Lymfatická uzlina

Lymfatická uzlina je drobný lymfatický orgán. Uzliny obvykle za normálních okolností dosahují velikosti od několika milimetrů po 1,5 centimetru a v našem těle je jich několik stovek a jsou důležitou součástí lymfatické soustavy. Uzliny se vyskytují v průběhu lymfatických cév.

 

Struktura lymfatické uzliny

Na povrchu lymfatické uzliny se nachází vazivové pouzdro, z nějž dovnitř do tkáně uzliny vybíhají vazivové trámce (trabekuly), které uzlinu rozdělují na menší jednotky. Do uzliny vstupuje více menších lymfatických cév. V oblasti tzv. hilu lymfatické uzliny vystupuje jedna větší lymfatická céva a také tudy vstupují a vystupují krevní cévy (tepna a žíla).

Samotná tkáň uzliny je rozdělena na kůru a dřeň.

• Kůra je rozsáhlá a nachází se v ní lymfatické folikuly. Ty jsou tvořeny zejména B-lymfocyty. V klidové formě je folikul spíše homogenní, v aktivní fázi se uprostřed tvoří tzv. germinální centrum, v němž najdeme aktivované B-lymfocyty (plazmatické buňky).

• Dřeň se nachází blíže hilu a jsou v ní četné plazmatické buňky a makrofágy.

• Na přechodu kůry a dřeně je přítomna tzv. parakortikální zóna bohatá na T-lymfocyty a dendritické buňky, které napomáhají zmíněné aktivaci B-lymfocytů.

Lymfa vtéká přívodnými lymfatickými cévami do uzliny, v uzlině pak protéká tzv. sinusy, které jsou v těsném kontaktu s imunitními buňkami. Sinusy nakonec v oblasti hilu ústí do jedné odvodné lymfatické cévy.

 

Význam lymfatické uzliny

Lymfatické uzliny fungují jako obranná místa imunitního systému, kde dochází k filtraci lymfy a likvidaci cizorodých antigenů. Cizorodé částice jsou pohlcovány makrofágy a kromě toho jsou jejich antigeny prezentovány dendritickými buňkami lymfocytům. To umožňuje lymfocytům vůči těmto antigenům aktivně zasahovat. B-lymfocyty se mění na plazmatické buňky a produkují protilátky, některé T-lymfocyty působí přímo cytotoxicky a jiné koordinují průběh imunitní reakce.

Imunitní reakce není samozřejmě omezena pouze na daný okamžik a na danou uzlinu. Lymfocyty jsou za prvé schopny do- a z uzliny vycestovat krevními i lymfatickými cévami. Za druhé po kontaktu s určitým antigenem a po jeho likvidaci přetrvává část lymfocytů jako tzv. paměťové buňky a při opětovném setkání s tím samým antigenem se rychle aktivují a zasáhnou proti němu.

 

Proč je to důležité?

• V organizmu existují stovky lymfatických uzlin. Pro běžné fyzikální vyšetření jsou důležité zejména podkožně uložené lymfatické uzliny, které mohou být nahmátnuty – takové najdeme například na krku, v axile, v oblasti nadklíčků a v tříslech. Hlouběji uložené uzliny jsou vyšetřitelné zobrazovacími metodami.

• Zvětšení lymfatických uzlin (lymfadenopatie, lymfadenomegalie) je důležitý příznak infekcí, nádorových a autoimunitních onemocnění. Více informací najdete v příslušném textu.

• Řada tumorů do svého blízkého okolí metastazuje právě lymfou a hodnocení postižení spádových lymfatických uzlin je pak důležitou součástí hodnocení tzv. nádorového stagingu (rozsahu). Proto se při chirurgickém odstranění řady tumorů odstraňují i spádové lymfatické uzliny a následně jsou histologicky vyšetřovány.

• Sentinelová lymfatická uzlina je uzlina, která jako první přijímá lymfu z určité oblasti. Nalezení sentinelové uzliny je důležité při diagnostice rozsahu některých maligních tumorů.