Soucit se sebou, internalizovany stud a regulace emoci
•Download as PPTX, PDF•
1 like•1,631 views
Východiska: Práce Arnolda Beissera, Eugene Gendlina, Leslieho Greenberga a dalších autorů vyzdvihly význam akceptace vlastních prožitků pro regulaci emocí, udržování a kultivaci duševního zdraví a duševní pohody. Nově definovaná schopnost soucítit se sebou přitom zřejmě tuto akceptaci usnadňuje, resp. umožňuje. Metoda: Prostřednictvím dvou dotazníkových šetření jsme se pokusili ověřit teoreticky předpokládané souvislosti mezi schopností soucítit se sebou, potížemi v regulaci emocí a přítomností pocitů internalizovaného studu. K posouzení vztahu mezi proměnnými jsme využili Pearsonovy korelační koeficienty a výsledky lineární regresní analýzy. Výsledky: Šetření 1 (N=471) prokázalo silnou negativní korelaci (r=-0,71; p < 0,01) mezi schopností soucítit se sebou a potížemi v regulaci emocí. Soucit se sebou byl v našem vzorku 1 statisticky signifikantním prediktorem potíží v regulaci emocí (F(1, 469)=463,836, p<0,001).>< 0,01) mezi schopností soucítit se sebou a přítomností pocitů internalizovaného studu. Soucit se sebou byl v našem vzorku 2 statisticky signifikantním prediktorem pocitů internalizovaného studu (F(1, 213)= 313,429, p<0,001). Model vysvětlil přibližně 59,5 % rozptylu výsledné proměnné. Závěry: Schopnost soucítit se sebou zřejmě významně eliminuje pocity internalizovaného studu i potíže v regulaci emocí. Je proto zřejmě důležitým předpokladem duševního zdraví a duševní pohody.
Recommended
Recommended
More Related Content
What's hot
What's hot (20)
Similar to Soucit se sebou, internalizovany stud a regulace emoci
Similar to Soucit se sebou, internalizovany stud a regulace emoci (20)
Soucit se sebou, internalizovany stud a regulace emoci
- 1. SOUCIT SE SEBOU, INTERNALIZOVANÝ STUD A_REGULACE EMOCÍ JAN BENDA, KATEŘINA HAMROVÁ 23. CELOSTÁTNÍ KONFERENCE SEKCE PSYCHOLOGIE ZDRAVÍ ČMPS 20. – 22. 5. 2016, VERNÍŘOVICE
- 2. VÝCHODISKA I. • Práce Arnolda Beissera, Eugene Gendlina, Leslieho Greenberga a dalších autorů vyzdvihly význam AKCEPTACE vlastních prožitků pro REGULACI EMOCÍ, udržování a kultivaci duševního zdraví a duševní pohody. • Nově definovaná SCHOPNOST SOUCÍTIT SE SEBOU akceptaci některých nepříjemných prožitků přitom zřejmě usnadňuje, resp. umožňuje.
- 3. SOUCIT SE SEBOU - DEFINICE • emočně pozitivní POSTOJ k sobě* ve chvílích, kdy zažíváme nějaké trápení, selhání nebo si uvědomujeme nějaký svůj nedostatek • umožňuje člověku akceptovat někdy nevyhnutelné bolestivé prožitky a věnovat si v daný okamžik péči, jakou potřebuje * přesněji řečeno jde o postoj zaujímaný k jednotlivým momentálním prožitkům, tak jak se ve vědomí objevují okamžik za okamžikem (viz Neff, 2011) 3
- 4. VÝCHODISKA II. • Práce Gershena Kaufmana, Johna Bradshawa, Petera Breggina, Heinz-Petera Röhra a dalších autorů vyzdvihly význam POCITŮ TOXICKÉHO STUDU (MÉNĚCENNOSTI) v etiopatogenezi řady duševních poruch. 4
- 5. POSTOJ K PROŽÍVANÝM FENOMÉNŮM A DUŠEVNÍ ZDRAVÍ 1. přijetí 2. odmítnutí volné plynutí prožívaný fenomén* duševní zdraví toxický stud obranné mechanismy deprese závislostiúzkosti poruchy příjmu potravy psycho- somatika poruchy osobnosti a další… soucit se sebou (resp. brahma vihára) dys/regulace emocí odpor (tanhá) * vjem, pocit, představa, myšlenka, nálada… (srov. Benda, 2016; Hájek, Benda, 2008) DOI: 10.13140/RG.2.1.5077.4167
- 6. METODA • Dvě online dotazníková šetření ověřující teoreticky předpokládané souvislosti mezi schopností soucítit se sebou, potížemi v regulaci emocí a přítomností pocitů internalizovaného studu. 1. únor 2016: 471 respondentů (34% mužů, 66% žen), ve věku 14-77 let (M=37,5, SD=12,7, viz Benda, 2017?) 2. únor-březen 2016: 215 respondentů (26,5% mužů, 73,5% žen), ve věku 16-69 let (M=35,1, SD=11,6, viz Hamrová, 2016) • K posouzení vztahu mezi proměnnými jsme využili Pearsonovy korelační koeficienty a výsledky lineární regresní analýzy.
- 7. POUŽITÉ NÁSTROJE Proměnná Dotazník Položek Příklad položky Soucit se sebou SCS-CZ (Neff, 2003; Benda, Reichová, 2016) 20 „Když prožívám nějaké trápení, jsem k_sobě laskavý/á.“ Bezpodmínečné sebepřijetí USAQ (Chamberlain, Haaga, 2001; Rolederová, 2014) 20 „Věřím, že za to stojím jednoduše proto, že jsem lidská bytost.“ Optimismus LOT-R (Scheier, Carver, Bridges 1994; Miňová, 2011) 6 „Do budoucnosti hledím vždy s optimismem.“ Internalizovaný stud ISS (Cook, 1994; Hamrová, 2016) 24 „Mám pocit, že nikdy nejsem dost dobrý/á.” Potíže v regulaci emocí DERS-SF-CZ (Gratz, Roemer, 2004; Benda, v redakci) 18 „Mám problém porozumět tomu, co cítím.” 7
- 8. VÝSLEDKY - KORELACE KORELACE SOUCITU SE SEBOU S VYBRANÝMI KONSTRUKTY (p < 0,01) vzorek Pears. r Bezpodmínečné sebepřijetí (USAQ) N1=215 0,71 Optimismus (LOT-R) N1=215 0,56 Internalizovaný stud (ISS) N1=215 -0,77 Potíže v regulaci emocí (DERS-SF-CZ) N2=471 -0,71 8 KORELACE BEZP. SEBEPŘIJETÍ S VYBRANÝMI KONSTRUKTY (p < 0,01) vzorek Pears. r Optimismus (LOT-R) N1=215 0,52 Internalizovaný stud (ISS) N1=215 -0,70
- 9. VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA soucit se sebou regulace emocí • Soucit se sebou byl v našem vzorku (N2=471) statisticky signifikantním prediktorem potíží v regulaci emocí (F(1, 469)=463,836, p<0,001). • Model vysvětluje přibližně 49,7 % rozptylu výsledné proměnné (R2=0,497) • Beta=-0,705 (p<0,001). 9
- 10. VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA soucit se sebou internal. stud • Soucit se sebou byl v našem vzorku (N1=215) statisticky signifikantním prediktorem iternalizovaného studu (F(1, 213)=313,429, p<0,001). • Model vysvětluje přibližně 59,5 % rozptylu výsledné proměnné (R2=0,595) • Beta=-0,772 (p<0,001). 10
- 11. VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA sebepřijetí internal. stud • Bezpodmínečné sebepřijetí bylo v našem vzorku (N1=215) statisticky signifikantním prediktorem iternalizovaného studu (F(1, 213)=198,539, p<0,001). • Model vysvětluje přibližně 48,2 % rozptylu výsledné proměnné (R2=0,482) • Beta=-0,695 (p<0,001). 11
- 12. VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA soucit se sebou optimismus • Soucit se sebou byl v našem vzorku (N1=215) statisticky signifikantním prediktorem iternalizovaného studu (F(1, 213)=313,429, p<0,001). • Model vysvětluje přibližně 28,3% rozptylu výsledné proměnné (R2=0,595) • Beta=-0,772 (p<0,001). 12
- 13. VÝSLEDKY - REGRESNÍ ANALÝZA sebepřijetí optimismus • Bezpodmínečné sebepřijetí bylo v našem vzorku (N1=215) statisticky signifikantním prediktorem iternalizovaného studu (F(1, 213)=80,036, p<0,001). • Model vysvětluje přibližně 27,3 % rozptylu výsledné proměnné (R2=0,273) • Beta=0,523 (p<0,001). 13
- 14. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ • Schopnost soucítit se sebou zřejmě významně eliminuje pocity internalizovaného studu i potíže v regulaci emocí. Je proto zřejmě důležitým předpokladem duševního zdraví a osobní pohody. • V další fázi výzkumu doporučujeme kolegům porovnat míru soucitu se sebou a internalizovaného studu u vzorku normálních dospělých osob a u různých dalších klinických i neklinických vzorků, kde teoreticky předpokládáme rozdíl (např. vzorek dlouhodobě meditujících, vzorky pacientů trpících úzkostmi, depresemi, poruchami příjmu potravy, závislostmi, psychosomatickými potížemi, poruchami osobnosti, aj.)
- 15. DISKUSE Prezentace ke stažení: slideshare.net/janbenda1 DOI: 10.13140/RG.2.1.1537.8805 Kontakty: psychoterapeut@gmail.com, k.hamrova@centrum.cz 15
- 16. LITERATURA • Beisser, A. (2004). The paradoxical theory of change. International Gestalt Journal, 27(2), 103-108. • Benda, J. (2016). Laskavost k sobě a soucit se sebou v psychoterapii [Prezentace]. Olomouc, Láska ve 21. století - 13. celostátní konference ČASP. [online], [Cit. 13.3.2016]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/janbenda1/laskavost-k-sob-a-soucit-se-sebou-v-psychoterapii • Benda, J. (2017?). Soucit se sebou a jeho role v regulaci emocí, udržování duševního zdraví a duševní pohody. Disertační práce. Praha, FF UK v Praze. • Benda, J. (v redakci). Krátká forma Škály potíží v regulaci emocí: Pilotní studie české verze. E- psychologie. • Benda, J., & Reichová, A. (2016). Psychometrické charakteristiky české verze Self-Compassion Scale (SCS- CZ). Československá psychologie, 60(2), 120-136. • Bradshaw, J. (2005). Healing the shame that binds you. Deerfield Beach, Health Communications. 16
- 17. • Breggin, P. R. (2014). Guilt, shame, and snxiety: Understanding and overcoming negative emotions. New York, Prometheus Books. • Burgo, J. (2012). Why do I do that?: Psychological defense mechanisms and the hidden ways they shape our lives. Chapel Hill, New Rise Press. • Cook, D. R. (1994). Internalized Shame Scale: Professional manual. Menomonie, Channel Press. • Freudová, A. (2006). Já a obranné mechanismy. Praha, Portál. • Gendlin, E. T. (2003). Focusing: Tělesné prožívání jako terapeutický zdroj. Praha, Portál. • Gratz, K. L., & Roemer, L. (2004). Multidimensional assessment of emotion regulation and dysregulation: Development, factor structure, and initial validation of the difficulties in emotion regulation scale. Journal of Psychopathology and Behavioral Assessment, 26(1), 41-54. • Greenberg, L. S. (2015). Emotion-focused therapy: Coaching clients to work through their feelings. Washington, DC, American Psychological Association. • Hájek, K.; Benda, J. (2008). Podmíněné vznikání: Cestou abhidhammy z bludného kruhu neurózy. Psychoterapie, 2 (3-4), 151-160. 17
- 18. • Hamrová, K. (2016). Sebepřijetí jako jeden z hlavních činitelů osobní pohody. Diplomová práce. Praha, FF UK v Praze. • Chamberlain, J. M., & Haaga, D. A. F. (2001). Unconditional self-acceptance and psychological health. Journal of Rational-Emotive & Cognitive-Behavior Therapy, 19, 163-176. • Kaufman, G. (2004). The psychology of shame: Theory and treatment of shame-based syndromes. New York, Springer. • Neff, K. D. (2003). The development and validation of a scale to measure self-compassion. Self and identity, 2(3), 223-250. • Neff, K. (2011). Self-compassion: The proven power of being kind to yourself. New York, Harper Collins. • Röhr, H. P. (2013). Nedostatečný pocit vlastní hodnoty: Sebedestruktivní vnitřní programy a jejich překonávání. Praha, Portál. • Scheier, M. F., Carver, C. S., & Bridges, M. W. (1994). Distinguishing optimism from neuroticism (and trait anxiety, self-mastery, and self-esteem): A reevaluation of the Life Orientation Test. Journal of personality and social psychology, 67(6), 1063-1078. 18