Psychiatrie - Sekce poruchy příjmu potravy
Psychiatrie - Sekce poruchy příjmu potravy
Psychiatrie - Sekce poruchy příjmu potravy
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
<strong>Psychiatrie</strong><br />
PRO PRAXI<br />
VII. mezioborová konference<br />
o poruchách <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> a obezitě<br />
s mezinárodní účastí<br />
VII. International and Interdisciplinary<br />
Eating Disorders and Obesity Conference<br />
19. – 21. 3. 2009<br />
March 19 – 21, 2009<br />
Vondráčkova posluchárna Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF UK<br />
Ke Karlovu 11, 128 21 Praha 2 – Nové Město<br />
Psychiatric Department, Ke Karlovu 11, Prague 2, Czech Republic<br />
Suppl. B<br />
2009<br />
Suppl. B<br />
ISBN 978-80-87327-02-9<br />
ročník 10<br />
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Praha<br />
<strong>Sekce</strong> pro <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> ČPS ČLS JEP<br />
Svépomocná asociace pro psychogenní <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>
2<br />
Poděkování<br />
Pod záštitou:<br />
prof. H. Illnerová, DrSc., děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a ředitelka VFN, Praha<br />
Čestné předsednictvo<br />
Honorary Prezidium<br />
prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA<br />
děkan 1. LF UK, Praha<br />
prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.<br />
přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN, Praha<br />
Mgr. Dana Jurásková, PhD., MBA<br />
ředitelka VFN, Praha<br />
doc. MUDr. František Faltus, DrSc.<br />
1. LF UK, Praha<br />
doc. PhDr. Jana Kocourková<br />
2. LF UK, Praha<br />
Dr. Ivan Eisler, Maudsley Hospital<br />
London, Velká Británie<br />
Dr. Erika Toman<br />
Hohenneg, Švýcarsko<br />
Organizační výbor konference<br />
Organizing Committee<br />
Předsedové: prof. MUDr. Hana Papežová, CSc.<br />
a prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.<br />
MUDr. Petra Uhlíková, MUDr. Světlana Žuchová, Mgr. Jana Tomanová<br />
Vědečtí sekretáři<br />
Sekretariát konference<br />
Conference Secretary<br />
Psychiatrická klinika VFN a 1. LF UK, Ke Karlovu 11, 128 21 Praha 2<br />
tel. 224 965 420, e-mail: puhlikova@centrum.cz<br />
Organizační zajištění<br />
Organising Agency<br />
SOLEN, spol. s r. o.<br />
Organizátoři děkují uvedeným fi rmám<br />
za spoluúčast na fi nančním zajištění a medializaci akce<br />
Generální sponzor<br />
LUNDBECK ČR s.r.o.<br />
Hlavní sponzor<br />
PFIZER s.r.o.<br />
Vystavovatelé<br />
ACTAVIS s.r.o. | APOTEX ČR s.r.o. | ASTRA ZENECA s.r.o. | ELI LILLY ČR s.r.o.<br />
MEDICOM INTERNATIONAL s.r.o. | VALEANT CZECH PHARMA s.r.o. | ZENTIVA<br />
Sponzor ceny Františka Faltuse<br />
PSYCHIATRICKÉ CENTRUM PRAHA | PORTÁL<br />
Mediální partneři<br />
časopis SESTRA | SANQUIS | SOLEN, s.r.o.<br />
VII. Mezioborová konference o poruchách <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> a obezitě s mezinárodní účastí | 19. – 21. 3. 2009
Čtvrtek, 19. března 2009 – Thursday, March 19 th<br />
Program konference<br />
11.00 – 12.00 Tisková konference pro představitele médií | Press conference for media representatives<br />
– Koordinátor | Coordinator Pekařová P.<br />
12.00 – 14.00 Výukové workshopy, návštěvy pracoviště | Educational Workshops and visit of rehabilitation centre<br />
12.00 – 12.30<br />
1. Pro rehabilitační pracovníky | For rehabilitation workers – Garant Nováková M.<br />
12.30 – 14.00<br />
2. Pro zdravotní sestry | For nurses – Garant Tomanová J.<br />
• Novotná J., Tomanová J. a kolektiv sester | and team of nurses: Problematika poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> a jejich léčba na Jednotce specializované<br />
péče pro <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> | The Problem of Eating Disorders and Their Treatment at the Eating Disorders Unit (Jednotka specializované<br />
péče pro <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>, Psychiatrická klinika VFN, Praha)<br />
3. Pro sociální pracovníky a učitele | For teachers and social workers<br />
• Dlouhá I.: Příjem pacientů na Jednotku pro léčbu poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> | Waiting list and organisation of admission to Eating Disorders Unit<br />
(Psychiatrická klinika 1. LF a VFN, Praha)<br />
• Uhlíková P.: Co může učitel udělat pro prevenci, diagnostiku a léčbu PPP? | What can teacher do for prevention, diagnosis and treatment of<br />
eating disorders? (Psychiatrická klinika 1. LF a VFN, Praha)<br />
13.30 – 15.30 REGISTRACE | Registration<br />
Návštěva Specializované jednotky pro <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> (10 osob) | Visit of the Specialised Eating Disorders Unit (10 persons).<br />
15.30 – 16.30 Koncert v kostele sv. Kateřiny | Concert in the St. Kateřina Church<br />
16.30 – 17.00 OFICIÁLNÍ ZAHÁJENÍ KONFERENCE | Conference Official Opening and Welcome (In Czech)<br />
S úvodním slovem hostů a organizátorů konference.<br />
17.00 – 19.00 VYŽÁDANÉ PŘEDNÁŠKY | Invited lectures (in Czech) – Předsedající | Chair Ježová D., Haluzík M.<br />
1. Illnerová H.: Vnitřní čas savců a příjem <strong>potravy</strong> | Internal time of mammals and eating patterns (Předsedkyně Učené společnosti ČR a Etické komise<br />
Akademie věd ČR, Praha)<br />
2. Ježová D., Bakoš J., Ukropec J., Hlaváčová N., Zórad Š., Eckertová M.: Neuroendokrinné faktory s významom pre <strong>poruchy</strong> prijmu <strong>potravy</strong><br />
a obezitu: dôraz na oxytocín a fyzickú aktivitu | Neuroendocrine factors involved in eating disorders and obesity: focus on oxytocin and physical<br />
activity (Institute of Experimental Endocrinology, Slovak Academy of Sciences, Bratislava, Slovakia)<br />
3. Haluzík M.: Obezita, PPP a diabetes | Obesity, eating disorders and diabetes (3. Interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha)<br />
4. Faltus F.: Společenské uplatnění a pracovní zařazení nemocných s poruchou <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> | Social skillls and disabilities in patients with eating<br />
disorders (Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha)<br />
19.00 – 21.00 Společenský večer | Welcome party<br />
(Denní stacionář Centra pro PP | Eating Disorders Day Care Centre)<br />
Během večera aukce uměleckých děl<br />
Pátek, 20. března 2009 – Friday, March 20 th<br />
U přednášek v angličtině je anglický název uveden v originále jako první. Tyto přednášky budou tlumočeny.<br />
The presentations with english first written title will be translated.<br />
8.30 – 10.00 Genetics and the clinical implications | Genetika a její praktické využití – zahraniční referáty<br />
– Chair | Předsedající Žuchová S., Kmoch V.<br />
1. Roger A. H Adan, Linda Verhagen, Jacquelien J. Hillebrand and Annemarie van Elburg: Lack of leptin disinhibits the mesolimbic system<br />
and drives hyperactivity in an anorexia model | Nedostatek leptinu desinhibuje mesolimbický systém a hyperaktivitu v modelu anorexie (Utrecht<br />
eating disorders research group, Department of Neuroscience and Pharmacology, Rudolf Magnus Institute of Neuroscience, University Medical<br />
Center Utrecht, and Rintveld Eating disorders clinic, Zeist, the Netherlands)<br />
2. Annemarie A. van Elburg, MD PhD, Jacquelien J. Hillebrand, PhD, Martien J. Kas PhD, Unna Danner PhD, Hans W. Hoek, MD PhD, Roger<br />
A. Adan PhD: Neurobiological research in eating disorders: does it have clinical implications? | Má neurobiologický výzkum u poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
klinické využití? (Rintveld, Centre for Eating Disorders; Altrecht Mental Health Institute and Rudolf Magnus Institute for Neuroscience; University<br />
Medical Center Utrecht, the Netherlands)<br />
10.00 – 10.30 Přestávka – Coffee Break (kavárna – postery)<br />
10.30 – 11.15 Therapy – new individualized approaches and the language | Terapie – nové individualizované programy a jazyk<br />
– Chair | Předsedající Mehl A., Wolf M.<br />
1. Hans Kordy, Stephanie Bauer: INTACT – Individually tailored stepped care for women with eating disorders | Individualizovaná postupná péče<br />
pro ženy s poruchami <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> (Center for Psychotherapy Research, Centre of Psychosocial Medicine, University of Heidelberg, Německo)<br />
2. Markus Wolf, Nicole Stempfer, Hans Kordy: Linguistic analyses of natural language in eating disorders | Lingvistická analýza přirozeného jazyka<br />
u poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> (Center for Psychotherapy Research, Centre of Psychosocial Medicine, University of Heidelberg, Německo)<br />
VII. International and interdisciplinary eating disorders and obesity conference | March 19 – 21, 2009<br />
3
4<br />
Program konference<br />
11.15 – 12.00 Eisler I.: Systemic KBT for adolescents with bulimia nervosa | Systemická KBT pro adolescenty s bulimia nervosa<br />
(Reader in Family Psychology and Family Therapy, Institute of Psychiatry and Maudsley Hospital, London)<br />
12.00 – 13.00 Oběd | Lunch<br />
Odborná setkání:<br />
12.00 – 14.00 Setkání pracovní skupiny pro genetiku v rámci mezinárodního grantu INTACT | INTACT meeting of Working group in genetics<br />
13.00 – 14.00 Posterová sekce u videokavárny (Panelová diskuze) | Poster section at the video-café (Panel discussion)<br />
14.00 – 15.00 Workshopy (paralelně) | Workshops (Concurrent Sessions)<br />
1. Annette Mehl & Žuchová S.: Na tělo orientované přístupy v terapii hospitalizovaných pacientů s poruchou <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> | Body oriented approaches<br />
in therapy of hospitalised patients with eating disorders (Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha)<br />
Místo konání: Denní stacionář pro PPP, PK 1. LF UK a VFN<br />
2. Roubalová Kostlánová V.: Poruchy <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> – závažné téma pro uprchlíky | Eating disorders – a serious issue in refugees<br />
Místo konání: Myslivečkova síň, PK Praha<br />
3. Bechyňová B.: Využití práce s tělem u pacientek s poruchami <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>. Video a zážitková skupina | Body work in patients with Eating<br />
Disorders. Video and self-experience (Dětská psychiatrická klinika FN Motol, Praha, 2. LF UK, Praha a psychoterapeutická praxe).<br />
Místo konání: Dětský stacionář PK 1. LF UK a VFN<br />
Místo konání může být změněno podle počtu účastníků | Venue may be changed following the number of participants.<br />
15.00 – 16.30 Hodnocení terapie a klinická doporučení | Therapy evaluation and guidelines – Předsedající | Chair Sekot M., Uhlíková P.<br />
1. Sekot M., Papežová H., Uher R.: Následná péče u pacientek s poruchou <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> | Aftercare in patients with Eating Disorders (Psychiatrická<br />
klinika 1. LF UK a VFN, Praha)<br />
2. Kulhánek J., Doležalová L.: Ambulantní psychoterapeutické skupiny pro pacienty s poruchou <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>, jejich potenciál a úskalí | Out-patient<br />
group psychotherapy for eating disorders patiens, potentials and limits (DPC Ondřejov, Praha)<br />
3. Irrgang V., Krs M.: Lůžková péče o pacienty s poruchou <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> podle psychodynamickeho modelu v Klinickém centru pro psychosomatiku<br />
a PPP ANANKE | Hospital treatment of patients with eating disorders following a psychodynamic pattern in the clinical centre ANANKE for<br />
psychosomatics and eating disorders (FRG) (Freyung, BRD ANANKE Zentrum für Psychosomatik und Essstörungen, Freyung, Germany)<br />
4. Bednárová B., Papežová H., Yamamotová A.: Vytoužený obraz vlastního těla a vnímání vlastního těla a bolesti u sebepoškozujících se pacientek<br />
s poruchou <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> | Longed-for body image and the pain and body perception in selfharming patients with eating disorders. (Psychiatrická<br />
klinika, Praha, Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, Univerzita Karlova v Praze, 1. a 3. LF).<br />
5. Kulhánek J.: Internet a etika ve službách prevence léčby i nemoci | Internet and ethics in prevention, therapy and illness (DPC Ondřejov, Praha)<br />
16.30 – 17.00 Přestávka – Coffee Break (kavárna – postery)<br />
17.00 – 18.00 Panelová diskuze komunikace s médii (formou klubu – otevřeno pro veřejnost) | Panel discussion: Communication<br />
with media (as a club opened for public)<br />
Téma: Kdy a jak spolupracujeme s médii? Jak v médiích zobrazují PPP? Vhodné a nevhodné filmy pro pacientky. Právní opatření u nás a ve světě. Jejich<br />
vliv na prevenci onemocnění I Communication between professionals and media. Image of Eating Disorders in Czech media. Legal constrains and eating<br />
disorders in Czech Republic and abroad. Influence on the illness prevention<br />
Garant: Štěpánková T., Papežová H., Pekařová P. (Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN). Místo konání: Denní stacionář pro PPP, PK 1. LF UK a VFN. Pozváni:<br />
zástupci odboru mediální komunikace Akademie věd ČR, filmoví, rozhlasoví tvůrci a zástupci módních časopisů.<br />
19.00 Večerní program (Divadelní představení): Švandovo divadlo: Žebrácká opera | Evening Programme (Theatre Performance)<br />
Sobota, 21. března 2009 – Saturday, March 21 th<br />
(Veškerý program v češtinĕ | In Czech Only )<br />
8.30 – 10.30 Výzkumné studie a přednášky | Research Studies – Předsedající | Chair Krch F. D., Dostálová I.<br />
1. Krch F. D., Csémy L.: Výskyt příznaků anorexie u české mládeže staršího školního věku | Prevalence of anorectic symptoms in school-age children<br />
in the Czech Republic (Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, Psychiatrické centrum Praha)<br />
2. Marinov Z., Nesrstová M.: Možnosti kognitivně behaviorální terapie v léčbě dětské obezity | CBT in the treatment of child obesity (Dětská obezitologická<br />
ambulance, Dětská poliklinika FN Motol a 2. LF UK, Praha)<br />
3. Nesrstová M., Marinov Z.: Kognitivně behaviorální terapie u obézních dětských pacientů | CBT in obese child patients (Dětská obezitologická<br />
ambulance, Dětská poliklinika FN Motol a 2. LF UK, Praha)<br />
4. Štajnochrová S.: Body image a stravovací zvyklosti dětí | Body image and eating habits in youngsters (Ústav preventivního lékařství LF MU, Brno)<br />
5. Pastucha D., Malinčíková J., Hyjánek J., Horáková D., Janout V.: Srovnání homeostatických indexů HOMA a QUICKI u obézních dětí | Comparison<br />
of HOMA a QUICKI index in child obesity (Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství LF UP a FN, Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny LF UP<br />
a FN a Ústav preventivního lékařství LF UP, Olomouc)<br />
6. Dostálová I., Kaválková P., Haluzíková D., Lacinová Z., Mráz M., Papežová H., Haluzík M.: Plazmatická koncentrace fibroblastových růstových<br />
faktorů 19 a 21 u pacientek s anorexia nervosa | Plasma concetrations of fibroblast growth factors 19 and 21 in patiens with anorexia nervosa<br />
(3. interní klinika, Klinika sportovního lékařství a Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha)<br />
7. Soukup J., Papežová H.: Disociativní problematika pacientek s poruchami <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>. Využití dotazníků DES/A-DES | Dissociation in patients<br />
with eating disorders. Use of DES/A-DES questionnaires (Centrum pro léčbu poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>, Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha 2)<br />
VII. Mezioborová konference o poruchách <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> a obezitě s mezinárodní účastí | 19. – 21. 3. 2009
11.00 – 11.30 Přestávka – Coffee Break (kavárna – postery)<br />
11.30 – 13.00 Klinická praxe | Eating disorders and obesity in clinical practice – Předsedající | Chair: Kocourková J., Koutek J.<br />
Program konference<br />
1. Kocourková J., Koutek J.: Může přinést psychodynamická psychoterapie něco nového v terapii PPP? | Is there anything new in psychodynamic<br />
approach in therapy of Eating Disorders? (DPK 2. LF UK a FN Motol, Praha)<br />
2. Pelková L., Papežová H.: První kontakt – rozšiřující forma ambulantní péče pro dívky s poruchou <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> | First contact – a developing<br />
out-patient service for eating disorders (Specializovaná jednotka pro <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>, 1. LF UK a VFN, Praha)<br />
3. Tomanová J., Papežová H.: Vícerodinná terapie poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>. Kvalitativní výzkum | Multifamily terapy in Eating disorders. Qualitative<br />
research (Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha)<br />
4. Uhlíková P.: Poruchy <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> v konsiliární praxi dětského psychiatra | Consulting psychiatry in eating disorders in children (Psychiatrická<br />
klinika 1. LF UK a VFN, Praha)<br />
5. Krch F.: Mentální anorexie ve světě pohádek | Anorexia nervosa in a fairy tale world (Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha)<br />
13.00 – 14.00 Oběd | Lunch<br />
14.00 – 15.00 Workshopy | Workshops<br />
1. Štěpánková T., Spurná I.: PPP – rizika pro těhotenství, poporodní období a mateřství – psychologické hledisko (videoprojekce pilotní studie,<br />
seznámení s problematikou a plánovaným výzkumem) I Eating Disorders – psychological risk factors for pregnancy, post-natal period and motherhood<br />
(video projection of preliminary study) (DS, Psychiatrická klinika 1. LK UK a VFN, Praha)<br />
2. Erika Toman: Hubnutí pomocí systému – workshop RELAZ | Loosing weight using the system RELAZ (Kompetenz Zentrum für Essstörungen und<br />
Adipositas, Zürich, Switzerland)<br />
15.00 – 15.30 ZAKONČENÍ ODBORNÉ ČÁSTI KONFERENCE. Závěr konference a předání Ceny Františka Faltuse. Volby do výboru sekce |<br />
CLOSING CEREMONY. Closing remarks and Františk Faltus Prize award ceremony<br />
Odborná setkání:<br />
17.30 – 19.30 Setkání terapeutů MFT se supervizorem Dr. I. Eislerem | Meeting of Multifamily treatment therapist with the supervisor Dr. I. Eisler<br />
Supplementum B <strong>Psychiatrie</strong> pro praxi<br />
Registrace MK ČR pod číslem E 10015<br />
Citační zkratka: Psychiat. Pro Praxi 2009; 10 (Suppl. B). ISBN 978-80-87327-02-9.<br />
Časopis je excerpován do Bibligraphia Medica Čechoslovaca<br />
a je zařazen na Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR<br />
Grafické zpracování a sazba: Jan Sedláček, tel.: 724 984 451<br />
Vydavatel: SOLEN, s.r.o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc, www.solen.cz<br />
Vzdělávací akce bude ohodnocena kredity v systému kontinuálního vzdělávání dle Stavovského předpisu č. 16 ČLK.<br />
VII. International and interdisciplinary eating disorders and obesity conference | March 19 – 21, 2009<br />
5
6<br />
Úvodník<br />
POSTERY<br />
Výzkumné práce<br />
1. Yamamotová A., Bednárová B., Papežová H.: Mají negativní a pozitivní příznaky disociace vztah k nocicepční citlivosti u poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>?<br />
| Are negative and positive symptoms of dissociation related to nociceptive sensitivity in eating disorders? (Ústav normální, patologické a klinické<br />
fyziologie 3. LF UK a Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha)<br />
2. Martásková D., Šlachtová L., Papežová H.: Genetické determinanty anorexia nervosa a polymorfismus genu HSP70 | Genetic determinants of<br />
anorexia nervosa and polymorfism of gen HSP70 (Psychiatrická klinika a Klinika dětského a dorostového lékařství, 1. LF UK a VFN, Praha).<br />
3. Nedvídková J., Sedláčková D., Kopečková J., Hainer V., Papežová H., Kvasničková H.: Plazmatické hladiny neuropeptidu Y, ghrelinu a leptinu<br />
pacientek s anorexia nervosa a jejich změny po šestitýdenní realimentaci | Plazma levels of neuropeptid Y, ghrelin and leptin in patients with anorexia<br />
nervosa and the changes after 6 week realimentation (Endokrinologický ústav Praha, Oddělení Poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> 1. LF UK, Psychiatrická<br />
klinika 1. LF UK a VFN, Praha)<br />
4. Dušková H.: Implementace pohybové terapie při léčbě pacientů s mentální anorexií a mentální bulimií | Implemetation of physiotherapy in<br />
therapy of anorexia and bulimia nervosa (FTVS UK, Praha)<br />
5. Izáková Ľ., Havlíčková E., Horvátová V.: Medialná stigmatizacia pacientek s poruchami <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> v dlhodobom sledování | Media stigmatisation<br />
of female pacients with eating disorders in long-term treatment (Psychiatrická klinika FNsP a LFUK, Bratislava)<br />
6. Soukup J., Papežová H., Kuběna A., Mikolajová V.: Psychometrické vlastnosti dotazníku Škála disociativních zážitků pro adolescenty<br />
(A-DES) | Psychometric characteristics of the Czech version of the Adolescent Dissociative Experiences Scale (A-DES) (Psychiatrická klinika<br />
1. LF UK a VFN, Praha)<br />
7. Žuchová S., Vurmová I., Kuběna A., Ondrejková E., Papežová H.: Procesy změny u pacientů s mentální anorexií: neuropsychologické charakteristiky<br />
| Processes of Change in Anorexia Nervosa: Neuropsychologic characteristics (Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, Psychiatrická léčebna,<br />
Horní Beřkovice, Katedra filozofie a evoluční biologie, PF UK, Praha, Psychiatrické oddelenie FNsP Antolská, Bratislava)<br />
8. Horáková D., Kollárová H., Pastucha D., Janoutová G., Janout V.: Proteiny tukové tkáně a inzulinová senzitivita | Insulin sensitivity and proteins of the<br />
fat tissue (Ústav preventivního lékařství LF UP, Olomouc. Department of Preventive Medicine Faculty of Medicine, Palacky University, Olomouc)<br />
9. Sietske G. Helder, Ricardo Sainz-Fuertes, Frederique Van den Eynde, Anna V. Oldershaw, Janet Treasure, Iain C. Campbell, Simon Lovestone,<br />
Ulrike H. Schmidt, David A. Collier: Biomarkers of Anorexia Nervosa | Biologické markery anorexia nervosa (Social, Genetic and Developmental<br />
Psychiatry Research Centre, Eating Disorders Section, MRC Centre for Neurodegeneration Research, Institute of Psychiatry, King’s College London,<br />
London, UK)<br />
10. Marek Brandys, Judith Hendriks, Unna Danner, Annemarie van Elburg, Roger Adan: Genotypes and phenotypes in anorexia nervosa | Genotypy<br />
a fenotypy u anorexia nervosa (Rudolf Magnus Institute for Neuroscience, the Netherlands)<br />
11. Nawková L., Adámková T., Vondráčková P., Nawka A., Miovský M., Raboch J.: Obraz poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> v českém tisku | The Picture of Eating<br />
Disorders in Czech Printed Media (Department of Psychiatry, First Faculty of Medicine, Charles University, Center for Addictology, First Faculty of<br />
Medicine, Charles University)<br />
Klinické práce<br />
1. Kulhánek J.: Idealni.cz – internetový portál o poruchách <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> s odbornou garancí | Idealni.cz – internet site about eating disorders with<br />
a professional supervision (www.idealni.cz) (DPC Ondřejov, Praha)<br />
2. Kravarová E., Slabá Š.: Zkušenosti psychologa s pacienty z obezitologické ambulance | The experience of psychologists working with obese<br />
patients (III. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha)<br />
3. Marinov Z., Nesrstová M., Jůnová J., Tomášková B., Zemková D., Barčáková U., Tláskal P.: Výsledky KBT a svépomocného programu u léčby obezity<br />
u ambulantních pacientů dětské kliniky | Results of cognitive – behavioral therapy together with self – adapting program in obesity management<br />
in outpatient children clinic (Pediatric Out-patient Department, Pediatric Clinic, Physiotherapeutic Clinic, Section of nutritional support University<br />
Hospital Motol, Prague, Czech Republic)<br />
4. Uhlíková P.: Poruchy <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> a ADHD. Málo sledovaná komorbidita | Eating disorders and ADHD. Neglected comorbidity (Psychiatrická<br />
klinika 1. LF UK a VFN, Praha)<br />
5. Tibenská A., Hrnčiarová J., Martinek C.: Léčba pacientek závislých na psychoaktivních látkách s komorbidní poruchou <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> | Therapy<br />
of patients with addiction on psychoactive drugs and eating disorders (Léčebna návykových nemocí Nechanice, Psychiatrická klinika, Fakultní<br />
nemocnice Hradec Králové)<br />
6. Associace pro pacientky s poruchou <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>, jejich rodiče a přátele. Informace o svépomocných klubech s účastí odborníka, které existují<br />
na Psychiatrické klinice v Praze od roku 1992 | Association for patients with eating disorders, their families and friends. Reports on their Club<br />
activities<br />
7. Navrátilová M., Hamrová M., Tůmová J., Češková E., Sobotka L.: Riziko „refeeding syndromu“ u pacientek s anorexia nervosa | The risk of refeeding<br />
syndrome in anorexia nervosa (Department of Psychiatry, Medical Faculty Masaryk University and Faculty Hospital Brno, Department of Nutrition<br />
Therapy, Masaryk University Hospital.,Department of Clinical Biochemistry, Faculty of Medicine, Masaryk University Hospital, Brno, Department of<br />
Metabolic Care and Gerontology, Faculty of Medicine, Charles University, Hradec Králové, Czech Republic)<br />
VII. Mezioborová konference o poruchách <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> a obezitě s mezinárodní účastí | 19. – 21. 3. 2009
Úvodník<br />
Profesionalním přístupem proti<br />
stigmatizaci poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
Professional approach against the<br />
stigmatisation of eating disorders<br />
Vážené kolegyně a kolegové,<br />
7. konference je další z řady konferencí<br />
o poruchách <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>, které pořádáme<br />
od roku 1997. V té době jsme založili Sekci pro<br />
<strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> ČPS ČLS a spolupracovali<br />
s Asociací pro pacienty a jejich přátele<br />
a příbuzné (1991). Celé období se naše Centrum<br />
pro <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> věnovalo výzkumu<br />
s podobným zaměřením jako u ostatních psychiatrických<br />
diagnóz. Rozvíjí se epidemiologické<br />
studie, zobrazovací metody, endokrinologické,<br />
metabolické a genetické studie a diskuze o použití<br />
psychofarmakoterapie a psychoterapii. Naše<br />
poznatky byly shrnuty opakovaně v terapeutických<br />
doporučeních.<br />
S velmi rychlým nárůstem vědeckých informací<br />
ale vznikají obavy, aby se mezi honbou za<br />
vědeckými impakt faktory a senzacemi v médiích<br />
neztrácel etický rozměr léčby. Trpělivý a pro-<br />
fesionální přístup k pacientům je pro dlouhodobé<br />
léčebné výsledky zásadní. Proto jsme zvolili<br />
téma etické postoje a stigmatizace. Následně se<br />
ukázalo, že podobné téma zvolili odborníci pro<br />
další současné konference o poruchách <strong>příjmu</strong><br />
<strong>potravy</strong> ve světě. Chceme poukázat na skutečnost,<br />
že pro uplatnění nových poznatků v zájmu<br />
pacientů nestačí jen získávat další, byť fascinující<br />
informace, ale při jejich interpretace je nutné<br />
zachovávat etické principy. Interpretace vědeckých<br />
výsledků, které jsou vedeny komerčními<br />
zájmy, mohou neadekvátně ovlivňovat postoje<br />
a očekávání veřejnosti, pacientů i jejich rodin.<br />
A ty zvláště u poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> hrají významnou<br />
roli.<br />
Někdy v médiích zaslechneme, že v době<br />
epidemie obezity se poněkud “nehodí“ mluvit<br />
o anorexii a že štíhlost je žádoucí a atraktivní.<br />
Není pochyb, že obezita představuje jeden<br />
z nejzávažnějších celosvětových zdravotních<br />
problémů v rozvinutých zemích. Ale i určité<br />
procento obezit spadá také do spektra poruch<br />
<strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>. Tam, kde je spojeno s psychogenním<br />
nebo nočním přejídáním… Obě<br />
Abstrakta<br />
onemocnění jsou heterogenní, multifaktoriálně<br />
podmíněná a hraje v nich roli genetická<br />
dispozice. Proto se odborníci snaží spojit úsilí<br />
ve výzkumu i v prevenci. K tomu je nezbytná<br />
vzájemná komunikace a interdisciplinární<br />
spolupráce, které jsou i cílem naší konference.<br />
Poskytneme prostor pro vzájemnou komunikaci<br />
s médii. Chceme podpořit vzájemné<br />
pochopení odlišností vyjadřovacích prostředků<br />
a postojů ve vědě a médiích. K prospěchu našich<br />
pacientů i jejich rodinných příslušníků. Pro<br />
rodinné příslušníky, kteří často dlouhodobým<br />
průběhem onemocnění trpí, chystáme nové<br />
klinické postupy.<br />
Doufám, že se nám podaří podat ucelený<br />
obraz nových vědeckých poznatků a inspirovat<br />
účastníky k další zvídavosti a spolupráci v této<br />
oblasti.<br />
Děkuji všem, kteří se na přípravě konference<br />
podíleli.<br />
prof. MUDr. Hana Papežová, CSc.<br />
Centrum pro <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
Psychaitrická klinika 1. LF UK a VFN<br />
VII. International and interdisciplinary eating disorders and obesity conference | March 19 – 21, 2009<br />
7
8<br />
Abstrakta<br />
Workshopy – čtvrtek / 19.3.2009 / 12.30–14.00<br />
Pro zdravotní sestry | For nurses<br />
Problematika poruch <strong>příjmu</strong><br />
<strong>potravy</strong> a jejich léčba na Jednotce<br />
specializované péče pro <strong>poruchy</strong><br />
<strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
The Problem of Eating Disorders and Their<br />
Treatment at the Eating Disorders Unit<br />
Novotná J., Tomanová J. a kolektiv sester |<br />
and team of nurses<br />
Jednotka specializované péče pro <strong>poruchy</strong><br />
<strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>, Psychiatrická klinika VFN,<br />
Praha<br />
Souhrn: Účastnící workshopu budou seznámeni<br />
se základními informacemi o poruchách<br />
<strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>, o zdravotních důsledcích a možnostech<br />
léčby.<br />
Klíčová slova: mentální anorexie, mentální<br />
bulimie, hospitalizace, denní stacionář, jídelní<br />
režim, rodinná terapie.<br />
Summary: Special Unit for Eating Disorders<br />
offers complex therapeutic approaches for the<br />
treatment of this multifactorial illness. We will also<br />
discuss the club activities for patients, family and<br />
multifamily treatment and other self-help activities.<br />
Specialized nurses and other specialized team<br />
members will be present. The participants will be<br />
informed about our out-patient, in-patient and<br />
day care terapeutic approaches. Also the club acitivities<br />
for patients and their parents, family, multifamily<br />
treatment and other self-help supports will<br />
be discussed with the specialized nurses and other<br />
specialized team members.<br />
Poruchy <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> jsou jednou z nejčastějších<br />
psychiatrických diagnóz a z hlediska<br />
závažnosti vykazují vysoké procento fatálních<br />
následků. Patří mezi ně celé spektrum poruch<br />
přecházejících od restriktivní mentální anorexie<br />
přes symptomatiku mentální bulimie až po záchvatovité<br />
a noční přejídání a morbidní obezitu.<br />
Pro všechny diagnózy je společné vysoké<br />
riziko závažných psychosomatických následků<br />
a zdravotních komplikací, které vyžadují péči<br />
nejen psychoterapeutickou a psychiatrickou,<br />
ale také komplexní somatickou, a to často velmi<br />
akutní.<br />
Problematické terapeutické vedení pacientů<br />
je důvodem, proč péče o tyto pacienty je výrazně<br />
specifická a komplexní. Zahrnuje vedle<br />
somatické péče také psychoedukaci, režimovou<br />
léčbu (jídelní režim), skupinovou i individuální<br />
terapii, následnou péči ve formě doléčovacích<br />
a klubových aktivit a rovněž rodinnou terapii.<br />
Jednotka specializované péče pro <strong>poruchy</strong><br />
<strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> nabízí několik úrovní léčby:<br />
ambulantní, stacionární, lůžkovou, klubovou,<br />
následnou péči, dále rodinnou terapii a skupiny<br />
pro rodiče.<br />
Pro sociální pracovníky a učitele |<br />
For teachers and social workers<br />
Příjem pacientů na Jednotku pro<br />
léčbu poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
Waiting list and organisation of admission<br />
to Eating Disorders Unit<br />
Dlouhá I.<br />
Psychiatrická klinika 1. LF a VFN, Praha<br />
Souhrn: Autorka workshopu pro sociální<br />
pracovníky seznamuje ve svém sdělení se systémem<br />
přijímání pacientů na specializovanou<br />
Jednotku pro léčbu poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>.<br />
Práce vychází z dat o počtu pacientů, kteří byli<br />
doporučeni k přijetí.<br />
Klíčová slova: Centrum pro <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong><br />
<strong>potravy</strong>, pořadník a přijetí<br />
Summary: The author, social worker at the<br />
Specialized Unit prepared for the participants the<br />
comprehensive information about the admission<br />
to the in-patient and out-patient services.<br />
Key words: Centre for Eating Disorders, waiting<br />
list and admissions<br />
V letech 1983–2008 bylo na JSPPPP hospitalizováno<br />
stále více pacientek s diagnózou<br />
mentální anorexie a mentální bulimie. Diagnózy<br />
často se u chronických průběhů překrývají, jedna<br />
forma <strong>poruchy</strong> přechází ve druhou. Naše statistiky<br />
potvrzují fakt, že <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
jsou typickým onemocněním dívek a žen, i když<br />
počet mužů v poslední době vzrostl.<br />
Pokud má klient zájem o hospitalizaci na<br />
JSPPPP, je třeba, aby získal doporučení od obvodního<br />
či specializovaného lékaře. Ten zašle<br />
doporučení na oddělení kliniky a sociální pracovnice<br />
zařadí klienta do pořadníku. Čekací<br />
doba pořadníku se pohybuje kolem 2–3 měsíců.<br />
Zkušenost ukazuje, že striktní a spravedlivé<br />
dodržení pořadníku je samo o sobě motivující,<br />
VII. Mezioborová konference o poruchách <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> a obezitě s mezinárodní účastí | 19. – 21. 3. 2009<br />
spolupráce hodnotnější, klient si pak více váží<br />
možnosti nastoupit na hospitalizaci.<br />
Klienti s poruchou <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> vykazují<br />
velkou ambivalenci ve snaze a odhodlání se<br />
léčit. Není výjimkou, že dojednanou hospitalizaci<br />
na poslední chvíli odmítnou. Důvody, které je<br />
k tomu vedou, často doplňují celkový obraz<br />
této nemoci.<br />
Když dojde na klienta v pořadníku řada,<br />
sociální pracovnice zašle klientovi oznámení<br />
o možnosti nástupu na hospitalizaci, zjišťuje, zda<br />
jeho zájem o hospitalizaci stále trvá. Vzhledem<br />
k nutnosti motivace, která je pro úspěšnou hospitalizaci<br />
potřebná, je vždy lepší, pokud si vše<br />
vyřizuje sám klient a není kontakt zprostředkován<br />
přes další osoby.<br />
V poslední době se množí telefonické dotazy<br />
na ambulantní péči pro pacienty s PPP, případně<br />
jsou tito přímo praktickými lékaři či různými<br />
pracovišti nemocnic, a to i mimopražských,<br />
odesíláni k ambulantnímu vyšetření na naši<br />
kliniku, většinou bez předchozího objednání.<br />
Upozorňujeme, že naše ambulance je z kapacitních<br />
důvodů velmi omezená, a proto doporučujeme,<br />
aby byli pacienti odesíláni dle závažnosti<br />
stavu na psychiatrická či interní pracoviště dle<br />
spádu. Přehled specializovaných ambulantních<br />
pracovišť, zabývajících se problematikou PPP,<br />
najdete mimo jiné i na internetových stránkách<br />
www.pppinfo.cz s novým názvem www.idealni.cz.<br />
Co může udělat učitel pro prevenci,<br />
diagnostiku a léčbu poruch <strong>příjmu</strong><br />
<strong>potravy</strong>?<br />
What can teacher do for prevention,<br />
diagnosis and treatment of eating<br />
disorders?<br />
Uhlíková P.<br />
Psychiatrická klinika LF UK a VFN, Praha<br />
Souhrn: Workshop nabídne učitelům přehled<br />
diagnóz ze skupiny poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>,<br />
možnosti jejich rozpoznání a ovlivnění ve školním<br />
prostředí.<br />
Klíčová slova: <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>,<br />
škola, učitel, vzdělání, sebehodnocení, adolescence.<br />
Summary: This workshop will offer the teachers<br />
an overwiev of diagnoses from the eating disorders<br />
group, possibilities of their detection and their<br />
management in the school environment.
Key words: eating disorders, school, teacher,<br />
education, self-esteem, adolescence.<br />
Poruchy <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> (PPP) představují<br />
z hlediska lékařského i ekonomického jedny<br />
z nejzávažnějších psychických poruch, které<br />
se vyskytují od útlého dětství až do dospělosti.<br />
Nejčetnější výskyt je ve skupině adolescentů<br />
a mladých dospělých, ale nejsou výjimkou ani<br />
pacienti výrazně mladší či starší.<br />
K základním diagnostickým jednotkám evropského<br />
klasifikačního systému patří mentální<br />
anorexie, která je charakterizovaná záměrným<br />
snížením váhy o více než 10 %, podváhou s BMI<br />
pod 17,5, amenorheou, trvalými myšlenkami<br />
na jídlo, váhu, vzhled a narušeným vnímáním<br />
tělesného schématu. Druhou diagnózou je<br />
mentální bulimie, charakterizovaná trvalými<br />
myšlenkami na jídlo, vzhled, epizodami přejídání<br />
a zvracení. Váha může být nízká nebo<br />
normální (1, 2). Moderní pojetí poruch <strong>příjmu</strong><br />
<strong>potravy</strong> tato onemocnění chápe jako kontinuální<br />
spektrum nemocí od restriktivní formy mentální<br />
anorexie přes purgativní formu, mentální bulimii,<br />
různé formy přejídání (psychogenní, noční) až<br />
po obezitu.<br />
S jídelní patologií se pojí některé další <strong>poruchy</strong>,<br />
typické pro dětský věk. Patří k nim infantilní<br />
ruminační porucha, porucha <strong>příjmu</strong> jídla<br />
v útlém věku, pika, emoční porucha spojená<br />
s odmítáním jídla, syndrom vybíravosti v jídle,<br />
syndrom pervazivního odmítání, <strong>poruchy</strong> krmení,<br />
posttraumatická porucha krmení. S jídelní<br />
patologií mohou být spojovány také dětské<br />
<strong>poruchy</strong> spánku, např. u syndromu nočního<br />
ujídání (upíjení) dítě vyžaduje při nočním probuzení<br />
z naučeného pocitu hladu nadměrné<br />
množství tekutiny (nad 350 ml) (3). Pro dětský věk<br />
je poměrně častá vybíravost v jídle, která není<br />
příznakem <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>. Výběr jídel je<br />
omezený, ale množství jídla je dostatečné a děti<br />
nezaostávají ve vývoji ani nemají další příznaky<br />
PPP, jako je zaujetí postavou, vzhledem, váhou.<br />
Obtíže se většinou spontánně vyřeší v adolescenci,<br />
i když okolo rigidních jídelních vzorců<br />
dítěte mohou vznikat konflikty v rodině (4).<br />
Diagnostikování <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
u dětí je složitější než u dospělých, protože děti<br />
obtížně vyjádří nespokojenost s vlastním tělem<br />
i další emoce. Pro diagnózu není nutný pokles<br />
váhy, ale nedostatečná výživa se může projevit<br />
zpomalením nebo zástavou somatického vývoje,<br />
především stagnací váhy v poměru k tělesné<br />
výšce (5). U větších dětí mohou <strong>poruchy</strong><br />
<strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> dlouhodobě unikat pozornosti<br />
zvláště v případech, kde prvotním impulzem<br />
<strong>poruchy</strong> je reakce na poznámky okolí k váze<br />
dítěte, a takto navozené hubnutí okolí naopak<br />
pozitivně oceňuje. U předškolních a mladších<br />
školních pacientů je častější mentální anorexie,<br />
mentální bulimie je ve skupině dívek před<br />
nástupem menzes vzácná, i když zvracení jako<br />
příznak je běžné. Nápadný by měl být jakýkoli<br />
úbytek hmotnosti v dětství, zejména pokud<br />
se dítě vyhýbá jídlu, provokuje zvracení nebo<br />
nadměrně cvičí. Nápadné je také nepřiměřené<br />
vnímání a přesvědčení dítěte týkající se jeho<br />
hmotnosti nebo postavy (4).<br />
Důležitým faktorem pro vznik poruch <strong>příjmu</strong><br />
<strong>potravy</strong> je sebehodnocení dítěte. V současné<br />
době jsou pro dospívající mládež významným<br />
faktorem módní a kulturní vlivy, které mnohdy<br />
oslavují nadměrnou štíhlost jako lehce dosažitelný<br />
ideál. Pro tvorbu přiměřeného sebevědomí<br />
dítěte může mít významnou úlohu jeho schopnost<br />
kriticky přijímat informace z médií. Dítě by<br />
se mělo naučit hodnotit, srovnávat, vybírat, co je<br />
podstatné. Jeho hodnotový systém by měl být<br />
vybudovaný na zásadách, které jsou pro život<br />
bezpečné, nikoli normální – co je normální se<br />
v oblasti výživy velmi obtížně definuje.<br />
Důležitou otázkou je prevence poruch <strong>příjmu</strong><br />
<strong>potravy</strong>. Primární prevence by měla být<br />
otázkou výchovy, roli hrají společenské vlivy,<br />
velký význam má kultura stravování. Rodina by<br />
měla dítěti poskytnout kvalitní vzory chování,<br />
Abstrakta<br />
stravovací návyky a systém hodnot, dostatek<br />
kvalitních zájmů, měla by podporovat přiměřené<br />
sebevědomí. Cílem sekundární prevence je<br />
detekce ohrožených skupin dětí a dospívajících,<br />
ke kterým patří například děti léčené pro obezitu<br />
nebo děti se somatickým onemocněním,<br />
provázeným dietou a hubnutím. Důležitá je<br />
spolupráce se školstvím, vyhledávání zájmových<br />
skupin, které souvisí s kontrolou váhy<br />
a vzhledu, jako je balet, gymnastika, tanec,<br />
modeling. Součástí sekundární prevence je<br />
včasná diagnóza a adekvátní léčba onemocnění.<br />
Terciární prevence je současně primární<br />
prevencí pro další generace. Jejím cílem je prevence<br />
relapsu, plné obnovení zdraví, včetně<br />
fertility, a zamezení přenosu jídelní patologie<br />
na další generaci.<br />
Učitelé a další pracovníci škol mohou výrazně<br />
zasáhnout jak do formování názorů a sebevědomí<br />
dětí, tak do jídelních návyků, důležité je<br />
prostředí školních jídelen i atmosféra, která ve<br />
škole kolem jídla vládne. Učitelé tráví s dětmi<br />
podstatnou část dne a mají často příležitost vidět<br />
situace, které rodičům unikají, např. vyhýbání<br />
se obědům nebo nadměrnou fyzickou aktivitu,<br />
a mohou být první, kdo zaznamená příznaky<br />
poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>. Nezastupitelnou roli<br />
má škola i v léčbě, která je téměř vždy dlouhodobá<br />
a časově náročná, často vyžaduje zejména<br />
u mladších dětí hospitalizaci a spolupráci širokého<br />
okolí. Základem léčby je psychoterapie<br />
a režimová terapie, nezbytné je umožnit dítěti<br />
dodržování jídelního režimu, aniž by to vyvolalo<br />
nežádoucí a negativní pozornost okolí.<br />
Literatura<br />
1. Papežová H. Poruchy <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>. In Hoschl C, Libiger<br />
J, Švestka J. <strong>Psychiatrie</strong>. Praha: Tiqis, 2004.<br />
2. Smolík P. Duševní a behaviorální <strong>poruchy</strong>. Praha:<br />
Maxdorf, 1996.<br />
3. Nevšímalová S, Šonka K. Poruchy spánku a bdění. Praha:<br />
Galén, 2007.<br />
4. Krch F. Poruchy <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>. Praha: Grada, 2005.<br />
5. Kocourková J, Koutek J, Lébl J. Mentální anorexie a mentální<br />
bulimie v dětství a dospívání. Praha: Galén, 1997.<br />
VII. International and interdisciplinary eating disorders and obesity conference | March 19 – 21, 2009<br />
9
10<br />
Abstrakta<br />
VYŽÁDANÉ PŘEDNÁŠKY<br />
Invited lectures (in Czech) (čtvrtek / 19.3.2009 / 16.00–18.00)<br />
Vnitřní čas savců a příjem <strong>potravy</strong><br />
Internal time of mammals and eating<br />
patterns<br />
Illnerová H.<br />
Předsedkyně Učené společnosti ČR a Etické<br />
komise Akademie věd ČR, Praha<br />
Souhrn: V živých organizmech ubíhá čas<br />
lineární od početí do smrti, a čas cyklický s různou<br />
délkou periody. Cykly, které mají v neperiodickém<br />
prostředí periodu zhruba denní, nazýváme rytmy<br />
cirkadiánní. Tyto rytmy probíhají od molekulární<br />
úrovně v cyklickém zapínání a vypínání různých<br />
genů až po úroveň behaviorální, např. v rytmech<br />
spánku-bdění, ve fyzickém či psychickém výkonu<br />
nebo v <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>. Hlavní biologické hodiny,<br />
které řídí tyto rytmy, se nalézají ve dvou shlucích<br />
nervových buněk, tzv. suprachiasmatických jádrech<br />
(SCN), v části mozku nazývaném hypotalamus.<br />
Hodiny v SCN jsou synchronizovány s vnějším<br />
24hodinovým dnem pravidelným střídáním<br />
světla a tmy, zejména světlou částí dne.<br />
V posledních letech se zjistilo, že i periferní<br />
orgány, např. játra, srdce, plíce či ledviny, obsahují<br />
biologické hodiny, které jsou však synchronizovány<br />
a koordinovány z centrálních hodin v SCN.<br />
Zapínání a vypínání hodinových genů, zodpovědných<br />
za cirkadiánní rytmy, v nich probíhá zhruba<br />
s 6–8hodinovým zpožděním vzhledem k rytmům<br />
v hodinách centrálních. Hodiny periferní, zejména<br />
v játrech, ale i v srdci a v ledvinách, však mohou<br />
být nastavovány nejen centrálními hodinami, ale<br />
i příjmem <strong>potravy</strong>. Ukazuje se, že nejen periferní<br />
hodiny mohou ovlivňovat metabolizmus, ale<br />
i vice versa, že buněčný metabolizmus, zejména<br />
redox stav buněk, může ovlivňovat cirkadiánní<br />
rytmy. Na spojitost mezi cirkadiánním systémem<br />
a metabolizmem ukazuje i to, že je-li tento systém<br />
narušený, např. vyřazením jednoho hodinového<br />
genu, může dojít k takovým metabolickým poruchám,<br />
které ústí až do obezity a metabolického<br />
syndromu. Je stále zřejmější, že silný cirkadiánní<br />
systém může ochraňovat organizmus nejen před<br />
onkologickými a neurologickými poruchami, ale<br />
i před poruchami metabolickými.<br />
Neuroendokrinné faktory<br />
s významom pre <strong>poruchy</strong> prijmu<br />
<strong>potravy</strong> a obezitu: dôraz na oxytocín<br />
a fyzickú aktivitu<br />
Neuroendocrine factors involved in eating<br />
disorders and obesity: focus on oxytocin<br />
and physical activity<br />
Ježová D., Bakoš J., Ukropec J., Hlaváčová<br />
N., Zórad Š., Eckertová M.<br />
Institute of Experimental Endocrinology,<br />
Slovak Academy of Sciences, Bratislava,<br />
Slovakia<br />
Souhrn: Autoři se zabývají neuroendokrinními<br />
faktory spojenými s hyperaktivitou u poruch<br />
<strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>.<br />
Summary: Exercise belongs to the factors<br />
influencing both obesity and eating disorders.<br />
Many patients with anorexia nervosa are hyperactive.<br />
Excessive exercise can promote the<br />
development of eating disorders or it may be<br />
considered a symptom of anorexia nervosa.<br />
The mechanisms involved in the association of<br />
exercise with eating disorders and obesity can<br />
be studied in animal models based on voluntary<br />
wheel running. Rats of several strains develop<br />
an intensive, compulsive running if exposed to<br />
running wheels. This voluntary wheel running<br />
activates the neuroendocrine system and leads<br />
to release of several hormones, including the<br />
anorexigenic peptide oxytocin (1,2). We have<br />
shown that long-term wheel running results in<br />
decreased body weight (BW), decrease in the<br />
percentage of the epididymal fat related to BW<br />
and a decrease of oxytocin stores in the posterior<br />
pituitary. We have found that chronic treatment<br />
with oxytocin alone leads to a reduction<br />
of body weight without changes in the amount<br />
of fat tissue. The risk of obesity or eating disorders<br />
may be influenced by the spontaneous<br />
hyper- or hypoactivity of the individuals. In line<br />
with this suggestion, we have investigated the<br />
relationship between spontaneous home cage<br />
activity and intensity of wheel running with several<br />
metabolic and neuroendocrine parameters.<br />
We have failed to observe clear relationships<br />
between reduction of food intake, running distances<br />
and home cage activity. However, with<br />
the aid of RT 2 PCR array (Rat Neurotransmiter receptors<br />
and regulators, SABiosciences) we identified<br />
12 promising candidate genes which were<br />
directly related to wheel running activity. Thus,<br />
future research based on the results obtained<br />
in our animal model may help to reveal neuro-<br />
VII. Mezioborová konference o poruchách <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> a obezitě s mezinárodní účastí | 19. – 21. 3. 2009<br />
biological mechanisms related to vulnerability<br />
to metabolic and eating disorders.<br />
The studies were supported by grants of APVV<br />
(LPP-0194-06) and CENDO.<br />
Literatura<br />
1. Makatsori A, Duncko R, Schwendt M, Moncek F, Johansson<br />
BB, Jezova D. Psychoneuroendocrinology 28: 702–714,<br />
2003.<br />
2. Bakos J, Hlavacova N, Makatsori A, Tybitanclova K, Zorad<br />
S, Hinghofer-Szalkay H, Johansson BB, Jezova D. Regul Pept.<br />
2007; 139: 96–101.<br />
Obezita, <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
a diabetes<br />
Obesity, eating disorders and diabetes<br />
Haluzík M.<br />
3. interní klinika 1. LK UK a VFN, Praha<br />
Souhrn: Obezita představuje jeden z nejvýznamnějších<br />
zdravotních problémů prakticky<br />
ve všech vyspělých zemích světa včetně České<br />
republiky. Obezita je navíc patofyziologicky propojena<br />
s řadou dalších onemocnění a metabolických<br />
odchylek (dyslipidémie, arteriální hypertenze, inzulinová<br />
rezistence/diabetes mellitus 2. typu atd.)<br />
a celospolečenský dopad jejich komplikací – tedy<br />
především zvýšené frekcence kardiovaskulárních<br />
onemocnění a úmrtí na tyto nemoci je tak značný.<br />
Hlavním problémem při léčbě obezity je její<br />
multifaktoriální etiologie od komplikované polygenní<br />
dědičnosti až po složitou kombinaci faktorů<br />
osobnosti a prostředí – především <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
převyšujícího energetický výdej a nedostatečné<br />
fyzické aktivity. Poměrně opomíjenou součástí<br />
léčby obezity je sledování dlouhodobé prognózy<br />
léčených pacientů se zaměřením na kvalitativní<br />
<strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>.<br />
Je známo, že dropout obezitologických pacientů<br />
může být dlouhodobě až kolem 60–70 %<br />
a procento pacientů, kteří úspěšně zredukují<br />
svou hmotnost alespoň o 10 % a tuto redukci<br />
udrží, je tak velmi nízké. Kromě relativně nadměrného<br />
<strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> se na vzniku obezity<br />
a přidružených onemocnění mohou významnou<br />
měrou podílet také <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> kvalitativní<br />
– tedy nepravidelná životospráva, vynechávání<br />
jídel, večerní či noční přejídání, zajídání<br />
stresů a podobně. Tato problematika je u pacientů<br />
s obezitou stále do jisté míry podceňována,<br />
přitom z hlediska dlouhodobého udržení hmot-
nosti má správný a pravidelný stravovací režim<br />
mimořádný význam. V tomto sdělení shrneme<br />
mechanizmy regulace <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> a jejich<br />
<strong>poruchy</strong> u pacientů s obezitou se zaměřením na<br />
<strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> u obezity a jejich možné<br />
terapeutické ovlivnění. Zaměříme se především<br />
na některé nové faktory a terapeutické přístupy,<br />
které mohou tyto odchylky ovlivnit.<br />
Summary: Obesity represents one of the most<br />
important health problems in virtually all developed<br />
countries including the Czech Republic. Obesity commonly<br />
clusters with other comorbidities such as dyslipidemia,<br />
arterial hypertension, insulin resistance/<br />
type 2 diabetes mellitus and the global impact of its<br />
all complications – namely cardiovascular morbidity<br />
and mortality – is markedly increasing. One of<br />
the major problems in the treatment of obesity is<br />
its complexity ranging from complicated polygenic<br />
genetics to a complex interaction of environmental<br />
and social factors. The success rate of obesity treatment<br />
is relatively low since a complex and long term<br />
interventions are needed to achieve and maintain<br />
a long-term weight loss. One of the most important<br />
factors is a major change in patients eating habits<br />
focused on the prevention of night overeating and<br />
many other features that commonly accompany<br />
obesity. The aim of this presentation is to summarize<br />
the most important mechanism of food intake<br />
regulation with a special focus on eating disorders<br />
in patients with obesity and its possible therapeutic<br />
change. We will specifically focus on novel factors<br />
and therapeutic modalities that may positively affect<br />
these disturbances.<br />
Společenské uplatnění a pracovní<br />
zařazení nemocných s poruchou<br />
<strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
Social skillls and disabilities in patients<br />
with eating disorders<br />
Faltus F.<br />
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha<br />
Souhrn: Práce je pokusem zjistit socioekonomický<br />
status mezi populací zdravých osob<br />
a nemocných trpících poruchami <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
(mentální anorexií, mentální bulimií, syndromem<br />
záchvatovitého jedlictví a nočním jedlictvím).<br />
I tyto duševní choroby, především mentální<br />
anorexie a mentální bulimie, mají za následek<br />
určité společenské stigma, kterému jsou osoby<br />
s duševní poruchou vystaveny.<br />
Genetics and the clinical implications<br />
Lack of leptin disinhibits the<br />
mesolimbic system and drives<br />
hyperactivity in an anorexia model<br />
Nedostatek leptinu desinhibuje mesolimbický<br />
systém a hyperaktivitu v modelu anorexie<br />
Roger A. H Adan, Linda Verhagen, Jacquelien<br />
J. Hillebrand and Annemarie van Elburg<br />
Utrecht eating disorders research group, Department<br />
of Neuroscience and Pharmacology,<br />
Rudolf Magnus Institute of Neuroscience, University<br />
Medical Center Utrecht, and Rintveld<br />
Eating disorders clinic, Zeist, The Netherlands<br />
The adipose tissue-derived hormone leptin<br />
was key towards unraveling the neural circuits that<br />
underlie regulation of energy balance and feeding<br />
behavior. Obesity has been associated with leptin<br />
resistance at the level of the hypothalamus, where<br />
it normally activates pro-opiomelanocortins and<br />
inhibits NPY/AgRP neurons.<br />
Leptin has also been implicated in anorexia<br />
nervosa. Low plasma leptin levels have been as-<br />
sociated with increased drive for hyperactivity, and<br />
in an animal model for anorexia nervosa, infusion<br />
of leptin is able to decrease hyperactivity. We recently<br />
found that it is lack of leptin signaling in the<br />
mesolimbic dopamine system that underlies development<br />
of hyperactive behavior in rats. Leptin<br />
inhibits dopaminergic neuronal activity. Dopamine<br />
receptor antagonists indeed inhibit hyperactivity<br />
in rats exposed to the anorexia model. These data<br />
suggest that antipsychotics that potently antagonize<br />
dopamine receptors should be considered as<br />
pharmacotherapy to control the drive for hyperactivity<br />
in anorexia nervosa patients.<br />
Neurobiological research in eating<br />
disorders: does it have clinical<br />
implications?<br />
Má neurobiologický výzkum u poruch<br />
<strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> klinické využití?<br />
Annemarie A. van Elburg, MD PhD, Jacquelien<br />
J. Hillebrand, PhD, Martien J. Kas PhD,<br />
Unna Danner PhD, Hans W. Hoek, MD PhD,<br />
Abstrakta<br />
Summary: The study aimes to describe the<br />
socio-economic status in a group of patients with<br />
an eating disorder and healthy controls. We<br />
discuss the stigma connected to eating disorders<br />
and try to descibe factors that could help the patients<br />
to improve their social and professional<br />
adaptation.<br />
Všechny <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> (zejména<br />
mentální anorexie a mentální bulimie) přinášejí<br />
nemocnému dříve nebo později nesnáze<br />
v zaměstnání a jsou příčinou snížené pracovní<br />
výkonnosti, pracovní neschopnosti až<br />
invalidizace. Omezení schopnosti vykonávat<br />
plnohodnotně zaměstnání je způsobováno<br />
jednak vlastním onemocněním, a jednak četnými<br />
následnými somatickými potížemi, takže<br />
tito nemocní se stávají sociálně a ekonomicky<br />
problematičtí.<br />
Cílem práce je podrobit uvedenou problematiku<br />
bližšímu zkoumání a pokusit se vymezit<br />
faktory, které by pomohly nemocným společenské<br />
postavení a pracovní výkonnost co nejvíce<br />
zdokonalit. Pozornost by měla být více věnována<br />
zvláště predisponujícím povoláním.<br />
Genetika a její praktické využití – zahraniční referáty (pátek / 20.3.2009 / 8.30–10.00)<br />
Roger A. Adan PhD<br />
Rintveld, Centre for Eating Disorders; Altrecht<br />
Mental Health Institute and Rudolf Magnus<br />
Institute for Neuroscience; University Medical<br />
Center Utrecht, The Netherlands<br />
Anorexia nervosa (AN) has been known<br />
for centuries but its etiology and pathophysiology<br />
are poorly understood. Current treatment<br />
is suboptimal, although in community<br />
samples about two-thirds of young females<br />
with AN is clinically recovered after 5 years,<br />
long term clinical follow-up studies show high<br />
chronicity and mortality rates. AN is characterized<br />
by a relentless pursuit of thinness and<br />
obsessive fears of becoming fat. Patients are<br />
ascetic and only find reward, if any, in their<br />
pursuit of weight loss.<br />
In addition, a proportion of AN patients displays<br />
abnormally high physical activity levels<br />
and overexercises. The exact nature of hyperactivity<br />
in anorexia nervosa remains to be clarified.<br />
It appears that neurobiological factors and<br />
VII. International and interdisciplinary eating disorders and obesity conference | March 19 – 21, 2009<br />
11
12<br />
Abstrakta<br />
conscious attempts to burn calories in order to<br />
loose more weight coexist.<br />
Both undereating and overeating are maladaptive<br />
on the longer term. In the brain, information<br />
relevant to food intake and energy balance<br />
is evaluated, stored and integrated. Food<br />
perception is affected by several factors. These<br />
include hormonal signals indicative of energy<br />
INTACT – Individually tailored<br />
stepped care for women with eating<br />
disorders<br />
Individualizovaná postupná péče pro ženy<br />
s poruchami <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
Hans Kordy, Stephanie Bauer<br />
Center for Psychotherapy Research, Centre<br />
of Psychosocial Medicine, University of Heidelberg,<br />
Germany<br />
Summary: INTACT is a multi-disciplinary and<br />
inter-sectorial network of 9 European partners from<br />
8 EU countries aiming at the development of new<br />
strategies for the prevention and treatment of eating<br />
disorders.<br />
Acknowledging that not all women at risk for<br />
an eating disorder actually develop the disorder and<br />
that not all of those who get ill need the same type<br />
and intensity of care, INTACT studies stepped care<br />
treatment and individually tailored interventions<br />
based on research into the process of getting ill, getting<br />
well, and staying well. The development of such<br />
innovative approaches in which treatments are<br />
provided sequentially according to patients’ needs<br />
promises to optimise health care for ED patients.<br />
The INTACT studies focus on the development<br />
of (1) risk models, (2) step-up interventions, (3) therapy<br />
process-outcome models, and (4) step-down<br />
interventions. Specifically, INTACT expects considerable<br />
improvement of the delivery of seamless care<br />
through the application of modern information and<br />
communication technologies such as internet and<br />
mobile phones. Besides an outline of the guiding<br />
principles and an overview over the studies we will<br />
exemplify these novel approaches through data and<br />
experiences gathered by the Heidelberg group.<br />
INTACT is funded by the European<br />
Commission (MRTN-CT-2006-035988).<br />
Souhrn: Cílem projektu INTACT (Individually<br />
Tailored Stepped Care for Women with Eating<br />
Disorders) je multidisciplinární a intersektorová<br />
reserves and hunger, like leptin and ghrelin, sensory<br />
signals indicative of the sort of food that is<br />
available, as well as associated cognitive processes<br />
relating to previous experiences and convictions.<br />
Both anorectic and obese subjects have<br />
a heightened sensitivity to food cues, and show<br />
aberrant processing of food reward and pathological<br />
levels of energy intake and expenditure.<br />
Therapy – new individualized approaches and the language<br />
Terapie – nové individualizované programy a jazyk (pátek / 20.3.2009 / 10.30–11.15)<br />
spolupráce devíti Evropských partnerů z osmi členských<br />
zemí Evropské unie na rozvoji nových strategií<br />
prevence a léčby poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>.<br />
Na základě poznatku, že ne všechny ženy<br />
s rizikovými faktory pro rozvoj <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong><br />
<strong>potravy</strong> jí skutečně onemocní, a ne všechny nemocné<br />
potřebují stejnou formu a intenzitu léčby,<br />
se studie probíhající v rámci projektu INTACT zaměřují<br />
na odstupňovanou léčbu a individuálně<br />
přizpůsobené intervence vycházející z výzkumu<br />
o procesu onemocnění, uzdravení a zachování<br />
zdraví. Rozvoj těchto inovativních přístupů, které<br />
pacientům s poruchou <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> zabezpečí<br />
terapii podle jejich individuálních potřeb, znamená<br />
optimalizaci zdravotnické péče pro pacienty<br />
trpící poruchou <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>. Studie probíhající<br />
v rámci projektu INTACT se zaměřují na (1) modely<br />
rizika, (2) včasné intervence, (3) modely výsledku<br />
terapie a (4) následnou péči. Očekáváme, že projekt<br />
INTACT přinese znatelné zlepšení v poskytování<br />
nenákladné péče prostřednictvím zavádění moderních<br />
informačních a komunikačních technologií,<br />
jako jsou internet a mobilní telefony. V našem<br />
sdělení se kromě základních informací o projektu<br />
a přehledu jednotlivých studií zaměříme na tyto<br />
nové přístupy a jejich přínos. Prezentujeme data<br />
a zkušenosti Heidelberské skupiny.<br />
Linguistic analyses of natural<br />
language in eating disorders<br />
Lingvistická analýza přirozeného jazyka<br />
u poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
Markus Wolf, Nicole Stempfer, Hans Kordy<br />
Center for Psychotherapy Research, Centre<br />
of Psychosocial Medicine, University of Heidelberg,<br />
Germany<br />
Summary: Written documents, such as diaries,<br />
letters, poetry, narratives, as well as online<br />
communications, such as e-mails, Internet forum<br />
entries and weblogs are receiving attention as<br />
non-reactive data that help us to understand the<br />
VII. Mezioborová konference o poruchách <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> a obezitě s mezinárodní účastí | 19. – 21. 3. 2009<br />
There is ample neuroimaging evidence that<br />
abnormalities persist after recovery in subjects<br />
with AN or obesity.<br />
In this lecture the question is addressed how<br />
clinicians can use and integrate these findings<br />
in their daily work.<br />
culture background and personal meaning of eating<br />
disorders. In psychotherapy research, content<br />
analyses of session transcripts or narratives derived<br />
from open-ended approaches such as therapeutic<br />
writings have a long tradition and usually are<br />
subsumed under the umbrella of qualitative research.<br />
Recent developments in corpus linguistics<br />
and computer assisted text analysis, however, offer<br />
new perspectives for the analysis of natural written<br />
or spoken language. In the present paper, we<br />
introduce computer based text analysis methods<br />
that process natural language data on different<br />
levels of linguistic complexity. Results from studies<br />
using these approaches indicate their usefulness<br />
as a non-obtrusive, reliable and valid measure of<br />
psychological processes. The potentials of linguistic<br />
approaches for eating disorders research, especially<br />
the research into cognitive variables and risk factors,<br />
are evaluated and the limitations of the different<br />
approaches are discussed.<br />
Key words: Eating disorders, computer assisted<br />
text analysis, natural language, linguistics<br />
Souhrn: Psaným dokumentům, jako jsou<br />
denníky, dopisy, poezie, příběhy, ale i komunikace<br />
na internetu, zahrnující e-maily, internetová<br />
fóra a blogy, se věnuje stoupající pozornost.<br />
Jde o nereaktivní data, která nám pomáhají<br />
porozumět kulturnímu pozadí a osobnímu<br />
významu poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>. Ve výzkumu<br />
psychoterapie má obsahová analýza transkriptů<br />
terapeutických sezení nebo vyprávění získaných<br />
při technikách s otevřenými otázkami, například<br />
technikou terapeutického psaní, dlouhou tradici.<br />
Obyčejně se tyto práce souhrnně označují jako<br />
kvalitativní výzkum. Nejnovější rozvoj v oblasti<br />
lingvistiky a analýzy textů pomocí počítače ale<br />
nabízí nové možnosti analýzy přirozeně psaného<br />
nebo mluveného slova. V našem sdělení<br />
se zabýváme metodami analýzy textů pomocí<br />
počítače, které pomáhají zpracovat data přirozeného<br />
jazyka na různých úrovních lingvis-
tické komplexnosti. Výsledky studií využívající<br />
tyto metody naznačují jejich užitečnost. Jedná<br />
se o neinvazivní, spolehlivé a validní způsoby<br />
měření psychologických procesů. Hodnotíme<br />
(pátek / 20.3.2009 / 11.15–12.00)<br />
Systemic KBT for adolescents with<br />
bulimia nervosa<br />
Systemická KBT pro adolescenty s bulimia<br />
nervosa<br />
Eisler I.<br />
Reader in Family Psychology and Family<br />
Therapy, Institute of Psychiatry and Maudsley<br />
Hospital, London<br />
Souhrn: Presentace podá přehled výzkumných<br />
prací o terapeutických možnostech a nový<br />
Workshopy (paralelně)<br />
Workshops (Concurrent Sessions) (pátek / 20.3.2009 / 10.30–11.15)<br />
Na tělo orientované přístupy<br />
v terapii hospitalizovaných pacientů<br />
s poruchou <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
Body oriented approaches in therapy of<br />
hospitalised patients with eating disorders<br />
Annette Mehl & Žuchová S.<br />
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha<br />
Souhrn: Poruchy vnímání vlastního těla jsou<br />
jedním ze základních symptomů poruch <strong>příjmu</strong><br />
<strong>potravy</strong>. Bylo popsaných několik na tělo orientovaných<br />
psychoterapeutických technik, kterých<br />
cílem je zmírnit hyperaktivitu, znovu nastolit<br />
realistický self-koncept a naučit se přijímat vlastní<br />
tělo (Vandereycken et al., 1987). V našem sdělení<br />
se zabýváme dvěma na tělo orientovanými<br />
terapeutickými přístupy, se kterými pracujeme<br />
v rámci terapeutických skupin na Jednotce pro<br />
léčbu poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> na Psychiatrické<br />
klinice 1. LF UK a VFN: Integrální Hatha-jógu<br />
a Koncentrativní pohybovou terapii.<br />
Summary: Disturbances of body image are<br />
one of the essential symptoms of the eating disorders.<br />
Several body-oriented techniques have been<br />
described with the aim to lessen the hyperactivity,<br />
re-build a realistic self-concept and accept own body<br />
(Vandereycken et al., 1987). We present two bodyoriented<br />
therapeutic approaches used at the Eating<br />
disorders unit in group setting: Intergral Hatha-Yoga<br />
and Concentrative Movement Therapy. The aim of<br />
potenciál lingvistických přístupů pro výzkum<br />
v oblasti poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>, obzvlášť ve<br />
výzkumu kognitivních proměnných a rizikových<br />
faktorů, a diskutujeme různé přístupy.<br />
model „systemické KBT“ pro dospělé pacienty<br />
s bulimia nervosa.<br />
Summary: In the treatment of bulimia nervosa<br />
in adults CBT is well established as the “treatment of<br />
choice” supported by a number of well conducted<br />
randomised controlled trials. Although adolescents<br />
with bulimia nervosa form the largest group of<br />
young people with an eating disorder very limited<br />
research exists to evaluate treatment for this group.<br />
Two recent studies have been published evaluating<br />
family therapy and CBT as possible treatments.<br />
both described techniques is to encourage the patients<br />
to perceive and to be aware of various bodily<br />
sensations, and thus to enable them to be mindfully<br />
aware of bodily signs, emotions and thoughts.<br />
Integrální Hatha-jóga<br />
Podmínkou účasti na skupinové na tělo orientované<br />
psychoterapii je BMI ≥16. Jednou v týdnu<br />
se pacientky, které tuto podmínku splňují, účastní<br />
cvičení Integrální Hatha-jógy. Jedna lekce trvá 60<br />
minut. Integrální Hatha-jóga je staré indické pohybové<br />
umění, pohybové cvičení a meditace. Byla<br />
vyvinuta Sri Aurobindem s cílem získat kontrolu<br />
nad tělem a myslí. Každá lekce jógy standardně<br />
začíná a končí relaxací s trváním asi 10 minut, cílem<br />
které je přivést pacientky/pacienty k soustředění se<br />
na jednotlivé části těla a naučit se systematicky je<br />
uvolnit. Po úvodní relaxaci následuje trénink specifických<br />
jógových pozicí – asan, které podle tradice<br />
dálného východu souvisejí s jistými energetickými<br />
body v těle, takzvanými čakrami. Cvičením asan<br />
se pacientky/pacienti učí cíleně využívat střídání<br />
napětí a uvolnění jednotlivých tělesných částí, což<br />
vede k lepšímu vnímání vlastního těla a vnitřních<br />
tělesných signálů, ale i k jejich lepšímu porozumění.<br />
Kromě toho pacientky/pacienty vybízíme, aby<br />
se soustředili na emoce a/anebo myšlenky, které<br />
se při jednotlivých asanách vynoří.<br />
Cvičení integrální Hatha-jógy je součástí<br />
komplexního programu léčby <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong><br />
<strong>potravy</strong> pro pacientky/pacienty hospitalizova-<br />
Abstrakta<br />
Klíčová slova: <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>,<br />
analýza textů pomocí počítače, přirozený jazyk,<br />
lingvistika.<br />
The presentation will review the existing research<br />
and will then outline a new model of treatment<br />
“Systemic CBT” which integrates the elements of<br />
the treatments that have shown most promise with<br />
this group of patients.<br />
né na oddělení. Je srovnatelná s „Mindfulness-<br />
Based Cognitive Therapy“ (MBCT), přístupem,<br />
jehož cílem je vnímat a přijímat vlastní myšlenky<br />
a emoce bez jejich (od)souzení a nepotlačovat<br />
je do nevědomí. Tento přístup pomáhá<br />
akceptovat, integrovat, a v konečném<br />
důsledku korigovat emoční a kognitivní <strong>poruchy</strong>.<br />
Znamená to, že hlavním cílem terapeutického<br />
přístupu není uvolnění a štěstí, ale<br />
„oproštění se od tendence k automatickému<br />
reagování na vlastní myšlenky, emoce a externí<br />
události“ (Segal, Teasdale & Williams, 2002).<br />
Cílem cvičení je posilnit uvědomené a cílené<br />
odpovědi namísto „prostého“ reagování na<br />
situace nebo specifické podněty. Zkušenost<br />
získaná při cvičení jógy může být přenesena do<br />
každodenních situací, ve kterých je pacientka<br />
schopna uvědomit si signály vlastního těla,<br />
vlastní emoce a kognice. Vede to k posilnění<br />
psychické a tělesné rovnováhy.<br />
Koncentrativní pohybová terapie (KPT)<br />
Podmínkou účasti na psychoterapeutické<br />
skupině je, stejně jako u cvičení Integrální Hathajógy,<br />
BMI ≥16. KPT skupiny se konají jednou týdně,<br />
trvání jedné skupiny je 60 minut.<br />
„Tělo“ („body“) a „duše“ („soul“) se tradičně<br />
vnímaly jako oddělené entity (Descartes).<br />
O dualitě „těla“ a „duše“ ale taky tradičně vznikají<br />
pochybnosti. Ve filozofii se tento pohled<br />
změnil s Gabrielem Marcelem (1889–1973), autorem<br />
výroku „Corps que j´ai est corps que je<br />
VII. International and interdisciplinary eating disorders and obesity conference | March 19 – 21, 2009<br />
13
14<br />
Abstrakta<br />
suis“ („Tělo, které mám, je tělo, kterým jsem.“)<br />
V psychologii tuto myšlenku na konci devatenáctého<br />
a začátkem dvacátého století převzala<br />
gestalt psychologie (Ehrenfels, Koffka, Köhler).<br />
Podle zastánců gestalt psychologie se „tělo“<br />
a „duše“ nemůžou vnímat samostatně (myšlenka<br />
„gestaltu“). Kromě gestalt psychologie<br />
byla KPT ovlivněna taky učením Jeana Piageta<br />
(1896–1980) a dynamickými školami (Freud,<br />
Balint, Erikson, Mahler, Winnicott), především<br />
jejich důrazem na rané zkušenosti a na včasné<br />
vztahy s relevantními osobami, stejně jako<br />
důrazem na přenos a protipřenos jako důležité<br />
terapeutické nástroje.<br />
Na základě těchto filozofických a psychologických<br />
přístupů vyvinula Elsa Gindler (1885–<br />
1961) psychoterapeutickou metodu zaměřenou<br />
na vnímání těla a pohybu. Pacienti jsou vedeni<br />
k tomu, aby se soustředili na jednoduché vjěmy,<br />
a tak dosáhli souhry mezi „tělem“ a „duší“. Vede<br />
to k přežívání osobní identity a reality v „tady“<br />
a „teď“. Název „Koncentrativní pohybová terapie“<br />
poprvé použil lékař a psychoanalytik<br />
Helmuth Stolze v roce 1958. V roce 1983 publikovala<br />
jedna ze zakladatelek metody, Christina<br />
Gräff, práci, ve které popsala její principy. Cílem<br />
KPT je prostřednictvím sebe-vnímání a vnímání<br />
externího prostoru posilňovat citlivost smyslů<br />
(zraku, sluchu, čichu, hmatu, interocepce, percepce<br />
pohybu).<br />
V KPT se tradičně pracuje se třemi základními<br />
předměty: míč symbolizuje ženský<br />
princip (kulatá, starostlivá); hůl je mužským<br />
symbolem (stabilita, opora, možnost vyznačit<br />
vlastní hranice, ale i agrese a strach z agrese);<br />
lano symbolizuje spojení („pupeční šňůra“,<br />
partnerství, ale i omezení a závislost). Kromě<br />
toho lze použít libovolné předměty, které<br />
pacientce/pacientovi umožňují symbolizovat<br />
její/jeho emoce a kognice: „Vyberte předmět<br />
symbolizující vaši úzkost!“ Symbolizace působí<br />
sama o sobě terapeuticky (foto 1). Navíc,<br />
pacientka/pacient získává v terapii možnost<br />
zprostředkovat si příjemné tělesné pocity<br />
(„schovat si ruce pod teplý svetr“), anebo pracovat<br />
se svojí agresí („házet míčem jako výraz<br />
agrese při nárůstu váhy“). KPT umožňuje<br />
pracovat s poruchami vnímání vlastního těla.<br />
Celé tělo nebo jeho jednotlivé části mohou<br />
být modelovány z lana (foto 2) a pacientka<br />
může být konfrontovaná s diskrepancemi<br />
mezi svým vnímáním a skutečností: „Vnímejte<br />
velikost svého těla a nakreslete jej“. Tělo s jeho<br />
různými kvalitami může být vnímáno pod<br />
přikrývkou: tvrdost kostí, měkkost měkkých<br />
částí, ohebnost svalů. Míč možno využívat<br />
Obrázek 1. Obrázek 2.<br />
jako ženský symbol (prsa), a symbolizovat<br />
ženskou roli a její vnímání. Pacientky/pacienti<br />
můžou pracovat buď se zavřenýma, nebo<br />
s otevřenýma očima. Se zavřenými očima<br />
se do popředí dostávají jiné smyslové modality<br />
(hmat, čich, kinestetická percepce).<br />
Zavřené oči umožňují lépe vnímat vlastní<br />
tělo. Zároveň ale znamenají ztrátu kontroly<br />
(„mít někoho na očích“ znamená mít kontrolu,<br />
udržovat si odstup, snižuje strach a nejistotu).<br />
Zkušenost ztráty kontroly může být ale<br />
pro pacientky/pacienty s poruchou <strong>příjmu</strong><br />
<strong>potravy</strong> relevantní.<br />
Literatura<br />
1. Anemone C. Magersucht – eine Herausforderung für die KBT,<br />
Zeitschrift für Konzentrative Bewegungstherapie, 1992: 25.<br />
2. Pokorny V. Hochgerner M. Cserny S. Konzentrative Bewegungstherapie<br />
(KBT): Von der körperorientierten Methode<br />
zum psychotherapeutischen Verfahren, 1996, Wien: Facultas<br />
Universitätsverlag.<br />
3. Segal Z. Teasdale J. Williams M. Mindfulness-Based Cognitive<br />
Therapy for Depression, 2002, New York: Guilford Press.<br />
4. Vandereycken W, Depreitere L, Probst M. Body-oriented<br />
therapy for anorexia nervosa patients, Am J Psychother,<br />
1987; 41(2): 259–259.<br />
Poruchy <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> – závažné<br />
téma pro uprchlíky<br />
Eating disorders – a serious issue in refugees<br />
Roubalová Kostlánová V.<br />
Souhrn: Chci se s vámi podělit o moje zkušenosti<br />
s psychoterapeutickou prací s uprchlíky,<br />
kde jsem se s poruchami <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> také<br />
setkala. Chci uvést kazuistiky, ve kterých vás seznámím<br />
s mojí terapeutickou prací s uprchlicemi<br />
trpícími poruchami <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> a poukáži<br />
také na nejpodstatnější zdroje těchto poruch.<br />
Summary: I would like to share my experience<br />
with psychotherapeutic work with migrants, where<br />
I have also been confronted with the problem of<br />
eating disorders. I am presenting case studies of<br />
migrants suffering from an eating disorders, and<br />
showing the most important factors leading to<br />
the illness.<br />
VII. Mezioborová konference o poruchách <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> a obezitě s mezinárodní účastí | 19. – 21. 3. 2009<br />
Využití práce s tělem u pacientek<br />
s poruchami <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>. Video<br />
a zážitková skupina<br />
Body work in patients with Eating<br />
Disorders. Video and self-experience<br />
Bechyňová B.<br />
Dětská psychiatrická klinika FN Motol, Praha,<br />
2. LF UK, Praha a psychoterapeutická praxe<br />
Souhrn: Worskhop nabízí shlédnutí skupinové<br />
práce s adolescentními pacientkami s PPP<br />
(videoprojekce) a vlastní zážitkovou část práce<br />
s tělem (maximum 14 účastníků).<br />
Klíčová slova: video, skupinová práce,<br />
uzemnění, centrování, facing.<br />
Summary: In this workshop, the participants<br />
will be able to see a video showing body-oriented<br />
work with anorexia nervosa patients. Furthermore,<br />
a body-oriented self-experience is a part of the<br />
workshop, too.<br />
Na tělo orientovaná psychoterapie (body terapie)<br />
se zaměřuje na tělesné prožitky explicitně.<br />
Nedílnou součástí práce je pak následné verbální<br />
zpracování pocitů. Naše práce s pacientkami<br />
vychází z bioenergetiky a biosyntézy. Pracujeme<br />
především s procesy uzemnění (grounding),<br />
centrování (centering) a fasing.<br />
Uzemnění je proces vitalizace proudu<br />
energie do celého těla, jde o pocit, že moje<br />
energie proudí, pulzuje, není zablokovaná.<br />
Pro dosažení pocitu uzemnění využíváme<br />
nejrůznějších bioenergetických cvičení, pracujeme<br />
s širokou paletou poloh těla a pohybem.<br />
Centrování je proces, který pomáhá<br />
člověku najít a prohloubit pocit vlastního<br />
středu. Nejdůležitější je zde práce s dechem.<br />
Dech nám pomáhá dostat se do kontaktu
s emocemi. Dýchání a emoce jsou v úzkém<br />
vzájemném vztahu, každá emocionální změna<br />
je spojena se změnou dechového rytmu.<br />
Fasing (pohlížení do tváře) rozvíjí výrazové<br />
prostředky, které pacientky mohou používat<br />
při kontaktování okolního světa. Vedle pohybového<br />
projevu jsou hlavními cestami oční<br />
kontakt a hlas. Všechny uvedené postupy se<br />
Následná péče u pacientek<br />
s poruchou <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
Aftercare in patients with Eating Disorders<br />
Sekot M., Papežová H., Uher R.<br />
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha<br />
Souhrn: Sdělení pojednává o objemu následné<br />
péče u souboru 103 pacientek s poruchami<br />
<strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> v průběhu jednoho roku<br />
po ukončení léčby. 52 pacientek bylo léčeno<br />
v denním stacionáři a 51 na lůžkovém oddělení.<br />
Bylo prokázáno, že pacientky hospitalizované<br />
vyhledávají častěji léčbu u ambulantních psychiatrů,<br />
kdežto pacientky z denního stacionáře<br />
upřednostňují psychology a psychoterapeuty.<br />
U obou skupin byl nejčastěji kontaktovaným<br />
odborníkem praktický lékař.<br />
Summary: The presentation focuses on the<br />
amount of aftercare in the experimental group of<br />
N=103 patients diagnosed with an eating disorder<br />
during one year after the end of the treatment. Fifty<br />
two patients were treated in the outpatient facility,<br />
fifty one in the inpatient facility. We showed that inpatients<br />
seek more often help of a psychiatrist, while<br />
outpatients tend to seek help from a psychologist or<br />
a psychotherapist. In both groups, a general practitioner<br />
was the expert by whom the patients sought<br />
help most frequently.<br />
Úvod: Poruchy <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> (PPP)jsou<br />
chronická onemocnění, kde často trvá řadu let,<br />
než pacientka vyhledá lékařskou pomoc. Léčba<br />
na lůžkovém oddělení (LO) nebo v denním stacionáři<br />
(DS) bývá často důležitým zlomovým<br />
bodem v jejich další léčbě. Naše předchozí zkušenosti<br />
ukazují, že po ukončení základní léčby<br />
dochází k významnému zlepšení jídelních návyků.<br />
Důležitým momentem se ukazuje nutnost<br />
pravidelné následné péče. Tato péče je vždy doporučována<br />
pacientce, která ukončuje léčbu na<br />
navzájem prolínají a dolňují. Práce s pohybem,<br />
dechem a hlasem tvoří tedy vnější základ naší<br />
práce.<br />
Specifické cíle práce s tělem u pacientek<br />
s PPP jsou:<br />
1. Přijít do kontaktu se svým tělem, tzn. vnímat<br />
svoje tělové imulzy, pocity, jde o znovuprožívání<br />
svého těla.<br />
Hodnocení terapie a klinická doporučení<br />
Therapy Evaluation and clinical advice (pátek / 20.3.2009 / 15.00–16.30)<br />
LO nebo DS. Kontakt na následnou péči je vždy<br />
uveden v propouštěcí zprávě, a o její nutnosti<br />
je pacientka náležitě poučena. Možnost pokračující<br />
léčby na Psychiatrické klinice VFN (PK) je<br />
omezená. Její personál z kapacitních důvodů<br />
nemůže zajistit pravidelnou ambulantní péči<br />
(včetně individuální psychoterapie) po propuštění<br />
pacientky. Dalším problémem je, že řada hospitalizovaných<br />
pacientek trvale žije mimo Prahu<br />
či Středočeský kraj. Proto (většinou pražské) pacientky<br />
po propuštění mají možnost docházet<br />
do klubu pro PPP, který je možno navštěvovat<br />
bez doporučení jednou měsíčně. Stejnou možnost<br />
mají i rodinní příslušníci nebo blízké osoby<br />
našich pacientů. Další možností jsou ambulantní<br />
psychoterapeutické kognitivně behaviorálně<br />
orientované skupiny (3) nebo multirodinná terapie<br />
(2). Pro mimopražské pacientky je najít<br />
následnou péči často velmi obtížné, protože<br />
ambulantní psychiatři jsou přetíženi a udávají,<br />
že se touto problematikou nezabývají.<br />
Metodika: V průběhu posledních pěti let na<br />
našem pracovišti probíhal výzkum, zabývající se<br />
efektivitou léčby pacientů s PPP v denním stacionáři,<br />
který vznikl na PK v roce 2002 (1).<br />
Efektivita této léčby je v průběhu posledních<br />
let studována v zahraničí (4). Do studie bylo jako<br />
základní soubor vybráno 52 pacientů (z toho<br />
jeden muž, který však léčbu nedokončil) průběžně<br />
přijatých do denního stacionáře. Jako<br />
kontrolní soubor bylo vybráno 51 hospitalizovaných<br />
pacientek. Pacienti přicházející k léčbě<br />
pro poruchu <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> byli vybíráni do<br />
studie v průběhu časového období od 1. 9. 2004<br />
do 30. 6. 2006. Za tuto dobu bylo k léčbě na<br />
otevřené lůžkové psychiatrické oddělení přijato<br />
celkem 317 pacientů. Z tohoto počtu mělo celkem<br />
149 pacientů (47 %) hlavní diagnózu PPP. 98<br />
pacientek bylo vyloučeno pro nízkou hmotnost,<br />
nebo jiné psychiatrické či somatické komplikace.<br />
Pacientky byly sledovány při přijetí, při ukončení<br />
Abstrakta<br />
2. Vyjadřovat své pocity, tzn. tělo se stává jazykem<br />
emocí.<br />
3. Prožitek radosti z vlastního těla, tzn. přehodnotit<br />
své tělo jako potencionálně příjemné.<br />
4. Změnit anorektickou hyperaktivitu v pohyb,<br />
který bude prostředkem uvolnění a potěšení,<br />
dát pohybu jinou funkci.<br />
5. Schopnost být s druhým v kontaktu.<br />
hospitalizační či stacionární léčby, dále byly kontaktovány<br />
po 12 měsících od propuštění. Kromě<br />
ostatních parametrů, jako jsou hmotnost, změny<br />
jídelních návyků, anxieta a kvalita života, byly<br />
pacientky dotazovány na frekvenci kontaktů se<br />
zdravotnickými i nezdravotnickými zařízeními.<br />
Dotazník obsahoval následující položky:<br />
1. Počet psychiatrických hospitalizací<br />
2. Počet somatických hospitalizací<br />
3. Počet kontaktů s praktickými lékaři<br />
4. Počet kontaktů s psychiatry<br />
5. Počet kontaktů s psychology psychoterapeuty<br />
6. Počet kontaktů se sociálními pracovníky<br />
7. Počet kontaktů s alternativní medicínou<br />
8. Jiné kontakty (např. svépomocné organizace<br />
pro pacienty s PPP)<br />
9. Dotaz na medikaci<br />
10. Dotaz na celkovou spokojenost s léčbou,<br />
včetně pacientova názoru, co mu pomohlo.<br />
Výsledky: Návratnost dotazníků a spolupráce<br />
pacientů byla překvapivě velmi dobrá.<br />
83 % pacientek z denního stacionáře a 80 %<br />
pacientek hospitalizovaných spolupracovalo<br />
ve vyplňování dotazníků rok po léčbě. Výsledky<br />
ukázaly, že nejvíce kontaktů bylo uskutečněno<br />
s obvodními psychiatry (průměr 9,3 návštěv),<br />
poté s psychology (průměr 8,5 návštěv) a praktickými<br />
lékaři (průměr 4,4 návštěvy). Dále navštívily<br />
naše pacientky průměrně 3x specialistu,<br />
ostatní služby jako jsou linka důvěry, sociální<br />
pracovníci nebo alternativní medicína byly<br />
využívány relativně zřídka.<br />
Ze somatických odborníků pacientky nejčastěji<br />
využívaly služby gynekologů (10 %) pacientek,<br />
stomatologů (9 %) pacientek, následovanými<br />
neurology, gastroenterology, oftalmology a internisty.<br />
Psychiatři byli nejčastěji navštěvováni zejména<br />
z důvodů medikace, neboť 34 pacientek<br />
(42,5 % užívalo rok po propuštění antidepresiva),<br />
naštěstí jen 4 pacientky (5 %) anxiolytika a 3 pa-<br />
VII. International and interdisciplinary eating disorders and obesity conference | March 19 – 21, 2009<br />
15
16<br />
Abstrakta<br />
Tabuľka 1. Počet ambulantních kontaktů pacientek s PPP v průběhu jednoho roku<br />
Lůžkové oddělení Denní stacionář Celkový soubor<br />
Průměr SD Průměr SD Průměr SD<br />
Počet kontaktů s psychiatrem 7,63 10,645 12,36 11,391 9,37 11,070<br />
Počet kontaktů s psychologem 4,91 7,617 14,75 13,649 8,56 11,221<br />
Počet kontaktů s praktickým lékařem 4,79 8,703 3,80 4,041 4,40 7,194<br />
Počet kontaktů se specialistou 2,00 3,646 5,24 4,415 3,28 4,240<br />
Počet kontaktů se sociálním pracovníkem ,73 2,201 ,00 ,00 ,73 2,201<br />
Počet kontaktů s alternativní medicínou ,19 ,624 3,40 4,450 ,59 1,857<br />
Počet kontaktů s linkou důvěry ,11 ,577 1,00 1,000 ,20 ,664<br />
Počet jiných kontaktů ,08 ,273 ,26 ,448 ,17 ,375<br />
Tabuľka 2. Počty pacientek s PPP u ambulantních<br />
specialistů<br />
Lůžkové oddělení<br />
Počet pacientů %<br />
Denní stacionář<br />
Počet pacientů %<br />
Ambulantní psychiatr 29 56 21 40,4<br />
Psycholog 18 35 19 36<br />
Praktický lékař 33 64,7 27 51,9<br />
Lékař specialista 19 37,3<br />
Sociální pracovník 0 0<br />
Alternativní medicína 2 3,8 2 3,9<br />
cientky (4 % souboru) užívaly atypická antipsychotika.<br />
Pouze 30 pacientek (37 %) udávalo, že<br />
jsou bez jakékoliv medikace.<br />
Diskuze a závěr: Když odhlédneme od počtu<br />
průměrných návštěv a budeme se věnovat<br />
tomu, jakého odborníka naše pacientky v průběhu<br />
roku navštívily, zjistíme, že v obou skupinách<br />
šlo nejčastěji o návštěvu obvodního lékaře<br />
(60 % pacientek z LO a 51 % z DS). Pacientky<br />
ze stacionáře navštěvovaly v ambulantní péči<br />
častěji psychology, kdežto hospitalizované dávaly<br />
přednost ambulantním psychiatrům. Toto<br />
lze vysvětlit dvěma způsoby. Za prvé v denním<br />
stacionáři psychologové tvoří většinu personálu<br />
oproti lůžkové části, kde je tomu naopak.<br />
Dalším důvodem může být menší dostupnost<br />
psychologické či psychoterapeutické péče v mimopražských<br />
regionech.<br />
Jedná se zatím o první výsledky našeho<br />
výzkumu, které ukazují, že konzumace psychiatrické<br />
a psychoterapeutické péče je velmi<br />
nerovnoměrná. Některé pacientky navštěvují<br />
ambulantní odborníky velmi často a zhruba<br />
třetina všech propuštěných pacientek přes veškerá<br />
doporučení lékařskou práci nevyhledá.<br />
Předmětem dalších sdělení budou korelace<br />
mezi objemem spotřebované péče a změnami<br />
jídelních návyků, měřených pomocí diagnostického<br />
nástroje EDEQ (Eating Disorders<br />
Examination Questionnaire). Důležitým závěrem<br />
je vysoký počet navštívených praktických<br />
lékařů, kteří by o problematice PPP měli být<br />
více edukováni.<br />
Podpořeno: VZ 00216208162005<br />
Literatura<br />
1. Chudobová P, Papežová H, Sekot M, Klecanda A. Možnosti<br />
a limity léčby pacientů s poruchami <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> formou<br />
denního stacionáře v České republice a v zahraničí. Čes. a<br />
slov. Psychiatr., 201, 2005; No. 4: 213–217.<br />
2. Eisler I. Family therapy for anorexia nervosa. In: Hodes M.<br />
Moorey S. Psychological treatment in Disease and Illness.<br />
London, Gashell 1993.<br />
3. Openshaw C, Waller G, Sperlinger D. Group cognitive-behavior<br />
therapy for bulimia nervosa: statistical versus clinical<br />
signifi cance of changes in symptoms across treatment. Int.<br />
J. Eat. Dis. 2004 Dec; 36(4): 363–375.<br />
4. Zeeck A, Hartman A, Kun K. Psychotherapy in a day clinic:<br />
Results of a 1,5 year follow up. Psychiatric Quarterly,<br />
Spring 2005; 76(1).<br />
Ambulantní psychoterapeutické<br />
skupiny pro pacienty s poruchou <strong>příjmu</strong><br />
<strong>potravy</strong>, jejich potenciál a úskalí<br />
Out-patient group psychotherapy for<br />
eating disorders patiens, potentials and<br />
limits<br />
Kulhánek J., Doležalová L.<br />
DPC Ondřejov, Praha<br />
Souhrn: Příspěvek vychází z bezmála tříleté<br />
zkušenosti z vedení ambulantní skupiny, která<br />
se specializuje na klientelu s mentální anorexií<br />
a bulimií.<br />
Summary: We summarize our experience from<br />
a closed psychotherapy group for patients with eating<br />
disorders that we have been leading for almost<br />
three years. We are trying to find answers to following<br />
questions: For whom is such a group suitable? Is there<br />
an illness phase where the group is, in the contraty,<br />
unsuitable? What are the expectations from the therapis<br />
when leading a group like this?<br />
Jedná se o uzavřenou psychoterapeutickou<br />
skupinu vedenou terapeutickou dvojicí, kdy s vybranými<br />
zájemci uzavíráme terapeutický kontrakt<br />
na dobu jednoho roku s přednostní možností<br />
i dále ve skupině pokračovat. Pracujeme<br />
převážně psychodynamicky, ovšem mají tu svůj<br />
prostor i témata týkající se anorektické a bulimické<br />
symptomatiky.<br />
VII. Mezioborová konference o poruchách <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> a obezitě s mezinárodní účastí | 19. – 21. 3. 2009<br />
Neustále se snažíme propracovávat odpovědi<br />
na otázky: Pro koho je takový typ skupiny<br />
vhodný? Existuje fáze v onemocnění PPP, v níž<br />
je naopak taková skupina nevhodná? Existují<br />
podstatnější rozdíly ve srovnání s „běžnou“ psychoterapeutickou<br />
skupinou? Jsou nějaké zvláštní<br />
nároky na terapeuty při vedení této skupiny?<br />
Hledání odpovědí na výše zmíněné otázky<br />
nám připadá velmi důležité a nějakou představu<br />
o nich už máme. Cílem našeho sdělení<br />
je podělit se o naše zkušenosti, nejistoty<br />
a představy, dotknout se možností různých<br />
terapeutických přístupů o otevřít diskuzi na<br />
toto téma. Rádi bychom také přispěli k rozšíření<br />
takto zaměřených skupin.<br />
Lůžková péče o pacienty<br />
s poruchou <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
podle psychodynamického<br />
modelu v Klinickém centru pro<br />
psychosomatiku a PPP Ananke<br />
Hospital treatment of patients with eating<br />
disorders following a psychodynamic<br />
pattern in the clinical centre ANANKE for<br />
psychosomatics and eating disorders (FRG)<br />
Irrgang V., Krs M.<br />
Freyung, BRD ANANKE Zentrum für Psychosomatik<br />
und Essstörungen, Freyung,<br />
Germany<br />
Souhrn: Naše prezentace znázorňuje lůžkovou<br />
péči o pacienty s poruchou <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
v Centru pro psychosomatiku a <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong><br />
<strong>potravy</strong>, Freyung, SRN, která se orientuje na vytvářených<br />
evidence based směrnicích k terapii PPP.<br />
Psychodynamický koncept a terapeutické cíle jsou<br />
znázorněny na vybraných údajích a výsledcích.<br />
Klíčová slova: Centrum ANANKE, léčba<br />
poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> v Německu, psychodynamický<br />
koncept<br />
Summary: Our presentation summarizes<br />
the clinical treatment of patients with eating disorders<br />
in a centre for psychosomatics (ANANKE,<br />
Freyung, FRG). It is oriented to the evidence based<br />
therapeutic guidelines in Germany, which are in<br />
progress. The psychodynamic concept and the<br />
therapeutic aims are demonstrated by selected<br />
basic data and results.<br />
Key words: ANANKE Centre, Treatment of eating<br />
disorders in FRG, Psychodynamic concept<br />
Péče o pacienty s anorexií a bulimií v SRN je<br />
prováděna v zásadě ambulantně nebo lůžkově, jak<br />
v nemocnicích s akutní péčí, tak i v rehabilitačních<br />
zařízeních. Zatím neexistují jednoznačná doporu-
čení týkající se indikace léčebné metody. Vytvářejí<br />
se však evidence based směrnice k diagnostice<br />
a terapii poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>, které jsou podporovány<br />
ministerstvem pro vědu a vzdělávání,<br />
nadací Christiny Barz a odbornými psychoterapeutickými<br />
společnostmi. Tyto směrnice udávaji<br />
léčebné postupy opírající se o vědecky ověřená<br />
fakta (evidence base) s cílem zajistit nemocným<br />
specifické ošetření. Mají však pouze doporučující,<br />
nikoliv zavazující charakter a odvozují se ze širokého<br />
konsenzu odborníků. Cílem je zvyšování<br />
kvality v klinické praxi, zlepšení komunikace mezi<br />
výzkumem a klinickou aplikací a též optimalizace<br />
ekonomických aspektů zdravotnictví.<br />
V návaznosti na doporučení pracovní skupiny,<br />
která tyto směrnice vyvíjí, se snažíme<br />
v Centru Ananke dosáhnout u anorexie následujících<br />
cílů:<br />
• normalizace tělesné váhy a jídelních návyků<br />
• zpracování pozadí onemocnění (porucha individuačního<br />
procesu, afektivního prožívání,<br />
vnímání těla jakožto sociální interakce)<br />
• vytvoření celkového terapeutického plánu<br />
pro dobu po propuštění.<br />
Cílem naší péče je dosáhnout u pacientů<br />
přiměřené hmotnosti a její akceptace pacienty.<br />
Během prvního pobytu neusilujeme o kompletní<br />
hmotnostní restituci – BMI nad 17, nýbrž se<br />
o toto snažíme v rámci opakovaných pobytů.<br />
Cílem léčby bulimie je redukce restriktivních<br />
jídelních navyků, znovu vnímaného pocitu hladu<br />
a sytosti a návrat k normální struktuře stravování.<br />
Psychoterapie je prováděna jak individuálně, tak<br />
skupinově. Dále na tělo zaměřená psychoterapie<br />
a skills training podle Marshy Linehan.<br />
Práce s jídelními návyky se odehrává v rámci<br />
fází (tzv. phasetisch), jejichž úkolem je dosáhnout<br />
u pacientů normálních jídelních návyků.<br />
• V první fázi je cílem zvyknout pacienta na<br />
normální velikost porce (vnější řízení).<br />
• Ve druhé si pacient určuje sám druh, množství<br />
a složení pokrmu s možností feed-backu<br />
doprovázejícím personálem (vnitřní řízení).<br />
• Ve třetí fázi nedostavá pacient již žádný feed-back<br />
o jídle, který si sám sestaví (sebekontrola).<br />
Psychodynamická práce v individuální a skupinové<br />
terapii se soustřeďuje na <strong>poruchy</strong> ve vývojových<br />
klíčovych situacích (separace, ženská identita)<br />
a jejich intrapsychické zpracování. Zohledňovány<br />
jsou dále komorbidita, sociální situace, předchozí<br />
léčba jakožto stupeň strukturální <strong>poruchy</strong> osobnosti.<br />
Dále se posuzuje na základě specifických<br />
obranných mechanizmů a procesů přenosu a protipřenosu,<br />
co pacient od terapie očekává, jeho motivace<br />
a jeho zkušenosti z dosavadních terapií.<br />
Motivace a očekávání pacienta se snažíme vyjasnit<br />
v předstacionárních pohovorech. Zkušenosti<br />
s dosavadními terapiemi se diferencují dle ambulantní<br />
resp. lůžkové léčby, jejich předčasnými ukončeními<br />
a průběhem hmotnosti před přijetím.<br />
Integrace psychodynamického konceptu<br />
terapie s medicínskými a aktuálními neurofyziologickými<br />
poznatky je znázorněno na korekci<br />
<strong>poruchy</strong> vnímání vlastního těla.<br />
Literatura<br />
1. Herpertz S et al. Die Entwicklung evidenzbasierter Leitlinien<br />
zur Diagnostik und Therapie von Essstörungen (Vortrag<br />
beim Bundesfachverband für Essstörungen am 14. 11.<br />
2008, www.dgess.de) .<br />
2. Irrgang V. Psychodynamisches Konzept und Behandlungsinstrumente<br />
bei der Behandlung von essgestörten Patientinnen<br />
im Zentrum ANANKE (www.psychosomatik-freyung.de/cz/).<br />
Vytoužený obraz vlastního těla<br />
a vnímání vlastního těla a bolesti<br />
u sebepoškozujících se pacientek<br />
s poruchou <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
Longed-for body image and the pain and<br />
body perception in selfharming patients<br />
with eating disorders<br />
Bednárová B., Papežová H., Yamamotová A.<br />
Psychiatrická klinika, Praha, Ústav normální,<br />
patologické a klinické fyziologie, Univerzita<br />
Karlova v Praze, 1. a 3. LF<br />
Souhrn: V naší práci se zaměřujeme na vztah<br />
mezi vnímáním bolesti a vnímáním vlastního<br />
těla u pacientek s poruchou příh¨jmu <strong>potravy</strong><br />
(PPP) se záměrným sebepoškozováním (SHB)<br />
a kontrol. Emoční faktory významně ovlivnily<br />
vnímání vlastního těla a jeho „znecitlivění“ na<br />
rozdíl od pouhých kognitivně-percepčních komponent<br />
vnímání vlastního těla. Tyto výsledky se<br />
u sebepoškozujících pacientek s PPP neliší.<br />
Klíčová slova: Anorexia nervosa, bulimia<br />
nervosa, vnímání bolesti a vlastního těla, sebezraňující<br />
chování.<br />
Summary: In our study we study the relations<br />
between pain and body perception in patients with<br />
eating disorders (ED) without self-harming behavior<br />
and controls. Emotional factors significantly inluenced<br />
the body perception and its „desensitisation“ in<br />
contrast with kognitive-perception factors of body<br />
perception. These results are similar in the group<br />
with self-harming behavior and ED.<br />
Key words: Anorexia nervosa, bulimia nervosa,<br />
pain and body perception, self-harming behavior.<br />
Úvod: Záměrné sebepoškozování (self-harming<br />
behaviour /SHB/) je přítomno až u 30–40%<br />
Abstrakta<br />
pacientů s poruchou <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> (PPP) (Malá<br />
2006). Změněné vnímání bolesti (Papežová et al.<br />
2005) a změněné vnímání vlastního těla je častým<br />
nálezem u PPP. V naší práci se zaměřujeme na<br />
vztah mezi záměrným sebepoškozováním (SHB),<br />
vnímáním bolesti a vnímáním vlastního těla. Práh<br />
bolesti měříme pomocí Analgesia metru a coldpressor<br />
testu a pomocí softwaru Anamorphic<br />
Micro (Bednárová, Kmoch 2008) sledujeme vnímání<br />
vlastního těla (Body Image Perception – BIP)<br />
a nespokojenost s vlastním tělem (subjective/<br />
objective dissatisfaction – DIS 1/2). Pacientky zároveň<br />
vyplňují Body Attitude Test (BAT).<br />
Metodika: Studie se zúčastnilo 20 sebepoškozujících<br />
se pacientek s PPP, 20 PPP pacientek<br />
s PPP bez sebepoškozování (pacientek Centra<br />
pro <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> VFN a 1.LF UK) a 20<br />
nesebepoškozujících se kontrol bez PPP, který<br />
podepsaly informovaný souhlas, schválený<br />
Etickou komisí VFN Praha. Data byla zpracována<br />
analýzou variance a vztahy mezi sledovanými<br />
proměnnými byly hodnoceny korelačními metodami<br />
pomocí statistického programu Statistika<br />
6.0. Položka Dis 1 (Objective Dissatisfaction) vyjadřuje<br />
poměr mezi reálnou1(současnou fotografií)<br />
a vytouženou postavou, zatímco Dis 2<br />
(Subjective Dissatisfaction) je poměr mezi odhadnutou<br />
a vytouženou vlastní postavou. BIP<br />
(Body Image Perception) je podíl skutečných<br />
rozměrů a rozměrů odhadnutých.<br />
Výsledky: Index BIP představuje kognitivněpercepční<br />
komponentu vnímání vlastního těla a<br />
nekoreluje s žádnou sledovanou položkou vnímání<br />
bolesti či výsledkem dotazníku BAT, disociací,<br />
ani s DIS 1,2 (emoční faktory vyjadřené touhou po<br />
štíhlejší postavě, než jakou pacientka reálně má<br />
nebo vnímá). Naopak DIS 1 koreloval u obou skupin<br />
pacientek pozitivně s prahem tepelné bolesti<br />
(obr. 1) a negativně s dotazníkem BAT (obr. 2).<br />
Závěr: Nespokojenost s vlastním tělem a<br />
touha po společensky žádoucí „vytoužené“, tedy<br />
velmi štíhlé postavě (emoční faktory), souvisejí<br />
významně se změněným vnímáním vlastního těla<br />
a jeho „znecitlivěním“. Porušené vnímání vlastního<br />
reálného těla (BIP) pouze na kognitivní úrovni v<br />
naší studii nesouvisejí ani se změnou vnímání bolesti<br />
ani s výsledky BAT. Sebepoškozující chování<br />
uvedené vztahy neovlivnilo.<br />
Podpořeno: VZ 00216208162005<br />
Literatura:<br />
1. Malá, E. Sebepoškozující jednání u poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>,<br />
Raboch et al.: Nemocná duše – nemocný mozek, Galén,<br />
Praha, 2006, 112–115<br />
2. Papežová H., Yamamotová A., Uher R. Elevated pain threshold<br />
in eating disorders: physiological and psychological<br />
factors. Journal of Psychiatric Research, 39(4), 2005, 431–8.<br />
VII. International and interdisciplinary eating disorders and obesity conference | March 19 – 21, 2009<br />
17
18<br />
Abstrakta<br />
3. Bednárová B, Kmoch V. Anamorphic Micro – počítačový<br />
program v klinickém a výzkumném použití u pacientek s PPP<br />
a sebepoškozováním. <strong>Psychiatrie</strong> 2008, Suppl. 28.<br />
4. Yamamotová A, Papežová H, Kmoch V, Bednárová B. Stresová<br />
analgezie u poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> se sebepoškozením.<br />
<strong>Psychiatrie</strong> 2007, 11(Suppl.2):103–104.<br />
Internet a etika ve službách prevence<br />
léčby i nemoci<br />
Internet and ethics in prevention, therapy<br />
and illness<br />
Kulhánek J.<br />
DPC Ondřejov, Praha<br />
Souhrn: Internet je velmi mocné médium,<br />
které rychle šíří nejrůznější informace za vynaložení<br />
naprosto minimálních nákladů, zároveň je<br />
to prostředek rychlé komunikace. Přitom pro nás<br />
bývá obtížné rozlišit kvalitu takových informací<br />
i účel jejich zveřejnění.<br />
Ve svém příspěvku vycházím hlavně ze svých<br />
dlouholetých zkušeností z provozování internetového<br />
portálu zaměřeného na poskytování<br />
informací, kontaktů a služeb v oblasti poruch<br />
<strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> pro širokou i odbornou veřejnost.<br />
Zmapujeme možnosti internetu ve službách prevence<br />
a léčby PPP, řeč bude také o fenoménu pro-<br />
Výzkumné studie a přednášky<br />
Research Studies (sobota / 21.3.2009 / 8.30–10.30)<br />
Výskyt příznaků anorexie u české<br />
mládeže staršího školního věku<br />
Prevalence of anorectic symptoms in<br />
school-age children in the Czech Republic<br />
Krch F. D., Csémy L.<br />
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha,<br />
Psychiatrické centrum Praha<br />
Souhrn: Práce informuje o výskytu anorektických<br />
příznaků u reprezentativního vzorku<br />
české školní mládeže (N = 4653). Kromě<br />
vyplnění dotazníku byli respondenti změřeni<br />
a zváženi. Ve srovnání s většinou epidemiologických<br />
studií, které užívají jako výběrové<br />
kritérium subjektivní sebeposouzení respondentů<br />
v některém z dotazníků narušeného<br />
jídelního chování a vztahu k vlastnímu tělu,<br />
bylo jako selektivní kritérium využito nízké<br />
BMI. 1 % chlapců a 2,1 % dívek ve věku 11, 13<br />
a 15 let mělo tělesnou hmotnost nižší, než je<br />
kritická hodnota BMI stanovená pro danou věkovou<br />
skupinu odpovídající BMI 17,5 u dospělé<br />
populace. Všechna MKN-10 kritéria splňovalo<br />
0,17 % děvčat a 0,04 % chlapců. Bez ohledu na<br />
kritérium amenorey (měli jsme jen informaci<br />
o tom, jestli už někdy měly nebo neměly<br />
menstruaci, chyběla informace o hormonální<br />
substituci) splňovalo kritéria mentální anorexie<br />
0,35 % děvčat. 0,84 % děvčat splňovalo<br />
širší kritéria mentální anorexie (nízká tělesná<br />
hmotnost, narušená představa o svém těle).<br />
Výsledky studie ukazují na velkou variabilitu<br />
základních diagnostických kritérií mentální<br />
anorexie, respektive na obtíže jasně stanovit<br />
hranici mezi normou a patologií ve vztahu<br />
k tělu a jídelních zvyklostech. Výsledky potvrzují<br />
předpoklad, že koncem školního věku<br />
trpí závažnými anorektickými příznaky nebo<br />
mentální anorexií pravděpodobně jedno až<br />
dvě procenta děvčat.<br />
Summary: The present study aims to evaluate<br />
the prevalence of anorexia nervosa symptoms in<br />
a representative sample of school-aged children (N<br />
= 4653). Besides filling in of a questionnaire the respondents<br />
were also measured and weighted. Low<br />
BMI was used as a screening criterion for anorexia.<br />
One per cent of boys and 2.1 per cent of girls aged<br />
11, 13 and 15 years had body weight lower than the<br />
critical BMI value set for a given age group, which<br />
corresponded to a BMI of 17.5 in the adult population.<br />
0.17 per cent of the girls and 0.04 per cent of<br />
the boys fulfilled all the MKN-10 criteria. Regardless<br />
of the amenorrhea criterion (we only had information<br />
whether the girls already had menses or never<br />
had menses, however information about hormonal<br />
substitution was missing), 0.35 per cent of the<br />
girls fulfilled the criteria of anorexia nervosa. 0.84<br />
per cent of the girls met wider criteria of anorexia<br />
nervosa (low body weight, distorted body image).<br />
The results of the study suggest a large variability of<br />
basic diagnostic criteria of anorexia nervosa, especially<br />
the difficulty to set a clear border between<br />
the norm and the pathology with regard to body<br />
and eating habits.<br />
Literatura<br />
1. Bulik CM, Sullivan PF, Tozzi F, Furberg H, Lichtenstein P,<br />
Pedersen NL. Prevalence, heritability, and prospective risk<br />
factors for anorexia nervosa: Arch. Gen. Psychiatry, 2006;<br />
63: 305–312.<br />
2. Cechelin FM, Maher BA. Is amenorrhea a critical criterion for<br />
anorexia nervosa? J. Psychosom Res., 1998; 44: 435–440.<br />
3. Fairburn CG, Beglin SJ. Studies of the epidemiology of<br />
bulimia nervosa. American Journal of Psychiatry, 1990; 147:<br />
401–408.<br />
VII. Mezioborová konference o poruchách <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> a obezitě s mezinárodní účastí | 19. – 21. 3. 2009<br />
anorektických stránek či o komplikacích vedení<br />
diskuzního fóra s touto problematikou.<br />
Summary: We summarize our experience<br />
gained after three years of leading the internet site<br />
www.idealni.cz where information, contacts and<br />
services are offered to patients with an eating disorders.<br />
Furthermore, we try to explore the possibilites<br />
of internet usage in the prevention and treatment<br />
of eating disorders, but we will also mention the<br />
phenomenon of pro-ana websites.<br />
4. Favaro A, Ferrara S, Santonastaso P. The Spectrum of Eating<br />
Disorders in Young Women: A Prevalence Study in a General<br />
Population Sample, Psychosomatic medicine, 2003;<br />
65: 701–708.<br />
5. Jacobi C, Abascal L, Taylor CB. Screening for eating disorders<br />
and hight-risk behavior: Caution, Internat. Journal of Eating<br />
Disordes, 2004; 36: 280–295.<br />
6. Keski-Rahkonen A, Sihvola E, Raevuori A, Kaukoranta J, Bulik<br />
CM, Hoek HW, Rissanen A, Kaprio J. Reliability of Self-Reported<br />
Eating Disorders: Optimizing Population Screening.<br />
Možnosti kognitivně behaviorální<br />
terapie v léčbě dětské obezity<br />
CBT in the treatment of child obesity<br />
Marinov Z., Nesrstová M.<br />
Dětská obezitologická ambulance, Dětská<br />
poliklinika FN Motol a 2. LF UK, Praha<br />
Souhrn: Dětská obezitologie má svá specifika<br />
v odlišných podmínkách vzniku a léčby.<br />
Na habitu obézního dítěte se zrcadlí genetické<br />
pozadí a veškeré nedostatky a neúspěchy<br />
rodinných režimových opatření, které vedou<br />
k pozitivní nerovnováze v energetickém <strong>příjmu</strong><br />
a výdeji. Dětská obezitologie využívá<br />
terapeutická antiobezitika jen ve výjimečných<br />
případech a nevhodné jsou redukční<br />
diety. Stěžejní práce dětského obezitologa<br />
stojí na principu formování nového životního<br />
stylu rodiny pomocí kognitivně behaviorální<br />
terapie.<br />
Klíčová slova: dětská obezita, kognitivně behaviorální<br />
terapie, rodinná terapie, kompliance.<br />
Summary: We summarize our experience with<br />
CBT in obese children. Our results show that CBT in<br />
obese children is effective in two thirds of our clients.<br />
The biggest effectivity was observed during the first<br />
three sessions.
K úspěšné a reálné léčbě dětské obezity je<br />
nutné stanovit jasná, srozumitelná a racionální<br />
guideline. Cílem není jen prostá redukce hmotnosti,<br />
ale záměna sebevnímání a hodnotového<br />
systému celé rodinné jednotky. Vedle autoregulačních<br />
režimových, dietologických a pohybových<br />
opatření se využívá dynamického růstového<br />
potenciálu dítěte. Narovnání energetického<br />
<strong>příjmu</strong> a výdeje vede ke stagnaci hmotnostního<br />
přírůstku a v časovém úseku na podkladě růstu<br />
postupně k tendenci normostenie.<br />
Metodika kognitivně behaviorální terapie je<br />
úspěšná u dvou třetin klientů. Nejefektivnější je<br />
po dobu prvých 3 sezení, ve kterých se rodiny<br />
zaškolí. V této době dochází k poklesu BMI vztaženého<br />
k věku v Z skóre v průměru o 0,3 bodu<br />
směrodatné odchylky bez rozdílu věku, pohlaví<br />
a hmotnostní skupiny při vynaložení cca 245<br />
terapeutických minut – recipročně tento pokles<br />
reprezentuje u dospělé populace cca 8 kg. Po<br />
ročním vedení lze počítat s poklesem o 0,8 bodu<br />
směrodatné odchylky BMI – tento pokles reprezentuje<br />
u dospělé populace cca 21 kg. Negativy<br />
kognitivně behaviorální metody v léčbě dětské<br />
obezity jsou zvýšené nároky kladené na terapeuta<br />
a časová náročnost terapie. Se stoupajícím<br />
počtem návštěv je třeba počítat s nízkou kompliancí<br />
klientů a jejich spontánním úbytkem.<br />
Nedostatečná je v monoterapii u adolescentů<br />
se závažnou obezitou a neúčinná u romského<br />
etnika a hyperprotektivních rodin.<br />
Kognitivně behaviorální terapie<br />
u obézních dětských pacientů<br />
CBT in obese child patients<br />
Nesrstová M., Marinov Z.<br />
Dětská obezitologická ambulance, Dětská<br />
poliklinika FN Motol a 2. LF UK, Praha<br />
Souhrn: Obezita představuje celospolečenský<br />
problém a patří v současné době mezi důležité<br />
zdravotní problémy v průmyslově vyspělých<br />
společnostech, ale objevuje se již i v zemích<br />
třetího světa. Je skutečností, že způsob výživy<br />
v posledních letech vede k nárůstu zejména<br />
dětské obezity. Souvisí to úzce se způsobem<br />
života, který zahrnuje i režim výživy a pohybové<br />
aktivity.<br />
Klíčová slova: dětská obezita, kognitivně<br />
behaviorální terapie u obézních dětských pacientů.<br />
Summary: We sumarize our three-year experience<br />
from an outpatient treatment unit for obese<br />
children, specifically from cognitive behavioral therapy<br />
with families of obese children.<br />
V naší obezitologické ambulanci ve FN Motol<br />
se touto problematikou u dětí a dospívajících<br />
zabýváme již třetím rokem.Celkově máme v péči<br />
185 dětských pacientů. Je to týmová práce, kdy<br />
kromě lékaře – obezitologa se podílí na péči<br />
psycholog, nutriční terapeut, fyzioterapeut,<br />
antropolog, endokrinolog event. dle potřeby<br />
pracovníci jiných specializací.<br />
S rodinami uskutečňujeme kognitivně behaviorální<br />
terapii (KBT). Cílem KBT je vypracování<br />
programu, kdy na základě teorie učení „co<br />
bylo naučeno, může být odnaučeno“ se snažíme<br />
navodit žádoucí změny v chování, myšlení<br />
a emocích.<br />
Jak psychoterapii provádíme i z hlediska věkového<br />
rozložení dětských pacientů je součástí<br />
našeho sdělení.<br />
Body image a stravovací zvyklosti dětí<br />
Body image and eating habits in<br />
youngsters<br />
Štajnochrová S.<br />
Ústav preventivního lékařství LF MU, Brno<br />
Souhrn: Práce hodnotí subjektivní názor<br />
dětí staršího školního věku na svůj vzhled<br />
a postavu, zda jsou spokojeni s tím jak vypadají<br />
a kolik váží, nebo zda touží po hubenější resp.<br />
svalnatější postavě. Dále zjišťuje zda s touhou<br />
po hubenější nebo svalnatější postavě mění<br />
stravovací návyky jedí více zeleniny, méně sladkostí<br />
nebo vynechávají některá denní jídla a drží<br />
diety. K tomuto zjištění byl použit dotazník, jehož<br />
součástí byl také test přiřazování siluet. Výsledky<br />
studie zahrnující 109 chlapců a 112 dívek ukázaly,<br />
že chlapci jsou mnohem více spokojeni se svým<br />
vzhledem a hmotností než dívky. 70 % chlapců<br />
je spokojeno se svou váhou, naproti tomu 57 %<br />
dívek si přeje vážit méně a vypadat štíhlejší.<br />
Dále bylo zjištěno, že dívky častěji než chlapci<br />
vynechávají některá denní jídla nebo drží diety.<br />
Z celkového souboru mělo 32 % respondentů<br />
nadváhu nebo obezitu.<br />
Klíčová slova: body image, hmotnostně<br />
výškový poměr, <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>, mentální<br />
anorexie, mentální bulimie, bigorexie, objektivní<br />
a subjektivní hodnocení tělesných proporcí,<br />
diety, cvičení, test přiřazování siluet.<br />
Summary: The goal of this study was to<br />
measure the subjective body image and weight<br />
satisfaction of youth ages 11–15. Satisfaction<br />
with their body image was measured by a series<br />
of questionnaires and other interactive interview<br />
techniques. From these results, a plan of suggested<br />
dietary changes, such as increasing daily servings<br />
Abstrakta<br />
of fruits and vegetables or in some cases omitting<br />
meals to reduce their overall calorie intake.<br />
An important part of the study was the sihlouette<br />
matching section. The results of the study of 109<br />
boys and 112 girls confirmed that boys are more<br />
satisfied with their body than girls. In general, 70 %<br />
of boys were more satisfied with their bodies than<br />
girls. Many girls (57 %) felt that they should be slimmer<br />
and were actively dieting to reduce their body<br />
weight. Eventhough the diet regimen was a common<br />
behavior the girls. 32 % of all informatns had<br />
overweigh or obesity.<br />
Key words: body image, body mas index, eating<br />
disorders, anorexia nervosa, bulimy, bigorexi,<br />
objective and subjective evaluation of body, diet,<br />
excercising, silhouette matching task.<br />
Srovnání homeostatických indexů<br />
HOMA a QUICKI u obézních dětí<br />
Comparison of HOMA a QUICKI index<br />
in child obesity<br />
Pastucha D., Malinčíková J., Hyjánek J., Horáková<br />
D., Janout V.<br />
Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství<br />
LF UP a FN, Ústav lékařské genetiky<br />
a fetální medicíny LF UP a FN a Ústav preventivního<br />
lékařství LF UP, Olomouc<br />
Souhrn: Přednáška je věnována možnostem<br />
častné detekce na základě homeostatických<br />
indexů Homa a Quicki a srovnání těchto indexů<br />
u obézních a zdravých dětí.<br />
Úvod: Obezita je významným rizikovým<br />
faktorem rozvoje inzulinové rezistence. V posledních<br />
letech je stále více dětí, u kterých se<br />
projevují první příznaky onemocnění, která se<br />
dříve vyskytovala u dospělé populace, hypertenze<br />
nebo syndrom inzulinové rezistence,<br />
přecházející do diabetu 2. typu. Dětská obezita<br />
je i v podmínkách České republiky závažným<br />
epidemiologickým problémem, protože 20 %<br />
procent dětí ve věku 6–12 let a 11 % dětí ve věku<br />
13–17 let má již nadváhu nebo obezitu.<br />
Metodika: Bylo laboratorně vyšetřeno 21<br />
dětí s obezitou a 29 dětí s fyziologickými parametry<br />
jako kontrolní skupina. U všech dětí<br />
byl změřen krevní tlak, vypočítán body mass<br />
index (BMI) a laboratorně vyšetřeny koncentrace<br />
celkového cholesterolu, triglyceridů, HDL a LDL<br />
cholesterolu, glykémie a inzulinémie.<br />
Výsledky: Průměrná hodnota indexu HOMA<br />
kontrol byla 1,7, obézních 3,6. Průměrná hodnota<br />
indexu QUICKI kontrol byla 0,36, obézních 0,33.<br />
Hodnoty obou indexů u dětí s obezitou naznačují<br />
posun k inzulinové rezistenci.<br />
VII. International and interdisciplinary eating disorders and obesity conference | March 19 – 21, 2009<br />
19
20<br />
Abstrakta<br />
Závěr: Výsledky ukazují možnost zhodnocení<br />
stavu inzulinové senzitivity z glykémie a inzulinémie<br />
pomocí homeostatických indexů, což je<br />
využitelné v pediatriii. V praxi se jeví jako lépe použitelný<br />
index QUICKI, který vykazuje užší interval<br />
spolehlivosti a tím menší variabilitu hodnot.<br />
Vzhledem k tomu, že klasické metody diagnostiky<br />
inzulinové rezistence jsou velmi náročné<br />
na provedení a naprosto nevhodné pro<br />
vyšetřování většího počtu osob, byly hledány<br />
jiné možnosti, jak jednoduše posoudit homeostatické<br />
vztahy mezi inzulinem a glykémií. Růst<br />
koncentrace inzulinu by měl být za fyziologických<br />
okolností provázen poklesem glykémie<br />
a naopak. Porucha tohoto vztahu je projevem<br />
nedostatečné účinnosti inzulinu a je podkladem<br />
homeostatických modelů posuzování inzulinové<br />
rezistence. Mezi indexy a výsledky clampových<br />
technik byla opakovaně ověřena vysoce signifikantní<br />
korelace.<br />
Plazmatická koncentrace<br />
fibroblastových růstových faktorů<br />
19 a 21 u pacientek s anorexia nervosa<br />
Plasma concetrations of fibroblast growth<br />
factors 19 and 21 in patiens with anorexia<br />
nervosa<br />
Dostálová I., Kaválková P., Haluzíková D., Lacinová<br />
Z., Mráz M., Papežová H., Haluzík M.<br />
3. interní klinika, Klinika sportovního lékařství<br />
a Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN,<br />
Praha<br />
Summary: Fibroblast growth factors 19 and 21<br />
(FGF19 and FGF21) are novel endocrine regulators<br />
with the role in the metabolic response to fasting<br />
in mice. We measured plasma levels of FGF19 and<br />
FGF21 in patients with a restrictive type of anorexia<br />
nervosa (AN) and explored its relationship with<br />
anthropometric and endocrine parameters. Plasma<br />
FGF21 levels were significantly reduced in patients<br />
with AN relative to control group. Partial realimentation<br />
significantly decreased plasma FGF21 levels<br />
in AN. Pre-treatment plasma FGF21 levels in AN were<br />
positively related to weight gain during nutritional<br />
treatment. Plasma FGF21 positively correlated with<br />
serum leptin and insulin and was inversely related<br />
to serum adiponectin in both groups. In contrast,<br />
plasma FGF19 was not related to any of parameters<br />
studied. We concluded that circulating levels of<br />
FGF21 but not FGF19 are strongly related to body<br />
weight and serum levels of leptin, adiponectin and<br />
insulin in both anorectic and normal-weight women.<br />
We suggest that reduced plasma FGF21 levels<br />
could be involved in the pathophysiology of AN or<br />
in a complex adaptive response to this disease.<br />
Souhrn: Fibroblastové růstové faktory 19 a 21<br />
(FGF19 a FGF21) hrají důležitou roli v metabolické<br />
odpovědi na hladovění u myší. Cílem naší studie<br />
bylo stanovit plazmatické koncentrace FGF19<br />
a FGF21 u pacientek s restriktivním typem mentální<br />
anorexie (AN) a zjistit vztah těchto faktorů<br />
k antropometrickým a vybraným endokrinním<br />
parametrům u AN a u zdravých žen s normální tělesnou<br />
hmotností (kontrolní skupina). Plazmatické<br />
koncentrace FGF21 byly významně nižší u pacientek<br />
s AN v porovnání s kontrolami. Nutriční<br />
léčba vedla k dalšímu významnému snížení plazmatických<br />
hladin FGF21 u AN. Hladiny FGF21<br />
před léčbou pozitivně korelovaly s přírůstkem<br />
hmotnosti v průběhu dvouměsíční nutriční léčby<br />
u AN. Plazmatický FGF21 pozitivně koreloval se sérovým<br />
leptinem a sérovým inzulinem a negativně<br />
koreloval se sérovým adiponektinem u obou<br />
sledovaných skupin. Cirkulující hladiny FGF21,<br />
ne však FGF19, mají významný vztah k tělesné<br />
hmotnosti a sérovým hladinám leptinu, adiponektinu<br />
a inzulinu jak u malnutričních pacientek<br />
s AN, tak u žen s normální tělesnou hmotností.<br />
Nízké plazmatické koncentrace FGF21 mohou<br />
být součástí adaptivní metabolické odpovědi na<br />
chronickou podvýživu nebo patofyziologických<br />
metabolických změn u pacientek s AN.<br />
Introduction: Fibroblast growth factors 19<br />
and 21 (FGF19 and FGF21) are novel metabolic regulators<br />
that improve insulin sensitivity and increase<br />
lipolytic rate in mice. Gene expression of FGF21 in the<br />
mouse liver is under tight nutritional control being<br />
stimulated by short-term fasting and ketogenesis<br />
and inhibited by feeding. Despite an important role<br />
of FGF19 and FGF21 in the metabolic response to<br />
starvation in animals, little is still known about the<br />
nutritional regulation and bioactivity of FGF19 and<br />
FGF21 in human. Aim: The aim of this study was<br />
to measure plasma FGF19 and FGF21 levels in patients<br />
with anorexia nervosa (AN) and to explore<br />
its relationship with anthropometric and selected<br />
endocrine parameters. Patients and Methods: 17<br />
untreated women with a restrictive type of AN (age:<br />
25.0 ± 1.34, body mass index (BMI): 15.9 ± 0.33 kg/m2)<br />
and 17 healthy women (control group; age: 24.7 ±<br />
0.59, BMI: 22.9 ± 0.41 kg/m2) were included. 10 from<br />
the patients with AN were examined also after two<br />
months of partial realimentation. Blood samples<br />
for FGF19, FGF21, leptin, leptin receptor, adiponectin,<br />
resistin, insulin, ketone bodies, free fatty acids (FFA),<br />
thyroid hormones, C-reactive protein (CRP), insulinlike<br />
growth factor-1 (IGF-1) and biochemical parameters<br />
evaluation were withdrawn after overnight fast<br />
at 8.00 a.m. Fasting plasma FGF19 and FGF21 were<br />
measured by commercial ELISA kit (Biovendor, Brno,<br />
VII. Mezioborová konference o poruchách <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> a obezitě s mezinárodní účastí | 19. – 21. 3. 2009<br />
Czech Republic). Results: Fasting serum resistin, glucose,<br />
insulin, glycated hemoglobin, total cholesterol<br />
and triglycerides did not significantly differ between<br />
the groups studied. Fasting serum leptin, IGF-1, FFA,<br />
free T3, free T4, total ketone bodies, and CRP levels<br />
were significantly reduced in the AN group, whereas<br />
fasting serum adiponectin and soluble leptin receptor<br />
were significantly increased in AN relative to controls.<br />
Fasting plasma FGF19 levels did not significantly<br />
differ between the groups studied (246.8 ± 34.1 pg/<br />
ml in AN vs. 205.3 ± 25.9 pg/ml in C), whereas fasting<br />
plasma FGF21 levels were significantly reduced in AN<br />
relative to control group (112.4 ± 23.4 pg/ml u AN<br />
vs. 272.3 ± 40.0 pg/ml u C; p < 0.05). Plasma FGF19<br />
was not related to any of the parameters studied. In<br />
contrast, plasma FGF21 significantly positively correlated<br />
with BMI (r = 0.54; p < 0.001), serum leptin<br />
(r = 0.62; p < 0.001) and serum insulin (r = 0.42; p <<br />
0.05) and was significantly inversely related to serum<br />
adiponectin (r = - 0.48; p < 0.005) levels in both<br />
groups. FGF21 was significantly inversely related to<br />
fT3 in the control group only (r = - 0.54; p < 0.05). All<br />
studied patients with AN gained weight and body<br />
fat during realimentation. Plasma levels of FGF21<br />
in all patients with AN were significantly reduced<br />
after 2 months of realimentation. Plasma levels of<br />
FGF19 tended to decrease after realimentation, but<br />
the difference did not reach statistical significance.<br />
Pre-treatment plasma FGF21 significantly positively<br />
correlated with change in BMI during treatment (r<br />
= 0.62; p < 0.05). Discussion: In mice, the hepatic<br />
expression of FGF21 was up-regulated both by the<br />
starvation and by the ketogenic state, and it decreased<br />
upon feeding (1). The fasting-induced FGF21<br />
in turn contributed to initiation of the response to<br />
fasting in mouse liver and adipose tissue, including<br />
ketosis and lipolysis (2). Here we show, contradictory<br />
to acute fasting animal studies, that the chronic<br />
malnutrition in humans is associated with markedly<br />
reduced circulating FGF21 levels. Decreased FGF21<br />
levels could contribute to the increased rate of lipolysis<br />
in adipose tissue of patients with AN (3,4) and may<br />
also help to maintain euglycemia in these chronically<br />
malnourished patients (5). Circulating FGF21 levels<br />
in AN are under tight nutritional control and may<br />
represent an important part of the complex neuroendocrine<br />
response to chronic malnutrition in AN<br />
patients and possibly also a valuable predictor of the<br />
effectiveness of realimentation therapy. Conclusions:<br />
Circulating levels of FGF21 were significantly reduced<br />
in patients with a restrictive type of AN relative to<br />
normal-weight women. FGF21 levels were closely<br />
related to BMI and leptin, adiponectin, and insulin in<br />
both AN and normal-weight women. Plasma FGF21<br />
levels in patients with AN were tightly regulated by<br />
nutritional treatment. In contrast, we did not find
any significant relationship of circulating FGF19 to<br />
either anthropometric or endocrine variables in our<br />
study. We suggest that reduced plasma FGF21 levels<br />
could be involved in the pathophysiology or adaptive<br />
metabolic response in patients with AN.<br />
Reference<br />
1. Badman MK, Pissios P, Kennedy AR, et al. 2007 Hepatic<br />
Fibroblast Growth Factor 21 Is Regulated by PPARalpha and<br />
Is a Key Mediator of Hepatic Lipid Metabolism in Ketotic States.<br />
Cell Metab 5: 426–437.<br />
2. Inagaki T, Dutchak P, Zhao G, et al. Endocrine Regulation of<br />
the Fasting Response by PPARalpha-Mediated Induction of<br />
Fibroblast Growth Factor 21. Cell Metab 2007; 5: 415–425.<br />
3. Arner P, Pettersson A, Mitchell PJ, et al. FGF21 attenuates<br />
lipolysis in human adipocytes – A possible link to improved<br />
insulin sensitivity. FEBS Lett 2008; 582: 1725–1730.<br />
4. Bartak V, Vybiral S, Papezova H, et al. Basal and exerciseinduced<br />
sympathetic nervous activity and lipolysis in adipose<br />
tissue of patients with anorexia nervosa. Eur J Clin Invest<br />
2004; 34: 371–377.<br />
5. Kharitonenkov A, Wroblewski VJ, Koester A, et al. The metabolic<br />
state of diabetic monkeys is regulated by fi broblast<br />
growth factor-21. Endocrinology 2007; 148: 774–781.<br />
Supported by MZO FN2005 and MSM0021620814<br />
www.tukovatkan.cz<br />
Disociativní problematika pacientek<br />
s poruchami <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>. Využití<br />
dotazníků DES/A-DES<br />
Dissociation in patients with eating<br />
disorders. Use of DES/A-DES questionnaires<br />
Soukup J., Papežová H.<br />
Centrum pro léčbu poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>,<br />
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha 2<br />
Souhrn: Příspěvek na příkladech z praxe ilustruje<br />
disociativní problematiku pacientek s po-<br />
Klinická praxe<br />
Může přinést psychodynamická<br />
psychoterapie něco nového v terapii<br />
PPP?<br />
Is there anything new in psychodynamic<br />
approach in therapy of Eating Disorders?<br />
Kocourková J., Koutek J.<br />
DPK 2. LF UK a FN Motol, Praha<br />
ruchami <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>. Pomocí při diagnostice<br />
i léčbě může být i využití dotazníku Škála disociativních<br />
zážitků (DES) a Škála disociativních zážitků<br />
pro adolescenty (A-DES). Stručně je popsán teoretický<br />
koncept strukturální disociace osobnosti<br />
a představeny jsou základní principy léčby.<br />
Summary: On case examples, the presentation<br />
illustrates dissociative processes in patients<br />
with eating disorders. Both in diagnostics and in<br />
treatment, the use of the Dissociative Experiences<br />
Scale (DES) and its version for adolescents (A-DES)<br />
can be helpful. The theoretical concept of structural<br />
dissociation of personality is briefly described, and<br />
basic treatment principles are introduced.<br />
Jak lze rozumět tomu, když pacientka říká:<br />
včera jsem šla večer do města a pak jsem zjistila,<br />
že jsou dvě hodiny ráno a já sedím na zastávce;<br />
jedu tramvají a najednou nevím kam a proč; pacientka<br />
se při rozhovoru začne k lékaři chovat velmi<br />
vyzývavě; opakuje, že chce umřít; říká, že slyší, jak<br />
se jí nějaký hlas v hlavě posmívá nebo jí říká, že<br />
je neschopná; při relaxaci upadne do hlubokého<br />
spánku, ze kterého ji nejde probudit? Toto vše mohou<br />
být projevy disociace. Obvykle nejsou takto<br />
extrémní a pacienti jsou lépe schopni je maskovat,<br />
případně se o nich nezmiňují, neboť je považují za<br />
normu a naučili se s nimi žít. Disociativní procesy<br />
a <strong>poruchy</strong> však zhoršují účinnost léčby, a to nejen<br />
poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>, ale i dalších psychických<br />
onemocnění (3, 4). Rozeznat je a terapeuticky s nimi<br />
pracovat není snadné ani samozřejmé. Potíž je<br />
také to, že pod pojmem disociace se často myslí<br />
pouze tzv. konverzní či somatoformní projevy<br />
Abstrakta<br />
(byť jsou u pacientů s PPP časté) (5, 6). Vítanou<br />
pomůckou proto může být využití dotazníků<br />
DES (2) a A-DES (1) jak pro screening, tak i jako<br />
podklad pro částečně strukturovaný diagnostický<br />
rozhovor. Oba dotazníky jsou krátké (28, resp. 30<br />
položek), snadno použitelné a validizované na<br />
české populaci. Lépe porozumět disociativním<br />
procesům a principům terapie umožňuje např.<br />
teorie strukturální disociace osobnosti (7). Vychází<br />
z poznatků o biologických a evolučních základech<br />
přizpůsobení (náročným) životním podmínkám<br />
a vysvětluje, jaký vliv mají traumatické zážitky na<br />
procesy integrace osobnosti. Terapeutická práce<br />
s disociací spočívá ve stabilizaci pacienta a jeho<br />
situace, vytvoření bezpečných podmínek, včetně<br />
bezpečného terapeutického vztahu, učení se zvládat<br />
situace vnímané jako ohrožující bez disociativních<br />
obran a v dalším zpracování traumatických<br />
zážitků v následné dlouhodobé terapii.<br />
Literatura<br />
ED and obesity in clinical praktice (sobota / 21.3.2009 / 11.30–13.00)<br />
Souhrn: Poruchy <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> představují<br />
„postmoderní“ patologii, která je ovlivňovaná kultem<br />
individuality, sebekontroly, štíhlosti a úspěšnosti.<br />
Jde o spektrum, v němž na jedné straně<br />
většina žen a dívek prožívá nespokojenost se<br />
svým tělem a idealizuje štíhlost, na druhé straně<br />
jde o psychiatricky klasifikovatelnou patologii.<br />
Chceme se zamyslet nad tím, co může těmto pa-<br />
cientkám poskytnout psychodynamicky orientovaná<br />
psychoterapie, z jakých teoretických pozic je<br />
inspirovaná a jaké modifikace v psychodynamické<br />
psychoterapii mohou přispět k její účinnosti.<br />
Summary: The goal of our presentation is to<br />
show that psychoanalytic work can contribute to<br />
psychodynamic therapy of eating disorders. Our<br />
conclussions are illustrated by a set of case studies.<br />
Je opakovanou pravdou, že pacientky s poruchami<br />
<strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> je obtížné léčit, protože<br />
způsob jejich prožívání a myšlení nejde dohromady<br />
s tím, co od pacientů v psychodynamické<br />
psychoterapii chceme – náhled, sebereflexi,<br />
změnu pomocí náhledu, užití interpretativní<br />
1. Armstrong JG, Putnam FW, Carlson EB, Libero DZ, Smith<br />
SR. Development and validation of a measure of adolescent<br />
dissociation: The Adolescent Dissociative Experiences Scale.<br />
Journal of Nervous and Mental Disease, 1997; 185: 491–497.<br />
2. Bernstein EM, Putnam FW. Development, reliability and<br />
validity of a dissociation scale. The Journal of Nervous and<br />
Mental Disease, 1986; 174: 727–735.<br />
3. Everill JT, Waller G. Dissociation and bulimia: Research and<br />
theory. European Eating Disorders Review, 1995; 3: 129–147.<br />
4. Fiedler P. Dissoziative Störungen. Göttingen, Hogrefe, 2002.<br />
5. Nijenhuis ES. Somatoform Dissociation: Phenomena, Measurement,<br />
and Theoretical Issues. New York: Norton, 2004.<br />
6. Uher R, Pavlová B, Papežová H. Vztah k vlastnímu tělu a<br />
somatoformní disociace u poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>. Československá<br />
psychologie, 2004; 48(5): 385 – 396.<br />
7. Van der Hart O, Nijenhuis ES, Steele K. The Haunted Self.<br />
Structural Dissociation and the Treatment of Chronic Traumatization.<br />
New York, Norton, 2006.<br />
práce, která je sama o reflektivní myšlení opřená.<br />
Prožívání a myšlení pacientek je podobné,<br />
zaměřené na konkrétní realitu jídla a váhy a jejich<br />
způsob vztahování se k blízkým osobám je<br />
spojen s tímto tématem. Podobnost pacientek<br />
je výrazná do té míry, že si vysloužily označení<br />
„anorektičky“, označení, které neplyne nutně ze<br />
špatné vůle personálu, ale je odrazem toho, že<br />
v jejich projevech převažují podobné znaky do<br />
té míry, že v pacientce nevidíme osobu s vlastní<br />
subjektivitou, ale „anorektičku“. Porucha zavírá<br />
možnosti k dospělému emočnímu životu, v němž<br />
je potřeba schopnost myšlení, symbolizace,<br />
reflektivity, snášení ambivalence, a podobně.<br />
Psychoterapie opřená o verbální výměnu často<br />
selhává proto, že se pacientka nachází v jiném<br />
VII. International and interdisciplinary eating disorders and obesity conference | March 19 – 21, 2009<br />
21
22<br />
Abstrakta<br />
mentálním modu než psychoterapeut. Pro pacientku<br />
nejsou slova symbolickými významy, díky<br />
jejichž výměně vyjadřujeme emoční zájem, ale<br />
jsou přímou konkrétní akcí, intruzivní, nebezpečnou,<br />
před kterou se ochraňují svým mentálním<br />
„nementalizovaným“ způsobem prožívání.<br />
V rámci psychoanalýzy se zdá, že doba nepřeje<br />
velkým teoriím, nicméně moderní psychoanalýza<br />
přináší psychoanalytické modely, které by<br />
mohly přispět k lepšímu porozumění mentality<br />
pacientek s poruchami <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> i smyslu<br />
psychoanalytického či psychodynamického<br />
terapeutického přístupu. Práce terapeuta s teoretickými<br />
modely je dvousečná, na jedné straně<br />
může posílit odstup, odcizení a předčasnou abstrakci<br />
v práci s pacientkou, na druhé straně může<br />
pozitivním způsobem udržovat to, co terapeut<br />
potřebuje a pacientka nemá – reflektivní funkci<br />
myšlení, víru v souvislosti, smysl porozumění, sdílení<br />
možného a hypotetického, hodnotu vlastní<br />
subjektivity a vlastního mentálního prostoru.<br />
Chceme ukázat některé současné teoretické<br />
pohledy, které podle našeho názoru mohou<br />
přispět k porozumění duševního stavu pacientek<br />
s poruchou <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> a také nás lépe vybavit<br />
pro zátěž tak často frustrující psychoterapeutické<br />
práce. Zajímavý přístup představují autoři<br />
P. Fonagy a M. Target v modelu mentalizace,<br />
v němž se zaměřují na vývoj intrapsychických<br />
struktur, které jsou ve svém vývoji determinovány<br />
charakterem vztahů s blízkými osobami<br />
v raném dětství (teorie přimknutí) a ovlivňují<br />
vývoj reflektivní funkce, schopnosti mentalizovat,<br />
která v důsledku pomáhá k náhledu i tam,<br />
kde je jedinec postaven před úkol, z emočního<br />
a vztahového hlediska těžko řešitelný.<br />
Chceme říci, že současné příspěvky v oblasti<br />
psychoanalytické teorie mohou přispět k práci<br />
psychodynamicky orientovaných psychoterapeutů<br />
a sdělení ilustrujeme kazuistickými ukázkami.<br />
Literatura u autorů<br />
První kontakt – rozšiřující forma<br />
ambulantní péče pro dívky<br />
s poruchou <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
First contact – a developing out-patient<br />
service for eating disorders<br />
Pelková L., Papežová H.<br />
1. LF UK a VFN, Specializovaná jednotka pro <strong>poruchy</strong><br />
<strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>, 1. LF UK a VFN, Praha<br />
Souhrn: Autoři popisují první klinické zkušenosti<br />
s ambulantní péčí pro pacienty s poruchou<br />
<strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> formou nabídky prvního<br />
kontaktu s odborníkem.<br />
Klíčová slova: porucha <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>, první<br />
kontakt, ambulantní péče.<br />
Summary: Authors are describing first clinical<br />
experiences with new outpatient service for first<br />
contact for ED problems.<br />
Key words: eating disorders, first contact, outpatient<br />
treatment.<br />
V lednu 2009 byla uvedena do provozu<br />
Ambulance pro <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> v rámci<br />
Specializované jednotky pro <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
při Psychiatrické klinice Všeobecné fakultní<br />
nemocnice v Praze.<br />
Její zřízení vyplynulo z dlouhodobých zkušeností<br />
s potřebami zájemců o léčení poruch <strong>příjmu</strong><br />
<strong>potravy</strong> (dále PPP). Dřívější praxe byla taková, že<br />
potencionální pacientka vyhledala telefonické<br />
spojení na Denní stacionář či lůžkové oddělení<br />
Specializované jednotky pro PPP a v rámci běžného<br />
provozu vyžadovala informace o léčbě nebo<br />
se chtěla svěřit (často vůbec poprvé) se svými<br />
obtížemi. Personál (lékaři, terapeuti, sestry), který<br />
je poučen o doprovodné problematice onemocnění<br />
poruchou <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> a ví, že její sdělení<br />
bývá doprovázeno studem, pocity selhání, bezmoci<br />
i výčitkami vůči sobě samé, je vůči těmto<br />
případům vstřícný. Narušování práce a chodu programu<br />
však bylo významným důvodem pro to,<br />
aby bylo nalezeno jiné, systémové řešení. V rámci<br />
obou oddělení tedy byly zavedeny informační<br />
hodiny pro pacienty a zájemce o léčbu. Jelikož<br />
však poptávka po konzultaci jídelní problematiky<br />
a základní edukaci byla mnohonásobně větší, byla<br />
s podporou vedení Psychiatrické kliniky otevřena<br />
pro pacientky s PPP ambulance pro první kontakt<br />
s odborníkem.<br />
V ambulanci v současnosti pracuje psycholog,<br />
který provádí cílené psychologické vyšetření<br />
týkající se jídelní problematiky, mapuje aktuální<br />
stav obtíží, detekuje související faktory onemocnění.<br />
Spolu s vedoucí lékařkou Specializované<br />
jednotky pro PPP navrhují další vhodný postup<br />
léčby a komunikují s lékaři, kteří pacientku k vyšetření<br />
doporučili. Pacientce doporučují další vhodná<br />
specializovaná vyšetření nutná ke komplexní informaci<br />
o zdravotním stavu a k prevenci somatických<br />
a psychických následků onemocnění.<br />
Psycholog poskytuje edukaci, zejména poučení<br />
o závažnosti onemocnění, které bývá pacientkami<br />
často bagatelizováno nebo podceňováno.<br />
Seznamuje se zdravotními riziky spojenými<br />
s poruchou <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>. Doporučuje pacientkám<br />
pravidelnou somatickou péči prováděnou<br />
praktickým lékařem nebo internistou (vč. laboratorního<br />
vyšetření). Somatický lékař musí být<br />
VII. Mezioborová konference o poruchách <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> a obezitě s mezinárodní účastí | 19. – 21. 3. 2009<br />
o poruše <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> pacientkou informován.<br />
Pacientky jsou dále poučeny o adekvátním jídelním<br />
režimu a jídelníčku, je doporučeno vést<br />
jídelní záznamy. Téměř pravidlem je doporučení<br />
pravidelné ambulantní psychologické (psychiatrické)<br />
péče za účelem stabilizace psychického<br />
stavu a prevence zhoršení jídelní problematiky.<br />
Ke zvážení rovněž doporučujeme možnost léčby<br />
intenzivní formou na lůžku nebo v denním stacionáři.<br />
Potřebné je i poučení o možném relapsu<br />
v rámci procesu úzdravy.<br />
Hlavním cílem při prvním kontaktu s pacientkou<br />
je posílit motivaci k léčbě a ke změně.<br />
Pro toto onemocnění je příznačná ambivalence<br />
v přístupu k léčbě a častá pasivní účast pacientky,<br />
pouze na nátlak blízkých vztahových osob.<br />
Chceme pomoci pacientkám k rozhodnutí<br />
zlepšit svůj stav, nabýt zdravější kontroly nad<br />
příjmem <strong>potravy</strong>, změnit chybné postoje k jídlu<br />
(i k dalším životním otázkám).<br />
Pacienty ambulance byly dosud výhradně<br />
ženy a dívky, starší 15 let, přicházející s rodiči, až po<br />
věk střední, z celé republiky. Převážně se objevuje<br />
diagnóza mentální anorexie, podváha, mentální<br />
bulimie, psychogenní přejídání, nadváha.<br />
Nejobvyklejším modelem jsou dvě konzultace<br />
po sobě následující asi za 3–4 týdny, první je<br />
převážně věnována vyšetření a edukaci, druhá je<br />
více terapeuticky zaměřená a pomáhá pacientce<br />
rozhodnout se o dalších léčebných krocích.<br />
Přijmout rozhodnutí, např. o léčbě na lůžku, totiž<br />
pro pacientky bývá psychologicky náročný krok,<br />
často přetrvává strach ze stigmatizace u pacientek<br />
samotných nebo u rodiny. Pacientce jsou<br />
také předány kontakty na Kluby pro pacienty<br />
a Kluby pro rodiče a partnery, dále kontakty<br />
na další odborníky a na odborné garantované<br />
webové stránky www.idealni.cz.<br />
Nejčastějším způsobem vyhledání služeb<br />
naší ambulance je vyhledání kontaktu právě na<br />
internetových stránkách buď pacientkou samotnou<br />
nebo některým z jejích blízkých (rodina,<br />
partner, kamarádky, pedagog). Dalším častou<br />
formou je doporučení k vyšetření problematiky<br />
<strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> vystavené specialistou (internistou,<br />
gynekologem) či praktickým lékařem. V budoucnu<br />
plánujeme dlouhodobější sledování<br />
vlivu této intervence na průběh onemocnění.<br />
Literatura<br />
1. Papežová H, Kocourková J, Koutek J. Poruchy <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>.<br />
In: <strong>Psychiatrie</strong>. Doporučené postupy psychiatrické péče<br />
II. (Eds.) Raboch J, Anders M, Praško J, Hellerová P. Infopharm<br />
Praha 2006; 127–128.<br />
2. Pelková L. Témata psychologické intervence v léčbě poruch<br />
<strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>. In: Nemocná duše – nemocný mozek:<br />
klinická zkušenost a fakta (Eds.) Raboch J, Zrzavecká I, Doubek<br />
P. Praha: Galen, 2006; 166–169.
Vícerodinná terapie poruch <strong>příjmu</strong><br />
<strong>potravy</strong>. Kvalitativní výzkum<br />
Multifamily terapy in Eating disorders.<br />
Qualitative research<br />
Tomanová J., Papežová H.<br />
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha<br />
Souhrn: Vícerodinná terapie v Čechách má<br />
již čtyřletou tradici. Ukončené cykly se staly předmětem<br />
kvalitativního výzkumu, jehož výsledky<br />
jsou hlavním tématem tohoto sdělení. Vedle<br />
zhodnocení efektivity byla vytvořena ucelená<br />
struktura české formy Vícerodinné terapie, a ta<br />
se stala nedílnou součástí nabídky terapeutické<br />
intervence pro pacienty s poruchami <strong>příjmu</strong><br />
<strong>potravy</strong> a jejich blízké okolí.<br />
Klíčová slova: vícerodinná terapie, výzkum<br />
efektivity, struktura cyklu.<br />
Summary: The MultiFamily Therapy in the<br />
Czech Republic has its 4 years tradition. The four<br />
finished cycles has been under investigation and<br />
its results are the main part of this presentation. In<br />
addition to appreciation of efectivity has been created<br />
the structure of the czech form of MultiFamily<br />
Therapy included into the traditional complex of<br />
therapeutical interventions for eating disorders.<br />
Key words: MultiFamily Therapy, research of<br />
efectivity, structure of cycle.<br />
Vícerodinná terapie <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> představuje<br />
jednu z klíčových terapeutických metod využívaných<br />
v léčbě těchto psychiatrických onemocnění.<br />
Není koncipována jako solitérní léčba, nýbrž je<br />
téměř bezvýhradně doporučována jako součást<br />
terapeutického komplexu, vedle individuální, rodinné,<br />
stacionární nebo hospitalizační formy léčby.<br />
V Čechách se v letech 2004 až 2008 uskutečnily<br />
čtyři cykly, které se staly předmětem kvalitativního<br />
výzkumu efektivity. Během něho bylo<br />
potvrzeno, a kvantitativními daty podloženo, že<br />
vícerodinná terapie má významný smysl tam, kde<br />
pacient žije ve společné domácnosti s primární<br />
rodinou. U nadpoloviční většiny identifikovaných<br />
pacientů došlo k výraznému zlepšení symptomatiky<br />
ve smyslu dosažení normální hmotnosti<br />
(vztaženo k BMI), návratu menstruace, vymizení<br />
přídatných diagnóz (deprese, úzkosti, sociální dysfunkce…)<br />
nebo eliminace zvracení a přejídání.<br />
Dále byly pozorovány změny v rodinné dynamice<br />
(komunikace, emoční výměna, témata společných<br />
rozhovorů, posun vnímání role anorexie<br />
v rodině…) a v individuálních charakteristikách<br />
všech členů (kvalita života, optimistický pohled<br />
do budoucnosti, rozšíření spektra individuálních<br />
zájmů a koníčků…). Vícerodinná terapie se nesnaží<br />
nahradit jiné formy terapie, nýbrž být jejich alternativou<br />
tam, kde jiné formy terapie selhávají nebo<br />
tam, kde lze očekávat pozitivní dopad na celou<br />
rodinu, v níž hraje roli porucha <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>.<br />
Uplynulé cykly se staly jakýmsi zkušebním<br />
prostorem pro vytvoření uceleného konceptu<br />
vyhovujícího jednak požadavkům a možnostem<br />
terapeutického týmu a pracoviště, na kterém se<br />
uskutečňují, a jednak odpovídajícího charakteru<br />
českých rodin. Byla stanovena kritéria terapeuta<br />
pracujícího v týmu a v současné době vzniká<br />
komplexní manuál shrnující podmínky pro konání<br />
vícerodinné terapie, její koncepci, principy<br />
a cíle a také celkový harmonogram programu.<br />
Cílem je pokračovat v nabízení této formy<br />
terapie rodinám a zajistit její dostatečné finanční,<br />
prostorové a organizační zázemí.<br />
Podpořeno grantem Dove a INTACT (MRTN-<br />
CT-2006-035988) a VZ 21620816<br />
Literatura<br />
1. Asen E. Multiple family therapy: an overview. Journal of<br />
Family Therapy, 2002; 24: 3–16.<br />
2. Čermák I, Miovský M. Kvalitativní výzkum ve vědách o člověku<br />
na prahu třetího tisíciletí. Brno, Psychologický ústav<br />
AV ČR, 2002.<br />
3. Dare C, Eisler I. A multi-family group day treatment programme<br />
for adolescent eating disorder. European Eating Disorders<br />
Review, 2000; 8: 4–18.<br />
4. Eisler I. Rodinná terapie poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>. In: Krch FD.<br />
Poruchy <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>. Grada, Praha 2005.<br />
5. Eisler I. Effi cacy if individual and family psychotherapy in<br />
anorexia nervosa (Účinnost individuální a rodinné psychoterapie<br />
u mentální anorexie). 4. mezinárodní a mezioborová<br />
konference o poruchách <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>, Praha. Čes. a Slov.<br />
psychiat., 2003; Supl. 1: 33.<br />
6. Eisler I. A multi-family group day treatment programme for<br />
adolescents. 3. mezinárodní a mezioborová konference o poruchách<br />
<strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>. Praha, 2001. Abstrakt Book.<br />
7. Eisler I. Family and individual therapy in anorexia nervosa.<br />
A 5-year follow-up. Arch. Gen. Psychiatry, 1997; 54: 332–335.<br />
8. Gjuričová Š, Kubička J. Rodinná terapie. Systemické a narativní<br />
přístupy. Praha, Grada, 2003.<br />
9. Chudobová P, Papežová H, Sekot M, Klecanda A. Možnosti<br />
a limity léčby pacientů s poruchami <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> formou<br />
denního stacionáře v České republice a v zahraničí. Čes. a Slov.<br />
<strong>Psychiatrie</strong>, 2005; 101: 207–213.<br />
10. NICE (2004) Eating Disorders: core interventions in the<br />
treatment and management of anorexia nervosa, bilimia nervosa<br />
and related eating disorders. National Institute for Clinical<br />
Excellence, National Clinical Practice Guideline. The British<br />
Psychological Society and Gaskell, London.<br />
11. Papežová H. Anorexia nervosa. Praha, Psychiatrické centrum,<br />
2000.<br />
12. Papežová H, Tomanová J. Vícerodinná terapie v České<br />
republice – první zkušenosti kurzu. Čs. a Slov. Psychiat.,<br />
2005; Supl. 1: 53–55.<br />
13. Pereira T, Lock J, Oggins J. Role of Therapeutic Alliance in<br />
Family Therapy for Adolescent Anorexia Nervosa. International<br />
Journal of Eating Disorders, 2006; 39(8): 677–684.<br />
14. Scholz M et al. Multiple Family Therapy for Anorexia Nervosa:<br />
concepts, experiences, results. Journal of Family Therapy,<br />
2005; 27: 132–141.<br />
15. Vandereycken W, Kog E, Vanderlinden J. The Family Approach<br />
to Dieting Disorders. PMA Publishing corp. New York 1989.<br />
Abstrakta<br />
Poruchy <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> v konsiliární<br />
praxi dětského psychiatra<br />
Consulting psychiatry in eating disorders<br />
in children<br />
Uhlíková P.<br />
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha<br />
Souhrn: Poruchy <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> u dětí<br />
a adolescentů jsou závažným medicínským problémem<br />
se vzrůstajícím výskytem. Pro prognózu<br />
je důležitá motivace pacienta i jeho rodiny<br />
ke změně jídelního chování a včasné zahájení<br />
adekvátní léčby.<br />
Klíčová slova: <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>, anorexie,<br />
bulimie, dětská a dorostová psychiatrie,<br />
pediatrie.<br />
Summary: Eating disorders in children and<br />
young adults are a serious medical problem. One<br />
of the important predictive factors for the treatment<br />
outcome is patient´s motivation to change, but also<br />
the motivation of the family and an early beginning<br />
of the treatment.<br />
V konziliární praxi se s poruchami <strong>příjmu</strong><br />
<strong>potravy</strong> setkáváme nejčastěji na pediatrických<br />
pracovištích, kde bývají pacienti vyšetřováni pro<br />
váhový úbytek a nechutenství, méně často pro<br />
metabolické komplikace při podvýživě. Cílem<br />
konziliárního psychiatrického vyšetření je obvykle<br />
potvrzení diagnózy a navržení další terapie.<br />
Epidemiologické studie výskytu poruch<br />
<strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> ukazují v posledních letech dva<br />
nepříznivé trendy: zvyšující se výskyt počtu<br />
onemocnění, zejména bulimie, a snižující se<br />
věk pacientek. V Evropě a ve Spojených státech<br />
se vyskytuje mentální anorexie u 0,3 % žen<br />
a dívek, mentální bulimie u 1 %, přičemž částečně<br />
příznaky bulimie splňuje až 5 %, u mužů<br />
je výskyt poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> 10x nižší (1).<br />
Poruchy <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> jsou třetí nejčastější<br />
psychiatrické onemocnění v adolescenci, v porovnání<br />
s ostatními psychiatrickými pacienty<br />
mají tato onemocnění dvojnásobnou úmrtnost,<br />
v porovnání se zdravou populací dokonce desetinásobnou.<br />
Důvodem jsou nejen závažné<br />
somatické komplikace, provázející metabolický<br />
rozvrat, ale také vysoké riziko sebevražedného<br />
chování. Suicidiem umírá asi 1–2 % pacientů,<br />
kteří tímto způsobem přispívají k celkové 8 %<br />
mortalitě tohoto onemocnění (2).<br />
Moderní pojetí poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> přestává<br />
rozlišovat mezi dvěma polárně chápanými<br />
diagnózami anorexie a bulimie a nahrazuje je kontinuálním<br />
spektrem poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> od<br />
obezity přes psychogenní přejídání, bulimii, purga-<br />
VII. International and interdisciplinary eating disorders and obesity conference | March 19 – 21, 2009<br />
23
24<br />
Abstrakta<br />
tivní anorexii po restriktivní anorexii, protikladem<br />
kterých je zdravý jedinec charakterizovaný přiměřeným<br />
příjmem <strong>potravy</strong>, standardním jídelním<br />
chováním a optimální tělesnou hmotností (3).<br />
Kromě zdravotních důsledků jsou závažné<br />
i ekonomické okolnosti léčby poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
– náklady na léčbu jsou jedny z nejvyšších<br />
v psychiatrii. Řada pacientek zahajuje léčbu pobytem<br />
na monitorovaných lůžkách JIPu nebo<br />
na pediatrickém oddělení. Onemocnění trvají<br />
v průměru 6 let, u jedné třetiny pacientů mají<br />
chronický průběh s trváním 20 – 30 let a předčasným<br />
úmrtím. V posledním desetiletí se vznik onemocnění<br />
rozšiřuje do nižších věkových kategorií,<br />
nejsou výjimkou ani děti okolo 8 let věku.<br />
Kromě základních kategorií anorexia nervosa<br />
(AN) a bulimia nervosa (BN) se rozrůstají<br />
diagnostické kategorie, které v klasifikaci MKN-<br />
10 spadají pod formy atypické, většinou nesplňují<br />
všechna kritéria pro základní diagnózy, ale<br />
vyžadují stejnou pozornost i léčbu. Jedná se<br />
například o psychogenní přejídání, které často<br />
vede k obezitě, nebo noční přejídání. U dětí se<br />
mohou vbyskytnout <strong>poruchy</strong> spánku spojené<br />
s ujídáním či upíjením (4).<br />
Základem léčby je správná diagnostika, včetně<br />
odhalení možných komorbidních poruch,<br />
jako jsou <strong>poruchy</strong> nálady, <strong>poruchy</strong> osobnosti<br />
a závislosti na psychoaktivních látkách, které<br />
patří k nejčastějším přidruženým diagnózám PPP.<br />
Dalším nezbytným krokem je motivace pacienta<br />
k léčbě <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>, důležitá je<br />
spolupráce rodiny a někdy i širšího okolí. Cílem<br />
terapeutického plánu je nutriční rehabilitace<br />
a navození normálního jídelního režimu, odstranění<br />
biologických a psychologických následků<br />
podvýživy. Pokud se podaří tento proces začít<br />
a pokračovat v něm, je možné podrobněji diagnostikovat<br />
a řešit související psychologické<br />
problémy. Nezbytnou součástí komplexní léčby<br />
je změna zájmů a životního stylu, která se někdy<br />
dotýká života celé rodiny. V léčbě je velmi<br />
důležitá osobnost terapeuta a jeho schopnost<br />
integrovat nebo vybrat různé terapeutické postupy<br />
dle individuálních potřeb pacientů.<br />
Volba konkrétního psychoterapeutického<br />
přístupu dětí a adolescentů závisí na mnoha<br />
okolnostech. K nejvýznamnějším patří věk, psychosociální<br />
zralost a osobnost pacienta, fáze<br />
onemocnění, motivace ke spolupráci a rodinné<br />
zázemí. V případě doporučení v rámci konziliárního<br />
vyšetření je rozhodující také dostupnost<br />
adekvátní péče.<br />
Základní psychoterapeutické metody jsou<br />
stejné jako u dospělých: kognitivně-behaviorální<br />
terapie, psychoanalytická a dynamická psychoterapie,<br />
rodinná terapie, skupinová terapie vedená<br />
v rámci dynamické psychoterapie, komplexní<br />
psychoterapeutický program lze doplnit arteterapií,<br />
muzikoterapií a herní terapií.<br />
Cílem nejčastěji používané kognitivně behaviorální<br />
terapie je změnit patologické vzorce ve<br />
vztahu k jídelnímu chování, postoje k vlastnímu<br />
tělu, způsob myšlení, který souvisí s rozvojem<br />
a udržováním <strong>poruchy</strong>. Rodinná terapie je nezbytnou<br />
součástí léčby u dětí a adolescentů, kteří žijí<br />
se svými rodiči, problémy v rodinném modelu se<br />
mohou uplatňovat jak při vzniku, tak při udržování<br />
symptomatiky. Porucha <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> sekundárně<br />
rozvrací rodinné vztahy a v průběhu rozvoje<br />
onemocnění se často stupňují konflikty mezi<br />
rodiči a dospívajícím. Velmi výhodnou a u nás<br />
dosud málo používanou metodou je vícerodinná<br />
skupinová psychoterapie, která vlivem sdílení zkušeností<br />
usnadňuje přijetí závažného onemocnění<br />
a napomáhá vytvoření terapeuticky účinných<br />
vzorců rodinného chování.<br />
Podle evropských standardů je rodinná terapie<br />
léčbou volby pro adolescentní pacienty<br />
s mentální anorexií, pro adolescentní pacienty<br />
s mentální bulimií je doporučená adaptovaná<br />
kognitivně behaviorální terapie s účastí rodiny<br />
(5). Úspěšnost takto léčených pacientů s mentální<br />
anorexií je vysoká, 50–75 % pacientů dosáhne<br />
normální váhy a 60–90 % pacientů je dlouhodobě<br />
zcela vyléčeno. Jako významný faktor úspěšné<br />
léčby je také zapojení rodiny do ambulantní léčby,<br />
které snižuje nutnost hospitalizační péče.<br />
Literatura<br />
1. Hoek HW. Review of the prevalence and incidence of<br />
eating disorders. International Journal of Eating Disorders,<br />
2003; 34(4): 383–396.<br />
2. Koutek J, Kocourková J. Sebevražedné chování, Praha:<br />
Portál, 2003.<br />
VII. Mezioborová konference o poruchách <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> a obezitě s mezinárodní účastí | 19. – 21. 3. 2009<br />
3. Papežová H. Poruchy <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>. In: Höschl C, Libiger<br />
J, Švestka J. <strong>Psychiatrie</strong>. Praha: Tigis, 2002: 609–620.<br />
4. Nevšímalová S, Šonka K. Poruchy spánku a bdění. Galen,<br />
2007.<br />
5. Uher R. Standardy pro léčbu poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> ve<br />
Velké Británii. Česká a slovenská psychiatrie, supplementum<br />
1/2005: 11–12.<br />
Mentální anorexie ve světě pohádek<br />
Anorexia nervosa in a fairy tale world<br />
Krch F.<br />
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha<br />
Souhrn: Hlad, vyhladovělost, vyhublost,<br />
stejně tak jako přejídání a obžerství se nevyhýbají<br />
ani světu pohádek, kde jim je často<br />
přikládán různý symbolický význam nebo<br />
charakterizují určité vyhraněné pohádkové<br />
nebo literární typy. Bývají také spojeny s některými<br />
mezními životními situacemi, což je<br />
přirozeně staví do popředí zájmu vypravěčů.<br />
Pohádky často obsahují určitý koncentrovaný<br />
vzkaz, který v rukou dobrého vypravěče (spisovatele)<br />
může nabýt velmi diferencovaný<br />
a přesvědčivý obraz. To, co se v odborném<br />
jazyce vědeckých, ale i klinických prací často<br />
ztrácí ve škrobenosti termínů, složitosti<br />
a protimluvě argumentů a záplavě různých<br />
pohledů, může pohádka sdělit srozumitelně<br />
a současně lidsky přesvědčivě. Předmětem<br />
tohoto sdělení je mentální anorexie, její etiologie,<br />
sociální kontext, psychické a zdravotní<br />
důsledky v pohádce francouzského spisovatele<br />
a dramatika Marcela Aymé (1902–1967).<br />
Jeho Pohádky kocoura Moura předčí svojí<br />
diferencovaností a střízlivostí popisu mnohá<br />
kazuistická sdělení.<br />
Summary: The lecture gives an overwie of<br />
anorexia nervosa image in fairy tales. We use the<br />
example of the fairy tale written by the French<br />
writer and playwrite Marcel Aymé (1902–1967),<br />
whose fairy tales describe the illness better than<br />
many case reports.
Workshopy<br />
Workshops ( sobota / 21.3.2009 / 14.00–15.00)<br />
PPP – rizika pro těhotenství, poporodní<br />
období a mateřství – psychologické<br />
hledisko (videoprojekce pilotní<br />
studie, seznámení s problematikou<br />
a plánovaným výzkumem)<br />
Eating Disorders – psychological risk factors<br />
for pregnancy, post-natal period and<br />
motherhood (video projection<br />
of preliminary study<br />
Štěpánková T., Spurná I.<br />
DS, Psychiatrická klinika 1. LK UK a VFN,<br />
Praha<br />
Souhrn: Workshop nabízí zhlédnutí videozáznamů<br />
rozhovorů s pacientkami, které se staly<br />
matkami během onemocnění PPP a které vyhledaly<br />
odbornou léčbu pro narůstající obtíže<br />
spojené s mateřskou rolí. Tyto záznamy slouží<br />
jako pilotní studie pro plánovaný výzkum a intervenci<br />
formou podpůrné terapeutické skupiny<br />
pro matky s anamnézou PPP.<br />
Summary: The aim of this workshop is to demonstrate<br />
(video projection) how pregnancy and motherhood<br />
are influenced by Eating Disorders. A recent<br />
comprehensive review of reproductive health in women<br />
with EDs identified disturbances in three areas of<br />
reproductive functioning: menstrual cycle patterns,<br />
fertility and pregnancy, and delivery and postnatal<br />
outcomes (Wolfe 2005). Patients with history of ED<br />
were individually interviewed in order to collect data<br />
for preliminary study. This study will be realized in our<br />
department as a support for future intervention activity<br />
– a group therapy for mothers with ED.<br />
Zahraniční výzkumy dlouhodobě referují<br />
o negativním vlivu poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> na těhotenství,<br />
porod a mateřství. Probíhající porucha<br />
<strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> nebo její přítomnost v anamnéze<br />
matky může způsobit závažné zdravotní komplikace<br />
pro plod i ji samotnou (3). Mezi tyto komplikace<br />
patří na straně matky, v případě mentální<br />
anorexie, nepřiměřený nárůst tělesné hmotnosti,<br />
vaginální krvácení, zmenšená děloha, neutišitelné<br />
zvracení, potrat. V případě mentální bulimie –<br />
zhoršení symptomů, nadměrné cvičení, nízký nebo<br />
vysoký nárůst hmotnosti, hypertenze, potrat.<br />
Mezi možné komplikace u dítěte matky s mentální<br />
anorexií patří – předčasný porod, smrt při<br />
porodu, zpomalený vývoj, nízká porodní hmotnost<br />
(ta byla prokázána u dvojnásobného počtu<br />
dětí pacientek s PPP v anamnéze než u kontrolní<br />
skupiny) (5). U mentální bulimie matky hrozí narození<br />
mrtvého plodu, nízké skóre Apgarové, porod<br />
koncem pánevním, rozštěp patra (2).<br />
Výše zmíněné somatické komplikace doprovází<br />
komplikace plynoucí z psychického stavu<br />
pacientek s PPP, které touží po dítěti. Na klinikách<br />
asistované reprodukce byl v posledních letech<br />
zaznamenán nárůst pacientek s PPP, které své<br />
onemocnění tají. Vyhýbají se tak řešení primárního<br />
problému, kterým mohou být, v případě současného<br />
onemocnění PPP, kromě somatických<br />
i psychologické příčiny neplodnosti (4).<br />
Výzkumy zabývající se vlivem onemocnění<br />
PPP na prožívání těhotenství, poporodní období<br />
včetně kojení a následné přijetí mateřské role se<br />
ve svých závěrech liší.<br />
Naším cílem je prostřednictvím individuálních<br />
rozhovorů s pacientkami – matkami,<br />
zmapovat okruhy problémů vztahujících se<br />
k prožívání těhotenství a mateřství. Na základě<br />
získaných dat plánujeme zřízení podpůrné individuální<br />
edukativní a terapeutické péče pro gravidní<br />
pacientky, pacientky plánující rodičovství<br />
či podpůrnou skupinovou terapii pro pacientky<br />
s předškolními dětmi (1).<br />
Literatura<br />
1. Bryant-Waugh R, Turner H, East P, Gamble C. Developing<br />
a Parenting Skills-and-Support Intervention for Mothers with<br />
Eating Disorders and pre-School Children Part 1, European<br />
Eating Disorder Rewiew, 2007; 15: 350–356.<br />
2. Franko a Walton 1993, Stewart a Robinson, 1993 In: Krch, F.D.<br />
a kol.: Poruchy <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>. Praha, Grada 2005.<br />
3. Papežová H. Ženy s poruchou <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> a těhotenství.<br />
Zpravodaj klubu Levrets.r.o., Listopad 2003; 26–29.<br />
4. Uhlíková P, Papežová H, Malá E, Valentová D, Řěžábek K.<br />
Asistovaná reprodukce u pacientek s poruchou <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
– klinické a etické aspekty. Česká gynekologie, 2006;<br />
71(4): 339–341.<br />
5. Wolfe BE. Reproductive health in women with eating disorders.<br />
Journal of Obstetric, Gynecologic and Neonatal Nursing,<br />
34: 255–263.<br />
Hubnutí pomocí systému –<br />
workshop RELAZ<br />
Loosing weight using the system RELAZ<br />
Erika Toman<br />
Kompetenz Zentrum für Essstörungen und<br />
Adipositas, Zürich, Switzerland<br />
Souhrn: Mnozí lidé se snaží redukovat svou<br />
tělesnou hmotnost. Není ale moc těch, kterým se<br />
Abstrakta<br />
to podaří. Přitom je důležité rozlišovat mezi krátkodobými<br />
a dlouhodobými úspěchy. Zhubnout<br />
je relativně jednoduché, zůstat štíhlý je ale těžké.<br />
Dostupné studie jednoznačně ukazují, že v současnosti<br />
se asi 15 % lidí s nadváhou podaří redukovat<br />
svou tělesnou hmotnost o 5 %, a tuto redukovanou<br />
hmotnost si udržet po dobu delší než jeden rok.<br />
Summary: This workshop presents a system<br />
for long-term weight loss for obese patiens.<br />
Všechny programy redukce tělesné hmotnosti<br />
radí různými způsoby modifikovat stravovací<br />
návyky a zintenzivnit tělesný pohyb, jelikož změna<br />
stravovacích návyků a intenzivnější fyzická aktivita<br />
jsou na úrovni chování klíče k úspěchu. Nicméně,<br />
tento úspěch se dostaví jen zřídka.<br />
Ještě před několika lety se neúspěch předepsané<br />
léčby připisoval výlučně slabé vůli pacientů.<br />
Dnes víme, že to není jednoduše slabá<br />
vůle nebo nedostatek rozumu, co postižené<br />
vede k tomu, aby nedodrželi vědomý závazek<br />
redukovat svou hmotnost. Není to ani jenom<br />
psychika. Těm, kteří jsou odhodlaní zhubnout,<br />
docílení jejich cílů znesnadňuje či znemožňuje<br />
komplexní souhra zvyků, fyziologie, genetiky,<br />
psychologie a sociologie.<br />
Z tohoto nového poznatku vyvstává požadavek<br />
nových terapeutických postupů, týkající<br />
se postižených i odborníků, svépomocných skupin<br />
i terapie. Přitom musíme brát vážně centrální<br />
kontrast mnohých lidí s nadváhou, totiž kontrast<br />
mezi vědomým chtěním a přáním a reálným<br />
chováním. Vůle říká: „Zhubnout chci víc než<br />
cokoliv jiného“, ale chování naznačuje: „Nemám<br />
kontrolu nad svým stravováním, jím chaoticky<br />
a nerozumně“. Faktory, které působí proti vědomému<br />
chtění a proti vědomé snaze často<br />
dominují. I když hubnutí je nároční úloha, mnozí<br />
lidé se do ni pouští spontánně a rychle, takříkajíc<br />
ze dne na den, jakoby mimochodem. Vydávají<br />
se na cestu bez mapy a potřebného vybavení,<br />
a většinou se nedostanou daleko. A v tomto postoji<br />
je podporují odborníci, kteří jim jednoduše<br />
nařizují diety a radí jim zhubnout.<br />
Přednášející Erika Toman vyvinula nový systém<br />
umožňující postiženým a jejich poradcům<br />
zorientovat se v množství působících faktorů<br />
a vlivů, a připravit tak plán odpovídající individuálním<br />
potřebám a slibující co největší úspěch.<br />
VII. International and interdisciplinary eating disorders and obesity conference | March 19 – 21, 2009<br />
25
26<br />
Abstrakta<br />
Představuje nástroj, který pomocí detailní diagnostiky<br />
a na ní založeném odhadu námahy<br />
ukazuje, s jakým množstvím energie musí postižený<br />
při dosahování svých cílů počítat.<br />
Tento systém se jmenuje RELAZ (Ressource<br />
(zdroje) – Lasten (břemena) – Ziel (cíl)) a cílem<br />
workshopu je představit jej. Klíčové slovo je plánování.<br />
Stejně jako při expedici do neznámých<br />
a vzdálených krajů. Přiměřená, mentální a konkrétní<br />
příprava na expedici do individuální krajiny<br />
štíhlosti několikanásobně zvýší pravděpodobnost<br />
úspěchu a redukuje neúspěchy a frustrace. RELAZ<br />
představuje nový nástroj přípravy a plánování<br />
redukce tělesné hmotnosti, který zdůrazňuje<br />
moc duševních sil a skutečnost, že pochopení<br />
POSTERY<br />
Výzkumné práce<br />
Mají negativní a pozitivní příznaky<br />
disociace vztah k nocicepční<br />
citlivosti u poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>?<br />
Are negative and positive symptoms<br />
of dissociation related to nociceptive<br />
sensitivity in eating disorders?<br />
Yamamotová A., Bednárová B., Papežová H.<br />
Ústav normální, patologické a klinické fyziologie<br />
3. LF UK a Psychiatrická klinika 1. LF UK<br />
a VFN, Praha<br />
Souhrn: U pacientek s PPP bez sebepoškozování<br />
korelovaly pozitivní příznaky disociace negativně<br />
s prahem bolesti při krátkodobé expozici<br />
bolestivému podnětu, zatímco u sebepoškozujících<br />
se pacientek korelovaly negativní příznaky<br />
disociace pozitivně s emočním prožitkem při<br />
dlouhodobě působícím bolestivém podnětu.<br />
Klíčová slova: anorexia nervosa, bulimia<br />
nervosa, vnímání bolesti, sebezraňující chování,<br />
disociace.<br />
Summary: In the patients without self-harming<br />
behavior (SHB), positive symptoms of dissociation<br />
correlated negatively with the pain threshold<br />
after phasic nociceptive stimulation, contrary to the<br />
patients with SHB whose emotional distress during<br />
tonic nociceptive stimulation correlated positively<br />
with negative symptoms of dissociation.<br />
Key words: anorexia nervosa, bulimia nervosa,<br />
pain perception, self-harming behavior, dissociation.<br />
Úvod: Pacientky s poruchami <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
(PPP) mají oslabené vnímání bolesti a změněné<br />
vnímání tělesných rozměrů. V dřívější studii jsme<br />
psychologických mechanizmů zvyšuje pravděpodobnost<br />
úspěšné redukce hmotnosti.<br />
Systém RELAZ umožňuje na základě detailní<br />
a individuální diagnostiky vypočítat a teda<br />
realisticky odhadnout pravděpodobnost<br />
úspěchu při redukci tělesné hmotnosti. Tak<br />
se postižení, jako i odborníci, kteří je na jejich<br />
cestě doprovázejí, přátelé a příbuzní, dovědí,<br />
s jakou námahou je třeba na cestě k dosahovanému<br />
cílu počítat. Analýza investice a zisku<br />
postiženému i terapeutovi umožní realisticky<br />
odhadnout individuální situaci a současné<br />
možnosti změny.<br />
Představujeme mentální práci, která předchází<br />
redukci hmotnosti, a která postiženého po-<br />
ukázali, že existuje vztah mezi prahem tepelné<br />
bolesti a subškálou dotazníku BAT (Body Attitude<br />
Test, Probst et al. 1997), která postihuje disociační<br />
tendence projevující se především necitlivostí<br />
k vlastnímu tělu (Papežová et al. 2002). Podobný<br />
vztah se však nepodařilo nalézt mezi prahem<br />
bolesti a celkovým skóre disociace hodnocené<br />
dotazníkem SDQ-20 (Somatoform Dissociative<br />
Questionnaire, Nijenhuis et al. 1996). Přestože si<br />
některé pacientky s PPP záměrně ubližují a při<br />
sebepoškozování většinou necítí bolest, nelišily<br />
se tepelným prahem bolesti od pacientek bez<br />
sebepoškozování. V jejich případě byla zřejmě více<br />
postižena afektivně-kognitivní než senzorická<br />
komponenta bolesti (Yamamotová et al. 2007).<br />
Protože dotazník SDQ-20 zahrnuje vedle<br />
negativních příznaků disociace (analgezie nebo<br />
anestézie částí těla nebo oslabení jiných senzorických<br />
funkcí) také pozitivní příznaky disociace<br />
(hyperalgezie, hyperestézie), testovali jsem jak<br />
tyto příznaky odrážejí objektivně měřené vnímání<br />
bolesti.<br />
Soubor a metoda: U 54 žen s PPP (18 se<br />
sebepoškozováním a 36 bez sebepoškozování)<br />
jsme provedli dva nocicepční testy: stimulace<br />
prstů ruky sálavým teplem do doby vyvolání<br />
obranného reflexu v klidu a při mentálním stresu<br />
a chladový test (CPT – cold pressor test), při<br />
kterém byla nedominantní ruka ponořená do<br />
vody o teplotě 2°C. V CPT byla hodnocena doba<br />
tolerance chladové bolesti. Intenzita pociťované<br />
bolesti a její emoční komponenta (nepříjemnost)<br />
byla vyjádřena na vizuální analogové škále. Míra<br />
disociace byla hodnocena dotazníkem SDQ-20.<br />
Výsledky: Pacientky se sebepoškozováním<br />
měly častější výskyt pozitivních i negativních<br />
příznaků disociace (tabulka1), déle tolerovaly<br />
VII. Mezioborová konference o poruchách <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> a obezitě s mezinárodní účastí | 19. – 21. 3. 2009<br />
silňuje a odbourává vnitřní odpor. Navíc chrání<br />
před příliš rychlými rozhodnutími a impulzivním<br />
jednáním, ale i před zklamáními a nesmyslně<br />
investovanou energií. Protože nic není více<br />
frustrující, než se muset vzdát uprostřed cesty<br />
a vzdor vynaložené námaze si uvědomit, že jsme<br />
záležitost nedotáhli do konce, ale musíme se<br />
vrátit. A redukce tělesné hmotnosti vždy něco<br />
„stojí“. Je vždy – jednou více, jindy méně – náročná!<br />
Protože dlouhodobě změnit své stravovací<br />
návyky a intenzitu tělesního pohybu znamená<br />
změnu i pro samotnou identitu.<br />
Literatura<br />
1. Erika Toman, Mehr Ich, weniger Waage. Zytglogge, 2009.<br />
chladovou bolest, chlad je bolel méně, ale nelišily<br />
se v prahu tepelné bolesti.<br />
U pacientek s mírnou disociací byla zjištěna<br />
mezi pozitivními a negativními příznaky přímo<br />
úměrná závislost (r = 0,66, p = 0,00001), kdežto<br />
u pacientek se výraznou disociací byl větší výskyt<br />
negativních příznaků spojený s menším výskytem<br />
pozitivních příznaků a naopak (r = -0,33, p = 0,19).<br />
U pacientek se sebepoškozováním byla<br />
zjištěna pozitivní korelace mezi negativními<br />
příznaky (analgezie, anestézie) a nepříjemností<br />
CPT (r = 0,38, p = 0,12) (korelace je nevýznamná<br />
vzhledem k menšímu počtu osob v této skupině).<br />
U pacientek bez sebepoškozování byla<br />
naopak zjištěna negativní korelace mezi pozitivními<br />
příznaky (hyperalgezie) a prahem bolesti na<br />
tepelný podnět (r = -0,40, p = 0,02).<br />
Diskuze: U pacientek bez sebepoškozování<br />
může být výskyt pozitivních příznaků disociace<br />
příčinou zvýšené vnímavosti na somatickou bolest.<br />
Naopak, u pacientek se sebepoškozováním může<br />
Tabulka 1. Základní charakteristiky souboru<br />
SHB nonSHB t-test P<br />
Věk (roky) 21,8 24,1 2,0 0,05<br />
BMI (kg*m-2) 19,4 17,0 2,9 0,04<br />
Trvání nemoci (roky) 5,6 5,2 0,5 0,64<br />
DSQ-20 44,0 35,1 2,9 0,005<br />
Pozitivní příznaky 25,6 19,9 2,8 0,007<br />
Negativní příznaky 12,6 10,2 2,5 0,02<br />
Práh tepelné bolesti (s) 6,5 6,1 0,7 0,48<br />
Tolerance chladové<br />
bolesti (s)<br />
94 47 4,2 < 0,001<br />
Intenzita chladové<br />
bolesti (VAS)<br />
Nepříjemnost chladové<br />
bolesti (VAS)<br />
34 64 4,0 < 0,001<br />
41 60 2,2 0,03
ýt výskyt negativních příznaků disociace důsledkem<br />
zvýšené vnímavosti na psychickou bolest.<br />
Závěr: Přestože SDQ-20 nehodnotí aktuálně<br />
přítomnou disociaci, promítá se výskyt pozitivních<br />
příznaků do senzorického prahu bolesti, kdežto<br />
výskyt negativních příznaků zřejmě plní ochrannou<br />
funkci před negativní emoční zátěží.<br />
Podpořeno Výzkumným záměrem 0021620816.<br />
Literatura<br />
1. Nijenhuis ER, Spinhoven P, van Dyck R, van der HO, Vanderlinden<br />
J. The development and psychometric characteristics<br />
of the Somatoform Dissociation Questionnaire (SDQ-<br />
20). J Nerv Ment Dis 1996; 184: 688–694.<br />
2. Papežová H, Yamamotová A, Uher R. Elevated pain threshold<br />
in eating disorders: physiological and psychological<br />
factors. J Psychiatric Res 2005; 39: 431–438.<br />
3. Papežová H, Yamamotová A, Vurmová I. Stres, disociace<br />
a <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>. In: <strong>Psychiatrie</strong> v medicíně a medicína<br />
v psychiatrii. Ed. L. Houdek, Galén, 2002; 166–168.<br />
4. Probst M, VanCoppenole H, Vandereycken W. Further experience<br />
with the body attitude test. Eat Dis 1997; 2:100–104.<br />
5. Yamamotová A, Papežová H, Kmoch V, Bednárová B. Stresová<br />
analgezie u poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> se sebepoškozením.<br />
<strong>Psychiatrie</strong> 2007, 11(Suppl.2): 103–104.<br />
Genetické determinanty anorexia<br />
nervosa a polymorfismus genu HSP70<br />
Genetic determinants of anorexia nervosa<br />
and polymorfism of gen HSP70<br />
Martásková D., Šlachtová L., Papežová H.<br />
Psychiatrická klinika a Klinika dětského a dorostového<br />
lékařství, 1. LF UK a VFN, Praha<br />
Souhrn: Patogeneze anorexia nervosa (AN)<br />
je multifaktoriální s jasnou genetickou komponentou.<br />
Podáváme přehled našich výsledků,<br />
v kterých potvrzujeme některé literární nálezy<br />
(polymorfizmus genu serotoninového receptoru<br />
a transporteru), představujeme a diskutujeme<br />
původní nález rozdílného zastoupení polymorfizmu<br />
v heat shock proteinu 70 u nemocných<br />
anorexia nervoza a kontrol.<br />
Klíčová slova: anorexia nervosa, genetické<br />
polymorfizmy, heat shock protein.<br />
Summary: Patogenesis of anorexia nervosa<br />
(AN) is a multifactorial disease with evident genetic<br />
component. We summarize our results confirming<br />
some scientific finding (polymorphism of serotonin<br />
receptor and transporter genes) and we demonstrate<br />
and discuss our original finding of different<br />
frequency of polymorphisms in human heat shock<br />
protein 70.<br />
Key words: anorexia nervosa, genetic polymorfisms,<br />
heat shock protein.<br />
Úvod: Patogeneze anorexia nervosa (AN)<br />
je multifaktoriální s jasnou genetickou kom-<br />
ponentou. V posledních letech genetické studie<br />
ukazují, že <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> mají<br />
familiární komponentu s výrazným genetickým<br />
podílem. Heritabilita se udává u AN 33–84 %<br />
a u BN 28–83 % (1). Příbuzní postižených mají<br />
7–12x větší riziko vzniku. Familiární výskyt je<br />
podobný jako u bipolární afektivní <strong>poruchy</strong><br />
nebo schizofrenie. Pozitivní výsledky asociačních<br />
studií u PPP zatím nebyly vždy replikované,<br />
přítomnost „susceptibility loci“ byla popsána na<br />
chromozomech: 1p36–p34 u anorexia nervosa<br />
[serotonin 1D (HTR1D) a delta opioidní receptor<br />
(OPRD1)] a na 10p13–p14 u bulimia nervosa.<br />
Často byl dosud s kontroverzními výsledky studován<br />
polymorfizmus genu serotoninového receptoru<br />
(-1438 A/G) a transporteru (5-HTT LPR)<br />
(Erdmann et al. 1996, 2). Novější nálezy ukázaly,<br />
že polymorfizmus těsně nad dvěma alternativními<br />
promotory má potenciál modulovat<br />
aktivitu promotoru. Přítomnost alely A zvyšuje<br />
aktivitu promotoru a může být funkční variantou<br />
spojenou se specifickými neuropsychiatrickým<br />
fenotypy (Parsons et al., 2004).<br />
Metodika: Zkoumali jsme +190G/C polymorfizmus<br />
u lidského heat shock proteinu 70<br />
(HSP70-1), který hraje roli v up-regulaci stresové<br />
odpovědi. V buněčných procesech se podílejí se<br />
na transportu proteinu mezi kompartmenty, degradaci<br />
nestabilních proteinů a kontrole a řízení<br />
regulačních proteinů. Indukce HSP 70 může hrát<br />
roli v adaptaci na oxidativní stres a metabolický<br />
stres. Polymorfizmus +190G/C HSP 70-1 genu<br />
byl analyzován pomocí PCR-RFLP analýzy u 78<br />
pacientek s AN (n=78, BMI ‹ 16) a věkově srovnatelných<br />
zdravých žen (n=66); všechny kavkazský<br />
typ. Distribuce genotypu se signifikantně lišila<br />
mezi oběma skupinami. Frekvence HSP70-1 C<br />
alel byla signifikantně vyšší u pacientek (42,02 %)<br />
než u kontrol (33,33 %; P= 0,01) a může přispívat<br />
ke zvýšené susceptibilitě k AN.<br />
Závěr: V kontextu našeho výzkumu budou<br />
diskutovány sledované genetické faktory a interpretace<br />
jejich klinického dopadu.<br />
Podpořeno grantem GAUK 27/2007, IGA MZ<br />
NS10045-4<br />
Literatura<br />
Abstrakta<br />
1. Bacanu SA, Bulik CM, Klump KA, Fichter MM, Halmi KA,<br />
Keel P, Kaplan AS, Mitchell JE, Rotondo A, Strober M, Treasure<br />
J, Woodside DB, Bergen A, Berrettini W, Kaye WH, Devlin<br />
BD. Linkage analysis of anorexia and bulimia nervosa cohorts<br />
using selected behavioral phenotypes as quantitative traits<br />
or covariates. American Journal of Medical Genetics (Neuropsychiatric<br />
Genetics), 2005; 139: 61–68.<br />
2. Collier DA, Arranz MJ, Li T, Mupita D, Brown N, Treasure J.<br />
Association between 5-HT2A gene promoter polymorphism<br />
and anorexia nervosa. Lancet. 1997; 350: 412.<br />
3. Martásková D, Šlachtová L, Papežová H. Anorexia nervosa:<br />
genetické determinanty a polymorfi zmus genu HSP 70. <strong>Psychiatrie</strong><br />
2009; 13(Suppl.1): 39.<br />
4. Martásková D, Papežová H. Anorexia nervosa – genetické<br />
faktory, současné znalosti a možné trendy. 5. mezinárodní<br />
a mezioborová konference o poruchách <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>.<br />
Cs. A Slov Psychiat., 2005; Suppl.1: 36–37.<br />
Plazmatické hladiny neuropeptidu<br />
Y, ghrelinu a leptinu u pacientek<br />
s anorexia nervosa a jejich změny po<br />
šestitýdenní realimentaci<br />
Plazma levels of neuropeptid Y, ghrelin<br />
and leptin in patients with anorexia<br />
nervosa and the changes after 6 week<br />
realimentation<br />
Nedvídková J., Sedláčková D., Kopečková J.,<br />
Hainer V., Papežová H., Kvasničková H.<br />
Endokrinologický ústav Praha, Oddělení<br />
Poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> 1. LF UK, Psychiatrická<br />
klinika 1. LF UK a VFN, Praha<br />
Souhrn: Anorexia nervosa je charakterizována<br />
výraznými změnami v sekreci hormonů<br />
ovlivňujících příjem <strong>potravy</strong>, energetickou<br />
homeostázu a dlouhodobou regulaci tělesné<br />
hmotnosti. Cílem této studie bylo stanovit<br />
u pacientek s anorexia nervosa plazmatické<br />
hladiny neuropeptidu Y, ghrelinu a leptinu<br />
a změny těchto hormonů po šestitýdenní nutričně-rehabilitační<br />
léčbě.<br />
Klíčová slova: anorexia nervosa, neuropeptid<br />
Y, ghrelin, leptin, krátkodobá realimentace.<br />
Summary:Anorexia Nervosa is characterized<br />
by major changes in hormone secretion responsible<br />
for food intake, energetic homeosthasis and<br />
long-term regulation of body weight. The goal<br />
Obrázek 2. Polymorfizmus v genu lidského heat shock proteinu 70 u pacientek s anorexia nervosa (B)<br />
a kontrolní skupiny zdravých žen se stejným věkovým zastoupením (B).<br />
Polymorfi zmus HSP70 –190 G/C<br />
u nemocných<br />
Polymorfi zmus HSP70 –190 G/C<br />
u kontrol<br />
VII. International and interdisciplinary eating disorders and obesity conference | March 19 – 21, 2009<br />
27
28<br />
Abstrakta<br />
of this study was to explore the plasmatic levels<br />
of neuropeptide Y, ghrelin and leptin in a group<br />
of anorexia nervosa patients and theis changes<br />
after a 6-week treatment.<br />
Do studie bylo zařazeno deset žen s anorexia<br />
nervosa restriktivního typu (body mass<br />
index 14,74 + 0,43; věk 23,3 + 1,0), diagnostikovaných<br />
podle DSM-IV a v době studie hospitalizovaných,<br />
a deset zdravých kontrolních<br />
žen (body mass index 21,45 + 0,72; věk 24,3 +<br />
0,8). Bazální plazmatické hladiny neuropeptidu<br />
Y, ghrelinu a leptinu byly měřeny na počátku<br />
a konci léčby. U pacientek s anorexia nervosa<br />
byly zjištěny významně zvýšené bazální plazmatické<br />
hladiny neuropeptidu Y a ghrelinu ve<br />
srovnání s kontrolními ženami, hladiny leptinu<br />
měly tyto pacientky významně nižší. Po šesti<br />
týdnech léčby hladiny ghrelinu u pacientek<br />
s anorexia nervosa významně poklesly a hladiny<br />
leptinu se zvýšily. Plazmatické hladiny<br />
neuropeptidu Y se během léčby nezměnily,<br />
průměrné body mass index u pacientek s anorexia<br />
nervosa významně vzrostlo.<br />
Závěr. Plazmatické hladiny ghrelinu a leptinu<br />
se u pacientek s anorexia nervosa měnily<br />
očekávaným směrem podle změny tělesné<br />
hmotnosti. Plazmatické hladiny neuropeptidu Y<br />
nevykázaly v tomto směru významnou změnu.<br />
Zvýšená hladina leptinu a neuropeptidu Y ukazuje<br />
na přetrvávající dysregulaci mechanizmů<br />
řídících tělesnou hmotnost a apetit. Započatá<br />
zvýšená diferenciace preadipocytů pravděpodobně<br />
stimulovaná neuropeptidem Y odpovídá<br />
i jeho zvýšeným hladinám.<br />
Tato studie vznikla za podpory grantu IGA<br />
NR/9158-3 a výzkumného záměru VZ 21620816.<br />
Implementace pohybové terapie při<br />
léčbě pacientů s mentální anorexií<br />
a mentální bulimií<br />
Implemetation of physiotherapy in therapy<br />
of anorexia and bulimia nervosa<br />
Dušková H.<br />
FTVS UK, Praha<br />
Souhrn: Zařazení pohybové intervence do<br />
běžné léčby pacientů s mentální anorexií (MA)<br />
a mentální bulimií (MB) na Dětské psychiatrické<br />
klinice ve FN Motol v Praze (DPK). Experimentu<br />
se zúčastnilo 20 probandů, kteří byli náhodně<br />
rozděleni do dvou skupin – sledované s intervencí<br />
a kontrolní bez intervence. V každé skupině<br />
byly děti ve věku od 14 do 18 let s vůbec první<br />
hospitalizací s jednou z těchto diagnóz – 8 pacientek<br />
s diagnózou MA restriktivního typu a 2<br />
s diagnózou MB. Pohybový program probíhal<br />
dvakrát týdně na DPK od 1. 11. 2006 do 31. 1.<br />
2007, vždy v pondělí a čtvrtek, po dobu tří měsíců.<br />
Rozsah jedné cvičební hodiny byl 90 min.<br />
Terapeutická jednotka se skládala z: 5–10 min.<br />
zahřátí, 15–20 min. posilovací část, 15–20 min.<br />
pohybová hra zaměřená na vnímání vlastního<br />
těla a 20 min. relaxace dle Jacobsena. Úspěšnost<br />
byla hodnocena na základě nestandardizovaného<br />
dotazníku (vytvořeného pro účely této<br />
studie) předloženého pacientkám před a po<br />
skončení intervence, vstupního a výstupního<br />
kineziologického rozboru a váhového přírůstku<br />
třikrát týdně po celou dobu experimentu.<br />
Bylo prokázáno, že průměrný přírůstek hmotnosti<br />
po třech měsících pohybového programu<br />
byl o 0,34 kg vyšší ve skupině sledovaných pacientek.<br />
Hodnotu průměrného váhového přírůstku<br />
ve sledované skupině 7,61 kg jsem porovnala<br />
s hodnotou výzkumu (Probst, 2002), který uvádí,<br />
že se během pravidelné čtyřměsíční pohybové<br />
terapie, která probíhá vždy dvakrát týdně, zvýší<br />
váha ve sledované skupině v průměru o 9,86 kg.<br />
Náš program probíhal sice jen tři měsíce, ale je<br />
pravděpodobné, že by po dalším měsíci tohoto<br />
nebo podobného výsledku dosáhl.<br />
Po srovnání kineziologického rozboru vstupního<br />
a výstupního bylo zjištěno zlepšené držení<br />
těla a snížení svalového tonu u všech deseti pacientek<br />
sledované skupiny. Dotazníková metoda<br />
také prokázala, že takto koncipovaná pohybová<br />
terapie má výrazný vliv na tělesné sebepojetí pacientek<br />
s mentální anorexií a mentální bulimií.<br />
Klíčová slova: mentální anorexie, mentální<br />
bulimie, body-oriented therapy, pohybová terapie,<br />
dotazníky, kineziologický rozbor, váhový<br />
přírůstek.<br />
Summary: The implementation of the motor<br />
intervention in the common treatment of patients<br />
with anorexia nervosa (AN) and bulimia nervosa (BN)<br />
in Psychiatrical clinic of children of Motol Faculty hospital<br />
in Prague (PCC). There were 20 children from 14<br />
to 18 years old in the experiment with diagnosis AN<br />
and BN, it was their first hospitalization with these<br />
eating diseases. They were randomly divided into two<br />
groups – the control with the motor intervention and<br />
the other without the intervention (8 girls with AN<br />
of restrictive type and 2 with BN in each group). The<br />
motor intervention took place twice a week (Monday<br />
and Thursday) in PCC from 1. 11. 2006 to 31. 1. 2007 for<br />
3 months. Every section was composed of 5–10 min.<br />
of warm-up, 15–20 min. of strengthen, 15–20 min.<br />
of motor game from body-oriented therapy and 20<br />
min. of relaxation by Jacobsen, and it was persisting<br />
90 minutes. The patients filled up the nonstandardize<br />
VII. Mezioborová konference o poruchách <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> a obezitě s mezinárodní účastí | 19. – 21. 3. 2009<br />
questionare before and after the motor intervention<br />
(it was made for this experiment). They were examined<br />
during input and output physiotherapy exploration<br />
and the accession of weigh was monitored three times<br />
a week.<br />
It was demonstrated that the ordinary accession<br />
of weigh was higher about 0,34 kg in control<br />
during three months of the motor intervention.<br />
The ordinary value 7,61 kg in control after the three<br />
month therapy was compared with the result<br />
9,86 kg of the similar experiment with regular motor<br />
intervention in four months (twotimes a week)<br />
(Probst, 2002). Probably the result will be the same<br />
or very similar after a month more therapy.<br />
After the intervention there was the better posture<br />
and the tone of muscles was lower of all children<br />
from the control. The main result of the experiment<br />
is that this constitution of motor therapy has<br />
the positive effect on the body size estimation and<br />
body dissatisfaction in eating disorder patiens.<br />
Key words: anorexia nervosa, bulimia nervosa,<br />
body-oriented therapy, motor intervention, questionare,<br />
exploration, accession of weigh.<br />
Medialná stigmatizacia pacientek<br />
s poruchami príjmu <strong>potravy</strong><br />
v dlhodobom sledování<br />
Media stigmatisation of female pacients<br />
with eating disorders in long-term<br />
treatment<br />
Izáková Ľ., Havlíčková E., Horvátová V.<br />
Psychiatrická klinika FNsP a LFUK, Bratislava<br />
Súhrn: Na život pacienta s duševným ochorením<br />
vplýva nielen samotné ochorenie, ale<br />
ovplyvňuje ho aj postoj spoločnosti k tomuto<br />
ochoreniu. Dnešné multimédiá zohrávajú<br />
v spoločnosti nejednoznačnú úlohu pri formovaní<br />
jej postojov k duševným poruchám<br />
a k problematike porúch stravovania zvlášť. Ich<br />
pôsobenie obsahuje totiž celé spektrum vplyvov<br />
od vyslovene negatívnych až po pozitívne.<br />
V odbornej literatúre sú publikované viaceré<br />
štúdie, ktoré poukazujú na to, že stigma<br />
a diskriminácia ľudí s duševnými poruchami<br />
je stále častá a mnohokrát závažná a hodnotia<br />
mieru tejto stigmatizácie v spoločnosti.<br />
Autorky sledovali vplyv mediálnej stigmatizácie<br />
u dlhodobo sledovaných pacientiek s poruchami<br />
príjmu <strong>potravy</strong>. Súbor tvorili pacientky, ktoré<br />
sa liečili na Psychiatrickej klinike LF UK a FNsP<br />
v Bratislave od roku 1996. V práci použili korešpondenčný<br />
dotazník na zistenie demografických<br />
údajov, vlastných postojov k mediálnej<br />
stigmatizácii a Body Attitude Test na posúdenie<br />
aktuálneho stavu pacientky. Na vyhodnotenie
výsledkov sa použila percentuálna analýza a základné<br />
štatistické metódy. Výsledky potvrdzujú,<br />
že v komplexnom manažmente liečby porúch<br />
príjmu <strong>potravy</strong> médiá a postoj spoločnosti<br />
k ochoreniu zohrávajú významnú úlohu.<br />
Summary: The life of patient with mental disorder<br />
has been influenced not only by mental disorder,<br />
but also by common opinion of society. Multimedia of<br />
nowadays plays ambiguous role in forming approaches<br />
for mental disorders, especially for eating disorders,<br />
in society. Their influence consists wide spectrum of<br />
impacts, from absolutely negative to positive.<br />
In the medical journals have been published<br />
studies which mention on frequent stigma and<br />
discrimination of patients with mental disorder and<br />
evaluation of rate of this stigmatization in society.<br />
The authors have observed influence of media<br />
stigmatization of female patients with eating disorders<br />
in long-term treatment. The study group<br />
consists of female patients who have been treated<br />
at Psychiatric Clinic Faculty Hospital in Bratislava<br />
from 1996. They used correspondence questionnaire<br />
for demographic data, self reporting attitude<br />
towards media stigmatization and Body Attitude<br />
Test for evaluation of actual health state of patient.<br />
Statistical methods used to analyze the data included<br />
the percentual analysis and basic statistical<br />
methods. The results confirm that media and opinion<br />
of society play important role in the complex<br />
management of therapy of eating disorders.<br />
Psychometrické vlastnosti dotazníku<br />
Škála disociativních zážitků pro<br />
adolescenty (A-DES)<br />
Psychometric characteristics of the Czech<br />
version of the Adolescent Dissociative<br />
Experiences Scale (A-DES)<br />
Soukup J., Papežová H., Kuběna A.,<br />
Mikolajová V.<br />
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha<br />
Souhrn: Poster shrnuje výsledky výzkumu<br />
psychometrických charakteristik dotazníku Škála<br />
disociativních zážitků pro adolescenty (adolescent<br />
dissociative experiences scale; A-DES).<br />
Summary: The poster presents psychometric<br />
characteristics of the Czech version of the Adolescent<br />
Dissociative Experiences Scale (A-DES).<br />
Dotazník Škála disociativních zážitků pro<br />
adolescenty (adolescent dissociative experiences<br />
scale, A-DES; Armstrong et al., 1997) je<br />
30položkový screeningový dotazník na měření<br />
disociativních zážitků v adolescenci (věk 11–20<br />
let). Výzkum zahrnoval 653 účastníků z osmi škol<br />
v neklinickém a 165 pacientů tří psychiatrických<br />
klinik v klinickém souboru. Zkoumala se data<br />
zahrnující skór A-DES, skór dotazníku na měření<br />
somatoformní disociace (SDQ-20), údaje o věku,<br />
pohlaví, typu školy, místě bydliště, v klinickém<br />
souboru také o diagnózách, výskytu sebepoškozování,<br />
výskytu disociativních symptomů<br />
a zážitku násilí v anamnéze. Významnou část<br />
klinického souboru tvořily pacientky s poruchami<br />
<strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>. Česká verze dotazníku<br />
má vysokou reliabilitu, nepřímo lze soudit na<br />
dobrou validitu. Představeny jsou základní psychometrické<br />
údaje (které mohou sloužit jako<br />
referenční hodnoty pro českou populaci a různé<br />
diagnostické kategorie pro další výzkumy) a způsob<br />
použití a vyhodnocení dotazníku.<br />
Literatura<br />
1. Armstrong JG, Putnam FW, Carlson EB, Libero DZ, Smith<br />
SR. Development and validation of a measure of adolescent<br />
dissociation: The Adolescent Dissociative Experiences Scale.<br />
Journal of Nervous and Mental Disease, 1997; 185: 491–497.<br />
Procesy změny u pacientů s mentální<br />
anorexií: neuropsychologické<br />
charakteristiky<br />
Processes of Change in Anorexia Nervosa:<br />
Neuropsychologic characteristics<br />
Žuchová S., Vurmová I., Kuběna A., Ondrejková<br />
E., Papežová H.<br />
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha,<br />
Psychiatrická léčebna, Horní Beřkovice, Katedra<br />
filozofie a evoluční biologie, PF UK,<br />
Praha, Psychiatrické oddelenie FNsP Antolská,<br />
Bratislava<br />
Souhrn: V našem sdělení prezentujeme<br />
první výsledky studie Procesy změny u pacientů<br />
s mentální anorexií, která na oddělení pro<br />
léčbu poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> Psychiatrické kliniky<br />
1. LF a VFN probíhá od srpna 2007 v rámci<br />
projektu mezinárodní spolupráce v postgraduální<br />
přípravě a výzkumu INTACT (Individually<br />
Tailored Stepped Care for Women with Eating<br />
Disorders).<br />
Summary: We are presenting the preliminary<br />
results of the study Processes of Change<br />
in Anorexia Nervosa conducted at the Eating<br />
Disorders Unit from August, 2007, as a part of the<br />
international program of scientific co-operation<br />
INTACT (Individually Tailored Stepped Care for<br />
Women with Eating Disorders). The goal of the<br />
study is to explore the course of the key anorexia<br />
nervosa symptoms during and 6–18 months after<br />
the inpatient treatment. The secondary objective is<br />
Abstrakta<br />
to explore the predictive value of some co-morbid<br />
symptoms (self-harming behavior, obsessivecompulsive<br />
symptoms), motivation for change,<br />
some personality traits and neuropsychological<br />
characteristics for the treatment outcome. We<br />
concentrate on neuropsychological findings, especiall<br />
visuo-spatial organisation and memory<br />
and central coherence.<br />
Úvod: Cílem studie je sledovat dlouhodobý<br />
průběh klíčových symptomů mentální<br />
anorexie v průběhu hospitalizace a 6–18<br />
měsíců po ní. Sekundárním cílem je zkoumat<br />
průběh některých komorbidních symptomů<br />
poruchu <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> (obsedantně-kompulzivní<br />
symptomatiky a sebezraňujícího chování),<br />
motivace k léčbě, a vybraných osobnostních<br />
a neuropsychologických charakteristik a jejich<br />
možnou prediktivní hodnotu pro terapeutickou<br />
změnu. V našem sdělení se soustředíme na<br />
neuropsychologické proměnné, konkrétně na<br />
vizuoprostorovou organizaci a paměť a centrální<br />
koherenci.<br />
Vzorek: Do ledna 2009 bylo do studie<br />
zařazených 32 (31 žen a jeden muž) pacientů<br />
s diagnózou mentální anorexie (DSM-IV).<br />
Z toho 19 pacientek s restriktivním typem<br />
mentální anorexie a 11 pacientek splňovalo<br />
diagnostická kritéria pro purgativní mentální<br />
anorexii. Dvě pacienty byly diagnostikované<br />
jako atypická mentální anorexie. Průměrná<br />
hmotnost pacientek na začátku hospitalizace<br />
byla 43,48 kg (BMI=15,5 kg/m2). Na konci hospitalizace<br />
byla průměrná hmotnost pacientek<br />
47,1 kg (BMI=17,09). Průměrný věk pacientek<br />
byl 26,3 let. Jedna pacientka ze souboru byla<br />
léčená na epilepsii, jedna na sclerosis multiplex.<br />
Jinou neurologickou komorbiditu jsme u pacientek<br />
nezjistili. Průměrné trvání hospitalizace<br />
bylo 41,7 dnů.<br />
Metoda: Na začátku a na konci hospitalizace<br />
jsme administrovali dotazníkovou baterii<br />
zahrnující následující dotazníky: EDE-Q, SEED<br />
a CR-EAT (symptomy poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>),<br />
ANSOCQ (motivace k léčbě), Y-BOCS (obsedantně-kompulzivní<br />
symptomatika), SIQ-TR<br />
(sebezraňující chování), Cloningerov osobnostní<br />
dotazníky a Rey-Osterriethovu komplexní<br />
figuru (vizuoprostorová organizace a paměť,<br />
centrální koherence). Kromě toho jednou týdně<br />
monitorujeme změny stavu pacientů pomocí<br />
dotazníků měřících symptomy <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong><br />
<strong>potravy</strong> a sebezraňující chování. Sledování<br />
pacientů po skončení hospitalizace trvá 6–18<br />
měsíců v závislosti od času, kdy byli pacienti do<br />
studie zařazeni. Všechny dotazníky jsou admi-<br />
VII. International and interdisciplinary eating disorders and obesity conference | March 19 – 21, 2009<br />
29
30<br />
Abstrakta<br />
nistrovány elektronicky prostřednictvím softwaru<br />
Web-Akquasi vyvinutého Centrem pro<br />
výzkum v psychoterapii Univerzity Heidelberg.<br />
Design studie znázorňuje tabulka 1.<br />
Výsledky: V našem sdělení prezentujeme<br />
první výsledky studie se zaměřením na neuropsychologické<br />
charakteristicky pacientů<br />
(srovnání visuoprostorové organizace a paměti<br />
a centrální koherence na začátku a na konci<br />
hospitalizace a mezi pacientkami s mentální<br />
anorexií, bulimií a zdravými kontrolami).<br />
Podpořeno VZ 21620816 a projektem INTACT<br />
(MRTN-CT-2006-035988)<br />
Literatura<br />
1. Bauer S, Winn S, Schmidt U, Kordy H. Construction, scoring<br />
and validation of the Short Evaluation of Eating Disorders<br />
(SEED), European Eating Disorders Review. 2005; 13:<br />
191–200.<br />
2. Claes L, Vandereycken W. The Self-Injury Questionnaire-<br />
Treatment Related (SIQ-TR): Construction, reliability, and validity<br />
in a sample of female eating disorder patients. In P.M. Goldfarb<br />
(Ed.), Psychological Tests and Testing Research Trends,<br />
111–139, New York: Nova Science Publishers.<br />
3. Cloninger CR. A systematic Metod for clinical description<br />
and classifi cation of personality variants. A proposal. Arch<br />
Gen Psychiatry. 1987; 44(6): 537–588.<br />
4. Fairburn CG, Beglin SJ. Assessment of eating disorders: interview<br />
or self-report questionnaire? Int J Eat Disord. 1994;<br />
16(4): 363–370.<br />
5. Goodman WK, Price LH, Rasmusse SA, Mazure C,<br />
Fleischmann RL, Hill CL, Heninger GR, Charney DS. The Yale-<br />
Brown Obsessive Compulsive Scale, I., Developmenrt, use<br />
and reliability. Arch Gen Psychiatry. 1989; 46(11).<br />
6. Lopez C, Tchanturia K, Stahl D, Booth R, Holliday J, Treasure<br />
J. An Examination of the Concept of Central Coherence<br />
in Women with Anorexia Nervosa. Int J Eat Disord. 2008;<br />
41(2): 143–152.<br />
7. Moessner M, Bauer S, Fassnacht D, Kordy H. Construction<br />
and Validation of the Clinical and Research Inventory for Eating<br />
Disorders (CR-EAT). Manuscript in preparation.<br />
8. Osterrieth PA. Le test de copie d´une fi gure complex: Contribution<br />
a l´etude de la perception et de la memoire. Archives<br />
de Psychologie. 1944; 30: 286–356.<br />
9. Rieger E, Touyz SW, Beumont PJ. The Anorexia Nervosa<br />
Stages of Change Questionnaire (ANSOCQ): Information<br />
Regarding its Psychometric Properties. Int J Eat Disord.<br />
2002; 32(1): 24–38.<br />
Proteiny tukové tkáně<br />
a inzulinová senzitivita<br />
Insulin sensitivity<br />
and proteins of the fat tissue<br />
Horáková D., Kollárová H., Pastucha D.,<br />
Janoutová G., Janout V.<br />
Ústav preventivního lékařství LF UP,<br />
Olomouc. Department of Preventive Medicine<br />
Faculty of Medicine, Palacky University,<br />
Olomouc<br />
Souhrn: Inzulinová rezistence je velmi sledovaným<br />
jevem v patogeneze metabolického<br />
syndromu. Podílí se na rozvoji diabetu 2. typu,<br />
obezity, hytertenze, akceleruje aterosklerózu. Je<br />
Tabulka. Design Studie<br />
Začátek hospitalizace<br />
Monitoring<br />
á 7 dnů<br />
studována aktivita tukové tkáně, která je zdrojem<br />
proteinů adiponektinu a aFABP, ovlivňujících<br />
senzitivitu cílových tkání na inzulin. Na souboru<br />
pacientů s projevy inzulinové rezistence a skupině<br />
zdravých jedinců byly měřeny koncentrace<br />
adiponektinu a aFABP a stanoveny korelace<br />
s ostatními metabolickými parametry, včetně<br />
homeostatických indexů. Závěry ukazují, že<br />
adiponektin může být vhodným biomarkerem<br />
stavu inzulinové senzitivity v organizmu.<br />
Summary: Concentrations of adiponectine<br />
and aFABP were measured in a group of patients<br />
with insuline resistency and healthy controls.<br />
Correlations with other metabolic parameters including<br />
other homeostatic indices were calculated. The<br />
results show that adiponectine can be a biomarker<br />
of insulin sensitivity.<br />
Biomarkers of Anorexia Nervosa<br />
Biologické markery anorexia nervosa<br />
Sietske G. Helder, Ricardo Sainz-Fuertes, Frederique<br />
Van den Eynde, Anna V. Oldershaw,<br />
Janet Treasure, Iain C. Campbell, Simon Lovestone,<br />
Ulrike H. Schmidt, David A. Collier<br />
Social, Genetic and Developmental Psychiatry<br />
Research Centre, Eating Disorders<br />
Section, MRC Centre for Neurodegeneration<br />
Research, Institute of Psychiatry, King’s<br />
College London, London, UK<br />
Anorexia Nervosa (AN) is characterized by<br />
below normal weight and persistent fear of<br />
weight gain, as well as obsessive-compulsive,<br />
harm-avoidant and anxious traits. It has high<br />
levels of mortality and disability and early<br />
identification of high risk cases is crucial to<br />
prevent these negative outcomes. There is<br />
also a need to better understand causal and<br />
maintaining factors of all subtypes of AN, in<br />
order to improve and tailor treatment. There<br />
is growing evidence that altered neurobiology<br />
significantly contributes to the pathogenesis<br />
of AN. Gene association, candidate protein and<br />
neuroimaging studies have already pointed<br />
Konec hospitalizace<br />
VII. Mezioborová konference o poruchách <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> a obezitě s mezinárodní účastí | 19. – 21. 3. 2009<br />
Follow-up<br />
á 1 měsíc<br />
Follow-up po<br />
6 měsících<br />
Poslední follow-up<br />
(6–18<br />
měsíců)<br />
EDE-Q (symptomy PPP) X X X X X X<br />
SEED (symptomy PPP) X X X X X X<br />
CR-EAT (symptomy PPP) X X X X X X<br />
Y-BOCS (OCD symptomy) X X X X<br />
SIQ-TR (sebezraňování) X X X X X X<br />
ANSOCQ (motivace k léčbě) X X X X<br />
RCFT (prostorová paměť a organizace) X X<br />
TPQ (osobnost) X<br />
out systems that may be involved in AN, such<br />
as serotonin and dopamine. But because most<br />
methods tend to only look at one molecule at<br />
a time, there is still little understanding of the<br />
complexity and interactions of the systems.<br />
We conducted a proteome-wide analysis of<br />
AN, aimed at identifying new protein biomarkers<br />
of the disease. Biomarkers are useful in<br />
aetiological studies and have potential for<br />
translation to clinical management of patients.<br />
Once validated, they can be used to monitor<br />
disease course and severity, to tailor treatment<br />
or to predict onset, relapse, treatment<br />
response or outcome.<br />
We will present an overview of the first<br />
results of a pilot study comparing current<br />
AN patients to recovered AN patients and<br />
healthy controls. Blood plasma was analyzed<br />
by two-dimensional gel electrophoresis, using<br />
methods that have proved useful in proteomic<br />
studies of Alzheimer’s disease. We are<br />
following up these results in a longitudinal<br />
case-only study.<br />
Supported by INTACT (MRTN-CT-2006-035988)<br />
Genotypes and phenotypes in<br />
anorexia nervosa<br />
Genotypy a fenotypy u anorexia nervosa<br />
Marek Brandys, Judith Hendriks, Unna Danner,<br />
Annemarie van Elburg, Roger Adan<br />
Rudolf Magnus<br />
Institute of Neuroscience, Dept. of Neuroscience<br />
and Pharmacology, University<br />
Medical Center Utrecht, The Netherlands,<br />
Rintveld Centre for Eating Disorders, Altrecht<br />
Mental Health Institute, Zeist, The Netherlands,<br />
Dept. of Clinical & Health Psychology,<br />
Utrecht University, The Netherlands<br />
Anorexia nervosa (AN) is a psychiatric disease<br />
with a well-documented heritability. The mechanisms<br />
of genetic susceptibility to AN remain largely<br />
unknown. In this study we begin with determining<br />
associations of candidate genes to the disease
y comparing genotypes’ distributions between<br />
cases and controls. Consecutively, in the AN group,<br />
we investigate the relations of associated genes<br />
to treatment course and outcome, personality<br />
traits assessed via psychological questionnaires<br />
and cognitive flexibility (set-shifting) assessed by<br />
means of Wisconsin Card Sorting Task, a neurocognitive<br />
measure of executive functioning.<br />
Particular attention is paid to genes of<br />
dopaminergic pathways but many other candidate<br />
genes are also studied. Phenotypes of<br />
interest include diagnosis subtype (restrictive or<br />
purging type), treatment outcome, highest and<br />
lowest BMI, age at onset of disease, personality<br />
features (novelty seeking, harm avoidance, anxiety,<br />
obsessive-compulsive traits, reward sensitiveness),<br />
activity levels, cognitive flexibility (set-shifting) and<br />
potentially two biomarkers, Leptin and Ghrelin.<br />
Study designs include case-control setting<br />
(genotype frequencies compared between<br />
cases and controls) and case-only setting (intermediate<br />
phenotypes are used to divide the<br />
sample into more homogenous subgroups).<br />
Furthermore, the genetic data will be investigated<br />
with regards to its predictive value towards<br />
treatment outcome and potential moderation of<br />
links between other predictors (e.g. age at onset,<br />
BMI at admission) and treatment outcome.<br />
Key words: anorexia nervosa, eating disorders,<br />
gene association, endophenotypes, setshifting,<br />
reward sensitivity, DRD2, Wisconsin Card<br />
Sorting Test.<br />
Supported by INTACT (MRTN-CT-2006-035988)<br />
Obraz poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
v českém tisku<br />
The Picture of Eating Disorders in Czech<br />
Printed Media<br />
Nawková L., Adámková T., Vondráčková P.,<br />
Nawka A., Miovský M., Raboch J.<br />
Department of Psychiatry, First Faculty<br />
of Medicine, Charles University,<br />
Center for Addictology, First Faculty of Medicine,<br />
Charles University<br />
Souhrn: Je známo, že média významně přispívají<br />
ke stigmatizaci lidí s duševním onemocněním.<br />
Cílem naší studie je analýza tištěných<br />
mediálních sdělení pojednávajících o poruchách<br />
<strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> a jejich srovnání s články týkajícími<br />
se ostatních duševních poruch. Zaměřili jsme<br />
se především na mediální vyobrazení těchto<br />
poruch v souvislosti s agresivním jednáním.<br />
Summary: It`s known that media significantly<br />
contribute to the stigmatisation of people with<br />
mental disorders. The aim of our study is to provide<br />
content analysis of media messages covering the<br />
topic of eating disorders and to compare it to the<br />
media portrayal of other mental disorders in terms<br />
of aggressive behaviour.<br />
Methods: The study sample comprises the<br />
media messages pertaining to the topic of mental<br />
illness collected by using the database of the<br />
Newton IT monitoring system. The articles were<br />
chosen from 6 of the most-read daily periodicals<br />
and 6 weekly periodicals. The period under consideration<br />
were 5 separate weeks randomly selected<br />
from the year 2007.<br />
Results: 203 articles with mental illness as main<br />
content were found, including 115 in broadsheets, 75<br />
in tabloids and 13 in magazines. Negative depictions<br />
occured in 37,4 % of all articles, including aggressive<br />
behaviour in 29,6 % of all items. Positive depictions<br />
were found in 23,2 % of all articles. Eating disorders<br />
were mentioned in 9,4 % of all items. Generic mental<br />
illness terminology without reference to specific diagnosis<br />
was present in 36,5 % of all articles.<br />
Conclusion: The results relate to only a short time<br />
period, however, suggest that the degree of stigma of<br />
mental disorders in the Czech printed media is substantial<br />
and should be further analysed. The main outcome<br />
is to formulate the recommendations for media<br />
in order to meet anti-stigmatising objectives and thus<br />
improve media coverage, minimalize discrimination<br />
practises and increase help seeking behaviour.<br />
The project is supported by the programme<br />
“Finance and Delivery of Mental Health Services in<br />
Central and Eastern Europe”, University of California,<br />
Berkeley, USA.<br />
Klinické práce<br />
Idealni.cz – internetový portál<br />
o poruchách <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
s odbornou garancí<br />
Internet about eating disorders with<br />
a professional supervision (www.idealni.cz)<br />
Kulhánek J.<br />
DPC Ondřejov, Praha<br />
Souhrn: Poster představuje vybrané služby<br />
internetového portálu, určeného pro nemocné<br />
a jejich blízké, pro širokou i odbornou veřejnost.<br />
Jde o projekt který během své sedmileté existence<br />
poskytuje odborně garantované informace,<br />
kontakty na odbornou pomoc, možnost sdílet<br />
své zkušenosti či získat studijní materiál.<br />
Summary: We summarize our experience gained<br />
after three years of leading the internet site www.<br />
Abstrakta<br />
idealni.cz where information, contacts and services<br />
are offered to patients with an eating disorders.<br />
Zkušenosti psychologa s pacienty<br />
z obezitologické ambulance<br />
The experience of psychologists working<br />
with obese patients<br />
Kravarová E., Slabá Š.<br />
III. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha<br />
Souhrn: V příspěvku se zaměříme na popis<br />
tří základních oblastí, se kterými se v naší ambulanci<br />
setkáváme. Za prvé jde o práci na změně<br />
životního stylu souvisejícího s redukcí váhy<br />
pacienta, za druhé o diagnostiku psychických<br />
poruch a indikaci k další léčbě, včetně vlastní<br />
psychoterapie, za třetí jde o specifické psychologické<br />
vyšetření před bariatrickým zákrokem.<br />
Kriticky pohlédneme na naše dosavadní působení<br />
a navrhneme možné změny vycházející<br />
z každodenního provozu ambulance.<br />
Summary: Describing three major issues that<br />
we deal with in our practice. 1. We help the obese<br />
patients to change their life style according to the<br />
reduction of their weight. 2. We also diagnose those<br />
suffering with depression or personality disorder<br />
and send them for further treatment. 3. Last but<br />
not least is the specific psychological evaluation<br />
of bariatric adepts.<br />
We look back at our present practice and try<br />
to suggest new ways of work to make it more effective.<br />
V psychologické ambulanci na obezitologii<br />
se setkáváme se třemi hlavními typy oblastí.<br />
První je psychologické poradenství ohledně<br />
změny životního stylu související s redukcí váhy<br />
pacienta. Z psychoterapeutických přístupů<br />
se jeví nejefektivnější kognitivně behaviorální<br />
psychoterapie, která pomocí různých technik<br />
pomáhá obézním odstraňovat nevhodné stravovací<br />
a pohybové návyky, při minimálním psychickém<br />
či fyzickém strádání. Obézní pacienti<br />
jsou vedeni k tomu, aby se sami naučili sestavit<br />
vhodný jídelníček, který by zároveň odpovídal<br />
jejich chuti i zásadám zdravé výživy. Učí se jíst<br />
tehdy, kdy sami chtějí a ne, když jsou provokováni<br />
různými vnějšími či vnitřními podněty.<br />
V terapii bereme v úvahu, že ke změně chování<br />
vedou i emoce a myšlenky, které ho ovlivňují,<br />
a proto se s pacienty věnujeme kladení si reálných<br />
cílů, odstranění „černobílého“ myšlení,<br />
které se projevuje tím, že sebemenší porušení<br />
v dodržování nových pravidel životního stylu<br />
chápou jako totální selhání.<br />
VII. International and interdisciplinary eating disorders and obesity conference | March 19 – 21, 2009<br />
31
32<br />
Abstrakta<br />
Často se setkáváme s pacienty vyžadujícími<br />
dlouhodobou psychoterapeutickou<br />
péči, vzácností nebývá ani nutnost nasazení<br />
psychofarmak. Nejčastěji jde o pacienty s depresí,<br />
dlouhodobá práce je nutná u pacientů<br />
s poruchou osobnosti. Na našem pracovišti<br />
probíhala systematická psychoterapie vybraných<br />
pacientů (psychoterapeutický směr –<br />
existenciální analýza). U pacientů docházelo<br />
k žádoucím změnám, nicméně vzhledem<br />
k množství obézních odesílaných k psychologovi<br />
se kapacita ambulance příliš rychle zaplnila<br />
a celkově pak byla práce málo efektivní.<br />
Vhodnější formou se zde tedy jeví skupinová<br />
práce zaměřená nejen na změny v chování,<br />
ale také na sebepoznání a práci s emocemi.<br />
Doposud probíhá v naší ambulanci skupinová<br />
psychoterapie, která se soustředí na témata<br />
jako identifikace nevhodných návyků, nácvik,<br />
jak zvládnout stres, tenzi, napětí. Důležitou<br />
proměnnou je skupinová atmosféra, která<br />
podporuje pacienty k dosažení společného<br />
cíle. Pacienty, které indikujeme k dlouhodobé<br />
individuální psychoterapii, pak bude nutno<br />
odesílat na jiná pracoviště.<br />
Třetí problematikou, kterou se v naší ambulanci<br />
zabýváme, je specifické psychologické<br />
vyšetření před bariatrickým zákrokem. Bariatrie<br />
je chirurgickým způsobem řešení morbidní<br />
obezity a psychologické vyšetření je jedním<br />
z povinných vyšetření, které pacient musí před<br />
zákrokem absolvovat. Cílem vyšetření je zhodnotit,<br />
zda je pacient schopen dodržet přísný<br />
pooperační režim, který po operaci následuje.<br />
Vyšetření sleduje zvláště faktory související s jídelním<br />
chováním pacienta, jeho redukční anamnézu,<br />
dobu vzniku obezity, znalost režimových<br />
opatření (jak redukční režim, tak znalost pooperačního<br />
režimu), motivaci k zákroku a podmínky,<br />
jaké k dodržování režimu v současné době mají.<br />
Vhodné by bylo rozšířit péči o bariatrické pacienty<br />
také o sledování a podporu po operaci, ať již<br />
individuálně nebo opět v rámci terapeutických<br />
skupin. V podpoře pacientů po operaci se také<br />
osvědčuje setkávání pacientů v rámci Banding<br />
klubu. Ten probíhá jednou měsíčně, účast je<br />
dobrovolná a přítomen je zde vždy psycholog,<br />
obezitolog a jeden z dalších odborníků – dietní<br />
sestra, chirurg, fyzioterapeut apod.<br />
Zásadní pro práci psychologa na obezitologii<br />
je úzká spolupráce s ostatními odborníky – lékařem<br />
obezitologem, dietní sestrou a chirurgem<br />
(v případě bariatrie), pokud pacient trpí dalšími<br />
onemocněními (diabetes, hypertenze…), konzultujeme<br />
další postup s příslušnými odborníky.<br />
Nezbytný je individuální přístup k nemocným,<br />
nejen s ohledem na další nemoci, které se s obezitou<br />
pojí, ale především vzhledem k jedinečnosti<br />
osobnosti pacienta.<br />
Podpořeno Výzkumným záměrem VZ 21620816<br />
Výsledky KBT a svépomocného<br />
programu u léčby obezity<br />
u ambulantních pacientů dětské<br />
kliniky<br />
Results of cognitive – behavioral therapy<br />
together with self – adapting program<br />
in obesity management in outpatient<br />
children clinic<br />
Marinov Z., Nesrstová M., Jůnová J., Tomášková<br />
B., Zemková D., Barčáková U., Tláskal P.<br />
Pediatric Out-patient Department, Pediatric<br />
Clinic, Physiotherapeutic Clinic, Section<br />
of nutritional support University Hospital<br />
Motol, Prague, Czech Republic<br />
Introduction: Obesity outpatient children<br />
clinic in FNM is focused on treatment of children<br />
from age of 3 till 18 years old with polygenetic linked<br />
overweight and obesity. The aim of the diet and<br />
physical activity is to maintain or reduce weight according<br />
to growth potential. Maintenance of weight<br />
within the 1 year program leads to reduction of BMI<br />
based on natural growth of children. The clinic aim<br />
of obesity treatment is development of new lifestyle<br />
principle based on reduction protocol. We have developed<br />
new Training and the Follow-up program.<br />
Programs are established on cognitive – behavioral<br />
therapy and on simple and generally understandable<br />
self-adapting practices of regime, diet and physical<br />
activity without dietary recall. New lifestyle recommendation<br />
is summarised in 8 points. Compliance is<br />
followed up during monthly visits. 3 month Training<br />
program allows focus on the individual critical issues<br />
until new principles are incorporated.<br />
Objective: Is congitive behavioral therapy suficient<br />
in children obesity reduction? What is potential<br />
of congitive behavioral therapy program?<br />
Methods: We have reviewed data of 118 children<br />
during the year 2006/2007. We have provided<br />
examination of 101 patients that completed 3<br />
month Initial Training program. All patients were<br />
evaluated according the age, gender, level of obesity<br />
on entrance visits, other diagnosis, family and<br />
psychosocial background, school results, management<br />
of free time and self-reflection.<br />
Evaluation of grup entrance status of 101 patients<br />
Groups of mild, moderate and serious obesity<br />
are homogenuous in respect to gender and age.<br />
High comorbidity – 49 % signs of metabolic syndrom.<br />
Family background and management of<br />
VII. Mezioborová konference o poruchách <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> a obezitě s mezinárodní účastí | 19. – 21. 3. 2009<br />
free time reflects population trends. 40 % children<br />
have ADHD and specific learning disabilities. 32 %<br />
children experienced chicane as cause of obesity.<br />
Results of visits: Progresive decrease of visits<br />
during the program. Even 65 % of patients have<br />
not completed the Follow-up program, we have<br />
been energysed by cooperative patients that had<br />
significant weight reduction.<br />
Results of reduction: The reduction program<br />
has been successfull in 75 % patients. Progresive<br />
weight reduction have continued similary in the<br />
Follow-up program. Decrease of BMI of 0.3 SD can<br />
be reocognised already after the Training program<br />
respectively 3rd visist / 3rd months and even decrease<br />
of 0,8 SD after the Follow-up respectively 8th visist/ 1<br />
year independent of age, gender and obesity level.<br />
Conclusions: Congitive behavioral therapy<br />
together with self-adapting program is higly successfull<br />
in children obesity reduction, even compliance<br />
is low.<br />
Key words: children obesity, cognitive behavioral<br />
therapy.<br />
Poruchy <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> a ADHD.<br />
Málo sledovaná komorbidita<br />
Eating disorders and ADHD. Neglected<br />
comorbidity<br />
Uhlíková P.<br />
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha<br />
Summary: In this poster, we concentrate on<br />
the co-morbidity od ADHD (Attention deficit and<br />
hyperactivity disorder) and eating disorders. The<br />
most commonly described co-morbidity of ADHD<br />
from the group of eating disorders is impulsive eating<br />
connected to sleep disturbance. We suggest<br />
possible therapeutic modifications for patients with<br />
eating disorders and co-morbid ADHD.<br />
ADHD (Attention deficit hyperactivity disorder)<br />
je charakterizováno příznaky nepozornosti,<br />
hyperaktivity a impulzivity. Na tuto poruchu lze<br />
pohlížet jako na neurovývojovou dysfunkci s genetickým<br />
podkladem, který tvoří podle různých<br />
studií 60–80 %.<br />
Četnost výskytu ADHD uvádí studie v rozmezí<br />
5–10 % u školních dětí, u 80 % z nich přechází<br />
příznaky ADHD do adolescence a u 60 %<br />
adolescentů se některé příznaky vyskytují<br />
i v dospělosti. Impulzivní chování, které je základním<br />
příznakem ADHD, se může vyskytnout<br />
i u řady poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>. Ve spektru poruch<br />
<strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> přibývá tohoto chování<br />
směrem od restriktivní anorexie, kde se impulzivita<br />
vyskytuje málo, přes purgativní anorexii<br />
a bulimii k přejídání a obezitě, kde je impulzivita
velmi častá. Na ADHD lze pohlížet i jako na poruchu<br />
sebekontroly, kdy jedinec s ADHD není<br />
schopen i přes dobrou znalost a pochopení<br />
požadovaného výkonu dosáhnout tohoto cíle,<br />
který vyžaduje opakované vyhodnocení situace,<br />
naplánování nové strategie a regulování vlastního<br />
chování. Děti s ADHD velmi často selhávají<br />
zejména v dosahování vzdálenějších a náročnějších<br />
cílů a jsou málo oceňované, proto preferují<br />
snadný zisk v dohledné době. Spolu s častým<br />
výskytem narušené závislosti na odměně může<br />
snadno dostupná odměna v podobě <strong>příjmu</strong><br />
oblíbené <strong>potravy</strong> hrát v systému odměňování<br />
značnou roli.<br />
Komorbidity u poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
představují obecně poměrně častý problém,<br />
k nejčastějším patří <strong>poruchy</strong> nálady a úzkostné<br />
<strong>poruchy</strong>. Existuje i několik nových prací, které<br />
dokládají signifikantně vyšší výskyt poruch<br />
<strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> u dívek s ADHD, zejména se<br />
často pojí s obezitou a impulzivním nebo nočním<br />
přejídáním. U obézních pacientů s ADHD<br />
byl popsán častý výskyt bulimického chování.<br />
Každá kombinace ADHD a <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong><br />
<strong>potravy</strong> je rizikovým faktorem pro výskyt další<br />
komorbidity včetně poruch chování.<br />
Nejčastěji popisovanou komorbiditou<br />
ADHD z okruhu poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> je<br />
impulzivní přejídání (binge eating), někdy<br />
spojované s poruchou spánku. Jedna z teorií<br />
vysvětluje toto spojení výskytem změněné<br />
aktivity hypokretin-orexinových neuronů<br />
v dorsomediálním a laterálním hypotalamu.<br />
U dětí s ADHD mají tyto neurony v dorsomediálním<br />
hypotalamu nižší aktivitu a v laterálním<br />
hypotalamu vyšší aktivitu. Na tyto poznatky<br />
navazují další neurofyziologické, genetické<br />
a zobrazovací studie, související s hypokretin-orexinovým<br />
systémem, které se zaměřují<br />
na agonisty histaminových H1 a H3 receptorů.<br />
Genetické a neurofyziologické studie se<br />
zaměřují i na možný vztah ADHD, obezity,<br />
prefrontálního kortexu a genů dopaminového<br />
systému. Dopaminergní změny v prefrontálním<br />
kortexu jsou považované za rizikový faktor<br />
pro vznik obezity u ADHD.<br />
Ve studii rodin s výskytem dětské obezity<br />
nad 97. percentilem s homozygotním výskytem<br />
mutace T-C nukleotidu 811 genu MC4R (C271R),<br />
která je spojována s morbidní obezitou, byl nalezen<br />
signifikantní rozdíl v prevalenci ADHD mezi<br />
homozygotní skupinou a ostatními členy rodin<br />
a bylo doporučeno obézní děti rutinně vyšetřovat<br />
na výskyt symptomů ADHD.<br />
Vzhledem k obecnému nárůstu nadváhy<br />
u dětské a adolescentní populace (od r. 1980<br />
do r. 2002 stoupla nadváha ze 7 % na 16 % u dětí<br />
a z 5 % na 1 6% u adolescentů) se studie zaměřily<br />
i na nadváhu u dětí s ADHD. Cílem studie z r.<br />
2008, která zahrnovala 62 887 dětí ve věku 5–17<br />
let, bylo zjistit prevalenci nadváhy a její souvislost<br />
s farmakoterapií ADHD. U dětí s ADHD<br />
bez léčby byla nadváha 1,5x častější a u dětí<br />
s ADHD léčených psychofarmaky byla nadváha<br />
1,6x častější. Výsledkem studie bylo doporučení<br />
před preskripcí medikace posoudit hmotnost<br />
a od počátku léčby modifikovat terapeutický<br />
přístup, v diskuzi pak byl zvažován také vliv<br />
náplně volného času dětí s ADHD.<br />
Pro praxi ze studií vyplývá kromě doporučovaných<br />
modifikací terapeutické péče pro pacienty<br />
s komorbidní poruchou <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
a ADHD také doporučení cíleného vyhledávání<br />
ADHD příznaků mezi obézními pacienty s bulimickými<br />
příznaky a možnost využití terapie<br />
stimulancii u obézních pacientů s bulimickým<br />
chováním.<br />
Informace o genetickém podkladě onemocnění<br />
mohou zásadním způsobem ovlivnit<br />
přístup k pochopení a léčbě psychických poruch<br />
a představují v oblasti poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
relativně nový faktor, s kterým je nutné<br />
pracovat i v rámci psychoterapeutické péče.<br />
Podpořeno Výzkumným záměrem VZ<br />
21620816 a Mezinárodním projektem EU INTACT<br />
(MRTN-CT-2006-035988<br />
Literatura<br />
1. Agranat-Meged et al. ADHD in obese melanocortin-4-receptor<br />
(MC4R) defi cient subjects: A newly described expression<br />
of MC4R defi ciency. Am J Med Genet B Neuropsychiatr<br />
Genet, 2008 Sep, epub ahead of print.<br />
2. Biederman et al. Are girls with ADHD at risk for eating disorders?<br />
Results from a controlled, fi ve year prospective study.<br />
J Dev Behav Pediatr, 2007 Aug; 28(4): 302–307.<br />
3. Campbell, Eisenberg. Obesity, attention defi cit-hyperactivity<br />
disorder and the dopaminergic reward systém. Coll Antropol,<br />
2007; 31(1): 33–38.<br />
4. Comings, Blum. Reward defi ciency syndrome: genetic aspects<br />
of behavioral disorders. Prog Brain Res, 2000; 126: 325–341.<br />
5. Cortese et al. Alertness and feeding behaviors in ADHD:<br />
Does the hypocretin/orexin system play a role? Med Hypothesis,<br />
Aug 2008: epub ahead of print.<br />
6. Cortese et al. Association between symptoms of ADHD<br />
and bulimic behaviours in a clinical sample of severity obese<br />
adolescents. Int J Obes, 2007; 31(2): 340–346.<br />
7. Cortese, Maff eirs et al. Parent reports of sleep/alertness<br />
problems and ADHD symptoms in sample of obese adolescent.<br />
J Psychosom Res, 2007; 63(6): 587–590.<br />
8. Hubel et al. Overweight and basal metabolic rate in boys<br />
with attention-defi cit/hyperactivity disorder. Eat Weight Disord,<br />
2006; 11(3): 139–146.<br />
9. Liu et al. Does dopaminergic reward systém contribute to<br />
explaining comorbidity obesity and ADHD?, Med Hypothesis,<br />
2008; 70(6): 1118–1120.<br />
10. Rasmussen, Levander. Untreated ADHD in adults. J Attention<br />
Disorder, 2008: epub ahead of print.<br />
11. Surman, Randall, Biederman. Association between ADHD<br />
and bulimia nervosa: analysis of 4 case-control study. J Clin<br />
Psychiatry, 2006; 67(3): 351–354.<br />
Abstrakta<br />
12. Waring, Lapane. Overweight in children and adolescents<br />
in relation to ADHD: results from a national sample. Pediatrics,<br />
2008; 122(1): 1–6.<br />
Léčba pacientek závislých na<br />
psychoaktivních látkách s komorbidní<br />
poruchou <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
Therapy of patients with addiction on<br />
psychoactive drugs and eating disorders<br />
Tibenská A., Hrnčiarová J., Martinek C.<br />
Léčebna návykových nemocí Nechanice,<br />
Psychiatrická klinika, Fakultní nemocnice<br />
Hradec Králové<br />
Souhrn: V následujícím příspěvku se zabýváme<br />
problematikou léčby pacientek závislých<br />
na psychoaktivních látkách s komorbidní poruchou<br />
<strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>. Popisujeme zkušenosti<br />
z našeho pracoviště – z Léčebny návykových<br />
nemocí Nechanice. Častou duální diagnózou<br />
je závislost na alkoholu/pervitinu a mentální<br />
bulimie/urgativní typ mentální anorexie. Naopak<br />
jen výjimečně se u závislých pacientek setkáváme<br />
s restriktivním typem mentální anorexie.<br />
Anamnesticky příznaky PPP většinou předcházejí<br />
rozvoji závislosti na psychoaktivních látkách.<br />
Popisujeme střídání příznaků PPP a závislosti,<br />
častou dekompenzaci PPP v počátku abstinence.<br />
Diskutujeme o společných kořenech obou nemocí<br />
u daných pacientek a způsobu léčby.<br />
Associace pro pacientky s poruchou<br />
<strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong>, jejich rodiče<br />
a přátele. Informace o svépomocných<br />
klubech s účastí odborníka, které<br />
existují na Psychiatrické klinice<br />
v Praze od roku 1992<br />
Association for patients with eating<br />
disorders, their families and friends.<br />
Reports on their Club activities<br />
Benešová J., Štěpánková T.<br />
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha<br />
Souhrn: Od roku 1992 pořádá Jednotka<br />
specializované péče pro <strong>poruchy</strong> <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong><br />
(JSPPPP) ve spolupráci s Asociací psychogenních<br />
poruch <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> – Klub pro pacienty s PPP<br />
a zájemce o léčbu.<br />
Klub umožňuje setkání zájemců o léčbu<br />
s hospitalizovanými pacientkami, či pacientkami<br />
Denního stacionáře. Zájemci o léčbu získají<br />
informace o terapeutických postupech, jídelním<br />
a léčebném režimu zařízení od pacientek.<br />
Tato forma se osvědčuje především u těch dívek<br />
a žen, které dlouho váhají se zahájením léčby<br />
a nevěří radám od svých blízkých ani od odborníků.<br />
Pro-motivační efekt spatřujeme i v účinku<br />
VII. International and interdisciplinary eating disorders and obesity conference | March 19 – 21, 2009<br />
33
34<br />
Abstrakta<br />
pozitivních vzorů bývalých pacientek, které se<br />
do Klubu přichází podělit o své zážitky ze života<br />
„bez nemoci“.<br />
Naopak pacientky v závěrečné fázi léčby často<br />
zmiňují, jako důležité bylo připomenout si díky<br />
dívkám přicházejícím do Klubu poprvé, jak se<br />
cítily, a jaké potíže měly před zahájením léčby.<br />
Summary: Patients group for eating disorders<br />
is organized by Eating Disorders Unit and Eating<br />
Disorders Day Care Centre since 1992. It is a platform<br />
for meeting and changing information between<br />
inpatients, outpatients and women suffering from<br />
ED which are hesitating to start the treatment. There<br />
they can gain more information and support from<br />
those just undergoing the treatment. This form<br />
seems to be in some cases more effective than<br />
persuasion from their parents, partners or professionals.<br />
Also patients them self often benefit from<br />
being reminded about symptoms and feelings they<br />
had at the beginning of their cure.<br />
Riziko „refeeding syndromu“<br />
u pacientek s anorexia nervosa<br />
The risk of refeeding syndrome in anorexia<br />
nervosa<br />
Navrátilová M., Hamrová M., Tůmová J., Češková<br />
E., Sobotka L.<br />
Department of Psychiatry, Medical Faculty<br />
Masaryk University and Faculty Hospital<br />
Brno, Department of Nutrition Therapy, Masaryk<br />
University Hospital.,Department of<br />
Clinical Biochemistry, Faculty of Medicine,<br />
Masaryk University Hospital, Brno, Department<br />
of Metabolic Care and Gerontology,<br />
Faculty of Medicine, Charles University, Hradec<br />
Králové, Czech Republic<br />
Souhrn: Autorka se zabývá problematikou<br />
“refeeding syndromu” u anorexia nervosa.<br />
Introduction: Refeeding syndrome is a dangerous<br />
consequence of rapid and excessive food<br />
intake in severely malnourished subjects. This<br />
condition occurred in wartime when prisoners of<br />
war were quickly re-nourished after their liberation<br />
and they died suddenly. However, even at<br />
the present time it is a not unusual complication<br />
of artificial nutrition in previously malnourished<br />
patients. Anorexia nervosa patients are especially<br />
prone to develop refeeding syndrome. Refeeding<br />
syndrome can be associated with hypophosphataemia,<br />
hypomagnesaemia, hypokalaemia,<br />
vitamin deficiency and fluid retention.<br />
Involvement of ventilatory muscle function<br />
can cause hypoventilation and eventually respiratory<br />
failure. Rhabdomyolysis has also been described<br />
as result of severe hypophosphataemia.<br />
Phosphate deficiency can also cause thrombocytopaenia,<br />
impaired blood clotting and deficiency<br />
of leukocyte function. Psychological<br />
changes comprise perturbed mental state, confusion<br />
and eventually coma.<br />
The first step in the prevention of refeeding<br />
syndrome development is to anticipate it.<br />
Aim of study: The aim of present study<br />
was to measure plasma electrolytes in a group<br />
VII. Mezioborová konference o poruchách <strong>příjmu</strong> <strong>potravy</strong> a obezitě s mezinárodní účastí | 19. – 21. 3. 2009<br />
of patients with anorexia nervosa to presume<br />
which eventual electrolyte deficiency is most<br />
critical for development of refeeding syndrome.<br />
Methods: We studied 52 patients suffering<br />
from Anorexia nervosa.<br />
These patients were asked to collect their<br />
urine and on the following day their plasma<br />
blood samples were withdrawn and electrolyte<br />
concentration were measured in plasma and<br />
urinary samples.<br />
Values were compared with healthy controls<br />
(medical staff).<br />
Results: BMI of Anorexia nervosa (AN)<br />
patients was significantly lower than that of<br />
controls.<br />
Plasma levels of Na, K, Cl, Mg and P were not<br />
significantly different from controls (Fig).<br />
Urinary outputs of Na, K, were not significantly<br />
different from controls.<br />
Urinary output of Mg and P was significantly<br />
lower in AN than in controls.<br />
Conclusion: Plasma electrolyte levels were<br />
within normal limits. However urinary output of<br />
phosphate and magnesium were decreased.<br />
This corresponds to phosphate and magnesium<br />
deficiency in our group of patients with anorexia<br />
nervosa.<br />
It can be concluded from our results that<br />
our patients with anorexia nervosa are at risk<br />
of development of refeeding syndrome due to<br />
phosphate and magnesium deficiency.
Abstrakta<br />
VII. International and interdisciplinary eating disorders and obesity conference | March 19 – 21, 2009<br />
35