1 / 25

Psychologie práce

Psychologie práce. Psychologie práce. Studuje různé druhy pracovní činnosti (profese) a zjišťuje, za jakých podmínek je práce a pracovní prostředí nejpříznivější pro duševní zdraví pracovníka. Sleduje hledisko ergonomické: soulad mezi pracovními požadavky a osobními možnostmi pracovníka

parson
Download Presentation

Psychologie práce

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Psychologie práce

  2. Psychologie práce • Studuje různé druhy pracovní činnosti (profese) a zjišťuje, za jakých podmínek je práce a pracovní prostředí nejpříznivější pro duševní zdraví pracovníka. • Sleduje hledisko • ergonomické: soulad mezi pracovními požadavky a osobními možnostmi pracovníka • epidemiologické: míra rizika ohrožení duševního zdraví při práci a prostředí, kde je práce vykonávána • Úkolem psychologa je snížit pracovní stres na minimum.

  3. Psychologie práce – náplň oboru • vypracování charakteristik prací, pracovišť a profesí • hodnocení sociálních faktorů pracovního prostředí a práce • posuzování pracovních prostředků (strojů a zařízení) a prostředí) z hlediska inženýrsko psychologického • aplikace sociologických metod pro účely pracovního lékařství • výběr pracovníků, poradenství pro volbu povolání u vybraných profesí • analýza pracovního selhání, jeho příčin a projevů včetně úrazovosti

  4. Metody psychologie práce Základem je: pozorování, rozhovor, anamnéza, standardizované dotazníky, stupnice, klasické psychologické testy. Metodologické požadavky: • standardizace (hodnocení výsledků jednotlivce se srovnává s výsledky získanými ve stejném testu na velkých skupinách osob) • validita (shoda mezi vnějším kriteriem a výsledkem testu) • objektivita (jednotná instrukce, jednotné vyhodnocení) • spolehlivost (shoda mezi výsledky dosaženými v metodě po časovém odstupu - retest)

  5. Prevence v psychologii práce • vytváření a zavádění programů podpory zdraví (okrajově i odvykání kouření, prevence návyků) • soustředění pozornosti na odstranění nebo snížení psychické monotonie • využívání možnosti participace zaměstnanců, účast na rozhodování • přihlížení k individuálním potřebám pracovníků • management stresu – respektování osobní odolnosti, změny chování, uvědomění, zvýšení kondice

  6. Psychická zátěž jako rizikový faktor pracovního prostředí Nevyvolá zpravidla nemoc z povolání. Podílí se na vzniku a rozvoji nespecifických onemocnění. Ovlivňuje pracovní pohodu zaměstnanců. Rizikový faktor psychická zátěž – zvýšené nároky na: • vnímání • pozornost • paměť • představivost • myšlení • rozhodování Kontraindikace pro práci v riziku psychické zátěže: • závažné duševní poruchy, těžké poruchy chování, velmi závažná psychosomatická onemocnění

  7. Posouzení psychických nároků práce • Vnucené pracovní tempo - pásová výroba – musí se podřídit stroji • Monotonie • stále stejné podněty – kontrola • nedostatek podnětů – monitorování, čekání na vzácnou situaci. Vzniká útlum, zhoršení pozornosti • krátké stejné pohyby opakovaně – i riziko JNDZ • Směnný provoz • třísměnný a nepřetržitý provoz - náročné na změnu spánkového a cirkadiánního ryrtmu, rytmu života v rodině • pouze noční práce - významné riziko • Časový tlak – přetížena pozornost a časová kapacita velkým množstvím úkolů, termínované úkoly, okamžité rozhodování, práce přesčas • Ztížená sociální interakce – práce s osobami psych. narušenými, nepřizpůsobivými, vyžadujícími péči druhé osoby • Riziko ohrožení zdraví druhých osob – nutnost dodržovat pravidla bezpečného chování

  8. Práce v noci Charakteristika: práce mezi 22. a 6. hodinou. Zaměstnancem pracujícím v noci je zaměstnanec, který během noční doby pravidelně odpracuje nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě. • celkově zvýšená zátěž • zvýšené nároky na • psychickou složku • biologický režim, individuální snášenlivost a přizpůsobivost • imunitní systém • zrakový aparát • zvýšené riziko pracovních úrazů • KI: Závažná celková onemocnění, závažná psychická, psychosomatická onemocnění, závažné poruchy imunitního systému, individuální problémy se změnami biorytmu, DM s aplikací inzulínu, všechny choroby s nutností dodržování pravidelného režimu, těhotné a kojící ženy, mladiství

  9. Zařazení činností do kategorie práce faktor psychická zátěž • kategorie 2 • vnucené pracovní tempo • monotonie • 3 směnný nebo nepřetržitý provoz • kategorie 3 • práce pouze v nočních směnách • kombinace 3 faktorů dle NV523/2002 Sb. • kategorie 4 není pro psychickou zátěž stanovena

  10. Vliv pracovního prostředí a pracovního procesu • osvětlení • uspořádání pracovního místa • osobní prostor pracovníka • mikroklima • nespecifické účinky hluku • technostress • optimalizace pracovního režimu: rozdělení práce, přestávky, služební cesty, přesčasy • zařazení možnosti aktivního odpočinku

  11. Pracovní podmínky na selhání jednice se mohou podílet nároky profese a pracovního prostředí • monotónní práce • nezvyklé pracovní tempo • nerovnováha v pracovním rytmu, nevyhovující organizace práce • nevyhovující uspořádání pracovního místa • profese s vysokou odpovědností a velkými nároky na operativní rozhodování, řídící profese • profese vyžadující vysokou koncentraci pozornosti • průmyslové škodliviny mající afinitu k CNS

  12. Výběr, rozmísťování, výcvik a hodnocení pracovníků • Rozhodující úlohu ve výběru a rozmísťování pracovníků mají specializovaní vedoucí pracovníci zaměstnavatele – personalisté, HR oddělení. • Komplexní diagnostika osobnosti, temperamentu a schopností spadá do poradenství ze strany psychologů. • Zdravotníci posuzují pracovní způsobilost a vhodnost konkrétního pracovního zařazení, poradenská úloha.

  13. Psychosociální atmosféra na pracovišti • Stres související s prací: • přetížení či nevytíženost, obavy z nezaměstnanosti • demotivace pracovníka, konflikt rolí • šikana na pracovišti, sexuální obtěžování • Vedoucí pracovník: • role je ovlivněna jeho osobností - formálně řídí prac. skupinu • nutná přirozená autorita, sociální adaptace, dominance, interpersonální senzitivita, odborné znalosti v oboru, zkušenost v jednání s lidmi, ne konzervativnost v práci • Pracovní skupina: • významně ovlivňuje pracovníky i mezilidské vztahy na pracovišti • lidé ve skupině si vytváří řadu pravidel, návyků a zvyklostí usnadňujících jejich vzájemné soužití • jsou určeny role jednotlivých členů skupiny /izolovaní pracovníci jsou často v nepříjemné situaci, pod tlakem ostatních/ Sociální klima skupiny lze zjišťovat sociometrickými metodami.

  14. Vztah člověka k práci • motivace pracovníka pro činnost je individuální a mění se v závislosti na vnějších podmínkách (výchova, stáří, stav, hmotné zabezpečení… ) • optimální je soulad mezi zaměřením pracovníka a zájmy a cíli zaměstnavatele • Uspokojení z práce • je dáno objektivními podmínkami i subj.vlastnostmi jedince. Základními motivujícími prvky jsou potřeby, zájmy, návyky, postoje a morální kriteria. • vyjadřuje, jak člověk vzhledem k sobě i celé společnosti hodnotí vykonávanou činnost, jaké místo zaujímá v jeho životě i prožívání • nelze zredukovat na uspokojení materiální, význam má i společenská prestiž profese, perspektiva profesního růstu, mezilidské vztahy, firemní kultura apod.

  15. Odolnost k zátěži Zátěžové situace jsou běžné, odolnost k měnícím se podmínkám je individuální. • existují exponované profese s vysokou mírou psychické zátěže • existují problémové osobnosti s nižší schopností odolávat zátěži (duševní vlastnosti je vedou k sociálně nežádoucím formám jednání a k selhání ve vypjatých situacích) • v konkrétních situacích se obtížné přizpůsobování pracovníka projevuje • častými zdravotními problémy, žádostmi o různá vyšetření s negativním výsledkem, prodlužování PN pro banální onemocnění • poklesem pracovní výkonnosti, změnou chování a emočních reakcí na pracovišti • nepřiměřenou reakcí na odůvodněnou kritiku, odporem ke všem změnám

  16. Adaptace k práci a k pracovní pozici Adaptace: • organismus se přizpůsobuje podmínkám prostředí, určité úrovni podnětů • souhrn 2 dějů: pasivní akomodace k prostředí a aktivní asimilace – přizpůsobení si prostředí • člověk se přizpůsobuje smyslovými orgány i psychikou Frustrace základních lidských potřeb způsobuje psychickou zátěž a stres, ty mohou vyvolat změny sociálního chování ve smyslu poruch adaptace.

  17. Pracovní podmínky a psychická reakce Jedinec, který se nedokáže přizpůsobit pracovní situaci a selhává, může reagovat onemocněním, úrazem pracovním i nepracovním nebo fluktuací. Typy onemocnění: • neurotická reakce • neurastenický syndrom spojený se somatickými obtížemi KV a GIT • anxiozita a emoční tenze • dlouhodobě probíhající neuróza s depresivní složkou • psychosomatická onemocnění • akutní psychogenní reaktivní psychóza

  18. Zvláštní skupiny pracovníků • mladiství - nedokončený psychický a fyzický vývoj organismu, začlenění do pracovního procesu • ženy – odlišnosti ženského organismu, těhotenství, kojení, návrat po MD, sociální situace ovlivňuje i pracovní motivaci • handicapovaní – zdravotně znevýhodněné osoby, tělesné i duševní nemoci, nevidomí, s poruchou sluchu, řeči, záchvatovitá a psychiatrická onemocnění, abusus alkoholu a drog - sebehodnocení, sebedůvěra, možnost využití schopností k výkonu původní profese, volba jiné vhodné profese • starší pracovníci – somatické i psychické změny organismu, v současnosti početní nárůst , problematická zaměstnatelnost, diskriminace kvůli věku • cizinci – podnikatelé, manažeři, ale i manuálně pracující. Věk, kulturní a jazyková bariéra, pracovní podmínky, úrazy

  19. Mobbing – šikana na pracovišti • Cílem je poškodit druhého člověka, znevážit jeho soukromý i pracovní život, profesní zdatnost. Narušit sebevědomí, vyvolat pocit viny a sebepohrdání, zahnat do izolace. Konečným cílem je donutit jedince k odchodu z pracoviště • zákeřnost mobbingu spočívá v jeho skrytosti, zdánlivé náhodnosti – ve skutečnosti jde o cílené, pravidelné a promyšlené útoky • Na oběti závisí vznik mobbingu jen málo, hlavní roli hraje osobnost mobbera a především prostředí - nevhodná firemní kultura. • Spouštěčem bývá konflikt.

  20. Mobbing – šikana na pracovišti • Projevy mobbingu jsou velmi různorodé: • verbální útoky • neverbální útoky • zákeřné techniky – zamlčování informací, mazání dat, ztráta výsledků práce oběti, viry v PC • Negativní důsledky pro jedince, firmu i společnost. • U jedince vznikají psychické, psychosomatické, sociální následky. • Obrana: • identifikace nepřítele, volba správné strategie, • vedení záznamů, hledání spojence, • informování nadřízeného, vyhledání odborné pomoci • Nejlepší obranou je prevence.

  21. Posttraumatický syndrom = normální reakce na nenormální situaci Psychická reakce na traumatizující zážitek: • nehoda • násilí (přepadení, týrání, znásilnění) • přírodní a technické katastrofy (oheň, výbuch) • zásahy z povolání (hasiči,armáda, záchranáři, policie) • účast ve válce • týká se postiženého i svědka situace • Nezvyklá, traumatizující zkušenost, organismus je přetížen, neumí zpracovat. Reakce je individuální. • Může se projevit bezprostředně i s odstupem času. Trvání týdny i měsíce. U ¼ osob se objeví typické potíže. U ½ osob odezní bez odborné pomoci. Opakované trauma zvyšuje efekt i pravděpodobnost psychických následků. • Většina posttraumatických reakcí časem odezní, záleží i na dalších okolnostech (zda už se někdy se zátěžovou situací setkal, zdravotní obtíže, problémy v rodině…)

  22. Posttraumatický syndrom - průběh Fáze I – šok, popření Fáze II – deprese, emocionální labilita, obavy, nejistota, úzkost nebagatelizovat, vhodný je dostatečný přísun informací Fáze III (rozhodující) - přijmutí situace nebo zloba, agrese, psychóza, podvědomá touha zbavit se „viny“ • tělesné symptomy: bolesti, žaludeční obtíže, poruchy spánku, nechutenství, tlukot srdce, pocení, lekavost, náchylnost k nemocem • emocionální reakce: opakované zažívání traumatu - noční můry, vtíravé vzpomínky přes den, emoční prázdnota, deprese, pochyby • citová prázdnota, omezení aktivity (vina, stud, hněv), poruchy koncentrace, pocit stálého ohrožení, negativní myšlenky (o sobě, světě, budoucnosti), abusus alkoholu, léků, návykových látek, agresivita vůči sobě i okolí, suicidální tendence • vyhýbání se setkání se situací, místem, výročí vzniku traumatu… • celkové ovlivnění života - zaměstnání, volný čas, sociální kontakty, plány do budoucna

  23. Syndrom vyhoření (burn-out sy) Soubor typických příznaků, vzniká u pracovníků pomáhajících profesí v důsledku nezvládnutého pracovního stresu • lékaři, zdravotníci, ošetřovatelé, učitelé, policisté, soudci, úředníci, politici • může být i v oblasti neprofesionální, Statisticky 2x častější u žen • častěji u lidí kteří pracují s nadšením, velkým nasazením a pracovními ideály • útlum empatie, ztráta zájmu o druhé, zhoršení kvality poskytovaných služeb • pocit ztráty smyslu života, rezignace na pomoc sám sobě, ztráta zájmu o mimopracovní aktivity, rozpad osobního života

  24. Syndrom vyhoření (burn-out sy) Klinický obraz: • psychické příznaky:v rovině rozumové i emocionální, nechuť, lhostejnost, únik, sklíčenost, nespokojenost, nedostatek uznání, deprese i agresivita • tělesné příznaky: poruchy spánku, nechutenství, náchylnost k nemocem, vegetativní obtíže, unavitelnost, hypertenze • sociální vztahy: neangažovanost, omezení kontaktů pracovních i mimopracovních, konflikty v soukromí • Častý únik k psychoaktivním látkám – alkohol, drogy, nikotin Prevence, léčba: • Změna postoje k životu, práci • Uspokojení z práce • Nutné je okolí - rodina, přátelé, koníčky, relaxace • Odborná pomoc u závažnějších stavů – psychoterapie, logoterapie, hledání nových zájmů, smyslu života

  25. Děkuji za pozornost

More Related