázích
– 1. fáze: prvních 24 h po požití
nauzea, zvracení, celková slabost
– 2. fáze: 24–72 h od intoxikace
bolesti břicha v pravém podžebří, zvracení, elevace transamináz
– 3. fáze: 72–96 h od intoxikace
plně rozvinuté známky jaterního selhání (ikterus, koagulopatie, encefalopatie,
porucha vědomí až smrt)
– 4. fáze: u pacientů, u nichž nenastane smrt, dochází ke stabilizaci stavu
a částečné regeneraci funkce jednotlivých orgánů, včetně jater
LAB:
– stanovujeme hladinu v séru za 4 h od požití (nebo později)
– k posouzení tíže intoxikace a k indikaci terapie je rozhodující srovnání
naměřené hodnoty s Rumackovým-Matthewovým nomogramem
– elevace transamináz dosahuje maxima po cca 72 h
TER:
– lékem volby je N-acetylcystein, ideálně aplikovaný v prvních 8 h od intoxikace
• úvodní dávka 150 mg/kg v 250 ml G 5% na 60 min
• dále 50 mg/kg v 500 ml G 5% (na 60 min) à 4 h po dobu 72 h
– eliminační metody nejsou indikovány
– transplantace jater
INTOXIKACE 335
paracetamol nomogram
4 6 8 10 12 14 16
2000 300
1800 250
1600 vysoké riziko
1400 (nutná léčba) 200
1200 175
1000 150
800 125
700 100
600
pravděpodobné 80
paracetamol (µmol/l)
500
paracetamol (mg/l)
poškození
400 60
50
300
přítomné 40
250 rizikové faktory
200 30
150
možné 20
nízké riziko poškození
100 (není třeba léčit) 15
4 6 8 10 12 14 16
čas od požití
Rumackův-Matthewův nomogram
SALICYLÁTYT39.0
kyselina acetylsalicylová (Anopyrin, Godasal)
ff často předepisovaná léková skupina s analgetickým, antipyretickým,
protizánětlivým a antiagregačním účinkem
ff preparáty s kyselinou acetylsalicylovou zvyšují spotřebu O₂ a produkci CO₂
ff stimulace dechového centra vede k hyperventilaci s rozvojem respirační
alkalózy
ff maximální plazmatické koncentrace je dosaženo po 2 h (při vysokých dávkách
až za 12 h) a eliminační poločas je 3–9 h (ev. až 19 h)
ff při normálním pH jsou přípravky s kyselinou acetylsalicylovou v ionizované
formě (špatný průchod do CNS), při rozvoji acidózy se stávají neionizovanými
a velmi snadno pronikají hematoencefalickou bariérou
ff kyselina acetylsalicylová je hydrolyzována a následně konjugována v játrech

a vylučována močí
ff Závažnost intoxikace podle požité dávky:
40–60 mg/kg terapeutická dávka
< 150 mg/kg netoxická až mírně toxická dávka
150–300 mg/kg mírně až středně toxická dávka
300–500 mg/kg závažně toxická dávka
500 mg/kg potenciálně letální dávka
KO:
– GIT (nauzea, zvracení), dehydratace
– plicní (hyperventilace, nekardiální plicní edém)
– CNS (deprese CNS, tremor, mlhavé vidění, křeče)
– kardiální (tachykardie, arytmie, hypotenze, srdeční zástava)
– renální (akutní renální selhání)
– ototoxicita
LAB:
– poruchy vnitřního prostředí (respirační alkalóza s následnou metabolickou
acidózou, hypokalemie, hypokalcemie, prodloužený protrombinový čas)
TER:
– CAVE: hrozí hyperhydratace a rozvoj plicního edému
– alkalizace moči zvyšuje rychlost eliminace salicylátů (indikována při hladině
nad 350 mg/l)
• hydrogenbikarbonát sodný (bolus 1–2 mmol/kg během 5 min)
a pokračujeme infuzí G 5% s 150 ml bikarbonátu rychlostí cca 2 ml/kg/h
s úpravou podle hodnoty pH moče (cíl 7,5–8)
• CAVE: pozor na hypokalemii (nutná lab. kontrola a ev. substituce)
– hemodialýza (HD) – indikována při hladině v séru vyšší než 1000 mg/l,
těžké metabolické acidóze, plicním edému, poruše vědomí nebo akutním
selhání ledvin
TEOFYLINT48.7
teofylin (Euphyllin CRN, Syntophyllin amp)
ff teofylin je metabolizován v játrech a vylučován močí
ff k intoxikaci může dojít nejen akutně při užití nadměrné dávky,
ale i při chronickém užívání bez adekvátní kontroly plazmatických hladin
ff obtíže obvykle nastupují 12–14 h od požití
ff terapeutická hladina je 8–20 mg/l
INTOXIKACE 337
KO:
– CNS (agitovanost, tachypnoe, tremor, hyperreflexie, křeče, hypertermie)
– kardiální (pozitivní inotropní a chronotropní efekt – tachykardie)
– hypotenze
– poruchy vnitřního prostředí (hyperglykemie, hypokalemie, hypofosfatemie,
hyperkalcemie, MAC)
– GIT (zvracení a průjem)
LAB: stanovení hladiny teofylinu v séru
TER:
– výplach žaludku i s časovým odstupem od intoxikace (až 12 h)
– opakovaná aplikace uhlí (vysoce účinně váže teofylin v GIT) v kombinaci
s laxativy (např. Fortrans 2–4 l); úvodní dávka uhlí 1 g/kg hmotnosti pacienta
s další aplikací 10 g uhlí à 1 h až do poklesu plazmatické hladiny teofylinu
pod 25 mg/l
– parenterální substituce kalia
– MAC snižuje eliminaci teofylinu, proto ji musíme aktivně korigovat
hydrogenbikarbonátem (NaHCO₃ 8,4%) nebo dialýzou
– betablokátory (Metoprolol i.v.) jsou indikovány jak při dysrytmiích,
tak z důvodů hypotenze, kdy blokádou vazodilatačního efektu teofylinu
zvyšují TK (hypotenze je refrakterní ke katecholaminům)
– diazepam při křečích
– hemoperfuze je nejúčinnější eliminační metoda, která je indikována
při plazmatických hladinách nad 100 mg/l nebo při těžkém klinickém průběhu
s hypotenzí a dysrytmiemi
Pozn.: při nedostupnosti hemoperfuze je možné použít hemodialýzu, která má
nižší účinnost, ale teofylin také eliminuje
INTOXIKACE NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI
AMFETAMINYT43.9
metylendioxymetamfetamin (extáze), metamfetamin (pervitin),
metylendioxyamfetamin (mezkalin)
ff jako návykové látky jsou amfetaminy zneužívány pro svůj stimulační vliv
ff zvyšují uvolňování a snižují vychytávání katecholaminů
ff vyvolávají euforii, pocit zvýšené výkonnosti, tlumí pocit únavy
ff nástup účinku je rychlý a trvá 12–24 h
KO:
– CNS (neklid, agitovanost, při těžké intoxikaci křeče a kvantitativní porucha
vědomí)
– hyperpyrexie s teplotami přes 41 °C
– tachykardie, hypertenze (u těžké intoxikace hypotenze)
– tachypnoe, laryngospazmus až edém plic s obrazem ARDS

– EKG (prodloužení QT intervalu, riziko fibrilace komor, asystolie)
– GIT (zvracení, průjem, křeče v žaludku, toxická hepatitida)
TER:
– výplach žaludku s podáním adsorpčního uhlí (1 g/kg hmotnosti)
– hypertenzi korigujeme benzodiazepiny, ev. nitroprusidem i.v., použít lze
i betablokátory bez ISA
– u hypotenze krystaloidy a vazoaktivní léky (noradrenalin)
– při křečích Diazepam i.v.
– při hypertermii volíme fyzikální metody léčby (led, infuze)
– při známkách respirační insuficience umělá plicní ventilace
KOKAINT40.5
kokain, crack
ff u této drogy dominuje stimulační vliv na CNS a sympatikus
ff užívá se nazálně, orálně nebo intravenózně
ff typický je bifázický průběh účinku (po stimulační fázi nastupuje útlum)
KO:
– mydriáza
– CNS (agitovanost, hyperaktivita, pocit zvýšené výkonnosti, v další fázi pak
kvantitativní porucha vědomí až charakteru kómatu)
– hypertenze a tachykardie, u těžkých intoxikací hypotenze a šok
– spazmus koronárních cév s rizikem IM
– útlum dechové aktivity s rizikem vzniku plicního edému
– hypertermie
DG: běžná lab. + troponin, rtg S + P, EKG
TER:
– při křečových stavech podáváme Diazepam i.v.
– supraventrikulární tachykardii korigujeme verapamilem i.v.
– u komorových tachykardií podáváme hydrogenbikarbonát 0,5–1 mmol/kg
– bolesti na hrudi reagují na sublingválně podaný nitrát
– hypertenzi korigujeme benzodiazepiny, ev. nitroprusidem i.v.
– při hypotenzi podáváme krystaloidy a vazoaktivní léky (noradrenalin)
KANABINOIDYT40.7
marihuana, hašiš
ff jedna z nejrozšířenějších a nejčastěji užívaných drog
ff užívání nevede ke vzniku somatické, ale pouze psychické závislosti
ff látka zodpovědná za účinky drogy je THC (trans-tetrahydrokanabinol)
ff toxický účinek většinou bezprostředně neohrožuje život
INTOXIKACE 339
KO:
– euforie, změněné (akcentované) vnímání okolí a času, alterace kognitivních
funkcí
– sinusová tachykardie
DG:
– rychlý a rutinně dostupný orientační močový test (CAVE: nelze odlišit, zda byla
látka užita nyní, nebo např. před týdnem)
TER:
– většinou není nezbytná; pokud dominuje agitovanost, podáváme
benzodiazepiny
OPIOIDYT40.1
morfin, kodein, heroin, oxykodon, metadon, fentanyl
ff působí na opioidních receptorech převážně v CNS
ff při jejich chronickém užívání vzniká silná fyzická i psychická závislost
KO:
– kvantitativní porucha vědomí až charakteru kómatu
– útlum dechového centra s bradypnoí s hlubokými dechy
– mióza – špendlíkové zornice
– u heroinu je riziko vzniku nekardiálního otoku plic
– hyporeflexie, hypotonie, hypotermie, porucha pasáže GIT
– u tramadolu je proti ostatním látkám této skupiny zvýšené riziko vzniku křečí
TER:
– opioidový antagonista naloxon 0,2–0,4 mg i.v. bolus
• poločas léku je pouze cca 15 min, proto je nutné dávku opakovat nebo
preparát aplikovat kontinuálně v dávce 0,4–0,8 mg/h
CAVE: u pacientů se syndromem závislosti je iniciální dávka pouze
0,1–0,2 mg (riziko abstinenčního syndromu)
• maximální souhrnná dávka je 10 mg
– při známkách respiračního selhání je indikována umělá plicní ventilace
– u křečových stavů nereagujících na naloxon lze podat diazepam
– při rozvoji abstinenčního syndromu podáváme diazepam, při jeho
nedostatečném efektu thiaprid nebo haloperidol
– observace 24 h, při intoxikaci metadonem 36–48 h
DALŠÍ INTOXIKACE
METYLALKOHOL T 51.1
ff nejčastějším zdrojem metanolu je nekvalitní alkohol, kde slouží jako levná
náhrada etanolu
ff rychle se vstřebává (vrchol plazmatických koncentrací za 30–60 min)
ff je metabolizován na formaldehyd a následně na kyselinu mravenčí, která
se v organismu kumuluje (maximum za 2–3 dny) a je zodpovědná za těžkou
metabolickou acidózu a poškození buněk sítnice
ff k odbourání kyseliny mravenčí je nezbytná přítomnost kyseliny listové (folátu)
KO:
– v první hodině po požití dominuje zmatenost, nikoli opilost
– typický obraz se rozvíjí za 6–30 h (zvracení, bolesti hlavy, zmatenost,
motorický neklid, křeče, poruchy vizu, acidóza)
– při závažných intoxikacích dochází k respiračnímu selhání
LAB:
– metabolická acidóza s anion gap
– laboratorní průkaz metanolu
– 1 ‰ zvýší osmolalitu o 31 mmol/kg
TER:
1. fomepizol (inhibitor alkoholdehydrogenázy)
– indikací je hladina metanolu 0,5–1 ‰, nebo metanol 0,5 ‰ a pH pod 7,
nebo metanol 0,3 ‰, pH pod 7 a neschopnost hyperventilace
– úvodní dávka 15 mg/kg v G 5% na 30 min, dále 10 mg/kg à 12 h až
do poklesu metanolu pod 200 mg/l
2. podání etanolu
– alternativa k podání fomepizolu
– hladinu udržujeme nad 1 g/l (tj. nad 1 ‰) až do vymizení metanolu
a kyseliny mravenčí
– antagonizuje alkoholdehydrogenázu a tím brání vzniku toxických
produktů
– p.o. úvodní dávka 2,5 ml 40% etanolu na kg hmotnosti, pokračujeme
dávkou 0,5 ml/kg/h
– i.v. 10 ml/kg 10% etanolu v G 5% (aplikováno během 30 min),
pokračujeme dávkou udržovací 1–2 ml/kg/h)
pozn.: 10% etanol získáme smícháním 50 ml 95% etanolu se 450 ml G 10%
pozn.: při HD je nutné dávky zdvojnásobit
3. alkalizace hydrogenkarbonátem
4. hemodialýza
– indikována při hladině metanolu nad 0,5 ‰, při těžké metabolické
acidóze, poruchách vizu nebo postižení CNS
INTOXIKACE 341
ETYLENGLYKOLT52.3
směs do ostřikovačů, brzdové kapaliny
ff látka se z GIT velmi rychle vstřebává a dále je metabolizována v játrech
alkoholdehydrogenázou na glykolaldehyd a následně na kyselinu šťavelovou
(ta je zodpovědná za poškození tubulů, akutní renální selhání a metabolickou
acidózu)
ff u pacientů léčených etanolem je nutná pravidelná kontrola glykemie
(riziko hypoglykemie)
KO:
1. neurotoxické příznaky (6–12 h) – zvracení, zmatenost, křeče, kóma
(otok mozku)
2. kardiopulmonální příznaky (12–24 h) – tachypnoe, hypertenze, tachykardie,
plicní edém, srdeční zástava
3. renální příznaky (24–72 h) – anurické akutní renální selhání na podkladě
tubulární nekrózy a obliterace tubulů krystaly šťavelanu
TER:
– výplach žaludku (má význam do 1 h od požití) + podání adsorpčního uhlí
(1 g/kg hmotnosti)
– antagonista alkoholdehydrogenázy – fomepizol
– alternativou je etanol (hladinu udržujeme nad 1 g/l, tj. nad 1 ‰)
(dávkovací schéma viz s. 340)
– vitaminy B₁, B₆ (urychlují odbourávání kyseliny glyoxylové)
– hemodialýza je indikována i při normálních renálních funkcích!
ETYLALKOHOLF10.0
pivo, víno, destiláty
ff je dobře vstřebáván z GIT s maximálními plazmatickými hladinami 30 min
od požití
ff je metabolizován alkoholdehydrogenázou na acetaldehyd
ff rychlost odbourávání v organismu je nezávislá na plazmatické koncentraci
etanolu (cca 0,1 g etanolu / kg hmotnosti za hodinu)
KO:
1. fáze (0,5 ‰) – euforická
– zhoršení svalové koordinace, pokles koncentrace
2. fáze (1–2,5 ‰) – hypnotická
– svalová nekoordinovanost, setřelá řeč, hypestezie
3. fáze (2,5–3,5 ‰) – narkotická
– rozmazané vidění, ztráta čití, spavost
4. fáze (> 3,5 ‰) – asfyktická
– vyhasínání reflexů, útlum spontánní dechové aktivity, postupná progrese
kvantitativní poruchy vědomí až kóma
TER:
– parenterální rehydratace krystaloidy (korekce mineralogramu) a glukózou
(riziko hypoglykemie v důsledku omezené glukoneogeneze)
– u těžkých intoxikací zajištění dýchacích cest a umělá plicní ventilace
MUCHOMŮRKA ZELENÁ T62.0

ff hlavní toxickou látkou je termostabilní amatoxin α-amanitin
ff toxiny podléhají enterohepatální recirkulaci
ff toxicita je způsobena inaktivací jaterní RNA polymerázy
ff prakticky se v našich podmínkách jedná o jedinou smrtelně jedovatou houbu
ff nebezpečí spočívá v hepatální a renální cytotoxicitě
KO:
– klinický obraz otravy probíhá v několika fázích s typickým přechodným
zlepšením, které je častým zdrojem prodlení v zahájení adekvátní terapie
1. fáze (6–12 h) – asymptomatická
2. fáze (12–24 h) – GIT obtíže (nauzea, zvracení, profuzní průjmy vedoucí
k dehydrataci, hypokalemii a ztrátě hydrogenbikarbonátů)
3. fáze (36–48 h) – klinické „falešné“ zlepšení
4. fáze (3.–5. den) – hepatorenální selhání (akutní jaterní selhání s elevací
transamináz, bilirubinu a jaterní encefalopatií; oligoanurické selhání ledvin)
TER:
– dekontaminace GIT (derivační gastroduodenální sonda, laxativa,
vysoce účinné uhlí podáváme v dávce 40 g à 4 h)
– forsírovaná diuréza patří k hlavním možnostem eliminace toxinů
z organismu
– silibinin (Legalon amp) i.v.
• fytohepatoprotektivum z ostropestřce mariánského
• blokuje vstup amatoxinů do hepatocytů a stimuluje aktivitu
RNA polymerázy
• denní dávka 20 mg/kg, rozdělená do čtyř 2h infuzí
– benzylpenicilin (penicilin G) i.v.
• denní dávka 1 mil. j/kg
– transplantace jater je jediná kurabilní metoda při fulminantním průběhu
otravy
– eliminační metody nejsou indikovány
INTOXIKACE 343
OXID UHELNATÝ T58

ff oxid uhelnatý je bezbarvý, vysoce toxický plyn bez zápachu, lehčí než vzduch;
vzniká při nedokonalém hoření
ff v organismu se váže na hemoproteiny a brání jejich fyziologické funkci
(vazba na hemoglobin je 240× silnější než vazba kyslíku)
ff při vazbě na hemoglobin (vzniká karbonylhemoglobin) se posouvá disociační
křivka hemoglobinu doleva (horší uvolňování kyslíku → žilní krev má jasně
červenou barvu)
ff váže se i na myoglobin → ↓ kontraktility myokardu
ff důsledkem je tkáňová hypoxie
ff hodnota COHb nemusí korelovat s tíží otravy, významnější je samotný klinický
obraz
ff CAVE: pulzní oxymetr poskytuje falešně normální hodnoty
KO:
– nauzea, zvracení, cefalea, celková slabost
– neurologické extrapyramidové a později i pyramidové příznaky
– kvantitativní porucha vědomí různé tíže (až kóma), křeče
OSTRAVSKÁ KLASIFIKACE
STUPEŇ VĚDOMÍ NEUROLOGICKÝ VEGETATIVNÍ OBĚH DÝCHÁNÍ
NÁLEZ PORUCHY
I. norm. – cefalea, nauzea, beze změn beze změn
zvracení
II. norm. + beze změn beze změn
III. somnolence + zvracení hypertenze hyperventilace
sopor tachykardie
IV. kóma + nelze určit hyper-/hypotenze hyperventilace
tachy-/bradykardie hypoventilace
LAB:
– COHb, ASTRUP
CAVE: pulzní oxymetrií stanovená hodnota O2 může být normální i u těžké intoxikace
TER:
– odsun intoxikovaného ze zamořené oblasti
– O₂ maskou co největším průtokem za normálního atmosférického tlaku (NBO)
– hyperbarická oxygenoterapie (HBO) je indikována:
• COHb > 25 %
• COHb > 10 % a současně bezvědomí, neurologická symptomatika
nebo gravidita

KYSELINY A ZÁSADY T54

ff KYSELINY způsobují koagulační nekrózu a jejich vstřebání vede k MAC
ff ZÁSADY způsobují kolikvační nekrózu s hlubokým průnikem do tkání
KO:
– GIT (postižení sliznice dutiny ústní, faryngeální bolest, dysfagie)
– edém dýchacích cest s bronchospazmem, plicní edém, šok, následně sepse
DG:
– horní fibroskopie GIT do 24 h, rtg snímek hrudníku k vyloučení
pneumomediastina, ASTRUP
TER:
– laváž, zvracení a aplikace uhlí jsou KONTRAINDIKOVÁNY
– zajištění dýchacích cest při známkách šoku nebo respirační insuficience
– monitorace na JIP (ARO), zajištění kapacitního cévního vstupu
– vyloučení perorálního příjmu stravy a tekutin, plná parenterální výživa
– v případě prokázané perforace léčba chirurgická
Úvodní kontakt s pacientem .......................................................... 347
Identifikace pacienta ......................................................................... 347
Vyšetření ................................................................................................ 348
Anamnéza, nynější obtíže ............................................................... 349
Symptomy podle orgánových systémů ..................................... 350
Bolest ............................................................................................... 350
Celkové obtíže ............................................................................... 352
Plíce .................................................................................................. 352
Endokrinní systém ....................................................................... 352
Kardiovaskulární systém ............................................................ 353
20 ANGLICKÁ KONVERZACE U LÉKAŘE
Infekční onemocnění .................................................................. 354

Gastrointestinální systém .......................................................... 355
Nervový systém ............................................................................ 356
Uši, nos, krk .................................................................................... 357
Močový systém ............................................................................. 358
Gynekologie ................................................................................... 359
Kůže .................................................................................................. 359
Ostatní ............................................................................................. 360
Léčba ....................................................................................................... 360
Ukončení ošetření pacienta ............................................................ 361
ANGLICKÁ KONVERZACE U LÉKAŘE 347
ÚVODNÍ KONTAKT S PACIENTEM

Dobrý den / odpoledne / večer.
Good morning / afternoon / evening.
Dovolte, abych se představil/a, jsem váš ošetřující lékař.
Let me introduce myself, I am your attending physician.
Pojďte prosím dál, už jste na řadě.
Please come in, you’re next.
Mluvíte anglicky?
Do you speak English?
Rozumíte česky?
Do you understand Czech?
Mluvte prosím pomaleji a srozumitelněji.
Please speak more slowly clearly.
Nerozumím, opakujte, prosím.
I don’t understand, repeat it once more, please.
ošetřující lékař – attending doctor
čekárna – waiting room
IDENTIFIKACE PACIENTA
Jak se jmenujete? Jaké je vaše křestní jméno? Vaše příjmení?
What’s your name? Your forename? Your surname?
Kolik je vám let?
How old are you?
Máte cestovní pas / identifikační průkaz?
Do you have your passport / identification card?
Máte zdravotní pojištění?
Do you have a health care insurance?
Kde bydlíte?
What is your home address?
Kde bydlíte zde v ČR?
Where are you living here in the Czech Republic?
Budeme kontaktovat naše cizinecké oddělení, postarají se o vás.
We shall contact our foreigner’s department, they will take care of you.
VYŠETŘENÍ
Pan doktor přijde a vyšetří vás.
Our doctor will come to examine you.
Svlékněte se.
Please undress.
Otevřete ústa.
Open your mouth.
Vyplázněte jazyk, prosím.
Stick out your tongue, please.
Dívejte se mi do očí.
Look into my eyes.
Nyní sledujte můj prst a nehýbejte hlavou.
Follow my finger with your eyes and do not move your head.
Nyní vám posvítím do očí.
Now I will shine into your eyes.
Otočte hlavu na stranu.
Turn your head to the side.
Zadržte, prosím, dech.
Hold your breath.
Natáhněte ruce před sebe a zavřete oči.
Stretch out your hands and close your eyes.
Dotkněte se ukazováčkem nosu.
Touch your nose with your index finger.
Dýchejte, prosím, zhluboka.
Breath deeply, please.
Nyní dýchejte normálně.
Now breath normally.
Položte se, prosím.
Lie down, please.
Pokrčte si kolena.
Bend your knees.
Dejte ruce podél těla a opřete si hlavu o polštář.
Put your hands along your body and lean your head on the pillow.
Nyní vám prohmatám břicho.
Now I am going to palpate your abdomen.
Nyní vám poklepu na bedra.

Now I’m gonna tap on your loins.
Řekněte mi, když to bude bolet.
Tell me when it hurts.
Teď si natáhněte nohy.
Now stretch your legs.
Změříme vám krevní tlak
We shall measure your blood pressure.
Změříme vám teplotu.
We need to take your temperature.
Musíme udělat patřičná laboratorní vyšetření.
We need to do some necessary laboratory tests.
Vezmu vám vzorek krve.
I need to take a blood sample from you.
Natočíme vám EKG.
We need to do a tracing of your heart, an ECG.
Připevním vám EKG elektrody na hrudník a budeme nepřetržitě monitorovat
vaši srdeční činnost.
I will fix ECG electrodes on your chest and your heart action will be monitored
continuously.
Uděláme vám rtg snímek, CT vyšetření.
We need to take an X-ray, a CT examination.
Vyšetříme vám moč.
We need to examine your urine.
ANAMNÉZA, NYNĚJŠÍ OBTÍŽE

Co máte za problém?
What is the issue?
Jaké vážné choroby jste prodělal/a?
Have you ever had any serious illness?
Byl/a jste někdy operován/a?
Have you ever had surgery conducted on you?
Léčíte se s nějakou chronickou chorobou? S kterou?
Do you suffer from a chronic disease? Which one?
Berete pravidelně nějaké léky?
Do you take any medicaments regularly?
Máte s sebou léky?

Have you your medicaments with you?
Prosím, ukažte mi léky, které pravidelně užíváte.
Would you be so kind and tell me the medicaments you regularly take.
Máte alergii? Na potraviny? Na léky?
Are you allergic? Food allergy? Drug allergy?
Kouříte?
Do you smoke?
Pijete častěji alkohol? Pivo? Víno? Destiláty?
Do you drink alcohol regularily? Beer? Wine? Spirits?
Užíváte někdy některé drogy? Injekčně?
Do you take drugs? With a needle?
Jaké jsou vaše hlavní zdravotní obtíže?
What are your main health problems?
Jak dlouho vás to trápí? (Kdy začaly obtíže?)
How long has it been troubling you? (When did your problems begin?)
Jaké jste užíval/a léky? Pomohlo vám to?
What medications did you take? Did they help you?
Kdy obtíže začaly?
When did your health problems begin?
Pozoroval/a jste nějaký vyvolávající moment svých zdravotních obtíží?
Have you observed any specific moment causing your health problems?
Měl/a jste již někdy dříve stejné obtíže?
Have you had similar health problems in the past?
SYMPTOMY PODLE ORGÁNOVÝCH SYSTÉMŮ
BOLEST
Bolí vás něco?
Are you in any pain?
Ukažte, prosím, kde vás to přesně bolí.
If you have pain, please point to where it is.
Bolí to, když tady zmáčknu?
Does it hurt when I press here?
Vyzařuje ta bolest někam? Kam? Ukažte, prosím, kam.
Does the pain go anywhere else? Where? Please point to the region.
Jak dlouho tu bolest máte? – Minuty, hodiny, dny?

How long have you felt the pain? – Minutes, hours, days?
Začala bolest najednou, nebo postupně?
Did the pain come suddenly or gradually?
Co jste dělal/a, když to začalo bolet?
What were you doing when the pain started?
Je bolest trvalá? Přerušovaná? Jen občas?
Is the pain constant? Does the pain come and go? Does it come only sometimes?
Jak je silná (intenzita 1–10)?
How strong is it (scale of 1–10)?
Co bolest zhoršuje?
What makes the pain worse?
Vzal/a jste si něco proti bolesti? Analgetikum? Jaké?
Have you taken some analgesic? What?
Přestalo to bolet?
Did the pain go away?
Bolí vás svaly, klouby?
Do you have pain in your muscles/joints?
Bolí vás záda? Kde přesně?
Does your back hurt? Where exactly?
bolest – pain
bolest zad – back-ache
bolest hlavy – headache
bolesti břicha – abdominal pain
bolesti na hrudi – chest pain
bolest v dolní končetině – leg pain
typy bolesti – types of pain
ostrá – sharp
tupá – dull
křečovitá – cramping
tlaková – pressing
bodavá – stinging
CELKOVÉ OBTÍŽE
Víte, kde jste? Jaký je dnes den?
Do you know where you are? What day is it today?
Můžete chodit? Jak dlouho už nechodíte?
Can you walk? How long have you been unable to walk?
Vidíte dobře?
Can you see well?
PLÍCE
Máte kašel? Měl/a jste kašel? Vykašláváte hleny? Jakou barvu mají hleny?
Do you have a cough? Did you have a cough? Do you cough up any sputum?
What colour is the sputum?
Zhluboka se nadýchněte.
Take a deep breath.
Nedýchejte.
Stop breathing.
Zakašlete.
Cough.
dýchání – breathing
kašel – cough
dušnost – dyspnoea, shortness of breath
pískání při dýchání – wheezing
vykašlávání – coughing up sputum
astma – bronchial asthma
zápal plic – pneumonia
ENDOKRINNÍ SYSTÉM
Léčíte se s cukrovkou?
Do you have diabetes?
Užíváte pouze léky, nebo si aplikujete i inzulin?
Do you only take oral medicaments or do you also inject insulin?
cukrovka – diabetes
žláza – gland
štítná žláza – thyroid gland
KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM
Měl/a jste už dříve nějaké obtíže se srdcem?
Did you have any trouble with your heart before?
Zadýcháváte se více než obvykle?
Do you breath more than usually?
Dýchá se vám špatně v klidu, nebo jen při námaze?
Do you have difficulty breathing while resting or only during exercise?
Otékají vám nohy? Zhoršují se otoky?
Do your legs swell? Is the swelling getting worse?
Buší vám občas srdce?
Do you sometimes feel that your heart speeds up?
Budíte se v noci kvůli dušnosti?
Do you wake up during the night due to dyspnoea/shortness of breath?
Můžete ležet na rovině, nebo potřebujete více polštářů?
Can you lie flat or do you need to use a number of pillows?
Bolí vás na hrudi? Bolelo vás na hrudi? Měl/a jste při tom potíže s dechem?
Do you have chest pain? Did you have chest pain? Did you have difficulty breathing
while you had chest pain?
Vyzařovala bolest někam?
Did the pain radiate anywhere?
Ustoupí bolest po krátkém odpočinku?
Does the pain subside after a short rest?
Bolí vás to v klidu, nebo jen při námaze? Bolí vás to při změně polohy,
otočení?
Does it hurt at rest or only during exertion? Does it hurt when you change position, turn?
Po kolika metrech chůze se bolest nohou objeví? Ustoupí po zastavení?
After how many metres of walking does the pain in your legs appear? Does it subside
when you stop?
arteriální hypertenze – high blood pressure
bušení srdce – palpitations
dušnost – dyspnoea
otoky kotníků – swelling of ankles
umělá chlopeň – valve replacement
kardiostimulátor – pacemaker
koronární by-pass – coronary by-pass

koronární stent – coronary stent
infarkt myokardu – myocardial infarction
tep (nepravidelný, zrychlený) – pulse (irregular, quickened)
INFEKČNÍ ONEMOCNĚNÍ
Měřil/a jste si teplotu?
Have you taken your temperature?
Byla teplota vyšší než 38 °C?
Was the temperature higher than 38 °C?
V které části dne je teplota nejvyšší?
At what time of the day is your temperature the highest?
Měl/a jste zimnici a třesavku?
Did you have chills?
antibiotikum – antibiotic
angína – tonsillitis
pocení – swelling
horečka – fever
chřipka – flu
srazit horečku – bring down the temperature
zimnice – chills
teploměr – thermometer
nákaza – infection
neštovice – smallpox
nakažlivý – infectious
příušnice – mops
spála – scarlet fever
spalničky – measles
tetanus – tetanus
zánět – inflammation
GASTROINTESTINÁLNÍ SYSTÉM
Máte chuť k jídlu?
Do you have a good apetite?
Sníte celou porci?
Do you finish your portion?
Nemáte obtíže s trávením?
Do you have indigestion?
Bolí vás břicho? (Je bolest po jídle, nebo i nalačno?)
Do you have a stomachache? Does it hurt after eating or even on an empty stomach?
Stolice je pravidelná? Jakou měla barvu? Konzistenci?
Do you have regular bowel movements? What was the colour of your stool? Consistency?
Kdy jste měl/a poslední stolici?
When did you last open your bowels?
Máte průjem? Kolikrát za den?
Do you have diarrhoea? How many times a day?
Nebyla ve stolici krev nebo hleny?
Was there any blood or mucus in the stool?
Máte zácpu? Kdy jste byl/a naposledy na stolici?
Are you constipated? When was the last time you had a bowel movement?
Můžete jíst/pít?
Can you eat/drink?
Jsou vaše obtíže vázané na jídlo?
Are your complaints connected to eating?
Máte pocit na zvracení? Zvracel/a jste? Kolikrát? Jak to vypadalo (čerstvá krev,
kávová sedlina, žluč)?
Are you nauseous? Did you vomit? How many times? What did it look like (fresh blood,
coffee grinds, bile)?
Měl/a jste pocit na zvracení?
Did you feel nauseous?
Zhubl/a jste za poslední dobu? Kolik kilogramů?
Have you lost weight recently? How many kilograms?
Míváte pálení žáhy?
Do you get a heartburn?
Máte obtíže s polykáním?
Do you have problems with swallowing?
Kolik tekutin za den vypijete?

How much liquid do you drink in a day?
Odcházejí vám větry?
Do you pass gas?
dieta – diet
držet dietu – hold a diet
konečník – anus
nucení na zvracení – nausea
zvracení – vomiting
průjem – diarrhoea
vřed – ulcer
zánět slinivky – pancreatitis
podrážděný žaludek – stomach upset
žlučník – gall-bladder
NERVOVÝ SYSTÉM
Bolí vás hlava?
Do you have a headache?
Máte ztuhlou šíji?
Do you have a stiff neck?
Máte závrať?
Do you feel dizzy?
Máte nucení na zvracení?
Do you feel nausea?
Uhodil/a jste se do hlavy?
Did you hit your head?
Pamatujete si, co se stalo?
Can you remember what happened?
Byl/a jste v bezvědomí?
Were you unconscious?
Jak dlouho to trvalo?
How long did it last?
Můžete hýbat všemi končetinami? Je některá slabší?

Can you move all extremities? Do you feel weakness in any of them? In which one?
křeče – cramp, fits, convulsions
mdloba – faint
ztráta vědomí – loss of consciousness
bolest hlavy – headache
obrna, nehybnost – parakusis
ztráta citu – loss of feeling
migréna – migrace
nerv – nerve
závrať – dizziness
epilepsie – epilepsy
cévní mozková příhoda – stroke
UŠI, NOS, KRK

Škrábe vás v krku? (Bolí vás v krku?)
Do you have an itchy throat (does your throat hurt)?
Máte (měl/a) jste rýmu?
Do (did) you have runny nose?
Otevřete ústa a řekněte „áá“.
Open your mouth and say „aa“.
Slyšíte stejně na obě uši?
Can you hear equally well with both ears?
Máte bolesti v krku při polknutí?
Does your throat hurt when you swallow?
angína – tonsilitis
hluchý – deaf
nedoslýchat – not hearing properly
zvonění v uších – ringing in the ears
bolest v uších – earache
výtok z ucha – discharge from the ear
rýma – cold
výtok z nosu – nasal discharge
chrapot – snore
otok jazyka – swelled up tongue
MOČOVÝ SYSTÉM
Máte problémy s močením?
Do you have any problems with urinating?
Pálí (řeže, bolí) vás při močení?
Do you feel a burning feeling (sawing, pain) when urinating?
Máte problémy s prostatou?
Do you have problems with your prostate?
Nemůžete se vymočit?
Do you have difficulty emptying your bladder?
Kdy jste naposled močil/a?
When have you passed urine for the last time?
Jakou barvu má moč?
What color is your urine?
Močíte častěji?
Do you urinate more often?
Máte pocit, že močíte méně?
Do you feel that you are urinating less frequently?
Bolí vás v bedrech?
Do you have lower back pain?
Kolikrát močíte za noc?
How many times a night do you urinate?
potíže s močením – difficulty in passing urine
bolest při močení – pain when passing urine
pálení při močení – burning when passing urine
krev v moči – blood in urine
bolesti v bedrech – pain in the shoulders
ledvinová kolika – renal colic
ledvinový kámen – kidney stone

moč – urine
močový měchýř – urinary bladder
GYNEKOLOGIE
Mohla byste být těhotná?
Are or could you be pregnant?
Jak dlouho jste těhotná?
How many weeks are you pregnant for?
Užíváte hormonální antikoncepci?
Do you take contraceptive pills?
Kdy jste měla poslední menstruaci?
When was your last menstruation?
Nemáte výtok z pochvy?
Do you have any discharge from your vagina?
ženské problémy – women’s problems
menstruační bolesti – pain with periods
vynechání menstruace – missed periods
těhotenství – pregnancy
vaginální výtok – vaginal discharge
KŮŽE
Jak dlouho máte žlutou kůži?
How long have you had yellow skin?
Máte nějaké kožní defekty?
Do you have any skin problems?
Svědí vás to?
Is it itchy?
Máte nějakou vyrážku?
Do you have a rash?
vyrážka – rash
svědění – itching
puchýř – blister
omrzlina – chilblain
popálenina (lehká, těžká) – burn (light, deep)
sliznice – mucous membrane
OSTATNÍ
bolest v krku – sore throat
výtok krve – discharge of blood
kolaps – fainting, collapse
bolesti kloubů – swelling of joints
potíže s chůzí – difficulty in walking
místní umrtvení – local anaesthetic
nosítka – stretcher
otrava – poisoning
příznak – symptom
rakovina – cancer
slepý – blind
úpal – sun stroke
LÉČBA
Zavedeme vám do žíly kanylu, která tam zůstane, a dáme vám infuzi.
We need to put an intravenous cannula into your arm so that we can give you
an infusion.
Dám vám na obličej průhlednou masku, abyste mohl/a vdechovat kyslík.
I will give you a transparent face mask for you to breath pure oxygen.
Sestra vám dá injekci.
The nurse will give you an injection.
Efekt léků, které vám podáme, se dostaví asi za XX minut.
The medications will start to work after xx minutes.
Váš stav vyžaduje léčbu za hospitalizace.
Your condition requires you to be hospitalized.
Musíte ležet.
You must stay in bed.
Musíte dodržovat dietu.
You must go on diet.
Třikrát denně jednu pilulku.
Take a pill three times a day.
Tablety polkněte celé.
Swallow the whole tablets.
chirurgické oddělení – surgical ward
injekce – injection
léčení – treatment
kapky – drops
čípek – suppository
náplast – plaster
obvaz – bandage
prášek – pill
projímadlo – laxative
recept – prescription
UKONČENÍ OŠETŘENÍ PACIENTA

Nebojte se, není to nic vážného.
Don’t worry. It’s nothing serious.
Musíme vás přijmout na lůžko.
We have to admit you.
Zůstanete v nemocnici pravděpodobně jen několik málo dnů.
You will probably stay in the hospital for only a few days.
Potřebujete další ambulantní léčení.
You will need more out-patient treatment.
Napíšu vám recept.
I’ll prescribe some medicine for you.
Předejte naši zprávu svému lékaři.
Please give this letter to your own general practitioner.
Na shledanou.
Good bye.
Kdo vás zde dopraví domů?
Who will take you home?
Přejete si, abychom vám zavolali taxi?
Do you wish for us to call a taxi for you?
Endokrinologie .................................................................................... 365
Hematologie ......................................................................................... 365
Chirurgie ................................................................................................. 365
Infekční lékařství ................................................................................. 365
Interna ..................................................................................................... 366
Kardiologie ............................................................................................ 366
21 MKN – MEZINÁRODNÍ KLASIFIKACE NEMOCÍ 10
Neurologie ............................................................................................ 367

Oční .......................................................................................................... 367
Onkologie .............................................................................................. 367
Pohybový aparát ................................................................................. 368
Pneumologie ........................................................................................ 368
Psychiatrie ............................................................................................. 368
Toxikologie ............................................................................................ 369
Urologie .................................................................................................. 369
Různé ....................................................................................................... 369
MKN – MEZINÁRODNÍ KLASIFIKACE NEMOCÍ 10 365
ENDOKRINOLOGIE
myxedémové kóma E03.5 Cushingův syndrom E24.9
hypotyreózaE03.9 hyperaldosteronismusE26.9
tyreotoxikózaE05.9 addisonská krize E27.2
DM závislý na inzulinu E10 malnutriceE46
DM nezávislý na inzulinu E11 obezitaE66
hypoglykemieE16.2
HEMATOLOGIE
anemieD64.9 DICD65
trombocytopenieD69.6 krvácivý stav D69.9
CHIRURGIE
bolest břicha R10.4 cholelitiázaK80.0
akutní břicho R10.0 biliární kolika K80.2
nauzea, zvracení R11 akutní cholecystitida K81.0
vředová choroba K25.9 cholangitidaK83.0
gastritidaK29.7 akutní pankreatitida K85
dyspepsieK30 chronická pankreatitida K86.1
akutní apendicitida K35.9 hematemézaK92.0
akutní gastroenteritida K52.9 melénaK92.1
ileusK56.7 krvácení do GIT K92.2
akutní peritonitida K65.0 gangrénaR02
hemoperitoneumK66.1 dekubitusL89
hemoroidyI84.8 flegmónaL03.9
INFEKČNÍ LÉKAŘSTVÍ
salmonelová enteritida A02.0 chronická hepatitida C B18.2
střevní bakteriální infekce A04.9 infekční mononukleóza B27.9
střevní virová infekce A08.4 kandidózaB37.9
infekční průjem A09 zavšiveníB85.2
septikemieA41.9 svrabB86
erysipelA46 přisáté klíště B88.2
herpes zoster B02.9 meningitidaG02.0
akutní hepatitida A B15.9 encefalitidaG04.8
akutní hepatitida B B16.9 meningokoková meningitida A39.0
akutní hepatitida C B17.1 horečkaR50.9
chronická hepatitida B B18.0
INTERNA
arteriální hypertenze I10 zácpaK59
sekundární hypertenze I15 toxické onemocnění jater K71.9
ICHDKI70.2 selhání jater K72.9
generalizovaná ateroskleróza I70.9 jaterní cirhóza K74.6
disekce aorty I71.0 ikterusR17
aneuryzma abdominální aorty I71.4 ascitesR18
embolie a trombóza tepen horních končetin (HK) I74.2 dehydrataceE86
embolie a trombóza tepen dolních končetin (DK) I74.3 acidózaE87.2
arteriální trombóza HK, DK I74.4 alkalózaE87.3
tromboflebitida DK I80.0 přetížení tekutinami E87.7
flebotrombózaI80.2 elektrolytová dysbalance E87.8
varixy DK s bércovým vředem I83.0 DM závislý na inzulinu E10
jícnové varixy – krvácení I85.0 DM nezávislý na inzulinu E11
lymfedémI89 hyperglykemie10.1
ortostatická hypotenze I95.1 hypoglykemieE16.2
hypotenzeI95.9 metabolická nerovnováha E87.8
gastroezofageální reflux K21.9 tyreotoxikózaE05.9
vředová choroba gastroduodena K27 horečkaR50.9
gastritidaK29.7 kolapsový stav R55
dyspepsieK30 uzlinový syndrom R59.1
Crohnova choroba K50.9 nechutenstvíR63.0
akutní gastroenteritida K52.9 kachexieR64
KARDIOLOGIE
nestabilní angina pectoris I20 syndrom preexcitace I45.6
stenokardieI20.8 náhlá srdeční smrt I46.1
angina pectoris I20.9 srdeční zástava I46.9
akutní infarkt myokardu I21.9 supraventrikulární tachyarytmie I47.1
ischemická choroba srdeční akutní I24.9 komorová tachykardie I47.2
ischemická choroba srdeční chronická I25.9 paroxyzmální tachykardie I47.9
plicní embolie s cor pulmonale I26.0 fibrilace a flutter síní I48
plicní embolie bez cor pulmonale I26.9 fibrilace a flutter komor I49
srdeční selhání pravostranné I27.9 sick sinus syndrom I49.5
srdeční selhání levostranné I50.1 srdeční arytmie I49.9
perikarditidaI30.9 hypotenzeI95.9
perikardiální výpotek I32.3 tachykardieR00.0
myokarditidaI40.9 bradykardieR00.1
atrioventrikulární blok (AV) I44 palpitaceR00.2
AV blok I. st. I44.0 šok kardiogenní R57.0
AV blok II. st. I44.1 dušnostR06.0
AV blok III. st. I44.2 bolest na hrudi R07.4
blok levého Tawarova raménka I44.7 kolaps, synkopa R55
blok pravého Tawarova raménka I45.0
NEUROLOGIE
Parkinsonova choroba G20 tetraplegieG82.5
extrapyramidové poruchy G25.9 toxická encefalopatie G92
Alzheimerova choroba G30 edém mozku G93.6
roztroušená skleróza G35 cévní mozková příhoda I64
epilepsie grand mal G40.6 tranzitorní ischemická ataka I66.9
epilepsie petit mal G40.7 porucha vědomí R41.8
epilepsieG40.9 somnolenceR40.0
status epilepticus G41.9 soporR40.1
migréna bez aury G43.0 kómaR40.2
migréna s aurou G43.1 vertigoR42
migrénaG43.9 dysartrieR47.1
cefaleaG44.0 afonieR49.1
vertebrobazilární insuficience G45 křečeR56
neuralgie trigeminu G50 subarachnoidální krvácení I60.9
poruchy n.VII G51.9 subdurální krvácení I62.0
syndrom karpálního tunelu G56 mozková hemoragie I61.9
myasthenia gravis G70 bolest krční páteře M53.2
myopatieG72.9 dorzalgieM54.9
hemiplegieG81.9 vertebrogenní algický syndrom hrudní páteře M54.6
paraplegieG82.2 lumbagoM54.5
OČNÍ
konjunktivitidaH10.9 krvácení do sklivce H43.1
senilní katarakta H25.9 edém papily H47.1
sítnicový cévní uzávěr H34.9 diplopieH53.2
glaukomH40.9 poruchy zorného pole H53.4
ONKOLOGIE
ret, dutina ústní, hltan C14 mezoteliomC45.9
jícenC15.9 Kaposiho sarkom C46.9
žaludekC16.9 prsC50.9
tenké střevo C17.9 dělohaC55
tlusté střevo C18.9 vaječníkC56
rektumC20 prostataC61
žlučníkC23 varleC62.9
žlučové cesty C24.9 mozek71.9
pankreasC25.9 mícha72
tracheaC33 Hodgkinův lymfom C81.9
bronchy a plíce C34.9 nehodgkinský lymfom C85.9
melanomC43.9 mnohočetný myelom C90
Pozn.: jedná se o nádorové onemocnění uvedeného orgánu
POHYBOVÝ APARÁT
revmatoidní artritida M06.9 bolest dolní části zad M54.5
dnaM10.9 bolest v hrudní páteři M54.6
artritidaM13.9 dorzalgieM54.9
koxartrózaM16.9 tendovaginitidaM65.8
gonartrózaM17.9 onemocnění svalu NS M62.9
bolest v kloubu M25.5 burzitidaM71.9
systémový lupus erythematodes M32.9 myalgieM79.1
skoliózaM41.9 bolest v končetině M79.6
ischiasM54.3 syndrom karpálního tunelu G56.0
PNEUMOLOGIE
akutní sinusitida J01.9 CHOPNJ44.9
akutní faryngitida J02.9 asthma bronchiale J45.9
akutní tonzilitida J03.9 status asthmaticus J46
akutní tracheitida J04.1 nekardiální edém plic J81
akutní epiglotitida J05.1 fluidotoraxJ90
akutní infekce horních cest dýchacích J06.9 pneumotoraxJ93.9
chřipkaJ11.1 hemotoraxJ94.2
bronchopneumonieJ18 akutní respirační selhání J96
pneumonieJ18.9 hemoptýzaR04.2
akutní bronchitida J20.9 kašelR05
laryngospazmusJ38.5 dušnostR06.0
bronchitidaJ40 aspiraceT17
chronická bronchitida J42 karcinom plic C34.9
plicní emfyzém J43.9 TBCA16.9
PSYCHIATRIE
vaskulární demence F01.9 porucha s bludy F22
neurčená demence F03 psychózaF29
deliriumF05.9 manická fáze F30.9
psychózaF09 depresivní fáze F32.9
duševní porucha vyvolaná alkoholem F10 fobické poruchy F40
syndrom závislosti F10.2 panická porucha F41
odvykací stav F10.3 úzkostná porucha F41.9
alkoholová psychóza F10.5 obsedantně-kompulzivní porucha F42
alkoholová ebrieta F10.0 akutní stresová reakce F43
duševní porucha vyvolaná opiáty F11 somatoformní porucha F45.9
duševní porucha vyvolaná kanabinoidy F12 mentální anorexie F50
duševní porucha vyvolaná halucinogeny F16 mentální bulimie F50.2
duševní porucha vyvolaná rozpouštědly F18 nespavostF51.0
toxikomanieF19.9 mentální retardace F79
paranoidní schizofrenie F20 tiková porucha F95.9
TOXIKOLOGIE
intoxikace salicyláty T39.0 intoxikace metanolem T51.1
intoxikace analgetiky T39.9 intoxikace alkoholem T51.9
intoxikace opioidy T40.2 intoxikace ropnými produkty T52.0
intoxikace kokainem T40.5 intoxikace glykoly T52.3
intoxikace marihuanou T40.7 intoxikace čisticími prostředky T55
intoxikace halucinogeny T40.9 intoxikace CO T58
intoxikace benzodiazepiny T42.4 intoxikace CO2T59.7
intoxikace hypnotiky T42.7 intoxikace houbami T62.0
intoxikace antidepresivy T43.2 intoxikace hadím jedem T63.0
intoxikace antikoagulancii T45.5 intoxikace plyny, parami T59.9
intoxikace blokátory kalciového kanálu T46.1 intoxikace neznámou látkou T65.9
UROLOGIE
akutní zánět ledvin N10 infekce močových cest N39
tubulointersticiální nefritida N12 prostatitidaN41.9
akutní selhání ledvin N17.9 torze varlete N44
chronická renální insuficience N18.9 pánevní zánět u žen N73.9
renální kolika N23 hematurieR31
akutní cystitida N30.0 retence moči R33
RŮZNÉ
zhoršení fyzického stavu R53 úraz kyčle, stehna S79.9
podchlazeníT68 úraz zápěstí, ruky S69.9
šokový stav NS R57.9 úraz kolena S80.0
chřipkaJ11.1 bezdomovectvíZ59.0
škytavkaR06.6 kousnutí hadem W59
účinky elektrického proudu T75.4 štípnutí hmyzem W57
popáleníT30.0 alergický ekzém L27.9
poleptáníT30.4 alergie NS T78.4
omrzlinyT35.7 alergie léková T88.7
úpalT67.0 anafylaktický šok T78.2
mdloba z horka T67.1 alergie potravinová L27.2
vyčerpání z horka T67.5 adnexitidaN70.9
náhlá smrt R96 konjunktivitidaH10.9
epistaxeR04.0 předávkování warfarinem T45.5
otokR60.0 přisáté klíště B88.2
nauzea, zvracení R11 mimoděložní těhotenství O00.9
hyperventilace, neurocirkulační astenie F45.3 Quinckeho edém T78.3
zavšiveníB85.0 hyperventilaceR06.4
úraz hlavy S09.9 pruritusL29.9
komoce mozku S06.0
Stupnicová a obličejová škála bolesti ......................................... 373
Abeceda ................................................................................................. 374
22 VIZUÁLNÍ POMŮCKY
VIZUÁLNÍ POMŮCKY 373
STUPNICOVÁ A OBLIČEJOVÁ ŠKÁLA BOLESTI

ABECEDA
A B C Č D
E F G H CH
I J K L M
N O P Q R
Ř S Š T U
V W X Y Z
Nemocnice – oddělení ...................................................................... 377
Nemocnice – odborné ambulance .............................................. 378
Nemocnice – ostatní .......................................................................... 379
Soukromé ambulance ....................................................................... 380
Ostatní důležitá čísla ......................................................................... 381
23 TELEFONNÍ SEZNAM
TELEFONNÍ SEZNAM 377
NEMOCNICE – ODDĚLENÍ
ARO
tel.:
tel.:
tel.:
CHIRURGIE
tel.:
tel.:
tel.:
INTERNA
tel.:
tel.:
tel.:
ORTOPEDIE
tel.:
tel.:
tel.:
RTG
tel.:
tel.:
tel.:
ORL
tel.:
tel.:
tel.:
NEMOCNICE – ODBORNÉ AMBULANCE
ambulance:
MUDr. tel.:
ambulance:
MUDr. tel.:
ambulance:
MUDr. tel.:
ambulance:
MUDr. tel.:
ambulance:
MUDr. tel.:
ambulance:
MUDr. tel.:
ambulance:
MUDr. tel.:
ambulance:
MUDr. tel.:
ambulance:
MUDr. tel.:
ambulance:
MUDr. tel.:
ambulance:
MUDr. tel.:
TELEFONNÍ SEZNAM 379
NEMOCNICE – OSTATNÍ
název:
tel.:
název:
tel.:
název:
tel.:
název:
tel.:
název:
tel.:
název:
tel.:
název:
tel.:
název:
tel.:
název:
tel.:
název:
tel.:
název:
tel.:

SOUKROMÉ AMBULANCE
MUDr.
specializace: tel.:
MUDr.
specializace: tel.:
MUDr.
specializace: tel.:
MUDr.
specializace: tel.:
MUDr.
specializace: tel.:
MUDr.
specializace: tel.:
MUDr.
specializace: tel.:
MUDr.
specializace: tel.:
MUDr.
specializace: tel.:
MUDr.
specializace: tel.:
MUDr.
specializace: tel.:
POZNÁMKY 381
OSTATNÍ DŮLEŽITÁ TELEFONNÍ ČÍSLA
Toxikologické informační středisko (TIS) 224 919 293, 224 915 402

Evropská tísňová linka 112
Policie 158
Zdravotnická záchranná služba 155
Hasiči 150
POZNÁMKY
SEZNAM NEJPOUŽÍVANĚJŠÍCH ZKRATEK

ACTH adrenokortikotropní hormon
ADH antidiuretický hormon
AFP alfa-fetoprotein
AG anion gap
ALP alkalická fosfatáza
ALT alaninaminotransferáza
aPTT alktivovaný parciální tromboplastinový čas
AST aspartátaminotransferáza
ATB antibiotika
BMI body mass index
CB celková bílkovina
CEA karcinoembryonální antigen
CK-MB myokardiální kreatinkináza
CMP cévní mozková příhoda
CNS centrální nervový systém
CRP C-reaktivní protein
CT počítačová tomografie
CVP centrální žilní tlak
CŽK centrální žilní katétr
DF dechová frekvence
DIC diseminovaná intravaskulární koagulopatie
DM diabetes mellitus
EMG elektromyografie
FE frakční exkrece
FSH folikuly stimulující hormon
FW sedimentace erytrocytů
GF glomerulární filtrace
GIT gastrointestinální trakt
GMT gama-glutamyltransferáza
gtt kapky
HbA₁c glykovaný hemoglobin
HCG choriový gonadotropin
HCT hematokrit
HD hemodialýza
HGB hemoglobin
HŽT hluboká žilní trombóza

SEZNAM NEJPOUŽÍVANĚJŠÍCH ZKRATEK 383
i.m. intramuskulárně
i.v. intravenózně
IM infarkt myokardu
inh. inhalačně
INR international normalized ratio
KI kontraindikace
KO klinický obraz
MAC metabolická acidóza
MAL metabolická alkalóza
MAP střední arteriální tlak
MET metabolický ekvivalent
MKN Mezinárodní klasifikace nemocí
NGS nazogastrická sonda
NSE neuron-specifická enoláza
NTproBNP natriuretický peptid B
NÚ nežádoucí účinky
oGTT orální glukózový toleranční test
p.o. perorálně
PLT trombocyty
PSA prostatický specifický antigen
PTH parathormon
RAC respirační acidóza
RAL respirační alkalóza
RBC erytrocyty
RTC retikulocyty
s.c. subkutánně
SLE systémový lupus erythematodes
sTFR solubilní transferinový receptor
TBC tuberkulóza
TER terapie
TF tepová frekvence
TK tlak krve
TSH tyreocyty stimulující hormon
UZ ultrazvuk
WBC leukocyty
SOUHRN
Téměř každý, nejen mladý a začínající lékař má svůj poznámkový blok, notýsek,
poznámky v telefonu nebo jakýkoli jiný vlastní zdroj informací, ze kterých ve své
klinické praxi čerpá. Právě takovéto poznámky byly před mnoha lety na začátku
vzniku této publikace. Kniha Užitečné tabulky pro praxi není učebnice a ani jí být
nikdy neměla. Hlavní ambicí autora bylo vytvořit „pomocníka“, který bude vždy
při ruce a ve kterém lze nalézt informace k vyřešení běžných, ale i méně častých
situací v každodenní praxi. U lůžka pacienta, na odborné nebo akutní ambulanci,
ve službě, při psaní vizit, to všechno jsou místa a situace, kam tato publikace patří
a kde může pomoci. Právě praktičnost a snadná použitelnost jsou důvodem,
proč byla zvolena kroužková vazba a formát „do kapsy pláště“. Díky mnoha
poznámkám a praktickým připomínkám nejen mých kolegů, ale i studentů
medicíny a zkušených lékařů mnoha odborností vznikl tento kompilát informací,
který, jak doufáme, najde své místo v každodenní péči o pacienty.
Klíčová slova: vědomosti do kapsy, tabulky, diagnostická kritéria, klasifikace,
terapie
SUMMARY
Almost everyone, not just the young and beginning medical doctors have their
notebook, pad, notes in phone, or any other private source of information from
which they can draw in their clinical practice. Many years ago such remarks were
at the beginning of the concept of this publication. The book “Useful tables
for practice” is not a textbook and it never had to be. The main ambition of the
author was to design an “assistant” that will be always on hand and will bring
the necessary information or solve common, or less common situations in the
everyday practice. At the patient’s bedside, at the specialized or acute care
ambulance, on duty, after the ward; these are the places and situations where the
publication has its place and where it can help. Its usefulness and easy handling
are the reasons why the spiral binding and format “in the pocket of the jacket” was
chosen. Thanks to the many comments and practical observations not only from
my colleagues, but also from medical students and experienced doctors of many
specialties, this compilation of information was shaped, and we hope it will find its
place in your everyday patient care.
Key words: knowledge in your pocket, tables, diagnostic criteria, classification,
treatment

Skvělá příručka, kterou nosí každý začínající lékař v kapse svého pláště, při-
náší informace z mnoha převážně interních oborů – algoritmy, hodnocení
výsledků, přehledné tabulky, vybrané postupy diagnostiky i léčby…
To, co si mladí lékaři postupně vytvářejí shromažďováním informací, již do-
stáváte vypracované a vyzkoušené v praxi.
Publikace je vysoce praktická, přehledná, je uzpůsobena i tak, že si své
poznámky můžete doplňovat – aktualizovat.
Grada Publishing, a.s.,

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7
tel.: +420 234 264 401,
fax: +420 234 264 400
e-mail: obchod@grada.cz,
www.grada.cz

таблички

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

таблички

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Ondřej Hloch

Užitečné tabulky pro praxi

Jméno a příjmení kupujícího: Khrystyna Martsin

Upozorňujeme, že elektronická kniha je dílem chráněným podle

Velmi si vážíme, že e-knihu dále nešíříte. Jen díky Vašim

Máte-li jakékoli otázky ohledně použití e-knihy, neváhejte nás

Užitečné tabulky pro praxi

MUDr. Ondřej Hloch

UŽITEČNÉ TABULKY PRO PRAXI

Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství

© Grada Publishing, a.s., 2018

Odpovědná redaktorka Mgr. Viola Těšínská

ISBN 978-80-271-0905-0 (pdf)

1 LABORATORNÍ REFERENČNÍ HODNOTY 9

7 VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ 111

8 INTENZIVNÍ MEDICÍNA 127

10 ONKOLOGIE 163

11 PNEUMOLOGIE 169

12 REVMATOLOGIE 187

13 RŮZNÉ 199

14 FARMAKOTERAPIE 213

15 ANTIMIKROBIÁLNÍ TERAPIE 267

16 KOREKČNÍ TABULKY PŘI RENÁLNÍ INSUFICIENCI 287

17 ACIDOBAZICKÁ ROVNOVÁHA 295

18 GRAVIDNÍ PACIENTKA 305

20 ANGLICKÁ KONVERZACE U LÉKAŘE 345

21 MKN – MEZINÁRODNÍ KLASIFIKACE NEMOCÍ 10 363

22 VIZUÁLNÍ POMŮCKY 371

23 TELEFONNÍ SEZNAM 375

SEZNAM NEJPOUŽÍVANĚJŠÍCH ZKRATEK 382

Odborní konzultanti – poděkování

LABORATORNÍ REFERENČNÍ HODNOTY

neutrofily 1,8–7 × 10⁹/l

Khrystyna Martsin (xrustiamarcin@gmail.com) [1250583]

LABORATORNÍ VYŠETŘENÍ MOČI

CHEMICKÉ VYŠETŘENÍ MOČI

ODPADY MOČÍ ZA 24 h

ODPADY MOČÍ ZA 24 h

FRAKČNÍ EXKRECE (FE) (vzorce viz kap. 7, s. 114–116)

VYBRANÉ METABOLITY V MOČI

KONCENTRACE IONTŮ V TĚLESNÝCH TEKUTINÁCH

Na+ K+ Cl− HCO₃−

FYZIOLOGICKÉ ROZMĚRY SRDCE

levá síň (LS) 21–43 mm levá komora (LK) 35–57 mm

FYZIOLOGICKÉ TLAKY V JEDNOTLIVÝCH ČÁSTECH OBĚHU

levá velké arterioly kapiláry venuly vény pravá

CHLOPEŇ POČET CÍPŮ UMÍSTĚNÍ PLOCHA

ABI (ancle-brachial index)

ABI = tlak kotníkový[mm Hg] / tlak na paži[mm Hg]

AKUTNÍ INFARKT MYOKARDU

Khrystyna Martsin (xrustiamarcin@gmail.com) [1250583]

ANGINA PECTORIS (AP) – CCS klasifikace

CCS I AP jen výjimečně, při obrovské námaze, sportu

ANTIARYTMIKA – klasifikace (Vaughan Williams)

TŘÍDA MECHANISMUS ÚČINKU

TŘÍDA BLOKÁDA LÉKY AP(t) Dep(v) ERP AV KONT

STUPEŇ REFLUX KONTRASTNÍ LÁTKY REGURGITAČNÍ

STUPEŇ PLOCHA ÚSTÍ STŘEDNÍ VRCHOLOVÝ

AORTÁLNÍ DISEKCE – klasifikace podle lokalizace

De Bakeyova De Bakeyova De Bakeyova

KLASIFIKACE PODLE HODNOT KREVNÍHO TLAKU

NORMOTENZE SYSTOLICKÝ TK DIASTOLICKÝ TK

všechny hodnoty jsou v mm Hg

OBVOD PAŽE ŠÍŘE MANŽETY