SLOVNÍK MEZINÁRODNÍCH SLOV interlingue-český ...

SLOVNÍK MEZINÁRODNÍCH SLOV 

interlingue-český 

VOCABULARIUM DE PAROLES INTERNATIONAL 

interlingue-tchec 

Bedřich Plavec 

2006 

VÝSLOVNOST A PŘÍZVUK 

c před e, i, y jako c, jinak jako k: catolic [katólik]. 

g před e, i, y jako ž, jinak jako g: garage [garáže]. 

gh před e, i, y jako g: ghetto [geto] 

gu jako gv: linguistica [lingvistika]. 

ch jako š: charmant, chef, machine, výjimečně jako č: China, Chile. 

Ve slovech řec. původu jako ch: architecte, chimere, schema. 

j jako ž (nebo i dž): jardin, jurnal, judo, jiu-jitsu. 

ph jako f ve slovech řec. původu: telephon. 

qu jako kv: qualitá [kvalita], equivalent [ekvivalent]. 

rh jako r ve slovech řec. původu: rheuma. 

s mezi dvěma samohláskami jako z: base [báze], revisor [revizor], 

jinak jako s: posta, scola 

ss jako s: professor. 

sh jako š: sheriff, shrapnell. 

t před -ia, -ie, -ion jako c, nepředchází-li sykavka: nation [nacion], 

tolerantie [tolerancie], existentie [existencie], bestie [bestie]. 

Ve slovech řec. původu jako t: apatie, chiromantie, peripetie. 

th jako t ve slovech řec. původu: theologie. 

w jako v angličtině (krátké u): kilowatt, west. 

y souhláskové jako j: yes, yoga, rayon. 

z jako dz: horizont [horidzont]. 

zz jako c: pizza, plazza, spruzzar [sprucar]. 

Slabiky di, ti, ni vyslovujeme tvrdě: [dy, ty, ny]. 

Dvě samohlásky vedle sebe jako dvě vyslovit: cooperar [ko-operar], leer [le-ér]. 

Z dvojitých souhlásek se druhá vyslovuje jenom tehdy, vyslovuje-li se jinak než 

první: acceptar [akceptar], lettre [letre]. 

Přízvuk spočívá zpravidla na poslední slabice zavřené souhláskou: familie, lingue, motor, 

altri, ne však na slabikách bil, ic, im, ul, které jsou nepřízvučné a přesouvají přízvuk na 

předcházející slabiku: automobil, electric, ultim, regul, i kdyby to byla slabika bil, ic, im 

nebo ul. Je-li přízvuk jinde, značí se čárkou: pronómine, númere, numeró, heróe, córpor, 

café, gelé, activitá, capacitá. Přízvučné samohlásky jsou dlouhé; avšak před koncovým 

c, ch, x nebo následují-li dvě souhlásky, jsou krátké. Koncovka množ. čísla -s a koncovky 

-men a -um neovlivňují přízvuk předcházející části slova: families, lingues, motores, altris, 

fenomen, generalmen, practicmen, ultimatum. Psaný přízvuk se může vynechávat, ne však 

nad přízvučnou koncovou samohláskou: numeró, café, gelé, idé, stabilitá. 

Případné chyby v přízvukování je však možno tolerovat. 

PRAVOPIS MEZINÁRODNÍCH SLOV. 

Interlingue uchovává v největší míře mezinárodní aspekt slov. Současně přijímá všechna 

zjednodušení, pokud nejsou na závadu srozumitelnosti. Tak nahrazuje dvojité souhlásky 

jednoduchými (kromě ss), pokud se vyslovují stejně (official - oficial) a pokud jich není 

třeba k označení, že předchozí samohláska je krátká, čímž se také od sebe odlišují podobná 

slova různého významu: car (drahý, milý) - carre (vůz), cane (pes) - canne (třtina), era

(éra, údobí) - erra (chyba). 

Řecké skupiny souhlásek: chl, chr, ph, rh, th jsou v Interlingue zjednodušeny na: cl, cr, f, 

r, t a místo řeckého samohláskového y se píše i. Ale i historický pravopis je dovolen. 

Je možno psát clor nebo chlor, cronica nebo chronica, fotograf nebo photograph, ritme 

nebo rytme nebo rhythme, tema nebo thema, simpatic nebo sympatic nebo sympathic, 

oficial nebo official. Avšak v témže textu by se mělo používat jen jednoho z těchto způsobů. 

Tento slovník je napsán ve zjednodušeném pravopise, ale obsahuje i úplné informace 

o historickém pravopise. Je to řešeno tak, že rozdíly plynoucí z historického pravopisu 

jsou uvedeny buď v závorkách – např.: co(r)rect, t(h)eolog/ie, anebo za hvězdičkou – 

např.: ciclon *cy..., fase *ph..., filosof *philosoph; závorkami za hvězdičkou je pak 

ukázán i "polovičatý" historický pravopis – např.: ritm/e *rhyth... (ryt...), física *phy… (fy…). 

Pozn. Výše uvedená písmena v závorkách nejsou při abecedním řazení slovníku brána v úvahu. 

Nepřehlédněte! 

Na konci tohoto slovníku je uveden dodatek, v němž se – kromě jiného – 

dovíte o některých hláskových změnách u předpon. 

A 

a, ad k, ke, ku (předl. 3. pádu) 

abandon/ar opustit; -ament opuštění 

abass/ar snížit, (s)klopit (oči); ponížit; -ament 

snížení, (s)klopení; ponížení; a bass dolů 

a(b)bat/e opat; -essa abatyše; -ia opatství 

abatt/er (s)kácet, porážet (stromy); -ement (s)kácení, 

porážení; -oria (= buchatoria) jatky 

abdic/ar vzdát se (úřadu, moci), odstoupit, abdikovat; 

-ation vzdání se (úřadu, moci), odstoupení, abdikace 

abdómin/e břicho anat.; -al břišní 

Abdera Kocourkov 

abiete jedle 

abiss/e *abyss... propast, strž; hlubina (mořská); -al 

hlubinný (živočich) 

abject podlý, zvrhlý 

abjurar odpřisáhnout se, zříci se (čeho) 

ablative ablativ gram. 

ablut/er omýt se; -ion omytí, omývání (hl. rituální) 

abneg/ar zříci se (čeho), odepřít si; -ation zřekmutí 

se, odmítnutí, odříkání 

aboccar zakousnout se, zabrat, brát (o rybě) 

abol/ir zrušit, odstranit; -ition zrušení, odstranění 

abomin/ar ošklivit si; -ábil odporný, hnusný, ohavný; 

-ation odpor, hnus 

abonar vylepšit 

abonn/ar předplatit; -ament předplatné; -ate předplatitel 

a(b)bordar přistát (lodí) 

aborigenes praobyvatelé 

abort/e, -ement potrat; -er potratit; -iv abortivní 

aboy/ar (za)štěkat, hafat, ňafat; -ament štěkot 

abra/der obrušovat (se); -sion obrušování; otěr, abraze; 

-siv brusný, hrubý; drsný (hlas, charakter) 

a(b)brevi/ar zkrátit; -ation zkrácení, zkratka; -ativ zkratkový; 

-atura zkratka (v písmu) 

abricot meruňka 

abrog/ar odstranit, zrušit; -ation odstranění, zrušení 

abrupt strmý, srázný, příkrý; strohý, úsečný (řeč) 

abscess hlíza, vřed, absces med.

abscissa úsečka geom. 

absent nepřítomný; -ar se vzdálit se; -ie nepřítomnost, 

absence 

absinte *absinthe pelyněk; absint (kořalka) 

absolu/er zprostit (viny, závazku); dát rozhřešení círk; 

-t absolutní, naprostý; -tion zproštění (viny, závazku); 

rozhřešení círk.; -tisme absolutismus 

absorpt/er pohltit, vstřebat, nasát, absorbovat; -ion 

pohlcení, vstřebání, absorpce; -iv pohltivý, absorpční 

absten/er se (de) zdržet se (hlasování, komentáře apod.); 

-tion zdržování se (hlasování, komentáře apod.) 

abstin/er zdržovat se (alkoholu, kouření apod.); -ente 

abstinent; -entie zdrženlivost (od požitků), abstinence 

abstra/(h)er nepřihlížet (k), abstrahovat; -(c)t pomyslný, 

neskutečný, abstraktní; -(c)te abstraktní pojem; -(c)tion 

abstrakce 

absurd absurdní, nemožný, nesmyslný; -itá absurdnost, 

nemožnost, nesmyslnost 

abund/ar oplývat (čím); -ant hojný, překypující, vydatný; 

-antie hojnost, nadbytek 

abus/er nadužívat (co); zneužít (čeho); -iv hrubý, urážející 

acacie akát bot. 

academ/ie akademie; -ic akademický; -ico academik 

a(c)capar/ar skoupit (zboží); -ation skoupení 

acce/der přistoupit (k); -ss přístup; příval (citu); záchvat 

med.; -ssion přistoupení (k) práv.; -ssíbil přístupný, 

dosažitelný, dostupný 

acceler/ar zrychlit, zvýšit rychlost; rychlit biol.; -ation 

zrychlení, zvýšení rychlosti, akcelerace; rychlení biol.; 

-ator urychlovač, zrychlovač, pedál plynu, plyn 

accen/der rozsvítit (světlo), rozdělat (oheň); -sion rozsvícení 

(světla); rozdělání (ohně) 

accentu přízvuk, důraz; -ar klást přízvuk, zdůraznit 

accept/ar přijmout; -ábil přijatelný; -abilitá přijatelnost; 

-ation přijetí, akceptace (směnky) 

access v. acce/der 

accessori vedlejší, přídavný; -es příslušenství; ~ de moda 

módní doplňky; ~ de inseniament učební pomůcky 

accid/er přihodit se, udát se; -ente příhoda, nehoda; 

-ental náhodný, nahodilý; -entie nahodilost 

acerb trpký, hořký (též přen.), zatrpklý 

ácere javor 

acet/e ocet; -ate octan; -osi octový, kyselý, zkysaný 

acid kyselý; -e kyselina; -itá kyselost 

a(c)clam/ar nadšeně souhlasit, hlasitě pozdravovat; -ation 

veřejný projev souhlasu; veřejné hlasování, aklamace 

aclarar (= clarificar) objasnit, vyjasnit 

a(c)climat/ar (se) přizpůsobit (se) (podnebí), aklimatizovat 

(se); -ation přizpůsobení se, zdomácnění, aklimatizace 

a(c)co(m)mod/ar přizpůsobit (čemu); -ation přizpůsobení 

a(c)compani/ar doprovázet; -ament doprovod 

a(c)comple/er dokončit, dovršit; -ment dokončení, dovršení 

aco(n)noss/er uznat; -ement uznání 

a(c)cord/e shoda, souhlas, soulad; akord hud.; -ar shodovat 

se, souhlasit; ladit 

a(c)cordeon harmonika (chromatická); -ist harmonikář 

acre akr 

a(c)creditar pověřovat (vyslance) 

acri ostrý, sžíravý, palčivý 

a(c)crocar zavěsit (na hák), zaháknout 

act/e čin, skutek, akt; jednání (hry); -er jednat, pracovat

(jako), působit; -ion činnost, jednání, postup, akce; 

akcie; -ionario akcionář; -iv činný, aktivní; -or herec; 

aktér, aktivní účastník (události apod.) 

actual skutečný, současný, aktuální; -itá aktualita 

a(c)cuch/ar slehnout; -atoria porodnice; -era porod. bába 

a(c)cumul/ar kupit, hromadit, akumulovat; -ation kupení, 

hromadění, akumulace; -ator akumulátor, baterie el. 

a(c)cupl/ar spojit, spřáhnou; zapojit; -ament spojení, 

spojka tech.; -ator spojka (motoru) 

a(c)curt/ar zkrátit; -ation zkrácení, zkratka (cesty) 

a(c)curat přesný, dochvilný; -esse přesnost, dochvilnost 

a(c)cus/ar obvinit, obžalovat; -ation obvinění, obžaloba; 

-ative akuzativ gram.; -ator žalobce 

acústic akustický; -a akustika 

a(c)customar se (a) zvykat si (na) 

acut ostrý, špičatý; prudký, akutní; -ar ostřit 

ad (= a): admáxim nanejvýše; admínim nejméně, alespoň; 

ad u kam 

adapt/ar upravit, přizpůsobit; -ation přizpůsobení; 

úprava; -ábil přizpůsobivý; -abilitá přizpůsobivost 

adavan dopředu; ~! vpřed! 

adcurrer přiběhnout 

add/ir dodat, přidat; sečíst; -ition dodatek; sčítání; 

-itional dodatečný, další, navíc; -itiv přídavný 

adducter přivést 

adepte přívrženec, stoupenec 

adequat přiměřený, odpovídající, vhodný 

adhe/rer připojit se, přilnout, být stoupencem; -rentie 

oddanost, náklonnost; -sion přilnavost; -siv přilnavý 

adío! sbohem!, má úcta! 

adivin/ar uhodnout; -ation uhodnutí 

adjac/er přiléhat; -ent přilehlý, sousední, sousedící 

adjective přídavné jméno gram. 

adjudic/ar přiřknout, přisoudit; -ation přiřknutí, přisouzení 

adjun(c)t/er připojit (k dopisu); -ion připojení 

adjur/ar zapřisáhnout, zaklínat se; -ation zaklínání se 

adjust/ar nastavit, seřídit; -ament nastavení, seřízení 

adjutante pobočník 

admáxim nanejvýš 

admínim alespoň, nejméně, přinejmenším 

administr/ar spravovat, vést, řídit (úřad, podnik); -ation 

administrace, vedení, řízení, správa; -ativ administrativní; 

-ator správce 

admir/ar obdivovat; -ation obdiv; -ator obdivovatel; 

-ábil obdivuhodný 

admiss/er připustit, svolit; -ion připuštění, svolení; 

-íbil přípustný 

admon/ir napomínat, upomínat; -ition napomenutí, 

upomínka; -itor napomínatel; -itiv, -itori napomínavý 

adolesc/er dospívat; -ent dospívající, mladistvý; -ente 

jinoch, mládenec; -entie dospívání, jinošství 

adopt/er adoptovat; -ion adopce; -iv adoptivní 

ador/ar zbožňovat; -ábil zbožňováníhodný; -ation 

zbožňování; -ator zbožňovatel 

adplu k tomu, navíc 

adress/e adresa; -ar adresovat; -árium adresář; -ate 

adresát 

adul/ar pochlebovat; -ation pochlebování; -ator 

pochlebník 

adult dospělý 

adulter/ie cizoložství; -ar cizoložit; -ation cizoložství

adverbie příslovce gram. 

advere sice, ovšem, zajisté 

adversario odpůrce, protivník, soupeř, sok 

advers/i nepřátelský, protivný; -itá protivenství 

advert/ir upozornit, zpravit, varovat; -iment upozornění, 

zpráva, výstraha 

advocar (též: far venir) přivolat 

aer/e vzduch; -ar větrat; aer-pumpe vývěva 

a(f)fábil laskavý, vlídný; -itá laskavost, vlídnost 

afacilar (= facilisar) usnadnit 

a(f)famar vyhladovět 

a(f)fect/ar počínat si strojeně; -ation strojenost, přetvářka 

a(f)fect/e afekt, citové rozrušení; -er postihnout, zachvátit 

a(f)fection náklonnost; -ar mít zalíbení; -at láskyplný 

a(f)femin/ar zhýčkat, rozmazlit; zženštit; -ation zženštilost 

a(f)fere aféra, věc, záležitost, obchod 

afghan afghánský; A-istan Afghánistán; a-no Afghánec 

a(f)fich/e plakát, návěští, displej; -ar plakátovat, návěstit 

a(f)fili/ar přičlenit, přidružit; -ation přičlenění, přidružení 

a(f)fin/i příbuzný; -itá příbuznost, příbuzenství 

a(f)firm/ar přisvědčit, ujistit; -ation přisvědčení, ujištění; 

-ativ kladný, potvrzující, souhlasný 

áfise *aph... mšice zool. 

a(f)fix/e afix gram. = předpona / přípona 

a(f)flict/er zarmoutit; -ion zármutek; -iv zarmucující 

a(f)lu/er přitékat; -ente přítok (řeky); -entie nával (práce) 

a(f)follat zneklidněný, poblázněný, velmi rozrušený 

aforisme *aph... aforismus 

a(f)francar vyplácet poštovné, frankovat 

Áfric/a Afrika; a-an africký; a-ano Afričan 

a(f)frontar čelit, vzdorovat 

afuste lafeta (děla) 

agate achát geol. 

agenuar se (= metter se sur li genús) kleknout si 

agil čilý, hbitý, agilní; -itá čilost, hbitost, agilnost 

agitar mávat, třepat (čím); agitovat 

a(g)glomer/ar shlukovat, hromadit; -ation aglomerace 

a(g)glutin/ar stmelit, slepit; -ation (s)tmelení, slepování 

agn/e ovce; -ello jehně; -in ovčí; -o beran, skopec zool. 

agon/ie agónie; -ic agonický; -isar být v agónii 

agraff/e spon(k)a; -ar sepnout sponou 

a(g)grandar zvětšit (rozměr) 

a(g)gravar zostřit (situaci, trest); ~ se přiostřit se (situace) 

agr/e pole, role; -ari zemědělský 

agreábil příjemný; -itá příjemnost, přívětivost 

a(g)gress/er útočit, napadnout; -ion útok, napadení, 

agrese; -iv útočný, agresivní; -or útočník, agresor 

agronom agronom; -ie agronomie; -ic agronomický 

a(g)grupp/ar (se) seskupit (se); -ament seskupení 

agull/ie jehla; -iere jehelník; -iero polštářek na jehly 

ah! aj! citosl. 

ahoccar (se) dřepnout (si), skrčit (se) 

ajornar odložit, odročit 

al = a li 

alabastre alabastr geol. 

a(l)lactar kojit 

a(l)largar rozšířit (ulici) 

alarmar burcovat 

alaude skřivan 

Alban/ia Albánie; a-esi albánský; albánština 

albatroz albatros zool.

alberg/o hostinec, turist. noclehárna; -ar hostit 

álbum album 

albúmine bílkovina biol. 

alcal/i alkálie, zásada chem.; -in alkalický; -oide alkaloid 

alchim/ie alchymie; -ist alchymista; -ístic alchymistický 

alco los zool. 

alcohol alkohol; -ic alkoholický, lihový; -ico alkoholik; 

-isme alkoholismus 

alcove alkovna, přístěnek 

alcú někde, kdesi 

alcun nějaký, některý; někdo 

al/e křídlo; -ar vznášet se (motýl, pták) 

a(l)leg/ar odvolávat se (nač); uvádět (za důvod), citovat; 

-ation uvádění, citování (z knih, zákonů ap.) 

a(l)legr/i čilý, živý, veselý; -esse, -itá veselost, živost 

alen šídlo (nástroj) 

alfabet/e *alph... abeceda; -ic abecední (pořádek) 

a(l)lert čilý, bdělý 

a(l)levi/ar (od-, u)lehčit, zmírnit; -ament ulehčení, úleva 

alga vodní řasa 

algebra algebra; -ic algebraický 

Alger Alžír (město) 

Algeri/a Alžírsko; a-an alžírský; a-ano Alřížan 

alias jinak zvaný, alias 

a(l)lie česnek 

alien cizí (patřící jinému); -ar zcizit; odcizit (koho komu); 

-ation zcizení; odcizení (vzájemné mezi přáteli); (pocit) 

odcizení, alienace; duševní porucha; -ábil zcizitelný; 

-ist psychiatr 

alligator aligátor zool. 

aliment potrava; strava; -ar (se) živit (se); stravovat 

(se); -ation výživa; stravování; -ari potravinářský 

aline/a odstavec; -ar vyrovnat (řadu); ~ se seřadit se 

allé stromořadí, alej 

allegor/ie alegorie; -ic alegorický 

alleluia aleluja 

alli/ar spojit, sloučit; -age slitina; -antie svazek, spolek 

alluvi/e aluvie geol.; -al aluviální 

almanac kalendář (s články), ročenka 

almen alespoň 

almosne almužna 

alne olše 

a(l)long podél; -ar prodloužit (šaty) 

a(l)lontanar (se) vzdálit (se) 

alor nuže, tedy, tudíž; tehdy 

Alpes Alpy 

alqual nějaký 

alquam (= in alcun maniere) nějak 

alquande někdy 

alquant několik 

alquel některý 

alquem někoho (4. p.) 

alquí někdo 

alquicos (= alquó) něco 

alt vysoký; A-esse Výsost (titul); -itá výše; -ore výška 

alter/ar (z)měnit (k horšímu); -ation změna (k horšímu) 

altern/ar střídat (se), nahradit, zaskočit (za); -ant střídavý; 

-ation střídání; -ativ daný na výběr; střídavý (proud); 

-ative alternativa, možnost volby; -ator alternátor el. 

altparlator reproduktor el. 

altri jiný; -cos něco jiného; -men jinak

a(l)luminator zapalovač (cigaret) 

alumínium hliník chem. 

a(l)lu/der dělat narážky; -sion narážka 

alun kamenec 

am. (zkr. ante midí ) dopoledne, po poledni 

amalgam amalgám chem. 

amansar ochočit 

am/ar milovat, mít rád; -ator milovník (čeho); amatér; 

-ore láska; -ábil roztomilý; -abilitá roztomilost 

amar/i hořký; -itá hořkost 

amarr/e kotevní lano; -ar přivázat loď, připoutat balón 

amass/e kupa, hromada; -ar nakupit, shromáždit 

ambassad/e velvyslanectví; -or velvyslanec 

ambi oba 

ambici/e ctižádost; -osi ctižádostivý 

ambigui dvojsmyslný, dvojznačný 

ambulant pojízdný (knihovna); potulný (herec), podomní 

(obchodník); -ie sanitní vůz; ambulance, ošetřovna 

amelior/ar zlepšit; -ation zlepšení 

amemorar připomínat (komu co) 

amen amen 

Améric/a Amerika; a-an americký; a-ano Američan 

ametiste *amethy... (amety...) ametyst min. 

amfib/ie *amph... obojživelník zool.; -ic obojživelný 

amfiteatre *amphith... amfiteátr 

ámfora *amph... amfora hist. 

amíc/o přítel; -al přátelský; -itá přátelství 

amidon škrob; -ar škrobit 

amirale admirál 

amnesti/e amnestie; -ar amnestovat, udělit milost 

amok amocc 

amollar (= mollificar) změkčit 

a(m)moniac amoniak chem. 

amorf *amorph beztvárný, beztvarý; -ie beztvárnost 

ampere ampér fyz. 

ampl/i rozsáhlý, širý; -ore rozsáhlost, šíře 

amput/ar amputovat, odejmout (úd); -ation amputace 

amulete (= talismane) amulet 

a(m)mun/ir opatřit střelivem; -ition opatření střelivem 

amus/ar bavit; -ament zábava; -ant zábavný 

anabaptist novokřtěnec hist. 

anac(h)ronisme anachronismus 

analfabet/e *analph... analfabet; -ic negramotný; -isme 

negramotnost 

anali/se *analy... analýza; -sar analyzovat; -tic analitický 

analog obdobný, analogický; -ie analogie 

ananás ananas 

anarch/ie anarchie; -ist anarchie; -ístic anarchistický 

anate kachna zool. 

anat(h)em/a klatba círk.; -isar dát do klatby 

anatom anatom; -ie anatomie; -ic anatomický 

anc také, též, i 

ancian starý, dřívější, bývalý, dávný; -itá stáří 

ancor ještě 

ancr/e kotva; -ar kotvit; -age tech. kotvení 

Andes Andy 

Andorr/a Andora; a-an andorský; a-ano Andořan 

anelle kroužek, prsten 

anem/ie chudokrevnost; -ic chudokrevný 

anemone sasanka bot. 

anest(h)e/sie anestézie med.; -tic anestetický;

-tico anestetikum 

anet(h)e kopr 

a(n)nex/e příloha; -er připojit (území); -ion připojení 

ángel anděl; -ic andělský 

angina angína 

angl/esi anglický; angličtina; -eso Angličan; A-ia Anglie 

anguille úhoř 

ángul úhel, roh, kout; -ari rohový, úhlový 

angustie úzkost, bázeň 

anhel/ar supět, těžce oddychovat; -ation supění 

a(n)nihil/ar zničit; -ation zničení; -ativ zničující 

ánim(a) duše 

animal zvířecí (tuk, svět), živočišný; -e zvíře, živočich; 

-esc zvířecí (pud) 

anim/ar oživit, vzpružit; -ation oživení 

annales anály 

ann/u rok; -al roční; -iversarie výročí, jubileum 

anónim *...nym anonymní; -e anonym (i dopis); 

-itá anonymita, anonymnost 

anorak větrovka (bunda) 

anore/xie anorexie med.; -ctic anorektický 

a(n)not/ar opatřit poznámkami; -ation poznámka 

anse držadlo, ucho (nádoby) 

antárctic antarktický; A-a Antarktida, Antarktis 

ante před (časově); -cedent předchozí; ~ que dříve než 

antece/der předcházet; -dent předchozí, předešlý; -ssor 

předchůdce 

antedatar opatřit dřívějším datem 

antediluvian předpotopní 

antemidí dopoledne 

antenne anténa; tykadlo 

anteriori dřívější, předešlý 

antey dříve, předtím; -an dřívější, předchozí 

anteyer předevčírem 

anti- proti-: antialcohólic protialkoholický 

anticipar očekávat předem, předjímat 

antidote (= antitoxine) protijed 

Antilles Antily 

antilope antilopa zool. 

antimon antimon chem. 

antipat(h)/ie nechuť, odpor; -ic protivný, nesympatický 

antipode protinožec 

antiqu/i starobylý, starověký, dávný, starožitný; -ar antikvovat; 

-itá starověk, dávnověk; antika; -ariatu antikvariát; 

-áric antikvární; -ario antikvář; -at zastaralý 

antisemit/e antisemita; -ic antisemitický; -isme a-ismus 

antiséptic antiseptický 

ant(h)racite antracit (uhlí) 

antre doupě 

antropofago *anthropophago lidojed 

ant(h)ropolog/o antropolog; -ie antropologie 

a(n)nunci/ar oznámit; -e oznámení, inzerát 

ánus řiť, konečník anat. 

anxi/ar (se) znepokojovat (se); -etá úzkost(livost) 

a(p)parate přístroj, aparát 

a(p)par/er jevit se, zdát se, vypadat; -ent zřejmý, zjevný, 

patrný; domnělý, zdánlivý; -entie vzezření, vzhled 

a(p)par/ir objevit se, vyjít; -ition objevení se, vyjití (knihy); 

zjev(ení), přízrak 

a(p)part zvláštní, oddělený; -ament byt, apartmá 

a(p)parten/er patřit, náležet; -entie příslušnost

apat(h)/ie apatičnost, apatie; -ic apatický 

ap/e včela; -icultura včelařství; -iera včelín; -iere úl 

a(p)pell/(e) výzva; -ar dovolávat se (čeho, koho); odvolávat 

se (ke komu, proti); -ation odvolání práv. 

apen sotva, stěží 

a(p)pender přivěsit, připojit 

a(p)péndic/e dodatek (díla); přívěsek slepého střeva med.; 

-ite zánět slepého střeva 

a(p)percept/er postřehnout, spatřit, zpozorovat; -ion postřeh 

aperitive aperitiv 

apert otevřený; -er otevřít; -ura otevření, otvor 

a(p)petit/e chuť (k jídlu); -isant vzbuzující chuť; -osi chutný 

a(p)planar (u-, vy-, s)rovnat, (z)planýrovat (terén) 

a(p)plastar (roz)drtit; ~ per li pede rozdupat, rozšlapat 

a(p)platar zploštit 

a(p)plau/der tleskat, aplaudovat; -se potlesk, aplaus 

a(p)plic/ar použít, upotřebit; -ation použití 

aplombe jistota v jednání, sebevědomí 

apople/xie (= colpe de a.) mrtvice med.; -ctic mrtvičný 

a(p)portar přinést 

a(p)pos/ir přiložit; -ition přiložení; přístavek, apozice gram. 

apóstol apoštol; -atu apoštolát; -ic apoštolský 

apostrof *apostroph apostrof gram.; -ar apostrofovat 

apot(h)ec/a lékárna; -ario (též: farmacist) lékárník 

a(p)povrir ochudit, ožebračit 

a(p)poy opora, podpěra; -ar (se) opírat (se), podpírat 

a(p)preci/ar (o)cenit, vážit si; -ation ocenění, uznání 

a(p)pren/der (na)učit se, dovídat se; -sion učení se 

a(p)prentis/o učedník, učeň; -age učební doba 

a(p)pret/ar upravit; -ation úprava 

april duben; -ar (= april-dupar) vyvést aprílem 

apro divočák, divoké prase 

a(p)prob/ar schválit; -ation schválení; -ativ schvalovací 

a(p)profund/ar prohloubit; -ament prohloubení 

a propó mimochodem, abych nezapomněl 

a(p)propri/ar (se) osvojit (si), přivlastnit (si); -ation 

osvojení, přivlastnění 

a(p)proxim/ar (se) přiblížit (se); -ativ přibližný; -ation 

apt vhodný, způsobilý; -itá vhodnost, způsobilost 

apu vedle (čeho) 

a(p)puntar mířit, cílit, zaostřit 

aqua voda; -relle akvarel; -rium akvárium; -tic vodní; 

-vite kořalka 

áquil orel 

a(c)quisit/er získat, nabýt; -ion získání, nabytí; -or nabyvatel 

ar ar (plošná míra) 

árabe Arab 

arabesc arabeskový; -a arabeska 

Arab/ia Arábie; a-ian, a-ic arabský 

arané pavouk 

a(r)range/ar pořádat, uspořádat; -ament uspořádání 

ar/ar orat; -ation orba 

arbalest kuše, samostříl 

arbitr/e rozhodčí; -ar rozsoudit; -age rozhodčí řízení, 

arbitráž; -ari libovolný, svévolný; -ie libovůle, zvůle 

árbor strom 

arbust/e keř; -osi keřovitý 

arc oblouk; luk; -ar klenout (do oblouku); -ade (obloukové) 

podloubí, arkáda; -ero lukostřelec; -ette smyčec 

arc(h)a archa; bibl. ~ de Noé Noemova archa 

archeolog/o archeolog; -ie archeologie; -ic archeologický

archi/ángel archanděl; -duc acivévoda 

archipélago souostroví 

architect/e architekt; -ura architektura 

archiv/e archív; -ario archivář 

árctic arktický; Á-a Arktida, Arktis 

ard/er žhnout, sálat; -ent vroucí, vřelý, žhavý; -ore 

žár, zápal, zanícení 

ardese břidlice 

area plocha; ~ habitábil obytná plocha 

arena aréna, zápasiště 

a(r)rend/a pronájem; -ar (pro)najmout 

a(r)rest/e zatčení; vazba (uvěznění); -ar zatknout (koho); 

-ation zatčení; uvěznění (vzetí do vazby) 

argent/e stříbro; -in stříbrný 

argentin argentinský; A-a Argentina; a-o Argentinec 

argi(l)l hlína, jíl; -osi hlinitý, jílovitý 

argu/er vyvozovat, dospět k závěru, uzavírat; -ment 

důkaz, důvod; -mentar argumentovat 

arid suchý, vyprahlý; -itá sucho, vyprahlost 

arie árie hud. 

aristocrat/e aristokrat; -ie aristokracie; -ic aristokratický 

arit(h)métic aritmetický; -a aritmetika 

aritm/ie *arrhyth... (aryt...) arytmie; -ic arytmický 

a(r)riv/a příchod, příjezd; -ar přij/et, -ít, dorazit (do) 

arlequin harlekýn, šašek; -ade komedie, fraška 

armator nám. rejdař, majitel lodi n. loděnic 

arm/e zbraň; -ar ozbrojit; -ament zbrojení, výzbroj 

armé armáda 

Armeni/a Arménie; a-an arménský; a-ano Armén 

armisticie příměří 

armoracia křen 

a(r)rog/ar se osobit si; -ant drze domýšlivý, arogantní; 

-antie drzá nadutost, domýšlivost, arogance 

arom/a aróma; -átic aromatický 

a(r)rondar zaokrouhlit, zaoblit, zakulatit 

a(r)rosear (po)kropit, zalít, zavlažit 

arsenale arzenál, zbrojnice 

arsénic arzén, arzenik chem.; -al arzénový 

art/e umění; -ist umělec; -ístic umělecký 

arter/ie tepna (i přen.); -ial tepenní 

artesian artézský 

artichoc artyčok bot. 

artícul článek; člen gram.; druh zboží, artikl; -ar článkovat; 

artikulovat; -ation kloub; artikulace 

artific/ie úskok, lest; -ial umělý, strojený; nepravý 

artillerie dělostřelectvo 

artis/e řemeslo; -an řemeslník; -anatu řemeslnictvo 

art(h)rite zánět kloubů, atritida, artritis med. 

ascen/der stoupat, vystupovat; -sion výstup, vzestup 

asfalt/e *asph... asfalt; -ar asfaltovat 

asfixi/e *asphy... (asfy...) (u-, za)dušení (plynem); -ar 

(u-, za)dusit; -ar se otrávit se (plynem) 

Asi/a Asie; ~ Minori Malá Asie; a-an asijský; a-ano 

Asijec; a-ate Asiat; a-átic asiatský 

asil *asyl útulek, útočiště, azyl 

asimetr/ie *asymm... (asym...) asymetrie; -ic asymetrický 

ásin/o osel; -al oslí; -esc oslovský 

asparge chřest 

aspect/e vzhled, vzezření; -er vyhlížet, vypadat (jak) 

aspers/er pokropit, postříkat; -ion pokropení, postřik 

aspir/ar vdechovat (do sebe), sát; ~ a dychtit (po čem)

aspri drsný, kostrbatý; -tá drsnost 

ass eso 

assalt/e útok; -ar vzít útokem 

assassin/ar zavraždit; -ation zavraždění, vražda 

assecur/ar pojistit, zajistit; -antie pojištění 

assedi/ar obléhat; -e obléhání, obležení 

assembl/é shromáždění; -ar shromáždit 

assent/ir souhlasit; -iment souhlas 

assert/er tvrdit; -ion tvrzení 

assidui pilný, vytrvalý; -tá píle, vytrvalost 

assign/ar poukázat, obeslat; -ation poukázka, obsílka 

assimil/ar připodobnit, přizpůsobit; -ation připodobnění, 

přizpůsobení, asimilace (i biol.); spodoba hlásek gram. 

assist/er asistovat, pomáhat; -entie asistence, pomoc 

assort/ir třídit (podle druhů); -iment (roz)třídění 

ast(h)en/ie astenie med.; -ic astenický; -ico astenik 

asterisco hvězdička typ. 

ast(h)ma astma med.; -tic astmatický; -tico astmatik 

aston/ar udivit, uvést v úžas; ~ se divit se, esser -at 

žasnout; -ant úžasný; -ament údiv, úžas 

astor jestřáb 

astr/e hvězda; -al hvězdný 

astrict/er stáhnout, sevřít; -ion stažení, sevření; -iv 

stahující, svíravý; -ive svíravý lék 

astrolog/o astrolog; -ie astrologie; -ic astrologický 

astronaut/e astronaut; -ica astronautika 

astronom astronom; -ie astronomie; -ic astronomický 

astut lstivý; -ie lstivost; -o lstivec, zchytralec 

a(t)tacc/a útok, přepadení; -ar (za)útočit, přepadnout 

a(t)tach/ar připnout, připoutat, připojit; -ament 

(při-, u)pevnění; -é přidělenec, atašé dipl. 

atav/isme atavismus; -o (= progenitor) předek 

at(h)e/isme ateismus; -ist ateista; -ístic ateistický 

a(t)tel/ar zapřáhnout; -age zápřež, potah (koňský), spřežení 

ateliere ateliér, dílna 

a(t)tend/er čekat, očekávat; -e čekání 

a(t)tent/ar páchat atentát; -ate atentát; -ator atentátník 

a(t)tent/er dávat pozor; -ion pozor(nost); -iv pozorný 

a(t)terrar přistát (letadlem, lodí) 

a(t)terrer vystrašit, poděsit, polekat 

a(t)test/ar svědčit (o čem), dosvědčit; -ation osvědčení 

a(t)ting/er dosáhnout, dosíci (čeho); -ement dosažení 

Atlántic (Oceane) Atlantský oceán, Atlantik 

átlas atlas 

at(h)let/e atlet; -ic atletický; -ica, -isme atletika 

atmosfer/e *atmosph... atmosféra (ovzduší); -ic atmosférický 

atolle atol, korálový ostrov 

atom atom; -ic atomový (energie); -ístic atomový (teorie) 

a(t)tra/(h)er přitahovat, vábit; -(c)tion atrakce; přitažlivost fyz.; 

-(c)tiv přitažlivý (síla); -(h)ent přitažlivý (kniha) 

a(t)trappar nachytat (koho) 

a(t)tribu/er přičítat, připisovat (komu co); -te přívlastek; 

-tion přisouzení, udělení; -tiv přívlastkový 

atroci ohavný, mrzký; -tá ohavnost, mrzkost 

aturdir omráčit (i přen.), omámit, ohromit 

auction dražba; -ar dražit, vydražovat 

audaci odvážný, smělý; -ar odvažovat se, troufat si; 

-e odvaha, smělost; -osi odvážný, smělý 

aud/ie sluch; ~ musical hudební sluch; -ir slyšet; 

-ientie slyšení, audience; -ition slyšení, poslech; 

-itor posluchač; -itoria posluchárna; -itiv sluchový

augment/ar zvýšit, zvětšit; -ation zvýšení, zvětšení, přírustek; 

-ativ zvyšovací 

augur věštec; -ar věštit 

august srpen 

aur/e zlato; -iferi zlatonosný; -in zlatý 

aureol svatozář 

aurícul (ušní) boltec anat. 

auripelle pozlátko 

aurora jitřenka, zora 

auscult/ar vyšetřovat poslechem; -ation vyšetření posl. 

auspici/e dobrá předzvěst, příznivé zamení; -es záštita; 

sub li ~ pod záštitou; -osi příznivý 

austeri strohý, upjatý, vážný; -tá strohost, upjatost 

Australi/a Austrálie; a-an australský; a-ano Australan 

Austri/a Rakousko; a-an rakouský; a-ano Rakušan 

aut(h)éntic hodnověrný, autentický; -itá hodnověrnost, 

autentičnost; -isar ověřovat pravost n. původnost 

autoc(h)t(h)on (autochton) domorodý, původní v dané 

oblasti; -e domorodec, původní obyvatel 

automat/e automat; -ic automatický 

auto(móbile) automobil 

autopsie (= obduction) pitva med. 

autor autor, původcem spisovatel; -essa autorka 

autori/tá pravomoc, autorita; -tativ autoritativní 

autun *autumn/e podzim; -al podzimní 

auxili/e pomoc; -ar pomáhat; -ari pomocný 

avalanche lavina 

avan před (místně); ad-avan! vpřed!; (in) ~ vpředu 

avan-guardie předvoj 

avans/e záloha (peněžitá); -ar jít, kráčet vpřed, předbíhat se 

(hodiny); -ament postup, pokrok; *avanc/e, -iar, -iament 

avantage výhoda, přednost; -ar zvýhodňovat; -osi výhodný 

avantale zástěra 

avar/i lakomý, skoupý; -itá lakota; -on lakomec 

ave(l)lan/e lískový ořech (plod); -iero líska (strom) 

aven oves 

aventur/a dobrodružství; -ero dobrodruh; -osi dobrodružný 

avers/e líc (přední strana mince, listiny aj.); -i nepříznivý, 

odpor vzbuzující; -ion averze, nechuť, odpor 

aviallia (= volallia) drůbež 

avi/e pták; -ar létat; -ática, -ation letectví; -ator letec; 

-atori letecký; -on letadlo 

avid chtivý, lačný; -itá chtivost, lačnost 

avigil/ar probudit, oživit; -ation probuzení, oživení; 

-ator oživovací zařízení tech. 

avis/e návěští, oznámení, upozornění; -ar oznámit, upozornit 

av/o (= grandpatre) děd(eček); -a (= grandmatre) babička 

avocat/e advokát; -ori advokátní; -ura advokacie 

ax/e osa; hřídel; -ial osový, axiální 

axill/e podpaž(d)í; -ari podpažní 

axiom/a axióm; -átic axiomatický 

ay! au! citosl. 

azot dusík 

azur blankyt 

B 

babill/ar klábosit, tlachat, žvanit; -aci povídavý; -ada 

klábosení, tlachání, žvanění; -ettar štěbetat (děti)

acill/e bacil; -ari bacilový, bacilární 

bacteri/e baktérie; -al bakteriální; -ologo bakteriolog 

bagage zavazadlo 

bagatell/e maličkost, drobnůstka, pakatel; -ic nedůležitý; 

-isar bagatelizovat; -isation bagatelizování 

balanci/e váha (přístroj); -ar vážit; -ament vážení 

balans/e výkyv; -ar houpat se (o lodi); -uore houpačka 

balay/e koště, pometlo; -ar mést, zametat; -ero metař 

balbuti/e koktavost; -ar koktat, zajíkat se 

balcon balkon, pavlač 

baldachine baldachýn 

balen verlyba; -ero lovec verlyb; -iera velrybářská loď 

ball bál (ples) 

ballad/e balada; -ic baladický 

ballast přítěž, balast 

balle míč; kulka 

ballett balet 

ballístic balistický; -a balistika 

baln/e koupel, lázeň; -ear koupat se; -eari koupelový; 

-ería lázně, koupele; -eatoria koupelna; -uore vana 

ba(l)lot/ar tajně hlasovat; losovat; -ation, -ament tajné 

hlasování; losování 

balsam balzám; -ic balzámový 

báltic baltský; li (Mare) Báltic Baltské moře, Balt, Baltik 

balustr/e ozdobný sloupek v zábradlí; -ade zábradlí 

bambú bambus 

banal banální, otřepaný 

banca lavice 

bande páska, stuha; tlupa, banda hanl.; -ar (ob-, za)vázat; 

-age obvaz 

banderol papírová páska 

bandite bandita 

baniere korouhev, prapor 

bank banka; -ruptie (= bancrotte) bankrot 

bann/ir vyhnat, vypovědět (ze země); -iment vypovězení 

banquett/e hostina, banket; -ar hodovat 

bapt/isa křest; -isar křtít; -isme křest; -ismal křestní 

bar bar, (výčepní) pult 

baracca chatrč, bouda (kramářská); barák (pro vojsko) 

bárbar/o barbar; -ic barbarský; -ie barbarství; -isme 

barbarismus (jazykový) 

barb/e vous(y); -ería holičství; -ero holič; -ut vousatý 

barbotar čvachtat se 

ba(r)ril sud; -ero bednář 

bariton *bary... baryton; -ist barytonista 

baroc barokní; -o baroko 

barometr/e barometr; -ic barometrický 

baron baron; -essa baronka 

barr/e závora, zábrana; ~ fix hrazda; -es paralel bradla; 

-ar zahradit; zastrčit (závorou); -age hráz; překážka sport.; 

-iere bariéra, přehrada, překážka (zeď), železniční závora 

barricad/e barikáda; -ar zabarikádovat 

basalte čedič geol. 

bas/e báze, základ(na); -ar se zakládat se (na čem); -ic 

základní (cena) 

báscul houpačka; -ar houpat se; -ation houpání 

baseball [beisbol] baseball 

basílica bazilika 

basilisco bazilišek zool. 

basketball basketbal 

bass nízký; podlý, sprostý; a ~ dolů; -e bas (hlas); -ist

asista (zpěvák); -ore níže (i tlaková); a-ar snížit (hlas, 

hladinu); bass-terren dolina 

bassete jezevčík 

bassine bazén; pánev geol. 

bast lýko 

basta! dost!, basta! 

bastament stávka; -ar stávkovat; -ero stávkař 

bastarde bastard vulg.; kříženec zool. 

bastion bašta, hradba, val, záštita 

baston hůl, klacek; -ar bít holí; -ation, -ada výprask 

batiste batyst 

battalli/e bitva, boj; -ar bojovat, vést boj; bojovník; 

-on batalión voj. 

batt/er bít, tlouci, tepat, udeřit; porazit (koho v boji, soutěži); 

pu(g)nie-batter (z)mlátit (pěstí); -e rána, úder; -erie 

baterie (aut., voj.); -ente palička; srdce zvonu 

Bavar/ia Bavorsko; b-esi bavorský; b-o Bavor(ák) 

bav/e slina, pěna úst; -ar slintat 

bay zátoka 

bayonette bodák, bajonet 

bazar bazar 

beat blažený; blahoslavený; -itá blaženost; -ificar 

blahořečit (koho); prohlásit blahoslaveným 

bebé miminko, nemluvně 

bec zobák; -ar zobat 

becasse sluka 

bed záhon 

bel- (spřízněnost sňatkem): bel-patre tchán; bel-filio zeť 

bel/ar bečet, mečet; -ada bečení, mečení 

Belg/ia Belgie; b-ic belgický; b-o Belgičan 

bell krásný, hezký, pěkný; -itá krása 

belladona rulík zlomocný bot. 

belvedere rozhledna, vyhlídka 

bemoll béčko hud.; o půl tónu nižší; do ~ ces; re ~ des 

bene blaho, dobro, zdar; -dir blahořečit (komu); (po)žehnat; 

-dition blahořečení; (po)žehnání; -far činit dobro, 

prospívat (čemu); -fantie dobrodiní; -ficent dobročinný; 

blahodárný (vliv); -ficentie dobročinnost; -ficie 

užitek, prospěch; -ficiar (de) těžit (z) 

beneven/ir (též: bonvenir) (při-, u)vítat; -it vítán, vítaný; 

~! vítám(e) vás!; esse ~! buď(te) vítán(i) 

benevolent blahovolný, blahosklonný; -ie blahovolnost 

benigni dobrotivý, laskavý; nezhoubný, benigní med. 

benque ač, -koli(v), i když, třebaže 

bentost brzy; tam ~ quam jakmile 

benzine benzín 

bequadre odrážka hud. 

bere bobule 

berete baret 

bes/a hubička, polibek; -ar líbat, celovat, políbit 

beson potřeba; -ar potřebovat 

besti/e (divoké) zvíře, šelma; -al bestiální, zvířecí 

bete cukrová řepa, cukrovka 

bet-rap krmná řepa 

beton beton; -ar betonovat 

bétul bříza 

beyar zet, rozvírat se, šklebit se (o propasti) 

bi- = dúplic dvojí (účel), dvojnásobný, dvojitý 

Bibl/e bible; b-ic biblický 

bibliofil *bibliophil milovníík knih, bibliofil 

bibliografie *bibliographie bibliografie

ibliot(h)ec/a knihovna; -ario knihovník 

bicicle(tte) *bicy... jízdní kolo, bicykl 

bielle ojnice; řídítka (kola) 

bifurc/ar se rozdělit se, rozdvojit se (vidlicovitě); 

-ation, -ament rozdělení, rozdvojení (cesty) 

bigam/ie bigamie; -ist bigamista 

bigott pobožnůstkářský; -eríe pobožnůstkářství 

bilanci/e bilance; -ar bilancovat 

bilateral dvoustranný, oboustranný 

bili/e žluč; -ari žluč(ník)ový; -osi žlučovitý 

billet/e lístek (jízdenka, vstupenka); -ería pokladna 

billiarde kulečník 

billion bilión 

binari binární, dvojkový (soustava); dvojčlenný 

binócul brýle n. kukátko pro obě oči; -ari pro obě oči 

bio- (ve složeninách značí vztah k životu) 

biochim/ie biochemie; -ic biochemický; -ico biochemik 

biograf *...graph životopisec; -ic životopisný; -ie životopis 

biolog/o biolog; -ie biologie; -ic biologický 

bir pivo; -ería pivnice, výčep (piva); birglass žejdlík 

bis! ještě jednou!, opakovat!, přidat! (při potlesku) 

biscuite sušenka, keks, suchar 

bisel nakloněná rovina, šikmá hrana 

bismut(h) bismut chem. 

bistre kopt (barvivo) 

bitúmin/e živice (např. asfalt, nafta aj.), bitumen; -osi 

živičný, bituminózní 

bivac tábor n. táboření pod širým nebem (bez stanů); 

polní ležení; -ar tábořit pod širým nebem 

bizarr/i bizarní, zvláštní, neobvyklý; -eríe bizarnost 

blag/ar přehánět, chvástat se; -ator prášil, chvástal 

blam/a ostuda, zesměšnění; -ar blamovat, zostudit, 

zesměšnit; -ábil ostudný; -age blamáž, ostuda 

blanc bílý; -ar bělit, bílit; -ator bělič; -ore bělost 

blancospine hloh 

blanc-ovine bílek 

blasar otupovat 

blasfem/ar *blasph... rouhat se (komu); -ation rouhání; 

-ator rouhač; -atori rouhačský, rouhavý 

blason erb, erbovní štít 

blatte šváb zool. 

blind/ar obrnit, (o)pancéřovat; -age (o)pancéřování 

bloc balvan; blok (politický); ~ de ligne špalek, pařez; 

-ar (za)blokovat 

blond světlovlasý, blond; -e blondýn; -a blondýn(k)a 

blu modrý; -atri modravý, namodralý 

bluff bluf, klam, lživá zpráva, žvást; -ar blufovat, klamat 

bluse halenka 

boa hroznýš zool.; boa (kožešina) 

bobin/e cívka; -ar navíjet (na cívku) 

bocca ústa, pusa, huba; ústí (řeky); -de sousto 

Bohemia Čechy zeměp.; b-n český (týkající se Čech) 

boll/ir vřít; -ition var, vření; -iere bojler, kotel; -ientar 

uvést do varu; -uore vařič 

bolt svorník tech.; -ar spojit svorníkem 

bomb/e puma, bomba; -ardar bombardovat 

bon dobrý; -itá dobrota; dobrá jakost; -ificar zlepšit; 

-ification zlepšení, zušlechtění, zkvalitňování (půdy) 

bonbon bonbón 

bonna chůva 

bonven/ir (též: benevenir) (při-, u)vítat; -ida (při-, u)vítání;

-it vítán, vítaný; ~!, esse ~! vítám(e) vás!, buďte vítán(i)! 

bórax borax chem. 

bord/(e) břeh; (o)kraj; -ura lem, obruba; -ar lemovat, 

vroubit; a-ar přistát, přirazit ke břehu; a-age přistání 

bordell(e) bordel, nevěstinec 

borg/o městys; -esie měšťáctvo; -esité měšťanstvo; 

-eso měšťan 

born/e svorka el.; -ar ohraničit, omezit; ~ se a omezit se na 

borse měšec, váček na peníze 

bosc/o háj; -age houští, houština, křoví; -allia mlází; 

-osi lesnatý 

bosill/ar břídit, hudlařit; -atura hudlařina; -age hudlaření; 

-ero hudlař, fušer 

Bosni/a Bosna; b-an bosenský; b-ano Bosňák 

boss/e hrb(ol); -ar hrbatit (hřbet); -at hrbatý; -ato hrbáč 

botánic botanický; -a botanika; -o botanik 

bote člun, loďka 

botell(e) láhev; in-ar stáčet do lahví 

botte bota (vysoká); holínka, kozačka 

bov/e hovězí dobytče; -allia dobytek; -ello býček, volek; 

-in hovězí; -ine hovězí maso; -o býk; ~ castrat vůl 

boy hoch 

boye bóje 

box box sport.; -ar boxovat; -ator boxér 

brac-merce vyřazené zboží 

brambere malina 

brane (= residue de cereales) otruby 

branch/e větev, odvětví, obor; -age větve, větvoví 

branchi/e žábra; -al žaberní; -form žábrovitý 

brandiss/er mávat (čím); -ement mávání 

brandon pochodeň 

brandy brandy, vínovice, pálenka 

bras/e žár; -iere žároviště; in-ar zapálit, roznítit 

Brasili/a Brazílie; b-an brazilský; b-ano Brazilec 

brass/e rámě, paže, rameno; -ade sáh (míra); -iere 

podprsenka; in-ar obejmout, pojmout, zahrnovat 

brasselett náramek 

brav udatný, statečný; -itá udatnost, statečnost; -ar 

vzdorovat, čelit (čemu); -ade husarský kousek; -ore 

statečnost, chrabrost 

bravo! výborně!, bravo! 

breche průlom (v opevnění, též přen.) 

Bretoni/a Bretaň; b-an bret/aňský, -onský 

brevet/e patent; -ar patentovat 

brev/i krátký (časově), stručný; -itá krátkost, stručnost; 

a-iar zkrátit; a-iation zkrácení, zkratka 

brid/e uzda, otěž; -ar držet na uzdě 

brigad/e brigáda voj.; -ero brigádník voj. 

brigante lupič, loupežník, bandita 

brigg briga nám. 

brilli/ar zářit, třpitit se; -ant zářivý, třpitivý; brilantní; 

-e lesk, záře; brilance; -ante briliant; -ore zářivost 

brique cihla; -tte briketa 

brise vánek, větřík 

brit/(annic) britský; -e Brit; (Grand) Britannia (Velká) 

Británie 

brocate brokát 

broch/e brož; in-ar zasadit (drahokam) 

broch/ar brožovat (sešívat listy); -ura brožura 

brod/ar vyšívat; -eríe výšivka; -ero vyšívač 

brodular vařit se klokotem, klokotat; -ation klokotání

om bróm chem. 

bronch/ie průduška; -ial průduškový; -ite zánět průdušek 

bronne studna 

bronz/e bronz; -ar bronzovat; -in bronzový 

bross/e kartáč; -ar kartáčovat 

brove obočí 

bru/ir hlučet; -e, -ida hluk, hřmot, lomoz; -iosi hlučný 

brul/ar hořet; pálit (o slunci); -atura spálenina 

brun hnědý, snědý; -etta bruneta; -etti hnědý (o pleti, 

vlasech); -ar opálit (tělo do hněda); -ijar hnědnout 

brun/ir leštit (kovy); -ition leštění; -itor leštič 

brusqu/i drsný, příkrý, nevlídný; -itá drsnost, příkrost 

brust prsa, hruď 

brut/e hovado; surovec; -al brutální; -alitá brutalita 

brutto hrubá váha; hrubý příjem 

Bruxelles Brusel 

buc kozel zool.; koza (tělocvičné nářadí) 

buch/ada porážení dobytka, porážka; -ar porážet dobytek; 

-atoria jatky; -eríe řeznictví (řemeslo); -ería řeznictví 

(obchod); -ero řezník 

bucl/e kadeř, kučera; -ar kadeřit 

budar durdit se 

budgete rozpočet 

Buddh/a Buddha; b-ist buddhista; b-isme buddhismus 

b-ístic buddhistický 

bu(f)fet/e bufet, (nádražní) výčep; -ero bufetář 

buff/a fraška, žert; -on šprýmař; -oneríe čtveráctví 

buffle buvol 

buffre nárazník 

bul koule; bublina; ~ de nive sněhová koule; ~ de sapon 

mýdlová bublina 

bulb/e bulva, hlíza bot.; -osi hlíznatý 

bulevard (okružní) třída, bulvár 

bulle bula (papežská) 

bulletine bulletin, úřední listina, věstník 

bullion bujón (masitý vývar) 

Bulgari/a Bulharsko; b-an bulharský; b-ano Bulhar 

buquette kytice 

burasca (náhlý) náraz větru 

burdon čmelák; -ar bzučet; -ament bzučení 

burgeon poupě; pupen(ec); -ar pučet, rašit 

burl/ar žertovat; -esc žertovný; -on žertéř 

Burm/a Barma; b-esi barmský; b-eso Barmánec 

buró kancelář, úřad 

burs/a burza; -ero burzián 

busso zimostráz bot. 

bussol busola, kompas 

buste poprsí, busta 

butíc/a krám, obchod; -ario majitel obchodu 

bu(t)ton knoflík; -ar zapnout (na knoflíky); -iere knofl. dírka 

buttre máslo 

bux(e) krabice, schránka 

C 

ca zda, zdali, jestli 

ca. (zkr. circa) přibližně, asi, kolem 

cabane chata, chalupa 

cabine kabina 

cabl/e kabel; -ar kabelovat 

cabot/age pobřežní plavba; -ar plavit se podél pobřeží 

cabrar se vzpínat se (o koni)

cacáo kakao 

cacar kadit vulg.; far li caca kakat (děti) 

cacarear štěbetat (husa) 

cacté kaktus 

cadavr/e mrtvola; -ic mrtvolný 

cad/er padat; -entar (= far cader) porazit, skácet; -e, -ida 

pád, padání; -entie spád, kadence; de-entie úpadek 

cadern/e sešit; in-ar svázat (knihu) 

cádmium kadmium chem. 

cadr/e rám, rámec; in-ar zarámovat 

caduc chatrný, sešlý, vetchý 

café káva, kavárna; -iere konvice na kávu; -iero bot. 

kávovník; -ine kofein; -ería kavárna; -ero kavárník 

cage klec; in-ear dát do klece 

calabron sršeň 

cálame stéblo 

calamitá pohroma (i živelní) 

calcane pata anat. 

calc/ar kopírovat (propisováním); -a kopie 

calc/e vápno; -ear bílit vápnem; -ic vápenatý; -in 

vápenný; -ificar zvápen(at)ět; -inar vápnit (půdu); 

-iera vápenka; -ite vápenec; -ium vápník chem. 

cálcul (vý)počet, rozvaha; -ar (vy)počítat; -ation 

počítání, kalkulace; chladná vypočítavost; -ator 

počtář, kalkulant; počítačka, kalkulačka, kalkulátor 

caldiere parní kotel 

caldron kotel 

caleche koleska (lehký kočár) 

calembur slovní hříčka 

calendare kalendář 

caléndul měsíček bot. 

calefact/er utěsnit, ucpávat (loď); -ion utěsnění 

cal/er hřát; -entar topit; -entation topení; otop; -ore 

teplo; -orie kalorie; -óric kalorický; -id teplý, horký 

calfat/ar (u)těsnit (trhliny); -age (u)těsnění 

calibr/e kalibr (ráž i měřidlo); -ar kalibrovat 

cálice kalich (i květní) 

calid teplý, horký 

calif kalif; -atu kalifát 

call/e mozol; -osi mozolnatý; -ositá mozolnatost 

calm klidný, tichý; -e ticho, klid, bezvětří; -ar (z)tišit 

calson podvlékačky, spodky 

calumni/e pomluva; -ar pomlouvat; -osi pomlouvačný 

calv/i holý, lysý, plešatý; -atura pleš; -itá plešatost; 

-on plešatec 

camarad/o kamarád, soudruh; -eríe kamarádství 

cambi/e (s-, vý-, z)měna; -ar (s-, vy-, z)měnit 

cambio (= lettre de cambio) směnka, dlužní úpis 

Cambod/ia Kambodža; c-esi kambodžský 

camel velbloud 

c(h)ameleon chameleón 

came(l)lia kamélie 

cámer/a komora; kamera; música de ~ komorní hudba; 

-era komorná; -ero (též: camerlingo) komorník 

Camerun Kamerun; c-esi kamerunský 

cámfor *camphor kafr; -ic kafrový 

camine krb 

camion nákladní vůz; valník 

camis/e košile; -ette košilka; -eríe výroba košil; -ería 

prodejna košil 

camomille heřmánek

camp/(e) pole; tábor, kemp; -ar tábořit, kempovat 

campania niva, pláň, polnost 

campanie kampaň; (polní) tažení, výprava 

camufl/ar zastírat, (za)maskovat; -age kamufláž 

cá(n)nabe konopí 

Cánad/a Kanada; c-esi kanadský; c-eso Kanaďan 

canal/e průliv, průplav, kanál; -isation kanalizace 

canapé pohovka 

canarí kanár(ek) 

Canarias (= Ínsules Canáric) Kanárské ostrovy 

cancell/aria kancelář, úřadovna (ministra); -ero kancléř 

cáncer rakovina; -ic rakovinný 

candel svíčka; -iero svícen; -iere schránka na svíčky 

cand/id upřímný, otevřený; -ore upřímnost, otevřenost 

can/e pes; -in psí; -allia psí sběř, sebranka, holota 

canevas kanafas 

ca(n)nibal/e (= antropofago *anthropophago) kanibal; 

-isme (= antropofagie *anthropophagie) kanibalství 

canif perořízek 

canne rákos; třtina 

cannelle skořice 

cannon/e dělo; -ero dělostřelec; -ar střílet z děla; -ada 

dělostřelba 

canó kánoe; -ist kanoista; -isme kanoistika 

cánon kánon círk.; -ic kanonický; -isar kanonizovat 

cant/ar zpívat; -ation zpívání; -ator zpěvák; -e zpěv 

canzon píseň; -ette písnička 

c(h)áo/s chaos, zmatek; -tic chaotický, zmatený 

cap hlava; mys 

Cap del Bon Esperantie Mys dobré naděje 

capábil schopný, způsobilý; -itá schopnost, způsobilost 

capac/i chápavý; obsažný, prostorný; -itá kapacita 

ca(p)pell/a kaple; kapela; -ane kaplan 

ca(p)pell-mastro kapelník 

capill/e vlas; -are vlásečnice; -atura vlasový porost 

capir chápat; pojmout, obsáhnout 

capistrap ohlávka 

capital hlavní; -e kapitál; hlavní město (= cité capital, capitalia); 

-ist kapitalista; -isme kapitalismus 

capitano kapitán, velitel, hejtman voj. 

capitele hlavice stav. 

capítul kapitola; kapitula círk. 

capitul/ar vzdát se; -ation kapitulace 

capon kapoun; -isar kapounovat 

caporal desátník voj., kaprál 

ca(p)pote kapota (auta), kryt; plášť s kapucí 

cáppares kapary bot. 

cappe čepice, čapka, kapuce 

capr/o kozel; -a koza; -in kozí, kozlí 

capreol srnec; -a srna 

caprici/e rozmar, vrtoch; -osi rozmarný, vrtkavý 

capriol kozelec sport.; -ar metat kozelce 

cápsul kapsle, rozbuška; tobolka bot.; -iere nábojnice 

capt/er chytit, uchopit, lapnout; -ion chycení, lapení; 

-iv napínavý, poutavý; -ivar uchvátit (nadchnout); 

-ivitá zaujetí; -uore past; -ura zajetí; -urar zajmout 

ca(p)puce kapuce, kápě 

car milý; drahý (o ceně); -itá drahota; in-ar zdražit 

carabin/e karabina (krátká puška); karabinka (kov. poutko); 

-ero karabiník, karabiniér; italský četník 

cárabe střevlík (brouk)

c(h)arácter/e charakter, povaha, ráz; -ístic charakteristický, 

rázovitý, příznačný; -ística charakteristika 

caraffe karafa (broušená láhev) 

carambol srážka; (v kulečníku: náraz koule na ostatní) 

caramelle karamel (pálený cukr), karamel(k)a 

caravan/e karavana; -serái přístřeší pro karavany 

carate karát 

carbon uhlí; -ar sytit kyslič. uhličitým; -ate uhličitan; 

-ation sycení kyslič. uhličitým; -ic uhlíkový, uhličitý; 

-iera uhelný důl; -iferi uhelný (revír); -io uhlík chem. 

carbúncul karbunkl (hnisavý nežit) 

carcasse kostra (letadla, auta atd.) 

cárcer/e vězení, žalář; in-ar uvěznit, vsadit do vězení 

card/e bodlák; -ar česat (sukno), mykat (vlnu) 

cardinal hlavní, základní; -e kardinál; -ic kardinálský 

cárdul stehlík 

carem/a půst; -ar postit se 

caress/e laskání, mazlení; -ar laskat, mazlit, (po)hladit 

carg/a břemeno, náklad, zátěž; -o náklad (lodi, letadla); 

-ar naložit, zatížit (čím); -age náklad, zátěž; -ation 

nakládání, náklad; -ator nakladač 

caric/ar karikovat (zesměšňovat); -atura karikatura 

ca(r)riera kariéra 

carir postrádat, nemít 

carline pupava bot. 

carn/e maso; -age masakr, řež; -al tělesný; smyslný; 

-ero řezník; -osi masitý; -ivori masožravý; in-ar 

vtělit (se), ztělesnit; in-ation vtělení, ztělesnění 

carneval/e karneval, masopust; -esc karnevalový 

carrote mrkev, karotka 

carpe kapr 

carpent/ar tesat; -ero tesař 

carpine habr 

carr/e vůz (též auto), povoz; -ade (plný) vůz (čeho), fůra; 

-ette kára (dvoukolák); -ear vozit, rozvážet 

carrel kachel, kachlička; -ar kachlíčkovat 

carrusell(e) kolotoč 

carte karta, lístek; ~ geográfic mapa 

cartell(e) kartel obch. 

cartilágin/e chrupavka; -osi chrupavčitý 

cartuch/e náboj (též fot.), patrona; -iere sumka 

casco přilb/a, -ice, helm/a, -ice 

cascade kaskáda, (stupňovitý) vodopád 

casemate kasematy 

case/o sýr; -in sýrový; -ine kasein, kazeín, sýrovina 

casquette čepice 

caserne kasárny 

cass/ar zrušit (rozhodnutí); -ation zrušení, kasace práv. 

cass/a pokladna; -ero pokladník; in-ar inkasovat 

casserol hrnec na vaření, kastrol 

cassino kasino 

castan/ie kaštan (plod); -iero kaštan (strom) 

castell/(e) zámek, hrad; -ano kastelán 

castig/ar (tělesně) trestat; bít, kárat; -ation (po)trestání; 

bití, (po)kárání 

castor bobr 

castr/ar vykleštit, kastrovat; -ate kleštěnec, kastrát, 

eunuch; -ation vykleštění, kastrace 

casu případ; pád gram.; -al nahodilý, příležitostný 

cat kočka všeob.; -a kočka (samice); -o kocour; -in kočičí 

catacombe katakomba

catafalco katafalk 

catalis/ar *cataly... katalzyovat; -ator katalyzátor 

catalog katalog; -ar katalogizovat; -ation katalogizace 

cataracte katarakt (peřej, vodopád); šedý zákal med. 

catarr(h) zánět sliznice, katar med. 

catastrof/e *catastroph... katastrofa; -ic katastrofický 

cat(h)edrale katedrála 

cát(h)edre katedra 

catechisme katechismus 

categor/ie kategorie; -ic kategorický 

caten řetěz, okovy, pouta; -ar spoutat (řetězem); uvázat 

(na řetěz) 

cat(h)ode katoda, záporný pól el. 

cat(h)ólic katolický; -isme katolicismus; -o katolík 

Caucás Kavakaz; -ia Kavkazsko (oblast) 

caud/e ocas, ohon, chvost; -al ocasní; -ar opatřit ocasem; 

-ard zbabělec; -at ocasatý; -ear vrtět ocasem 

caul kapusta 

cauliflor květák 

caus/e příčina, důvod; kauza práv.; -al příčinný, kauzální; 

-ar zapříčinit, způsobit 

cáustic žíravý, leptavý chem.; sžíravý, kousavý přen. 

caut opatrný, obezřelý; -ion opatrnost; záruka, kauce 

cauterisar kauterizovat, leptat, vypalovat med. 

cavalc/ar jet na koni; -ade kavalkáda (řada jezdců) 

cavall/(e) kůň všeob.; -o kůň (hřebec); -a kobyla, klisna; 

-eríe jízda, jezdectvo, kavalerie voj. 

cavern/e jeskyně; dutina, kaverna med.; -osi plný jeskyň; 

dutý (hlas); propadlý (tváře); kavernózní med. 

cav/i dutý, vykotlaný; -itá dutina; -itation kavitace tech.; 

ex-ar vyhloubit, vykopat, vyhrabat 

caviare kaviár 

caye nábřeží 

cayute kajuta nám. 

cébul cibule 

ce/der odstoupit, postoupit (komu co); -ssion odstoupení, 

odstup, postoupení 

celar ukrývat, skrývat, tajit 

celebr/i proslulý, slavný; -ar slavit; celebrovat, sloužit 

(mši); -ation oslava; celebrování (mše); -itá proslulost, 

sláva; proslulá osobnost, celebrita, hvězda 

celest, -ial (= cielest) nebeský 

celib/i svobodný (neženatý); -o, -atario svobodný mládenec, 

neženatý muž; -atu celibát, bezženství 

céllar/e sklep; -ero sklepník 

céllul buňka; -ari buněčný; -oide celuloid; -ose celulóza, 

buničina; -osi buněčný; -ósic celulózov(it)ý, buničitý 

celofane *cellophane celofán 

celt/e Kelt; -ic keltský, keltština 

cement/e cement; tmel; -ar (za)cementovat; (s)tmelit 

cens/or cenzor; -ura cenzura; -urar cenzurovat; -u 

sčítání lidu 

cent sto; -ene stovka; -ennie století; -enari stoletý; 

-enarie sté výročí; -ésim stý; setina; -ésimal setinný 

céntime cent (mince) 

centimetre centimetr 

centr/e střed; středisko; -al středový, ústřední; -ale 

centrála, ústředí; -ar umístit do středu, (vy)centrovat 

cerám/ic keramický; -ica keramika; -ist keramik 

cereal obilný; -es obilniny 

cerebelle malý mozek anat.

cerebr/e mozek anat.; -al mozkový 

ceres/e třešně (plod); -iero třešeň (strom) 

cernar obklíčit, sevřít voj. 

cert jistý; -itá jistota 

cerv/o jelen; -a laň 

cervulate vuřt 

cess/ar přestat, zastavit; -ation zastavení, skončení 

céteri ostatní 

Ceylon Cejlon; c-esi cejlonský 

chablone šablona, vzorník 

chac šach (hra); chac-figura (šachová) figur(k)a; 

chac-matt (šach)mat; chac-tábul šachovnice 

chacale šakal 

chagrin/e zármutek, žal, hoře; -ar zarmoutit 

chal(e) šál(a) 

chalumel šalmaj 

chalupe šalupa (říční loď) 

chambellane komoří hist. 

chambr/e pokoj, světnice; -era pokojská 

champinion žampión, pečárka bot. 

champion přeborník, mistr, vítěz (v závodě n. soutěži), 

šampión; -atu mistrovství, šampionát 

chamús/e (též: rupicapre) kamzík; -i kamzičí 

chance šťastná náhoda, vyhlídka, naděje, šance 

chancelar kolísat, vrávorat, kymácet se, potácet se 

change změna, proměna; -ar změnit, proměnit, směnit 

(měnu); -ament změna, proměna, obrat 

chap chlapík 

chapel klobouk; -ero kloboučník 

charge břímě, tíže, náklad (v abstr. smyslu); náboj el.; -ar 

nakládat, zatěžovat (jako břemenem); nabíjet (el., i zbraň) 

chari/tá křesťanská láska k bližnímu, dobročinnost; 

charita (dobročinná instituce); -tativ dobročinný 

charm/e kouzlo, půvab; -ant okouzlující, půvabný, 

roztomilý; -ar okouzlit, očarovat 

charnire stěžejka, kloub, závěs (oken), pant (skříní) 

charpe šerpa 

charpie cupanina 

charta charta (listina závažnějšího státně polit. významu) 

chascun každý 

chass/e hon, lov; -ar honit, lovit; -ator, -ero lovec 

chassí šasi, podvozek 

chast cudný, čistý (mravně); zdrženlivý 

che u, při 

chec bankovní poukázka, šek 

chef vedoucí, hlava, představený, náčelník, vůdce, šéf 

cheik šejk 

chérub/(e) cherub(ín); -ic cherubínský 

chest bedna 

chic vkus, elegance; vkusný, elegantní 

chican/e zlomyslné obtěžování, šikana; -ar šikanovat 

chi(f)fon hadr, cár; -ar roztrhat na cáry 

Chil/e Chile; ch-an chilský; ch-ano Chilan 

chimen/é komín; -ero kominík 

chimer/e vidina, přelud; výmysl; -ic chimérický 

chim/ie chemie; -ic chemický; -ico chemik 

chimpansé šimpanz 

Chin/a Čína; ch-esi čínský; čínština; ch-eso Číňan 

chirip/ar cvrlikat (o ptácích); -ada cvrkot, cvrlikání 

chirurg/o chirurg; -ie chirurgie; -ic chirurgický 

choc náraz, srážka; otřes, šok; -ar srazit se, narazit;

způsobit otřes, šokovat 

chocolade čokoláda 

chofero šofér, řidič 

chop kůlna 

chossé silnice 

chuchot/ar (po)šeptat, šuškat; -ament šeptání, šepot 

ci zde, tu; de ci odtud 

cibernétic *cy... kybernetický; -a kybernetika 

cicade cikáda zool. 

cicatr/e jizva; -isar zajizvit; -isation zajizvení 

cicerone cicerone (průvodce cizinců) 

cicindele svižník (brouk) 

ciclamen *cy... brambořík bot. 

cicl/e *cy... cyklus; koloběh; kmit el.; -ic cyklický; -ist 

cyklista; -isme cyklistika 

ciclon *cy... cyklón, smršť (větrná) 

ciclop/e *cy... kyklop hist.; -ic kyklopský 

cic(h)oré cikorka 

cicute bolehlav bot. 

cidonio *cy... kdoule bot. 

cidre jablečný mošt, jablečné víno 

ciec slepý; -itá slepota; a-ar oslepit 

ciel nebe, nebesa; -al, -ari, -est nebeský 

ciffr/e číslice; šifra; -ar šifrovat; de-ar dešifrovat 

cigan/o cikán; -a cikánka 

cigarette cigareta 

cigne *cy... labuť 

cili/e oční řasa, brva; -at obrvený; -ari řasový, brvový 

cilindr/e *cy... válec; tvrdý klobouk; -ar válcovat; -ic 

válcovitý, cylindrický 

címbale *cy... činel 

cime vrchol, vršek 

címice štěnice, ploštice, stínka; skrytý mikrofon slang. 

cinabre rumělka 

ci(n)namon bot. skořicovník 

cindr/e popel; -osi popelnatý; -icolori popelavý; in-ar 

zpopelnit; in-ation zpopelnění, kremace; -iere popelník 

cinemá kino, biograf; -tic filmový; -tograf *-tograph 

kinematograf 

cinétic kinetický; -a kinetika 

cínic *cy... cynický ( otrlý, necitelný, pohrdavý); -o cynik 

cinolog/o *cy... kynolog; -ie kynologie; -ic kynologický 

cinorodon *cynorrhodon (cynorodon) šípek (keř) 

cint/er (o)pásat; -ura pás, opasek 

cipresse *cy... cypřiš 

cir/e vosk; -ar (na)voskovat, leštit (boty, parkety); -in 

voskový; -ero voskař; -age voskování, leštění 

circa přibližně, asi, kolem 

circo cirkus 

circuit obvod el.; okruh sport.; -ar pohybovat se v kruhu 

círcul kruh; -ari okrouhlý, kruhový, okružní; -ar kolovat, 

obíhat, kroužit; -ation oběh (krve, peněz, zpráv) , koloběh; 

provoz, doprava, frekvence 

circulare oběžník 

círcum kolem, okolo (čeho); -ité okolí; -stantie okolnost 

círcum- ob(e)- (předpona): -ciser obřezat; -cision obřízka; 

-dar obehnat (hradbami, zdí), obklopit (i přen. péčí); ~ se 

obklopit se (čím); -ear obejít; -ferer obklopit, obehnat, 

obklíčit; -ferentie obvod geom.; -ferential obvodový; 

-ligar obtočit (co čím); -navigar obeplou(va)t; -spect 

obezřetný

cis před-, z této strany (opak trans-); cisalpin předalpský 

cisel dláto, sekáč (majzlík); rydlo; -ar dlabat (dlátem); sekat 

(sekáčem), rýt (do kovu), cizelovat; -atura práce s 

dlátem; cizelování 

cis/er řezat (do hloubky); -ion řezání, řez; -or nástroj na 

řezání; -ores, -ette nůžky; -ura řez 

cist/e *cy... cysta anat., bot.; -ite cystitida, cystitis med. 

cisterne vodní nádrž, cisterna 

citadelle citadela 

cit/ar citovat; předvolat, obeslat; -ate citát; -ation citace; 

předvolání, obsílka 

cít(h)are citera hud. 

cité město; -an městský 

civ/e občan; -ic občanský (nauka); -il občanský, civilní; 

-ilisar civilizovat; -itá občanství, občanskost; -ité občanstvo; 

-isme občanské chování n. vystupování 

clacc/ar (za)tleskat, plácat; klapat; -ada tleskání; klapání; 

-a tlesknutí; klapnutí 

claffar hafat, ňafat, štěkat 

clam/ar volat, křičet; -ore, -ada volání, křik; ex-ar vykřiknout, 

zvolat; ex-ation výkřik, zvolání; de-ar deklamovat, 

recitovat, přednášet; a-ar veřejně projevit souhlas 

clapp/e klapka; -ar klapat; pleskat (déšť) 

clamp svorka 

clan klan, rod; klika (zájmová skupina), gang 

clapotar šplíchat, šplouchat 

clar jasný; -itá jas(nost); -ar jasnit; mýtit; a-ar objasnit, 

vyjasnit; -ificar objasnit, vyjasnit; e-ar osvětlit (světlem); 

objasnit; -iera mýtina, paseka 

clarinette klarinet 

clar-lunie úplněk 

class/e třída (školní i společenská); -ificar třídit, hodnotit 

claudicar kulhat, belhat se 

claustr/e klášter; -al klášterní; -ar uzavřít do kláštera 

cláusul doložka, klauzule práv., článek smlouvy 

clav/e klíč; klávesa, klapka; kohoutek, spoušť; -ette 

klíček; -iere klávesnice 

clavícul klíční kost anat. 

clement mírný, laskavý; -ie mírnost, laskavost 

cler/o duchovenstvo, klérus; -ic kněžský; -ico duchovní, 

kněz; -ical duchovenský, kněžský; -icacho kněžour 

clic kliknutí (tlačítkem myši) inf.; -ar kliknout inf. 

clicca (= clique) klika (zájmová skupina) 

clich/é štoček, klišé typ.; otřelá fráze přen.; -ar tvořit 

štočky; -ero štočkař 

client zákazník, klient; -ela zákaznictvo, klientela 

cliff útes, skalisko 

clima podnebí, klima; -tic klimatický; -tisar klimatizovat 

climb/ar (vy)šplhat; -ator (horo)lezec 

clinc klika (dveří, okna) 

clin/e sklon geom.; -i nachýlený, nakloněný; in-ar inklinovat, 

mít sklon (k); de-ar skloňovat gram. 

clínic klinický; -a klinika 

clique klika (zájmová skupina) 

cliquettar řinčet, břinkat 

clistere *cly... klystýr 

clobb palice, kyj 

cloch/e zvon; -ear zvonit; -iere zvonice; -ette zvon(eč)ek 

clopp pažba (pušky) 

c(h)lor chlór chem.; -ofill *-ophyll (chlorofyll) chlorofyl bot. 

closete záchod, klozet (WC)

clov/e hřebík; -ar přibít, zatlouci; de-ar uvolnit (přibité) 

club klub 

clu/der (u)zavřít, zamknout; -sion (u)zavření, zamknutí; 

-sura (u)závěr, (u)zavření, ohrada; con-der (u)zavřít 

(smlouvu); vyvozovat, dospět k závěru; in-der zahrnout, 

obsáhnout, pojmout; ex-der vyloučit, vyjmout 

coac/ar kvákat, kuňkat, skřehotat; -ada kvákání, kuňkání 

coagul/ar koagulovat, srážet se; -ation koagulace 

cobalt kobalt 

cobaye morče zool. 

cobold skřítek, šotek 

coca koka bot.; -ine kokain 

cocarde kokarda 

coch/e kočár; -ero kočí 

cochemare noční můra (tlak na prsou) 

cocin/e kuchyně (způsob úpravy pokrmů); -ar vařit; -ero 

kuchař; -ería kuchyně (místnost); -age vařená strava 

co(c)cinelle beruška, slunéčko zool. 

coclar/e lžíce; -ade lžíce (množství) 

coco kokos(ový ořech); coco-palme kokosová palma 

cocon zámotek, kokon zool. 

co(c)cot(h)rauste dlask zool. 

cocs koks; -ería koksárna; -ificar koksovat 

cocú paroháč (klamaný manžel) 

cod/e zákoník, kodex; kód, šifrovací klíč; -ificar kodifikovat 

coffr/e kufr, truhla; -ar uložit do kufru; -ette kufřík 

cognac koňak 

cohe/rer lnout k sobě, souviset; -sion soudržnost, přilnavost; 

-siv soudržný, přilnavý; -rent souvislý, spojitý; 

-rentie souvislost, spojitost 

coidealist stoupenec téže myšlenky 

coincid/er přihodit se současně, shodovat se; -entie 

shoda, souběh 

coit/e soulož; -er souložit 

co(l)l krk; -iere náhrdelník; obojek 

co(l)lare límec, límeček, kolárek 

co(l)labor/ar spolupracovat; -ante, -ero spolupracovník 

co(l)lateral stojící na téže straně; ekvivalentní (slovní výraz) 

co(l)lation lehké občerstvení, svačina 

co(l)lect/e sbírka (veřejná); -er sbírat; -ion sbírka (známek); 

-ionist sběratel; -iv kolektivní; -ivisme kolektivismus; 

-ivist kolektivista; -or sběrač (i el.) 

co(l)leg/o kolega; -ie kolegium; -ial kolegiální 

c(h)ólera cholera med. 

coler/e hněv, zlost; -ar hněvat se, zlobit se; -ic výbušný, 

vznětlivý, zlostný; -osi hněvivý, zlobný 

colibrí kolibřík zool. 

colica kolika med. 

co(l)li/der srazit se, střetnout se (vozidla); střetnout se (být 

v rozporu); -sion srážka, střet(nutí); -sionar střetávat se 

co(l)lier sbírat, trhat, česat 

co(l)line pahorek, vršek 

coll/e klih; -ar klížit 

co(l)loc/ar umístit (zejm. vedle sebe); -ation umístění 

co(l)lódium kolódium chem. 

colofonie *coloph... kalafuna 

cólon dvojtečka 

colon/ia kolonie, osada; -ial koloniální; -ist osadník 

colonn/e sloup; kolona; -ade sloupořadí, sloupoví 

color barva; -ar (o-, na)barvit, natřít; -ation (o-, na)barvení; 

-ist kolorista výtv., fot.

coloss/e kolos, obr; -al obrovský, ohromný, kolosální 

colpe rána, úder 

colport/ar provozovat podomní obchod; -ero podomní 

obchodník; -age podomní obchod 

colubre užovka 

columb/e holub; -iera holubník 

columne sloupec (v knize) 

co(l)lusion (tajná) úmluva, dohoda 

colza řepka 

coma bezvědomí, kóma med. 

co(m)mand/e rozkaz, příkaz, povel; komando; -ante velitel; 

-ar poručit, rozkázat, přikázat, velet; -ament přikázání 

co(m)mandite podílnictví 

combatt/e boj, bitva; -er bojovat, zápasit; -ente, -or 

bojující, bojovník; -iv bojovný, bojechtivý; -ivitá 

bojovnost, bojechtivost 

combin/ar spojovat, slučovat, sestavovat, kombinovat; 

-ation spojování, slučování, sestava; -ativ kombinační 

combust/er spalovat; -ion spalování; -íbil spalitelný, 

hořlavý 

comedi/e komedie; -al komediální; -ante komediant 

co(m)memor/ar vzpomenout (výročí), připomínat si; -ation 

připomínka; -ativ památný, pamětní, vzpomínkový 

co(m)mend/e objednávka; -ar objednat 

comens/e začátek; -ar začí(na)t; *comenc/e, -iar 

co(m)ment/a poznámka (objasňující); -ar komentovat; -arie 

komentář; -ation komentování; -ator komentátor 

co(m)merci/e obchod; dom de ~ obchodní dům; -ar 

obchodovat; -ante obchodník; -al obchodní 

comestibles potraviny 

comete kometa, vlasatice 

co(m)mett/er dopusti se (čeho), spáchat (co) 

comforte pohodlí, přepych 

cómic komický, směšný; -itá komičnost; -o komik 

co(m)miser/ar politovat, soucítit; -ation politování, soucit 

co(m)miss/er uložit (komu co), přikázat, pověřit; -ente příkazce; 

-ion pověření, příkaz; komise; -ionario komisionář 

co(m)mité výbor 

comma čárka (desetinná) 

commatre kmotra 

commí obchodní příručí 

co(m)mod pohodlný; -itá pohodlí 

co(m)mode skříň, prádelník se zásuvkami 

co(m)mo/er otřás(a)t (kým, čím); -tion otřes med. 

compact soudržný, celistvý, hutný, pevný; -itá soudržnost, 

celistvost, hutnost, pevnost 

compan/e druh, společník; -ie společnost; rota voj.; -ion 

druh, kamarád, společník, průvodce 

compar/ar srovnávat, přirovnávat; stupňovat gram.; 

-ation srovnávání, přirovnávání; stupňování gram.; 

-ativ srovnávací, komparativní; -ative komparativ gram. 

comparse figurant, statista, kompars 

compartiment oddělení, kupé; -ar rozdělovat na oddíly 

compass/e kružidlo; (lodní) kompas; -ar měřit kružidlem 

compassion soucit, soustrast 

compat/ir politovat, cítit soucit; -iment politování, soucit; 

-íbil kompatibilní, slučitelný (s); -ibilitá slučitelnost 

compatre kmotr 

compatriot krajan 

compendie přehled, souhrn, kompendium 

compens/ar kompenzovat, vyrovnat, vyvážit; -ation

kompenzace, vyrovnání; odškodné, náhrada; -atori 

kompenzační, vyrovnávací; náhradní gram. 

competent kompetentní, příslušný, oprávněný; -ie kompetence, 

příslušnost, funkční n. služební pravomoc 

compet/ir soutěžit, závodit; -ition soutěž(ení), závodění; 

-itor závodník, účastník soutěže 

compil/ar sestavit, kompilovat; -ation sestavení, kompilování, 

kompilace; -ator kompilátor 

comple/er doplnit; (s)plnit (rozkaz); -ment doplněk; -mentari 

doplňkový, komplementární; vzájemně se doplňující 

comples/er vyhovět; -ent ochotný; -entie ochota 

complet kompletní, úplný; -ar dokončit, dohotovit; 

-ation dokončení, dohotovení, doplnění na celek 

complex souborný, sournný, úplný, komplexní; -e 

soubor, souhrn, celek; komplex (též med.) 

complic/ar zaplést, komplikovat; -at složitý, spletitý, 

komplikovaný; -ation složitost, spletitost, komplikace 

complic/e spolupachatel, spoluviník; -itá spoluvina 

compliment poklona; uctivý pozdrav (na konci dopisu); 

-ar blahopřát; poctít; -ari pochvalný, zdvořilostní 

complot spiknutí, tajná dohoda, komplot; -ar spiknout 

se, strojit úklady 

compos/ir složit, skládat; -ition složení, sestavení, 

sladba; úloha (školní); -itor skladatel 

composte kompost 

compost/er sázet typ.; -ero, -or sazeč typ. 

compot kompot 

compr/ar (na)koupit, (na)kupovat; -a koupě, nákup; 

-ation (na)kupování; -ator kupující, zákazník 

compren/der (po)rozumět, chápat; -sion porozumění, 

pochopení; -síbil pochopitelný, srozumitelný; -siv 

chápavý, vnímavý; -sivitá chápavost, vnímavost 

compress/er stlačit; -ion stlačení; -or kompresor tech.; 

-íbil stlačitelný; -ibilitá stlačitelnost 

compromett/er kompromitovat; -ent kompromitující 

compromiss/(e) kompromis, ústupek v zájmu dohody; 

-er řešit kompromisem; -ion řešení kompromisem 

comput/ar (s-, vy)počítat; -ation počítání, výpočet (času 

n. doby); -ator počítač; -atori počítačový 

compúter [-pjú-] (= computator) počítač, komputer; -isation 

komputerizace; compúter-lude počítačová hra 

comt/o hrabě; -essa hraběnka; -ia hrabství 

co(m)mun obecný; společný; -al obecní; -e obec, osada, 

komunita; -itá společenství (majetku, zájmů); -ité společenství 

(osob); -ist komunista; -isme komunismus 

co(m)munic/ar sdělit, oznámit; -ate úřední zpráva, komuniké; 

-ation sdělení, oznámení, zpráva; spoj(ení), komunikace; 

-ativ dorozumívací; sdílný; -ábil sdělitelný; -aci sdílný 

co(m)mun/ier (= reciver li co(m)munion) přijímat (svátost 

oltářní); -ient přijímající; -ion přijímání (svátosti oltářní) 

co(m)mut/ar přepínat, vypínat el.; -ation záměna; přepínání; 

-ator přepínač, vypínač el.; -ativ komutativní, záměnný 

con s, se 

concav vydutý, konkávní; vyhloubený; bi- dvojdutý, 

bikonkávní; -itá vydutost, konkávnost; vyhloubení 

conce/der připustit, povolit; -ssion povolení, koncese; 

-ssiv připouštěcí, koncesívní; přípustkový gram. 

concentr/ar soustředit, koncentrovat; -ation soustředění, 

koncentrace; -ic soustředný, koncentrický 

concept/e náčrt, pojem, koncept; -er chápat, pojímat; počít 

biol.; -ion početí, oplodnění biol.; pojetí, koncepce,

představa; ~ del munde světový názor 

concern/er týkat se (koho, čeho); -ent pokud se týče, 

ohledně (čeho) 

concert koncert; -ina koncertní harmonika 

conch/e lastura, škeble, mušle, ulita; -oide konchoida geom. 

concil(ie) koncil círk. 

concili/ar smířit, srovnat, uvést v soulad; -ator usmiřovatel; 

-atori smířlivý, smírný; re-ation (u)smíření, smír 

concis/i stručný, koncízní; -ion stručnost, koncíznost 

conclu/der uzavřít (smlouvu); dovozovat (z čeho); -sion 

závěr (konečný); -siv závěrečný 

concord/ar shodovat se, suhlasit, snášet se; -ant shodný, 

souhlasný; -ie shoda, svornost; -atu konkordát 

concret konkrétní, určitý, věcný; -isar konkretizovat, uskutečnit; 

-isation konkretizace, uskutečnění 

concubin/a družka; -age, -atu konkubinát (soužití bez sňatku) 

concurr/er sběhnout se; závodit, soutěžit, konkurovat; 

-ente soupeř, konkurent; -entie soutěžení, konkurence 

concurse soutěž, konkurs 

condamn/ar odsoudit; -ation odsouzení 

condens/ar z(a)hustit se, srážet se (páry), kondenzovat; 

-ation zhuštění, srážení, kondenzace; -ativ zhušťovací, 

kondenzační; -ator kondenzátor el. 

condescend/er povolit, ustoupit, snížit se (k); -ent povolný, 

ústupný; -entie povolnost, ústupnost 

condiment koření (přidané); -ar (o)kořenit 

condition podmínka; stav, forma, kondice; -ar podmínit, 

podmiňovat; -al podmínečný; -ale podmiňovací způsob 

gram.; -at podmíněný 

condol/er projevit soustrast, kondolovat; -entie projev 

soustrasti, kondolence; soucítění, soustrast 

condom kondom, prezervativ 

cóndor kondor zool. 

conduct/er vést; -ion vedení (tepla apod.); -or průvodčí; 

-iv vodivý; -ivitá vodivost 

condu/ir se chovat se; -ida chování 

con/e kužel geom.; -ic kónický, kuželový, kuželovitý; 

-icitá kóničnost, kuželovitost 

co(n)nex souvislý, spojitý, spojený; -er souviset, spojit, 

spojovat; připojit (k zásuvce); -ion souvislost, spojitost, 

spojení, kontakt, konexe; -iv spojovací, pojivý 

confect/e cukrovinky; -ería cukrárna; -ero cukrář 

confection konfekce; -ar zhotovovat; -at konfekční 

confeder/ar spolčovat; -ation konfederace, svaz, spolek 

států, spolkový stát; -ativ konfederační, spolkový 

confer/er radit se, mít poradu, jednat, hovořit (o); -entie 

porada, jednání, zasedání; -entiero konferenciér 

confess/er přiznat, vyznat; -ion přiznání, vyznání círk., 

zpověď (i přen.); -ionale zpovědnice; -or zpovědník 

confetti konfety 

confid/er svěřit, důvěřovat; -ent důvěřivý; -ente důvěrník; 

konfident; -entie důvěra, důvěrnost; -ential důvěrný 

confin/e hranice, (p)okraj; -ar hraničit (s); omezit (na), 

upoutat (na lůžko); ~ se omezit se (na) 

confirmar potvrdit, stvrdit; -ation potvrzení, stvrzenka 

confisc/ar zabavit; -ation zabavení, konfiskace 

confit/er zavařovat (ovoce); -ería (též: confectería) cukrárna; 

-ero (též: confectero) cukrář; -ura zavařenina, džem 

conflict/e spor, srážka, konflikt; -er být v rozporu 

conflu/er stékat, slévat se; -ent stékající, slévající se;

-entie soutok (řek) 

conform shodný, souhlasný, odpovídající (čemu); -ar 

přizpůsobit, upravit; -ation přizpůsobení (čemu); -ativ 

přizpůsobovací; -itá shoda, souhlas, přizpůsobení se 

confront/ar postavit proti sobě, srovnat, porovnat, konfrontovat; 

-ation (vzájemné) srovnání, porovnání, 

konfrontace 

confus/er zmást, poplést, splést; -ion zmatek, záměna 

congedi/e dovolená; dovolenka; propuštění (ze služby), 

výpověď; ~ de maternitá mateřská dovolená, -ar 

propustit, vypovědět; -ament propuštění, výpověď 

congel/ar z(a)mrznout, zmrazit; -ation z(a)mrznutí, zmrazení 

congenital vrozený 

congest/er zahltit se; překrvit se; -ion (dopravní) zácpa; 

překrvení med.; -ionar zahltit (dopravu); překrvit (tkáň) 

conglomer/ar nahromatit, nakupit; -ation nahromadění, 

nahromadění, konglomerace; -ate nesourodá směsice, 

slepenec, konglomerát 

Congo Kongo; c-lesi konžský; c-leso Konžan 

congreg/ar shromáždit; -ation shromáždění (zejm. círk.) 

congru/er shodovat se; -ent shodný, souhlasný; -entie 

shoda, shodnost, kongruence 

conifere jehličnatý strom n. keř, jehličnan 

co(n)nivent mlčky srozuměný; -ie tichý souhlas, dohoda, 

spoluvina; -iar mlčky schvalovat, trpět (vědomě) 

conject/er dohadovat se, domýšlet se, tušit; -ura dohad, 

domněnka, předpoklad; doplnění porušeného textu lit. 

conjug/ar časovat gram.; -ation časování; -ativ časovací 

conjun(c)t/er spojovat; -ion spojení; spojka gram.; -iv 

spojovací; -ive spojivka anat.; -ival spojivkový; -ura 

spojení, kombinace, vhodná shoda okolností 

conjur/ar zapřísahat, zaklínat; -ation zaříkání, zaklínání; 

-ator zaklínač, kouzelník 

conoss/er znát; -entar poznat, seznámit se; -entie 

vědomost, znalost; seznámení, známost; far ~ (con) 

seznámit se (s); -ero znalec; -ete známý (osoba) 

conquest/ar dobývat; -ation dobývání; -or dobyvatel 

consacr/ar (po-, vy-, za)světit, obětovat, věnovat (čas); 

-ation (po-, vy-, za)svěcení, oddání se (čemu) 

consci/er uvědomovat si; -ent vědomý (si) (čeho) 

conscienti/e vědomí; svědomí; -osi svědomitý 

conscr/ir odvést (na vojnu); -ite odvedenec, branec; 

-ition odvod voj. 

consent/ir souhlasit, svolit; -iment souhlas, svolení 

consequ/er vyplývat (z čeho); -ent důsledný; následný; 

-entie důslednost, důsledek, následek; souslednost 

conserv/e konzerva; -ar uchovat, zachovat, konzervovat; 

-ation uchování, zachování, konzervace; -atisme konzervatismus; 

-ativ konzervativní; -ator správce (sbírky), 

konzervátor; -atori konzervační; -atoria konzervatoř 

consider/ar brát v úvahu; ~ quam pokládat, považovat 

za; -ation úvaha; ohled, zřetel; -ábil značný, význačný 

consign/ar uložit, deponovat; podat (k dopravě); -ation 

odeslání (zboží), složení (peněz); konsignace; -ator odesílatel 

(zboží), deponent (peněz); konsignant; -atario 

příjemce (zboží), adresát, konsignatář 

consili/e rada; ~ municipal městská rada; -ar (po)radit; 

-ator rádce, poradce; -ero rada, člen rady 

consist/er sestávat (z čeho); spočívat (v čem); -ent soudržný; 

-entie soudržnost, pevnost, konzistence

consol/ar (u)těšit (koho); -ation utěšování, útěcha; -ativ 

utěšivý, útěšný, utěšující 

consolid/ar upevnit, ustálit, konsolidovat; -ation upevnění, 

ustálení, konsolidace; -atori konsolidační 

conson/ar souznít; -ante souhláska gram.; -antie souzvuk, 

shoda, soulad, harmonie; souznění, konsonance 

consort druh, společník, choť; prince consort královnin 

choť; -ie konsorcium obch,; společenství, sdružení; 

manželské společenství práv. 

conspir/ar spiknout se, kout pikle; -ation soustředěné 

úsilí, konspirace; spiknutí; -ativ utajený, konspirační; 

-ator spiklenec 

constant stálý, neměnný, konstantní 

constat/ar zjistit, konstatovat 

constellation postavení (hvězd n. planet); sběh okolností 

constern/ar konsternovat, uvést v úžas, zděsit, ohromit; 

-ation ohromení, úžas, zděšení 

constip/ar ucpat, způsobit zácpu; -ation zácpa med. 

constitu/er usta(no)vit, založit; -tion usta(no)vení; ústava; 

složení (půdy); stavba (tělesná); -tional ústavní, konstituční; 

-tiv základní, podstatný; ústavodárný; -ente 

součást (celku), základní složka 

constrict/er sevřít, stáhnout; -ion sevření; zmenšení, 

omezení; -iv stahující; -or svěrač (sval) 

construct/er (vy)stavět; -ion (vý)stavba; -iv konstruktivní; 

-or konstruktér, stavitel 

cónsul konzul; -ari konzulární; -atu konzulát 

consult/ar (po)radit se, konzultovat; -ation porada, konzultace 

consum/e spotřeba, konzum; -ar strávit (o ohni, trápení); 

sužovat; (o-, s)potřebovat, sníst, (s)konzumovat; 

-ante spotřebitel, konzument 

consumpt/er spotřebovat; strávit, zničit (o ohmi); opotřebovat; 

-ion spotřeba; strávení, zničení; opotřebování; 

-iv stravující, ničivý; spotřebitelský 

contact/e dotyk, styk, kontakt; -er spojit se (s) 

contagi/e nákaza; -ar nakazit; -osi nakažlivý 

contamin/ar znečistit; infikovat; zamořit; nakazit 

-ation znečištění; infikování; zamoření; nákaza 

contante (= contant moné) hotovost (hotové peníze) 

cont/e účet (výpočet); -ar počítat (i s čím); čítat; -ation počítání; 

-ator počítač, počítadlo; -ore kancelář, písárna 

contempl/ar pozorovat; rozjímat, přemýšlet; -ation rozjímání, 

hloubání, úvaha; pozorování; -ativ přemýšlivý, 

hloubavý, zamyšlený; -ator pozorovatel; hloubavec 

contempor/an současný, moderní, dnešní; -ane současník; 

-anie současnost, dnešek 

conten/er obsahovat, pojmout; -ete, -entie obsah, náplň 

content spokojený; -ar (se) (u)spokojit (se); -ativ 

uspokojovací; -ament spokojenost, uspokojení 

contest/ar napadnout (nárok); popírat (co), potírat (koho); 

-ation spor, rozepře; -ábil napadnutelný, sporný 

contextu souvislost, kontext; -al kontextový 

contigu/i přilehlý, sousední, styčný; -itá přilehlost, 

sousedsví, styčnost, hraniční poloha 

continent/e pevnina, světadíl; -al pevninský 

contingente příděl, kvóta, kontingent (zejm. voj.) 

continu/i nepřetržitý, plynulý; -itá nepřetržitost, plynulost, 

spojitost; trvalost; kontinuita; -ar pokračovat; 

-ation pokračování; -al (neu)stálý, ustavičný 

conto účet; ~ current běžný účet, kontokorent

contore písárna, účtárna; pult (v obchodě) 

contra proti; ~ que proti čemu(ž); ~ to naproti tomu 

contraband/e pašování, podloudnictví; pašované zboží, 

kontraband; -ar pašovat; -ero pašerák 

contrabass basa, kontrabas hud. 

contract/e smlouva, dohoda, kontrakt; -ar smluvit, 

dohodnout, uzavřít (smlouvu); -il stažitelný biol.; -ilitá 

stažitelnost; -ion smrštění, stažení, zkrácení, kontrakce; 

uzavření (smlouvy); -iv stahovací; -or stahovač (sval); 

-ual smluvní; -ura zkrácení (šlach, vaziva), kontraktura 

contrad/ir odporovat (si); -ition protimluv, rozpor; -itori 

odporující si, protimluvný 

contra(h)/er smrštit, stáhnout; uzavřít (sňatek, přátelství); ~ se 

smrštit se, stáhnout se; -ente smluvní strana, kontrahent 

contraf/ar padělat; -ation padělání 

contramandar zrušit objednané 

contrapos/ir postavit proti sobě n. do protikladu; -ition 

protiklad, kontrapozice 

contrapunct kontrapunkt hud. 

contrari opačný, protichůdný, protilehlý; -ar mařit, překazit, 

postavit se proti; -e opak; -etá protikladnost 

contrast/e pravý opak; nápadný rozdíl; -ar ostře se lišit 

contraven/ir jednat (proti), porušit, přestoupit; -tion porušení, 

přestoupení; přestupek práv. 

contribu/er přispět, přispívat; -tion přispění, příspěvek; 

-tiv přispívající; -or přispěvatel 

contr/ir zkrušit; -ition zkroušenost; -itiv zkrušující 

control kontrola; -ar kontrolovat; -ero kontrolor 

controvers/e spor, polemika, kontroverze; -ar popírat, 

vyvracet 

contura obrys, kontura 

contus/er, -ionar pohmoždit; -ion pohmožděnina 

convallaria konvalinka 

convalesc/er zotavovat se (po nemoci); -ente rekonvalescent; 

-entie rekonvalescence, zotavování 

conven/er hodit se; -ent vhodný; -entie vhodnost 

conven/ir sejít se; -ida schůze, schůzka 

convent/er dohodnout se, smluvit se; -ion dohoda, 

úmluva, konvence; konvenčnost; -ional dohodnutý, 

smluvený; obvyklý, konvenční 

conventu klášter; -al klášterní 

converg/er sbíhat se, konvergovat geom.; -ent sbíhavý; 

-entie sbíhání, sbíhavost, konvergence 

convers/ar rozmlouvat, konverzovat; -ation (roz)hovor 

conver/ter obrátit (zvl. na víru); -sion obrat, přeměna 

convex vypouklý, konvexní; bi- dvouvypouklý 

convict/er přesvědčit; -ion přesvědčení; -iv přesvědčivý 

convoc/ar svolat; -ation svolání 

convoy konvoj (ozbrojený doprovod; dlouhá řada dopravních 

prostředků); -ar (do)provázet; -ero doprovodce 

convuls/er (křečovitě) stáhnout (rysy); -ion křeč; -iv křečovitý, 

škubavý 

cooper/ar spolupracovat; -ation spolupráce, součinnost; 

-ator spolupracovník; -ativ kooperační; družstevní, 

družstevnický, kooperativní; -ative družstvo 

coopt/ar kooptovat; -ation kooptace 

coordin/ar správně seřadit, uspořádat; uvést v soulad, 

koordinovat; -ation koordinace; souřadnost gram.; 

-ator koordinátor; -ates souřadnice; -ativ koordinační 

cop/e číše, pohár; -ette pohárek 

copec kopejka

copi/e opis, kopie, exemplář; -ar opisovat, kopírovat; napodobit; 

-st opisovač (např. not), kopista; napodobitel 

copul/a spona, kopula gram.; -ar pářit se, kopulovat; souložit 

med.; -ation pohlav. spojení, kopulace; soulož med.; 

-ativ spojovací, kopulativní gram,; kopulační; -ero kuplíř 

coquett koketní; -ar koketovat; -eríe koketování, koketérie; 

-o (-a) koket(k)a 

c(h)or sbor (pěvecký), chór; -ale chorál; -ist chórista 

corage odvaha; -osi odvážný; in-ar povzbudit 

corall/e korál; -ero (= piscator de coralles) lovec korálů; 

-iera koráloviště; -in korálový 

córam před (v čí přítomnosti) 

corb/e koš(ík); -ero košíkář 

corc korek; zátka; -iero korkový dub; -ar zazátkovat; 

des-ar odzátkovat; tira-corc vývrtka 

cord/e lano, provaz, šňůra; struna; -ero provazník; 

-eríe provaznictví; -age lanoví 

cordi/e srdce; -al srdečný; -alitá srdečnost 

cordon ozdobná šňůra, stužka; řádová stuha; kordón 

co(r)rect správný; -er opravit; -ion oprava; -iv opravný; 

nápravný; -or korektor; -ura oprava 

co(r)relat/er uvést ve vzájemný vztah n. soulad; -ion vzájemný 

vztah, souvztažnost, korelace; -iv souvztažný 

co(r)respond/er odpovídat (čemu); dopisovat si; -entie 

shoda, soulad; korespondence; -ente korespondent 

co(r)ridor chodba; průsek 

corifé koryfej 

corn roh zool., hud.; rohovina; -at (pa)rohatý; -ette kornet 

hud.; -osi rohovinatý; -in parohový, rohovinový, 

kostěný (knoflík); -ament, -atura parohy 

cornamuse dudy hud. 

cornea rohovka anat. 

corniche římsa 

cornille vrána 

co(r)robor/ar posílit, potvrdit (důkazy); -ation potvrzení 

co(r)ro/der korodovat, rozežírat; -sion koroze; -siv žíravý; 

-sive žíravina 

coron koruna; věnec; -ar korunovat; -ation korunovace 

corpo (vojenské) těleso, (armádní) sbor; oddíl voj. 

córpor tělo, trup, korpus; -al tělesný; -ar sdružovat; 

-ation korporace, sdružení, spolek, společnost; in-ar 

(při)vtělit, včlenit; ztělesnit; in-ation (při)vtělení 

corpulent tělnatý, otylý; -ie tělnatost, otylost 

corpúscul tělísko 

corsage živůtek 

corsare korzár, pirát 

corset/e šněrovačka; -era korzetářka 

Córsic/a Korsika; c-an korsický; c-ano Korsičan 

cort/e dvůr, nádvoří; dvůr (sídlo vladaře); soudní dvůr; 

dvorec, hřiště, kurt; -esi zdvořilý, dvorný, galantní; 

-esie zdvořilost, dvornost, galantnost; -esan dvořan; 

-esanesc dvořenínský; -esar dvořit se 

cortege družina, svita, doprovod; průvod (zejm. pohřební) 

córtic/e kůra; -al korový; des-ar zbavit kůry, odkornit 

cortine závěs, záclona, opona; rul-cortine roleta 

co(r)rupt zkažený (mravně), úplatný, úplatkářský; -er (z)kazit 

(mravně), podplácet, korumpovat; -íbil úplatný; -ion 

mravní zkaženost; úplatnost, úplatkářství, korupce; -iv 

rozkladný, demoralizující 

corvéa robota hist. 

corve(t)te korveta nám.

corvo havran 

cosac kozák 

cose věc; záležitost 

cosínus kosinus geom. 

cosmétic kosmetický; -a kosmetika 

cosm/o vesmír, kosmos; -ic vesmírný, kosmický; -ográfic 

*-ographic kosmografický; -onaute kosmonaut; -opolit 

kosmopolitní; -opolite kosmopolita; -opolític kosmopolitický 

cost/e žebro anat.; mořský břeh, pobřeží; -al žeberní; -at 

žebernatý; a-ar připlout k pobřeží 

costum/e oblek; kostým div.; ~ national kroj; -ar obléci 

do kostýmu 

cotangente kotangens geom. 

cotis/ar přispět; -ation příspěvek (členský, při sbírce); ~ se 

složit se (mezi sebou) 

cotlette kotleta 

coton bavlna; -age bavlněný materiál 

cotórnice křepelka zool. 

cov/ar sedět na vejcích, vysedět; -ada, -ation sezení na 

vejcích, vysezení; -atura násada kuřat 

covert obálka; -ura obal (knihy) 

covr/ir (za-, po-, při)krýt; uhradit (výlohy); -ition pokrytí 

(výloh); -itura (po-, při)krývka; -iment víko, poklop, 

desky knihy; -ícul víčko, poklička 

cox/e kyčel, kyčelní kloub anat.; -al kyčelní 

crabe krab; C- Rak (souhvězdí) 

crac třesk, prasknutí; ~! prásk!; -ar rachotit, praskat; 

-ament praskání, rachot; -uore práskačka 

crampe křeč 

crampon skoba (tesařská), kramle; -ar upevnit skobou 

cran jeřáb tech. 

crani/e lebka; -al lebeční 

crápul ničema, trhan, otrhanec; -osi otrhaný 

crass/(e) špína, bláto, nečistota; in-ar zašpinit 

crátere kráter, jícen (sopky), trychtýř, trychtýřovitá jáma 

cravatte vázanka, kravata 

crayon tužka; -ar nakreslit tužkou 

cre/ar (s-, u-, vy)tvořit; -ation tvorba, tvoření, stvoření; 

-ator stvořitel, tvůrce; -ativ tvořivý, tvůrčí; nápaditý; 

-atura stvoření, tvor, bytost; výtvor 

cred/e víra; -er věřit; -entie víra; -íbil uvěřitelný 

credit/e úvěr, kredit; důvěra, obecná vážnost, kredit; 

-er poskytnout úvěr; -ive bankovní příkaz; -or věřitel 

crédul lehkověrný; -itá lehkověrnost 

crem krém, smetana; e-ar li lacte sbírat smetanu 

creol kreol 

crepar puknout, prasknout, rozskočit se 

crepit/ar praskat (oheň), šustit; -ation praskání, šustění 

crepon krep (zvlněná hedvábná tkanina) 

crepúscul šero, soumrak; -ar šeřit se; -ari šerý, zšeřelý; 

vyskytující se za soumraku 

cresc/er růst, vzrůstat; -ente srpek měsíce, půlměsíc; 

-entie růst, nárust; -on výhonek, šlahoun, odnož bot. 

cresson řeřicha bot. 

creste hřeben (horský); hřebínek (kohoutí) 

c(h)restomat(h)íe (chrestomatie) výbor četby 

Cret/e Kréta; c-esi krétský; c-eso Kréťan 

cret/e křída geol.; -ar (= crete-scrir) psát křídou ; -osi, 

-atri křídov(it)ý 

cretin/o kretén med.; blbec hovor.; -isme kreténismus

creton kreton text. 

creve rak; -ette mořský ráček 

crev/ar puknout; -ation puklina 

cri (vý)křik; -ar křičet; -ada křik, volání; -ard křikloun; 

-eríe křiklounství; -achar, -alliar vřískat, řvát, hulákat 

cribell/e síto; -ar prosévat 

crímin/e zločin; -al zločinný; trestný, kriminální; -alist 

kriminalista; -ard kriminálník; in-ar obvinit 

crin/e žíně; srst; -iera hříva; -osi, -at srstnatý 

crippe jesle, žlab 

cripta *cry... krypta stav. 

criptografie *cryptographie (cryptografie) kryptografie 

crisalide *chry... kukla zool. 

crisanteme *chrysanth... (chrysant...) chryzantéma 

cri/se krize; -tic kritický 

crisp/ar kadeřit; -ation zkadeření; -atura kadeře 

cristall/e *cry... krystal; křišťál(ové sklo); -in krystalický; 

křišťálový; -eríe skleněné zboží; -isar krystalizovat 

c(h)ristian křesťanský; -o, -a křesťan, -ka; -isme křesťanství; 

-es, -ité křesťanstvo 

C(h)risto Kristus; ante ~, a.C. před Kristem, př. Kr. 

C(h)rist-festa, C(h)rist-nascentie Vánoce 

crític kritický, -o kritk; -a kritika; -ar kritizovat; -ard 

kritikář; -achar kritikařit 

croac/ar krákat, krákorat; -ada krákání, krákorání 

Croat/ia Chorvatsko; c-ic chorvatský; c-o Chorvat 

croc hák, skoba; vidlice (telefonu); a-ar pověsit, zavěsit 

crochet/e háček; -ar háčkovat; -age, -eríe háčkování 

(postup i výsledek) 

crocodile krokodýl 

c(h)rom chróm chem. 

c(h)rónic vleklý, chronický med.; -itá vleklost (choroby) 

c(h)rón/ica kronika; -ist kronikář 

c(h)rono/logie chronologie; -metre chronometr 

cropp vole (ptačí) 

croquet/e kroket sport.; -ar hrát kroket 

croquette kroketa kuch. 

cruc/a berla; -on lempl, padavka 

cruc/e kříž; crucevia křižovatka; -ear křížit (plány, rasy); 

křižovat (o lodi); -eament křížení; křižování; -eator, -ero 

křižník; -ificar ukřižovat; -ial křížový anat.; rozhodný, 

rozhodující, kritický; -ifix krucifix (kříž s Kristem) 

cruche džbán(ek) 

crud surový (nezpracovaný); syrový (= íncocinat); ~ materie 

surovina; -itá surovost (materiálu); syrovost 

cruel krutý, bezcitný, surový, nelidský; -itá krutost 

crul/ar zřítit se (o stavbě), zbořit se; -ation zřícení 

crumel drobek, střída; -ar drobit 

crupe zadek, kříž (koňský) 

crupp krup (prudký záškrtový zánět sliznice hrtanu) med. 

crur/e holeň; -al holenní 

crusber/e rybíz; -iero rybízový keř 

crust/e kůr(k)a; in-ar vykládat (ozdobně); -acé korýš 

cub kostka (dlažební, cukru, hrací); krychle; trojmocnina; 

du in ~ dvě na třetí; -ar krájet na kostičky; -atura 

krychlový obsah, objem, kubatura; -ic kubický, krychlový; 

rádica ~ třetí odmocnina; -ist kubista; -isme 

kubismus; -ístic kubistický 

Cub/a Kuba; c-an kubánský; c-ano Kubánec 

cucú kukačka 

cucumbre okurka

cucurbite tykev, dýně 

cud/e loket anat.; -al loketní; a-ar se opřít se lokty (oč) 

cuid/a péče, starost; ošetřování; cuida de malades 

ošetřování nemocných; -ar (pri) pečovat, starat se 

(o koho, oč); -osi pečlivý, starostlivý 

culbut/e přemet, kotrmelec; -ar udělat přemet 

culinari kuchařský, kulinářský 

culisse kulisa 

cúlmin/e vrchol, nejvyšší bod; -ar kulminovat, vrcholit; 

-ation vrchol, (vy)vrcholení 

culotte krátké kalhoty, šortky; ~ de sport trenýrky 

culp/a vina; -ar vinit; -ábil vinen; -abilitá provinilost 

cultell/(e) nůž; -eríe nožířství 

cultiv/ar obdělávat; pěstovat; rozvíjet; -ation obdělávání; 

pěstování; rozvíjení; kultivovanost; -ator pěstitel; 

-atoria školka (pěstitelská) 

cultu kult, uctívání 

cúmul kup(k)a, hromada; -ar nahromadit, nakupit, kumulovat; 

~ se kumulovat se, narůstat; -ation nahromadění, 

nakupení, kumulace; -ativ narůstající, stoupající; 

a-ar kupit, hromadit, akumulovat; a-ation kupení, hromadění, 

akumulace; a-ator akumulátor, baterie el. 

cune/o klín (nástroj); -ar klínovat; cuneiform klínov(it)ý 

cunícul králík; -ari králičí; -iera králíkárna 

cup řez; -ar řezat, krájet, stříhat; -ation řezání, krájení, 

stříhání; de-ar odříznout, odstřihnout 

cupé oddělení (ve vlaku), kupé 

cupid chtivý, chamtivý; -itá chtivost, chamtivost 

cupl/e pár, dvojice (manželů), párek (milenců); -ar párovat; 

spojit (vagóny); -ament spojení, spojka tech.; a-ar spojit, 

spřáhnout; zapojit 

cupol kopule, báň 

cupon kupón, ústřižek 

cupr/e měď; -in měděný 

cur/a kúra, léčba, léčení; -ar léčit; -ation léčení; -ativ 

léčivý, léčebný, hojivý; -ator poručník, opatrovník 

curass/e pancíř, krunýř (i želví, račí), brnění; -ar pancéřovat; 

-iero obrněnec, kyrysník hist.; -ero platnéř hist. 

curiosi zvláštní, zajímavý; zvědavý; -tá zvláštnost, zajímavost; 

zvědavost 

curr/er běžet, utíkat; -ent běžný; -ente proud el.; -ero 

běžec, závodník; -iero posel, kurýr; -ida běh, závod; 

ad-er přiběhnout; con-er sběhnout se (vyskytnout se 

současně); závodit, soutěžit, konkurovat (komu); dis-er 

přednášet, rozprávět; pre-er předběhnout 

curs/e běh, průběh; kurz (finanční); -ion kurzovné (poplatek 

za kurz); -iv ležatý (písmo); plynulý; -ive ležaté písmo 

(rukopisu), kurzíva; -ori letmý, zběžný; -u kurz (učební) 

curt krátký; -itá krátkost; a-ar přikrátit, zkrátit 

curtagero makléř obch. 

curv/i křivý; -e křivka geom.; zatáčka; -ar z(a)křivit, ohnout; 

-ation, -ament, -atura zakřivení 

cusin/o bratranec; -a sestřenice 

cussin/e poduška, polštář; -ette polštářek; podložka tech.; 

ložisko (stroje) 

cust/a peněžní výdaj, náklad; -ar stát (o ceně); -osi nákladný; 

-ositá nákladnost 

custod/e strážce, opatrovník; správce (umělec. sbírky); 

-iar hlídat, opatrovat; -ie opatrování 

custom zvyk, obyčej; -al, -ari obvyklý; a-ar přivyknout 

cut/e kůže (vydělaná); -in kožený; sub-an podkožní

cuttre kutr (jednostěžník) 

cuv/e káď, vana; ~ panificatori díž(e); -ette bečka; 

-ero bednář 

D 

dadá koníček, záliba, libůstka 

dama dáma, paní; královna (v šachu) 

damage škoda; it es ~ to je škoda; -ar poškodit; -osi 

škodlivý 

damn/ar zatratit, proklít; -ation zatracení, věčné prokletí; 

-ábil zavrženíhodný 

dandy hejsek, floutek 

dan/(esi) dánský, dánština; -(es)o Dán; D-ia Dánsko 

danger/e nebezpečí; -osi nebezpečný 

dans/a tanec; -ar tančit; -ero tanečník 

Danubi/o Dunaj; d-an dunajský 

dar dát 

dat/a (= factes) údaje, skutečnosti, data (zvl. životopisná); 

-e datum; -ar datovat; database databáze 

dá(t)til datle; -iero datlovník 

dative dativ gram. 

dax jezevec 

de od, z (předl. 2. pádu) 

debarc/ar vylodit se; vyložit (z lodi); vystoupit na břeh; 

-ament vylodění, přistání (lodi); -atoria přístaviště 

debatt/e debata, rokování; -ar debatovat, rokovat 

debet/e účetní položka "má dáti", pasívum, debet; -ar 

zatížit účet (koho) částkou, zapsat na stranu "má dáti" 

débil slabý; -isar oslabit; -itá slabost (zprav. tělesná) 

deb/ir být dlužen; -ite dluh; vina bibl.; -itar zatížit dluhem; 

-itor dlužník; viník bibl.; -itosi zadlužený 

deboch/ar hýřit, oddávat se prostopášnostem; -ard, -ero 

hýřil, zhýralec; -eríe, -e hýření, hýřivost 

debord/ar překročit (řeku); přestoupit (zákon); vystoupit 

(z břehů); -ation překročení, přestoupení, vystoupení 

debut začátek; první vystoupení, debut; -ar debutovat; 

-ante začátečník, debutant 

decad/er upadat, klesnout; scházet; -ent úpadkový, dekadentní; 

-entie úpadek 

decan/o děkan; -atu děkanství, děkanát 

decant/ar scedit, slít, stáhnout (kapalinu), dekantovat; 

-ation dekantace (oddělování kapaliny od tuhých usazenin) 

decap/ar dekapovat (odstraňovat povlak z kovových předmětů 

před jejich pokovováním galvanizací); -ation dekapování 

decapit/ar stít, utnout hlavu, dekapitovat; -ation stětí, 

utnutí hlavy, dekapitace 

dece/der zemřít, zesnout; -ss(e) smrt, úmrtí 

decembre prosinec 

dec/er slušet se; -ent decentní, nevtíravý, vkusný; 

-entie slušnost 

decept/er zklamat (koho); -ion podvod, klam(ání); -iv 

klamný, ošidný; a(p)parentie es deceptiv zdání klame 

dec/i deset; -imal desetinný; -ene desítka; -ade dekáda, 

období deseti dnů; -ennie desetiletí; desáté výročí 

deci/der rozhodnout; -sion rozhodnutí; -siv rozhodný, 

rozhodující 

deciffr/ar dešifrovat; -ation dešifrování 

deci/gramme decigram; -litre decilitr 

decim/ar decimovat (ničit, oslabovat); -ation decimování 

decimetre decimetr 

deciser odříznout

declam/ar deklamovat, přednášet; -ation deklamace, 

přednes; -ator deklamátor, krasořečník 

declar/ar prohlásit, vyhlásit; -ation prohlášení, vyhlášení 

declin/ar ohnout, sehnout, sklánět; skloňovat gram.; 

-ation sklon, naklonění; skloňování gram. 

decliv/e svah, stráň, úbočí, sklon; -itá sklonitost (půdy) 

decoct/er svařit; připravit odvar; -ion svaření; odvar 

decolor/ar odbarvit; -ation odbarvení 

decolt/ar obnažit (krk, šíji); -ation dekoltáž, hluboký výstřih; 

-é dekolt, výstřih 

decompos/ir rozložit (i chem); -ition rozklad 

decor/ar (o-, vy)zdobit; vyznamenat (řádem); -ation 

(o-, vý)zdoba; vyznamenání, řád; -ativ ozdobný, 

okrasný, dekorativní, dekorační; -ator dekoratér 

decovr/ir odkrýt, odhalit, objevit; -ition odkrytí, ohalení, 

objev(ení); -itor objevitel 

decrep/ir scházet (věkem); -it sešlý (věkem), vetchý 

decresc/er ubývat; klesat; zmenšovat se; -ent ubývající, 

klesavý, sestupný; -entie ubývání, sestup, pokles 

decup/ar odstřihnout, odříznout; -ation odstřihnutí 

dedic/ar věnovat; zasvětit (komu co); připsat (komu) dílo; 

-ation věnování, zasvěcení, připsání 

dedoanar proclít 

deduct/er dedukovat, vyvozovat; odvozovat (původ); 

-ion dedukování, dedukce, závěr; -iv deduktivní 

defec/ar vyprázdnit (střeva); pročistit, odkalit; -ation vyprázdnění 

(střev), pročištění, odkalení; -ator odkalovač 

defect/e nedostatek, vada, kaz, chyba, porucha, defekt; 

-ion selhání; -iv vadný, chybný, defektní 

defen/der hájit, bránit, obhajovat; -se, -sion obrana; obhajoba; 

-siv defenzívní, obranný; -sive defenzíva, obrana, 

odrážení útoků; -sor obránce (i sport.); obhájce; 

ochránce (víry) 

defet/e porážka voj.; -ar porazit voj. 

defí výzva (k zápasu); -ar vyzvat; -ation vyzvání, výzva 

deficit/e deficit, schodek, manko; -ari deficitní 

defigur/ar zohyzdit, zkreslit, zkomolit, překroutit; -ation 

defil/ar pochodovat při přehlídce; procházet kolem v řadě, 

defilovat; -ation defilování; -é slavnostní pochod 

při vojenské přehlídce, defilé; soutěska, průsmyk 

defin/ir určit, vymezit, definovat; -ition určení, vymezení, 

definice; -itiv rozhodný, konečný, definitivní 

deflor/ar deflorovat, zbavit panenství; zbavit květů 

deflu/er odtékat; -entie, -tion odtékání, odtok 

deforest/ar odlesnit; -ation odlesnění 

deform/ar změnit tvar; znetvořit, deformovat; -ation 

změna tvaru, znetvoření, deformace; -ativ deformační; 

-i pokroucený, pokřivený; -itá deformita med. 

defraud/ar zpronevěřit, defraudovat; -ante defraudant; 

-ation zpronevěra, defraudace 

degel obleva, tání; -ar (roz)tát 

degener/ar upadat, chátrat; -ation upadání, chátrání 

degrad/ar degradovat, ponížit; -ation degradace, ponížení 

dejor/ar mít službu, úřadovat; -ant ve službě, úřadující 

dejun/é snídaně; -ear snídat 

del = de li 

delat/er udávat, donášet; -ion udání, donášení; -or donašeč, 

udavač, denunciant 

delect/ar bavit, obveselovat; ~ se kochat se (čím); 

-ation potěcha, potěšení; -ábil potěšující, rozkošný 

deleg/ar delegovat, vyslat jako zástupce; -ation delego-

vání, jmenování zástupcem; delegace; -ate delegát 

delfine *delphine delfín 

delicte přečin, delikt 

deliber/ar rokovat, uvažovat; (po)radit se (navzájem), 

usnést se; -ation rokování, porada, debata; usnesení 

delic/at jemný, křehký, choulostivý; -atesse lahůdka, 

pochoutka, delikatesa; -ie potěšení, slast; -iosi chutný, 

lahodný, výtečný; rozkošný 

delimit/ar vymezit, ohraničit, delimitovat; -ation vymezení, 

ohraničení, delimitace; -ativ ohraničovací 

delir/ar blouznit, třeštit; -ie blouznění, třeštění 

deman zítra 

demand/e žádost, požadavek, prosba, poptávka; -ar žádat, 

požadovat 

demarc/ar vytyčit hranici, ohraničit, vymezit; -ation vytyčení 

hranice, ohraničení, vymezení 

demarch/e diplomatický zákrok; -ar diplomat. zakročit 

demasc/ar demaskovat, odhalit (něčí špatnou zatajenou 

vlastnost); -ation demaskování, stržení masky, odhalení 

dement dementní, slabomyslný; -ie demence, slabomyslnost; 

-ar zbavit rozumu 

dementir úředně popřít, vyvrátit 

demí půl, polovic, polovina, půlka; demí-ciec poloslepý 

demiss/er odstoupit, podat demisi; -ion složení úřadu, 

odstoupení, demise; -ionar odstoupit, vzdát se úřadu; 

-ionario kdo odstupuje 

democrat/e demokrat; -ic demokratický; -ie demokracie 

demol/ir zbourat, demolovat; -ition zbourání, demolice 

demon démon, zlý duch, běs, ďábel; -ic démonický, ďábelský; 

-isar změnit v démona 

demonstr/ar předvést (názorně), demonstrovat; -ation 

předvedení, názorná ukázka, demonstrace; projev (síly); 

-ativ demonstrativní, okázalý; ukazovací gram. 

demont/er rozebrat, demontovat; -age demontáž 

demor/a odklad, průtah, (po)zdržení; meškání; sin ~ bez 

odkladu; -ar odkládat, zdržovat; meškat 

deneg/ar popírat, zapírat, upírat; -ation popírání 

denigr/ar očernit, pošpinit; -ation očernění, pošpinění 

denomin/ar pojmenovat, dát jméno; -ation pojmenování, 

označování jménem; -ator jmenovatel mat. 

denov znovu, opět, zase 

dens/i hustý, hutný; -itá hustota, hutnost; -ore hustota 

(míra); -allia houští, houština 

dent/e zub; -al zubní; -age chrup; -atura ozubení 

dentell/e krajka; -era krajkářka 

denuclear vypeckovat 

denud/ar obnažit; svléci (do naha); -ation obnažení 

denunci/a udání; -ar udávat, donášet; -ation udávání, 

donášení; -ator udavač, donašeč 

Deo Bůh (křesťanský); Dómino Deo Pánbůh; 

de/o bůh (pohanský); -al božský; -essa bohyně; -ist deista; 

-isme deismus; -itá božství; -ificar prohlásit za boha 

departament oddělení, odbor 

depart/e odjezd, odchod; -er odjet, odejít 

depeche spěšná zpráva, depeše 

depellar oloupat (ovoce); stáhnout (kůži) 

depend/er (de) záviset, záležet (na); -ent (de) závislý, 

odkázaný (na); -entie závislost 

deper/ir slábnout, chřadnout, ztrácet se před očima; 

-ition slábnutí, chřadnutí 

deplazz/ar přemístit, posunout; -ation přemístění

deplor/ar želet (čeho); oplakat (koho); naříkat (nad); -ábil 

žalostný, politováníhodný 

depó sklad, skladiště 

depolvar odstranit prach, oprášit 

depopul/ar vylidnit; -ation vylidnění 

deport/ar vykázat, vypovědět (ze země); násilím odvléci, 

deportovat; -ation vykázání, vypovězení; deportace 

depos/ir odložit (šat); uložit (peníze); složit (kauci); 

-itor ukladatel, deponent; -ite vklad; -ition uložení, 

složení; -itoria úschovna, depozitář 

deposseder zbavit majetku, vyvlastnit 

depoy od té doby 

deprav/ar zkazit (mravně); -ation zkaženost, zpustlost; 

-ator kdo někoho mravně kazí 

depren/der odebrat, ubrat; -se ubrání; -ion odeb(í)rání 

depress/er deprimovat, skličovat; -ion deprese, sklíčenost, 

stísněnost; -iv depresívní, skličující, tísnivý 

depriv/ar zbavit (čeho); připravit (o); -ation zbavení 

depur/ar (o)čistit; -ation (o)čištění; -ativ čisticí 

deput/ar vyslat, delegovat; -ate zástupce, delegát; poslanec; 

-ation deputace, delegace, delegáti 

derange/ar rozrušit, uvést v nepořádek n. zmatek; -ament 

nepořádek, zmatek 

derel/ar vykolejit; -ament, -ation vykolejení 

deri/der vysmívat se, posmívat se (komu, čemu); -sion 

výsměch, posměch, posměšek; -siv posměšný 

deriv/ar odvodit, odvozovat; -ation odvození., odvozování; 

odvozenina gram., mat.; -ativ derivační 

derm/a kůže anat.; -al kožní; -atologie kožní lékařství 

derut/e bezhlavý útěk; úplná porážka; -ar zahnat na útěk, 

rozprášit 

dervish derviš 

des- (předpona s významen opaku) 

desabonn/ar zrušit předplatné; -ament zrušení předplat. 

desa(p)parir (z)mizet, ztratit se; vyhynout 

desa(p)prob/ar neschválit, zamítnout; -ation neschválení 

desarm/ar odzbrojit; -ament odzbrojení 

desastr/e neštěstí, pohroma, katastrofa; -osi katastrofální 

desbell ošklivý 

desbrolliar rozmotat, rozplétat 

descargar složit (náklad); stáhnout (progr. n. data do PC) 

deschargear vybí(je)t (el., i zbraň) 

descen/der sestoupit, sestupovat, klesat; -se sestup, 

sjezd; spád, svah; -sion sestoupení, sestup; -dente 

potomek, následovník; -dentie sestupnost 

descortic/ar zbavit kůry, odkornit; -ation odkornění 

descr/i(pte)r popsat, (vy)líčit; -i(p)tion popis, (vy)líčení; 

-i(p)tiv popisný, descriptivní 

desde od; ~ li comensa od začátku 

desestim/ar znevažovat; -ation znevážení 

desert pustý, neobydlený; -e poušť, pustina 

desert/er zběhnout, dezertovat; -ion zběhnutí, dezerce; 

-or dezertér, zběh 

deservir odnášet, sklízet (se stolu); prokázat (komu) špatnou 

službu 

desesper/ar zoufat (nad čím); -antie zoufalství, zoufalost 

desfam/ar škodit na pověsti; -ation poškození pověsti 

desfavor/e nepřízeň, nemilost; -ábil nepříznivý 

desfid/er nedůvěřovat; -e nedůvěra; -entie nedůvěřivost 

desflor/ar odkvést, (u-, z)vadnout; -ation odkvétání, 

uvadání, vadnutí; -ear odkvétat, uvadat

desfortun neštěstí; -osi nešťastný 

desgage/ar vyplatit (získat zpět); -ament vyplacení (zástavy) 

desgust znechucení; -ar znechutit 

deshonest nečestný, nepoctivý; -ie nečestnost, nepoctivost 

deshonor pohana, potupa; -ar hanobit, zneuctít; -ation 

hanobení, zneuctění; -ábil potupný, hanebný 

design/ar označit, určit, ustanovit (do funkce); -ation 

označení, ustanovení (do funkce); -ábil ustanovitelný 

desilusion rozčarování; -ar rozčarovat 

desinbarc/ar vylodit (se); -ation vylodění 

desinclin/ar odklonit; -ation odklonění 

desinentie koncovka gram. 

desir/e přání, touha; -ar přát si, toužit; -ábil žádoucí 

desmelior/ar zhoršit; -ation zhoršení 

desmetter odložit (šat) 

desmoblar vyklidit (místnost) 

desocupat nezaměstnaný; -ion nezaměstnanost 

desol/ar zpustošit; -at zpustošený; bezútěšný; pustý; 

-ation zpustošení; bezútěšnost; pustota, prázdnota 

despect/e nevážnost, pohrdání; -er nevážit si, pohrdat, 

přezírat, nerespektovat; -osi pohrdlivý 

desper/at zoufalý; zoufale odvážlivý; -ate zoufalý odvážlivec; 

-ation zoufalství, beznaděje 

despit/e romrzelost, roztrpčení, nevole, zlost; -ar rozmrzet, 

roztrpčit; -ant, -osi rozmrzelý, roztrpčený, zlostný 

desplumar zbavit peří, (o)škubat 

despot/e despota; -ic despotický; -isme despotismus 

despreci/e podcenění, nevážnost, neúcta, pohrdání; 

-ar znevážit, podceňovat, pohrdat; -ation znevážení, 

podceňování 

desquietar (se) znepokojit (se) 

dessert dezert, zákusek 

dessimil nepodobný, různý; -itá nepodobnost, různost 

dessin/e kresba, výkres, nákres, (ná)rys; -ar (na)kreslit, 

(na)rýsovat; -ator kreslíř, návrhář; -uore rýsovadlo 

destin/ar určit (k čemu); -e osud; -ation určení (k čemu); 

místo určení; -ator určovatel; -atario adresát, příjemce 

destitu/er sesadit, zbavit úřadu; -tion sesazení; -íbil sesaditelný 

destruct/er zničit, zmařit; -ion zničení, zmar, zkáza, úplný 

rozklad; -or ničitel; -iv ničivý, zhoubný 

desun/ir rozštěpit; -ion nejednota; -itá nejednotnost 

desvalor/(is)ar znehodnotit; -(is)ation znehodnocení 

desvirginar zbavit panenství 

detalli/e podrobnost, jednotlivost, detail; -ar podrobně 

popisovat n. líčit; -at podrobný 

detect/er zjistit, objevit, odkrýt, odhalit; -or detektor, indikátor, 

čidlo; -ion odhalování, pátrání; el. detekce; usměrnění; 

-iv pátravý; detektivní; -ive detektiv 

deten/er zadržet; -tion zadržení, vazba 

deterior/ar pohoršit, poškodit, zkazit, podlomit (zdraví); 

-ation pohoršení, zhoršení, zkažení 

determin/ar určit, rozhodnout, stanovit, vymezit; -ation 

určení (k čemu); -ativ blíže určující, vymezující 

deterrar vykopat ze země, vyrýt, vyhrabat 

detest/ar hnusit si, nenávidět; ~ li labor štítit se práce; 

-ation ošklivost (k); -ábil ohavný, odporný, hnusný 

deton/ar vybouchnout, detonovat, vybuchovat, třaskat; 

-ation výbuch, detonace, exploze; -ator rozbuška 

detorn/(e) objížďka, oklika; vytáčka; -ar odklonit od směru; 

odvrátit (koho od čeho); -ament odklon; odvrácení

detra za, vzadu; a ~ dozadu; de ~ odzadu 

detract/er zlehčit; odvést (pozornost); -ion zlehčování, 

pomlouvání; -iv zlehčující; -or pomlouvač 

detriment škoda, újma; -ar způsobit újmu; -al škodlivý 

devalu/ar devalvovat, znehodnotit; -ation devalvace 

devast/ar zpustošit; -ation spoušť, zkáza, zpustošení, 

devastace; -ativ pustošivý, ničivý 

dev/e povinnost; -er mít, muset; -entie povinnost 

develo(p)p/ar vyvíjet, vyvinout; vyvolat fot.; -ament rozvíjení, 

rozvoj; vývoj; vyvolávání fot.; -ator vývojka fot. 

devenir stát se (kým, čím) 

deversuore jez, splav, hráz 

devi/ar odchýlit se, odbočit, sejít z cesty; -ation odchylka, 

úchylka; deviace; objížďka, odbočka 

devise heslo, zásada 

devo/er obětovat, zasvětit, věnovat (čas); ~ se věnovat 

se n. oddávat se (čemu); -et oddaný; -tion oddanost 

devor/ar (z)hltat, požírat, sežrat (hltavě); -ation požírání 

déxteri obratný, zručný; -tá obratnost, zručnost 

dextr/i pravý, (nacházející se) na pravé straně; -e pravá 

strana; a dextre vpravo; -ogirat *-ogyrat pravotočivý 

fyz., chem.; -orsi pravotočivý bot. 

diabet/e cukrovka (nemoc); -ic diabetický; -ico diabetik 

diábol čert, ďábel; per ~! k čertu! -ic čertovský, 

ďábelský; -eríe rozpustilost, rošťáctví 

diacon jáhen, diakon círk.; -atu jáhenství, diakonát 

diadem diadém 

diafan *diaph... průsvitný, průhledný; -e diafán 

diafragma *diaph... bránice med. 

diagon/al úhlopříčný, diagonální geom.; -ale úhlopříčka 

diagramma diagram 

diagnos/e diagnóza; -tic diagnostický; -tica diagnostika 

dialect/e nářečí, dialekt; -al nářeční; -ic dialektický; -ica 

dialektika; -ico dialektik; -ologie dialektologie 

dialog dialog 

diamant/e diamant; -in diamantový 

diametr/e průměr (tělesa, kruhu); -al diametrální 

diant(h)e karafiát 

diapason tónový rozsah hlasu n. nástroje; ladička 

dia(r)r(h)é průjem med. 

diári/o deník (časopis); -um deník (zápisník), diář 

diat(h)erm/ie diatermie; -ic diatermický 

diatribe hanlivý spis, hanopis 

dict/ar diktovat, předpisovat; -ate diktát (vnucené rozhodnutí, 

příkaz; též diktovaný text); -ator diktátor; -atori diktátorský, 

pánovitý, rozkazovačný; -atura diktatura 

diction dikce, způsob vyjadřování; přednes; výslovnost; 

-árium slovník 

didáctic didaktický; -a didaktika 

di/e den; -al, -ari denní; -ario deník (časopis); -árium 

deník (zápisník), diář 

diese křížek hud.; do ~ cis; re ~ dis; fa ~ fis 

diet/e strava; dieta; -ic dietní; -ica dietetika 

di(f)fam/ar pomlouvat; -ation pomluva, utrhačství; -atori 

hanlivý, utrhačný 

di(f)fer/er lišit se; -entie rozdíl, diference; -ent odlišný, 

rozdílný; -ential diferenciální mat. 

di(f)fract/er ohýbat (paprsky); -ion ohyb; -or difraktor fyz. 

difterite *diphth... záškrt 

diftong *diphth... dvojhláska; -al, -ic dvojhláskový 

di(f)fus/er rozšířit, propagovat; rozptýlit; -ion šíření, roz-

šiřování; rozptýlení 

diga hráz (rybníka apod.), přehrada (vodní) 

digest/er (s)trávit (potravu), zaží(va)t; -ion (s)trávení, zažívání; 

-iv zažívací (ústrojí) 

dign/i důstojný, čestný; ~ de hoden (čeho); -ar ráčit; -itá 

důstojnost, hodnost, vysoký úřad; -itario hodnostář 

digress/er odchýlit se, odbočit; -ion odbočení 

dilat/ar rozšířit, zvětšit (objem); roztáhnout (kovy teplem); 

-ation rozšíření, zvětšení objemu, dilatace 

dilemma dilema 

dilettant/e diletant; -isme diletantismus 

diligence (poštovní) dostavník 

diligent pilný, přičinlivý; -ie píle, přičinlivost 

dill kopr 

dilu/er rozředit; -tion zředění, roztok 

diluvie potopa; diluvium geol.; -al diluviální 

dimension rozměr, dimenze; -al rozměrový 

diminu/er zmenšit (se); snížit (cenu); -tion zmenšení, 

úbytek; snížení (cen); -tiv zdrobňující, deminutivní gram.; 

-tive zdrobnělina, deminutivum gram. 

dinám/ic *dy... dynamický; -ica dynamika; -isme dynamismus; 

-ite dynamit; -o dynamo; -ometre siloměr 

dinast/ie *dy... dynastie; -ic dynastický 

diné oběd; -ar obědvat 

dioces/e diecéze; -an diecézní 

diplom/a diplom; -ate diplomat; -átic diplomatický; -atie 

diplomacie; -ática diplomatika; -atist diplomatik (historik) 

d/ir říci, povědět; -ition rčení 

direct přímý; -er směrovat (zásilku); řídit; -ion směr; vedení, 

řízení; -iv direktivní; -ive příkaz, směrnice; -or ředitel 

discad/er rozpadnout se; -e rozpad 

discern/er rozeznat, rozlišit; -íbil rozeznatelný; -ement 

rozpoznání 

discipl/e, -o žák, následovník; stoupenec 

disciplin/e kázeň, disciplína; -ar ukáznit; -ari kázeňský 

disco kotouč, terč, disk; sport. touš; gramofonová deska 

discord/ie nesvornost; neshoda, rozepře; -ar být v rozporu, 

-ant jsoucí v rozporu; -antie neshoda, nesouhlas 

discrep/ar odporovat si; -ant rozporný, nesouhlasný, 

odporující si; -antie rozpor, neshoda, nesrovnalost 

discret ohleduplný, taktní, nenápadný; -ion diskrétnost 

disculp/ar ospravedlnit, omluvit; -ation ospravedlnění 

discur/rer přednášet, promlouvat, rozprávět; -se, -sion 

řeč, proslov, přednáška, rozprava, promluva 

discuss/er diskutovat, debatovat, rokovat; -ion diskuse, 

debata, rokování, rozprava 

disenterie *dy... střevní úplavice, dyzentérie med. 

disgraci/ar učinit nešťastným; -e nemilost 

dislacerar roztrhat (šaty) 

disle/xie *dy... dyslexie med.; -ctic dyslektický; -ctico 

dyslektik 

disloc/ar rozmístit; -ation rozmístění 

dismembrar rozkouskovat, rozdělit, rozčlenit 

disparat nestejný, rozdílný, nehodící se k sobě 

dispens/ar zprostit (povinnosti); -e prominutí, zproštění, 

osvobození (od nějaké povinnosti), dispens 

dispep/sie *dy... dyspepsie; -tic dyspeptický 

dispers/er roztrousit, rozptýlit, rozprášit; -ion rozptýlení, 

rozptyl, disperze 

dispezzar rozbít, roztrhat (na kusy) 

dispon/er volně nakládat (čím); -ente disponent; -íbil

použitelný, dostupný, k dispozici; -ibilitá dostupnost 

dispos/ir rozestavit, umístit (po ruce); -ition rozestavení, 

umístění; volné použití, dispozice; sklon, náchylnost 

disput/ar debatovat, diskutovat, přít se, hádat se; -ation 

učená hádka, debata; -ator diskutér, účastník diskuse 

dissect/er rozčlenit, rozřezat, rozkrájet; (roz)pitvat; 

-ion rozčlenění, rozřezání, rozkrájení, pitva 

dissert/ar pojednávat (učeně); -ation vědecké pojednání 

dissid/er odštěpit se, být nekonformní; -ent odštěpenecký, 

disidentní; -ente disident; -entie odštěpení, rozkol 

dissimul/ar tajit, skrývat; předstírat; přetvařovat se; 

-ation tajení, skrývání; přetvářka; předstírání 

dissip/ar rozehnat (vítr, mraky, přen. obavy); rozházet, 

promrhat (jmění); -ation rozehnání; mrhání 

dissolu/er rozpustit chem.; -tion rozpuštění, roztok chem. 

dissua/der rozmluvit (komu co); odradit (koho od čeho); 

-sion odrazování; -siv odrazující, odmítavý 

dist/ar vzdálit (od); -ant vzdálený; -antie vzdálenost 

distill/ar destilovat; -ate destilát; -ation destilace; -ator 

destilátor; -ería lihovar 

distin(c)t odlišný, rozdílný; -er rozlišit, rozeznat; -ion 

rozezná(vá)ní, rozlišení; rozdíl (národností, stavů); -iv 

rozlišovací; -et ušlechtilý, jemný, vybraný (chování) 

distract/er odvrátit (pozornost); rozptýlit (mysl); -ion odvrácení; 

rozptýlení, zábava; -iv rozptyl/ovací, -ující 

distribu/er rozdělit, roznést, rozeslat; -tion rozdělování, 

rozesílání, roznáška; -tiv rozdělovací; distribuční (síť) 

districte obvod (městský); okres 

disturb/ar (vy)rušit; -ation (vy)rušení; -ant rušící 

disun/ir rozbít (jednotu); -ion rozkol, roztržka 

disvolu/er rozvinout, rozvíjet; -tion rozvinutí, rozvíjení 

divag/ar bloudit sem a tam; odběhnout, odbočit (v řeči); 

-ation odběhnutí, odbočení 

divan nízká pohovka, divan 

diverg/er rozbíhat se geom.; odchylovat se; -ent rozbíhavý; 

odchylný; -entie rozbíhavost; odchýlení (od) 

divers/(i) různý, rozmanitý; -itá různost, rozmanitost 

divertiss/er bavit, obveselovat; -ent zábavný; -ement 

zábava, kratochvíle 

divi/der (roz)dělit; ~ con sdílet (s); -sion (roz)dělení, dělba 

(práce); oddělení (organizační); divize voj.; -síbil dělitelný 

divin božský; -itá božství, božská podstata; -ar hádat; 

-ation hádání; -ator hadač, jasnovidec 

divorci/ar rozvést (manželský pár); -e rozvod 

divulg/ar rozhlásit, rozšířit; -ation rozhlášení, rozšíření 

doan/e clo; -ero celník; -ería celnice; de-ar proclít 

doc/er učit; -ente učitel 

docil učelivý; poddajný; -itá učelivost; poddajnost 

dock loděnice, dok; -ero přístavní dělník, dokař 

doct učený, vzdělaný 

doctor (de, in) doktor (čeho); -al doktorský; -atu doktorát 

doctrin/e nauka, učení; -ari doktrinářský; -al naučný 

document listina, dokument, průkaz; -ar dokumentovat; 

-ari dokumentární 

dogm/a dogma; -átic dogmatický; -atica dogmatika; 

-ático dogmatik; -atisme dogmatismus 

dol/er bolet; -ent bolavý; -entie bolení; -ore bolest; 

-orar bolet; rmoutit, trápit přen.; -osi bolest/ivý, -ný 

dóllar dolar 

dom dům; ~ de co(m)mercie obchodní dům 

domene doména

doméstic domácí, domácký; krotký; -o sluha; -a služebná; 

-ar ochočit 

dómin/o pán; vládce; -ar panovat, ovládat; vévodit (čemu); 

-ia panství, dominium; oblast 

domit/ar krotit (šelmy); -ation krocení; -ábil krotitelný 

don dar; -ar dát, darovat; -ation darování; -ator dárce 

donjuan donchuán; -esc donchuánský 

dorlot/ar hýčkat, mazlit; -ation mazlení; -on mazlivka 

dorm/ir spát; -e spánek; -itor spáč; -itoria ložnice; 

-ient spící; -itiv uspávací (prostředek) 

dors/e hřbet, záda; -al hřbetní, dorzální 

dos/e dávka (lékařská); -ar dávkovat 

dossiere soubor inf. 

dot/e věno; -ar obdařit, vybavit (čím); -ation vybavení 

dozen tucet 

drach/ar mlátit (obilí); -ator mlatec; -atoria mlat; -allia 

plevy; -uore cep 

dracon drak 

dragé cukrátko; pilulka 

dragg/ar rýpat (bagrem), hloubit; -ator bagr (říční) 

drama drama; -tic dramatický 

drástic drastický 

dra(p)p sukno; -ar soukat; -eríe drapérie, látkový závěs 

dren/ar odvodňovat, vysoušet (pozemky); -age, -ation 

odvodňování (též med.) 

dress/er cvičit (zvíře); -or cvičitel (zvířat); -ura výcvik 

driade *dryade víla (lesní) 

drill vrták (nástroj); -ar vrtat; drill-machine vrtačka 

driv/ar být hnán (proudem n. větrem); -e unášení (proudem) 

drogu/e droga; -ería drogérie (prodejna); -eríe drogérie 

(drogistické zboží); -ist drogista 

droll/i žertovný, rozpustilý; -eríe čtveráctví; komedie 

dromedare velbloud (jednohrbý) 

dron/ar utonout, utopit se; -ation utonutí; -ada tonutí 

drone trubec 

du dva, dvě; -al dvojný, duálový gram.; -alisme dvojitost, 

podvojnost; dualismus filoz.; -ant dvacet 

dúbit/e pochyba, pochybnost; -ar pochybovat; -ábil, 

-osi pochybný, nejistý 

duc vévoda; -atu vévodství; -al vévodský; -essa vévodkyně 

duch/e sprcha (lázeň); -ar sprchovat; -uore sprcha (sprchový 

kout) 

duct/er vést; -ion vedení; -iv vodivý; -íbil poddajný; 

-or vůdce 

duct/il tažný (kov); -ilitá tažnost 

duell souboj; -ar bít se v souboji; -ante duelant 

duett duet hud.; -ist duetista 

dulc/i sladký; -itá sladkost 

dump/ar prodávat pod cenou; -ing ztrátový vývoz 

dunc proto, pročež; tak, tedy 

dune písečný přesyp, duna 

dup/e důvěřivec, hlupák; -ar ošidit, napálit; -ation ošálení; 

-ator podvodník, šejdíř; -eríe šejdířství 

dúplic dvojí (účel), dvojitý, dvojnásobný; -ar zdvojit, 

zdvojnásobit; -ation zdvojnásobení; -ator rozmnožovač; 

-itá dvojitost, zdvojení, dvojkolejnost (v řízení) 

dur tvrdý; -itá tvrdost 

dur/a trvání; -ar trvat; -ation trvání; -ábil trvalý, trvanlivý; 

-ada trvání; -antie trvalost 

durant za, během (války); ~ que kdežto, zatím co

E 

e a 

e- (ex-) vy- (předpona): educar, elaborar, emigrar, evacuar 

e/ar jít, chodit; -ada chůze, chození; -ábil schůdný 

ebri/(e) opilý; -ar opít; -etá opilost; in-ar (se) opít (se) 

echelon stupňovitý sled, formace voj.; stupeň (ve vedení) 

e(x)clar/ar osvětlit, objasnit; -ation osvětlení, objasnění 

eclat/e výbuch (smíchu); -ar vybuchnout (smíchy); vypuknout 

(o válce); -ant oslňující (barva), skvělý, zářný 

e(c)clesi/a kostel; -e církev; -al, -ástic církevní 

eclip/se (solari, lunari) zatmění (slunce, měsíce); -tic 

ekliptický; -tica ekliptika (zdánlivá dráha slunce) 

ec(h)ó ozvěna; ohlas; -ar ozývat se ozvěnou 

ecolog/o ekolog; -ie ekologie; -ic ekologický 

econom ekonom, národohospodář; -ie hospodářství (i 

národní); šetrnost, spořivost; -ic hospodárný, šetrný; 

-isar šetřit; dobře hospodařit; -isation hospodárnost 

ecran (promítací) plátno, ~ de television obrazovka 

eczema ekzém 

edelweiss protěž bot. 

edicte edikt, výnos, proklamace 

edific/ar (vy)budovat, postavit; -ation výstavba, budování; 

-ator budovatel; -ie budova, stavba 

edit/er vydávat; -ion vydání; série; -or vydavatel, editor; 

-oria vydavatelství; -orial vydavatelský, redaktorský, 

redakční; -oriale redakční článek, úvodník 

educ/ar vychovávat; -ation výchova, vychování; vzdělání 

(školní); -ator vychovatel; -ativ výchovný 

e(f)faciar smazat, vymazat, zahladit 

e(f)faruchar vyděsit, polekat, vyplašit 

e(f)fect/e účinek, efekt fyz., tech., dojem; -er mít účinek, 

působit; -iv účinný, působivý; -ivar prosadit 

e(f)fectu/ar uskutečnit, provést; -ation uskutečnění, provedení; 

-ábil uskutečnitelný, proveditelný 

efemer/i *eph... pomíjivý; -a jepice 

e(f)fervesc/er (vz)kypět, šumět, pěnit; -ent šumivý; 

překypující přen.; -entie (vz)kypění, šumění, pěnění 

e(f)ficaci účinný, působivý; -tá účinnost, působivost 

e(f)ficient účinný (žádoucím směrem), vhodný (pro daný účel); 

-ie schopnost (výkonu), účinnost, efektivnost 

e(f)filat ostrý, tenký (nabroušený) 

e(f)figie obraz, podob(izn)a (na minci), figur(in)a 

e(f)flu/er vytékat; -ent vytékající; -entie vytékání 

e(f)foliar zbavit listí 

e(f)forti/ar se namáhat se, snažit se, usilovat (o); -e 

námaha, snaha, úsilí 

e(f)frenat rozpustilý, bezuzdný 

e(f)fus/er rozlévat ,vyzařovat; -ion prolévání, vylévání, 

vytékání, výtok, efúze (plynů); -iv efuzívní, výlevný 

egal stejný, rovný, rovnající se (komu, čemu); -itá rovnost; 

-itari rovnostářský; -isar vyrovnávat (ve hře); 

-isation vyrovnávání, srovnávání na stejnou úroveň 

egard/(e) ohled; -ar příhlédnout (k čemu) 

Egipti/a *Egy... Egypt; e-an egyptský; e-ano Egypťan 

eglefin treska (skvrnitá) 

ego vlastní já; -céntric egocentrický; -ist sobec, egoista; 

-isme sobectví, egoismus; -ístic sobecký, samolibý 

ejacul/ar vyrážet (slova); vystříknout, ejakulovat 

eject/er vyhazovat (hlínu); -ion vyhazování 

elabor/ar vypracovat; -ation vypracování

elan elán, nadšení, rozmach, vzlet 

elaps/er uplynout, uběhnout 

elarg/ar rozšířit; -ation rozšíření 

elástic pružný, elastický; -itá pružnost, elastičnost 

Elbe Labe 

elect/er volit; -ion volba; -or volič; -iv volební (období); 

-íbil volitelný; -oral volební (místnost) 

eléctric elektrický; -itá elektřina 

electro/cuter popravit (na el. křesle); -cution poprava 

electroli/sar *electroly... elektrolyzovat; -se elektrolýza; 

-te elektrolyt; -tic elektrolytický 

elefant/e *eleph... slon; -in sloní 

elegant elegantní; -ie elegance 

elegie elegie, žalozpěv 

element prvek, složka; živel; -al živelný; -ari základní 

elev/e, -o žák; chovanec; -a žákyně; chovanka 

elev/ar zvýšit; povznést (mysl); pěstovat, vychovávat; 

~ se zdvihat se, tyčit se; -ation zvýšení, vyvýšení, 

zdvih; povznesení (mysli); -ator výtah, zdviž; zdvihač 

elf skřítek 

eli/der vynechat, vypustit gram; -sion vynechávka 

elite výkvět, elita 

elixire elixír 

ella ona 

elimin/ar vyloučit, vyřadit; -ation vyloučení, vyřazení; 

-atori vylučovací sport. 

e(l)lip/se elipsa; -soide elipsoid; -tic elipsov(it)ý, eliptický 

elocution vyjadřování, přednes 

elogie chvála, pochvala, chvalořeč 

elong/ar prodloužit tech. (protažením); -ation prodloužení 

eloquent výmluvný; -ie výmluvnost 

elucid/ar vyjasnit, osvětlit; -ation vyjasnění, osvětlení 

elucubr/ar s námahou vypracovat; -ation náročná práce 

elu/der obejít (nařízení); vyhnout se (odpovědnosti), vykroutit 

se; -sion vytáčka; -siv vyhýbavý (lstivě) 

eman/ar vyzařovat; prýštit; -ation vyzařování, výron 

emancip/ar (se) emancipovat (se); -ation emancipace 

embarass/e nesnáz, překážka; tíseň, rozpaky; -ar uvést 

do rozpaků; překážet, vadit; -ament nesnáz, překážka 

emblema (od)znak, symbol, emblém; -tic emblémový 

embol/ie embolie med.; -ic embolický 

embrasura výklenek (okna, dveří); střílna 

embrion *embry... embryo; -ic zárodečný, počáteční, 

nevyvinutý 

emend/ar zlepšit (situaci), opravit (chyby v textu), vylepšit 

(text); pozměnit, doplnit (návrh); -ation zlepšení, oprava, 

vylepšení; -ament doplněk (zákona); -ábil pozměnitelný 

emerit vysloužilý (jsoucí na odpočinku); zasloužilý (umělec) 

emers/er vynořit se, vyčnívat (z vody); -ion vynoření 

emfa/se *emph... důraz; -tic důrazný; -sar zdůraznit 

emigr/ar emigrovat, vystěhovat se (ze země); -ation 

emigrace, vystěhovalectví; -ante emigrant, vystěhovalec 

emin/er vynikat; -ent vynikající, význačný, znamenitý; 

-entie vynikající vlastnost, znamenitost; věhlas 

emiss/er vysílat, vydávat, vypouštět; -ion vyzařování, 

sálání (tepla); vydání, emise (známek, bankovek); vysílání, 

emise (elektronů); -ario emisar, posel 

emo/er pohnout, dojmout; -tion pohnutí, dojetí, emoce; 

-tiv citově zabarvený, emotivní 

empir/ie zkušenost; -ic zkušenostní 

employ/ar zaměstnávat; -ate zaměstnanec

emul/ar soutěžit, závodit, zápolit; -ation soutěžení, závodění, 

zápolení 

emuls/ion emulze; -iv (= de emulsion) emulzní 

encáustic vosková barva; vosk na leštění podlah 

encicloped/ie *ency... encyklopedie; -ic encyklopedický 

enclític příklonný gram.; -a příklonka gram. 

endem/ie endemie; -ic endemický 

endivie štěrbák zahr. 

energ/ie energie; -ic energický 

enerv/ar vyčerpat, vysílit (nervově), oslabit; -ation, -ament 

vyčerpání, oslabení; -ant vyčerpávající; rozrušující 

enigm/a hádanka, záhada; -átic záhadný, nevyzpytatelný 

enorm obrovský, ohromný, nesmírný 

enot(h)ere pupalka bot. 

enoy/a nuda, otrava; -ar nudit 

ent/e bytost, tvor; -itá podstata fil. 

entend/er (se) dohodnout (se); -ement dohoda, úmluva 

entré (též: unésim platil) předkrm 

entusias/me *enth... nadšení, entuziasmus; -tic nadšený 

enucle/ar vyloupnout (ořech); odstranit pecku, vypeckovat; 

-ation vypeckování 

enumer/ar vypočítávat (jedno za druhým); -ation výčet 

enunci/ar vyslovir (formulovat); -ation výrok 

épic epický; poesie ~ epika 

epicentre epicentrum 

epicuréo (= gurmande) požitkář, epikurejec 

epidem/ie epidemie; -ic epidemický 

epiderm/a pokožka anat.; -ic pokožkový 

Epifanie *Epiph... svátek Tří králů 

epigraf *epigraph nápis, epigraf; -ic epigrafický 

epigramm/a epigram; -átic epigramatický 

epilep/sie epilepsie med.; -tic epileptický; -tico epileptik 

epilog epilog 

epíscop biskup; -al biskupský; -atu, -ia biskupství 

episod/e epizoda; -ic epizod/ický, -dní 

epístul epištola bibl. a círk.; -ari upravený ve formě dopisů 

epitafie *epitaph... náhrobní nápis, epitaf 

epit(h)ete básnický přívlastek; přídomek, epiteton 

epoc(h)/a období, doba, epocha, éra; -al epochální 

epol rámě, rameno, plece; plecko 

epopé epopej 

épos epos, epická báseň 

equal rovný, stejný 

equation rovnice mat. 

equi- (ve složeninách značí rovno-, stejno-) 

equilateral (rovno-, stejno)stranný 

equilibr/ie rovnováha; -ar vyrovnat (rovnováhu); -ist 

ekvilibrista, provazolezec 

equinoctie rovnodennost 

equip mužstvo (osádka); družstvo, tým sport.; -ar vybavit, 

vystrojit; -ament vybavení, výstroj; -age ekvipáž 

equitá rovnost, spravedlivost, spravedlnost (přirozená) 

equival/er rovnat se (komu, čemu); -ent rovnocenný; -ente 

protihodnota, ekvivalent; -entie rovnocennost, ekvivalence 

eqivoc dvojsmyslný, dvojznačný; -ar mluvit dvojsmyslně, 

vytáčet se; -al dvojznačný, obojaký 

era éra, doba, údobí 

eradic/ar vykořenit, vymýtit; -ation vykořenění 

eras/er (s-, vy)mazat; -ura vymazání, vymazané místo 

erect/er vzpřímit, vztyčit; -ion vzpřímení, vztyčení; -iv 

topořivý; -íbil vztyčitelný

eremite poustevník 

ergo tedy, tudíž, proto 

érica vřes; érica-prates vřesoviště 

erisipel *ery... růže, erysipel med. 

ero/der (na-, roz)hlodat, (na-, roz)rušit; -sion (na-, roz) 

hlodání, (na-, roz)rušení; -siv erozívní 

erótic erotický; -a erotika 

err/a chyba; -ar chybovat, mýlit se; bloudit; -ari pochybený; 

-osi chybný; -atic bludný geol.; -ore omyl 

eruca housenka zool. 

erud/ir vzdělávat; -ition vědecké vzdělání, učenost, 

zběhlost; -ito učenec, vzdělanec 

erupt/er vybouchnout (sopka), soptit; vyrazit (vyrážka); 

-ion výbuch (sopečný), erupce; vyrážka med. 

escadre oddíl váleč. loďstva n. letectva, eskadra 

escadron jezdecká setnina, eskadrona 

escal/ar vystupňovat (útok); -ation vystupňování; -ator 

pohyblivé schodiště 

escamot/ar manipulovat (podvodně), provádět triky; 

nechat zmizet; -ator, -ero eskamotér; -age eskamotáž 

esca(p)p/ar uniknout, vyváznout; unikat, ucházet (plyn, 

pára); -ation únik, útěk; unikání, ucházení; -ada únik, 

útěk; nerozvážný čin, eskapáda 

escart/ar odsunout (stranou); -ament odsunutí 

escort/e doprovod (ozbrojený n. ochranný); -ar doprovázet; 

eskortovat (např. vězně) 

escrim/e šerm; -ar šermovat; -ator, -ero šermýř 

escut/ar naslouchat (čemu); -ator, -ero naslouchač 

eskimó Eskymák 

esmalte smalt, email 

esofag *esoph... hltan, jícen anat. 

espade kord, krátký meč 

esper/ar doufat; -a, -antie naděje 

esprit/e vtip, důvtip, esprit; -osi duchaplný, vtipný 

esque (tázací částice): zda, zdali(pak), jestli(pak) 

esquiss/e náčrt(ek), nákres, skica; -ar načrtnout 

essay/e esej; pojednání, stať, písemná práce, kompozice, 

umělecky zpracovaná úvaha; -ar pokusit se (oč) 

ess/er být; -entie podstata, jsoucnost; tresť, výtažek, 

esence; -ential podstatný, hlavní 

essuy/ar utírat, utřít, stírat; -ette utěrka 

esta(f)fette štafeta 

estal/ar rozprostřít; vystavit (zboží); -age výkladní skříň 

est(h)et/e estét; -ic estetický; -ica estetika; -isme estetismus 

estim/ar vážit si, cenit si; -ation úcta, vážnost; ocenění, 

odhadnutí; -ábil úctyhodný, vážený 

estiv/e léto; -al letní; -ar trávit léto 

estrade pódium (zvýšená podlaha); estráda 

estuarie ústí (řeky) 

estuche pouzdro 

et/á stáří, věk; -osi letitý 

etabliss/er založit, zřídit, usadit (kde); umístit (v povolání), 

etablovat; ~ se usadit se, usídlit se; -ement založení, 

zřízení, ustavení; závod, podnik; zaměstnanci (podniku) 

etage poschodí, patro, podlaží; -re polička 

etalon cejchovní míra 

etappe úsek, etapa; období, vývojový stupeň 

etc. (zkr. etcétera = e céteri) atd., a tak dále 

ét(h)er/e éter; -isar znecitlivit éterem; -ic éterický 

etern/(i) věčný; -itá věčnost; -isar zvěčnit 

ét(h)ic mravní, morální, etický; -a etika (nauka o mravnosti)

etil/e *ethy... (ety...) etyl chem.; -ene etylén; -ic etylnatý 

etimolog/o *ety... etymolog; -ie etymologie; -ic etymologický 

etiquette pravidla chování; nálepka (na lahvích), etiketa 

ét(h)nic etnický 

et(h)nolog/o etnolog; -ie etnologie; -ic etnologický 

etsí i když 

etuí pouzdro 

eucalipte *eucaly... eukalypt bot. 

euc(h)arist/ie eucharistie círk.; -ic eucharistický 

eufem/isme *euph... eufemismus; -ístic eufemistický 

eufon/ie *euph... libozvučnost, libozvuk; -ic libozvučný 

eunuc(h) (= castrato) eunuch 

euritm/ie *eurhyth... (euryt...) eurytmie; -ic eurytmický 

Europ/a Evropa; e-an evropský; e-ano Evropan 

eut(h)anasie euthanasie med. 

evacu/ar vyklidit, odsunout; vyprázdnit (střeva, žaludek); 

~ se mít stolici; -ation vyklizení, odsun; vyprázdnění 

eva/der uniknout (pozornosti), vyhnout se (nebezpečí); -sion 

únik, vyhnutí; -siv úhybný, vyhýbavý 

evalu/ar ocenit, ohodnotit; -ation ocenění, ohodnocení 

evanesc/er omdlít; zvolna mizet, ztrácet se, vyprchat; -ent 

prchavý, pomíjivý; -entie mizení, vyprchá(vá)ní; prchavost; 

-ement mdloba 

evangel/ie evangelium; -ic evangelický; -ist evangelista 

evapor/ar (se) (od-, vy)pařovat (se); -ation vypařování 

even/ir udát se; -iment událost 

eventual případný; -itá možnost, možný případ 

evers/ar vylít; -uore výlevka 

evict/er vystrnadit, vypudit; soudně vystěhovat; zbavit 

držby; -ion vypuzení; soudní vystěhování 

evident zřejmý, patrný; -ie zřejmost, očividnost; evidence; 

-iar ozřejmit 

evit/ar vyhnout se (čemu); -ábil vyhnutelný 

evoc/ar vybavit, vyvolat (vzpomínky); -ation vyvolá(vá)ní 

evolu/er vyvíjet se; -tion vývoj, vývin, evoluce; -tionar 

vyvíjet se (organicky); -tionist evolucionista 

ex z, ze 

exacerbar podráždit, rozjitřit; zhoršit (nemoc); zostřit (spor, 

bolest); -ation podráždění, rozjitření; zhoršení, zostření 

exact přesný; exaktní; -itá přesnost 

exalt/ar velebit, vynášet (chválit); uvést ve vytržení; 

-ation vytržení, exaltace; vynášení, velebení 

exámin/e zkouška; -ar zkoušet (žáka); vyšetřit, prohlédnout 

(pacienta); -ation zkoumání, vyšetřování; vyšetření, 

prohlídka, ohledání; -ational zkouškový; zkušební 

exasper/ar podráždit, pobouřit, rozhořčit; zhoršit (nemoc); 

-ation podráždění, pobouření, rozhořčení; zhoršení 

exaud/ir vyslyšet; -ition vyslyšení 

excav/ar vyhloubit, vykopat; -ation, -age hloubení, kopání; 

výkop, vykopávka 

exce/der překročit, přestoupit, přesáhnout (míru); -dent 

překračující; -dentie, -ss výstřelek, vybočení z mezí, 

výtržnost; -ssiv nemírný, přehnaný, přílišný 

excell/er vynikat, vyznamenat se; -ent výborný, výtečný; 

-entie výtečnost; E-entie čestný titul význ. osob 

except/er vyjmout; -ion výjimka; -ional výjimečný 

excerpt/e výpisek, výtah; -er vypisovat 

exchange výměna; -ar vyměnit (zač), vyměnit si (vzájemně), 

směnit 

excis/er vyříznout, vykrojit, vystřihnout; -ion operativní

odnětí, vyříznutí; výstřižek 

excit/ar vzrušit, rozčílit, pobouřit; (vz)budit (hněv, soucit); 

-ation vzrušení, rozčilení; -ábil vznětlivý, popudlivý 

exclam/ar zvolat, vykřiknout, provolávat; -ation zvolání, 

výřik; -ativ zvolací 

exclu/der vyloučit, vyjmout; -sion vyloučení, vyjmutí; 

-siv výlučný, výhradní; -sivitá výlučnost, výhradnost 

exco(m)muni/er vyobcovat (z církve); -on vyobcování 

excortic/ar odkornit, zbavit kůry; -ation odkornění 

excre/er vyměšovat; -ment výměšek; -tion vyměšování 

excresc/er vyrůstat, tvořit výrustek; -entie výrustek (na 

kůži n. sliznici) 

exculp/ar zprostit viny; -ation zproštění viny 

excur/rer podniknout výlet; odbočit (od tématu); -sion 

výlet, vyjížďka, zájezd, prohlídka; -sionist výletník 

excus/ar omluvit, prominout; -a omluva 

exe/ar vycházet, vyjít (ven); -ada východ (místo) 

execr/ar proklínat; -ation proklínání, zatracování; -ábil 

ohavný, odporný, mizerný 

execut/er vykonat, provést, splnit; vyřídit (objednávku); 

popravit (odsouzence); -ion vykonání, provedení, vyřízení, 

splnění; zabavení, soudní vymáhání; -iv výkonný; 

-ive výkonná moc, exekutiva; -or vykonavatel 

exempl/e příklad; -are exemplář; -ari příkladný 

exempt vyňatý (z), osvobozený (od), zproštěný (čeho); 

-er vyjmout (z), osvobodit (od), zprostit (čeho); -ion 

vynětí, osvobození, zproštění 

exerc/ir (vy)cvičit; vykonávat, provozovat (funkci, praxi); 

-itie cvičení, (vý)cvik; vykonávání (funkce); -ida výcvik 

exhal/ar exhalovat; -ation exhalace 

exhaust/er vyčerpat, vyprázdnit, vypumpovat; vysílit; 

-ion vyčerpání (zásob); vysílení; -iv vyčerpávající, důkladný, 

úplný; vysilující; -or čerpadlo 

exhib/ir ukazovat co na odiv; -ition ukázaka, předvedení 

exhort/ar vybízet (povzbudivě), napomínat (k čemu); -ation 

vybídnutí, napomenutí; -ativ, -atori vybízecí 

exhum/ar exhumovat; -ation exhumace 

exig/er vyžadovat, požadovat; -ent vyžadující, náročný; 

-entie požadavek, náročnost 

exili/e vyhnanství; -ar vyhnat (ze země), vypovědět, 

poslat do vyhnanství; -ate vyhnanec 

exist/er být, žít, trvat, existovat; -ent jsoucí; nynější; 

-entie bytí, jsoucnost, trvání, výskyt; živobytí, život 

exlogiar se vystěhovat se 

exoner/ar osvobodit (od čeho); -ation osvobození 

exorbitant přemrštěný (o ceně), přehnaný 

exorcis/ar vymítat (ďábla, zlé duchy); -ation vymítání 

exot rostlina n. živočich cizokraj. původu; -ic exotický 

expan/der rozšířit (se), rozpínat (se); -sion roztažení, 

rozpětí, rozpínání, expanze; -siv rozpínavý 

expatri/ar vypovědět z vlasti; -ation zbavení občanství 

expect/ar očekávat, čekat; -ation očekávání 

expector/ar vykašlávat; -ation vykašlávání 

expediente prostředek v nouzi, východisko 

exped/ir vypravit, zasílat, odbavit, odeslat; -ition výprava 

(vědecká, válečná); vypravení, odeslání, zásilka; -itiv 

hbitý, rychlý, spěšný; -itor zasílatel, odesílatel 

expens/e výdaj, vydání, útrata; -es náklady, výlohy, režie; 

-er vydat, utratit; vynaložit (úsilí); -iv nákladný 

exper/ir zažít, zakusit; -ientie zkušenost; -iment pokus; 

-imental pokusný; -imentar dělat pokusy

expert/e odborník, znalec; -ise znalecký posudek 

expi/ar odčinit, odpykat si; -ation odčinění, odpykání 

expir/ar vydechnout; skonat; vypršet (o lhůtě); -ation 

vydechnutí, výdech; skon; vypršení, uplynutí (lhůty) 

explic/ar vysvětlit, vyložit; -ation vysvětlení, výklad; 

-ativ vysvětlující, vysvětlovací 

explicit výslovný, jasný; zřetelný 

explo/der explodovat, vybuchnout; -sion výbuch; -siv 

výbušný, třaskavý; -sive třaskavina, výbušnina 

explor/ar (pro)zkoumat, ohledat, pátrat; -ation zkoumání, 

průzkum, výzkum; -ator badatel, výzkumník 

explot/ar těžit, zužitkovat; vykořisťovat; -ation těžba, 

dobývání, zužitkování; vykořisťování; -ator vykořisťovatel; 

-ero těžař 

expon/er vystavit (účinkům); exponovat; -ente exponent 

export/ar vyvážet (do ciziny); -ation export, vývoz; -ator 

vývozce 

expos/ir vystavovat (na výstavě); vykládat (zboží); -ition 

expozice (i fot.); -itor vystavovatel 

express/er vyjádřit; -ion vyjádření, výraz; -ionisme expresionismus; 

-ionist expresionista; -iv výrazný; vyjadřovací; 

-ivitá výraznost 

exprompte spatra (bez přípravy) 

expropri/ar vyvlastnit; -ation vyvlastnění 

expuls/er vyloučit (ze školy), vypudit, vyhnat, vykázat; 

-ion vyloučení, vypuzení, vykázání 

expurg/ar vyčistit; -ation vyčištění 

exquisit vybraný, znamenitý 

exsangu/ar vykrvácet; -ation vykrvácení 

exta/se extáze; -tic extatický 

exten/der roztáhnout, rozšířit, rozprostírat; -sion 

roztažení, rozšíření, rozpětí; -siv rozsáhlý, značný; 

-síbil roztažitelný; -sibilitá roztažitelnost 

extenu/ar vyčerpat, vysílit; -ation vyčerpání, vysílení 

éxter mimo 

exterior/e (ze)vnějšek; exteriér; -i vnější, venkovní, zevní; 

zahraniční (politika); -itá vnějšnost 

exterland cizina, zahraničí 

extermin/ar vyhubit, vyhladit, vybít; -ation vyhubení 

extern venkovní, zevní 

exterr/ar vyhrabat (ze země); vykopat; -ation vykopání 

extin(c)t/er (u-, z)hasit (oheň); zhasínat (světlo); -ion uhašení; 

zhasnutí; -or zhášedlo; vypínač (světla) 

extirar vytáhnout, vytasit (zbraň) 

extirp/ar vyhubit, vytrhat (plevel); -ation vyhubení 

extor/der vydírat (peníze); -sion vyděračství 

extrad/ir vydat (stíhanou osobu); -ition vydání (zločince) 

extra/(h)er, -(ct)er vytáhnout, vytrhnout (zub); -(c)te 

výňatek, výtah; výtažek; -(c)tion vytažení, vytržení (zubu) 

extran cizozemský, zahraniční; -ia cizina, zahraničí 

extraordinari mimořádný, zvláštní, nevšední 

extraterrestri mimozemský 

extravagant přemrštěný, výstřední; -ar chovat se výstředně; 

-antie přepjatost, výstřednost; 

extrem krajní, extrémní; -itá (nejzazší) konec, krajnost; 

-ist extremista; -isme extremismus 

exuber/ant hojný, oplývající, překypující (čím); -ar 

oplývat (čím); -antie přemíra, hojnost 

exult/ar (za)jásat, (za)plesat, -ation (za)jásání 

F

fabe bob bot. 

fábric/a továrna, výrobna; -ar vyrábět; -ante továrník, 

výrobce; -ate (tovární) výrobek; -ation výroba 

fábul bajka; -ar bájit; -ist bajkář; -osi bájný, pohádkový 

facette faseta, broušená ploška (drahokamu) 

faciata políček, facka 

faci/e obličej, tvář; -al lícní, obličejový 

facil snadný, lehký; -itá snadnost; -isar usnadnit 

fact/e skutečnost, skutek, fakt; -ic faktický, skutečný; 

-iv faktivní gram.; -or činitel, faktor; -ura účet, faktura 

factoria obchodní stanice (obvykle v zámoří) 

facult/á schopnost, oprávnění; fakulta škol.; -ativ nezávazný, 

nepovinný (např. školní předmět) 

fad mdlý, nechutný; nudný, nezajímavý, fádní 

fago buk 

fagocite *phagocyte (fagocyte) fagocyt biol. 

fagott/e fagot hud.; -ist fagotista 

falc/e kosa; -ette srp; -ear sekat, kosit; -eator žnec 

falcon sokol; -ero sokolník 

fall/ir neuspět, selhat, propadnout; chybit, minout se; 

-ida upadání; -iment úpadek (finanční); -íbil omylný, 

klamný; -ibilitá omylnost, klamnost (např. vnímání) 

fals nepravdivý; nepravý, falešný; -ar překroutit (pravdu); 

-itá faleš(nost); -ificar padělat, falšovat; -ification 

padělání, falšování; -ator padělatel, falzifikátor 

falsette falzet hud. (hlavový způsob zpěvu u muž. hlasů) 

fam/a pověst; -osi proslulý, pověstný; -ositá proslulost 

fam/e hlad; suffrer ~ hladovět; -ine hladomor 

familiar/i důvěrný, dobře známý; -isar obeznámit; -itá 

důvěrnost, nenucenost; obeznámenost 

famili/e rodina; -al rodinný 

fanale světlo signální věže, majáku; maják, světelná bóje 

fanát/ic fanatický; -ico fanatik; -isme fanatismus 

fanfaron prášil, chvástal, vychloubač; -ar vychloubat se 

fang/o bláto, bahno; špína; -osi blátivý, zablácený 

fantasie *ph... fantazie 

fantoma *ph... přelud, přízrak, vidina 

far dělat, činit, konat (ve složeninách fact-, -or, -íbil) 

faraon *ph... faraón; -ic faraónský 

fare *ph... maják 

farc/e nádivka kuch.; -ear nadívat 

farin/e mouka; -ar posypat moukou; -osi moučnatý 

faring/e *phary... hltan; -ite zánět hltanu 

farisé/o *ph... farizej; -ic farizejský 

farm/e hospodářství, statek; farma; -ero farmář 

farmac/ia *ph... lékárna; -ie lékárnictví; -ist lékárník; 

-éutic lékárnický, lékárenský (průmysl) 

farmacopé *ph... úřední seznam léků, farmakopéa 

fars/e fraška (i div.); šprým, žertovný kousek 

faruchi divoký, plachý 

fasan *ph... bažant; -a bažantí slepice; -iera bažantnice 

fasc/e svazek, otep; -ist fašista; -isme fašismus 

fascie povázka anat. 

fascin/ar okouzlit; -ation okouzlení; -ant okouzlující 

fase *ph... stupeň (vývojový), udobí, fáze (i el., astr.) 

faseol *ph... fazole bot. 

fasson tvar, podoba, střih; -ar dát tvar, modelovat , 

upravit; -ament modelování, úprava 

fat/e osud; -al osudný; smrtelný; -alisme fatalismus 

fatig/a únava; -ar unavit 

fatu/i povrchní, hejskovitý; -o hejsek; -itá povrchnost

fauc/ar prskat (o kočce); -ada prskání, prskot 

fauce chřtán, jícen 

favor/e přízeň; laskavost; -ábil příznivý; -ar podporovat 

(koho), přát (komu); -isar dávat někomu přednost, nadržovat 

mu; -ite oblíbenec; favorit; -itisme protekcionářství 

fayance fajáns 

fe/a víla; -eríe pohádková, výpravná hra; -éric čarovný, 

kouzelný, pohádkový; fe-raconta pohádka 

febr/e horečka; -osi horečnatý 

februar únor 

fec lejno, výkal; -al fekální; -allia chátra; -ar kálet 

fecund úrodný, plodný; -ar oplodnit; -itá plodnost 

féder/e spolek, svaz; -ar sdružit; -al spolkový, svazový; 

-ation sdružení, svaz, federace; -ativ federativní 

felga loukoť 

felic/i šťastný; -ie štěstí; -itá štěstí (pocit) 

felicit/ar blahopřát; -ation blahopřání 

feltr/e plst; -in plstěný; -ar plstit 

fémin/a žena; -in ženský; -initá ženskost 

fémur stehno; -al stehenní 

fen seno; -iere seník; -ar sušit seno 

fen/der (roz)štípat, (roz)štěpit, rozbít (atom); -sion 

(roz)štěpení; -sura puklina, štěrbina 

fenestre okno 

fenícul fenykl 

fenómen *ph... jev, úkaz, neobyčejný zjev; -al výjimečný, 

znamenitý 

ferie výroční trh, veletrh 

ferment kvas; -ar kvasit; -ation kvašení 

feroc/i divoký; zuřivý; krutý; -itá divokost; zuřivost 

ferr/e železo; -ar okovat; -age kování (výrobek); -atura 

okování (koně); -ic železnatý; -in železný; -osi železitý 

ferro/vía železnice; -viari železniční; -viario železničář 

ferro/glattar žehlit; -glattuore žehlička 

ferruin/e rez; -at rezavý 

fertil úrodný, výnosný; -itá úrodnost, výnosnost; 

-isar zúrodnit 

férul metla (na děti) 

ferv/er horlit; -id horlivý; -ent horoucí; -ore horlivost 

fest/a svátek; slavnost, oslava; -ar (o)slavit; -al, -iv 

sváteční 

festin/e hostina, hody; -ar hodovat 

feston věncoví, girlanda; -ar ověnčit 

fet/er smrdět; -id smradlavý, smrdutý; -iditá smrdutost 

fetich/e fetiš; -isme fetišismus 

fet/o plod, zárodek biol.; -al plodový, fetální, zárodečný 

feud/e léno hist.; -al feudální, lenní; -alisme feudalismus 

fez fez 

fi! fuj! 

fiacre fiakr 

fibl/e přezka; -ar sepnout přezkou 

fibr/e vlákno biol.; -osi vláknitý; -in vlákninový 

fíbula lýtková kost anat. 

fiche lístek (kartotéční) 

fict/er předstírat, fingovat; -ion zdání, smyšlenka; -iv 

smyšlený, zdánlivý, fiktivní 

fid/e důvěra, víra; -er důvěřovat, věřit 

fidel věrný; -itá věrnost 

fier hrdý, pyšný (nač); -itá hrdost (ušlechtilá) 

figu/e fík; -iero fíkovník 

figur/a postava, figura; -ar zobrazit; být uveden (kde);

-ation znázornění; -ante statista 

fil nit, příze; metall-fil, ferrofil drát; -ar příst; -ade, -age 

předivo; -atura předení; -ero přadlák; -ería přádelna 

filantrop *philanth... filantrop; -ic filantropický; -ie 

filantropie 

filatel/ie *ph... filatelie; -ic filatelistický; -ist filatelista 

file řada (osob, vozů); far ~ tvořit frontu 

filé filé, plátek masa 

filharmon/ie *ph... filharmonie; -ic filharmonický 

fílic/e kapraď, -í, -ina; -al kapraďový; -iform kapraďovitý 

fili/o syn; -a dcera; -al synovský, dceřiný; pobočný, 

vedlejší; -ale pobočka, filiálka 

Filipin/es *Philippin... Filipíny; f-esi filipínský; f-eso 

Filipínec 

filistin/o *ph... šosák, filistr; -isme filistrismus 

film film; -ar filmovat; film-actor filmový herec 

filolog/o *ph... filolog; -ie filologie; -ic filologický 

filosof *philosoph filozof; -ie filozofie; -ic filozofický 

filtr/e filtr, cedník; -ar filtrovat, cedit 

filú dareba, uličník, holomek 

fin jemný; -esse jemnost, jemný odstín; důvtip 

financi/es finance pl, peněžní prostředky; -ar financovat; 

-ari finanční; -ero finančník 

fin/e konec; ~ de semane víkend; -ir (do-, s-, u)končit, 

dodělat; -ition (do-, s-, u)končení, dodělání; -al konečný, 

závěrečný; -ale finále sport.; koncovka gram. 

fingr/e prst; -ale náprstek 

Finland Finsko; f-esi, finni finský; f-eso, finno Fin 

firm pevný; -itá pevnost; -ar utáhnout (uzel, šroub) 

firma firma, podnik 

firmament nebeská báň, obloha 

fisc/o státní pokladna; -al berní, daňový 

físic *phy... (fy...) fyzický; -a fyzika; -al fyzikální; -o fyzik 

fisiolog/ie *phy... (fy...) fyziologie; -ic fyziologický; -o 

fyziolog 

fisio(g)nomie *physiognomie (fy...) fyziognomie 

fiss/er štěpit (atom); -ion štěpení; -ura prasklina, trhlina 

fístul píštěl med. 

fito- *phyto- (fyto-) (ve složeninách značí vztah k rostlinám) 

fix pevný (bod); stálý (plat); -ar (při-, u)pevnit; upřít 

(zrak, pozornost); určit, stanovit; -ation (při-, u)pevnění; 

-ator ustalovač; -itá stálost 

flac kaluž, louže 

flacon flakón, lahvička na voňavku 

flad placka 

flagga vlajka, prapor 

flagell/e důtky, karabáč; metla, bič přen.; bičík zool.; 

-ar bičovat; -ation bičování 

flagr/ar planout, šlehat; -ant zjevný (křivda), do očí bijící 

flamm/e plamen; -ear plápolat; in-ar vznítit, zapálit 

flanar toulat se, potulovat se 

flanc/a bok; de ~ z boku; -ar stát bokem; krýt z boku 

flar/e čich, větření; -ar čichat, větřit 

flatt/ar lichotit; -osi lichotivý, lichotný 

flatu závan; větry (ve vnitřnostech); -ar vypouštět větry; 

-ent, -osi nadýmavý; -entie, -ositá nadýmání, větry 

flaut/e flétna; -ist flétnista 

flech/e šíp, šipka; -iere toulec 

flegma *ph... netečnost; -tic netečný 

flex/er ohnout, skrčit; -ion ohýbání, flexe; -íbil ohebný 

flicca (= puella) dívka

flirt/e flirt; -ar flirtovat 

flittre cetka 

flo(c)c vločka (sněhová i ovesná) 

flor květ(ina); -al květinový; -ar kvést; -ear, -escer 

kvést, vzkvétat; -escent kvetoucí (i přen.); -escentie 

květenství; -ist květinář 

florette fleret sport. (pružný kord s kuličkou na konci) 

flóscul květnaté slovo n. výraz; bezobsažná věta 

flott/e loďstvo (válečné n. obch.); -ar plout (o předmětu); 

plavit (dříví); -ator plavec (dříví); -uore vor 

flox *ph... flox, plaměnka bot. 

fluctu/ar kolísat, měnit se (např. počet obyvatel); -ation 

kolísání, stálý pohyb 

flu/er plynout, téci; -ent plynulý, tekoucí; -entie plynulost 

fluor fluor chem.; -escentie fluorescence; -escer fluoreskovat; 

-ide fluorid 

flut (mořský) příliv; re- odliv; -ear přítékat a odtékat 

fluvi/e řeka; -al říční (plavba, přístav) 

foca *ph... tuleň 

foc/o ohnisko; -al ohniskový 

foderale pouzdro; pochva (meče) 

fódere podšívka text. 

fólder adresář, složka inf. 

fo(l)lícul míšek, váček med. 

foli/e list, lupen; arch (papíru); -ette lístek; -age listí 

folieton fejeton, podčárník 

foll/i bláznivý, pošetilý; -ie, -esse bláznovství, pošetilost 

football [fútbol] kopaná, fotbal 

foment/ar podněcovat; přikládat teplý obklad med.; 

-ation podněcování; teplý obklad med. 

fond/e tavba; -er tavit, slévat, lít (kovy); -age slévání; 

-ero slévač; -ería slévárna 

fonétic *ph... fonetický; -a fonetika; -o fonetik 

font/e pramen, zdroj; zřídlo; -ane kašna, fontána 

football [fútbol] fotbal, kopaná 

for pryč 

for/e otvor, díra; -ar vrtat; -ator vrták (nástroj) 

foren cizí; cizinecký, zahraniční; -ia cizina; -o cizinec 

forest les; -al lesní; -ero lesník; forest-cultura lesnictví 

forfet/e (= summa total) paušál; -ari paušální (odměna) 

forfícul škvor 

forj/ar kovat (železo); -ero kovář; -ería kovárna 

forlu/ar pronajmout; -ator pronajímatel 

form/e tvar, útvar; podoba; forma; -ar (u-, vy-)tvořit, 

(z)formovat; -al vnějškový, formální 

formíc/a mravenec; -iera mraveniště; -ar hemžit se 

fórmul formule, vzorec; -ar slovně vyjádřit; vyslovit; 

-ation způsob slovního vyjádření, formulace 

forn(e) kamna, plotna; pec; pečící trouba 

forrag/e krmivo, píce; -ero krmič 

fórsan snad 

fort silný, mocný, vydatný; -ie síla; -iar nutit; -ificar 

opevnit; upevnit, posílit; -ification opevnění, pevnost; 

-eresse pevnost, tvrz 

fortun štěstí, štěstěna; (šťastná) náhoda; -osi šťastný 

(osud); -at šťastný (výsledek); esser ~ in mít štěstí (v čem) 

fórum fórum 

fosfate *phosph... fosfát chem. 

fosfor *phosph... fosfor chem.; -escer fosforeskovat; 

-ic fosforečný 

foss/e jáma, příkop; -ar hloubit; -ette důlek, jamka;

-uore nástroj na hloubení 

fossil fosilní geol.; -e fosilie 

foto *ph... fotka, foto; -amator fotoamatér; -a(p)parate 

fotoaparát, -archive fotoarchiv; -céllul fotobuňka; 

-eléctric fotoelektrický; -montage fotomontáž 

fotograf *photograph fotograf; -ar fotografovat; -ic 

fotografický; -ie fotografie (snímek i umění) 

foton *ph... foton fyz. 

fox liška zool. 

foxtrott foxtrot 

foy oheň; ~ errant bludička; -osi ohnivý; -atri ohnivý 

(jako oheň); -iere ohniště, krb 

fracass/e řinčení, třeskot; -ar roztříštit, rozbít napadrť 

fract/er (roz)lámat, přelomit, zlomit, rozbít; -ura zlomenina; 

-ion zlomek (též mat.); oddělená část, frakce; -ional zlomkový; 

dílčí, oddělený; -ionari frakcionářský 

fragil křehký, rozbitný; -itá křehkost, lámavost 

fragment zlomek., úlomek, část; -ari zlomkovitý, neúplný 

framber/e malina; -iero maliník 

frame rám, rámec; podstavec 

franc upřímný, otevřený; -itá, -ore upřímnost, otevřenost 

franc/esi francouzský; francouzština; -eso Francouz; 

F-ia Francie 

franc-masson svobodný zednář 

frange třáseň, třepení 

frapp/ar bouchat, klepat, ťukat (na dveře); -a ťuk; -ant 

nápadný, do očí bijící; -ada bouchání, klepání, ťukání 

frase *ph... věta, fráze; -ologie frazeologie 

fratern (= fratrin) bratrský; -al bratrský (vztah); z bratrovy 

strany (příbuzný); -itá bratrství; -ité bratrstvo; -isar (se) 

sbratřovat (se); -isation sbratření 

fratr/e bratr; -in bratrský 

fraud/e podvod; -ar podvádět, šidit; -atori, -osi 

podvodný; -ero podvodník 

fraxine olše 

fren brzda; -ar (za)brzdit; držet na uzdě; -ation brzdění 

frene/sie *ph... frenezie; -tic frenetický; -tico frenetik 

frequent častý; -ar navštěvovat (školu, divadlo), chodit 

často kam; -at rušný, frekventovaný (ulice); -ation 

docházka; -ie frekvence, četnost výskytu; kmitočet 

fresar frézovat 

fresber/e jahoda; -iero jahodník 

fresco freska 

fret/e náklad (zboží v nákl. dopravě); -ar naložit (kamion, vlak) 

fri/ar drobit, drolit; -ábil drolivý 

fricassé zadělávané maso, frikasé 

frict/er třít, mnout; -ion tření; -ionar mazat, třít (nemocnéh 

frig/er zábst: yo frige je mi zima; -id studený; chladný, 

frigidní; -iditá chlad; chladnost, frigidita; -idar (o)chladnout; 

-idari chladicí; -idator ochlazovač; -ore zima, 

chlad; -orífic chladicí; -orificar (o)chladit, (z)mrazit 

fringille (též: pinson) pěnkava zool. 

fripon šibal, taškář, dareba; -ar taškařit; -eríe taškařina 

fr/ir smažit, péci (na pekáči); -itura smažení; smaženina 

frisc čerstvý, svěží; -ore svěžest 

fris/er kadeřit (vlasy); -ero kadeřník; -ion kadeření; -ura 

kadeření, kadeře 

frisson chvění, mrazení (po těle); -ar třást se (zimou, hrůzou) 

frivol lehkovážný; -itá lehkovážnost 

fro od (směr i odlišení) 

front/e čelo; průčelí; fronta; -al čelní, přední; a-ar čelit,

vzdorovat; -iera hranice; -on ozdobný štít, lomenice 

frossar zmačkat 

frott/ar třít; drhnout (podlahu); -ation tření, drhnutí 

fruct/e ovoce, plod (i přen.); -ose fruktóza; -osi ovocný; 

-uosi plodný (užitečný); -iferi plodonosný; ovocnářský; 

-ificar využít, zhodnotit; -iero ovocný strom 

frufrut/ar šustit (o dámských šatech) 

frugal střídmý, skromný (jídlo, život); -itá střídmost 

frument pšenice 

frustr/ar zklamat, zmařit (naději); -ation zklamání, frustrace 

ftis/e *phthis/e souchotiny; -ic souchotinářský 

fug/ir uprchnout; -ida únik, útěk; -ient prchající; -itor 

uprchlík; -itiv chvilkový (známost); prchavý (okamžik) 

fularde šátek (na krk) 

fulgur/ar blýskat se na časy; -ation blýskání na časy 

fulígine saze 

fullar valchovat tech. 

fúlmin/e blesk; -ar blýskat se 

fum kouř, dým; -ar kouřit, čadit, dýmat; -ator kuřák 

fumic/ar udit; -ation udění 

fund/e dno, spodek; pozadí; základ; -ar založit; -ation 

založení; nadace; -ator zakladatel; -ament základ 

funebr/e smutek; -i smuteční 

funel nálevka, trychtýř 

funeral pohřební; -e pohřeb 

funest zlověstný; neblahý, zhoubný (vliv); -ie zlověstnost 

fung/o houba; -osi houbovitý (nádor); zamořený houbou 

funícul vlákno bot.; provazec (semenný aj.) med.; -are (pozemní) 

lanovka 

furb prohnaný; -on darebák, podvodník; -eríe prohnanost 

furca vidle, vidlice, vidlička 

fur/er zuřit, běsnit; -ie vztek, zuření, zběsilost; -ore zuřivost, 

běsnění; -iar rozzuřit, rozvsteklit; -iosi vzteklý, 

zuřivý, divoký, zběsilý 

furette fretka zool. 

furgon nákladní vůz, (uzavřený) vagón 

furn/ir poskytovat; dodávat, dodat; vybavit; -ition poskytování 

(informací); -itor poskytovatel, dodavatel; 

-itura dodávka; -iment poskytnutí 

furt/er (u)krást; -e krádež; -or zloděj; -iv kradmý (pohled), 

tajný; -ero zloděj; -eríe zlodějna 

furúncul vřed, nežit 

fus/er tavit, slévat; sloučit (se); -ion tavba, slévání; 

sloučení, splynutí, fúze; -ionar sloučit (se), splynout; 

-íbil tavitelný; -ibilitá tavitelnost; -íbile, -ette pojistka 

el.; -uore tavný kelímek, tyglík 

fusil puška; -ar (od-, za)střelit; -ada střelba; -ero střelec 

futil nicotný, malicherný; -itá nicot/a, -nost, malichernost; 

-age nicotnost (bezcenná věc) 

futur/e budoucnost; budoucí čas gram.; -i budoucí, příští; 

-itá budoucnost; -ist futurista; -isme futurismus 

G 

gage zástava; in-ar (= dar in gage) dát do zástavy; 

des-ar vyplatit (zástavu) 

gala slavnostní 

galant dvorný, galantní; -eríe galantnost; -hom kavalír 

gala/xe galaxie astr.; -ctic galaktický; via ~ Mléčná dráha 

galere galej(e); galer-sclavo galejník 

galerie galerie 

galimatias galimatyáš (zmatek, nepořádek)

gallin/e(s) kur domácí, slepice; -o kohout; -a slepice; 

-elle kuře; -ería slepičárna; -iere kurník 

gallon galon (dutá míra) 

galon tkaloun, lemovka, prýmek 

galopp/a cval, trysk; kvapík; -ar jet tryskem, cválat 

galvan/ic galvanický; -isar galvanizovat; -isme g-ismus 

gamache kamaše; holenice 

gamb/e noha (celý úd), hnát; -ear mrskat nohama 

gambale holínka, kozačka 

gamme stupnice, škála 

ganglion nervová n. mízní uzlina med. 

gangren sněť, gangréna med.; -osi gangrenózní 

gani/e zisk, výdělek; výhra; -ar získat, vydělat; vyhrát 

gans/e husa (všeob.); -o husák; -a husa 

gante rukavice 

gap/ar civět, čumět, okounět, zevlovat; -on zevloun 

garage garáž 

garant/e ručitel, -iario rukojmí; -íe záruka; -ir (za)ručit 

garbe snop (obilí) 

gard/ar opatrovat, ostříhat, ochraňovat; -e garda; -ator, 

-ero hlídač, strážce 

garn/ir obložit (mísu), ozdobit; (o)lemovat; vybavit (čím); 

-itura souprava; -iment obloha (příkrm), obložení (mísy) 

garnison vojenská posádka, garnizona 

ga(r)rot roubík; -ar ucpávat ústa roubíkem, utahovat r-em 

garson chlapec, hoch; číšník; -ach dareba, uličník 

gas plyn; -ometre plynoměr 

gast host; -ería hostinec 

gastronom labužník; -ic labužnický; -ie kuchařské umění 

gaudi/e radost, veselí; -ar radovat se; -osi radostný 

gay veselý; -itá, -esse veselost 

gazelle gazela zool. 

gazette noviny, časopis 

gazon trávník 

geisha gejša 

gel/a mráz; -ar (z)mrznout; -ate zmrzlina 

gel/é huspenina (ovocná), rosol, želé; -atine želatina 

gemell/e dvojče; -ar zdvojit 

gem/ir sténat, naříkat; kňučet; -ida sténání 

gen gen biol.; -ic genový 

gen/a obtíž; -ar obtěžovat, vadit 

general všeobecný; -e generál; -isar zevšeobecnit 

géner/e rod gram.; druh bot., zool.; -ar plodit; vyvíjet, tvořit; 

-ation pokolení, lidský rod, generace; vznikání, plození, 

tvoření; -ator ploditel; generátor; -ic rodový, druhový 

generos/i velkomyslný, šlechetný, štědrý; ušlechtilý (víno); 

-itá velkomyslnost, šlechetnost, štědrost 

génese zrod, vznik 

genétic genetický; -a genetika; -o genetik 

Genčve Ženeva 

gengiv/e dáseň; -ite zánět sliznice dásní med. 

geni/al geniální; -alitá geniálnost; -e nadání; -o nadaný 

člověk, génius 

genit/er (z)plodit; -ive genitiv gram.; -or rodič; -al 

genitální; -ale pohlavní orgán, genitál; -ura (z)plození 

Genova Janov 

genre žánr (druh lit. a um. díla) 

gente lidé; čeládka (služebnictvo) 

gentiane hořec bot. 

gentil laskavý, přívětivý; -esse laskavost, přívětivost 

gentilmann džentlmen

genú koleno; agenuar se kleknout si 

genuflex/ion (po)kleknutí; -er (po)kleknout, klečet 

genuin pravý, nefalšovaný; -itá pravost 

geode/sie geodézie; -tic geodetický 

geograf *geograph geograf; -ie geografie; -ic geografický 

geolog/o geolog; -ie geologie; -ic geologický 

geometr/o geometr; -ie geometrie; -ic geometrický 

geranie geránie, muškát (květina) 

ger/er spravovat, řídit (podnik); -ente správce; -entie 

správa, spravování, vedení, řízení (podniku) 

german německý; němčina; G-ia Německo; g-ic germánský; 

g-ico Germán hist.; g-o Němec 

gérmin/e zárodek, zárodečný klíček; -ar (vz)klíčit 

gest/e pohyb rukou, posunek; gesto; -icular gestikulovat; 

-iculation gestikulace; posunky 

géyser gejzír 

ghetto ghetto 

gigant/e obr; -esc, -ic obrovský, obrovitý 

gilete vesta (pánská) 

gimnasie *gy... (= licéo) gymnázium 

gimnast *gy... cvičenec, gymnasta; -ic gymnastický, tělocvičný; 

-ica gymnastika, tělocvik; sala de ~ tělocvična 

gips *gy... sádra 

giraffe žirafa zool. 

gir/ar *gy... kroužit, točit se; -ation kroužení, otáčení; 

-atori krouživý, otáčivý; -on káča (hračka) 

giro směnečný rukopis, žiro 

glaci/e led; -al ledový, mrazivý; ledovcový; -ar zledovatět; 

-n ledový (z ledu); -era ledárna; -ere lednice 

glacie-monte ledovec 

gladi/e meč; -ar bojovat mečem; -ator gladiátor hist. 

gladiol gladiola 

glande žalud bot. 

glándul žláza med. 

glass sklenice 

glatt hladký; -itá hladkost; -ar hladit (povrch) 

gleb/e hrouda; -osi hroudovitý 

glicerine *gly... glycerín 

glire plch zool., sedmispáč 

gliss/ar klouzat; -id kluzký; -uore skluzavka 

glob/e (země)koule; glóbus; ~ del ócul oční bulva; -al 

celkový, celosvětový, globální; -alisation globalizace 

glóbul kulička; ~ de sangue krvinka; -ari kulovitý 

glori/e sláva; -osi slavný 

gloss/e poznámka (na okraji), vysvětlivka; -árium glosář 

glot/ir hltat, polykat; -on hltoun; -oneríe hltavost 

glucose glukóza chem. 

glutin/e lepidlo; -ar lepit; -osi lepkavý 

gneiss rula geol. 

gnistar šustit, šelestit; praskat (o ohni) 

gnome skřítek 

gnu pakůň zool. 

gobeline gobelín text.. 

gol gól 

golf golf sport.; -e (mořský) záliv 

gonde stěžej dveří 

góndol gondola (člun); koš balónu; -ero veslař na gondole 

gorille gorila zool. 

gót(h)ic gotický; -a gotika 

govern/ar vychovávat; -ation výchova; -essa vychovatelka 

graci/e milost (odpuštění); přízeň; půvab; -osi půvabný,

milý, líbezný; -ositá půvab, ladnost; graciéznost 

gracil křehký, jemný, útlý, něžný; -itá útlost, štíhlost, 

křehkost, ladnost 

gradu stupeň; -al postupný, stupňovitý; -ar stupňovat, 

zesilovat, gradovat; opatřit měřicí přístroj stupnicí, graduovat; 

-ation stupňování, gradace; graduace 

gráf/ic *graph... grafický; -ica grafika; -isme grafismus; 

-ite tuha, grafit; -ologo grafolog; -ologie grafologie 

gramm gram 

gra(m)mátic gramatický (výzkum); -a gramatika; -o gramatik; 

-al gramatický (pravidlo) 

gramofon *grammophon gramofon; disco de ~ gr. deska 

granat/e granát (minerál); granátové jablko (ovoce) 

gran/e zrno (obilí); -age zrní; -ar drtit na zrno; zrnit; -osi 

zrnitý; -iere stodola; sýpka 

grand velký; -esse velikost (i přen.); -iosi velkolepý; 

-itá velikost (závažnost); -ore velikost (rozměr); -matre 

babička; -patre dědeček; -parentes dědeček a babička 

granite žula geol. 

gránul zrnko, zrníčko; -ar granulovat, vytvářet zrna, 

-ation granulace; -ari zrnitý (sníh); -at granulovaný 

grass tučný, tlustý; -e tuk; -ar mastit, mazat; -osi tučný 

grat vděčný; -itá vděčnost; -ie milost; -iment zpropitné 

grate mříž(ka) 

gratific/ar odměnit; -ation čestný dar, odměna, ocenění 

grattar (po)škrábat, škrabat, drbat 

gratuit bezplatný, zdarma 

gratul/ar blahopřát; -ante gratulant; -ation blahopřání 

grav těžký, vážný (stav); hluboký (tón); -itá tíže, závažnost 

grav/er (vy)rýt (do kovu); -ero rytec; -ura rytina 

gravid těhotná; březí; -a těhotná žena; -itá těhotenství 

gravi/e štěrk; -era štěrkovna 

gravit/ar tíhnout, gravitovat; -ation gravitace 

grec řecký; řečtina; G-ia Řecko; g-o Řek 

greft/e roub, štěp; -ar (na)roubovat, štěpovat 

greg stádo 

grel kroupy; -ar: it grela padají kroupy; -un kroupa 

gremie klín (lidský), lůno (i přen.) 

grenad/e granát (střela); -ero granátník; -iero granátovník 

bot.; -ine grenadina (druh limonády) 

Grenland Grónsko; g-esi grónský 

griff/e dráp, pařát; -ar (po)drápat, (po)škrábat 

grill gril, rošt, rožeň; mříž; -ar grilovat; -ade pečeně na roštu 

grillie *gryllie cvrček zool. 

grim/ar (na)líčit (líčidly); -e líčidlo 

grimass/e úšklebek, grimasa; -ar dělat grimasy 

grimp/ar (vy)šplhat; -ada šplh(ání) 

grin/ar šklebit se, zubit se 

grins/ar skřípat (zuby); vrzat (o dveřích) 

grippe (= influenza) chřipka 

gris/(i) šed(iv)ý; -atri našedlý; -on šedivý stařec 

grisú důlní třaskavé plyny 

griv/e hoře, žal, zármutek; -ar soužit se, trápit se 

gross tlustý, tělnatý, zavalitý; -ore tloušťka 

grosse veletucet (12 tuctů) 

grossier/i hrubý, sprostý; -itá hrubost, sprostota 

grotesc směšný, pitvorný, groteskní 

grotte jeskyně 

grue jeřáb zool. 

gruel krupice kuch. 

gru(n)n/ir bručet (o zvířeti); chrochtat; vrčet (o psu);

-iaci bručivý, chrochtavý, vrčivý; -ida bručení, 

chrochtání, vrčení 

grupp/e skupina; a-ar seskupit 

guanci/e tvář, líce; -ar (= guancie-batter) (z)políčkovat, 

(z)pohlavkovat, (z)fackovat; -ade, -ata políček, pohlavek, 

facka 

guardi/e hlídka, stráž; -ar držet stráž; -an strážce; -st 

gardista 

guatar (alquem) číhat (na koho) 

Guayan/a Guajana; g-esi guajanský 

Guatemal/a Guatemala; g-esi gutemalský 

gudron dehet; -ar (na)dehtovat 

guerr/e válka; -ear válčit; -ero válečník 

guf výr zool. 

guid/ar vést (ukazovat cestu); -e průvodce (i kniha); -ero 

průvodce; -on řídítka (u kola) 

guilde cech 

guillotin/e gilotina; -ar gilotionovat 

Guine/a Guinea; g-an quinejský 

guirlande girlanda 

guitarr/e kytara; -ist kytarista 

gulache guláš 

gumm/e guma; -ar (po)gumovat; -iero gumovník 

gúrgul hrdlo, hltan, chřtán; -ear kloktat; -eada kloktání 

gurmand labužnický; -e labužník; -age pochoutka 

gust chuť; vkus; -ar ochutn(áv)at; -osi chutný 

gutt/e kapka; -iere okap; -ear kapat 

gúttur hrdlo, hltan, jícen, chřtán; -al hrdelní (hláska) 

guvern/ar vládnout; ovládat (vášně); -ament vláda; -ia 

gubernie; -ator, -ero gubernátor, guvernér 

H 

hábil obratný, dovedný, šikovný, zručný; -itá obratnost, 

dovednost, schopnost, zručnost; -itar uschopnit; 

oprávnit 

habit/ar bydlit; -ation obydlí, bydlení, bydliště; -ante 

obyvatel 

hábitu zvyk, návyk; -al obvyklý 

hacc/a motyka; -ar okopávat (půdu); -uore okopávačka 

hach/ar sekat (sekerou); carne -at sekaná; -e sekera 

hag/(a) (živý) plot; -ar oplotit; -atura oplocení 

Haiti Haiti; h-an hajtský 

hal/a dech; -ar dýchat; -ation dýchání; -ade dechnutí; 

in-ar vdechovat; in-ation vdechování 

hall hala, dvorana, síň 

halló! haló!, nazdar! 

halo světelný kruh (kolem slunce n. měsíce) 

halt/a zastávka (na pochodu); -ar zastavit (se); halt! stát! 

haltere činka sport. 

ha(l)lucin/ar halucinovat; -ation halucinace; -atori halucinační 

hamac vysuté lůžko 

hamstre křeček zool. 

hanche bedra, kyčle (bok) 

handball házená sport. 

hangare kůlna; hangár (i let.) 

happ/ar lapnout, chňapnout 

har mít (pomocné sloveso) 

harem harém 

harengo sleď zool.; ~ marinat slaneček 

harmon/ie harmonie; -ic, -iosi harmonický; -ica harmonika; 

-ium harmonium; -isar harmonizovat

harness postroj; brnění (pancíř); -ar strojit (koně apod.) 

harp/e harfa; -ero harfař; -ist harfeník, harfista 

hasard náhoda; -al náhodný; -ar hazardovat 

hasp/e naviják, vrátek; -ar navíjet 

hast/a spěch, chvat; -ar spěchat, chvátat 

haust/er čerpat; ex-er vyčerpat; ex-ion vyčerpání; ex-iv 

vyčerpávající; ex-or čerpadlo 

havarie havárie 

haver mít, vlastnit 

Hawai Havaj; h-an havajský 

hay je, existuje; ~ du possibilitás jsou dvě možnosti 

hebré/o Hebrej(ec), žid; -a Hebrejka, židovka; -ic hebrejský; 

hebrejština 

hectar hektar (plošná míra) 

hectolitre hektolitr 

hedre břečťan bot. 

hélic/e lodní šroub, vrtule; šroubovice, spirála, šnek tech. 

-al spirálovitý, šroubovitý; -oide šroubová plocha 

helicóptere vrtulník, helikoptéra 

heliotrop slunečnice 

helm přilb/a, -ice, helm/a, -ice 

hem domov; -atri domácký 

hemo/filie *hemo/ph... hemofilie; -r(rh)oides hemoroidy med. 

hépat/e játra anat.; -ic jaterní; -ite hepatida med. 

herald/e hlasatel, herold hist.; -ic erbovní; -ica heraldika 

herb/e tráva, bylina; -osi travnatý; -ivori býložravý; -ari 

trávní; -arisar zatrávnit; -árium herbář; -iera trávník 

hered/ar dědit; -ie, -age dědictví; -ante dědic; -ic dědický; 

-itá dědičnost; -ital, -itari dědičný 

here/sie kacířství; -tic kacířský; -tico kacíř 

heriss/er (se) ježit (se); -on ježek zool. 

hermeline hermelín text. 

hermétic hermetický 

hernie kýla med. 

heró/e hrdina, rek; -ic hrdinský; -isme hrdinství; -a hrdinka 

heron volavka zool. 

hérpes opar med. 

hers/e brány agr.; -ar vláčet (pole bránami) 

hesit/ar váhat; -ation váhání; -ant váhavý 

hiacinte *hyacinthe (hyacinte) hyacint 

hi/ar zívat; -ada zívání 

hibrid *hy... hybridní; -e kříženec biol.; -isar křížit; -isation 

křížení 

hicc/a škytnutí; -ar škytat; -ada škytání, škytavka 

hideosi ohyzdný, škaredý; -itá ohyzdnost, škaredost 

hidrante *hy... hydrant 

hidrate *hy... hydrát chem. 

hidráulic *hy... hydraulický; -a hydraulika 

hidre *hy... hydra myt. 

hidrogen *hy... vodík chem. 

hidroterapie *hydroth... (hydrot...) vodoléčba 

hien *hy... hyena (i přen.) 

hieroglif *hieroglyph hieroglyf; -ic hieroglyfický 

higien/e *hy... zdravověda; hygiena; -ic zdravotní; 

hygienický; -ist zdravotník; hygienik 

hilar/i veselý, rozjařený; -itá veselost 

himne *hy... hymna 

hinn/ir (za)řehtat, ržát; -ida řehtání 

hindú Hind; Ind; -ic hindský; indický; -isme hinduismus 

hinterland zázemí 

hipérbol *hy... hyperbola; -ic hyperbolický

hipertension *hy... vysoký (krevní) tlak 

hipno/se *hy... hypnóza; -tic hypnotický; -tisar hypnotizovat; 

-tisator hypnotizér; -tisme hypnotismus 

hipocrit/e *hy... pokrytec; -ic pokrytecký 

hi(p)podrom hipodrom 

hi(p)popótame hroch 

hipotec/a *hypoth... (hypot...) hypotéka; -ar zatížit hypotékou 

hipotension *hy... nízký (krevní) tlak 

hipotenuse *hy... přepona geom. 

hipote/se *hypoth... (hypot...) hypotéza; -tic hypotetický 

hirar najímat (osoby) 

hirunde vlaštovka zool. 

hispan španělský; španělština; H-ia Španělsko; h-o Španěl 

hissar vztyčit, vytáhnout vlajku 

hister/ie *hy... hysterie; -ic hysterický; -ico hysterik 

histor/ie historie; -ic historický; -ico historik 

hístrico *hy... dikobraz zool. 

hivern/e zima (roční doba); -al zimní; -ar (pře)zimovat; 

-ation (pře)zimování 

ho- (ve složeninách): hodíe dnes; hoannu letos; 

ho-matine dnes ráno; ho-véspere dnes večer 

hobby záliba, koníček; -ist koníčkář 

hobó/e hoboj; -ist hobojista 

hoccar dřepět, sedět na bobku 

hockey hokej 

hodí/e dnes; -al dnešní 

hollá! hola! 

Holland Holandsko; h-esi holandský; h-eso Holanďan 

hom člověk; -an lidský, člověčí; -anité lidstvo; -anitá 

lidství, člověčenství 

homage hold 

homare humr zool. 

homeopat(h) homeopat; -ie homeopatie; -ic homeopatický 

homicid/e vrah; -ie vražda 

homogen homogenní; -itá homogennost 

homolog homologický; -ie homologie 

homónim *...ym homonymní; -e homonymum; -ie homonymie 

homosexual homosexuální; -itá homosexualita 

honest poctivý, čestný; -itá poctivost, (po)čestnost 

honor čest; počest, pocta; -ar (po)ctít; honorovat; 

-ation poctění; honorování; -ari čestný (člen); -arie 

honorář; -ábil ctihodný; -ífic čestný (titul) 

hont/e hanba; -ar hanbit se; -osi hanebný 

hor hodina (trvání, doba); -a hodina (na hodinách); -al, 

-ari hodinový; -árium jízdní řád 

horde horda, tlupa, sběř 

hordeo ječmen 

horizont/e horizont; -al horizontální 

horlog/e hodin(k)y; -ero hodinář 

horr/er děsit se; -íbil hrozný, strašný; -ore hrůza, děs 

horticultura zahradnictví 

hósped hostitel; -al pohostinný; -alitá pohostinnost 

hospicie hospic, útulek 

hospital/e nemocnice; -isar hospitalisovat; -ari nemocniční 

hostie (= pane euc(h)arístic) hostie 

hotel hotel; -ero hoteliér 

hostil nepřátelský; -itá nepřátelství 

huf kopyto (koně); huf-ferre podkova 

human lidský, humánní; -ist humanista; -isme lidskost, 

humanismus; -itá lidskost, humanita; -itari dobročinný, 

humanitární; -itario humanitář

humid vlhký, mokrý; -itá vlkost, mokro, vláha; -(ific)ar 

svlažit, zavlažit 

humil ponížený, pokorný; -itá poníženost, pokora; -ar (se) 

(se) ponížit (se), pokořit (se); -iar ponížit, pokořit (porážkou); 

-iation ponížení, pokoření 

humo humus, prsť 

humor humor; -ist humorista; -ístic humoristický 

Hungari/a Maďarsko; h-an maďarský; h-ano Maďar 

hurrá! hurá! 

hússar husar 

hussit/e husita; -ic husitský; -itisme husitství 

I 

ibis ibis zool. 

icon/e ikona 

idé idea, myšlenka, pojem; představa; nápad; ponětí; -al 

ideální; dokonalý, vzorný; -ale ideál, vzor; -alist idealista; 

-ologo ideolog; -ologie ideologie; -ológic ideologický 

idént/ic totožný; -itá totožnost; -ificar zjistit totožnost 

idill/e *idy... idyla, selanka; -ic idylický 

idioma idiom, ustálené rčení gram.; řeč; -tic idiomatický 

idiot idiot; blbec, hlupák, pitomec; -ic idiotský; -ie blbost, 

hloupost, pitomost; idiotie med.; -isme idiotismus gram.; 

idiotie med. 

idol bůžek, modla; -atrar zbožňovat, klanět se (modlám); 

-atrie modlářství; -atro zbožňovatel 

i. e. (zkr. it es) tj., to jest 

ignomini/e potupa, pohana; -osi potupný 

ignor/ar nevšímat si (koho, čeho), ignorovat; -ante nevědomý, 

neznalý člověk; -antie nevědomost, neznalost 

il on 

ili oni, ony 

i(l)lu/der klamat, šálit; -sion přelud, klam, iluze; -siv klamný, 

zdánlivý; -sori klamný, iluzorní; -sionist iluzionista 

i(l)lumin/ar osvětlit; osvítit; -ation osvětlení; osvícení 

i(l)lustr/ar ilustrovat; znázornit; -ation vyobrazení; znázornění, 

přklad, vzor; -ativ znázorňující; -ator ilustrátor 

image obraz, obrázek 

imágin/e představa; -ar představit si; -ation představivost, 

představa; -ari pomyslný, neskutečný; -ativ představivý 

imbeci(l)l slabomyslný, imbecilní; -e imbecil; -itá imbecilita 

i(m)mens(i) nezměrný, nesmírný, ohromný 

i(m)minent ihned nastávající, bezprostředně hrozící (nebezpečí) 

imit/ar napodobit; -ation napodobení, imitace; -ator napodobitel 

i(m)mol/ar obětovat (bohu); -ation obětování, oběť 

i(m)mortalle slaměnka bot. 

imped/ir překážet, bránit, vadit; -iment překážka, zábrana 

imper/ar (roz-, při)kazovat; -ativ rozkazovací 

imper/ia říše; císařství; -ator vládce; císař; -atoressa 

císařovna; -ial říšský; císařský; -ialisme imperialismus 

impertinent nestoudný, drzý; -ie nestoudnost, drzost 

ímpetu prudkost; výbuch (hněvu); -osi divoký (proud), 

prudký, bouřlivý (povaha); -ositá prudkost, bouřlivost 

implorar úpěnlivě prosit, vzývat 

import/ant důležitý; -antie důležitost; -ar mít důležitost; 

to ne importa to není důležité, na tom nezáleží 

import/ar dovážet (z ciziny); -ation dovoz; -ator dovozce 

importun dotěrný, neodbytný; -ar dotírat (na koho) 

impos/ar imponovat; vzbuzovat úctu; -ant velkolepý 

imposir vnutit; prosadit (vůli) 

impost dávka, poplatek, daň (ze zboží); -ar ukládat daň

imprec/ar proklínat; -ation proklínání, prokletí 

impregn/ar napustit, impregnovat (čím) 

impress/er vtisknout; -ion dojem; -ionar učinit dojem, 

zapůsobit; -iv působivý; -ivitá působivost 

improvis/ar improvizovat; -ation improvizace 

impugnitá beztrestnost 

imput/ar přičítat, připisovat (komu co); -ation přičítání 

i(m)mun imunní med., práv.; -itá imunita; -isar imunizovat; 

-isation imunizace med. 

in v, do 

ín- (zápor u příd. jmen): ínpolit nezdvořilý 

inamor/at zamilovaný; -ar se zamilovat se 

inan marný; plytký, prázdný; -itá marnost; plytkost 

ínapt nevhodný, nezpůsobilý; -itá nevhodnost 

inaugur/ar slavnostně zahájit n. uvést v úřad; -ation 

slavnostní zahájení; -al zahajovací, nástupní 

inball/ar (za)balit; -age (za)balení; -ator, -ero balič 

inbocatura ústí (řeky) 

inbosc/ar položit do zálohy; ~ se lehnout do zálohy; 

-ade záloha (skryté místo), léčka, nástraha 

inbras/ar zapálit, roznítit (oheň); -ament zapálení 

inbrass/ar obejmout; -ada objímání; -ament objetí 

inbrolliar zamotat, zaplést, uvést ve zmatek 

incant/ar okouzlit, nadchnout; začarovat, zaklít; -ament 

okouzlení; -ation zaklínání, zaříkávání; -atori zaklínací 

incarcer/ar uvěznit, vsadit do vězení; -ation uvěznění 

incarn/ar vtělit, ztělesnit; -ation vtělení, ztělesnění 

incendi/e požár; -ar zapálit; -ator žhář, palič 

incens/e kadidlo; -ar kadit (kadidlem) 

incestu krvesmilstvo; -osi krvesmilný 

inch coul (míra) 

incident/e příhoda, událost (nemilá); -al náhodný 

incis/er zaříznout, zakrojit; -ion (chirurgický) řez, zářez 

incitar pobídnout, vybízet (koho k čemu) 

íncivil nezdvořilý; nevzdělaný 

inclin/ar klonit se, inklinovat, mít sklon (k); -ation sklon, 

náchylnost, náklonnost, inklinace 

inclu/der zahrnout, obsáhnout, pojmout; vložit (do obálky); 

-sion zahrnutí; -siv včetně 

incognito pod cizím jménem, na zapřenou 

incolerar rozhněvat 

íncolori bezbarvý 

incombr/ar (u)zavřít; zatarasit; -ation uzavření 

ínco(m)mensurabil nesouměřitelný 

íncompat/ibil neslučitelný; -ibilitá neslučitelnost 

ínconscient nevědomý; -ie nevědomí 

ínconsiderat nerozvážný, neuvážený 

ínconstant nestálý, vrtkavý (o počasí) 

íncontestabil nesporný 

incontr/a setkání; -ar potkat (koho), setkat se (s kým, čím) 

ínconven/ent nepřístojný, nevhodný; -entie nevhodnost 

ínconveni/ent nevýhodný; -entie nevýhodnost 

incorage/ar dodat odvahy, povzbudit; -ament povzbuzení 

incorpor/ar (při)vtělit, včlenit; ztělesnit; -ation (při)vtělení 

incr/e inkoust; -iere kalamář 

increscement přírustek 

incrimin/ar obvinit; -ation obvinění 

incrust/ar vykládat (perletí apod.); -ation vykládání 

incude kovadlina 

inculcar vštípit, vrýt v paměť 

inculp/ar obvinit, nařknout; -ation obvinění, nařknutí

íncult nepěstěný, nevzdělaný 

incurvar dovnitř ohýbat 

indangerar ohrozit 

índelebil (= íne(f)faciabil) nesmazatelný; -itá nesmazatelnost 

indemn/i neporušený, nezraněný; -itá náhrada škody, 

odškodné; -isar odškodnit; -isation odškodnění 

índex ukazatel; index, seznam; rejstřík (v knize); ukazováček 

Indi/a Indie; Í-c Oceane Indický oceán 

indian indický; indiánský; -o Ind; Indián 

indic/ar ukázat, označit; -ation údaj, označení; -ator ukaz(ov)atel; 

-ie (ná)znak, známka (čeho) 

índi(f)ferent lhostejný, netečný; -ie lhostejnost, netečnost 

indigen domorodý; -e domorodec; -atu domovská příslušnost 

indig/er být v nouzi, strádat; -ent nemajetný, potřebný, 

chudý; -entie nedostatek, bída, nouze 

indign/ar rozhořčit; -ation rozhořčení 

índispensabil nepostradatelný, nezbytný 

índispos/it indisponovaný; -ition indispozice 

índisputabil nesporný 

índistin(c)t nezřetelný, nejasný; -ibil nerozeznatelný 

individu/e jedinec, jednotlivec, individuum; -al jednotlivý, 

individuální; -ist individualista; -alitá individualita 

índivisibil ne(od)dělitelný, nedílný 

índocil neučenlivý, tupý; -itá neučenlivost 

indoeuropan indoevropský; -o Indoevropan 

indolent lhostejný, netečný; -ie lhostejnost, netečnost 

indolorar způsobit bolest 

indoss/ar převést směnku; -ament rubopis (na směnce) 

induct/er uvést (v omyl, v pokušení); přimět (k čemu); indukovat 

el.; -ion uvedení; indukce; -or induktor; -iv indukční, 

induktivní 

indulg/ent shovívavý; -entie shovívavost, shovění; -er 

(po)shovět 

indur/ar (vy-, za-, z)tvrdit; -ation (vy-, za-, z)tvrdnutí 

industri/e průmysl; -al průmyslový 

inebriar se opít se 

ínegal nestejný, různý; -itá nestejnost, různost 

inept nezpůsobilý; nejapný; -ie, -itá nejapnost 

inert nečinný, netečný; setrvačný; -ie netečnost; setrv. 

ínexorabil neúprosný 

ínexpectat neočekávaný 

ínfallibil neomylný 

infam hanebný, podlý, sprostý; -ation zneuctění, zhanobení; 

-ie hanebnost, podlost, sprostota 

infant/e (-o, -a) dítě; -al, -in dětský; -il dětský, dětinský; 

-ilisme infantilismus; -esc dětský (jako dítě); -ie dětství 

infanter/íe pěchota, pěší vojsko; -ist příslušník pěchoty 

infect/er nakazit, zamořit; -ion nákaza; -iv nakažlivý 

infer/er vyvozovat, usuzovat; -entie vyvození, závěr 

inferior/i nižší (škola), podřadný, méněcenný; -itá podřadnost, 

méněcennost 

infern/e peklo; -al pekelný, ďábelský; -alitá ďábelskost 

infiltr/ar pronikat, prosakovat; -ation prosáknutí 

infinitesimal nekonečný, jdoucí do nekonečna 

infinitive infinitiv (neurčitý způsob slovesný) 

ínfirm slabý, neduživý, churavý; -ero ošetřovatel 

inflamm/ar vznítit, zapálit; -ation vzplanutí, zápal; zánět 

med.; -ábil hořlavý, vznětlivý; -atori zánětlivý med.; 

-ette zápalka 

infl/ar nadmout, nafouknout; -ation nadýmání; inflace; 

-atura boule, otok

inflex/er ohnout; -ion ohnutí; -íbil nepoddajný 

influenza (též: grippe) chřipka 

influ/er mít vliv; -ent vlivný; -entie vliv, působení; 

-entiar ovlivňovat 

ínform beztvarý 

inform/ar informovat, uvědomit, zpravit (o čem); -ation 

informace, zpráva; -ativ informativní; -ator informátor 

inforti/ar posílit; -ation posílení 

ínfortun neštěstí; -osi, -at nešťastný 

infossar zahrabat, zakopat 

infra dole, níže (v textu); ad ~ dolů; de ~ zdola, zezdola 

infum/ar naplnit dýmem, zakouřit (místnost) 

infurter se vkrást se, vplížit se 

infus/er vlévat, nalévat; -ion vlití, nalití; infúze med. 

ingage/ar najímat (osoby), angažovat; dát v zástavu, zastavit; 

-ament najímání, angažmá; zástava; závazek 

ingeni/osi důmyslný, důvtipný, vynalézavý; -ositá 

důmysl, důvtip, vynalézavost; -ero inženýr 

ingenui nevinný (výraz tváře), bezelstný, naivní 

ingest/er přijímat potravu, polykat; -ion příjem potravy 

inglotir pohltit, spolknout 

ingran/ar zapadat do sebe (o ozubení); -age ozubení 

ingrass/ar (vy)krmit (vepře, husu); -ament krmení (na žír) 

íngrat nevděčný; -itá nevděk 

ingrediente přísada, složka, součást 

inhagatura oplocení 

inhal/ar vdechovat; -ation vdechování 

inhib/ir zabraňovat, potlačovat; -ition zabránění 

inhum/ar pohřbít, pochovat; -ation pohřbení 

inici/ar začít, dát popud; zasvěcovat; -al počáteční; -ale 

počáteční písmeno, iniciála; -ation zasvěcení; -ative 

podnět, popud, počáteční impuls; -ator původce 

íninte(l)ligibil nesrozumitelný 

inject/er vstříknout, dát injekci; -ion vstříknutí, injekce; 

-or vstřiková tryska 

injoyar potěšit 

injuri/ar nadávat, utrhat na cti; -e nadávka, urážka; 

-osi hanlivý, urážlivý 

ínjusticie křivda, příkoří, bezpráví; far ~ a křivdit (komu) 

ínlegal nezákonný; -itá nezákonnost; ilegalita 

ínlegitim nezákonný; nemanželský 

ínlicet nedovolený 

inlogi/ar (se) ubytovat (se); -ation ubytování 

inmatricular zapsat do matriky, imatrikulovat 

ínmediat bezprostřední; -itá bezprostřednost 

ínmemorial nepamětný 

inmers/er vnořit, ponořit; -ion ponoření; -íbil ponorný 

inmigr/ar přistěhovat se; -ation přistěhoval/ci, -ectví 

inmixter vmísit, přimísit; ~ se vmísit se 

ínmobil nehybný, neschopný pohybu; -itá nehybnost 

ínmoderat nevázaný, bezuzdný; -ion nevázanost 

ínmortal nesmrtelný; -itá nesmrtelnost; -isar zvěčnit 

ínnocent nevinný; prostoduchý; -ie nevinnost 

ínnociv neškodný; -itá neškodnost 

innov/ar zavádět novoty, změny; zlepšit (zavedením nového); 

-ation inovace; -ator novátor, zlepšovatel 

inocul/ar (na)očkovat (strom i přen.); -ation očkování 

ínopinet neočekávaný 

íno(p)portun nevhodný, nepříhodný 

inorgolliar (se) naparovat se 

inpalliar vycpat slámou

ínpari nestejný, nerovný; lichý (číslo) 

ínpartial nestranný; -itá nestrannost 

inpavonar se nadýmat se (jako páv) 

ínpenitent nekajícný 

ínpermeabil nepromokavý, nepropustný 

ínperturbabil klidný; neochvějný 

inpestar zamořit (čím) 

inplongear (po, -v)nořit 

ínpolit nezdvořilý 

ínpossibil nemožný; -itá nemožnost; -isar znemožnit 

ínpotent bezmocný, nemohoucí; impotentní med. 

ínprevidet nepředpokládaný 

inprisonar uvěznit, vsadit do vězení 

ínprobabil nepravděpodobný 

inprofundar prohloubit; ~ se (in) zahloubat se (do čeho) 

ínpud/ent nestydatý; -entie nestydatost 

inpuniar *inpugnar (u)chopit, chytnout, popadnout 

inquest/e anketa; dotaz; -er dotazovat se; -or tazatel 

ínquietar (se) znepokojit (se) 

inquisit/er pátrat; vyšetřovat; -ion pátrání; vyšetřování; 

inkvizice; -iv pátravý, zvědavý; -or inkvizitor 

inradicar zakořenit 

inrangear zařadit 

ínrasonabil nerozumný 

ínrational protirozumový, iracionální; -itá protirozumovost 

ínreal neskutečný; -itá neskutečnost 

ínremov/ibil nenávratný; -ibilitá nenávratnost 

ínrespons/ábil nezodpovědný; -abilitá nezodpovědnost 

ínreverent neuctivý; -ie neúcta 

inrichar (se) obohatit (se) 

inrol/ar najímat osoby; -ament nábor; odvod voj. 

inrupt/er (se) vloupat se; -ion vloupání 

ínsalubr/i nezdravý (byt, kraj); -itá nezdravost 

insanguat zkrvavený 

insclavar zotročit 

inscr/ir napsat (na), vepsat (do); nadepsat; -ition nápis, 

nadpis; přípis, věnování (knihy) 

insect/e hmyz (jedinec); -ivore hmyzožravec; -ivori hmyzožravý 

inseni/ar vyučovat; -ament vyučování 

ínsensat nesmyslný 

ínseparabil ne(od)dělitelný, nerozlučný 

insert/er vložit, vsunout; ~ un anuncie in li jurnale inzerovat; 

-ion vložení, vsunutí; inzerce; -ete vložka 

insidi/ar strojit úklady; -e úklad; -osi záludný, zákeřný 

insigne odznak 

ínsignificant bezvýzmaný; -ie bezvýznamnost 

insinu/ar vnuknout; našept(áv)at; ~ se vlichotit se, 

vloudit se, vetřít se (do přízně koho); -ation našeptávání 

ínsipid bez chuti, nijaký, nanicovatý; -itá nanicovatost 

insister trvat na čem, naléhat nač 

ínsociabil nespolečenský; -itá nespolečenskost 

insol/ar (se) slunit (se); -ation slunění; úžeh, úpal 

insolent nestoudný, drzý; -ie nestoudnost, drzost 

ínsoluibil nerozpustný; neřešitelný, nerozluštitelný 

ínsolv/abil, -ent neschopný platit, nesolventní 

ínsomnie nespavost 

ínsonori nezvučný 

insorciar okouzlit, nadchnout, unést; začarovat, zaklít 

insordidar zašpinit, umazat 

inspect/er dohlížet; -ion dozor, dohled, inspekce 

inspir/ar vdechnout, vnuknout; nadchnout, (vz)budit

(zájem); -ation vdechnutí; vnuknutí, inspirace 

ínstabil vratký, nestálý (počasí); -itá vratkost, nestálost 

install/ar nastolit; zavést, zřídit; -ation nastolení, uvedení 

v úřad; zavedení, zřízení (vodovodu), instalace 

instant okamžitý; určený k rychlé přípravě; -an okamžitý 

(účinek); -e okamžik, chvíle; -ie příslušný úřad, instance 

instig/ar ponoukat, podněcovat, štvát; -ator štváč 

instinct/e pud, instinkt; -iv pudový, instinktivní 

institu/er (u)stanovit, zřídit; -te institut, ústav, zařízení; 

-tion ústav, zařízení; ustavení, zřízení 

instruct/er učit, vyučovat; poučit; -ion vyučování; návod, 

nařzení, předpis, instrukce; -ional instruktážní; 

-iv poučný; -or učitel, instruktor 

instrument nástroj; -al nástrojový, instrumentální; -ar 

instrumentovat hud.; -ation instrumentace 

ínsubordin/ar odepřít poslušnost; -ation nekázeň, neposlušnost 

(ve službě) 

ínsul ostrov; -ano ostrovan; -ari ostrovní 

insult/ar urazit, tupit, hanět (koho), nadávat (komu); -e 

napadení (slovní), nadávka, urážka, pohana 

in summa celkem, dohromady, úhrnem; krátce řečeno 

ínsuperabil nepřekonatelný, nepřemožitelný 

ínsuportabil nesnesitelný 

insurg/er pobuřovat; vzbouřit; ~ se vzepřít se, postavit 

se (proti komu); -ent vzbouřený 

insu(r)rect/er vzbouřit se, povstat (proti komu); -ion povstání, 

vzpoura 

intact nedotčený, neporušený 

íntangibil nedotknutelný; -itá nedotknutelnost 

integr/i celistvý, úplný, nedílný; bezúhonný; -itá celistvost, 

úplnost, nedílnost; bezúhonnost; -ar integrovat; 

-ant neodlučitelný, nezbytný; -ation zcelení, sjednocení; 

-al integrální; -ale integrál mat. 

inte(l)lectu duch, rozum, chápavost; -al duševní, rozumový; 

-ale intelektuál, vzdělanec 

inte(l)lig/er chápat; -ent inteligentní, bystrý, chápavý; 

-entie inteligence (schopnost i spol. třída); -íbil srozumitelný 

íntemper/ant nemírný, nestřídmý; -antie nemírnost 

intens/(i) prudký, silný, intenzívní (pocit); napjatý; -itá 

síla, mohutnost; stupeň napětí, intenzita; -iv silný, mohutný, 

usilovný, intenzívní (činnost); -ivitá intenzívnost 

intent/er zamýšlet; -ion úmysl, záměr; -ional úmyslný 

ínter mezi 

interact/e meziaktí, mezihra; -ion vzájemné působení 

intercal/ar vložit, vsunout; -ation vložení, vsuvka 

interce/der přimluvit se (za koho), zasáhnout (v čí prospěch); 

-ssion přímluva, zakročení 

intercept/er zachytit, zadržet (zprávu); -ion zachycení 

interchange výměna 

intercompren/der se dorozumět se; -sion dorozumění 

intercostal mezižeberní anat. 

interdict/er zakázat, zapovědět; -ion zákaz, zapovězení 

interess/e zájem; -ar (se) zajímat (se); -ant zajímavý 

interest úrok 

interfer/er zasahovat, plést se (do); křížit se (zájmy); 

-entie zásah, zasahování (do); vzájemné působení fyz. 

ínterim (pro)zatím; mezitím; -ari (pro)zatímní, dočasný 

interior/e vnitřek; -i vnitřní (část) 

interject/er vložit, vsunout (slova); -ion citoslovce 

intermedie mezihra hud.; zprostředkování

intermitt/er přerušovat; -ent přerušovaný, přerývaný 

intern vnitřní, domácí (nemoc, doprava, obchod, politika); 

-ar internovat; -ament internace; -ate internát 

international mezinárodní; -itá mezinárodnost 

interpell/ar interpelovat; -ation dotaz, interpelace 

v parlamentě 

interpol/ar vkládat (slova do textu); -ation pozdější vsuvka 

v textu, interpolace 

interpos/ir položit (mezi), vsunout; -ition poloha (mezi) 

interpren/der podniknout; -se podnik; -sor podnikatel 

interpret/ar tlumočit, vykládat; umělecky předvést, 

interpretovat (roli); -ation výklad, tlumočení; interpretace; 

-e tlumočník; herec, recitátor, zpěvák 

interpunct/ion rozdělovací znaménko gram.; dělení rozd. 

znaménky; -er opatřit rozd. znaménky 

interrar zahrabat, zakopat; pohřbít, pochovat 

interrog/ar dotazovat se; vyvolat, zkoušet (žáka); vyslýchat; 

-ation otázka, dotaz; výslech; -ator dotazovatel; 

-ativ tázací gram. 

interrupt/er přerušit; přetrhnout; -ion přerušení 

interstellari mezihvězdný 

interspacie meziprostor 

interstici/e mezera, škvíra; -al mezerní geol.; vmezeřený 

(tkáň, substance) med. 

intertener bavit, obveselovat 

intervalle mezidobí, přestávka, mezera (časová) 

interven/ir zakročit, zasáhnout (do); -tion intervence, 

zákrok (i chirurg.), zásah; přímluva 

interver/ter obrátit (co); směnit; -sion obrat; směna 

interview interview [-vjú]; -ar interviewar [-vjuar] 

intestin/e střevo; -al střevní 

íntim niterný; důvěrný, intimní; -itá důvěrnost, intimnost 

intimid/ar zastrašit, nahnat strach; -ation zastrašování 

intitul/ar opatřit názvem, pojmenovat 

íntoler/abil nesnesitelný; -ant nesnášenlivý; -antie nesnášenlivost 

inton/ar intonovat, zanotovat; -ation intonace 

in tot celkem; vůbec 

intoxic/ar otrávit; -ation otrava 

intra uvnitř 

íntractabil nepoddajný, nepovolný 

intrallia vnitřnosti, útroby 

intrania vnitrozemí 

íntransigent nekompromisní, nesmlouvavý 

intr/ar vejít, vstoupit; -ada vstup 

intrepid neohrožený, nebojácný; -itá neohroženost 

intrig/a intrika, pikle; -ante intrikán; -ar intrikovat 

intrínsic vnitřní (podstata n. hodnota); niterný 

intro- směr dovnitř (ve složeninách) 

introduct/er uvést (do), zavést (kde); -ion úvod, uvedení, 

zavedení; -iv úvodní, vstupní 

intru/der vniknout, vetřít se; -sion vnikání, dotěrnost; 

-siv vnikavý; dotěrný; -sor vetřelec 

intuit/er (vy)tušit; -ion intuice; -iv intuitivní 

inund/ar zaplavit; -ation povodeň, záplava, zátopa 

inva/der vpadnout, vniknout; -sion vpád, vniknutí, 

invaze; -siv invazní, útočný; -sor nájezdník, vetřelec 

ínvalid neplatný; invalidní; -itá neplatnost; invalidita 

ínvari/abil neměnný; -abilitá neměnnost 

invectiv/e urážlivý výrok, nadávka; -ar nadávat (komu) 

invelo(p)p/ar zavinout, zabalit; -e obal, rouška

invenenar (se) otrávit (se) 

inventari/e inventář; inventura; -ar provádět inventuru 

invent/er vynalézt, vymyslit; -ion vynález; výmysl; -iv 

vynalézavý; -ivitá vynalézavost; -or vynálezce 

inversi obrácený, opačný, zpětný (chod stroje), invertní 

ínversimil nepravděpodobný 

inver/ter obrátit (chod stroje); převrátit (slovosled), -sion 

obrácení, obrat; převrácení; -siv inverzní (fotomateriál) 

investig/ar zkoumat, vyšetřovat; pátrat; -ation výzkum; 

pátrání; -ativ výzkumný; -ator badatel; vyšetřovatel 

invest/ir investovat; uvést v úřad; -ition vklad kapitálu; 

investice; -itura uvedení v úřad 

invi/ar pos(í)lat; -a, -age zásilka 

invidi/e závist; -ar závidět; -osi závistivý; -ábil záviděníhodný 

ínviolabil neporušitelný, nedotknutelný 

invit/ar zvát, pozvat; -ation zvaní, pozvání 

invoc/ar dovolávat se (pomoci); vzývat; -ation vzývání 

involu/er zavinout, za(o)balit; -ette plenka (na děti); -te 

závin, závitek kuch.; harengo-involute zavináč 

ínvoluntari nedobrovolný; bezděčný, mimovolný (pohyb) 

ínvulnerabil nezranitelný 

iod/e jód chem.; -oform jodoform 

ion ion(t) chem; -isar ionizovat; -osfere ionosféra 

iota měkké i, iota; ni un ~ ani ň = nic 

i(r)radi/ar vyzařovat; sálat; -ation vyzařování 

Iran Írán; i-esi íránský; i-eso Íránec 

Irak Irák; i-esi irácký; i-eso Iráčan 

iride kosatec bot. 

i(r)rig/ar zavodňovat, zavlažovat; -ation zavodňování, 

zavlažování; -ator zavlažovač; -atori zavlažovací 

íris duha; duhovka anat. 

i(r)risar vytvářet duhové barvy 

i(r)rit/ar (po)dráždit, popudit; -ation (po)dráždění, -ábil 

vznětlivý, popudlivý 

Irland Irsko; i-esi irský; i-eso Ir 

iron/ie ironie; -ic ironický 

i(r)rupt/er vtrhnout; ~ se vloupat se; -ion vpád, vtrhnutí 

islam/(isme) islám; -ic islámský; -isar islamizovat 

Island Island; i-esi islandský; i-eso Islanďan 

isol/ar odloučit; izolovat; -ation osamocení, odloučení, 

izolovanost; izolace; -ator izolátor 

isotope izotop chem. 

Israel Izrael; i-ian izraelský (občan); i-iano Izraelec; 

i-ite izraelita (Žid); -ític izraelský (náboženství) 

ist(h)me zemská šíje; úžina 

it ono 

Itali/a Itálie; i-an italský; italština; i-ano Ital 

iter/ar opakovat; -ation opakování; -ativ opakovací 

itinerarie cestovní plán, trasa 

ivor slonová kost, slonovina; -in ze slonoviny 

ixode klíště zool 

J 

ja již, už 

jabot žabó text. 

jac/er ležet; -ent ležící 

jaguar jaguár 

jalon měřičská tyč; -ar vytyčovat; -ament vytyčení 

jalus/i žárlivý; -ie žárlivost 

jamá kdysi, (ně)kdy (vůbec kdy); nequí ~ nikdo nikdy

jambon šunka; uzená vepřová kýta 

januar leden 

Japan Japonsko; j-esi japonský; japonština; j-eso 

Japonec 

jaqu/e kabát(ek), kazajka, bunda, sako; -ette žaket 

jardin/(e) zahrada; -ar zahradničit; -age zahradničení; 

-eríe zahradnictví (obor); -ero zahradník 

jargon slang, hantýrka, žargon 

Java Jáva; j-neso Javánec; j-nesi javánský 

jazz džez 

jersé vlněná tkanina, žerzej 

Jesú Ježíš; ~ Cristo Ježíš Kristus; infant ~ Ježíšek 

jesuit jezuita; -ic jezuitský; órden de jesuites j. řád 

jett/ar házet, metat, vrhat (i pohledy); -allia smetiště 

joc/a žert, šprým; -ar žertovat, šprýmovat; -aci, -osi 

žertovný; -on šprýmař 

joll/i hezký, pěkný, pohledný; -iesse, -itá pohlednost 

jongl/ar žonglovat; provozovat kejkle; -ero žonglér; 

kejklíř; -eríe žonglování; kejkle, kejklířství 

jokey žokej sport. 

jonke džunka nám. 

jorne den (opak noci) 

jovedí čtvrtek 

jovial bodrý, dobromyslný, žoviální; -itá bodrost 

joy/a radost; -ar radovat se; -osi radostný 

joystick ovládací páka k počítačovým hrám 

júbil jásot; -ar jásat; -ada, -ation jásání; -é jubileum 

judé/o žid; -ic židovský; -isme judaismus 

júdic/o soudce; -al soudcovský; -ar (po-, roz-, u)soudit; 

-ament soud, úsudek; posudek; rozsudek; -iari soudní 

(řád, řízení); -ie soud (tribunál); -ial soudní, justiční; 

-iosi soudný, rozvážný 

ju/ir těšit se (čemu, z čeho), spokojeně užívat; -ida (de) 

užívání (čeho); -ition požitek, radost 

julí červenec 

julio červen 

jun(c)t spolu, dohromady; -er spojit; -ion spojení; -ura 

spojení, kloub tech. 

junevre jalovec bot. 

jungle džungle 

junior mladší (osoba); synátor žert.; -es dorostenci sport. 

jup sukně; -on spodnička 

jur/ar přísahat; dušovat se; -ament přísaha 

jur/e právo; -ist právník; -ístic právnický; -ídic právní, 

právnický; -isdiction soudní pravomoc; -isprudentie 

právnictví, práva; -ato porotce; -ie porota práv., um. 

jurnal/(e) noviny, deník; -ist novinář; -ístic novinářský 

just spravedlivý, správný; právě, zrovna; -esse, -itá správnost; 

-ificar ospravedlnit; -ificábil ospravedlnitelný 

justici/e spravedlnost; justice; -ario právní úředník 

jute juta bot. 

juvel klenot, šperk, skvost; -ero klenotník; -eríe klenotnictví, 

klenoty; -ería klenotnictví (prodejna) 

júven/(o) mládenec, jinoch; -a panna, dívka; -il mladistvý 

juxta- vedle sebe (ve složeninách) 

K 

kálium draslík chem. 

Kamtchatka Kamčatka 

karate karate 

Kasakhstan Kazachstán

kepi lehká vojenská čapka 

khaki khaki 

khan chán hist. 

khanjar kindžál 

khedive khedive (titul egypt. místokrále) 

kil kýl (lodi) 

kilo/gramme kilogram; -metre kilometr; -watt kilowatt 

kimono kimono 

kiosk kiosk 

kirsch (= cherry-brandy) višňovka, višňový likér 

kivi kivi zool. 

knut bič; -ar bičovat 

kolkhoz kolchoz; -ian kolchozn/í, -ický; -iano kolchozník 

Koréa Korea; k-an korejský; korejština; k-ano Korejec 

Kraków Krakov 

L 

la ji, jí 

labi/e ret, pysk (i stydký); -al retný gram.; -at pyskatý bot. 

labil vratký; -itá vratkost 

labirinte *labyrinthe (labyrinte) bludiště, labyrint (i anat.) 

labor práce; -ar pracovat; -ero, -ator dělník, pracovník; 

-atoria laboratoř, pracovna; -iosi pracný; -aci, -osi 

pracovitý 

lacay/o lokaj; -esc lokajský 

lacca lak, fermež; -ar lakovat; -ator lakýrník 

lace tkanice, šněrovadlo; -ar šněrovat 

lacer/ar roztrhat 

lacerte ještěrka 

lacón/ic úsečný, stručný; -isme úsečnost, stručnost 

lácrim/e slza; -ar slzet 

lact/e mléko; -ar dávat mléko; -ation doba kojení, laktace; 

-ero mlékař; -ic mléčný (kyselina); -iferi mléčný (žláza); 

-in mléčný (z mléka); -ose laktóza chem.; -osi mléčnatý; 

-age mléčné jídlo 

lacune mezera (v paměti, v textu; též nedostatek) 

lad/e plech; -ero klempíř 

lago jezero 

lagune laguna 

láic laický, neodborný; -o laik, neodborník 

lall/ar broukat, žvatlat; -ation dětské broukání, žvatlání 

lama lama zool.; láma (budhistický kněz); Dalai Lama 

lam/e želízko; čepel (nože); -elle (= lámine) plátek (kovu), 

plíšek, destička; -ette (= lámine rasatori) čepelka (holicí) 

lament/ar bědovat, naříkat; -ation bědování, nářek; 

-ábil politováníhodný, žalostný 

lamin/ar válcovat (kovy); -ería válcovna; -ator valcíř 

lampe lampa; lamp-cilindre *-cylindre cylindr (lampy) 

lampire *lampyre světluška (hmyz) 

lampred(e) mihule zool. 

land země (správní celek) 

lan/e vlna (ovčí); -osi bohatý na vlnu; -at vlnatý; -in (= 

de lane) vlněný; lanin file, file de lane = vlněná příze; 

-atri podobný vlně; -age vlněná látka; -eríe vlnařství 

langu/ir malátnět; nýt, mřít touhou; -id malátný, mdlý; 

unylý; -ore malátnost, ochablost, unilost; touha 

languste langusta zool. 

lans/e kopí, oštěp; -ar házet, vrhat; vrhnout (zboží na trh); 

vypustit (družici, raketu); -ator vrhač sport.; -ero kopiník hist.; 

-ette ručička (hodinek); lanceta med.; -ettar otevřít lancetou; 

*lanc/e, -iar, -iator, -ero, -ette, -ettar

lanuge chmýří; prachové peří 

lápid/e kámen; -ari stručný, úsečný; vytesaný do kamene 

(o písmu); -osi kamenitý; -ar kamenovat (koho) 

lapp záplata; -ar záplatovat; -allia lapálie (maličkost) 

lard/e slanina, špek; -ar špikovat; -ette škvarek; -osi 

špekový (salám) 

larg široký; -ore šířka, šíře; -itá širokost 

laring/e *lary... hrtan; -ite zánět hrtanu 

larve larva 

lasciv necudný, nemravný; -itá necudnost; -on necuda 

lass (pomocné vybízecí sloveso): lass nos cantar! zpívejme! 

lassar nechat; ~ le tranquil n. in pace nechat ho na pokoji 

láter/e strana, bok; -al postranní, boční 

laterne lucerna, svítilna 

latin latinský; latina = li (lingue) latin; -ist latinista; 

-isar polatinštit; -isme latinismus 

latitúdin/e zeměpisná šířka; -al týkající se zeměp. šířky 

latrine latrína, záchod (obyčejný) 

latte lať(ka) 

la(t)tug locika bot. 

Latvi/a Lotyšsko; l-an lotyšský; l-ano Lotyš 

laube loubí, besídka 

laud/e chvála, pochvala; -ar chválit; -ation chválení; 

-ábil chvályhodný, chvalitebný; -ativ pochvalný 

laure vavřín; -at ověnčený vavřínem; -ate laureát 

lava láva 

lav/ar (u)mýt, prát; -era pradlena; -ería prádelna; -ábil 

prací (látka); -age mytí (auta, vlasů); -uore umyvadlo; 

lava-machine pračka tech. 

lavende levandule bot. 

lax nedbalý, lhostejný, vlažný; uvolněný; -ar uvolnit, 

pustit (kořist); -ation tělesné ochabnutí med.; -ativ 

projímavý med.; -ative projímadlo; re-ar uvolnit se 

le jej, jemu 

lecc/ar lízat, olizovat; -on mlsoun 

lecion lekce, úkol; (vyučovací) hodina 

lect/ion přednáška; -or lektor 

le/der poškodit, poranit; -sion poškození, poranění, léze 

le/er číst; -íbil čitelný; -tion čtení (činnost); -tor čtenář; 

-tura čtení (věc ke čtení) 

leg/ar odkázat (komu co); vyslat; -ate odkaz, dědictví; 

legát (papežský vyslanec); -ation poselstvo; vyslanectví; 

-ator pořizovatel závěti; testátor; -atario odkazovník, 

který dostává odkaz, legatář 

leg/e zákon; -al zákonný; -alisar uzákonit; -alisation 

uzákonění; -alitá zákonnost, zákonný stav 

legende legenda; vysvětlivka (k obrázku, plánu) 

legion legie; -ario legionář 

legislat/er dávat zákony; -ion zákonodárství, legislativa; 

-iv zákonodárný; -ura zákonodárný sbor, legislatura 

legítim oprávněný, zákonný; manželský (dítě); -ar oprávnit; 

prohlásit za zákonné (legitimní), -ation oprávnění; -itá 

oprávněnost, zákonnost 

legum/e(s) zelenina; -ine luštěnina; -inosi luštěninový 

lemur lemur zool. 

len/i mírný; -ir mírnit (bolest); -itá mírnost; -itiv mírnivý 

lent pomalý, zdlouhavý; -ore pomalost, zdlouhavost 

lentige piha 

lentille čočka (luštěnina) 

leon lev; -a lvice; -in lví; -ello lvíče 

leonto/don pampeliška; -podio protěž bot.

lépor zajíc; -in zaječí 

lepr/a malomocenství, lepra med.; -osi malomocný, leprózní; 

-oso malomocný (člověk); -osoria leproserie 

les je, jim 

lett/e lože, lůžko, postel; -iere lehátkové nosítko hist. 

lettr/e dopis; -ero listonoš 

leutenante poručík 

lev/ar zvedat; ~ se zvedat se; vycházet (slunce, měsíc); 

-antar (se) zvednout (se), vstát; -ere, -ette páka; 

-uore zvedák; e-ar zvýšit, vyzdvihnout; pěstovat, 

vychovávat; sub-ar (se) (po)zdvihnout (se) 

leven droždí 

lev/i lehký; -itá lehkost 

levogirat *levogyrat levotočivý fyz., chem. 

lévul levý; -on levák 

léxic/o lexikon, slovník (zvl. naučný); slovní zásoba; -al 

slovníkový; slovní (týkající se slovního významu); -ograf 

*-ograph lexikograf; -ografie *-ographie lexikografie 

li určitý člen gram. 

Líban/o Libanon; l-esi libanonský; l-eso Libanonec 

libéllul šídlo, vážka (hmyz) 

líber volný, svobodný; -al svobodomyslný; -alisme liberalismus; 

-ar (de) osvobodit (od čeho); -ation osvobození; 

-ator osvoboditel; -tá svoboda 

libertin prostopášný; -o prostopášník; -ar vést prostopášný 

život; -age prostopášnost 

libration librace astr. 

libr/e kniha; -ero knihkupec; -ería knihkupectví 

liccar téci (o nádobě) 

licé/o *ly... gymnázium; -an gymnazijní; -ano gymnazista 

lic/er být dovoleno, smět; -entie dovolení; povolení; 

bezuzdnost, nevázanost; -entiar rozloučit se (s kým), 

propustit (z vojny, z práce); -entiosi bezuzdný, nevázaný 

lichen lišejník; lišej med. 

lift výtah, zdviž; ski-lift (lyžařský) vlek 

lig/a svaz; -ar (s-, při)vázet, navázat (přátelství); -ament 

vazivo, šlacha med.; -atura vázání (not); podvázání med. 

lign/e dřevo; -atri dřevitý; -in dřevěný; -osi dřevnatý 

lila šeřík, bez bot. 

lilie lilie 

limace hlemýžď, šnek, slimák, plž 

lim/e pilník; -ar pilovat; -allia piliny (kovové) 

limfa *lympha (lymfa) míza, lymfa anat.; -tic mízní, lymfatický 

límit/e mez, hranice; -ar omezit; ~ con hraničit s; -ation 

omezení; -ativ omezující; de-ar ohraničit, vymezit 

limon citrón 

limpid čirý; -itá čirost 

lin len; -atri jako len; -age lněné zboží; -in lněný 

linch/ar lynčovat; -ation lynčování 

line/a čára, linka; řádka; linie; -ar linkovat; -ale pravítko; 

-ament rys (obličeje); -atura linkování, notová osnova; 

-ari lineární, přímočarý; a-ar seřadit (do řady) 

lingot ingot, odlitek kovu (ve tvaru kužele n. jehlanu), blok 

lingu/e jazyk, řeč; -al jazykový; -ach hatmatilka; -age 

řeč, mluva (očí, dětí, zvířat, čísel); -arda klepna; -ist jazykovědec; 

-ístic jazykov(ědn)ý; -ística jazykověda 

linse čočka (optická) 

linx *lynx rys zool. 

liqu/er být tekutý; -id kapalný, tekutý; likvidní; -idar 

likvidovat; -idation likvidace; -ificar zkapalnit; -or likér 

lire lira (mince);*lyre lyra hud.

líric *lyric lyrický; -a lyrika 

Lisboa Lisabon 

liste listina, seznam, soupis 

litaníe litanie círk. 

litigi/e (soudní) pře, spor; -ar soudit se; -osi sudičský 

litograf/ie *lithograph... litografie; -ar litografovat 

li(t)tor/e pobřeží, nábřeží, břeh; -al pobřežní; -ale pobřeží 

litre litr 

litt malý; -itá, -esse malost 

lítter/e písmeno; -al doslovný; -ari literární; spisovný; 

-ator literát; -atura literatura 

lit(h)uan litevský, litevština; L-ia Litva; l-o Litevec 

liturg/ie liturgie círk.; -ic liturgický 

liver/ar dod(áv)at (zboží); -ation dodání; -ator dodavatel 

livid zsinalý; -itá zsinalost 

livre libra (angl. měna) 

livré livrej 

lixiv/e louh; -ar louhovat; -age louhování 

lob/e lalok anat.; -at laločnatý; -ul lalůček; -ulari lalůčkový 

loc místo; -al místní; -ale místnost; -alitá lokalita; -alisar 

určit místo; -ar umístit; pronajmout; -atario nájemník 

lock-out výluka (z práce) 

locuste kobylka, koník (hmyz) 

locution úsloví, rčení 

logí byt, ubytování; -ar bydlet; -ero ubytovatel 

lógic logický; -a logika 

long dlouhý; -ore, -itá délka 

longánim shovívavý; -itá shovívavost 

longitúdin/e zeměpisná délka; -al týkající se zeměp. délky 

lontan daleký, vzdálený; -ie dálka, dálava 

loqu/aci hovorný, povídavý; -acitá hovornost 

lor jejich 

lorni/ette kukátko (divadelní); -ar dívat se kukátkem 

lot los; -ar losovat; -eríe loterie 

lota mník zool. 

loyal věrný, oddaný, loajální; -itá loajalita 

lu (člen pro abstrakta): ~ bell to krásné = krásno 

lu/ar (pro)najmout (si); -age, -ation nájem (užívání); -ator 

nájemce; for-ar pronajmout (komu); lu-precie nájemné 

lúbr/ic kluzký; -icitá kluzkost; -ificar mazat (olejem) 

luca otvor (pro světlo), průvlak (na lodi), vikýř 

luc/e světlo; -er svítit; -id jasný; -iditá jasnost, přehlednost; 

-idar osvětlit; -ent zářný, zářící, jasný 

lucerne vojtěška bot. 

lucio štika 

lucr/e zisk, výdělek; -ar získat, vydělat; -ativ výnosný 

luct/e zápas, boj; -ar zápasit; -ero zápasník 

luctu smutek (po kom); -osi plný smutku 

lu/der hrát (si); -de hra; -dette hračka; -sor hráč 

lue/s lues, příjice, syfilis; -tic luetický; -tico luetik 

lugubri žalostný, truchlivý (pohled) 

lull/ar (u)koléb(áv)at; -icant ukolébavka; -uore kolébka 

lúmin/e světlo; -osi světelný, svítící, jasný; -ar svítit 

lun/e luna, měsíc; -ari lunární, měsíční; -iform měsícovitý 

lunátic (též: somnámbul) náměsíčný; -o náměsíčník (i hanl.) 

lunedí pondělí 

lupanare bordel, nevěstinec 

lupe lupa 

lupine vlčí bob bot. 

lup/o vlk zool.; -a vlčice; -iere vlčí doupě 

lúpul chmel

lupus lupus med. 

lu(r)r/e vnadidlo, (ná)vnada; -ar vnadit (návnadou) 

Lusati/a Lužice; l-an lužický; l-ano Lužičan 

luscinia slavík 

lusor v. luder 

lustr/e lesk, třpyt; lustr; -ar dodat třpytu (čemu), krášlit 

loute loutna 

lutre vydra 

luv/ar, -ear lavírovat nám. 

lux/ar vykloubit, vymknout; -ation vykloubení, vymknutí 

luxu luxus, přepych; -osi luxusní, přepychový 

luxuri/e rozkoš, rozmařilost; -osi bujný, rozmařilý; -ar 

žít v přepychu, rozkoši, rozmařilosti 

M 

ma ale, avšak 

maccaroni makaróny 

macer/ar máčet (konopí, len, byliny); -ation macerace 

mach/ar žvýkat; -uore čelist 

machin/e stroj; -al strojový; mechanický (mimovolný); 

-eríe stroje, strojní zařízení; -ist strojník 

macrel makrela 

mácul skvrna; -ar poskvrnit, potřísnit; -osi skvrnitý; 

-atura makulatura; ín-at neposkvrněný 

madonna madona 

madrepore větevník, madrepora (korálový polyp) zool. 

madrigal madrigal hud., lit. 

magasin/e sklad zboží; in-ar uskladnit; -ero skladník 

magazine ilustrovaný časopis, magazín 

magistrale magistrála 

magistrate magistrát (městský úřad) 

magistro magistr (titul) 

magnánim velkodušný; -itá velkodušnost 

magnésium hořčík chem. 

magnet/e magnet; -ic magnetický; -isar magnetizovat; 

-isme magnetismus 

magnífic nádherný, velkolepý; -entie velkolepost 

magnolia magnolie 

mag/o mág, kouzelník; -ie magie, kouzelnictví, kouzlení; 

-ic magický, kouzelný, čarovný; -ico kouzelník 

magr/i hubený; -itá, -ore hubenost 

mahagon mahagon 

mahometan mohamedánský 

máis kukuřice 

majestá veličenstvo (titul); su ~ jeho (její) veličenstvo; 

majest/ie vznešenost, majestátnost; -ic, -osi vznešený, 

majestátní 

majólica majolika 

major/i plnoletý (= plen-etosi); větší; -itá plnoletost; 

-ité většina; -atu majorát; -itari majoritní, většinový 

majúscul velké písmeno 

mal zlý, špatný; -e zlo; -itá špatnost; -ard darebák 

malad nemocný; -ie nemoc; -iv neduživý, chorobný 

malar/ie malárie med.; -ic malarický 

malaventura nehoda, neštěstí 

maled/ir zlořečit, proklínat; -it zatracený, zlořečený, 

zpropadený, prokletý; -ition zlořečení, proklínání 

malefator darebák, ničema, zločinec, zlosyn 

maléfic zlý, škodlivý, působící zle; -ie zlo, zlý čin 

malessere neduh, nemoc 

malevolent zlovolný, zlomyslný; -ie zlovůle, zlomyslnost

malfid/ent nedůvěřivý; -entie nedůvěřivost 

malformation deformace, zrůdnost 

malfortun neštěstí, neštastný osud 

malgré přes (navzdory) 

malherbe plevel 

malhumorat špatně naložený 

malici/e zlomyslnost; -osi zlomyslný, škodolibý 

malign/i škodlivý; zhoubný, maligní med.; -itá zhoubnost 

malin zlomyslný; škodlivý; -itá zlomyslnost; škodlivost 

malle/ar kout, táhnout; -ábil kujný, tažný, poddajný 

mallie oko (při pletení, na punčoše) 

malodor/e zápach; -ar zapáchat; -ant páchnoucí 

malsan nezdravý 

malt slad 

Malt/a Malta; m-esi maltský; maltézský hist.; m-eso 

Malťan, Maltézan 

maltract/ar týrat, zle nakládat; -ation špatné zacházení 

malvolent zlovolný; -ie zlovůle 

mamá máma, maminka 

mamm/e prs; -ar krmit (z prsu); -antar nakrmit (z prsu); 

-elle prsní bradavka; -ifere savec 

manc/a nedostatek; -ar chybět, scházet, nedostávat se 

manch/e rukáv; -ette manžeta 

mand/ar objednat, přikázat; pověřit; -ate mandát, zmocnění, 

příkaz; -atario zmocněnec; -ante zmocnitel 

mandarin/e mandarínka (plod); -iero mandarínka (strom) 

mandarino mandarín 

Mandjuri/a Mandžusko; -an mandžuský 

mandoline mandolína 

mandragore mandragora 

mándul mandle bot.; -iero mandloň, mandlovník 

manege jízdárna (krytá), manéž 

maner zůstat, setrvat 

mangl/e mandl; -ar mandlovat 

mani mnohý, leckterý; -cos leccos 

maniac šílenec, zuřivec, maniak; -al maniakální 

manicur/e manikúra; -ist manikér 

maniere způsob 

manifest/ar projevit, dát najevo; manifestovat, demonstrovat; 

-ation projev(ování), manifestace, demonstrace 

manipul/ar zacházet s čím, manipulovat 

manivelle klika stroje; axe de ~ zalomený hřídel 

manj/ar jíst; -age jídlo; -allia žrádlo hanl.; -atoria jídelna; 

-ábil jedlý; -uore jesle, krmelec; koryto, žlab (ve chlévě) 

mann muž; -ic mužský; -esc mužný 

manna mana 

manovr/e manévr; -ar manévrovat; -ada manévrování 

mans/ar (z)krotit; -i krotký, mírný 

mansarde mansarda 

manto plášť (kabát) 

manten/er udržovat; -tion údržba; -tor údržbář 

manu ruka; -al ruční; -ale příručka; -ade hrst; -ar ovládat 

(stroj); -ábil ovladatelný (stroj); -ette držadlo (páky) 

manufactur/a továrna, výrobna; -ero výrobce 

marc/a značka; známka; -ar (o)značit; zaznamenat (gól) 

march/a pochod; chod (stroje); -ar pochodovat, kráčet; 

běžet (motor); -ette chůda 

marcipane marcipán 

marc/ir (u-, z)vadnout, uschnout; -id (u-, z)vadlý 

mardí úterý 

mar/e moře; -ea, -eada příliv a odliv, slapy

margarine margarín 

margarita kopretina 

márgin/e okraj, lem; -al okrajový; -alie poznámka na 

okraji textu; -ar nechat n. tvořit okraj, lemovat, obroubit; 

opatřit poznámkami na okraji 

maria-balne vodní lázeň kuch. 

marin/ar nakládat (maso, ryby); -ade, -age marináda kuch. 

marin mořský; -e námořnictvo (loďstvo); -ero námořník 

marionette loutka, marioneta div. 

marit/o manžel; -a manželka; -al manželský; -ar oddat, 

(o)ženit, provdat; -age sňatek, svatba, manželství 

marítim námořní (historie, zákon); přímořský (město, pobřeží) 

mark marka (měna) 

marmelade marmeláda 

marmite hrnec na vaření (s poklicí) 

marmor mramor 

marmotte svišť 

Marocc/o Maroko; m-an marocký; m-ano Marokánec 

marod/ar plenit (při lupičských nájezdech); -ero plenitel 

ma(r)ron (jedlý) kaštan (plod); -iero (jedlý) kaštan (strom) 

marotte koníček, záliba 

Mars Mars; m-ane Marťan 

marte březen 

martell kladivo; -ar bušit kladivem, kovat 

martial vojenský, válečný; stanný (soud, právo) 

martir/o *martyr... mučedník; -ie muka, útrapy; -isar 

umučit 

martre kuna zool. 

marvel div, zázrak; -osi podivuhodný, zázračný 

masc/a maska, škraboška; -ar maskovat, zakrý(va)t 

máscul samec; -in mužský; samčí; e-ar vykastrovat 

massacr/e krveprolití, řež, masakr; -ar povraždit 

mass/ar masírovat; -age masáž; -ero masér 

masse hmota; masa, spousta, množství 

massiv masívní; -e masív; -itá masívnost 

mast stožár, stěžeň 

mástic tmel; -ar tmelit; žvýkat 

mastr/e, -o mistr; -essa mistrová; -ie mistrnost; -isar 

ovládat (odborně) 

masturb/ar onanovat; -ation onanie 

matemátic *math... matematický; -a matematika 

materie hmota, látka 

material hmotný, materiální; -e materiál; -ist materialista; 

-isme materialismus; -isar materializovat 

matern/al mateřský (péče); z matčiny strany (příbuzný); 

-itá mateřství; congedie de ~ mateřská dovolená 

matin/e ráno, jitro; -al ranní, jitřní; -ear rozednívat se 

matrasse žíněnka, matrace 

matr/e matka; -in mateřský (jazyk); -ina (= bapt-matre) 

kmotra; -astra (zlá) macecha 

matricid/e matkovrah; -ie matkovražda 

matrici/e matrice, forma; -ar odlévat n. lisovat (výrobek) 

matrícul členská kniha; matrika (ve škole); in-ar zapsat 

(za člena); ex-ar zrušit členství 

matrimoni/e manželství; -al manželský 

matrina kmotra 

matte rohož 

matur dospělý, zralý; -itá dospělost, zralost 

matutines ranní mše círk. 

max(im) nej-; ~ bon (= bonissim) nejlepší 

maximal největší, nejvyšší, krajní

máxime životní zásada, pravidlo 

máximum nejvyšší míra n. množství 

may květen 

me mne, mě, mi; yo lava ~ myji se 

meandre zákrut (řeky) 

mec(h)ánic mechanický; -a mechanika; -o mechanik 

mecen mecenáš, příznivec, ochránce 

meche knot, doutnák 

med prostřednictvím, skrze 

medall/ie medaile; -ion medailón(ek) 

médic lékařský; -o lékař, medik; -al lékařský; -ar léčit; 

-ina medicína, lékařství; -inal lékařský, hojivý; -inar 

podávat lék; -ament lék; -astro mastičkář, šarlatán 

medi/e prostředek; -al (pro)střední; průměrný; -ation 

prostřednictví; -ator prostředník; in-at okamžitý, bezprostřední; 

inter-e mezihra 

medievi/e středověk; -al středověký 

mediocr/i prostřední, průměrný, nevalný; -itá průměrnost 

medit/ar přemýšlet, uvažovat, hloubat (o čem); rozjímat; 

-ation přemýšlení; rozjímání; -ativ přemýšlivý; rozjímavý 

mediterrane/an středozemní; M-o Středozemí, Středozemní 

moře 

médium médium (spiritistické) 

medulle morek, dřeň 

meduse medúza 

megera zlá žena, fúrie 

melasse cukerný sirup, melasa (krmivo) 

melc/ar dojit; -ator dojič 

melé srážka, rvačka, bitka 

melior (= plu bon) lepší; a-ar zlepšit; a-ation zlepšení 

melod/ie melodie; -ic, -iosi melodický 

melolont(h)e chroust 

melone meloun 

mem i, ba i, dokonce i 

membrane membrána biol., tech; blána, plena, mázdra med. 

membr/e člen; úd; -itá členství; -ité členstvo; dis-ar 

rozčlánkovat, rozčlenit 

memor/ar pamatovat (si); -ábil památný, pamětihodný; 

-antie vzpomínka; -ativ památný; -ation pamatování; 

-isar učit se zpaměti; -ie paměť; památka; vzpomínka; 

-iale památník; a-ar připomenout (komu co); re-ar 

vzpomínat; co-ar vzpomenout (výročí), připomínat si 

menaci/e hrozba; -ar hrozit 

menage domácnost; -ro hospodář; -ra hospodyně; -ar 

vést domácnost; -ament vedení domácnosti 

menageríe zvěřinec 

méndic/o žebrák; -ar žebrat; -ation žebrání; -ant žebravý 

menestrel potulný pěvec n. herec 

mening/e mozková blána; -ite zánět mozkových blan 

menstru/ar mít menstruaci; -ation menstruace, měsíčky 

mensu měsíc (kalendářní); -al měsíční; -ale měsíčník; 

-alitá měsíční splátka 

ment/e mysl, duch; -al duševní; -alitá mentalita 

mention zmínka; -ar zmínit se 

ment/ir lhát; -ie lež; -itor, -iard lhář; -eríe prolhanost; 

-iaci, -iosi lživý, prolhaný 

menton brada 

menú menu, jídelní lístek 

menuett(e) menuet 

mercat/e trh; -or trhovec; -oría tržnice 

merc/e zboží; -ero obchodník; -eríe obchod (činnost);

-ería obchod (místnost); -ar obchodovat; -ator obchodník 

mercenari žoldnéřský; -o žoldnéř 

mercurdí středa 

mercurie rtuť chem. 

meridi/e poledne astr., jih; -an polední; -ane poledník 

meridional jižní, jihozemský 

merit/e zásluha; -er zasloužit si; -ori, -osi záslužný 

merle kos 

mers/er nořit, máčet; e-er vynořit se, vyčnívat (z vody); 

in-er vnořit, namáčet, potopit; sub-er ponořit, potopit 

mersí dík; -ar (po)děkovat; -osi vděčný; -ositá vděk 

méspil mišpule 

mesquin nuzný, skromný 

messe mše; dir n. celebrar li ~ sloužit mši 

mestier/e řemeslo; -al řemeslný 

mestisse míšenec, mestic 

mesur/a měření, míra; opatření; takt hud.; batter li ~ 

udávat takt; prender -as učinit opatření; -ar měřit 

metáfor *...phor metafora; -ic metaforický 

metall/e kov; -ic kovový (barva, lesk); -in kovový (z kovu); 

-isar povléci kovem; -urgie metalurgie 

metamorfose *metamorphose metamorfóza 

meteor/(ite) meteor(it); -ic meteorický 

meteorolog/ie meteorologie; -ic meteorologický 

metil/e *methyl... (metyl...) metyl chem.; -ene metylén chem. 

met(h)od/e metoda, způsob; -ic metodický; -ist metodista círk.; 

-isme metodismus círk.; -ologie metodologie, metodika 

metr/e metr; -ic metrický 

metter klást, položit, postavit, dát (co kam); vložit; obléci 

(šaty); obout (boty) 

meute smečka 

mi můj, moje 

miaular mňoukat 

mica slída 

micado mikádo 

micr/i drobný, malý; -itá drobnost (čeho) 

microbio mikrob; -logo mokrobiolog; -logie mikrobiologie 

micro/cosmo mikrokosmos; -film mikrofilm; -fon *-phon 

mikrofon; -metre mikrometr; -organisme mikroorganismus; 

-scop mikroskop; -scópic mokroskopický 

midí poledne; in plen ~ v pravé poledne 

miel med; -at medový (s medem); -osi medový (i hlas) 

migr/ar putovat, stěhovat se; -ation stěhování (obyvatelstva); 

pravidelné stěhování ptáků aj. živočichů zool. 

migren migréna 

mild jemný; mírný 

milici/e milice; ~ territorial domobrana; -an milicionářský; 

-ano milicionář 

mi(l)li/e míle; petre mi(l)liari milník (i přen.) 

milit/ant bojov(n)ý, bojující; válečný; -ante bojovnk polit.; 

-are vojsko; -ari vojenský (soud); válečný (soud, umění); 

-arisation militarizace; -arisme militarismus; -arist 

militarista 

mill tisíc; -ene tisícovka; -ennie tisíciletí; -enari tisíciletý; 

-enarie tisící výročí; -ésim tisící; tisícina 

millete proso, jáhly 

milli/arde miliarda; -gramme miligram; -metre milimetr 

million milión; -ario milionář 

milve luňák zool. 

mim/e posunek; -ar napodobit (posuňky); -ic mimický; 

-ica mimika; -ico mimik; -o mim

mimose mimóza bot. 

min/e důl; mina; -ero havíř, horník; -iera důl 

mineral minerální; aqua ~ minerálka; -e minerál, nerost 

minibus mikrobus 

mínim nejméně; ~ bon nejhorší 

minimal nejmenší, nejnižší, krajně malý, minimální 

mínimum nejmeněí míra n. množství, minimum 

minion oblíbenec (panovníka); -a oblíbenkyně 

ministeri/e ministerstvo; -al ministerský 

ministr/ante ministrant círk.; -ar (= servir li messe) ministrovat; 

-ation přisluhování, služba; ministrování 

(zastávání duchovní služby); -e ministr 

minocte půlnoc 

minor/i menší; moll hud.; -itá menšina (parlamentní); -ité 

menšina (lidí) 

mint(h)e máta peprná bot. 

minu méně; ~ bon horší; -er (u)menšit; -ende menšenec 

minuci/e maličkost; drobnůstka; -osi velmi podrobný, 

zevrubný; puntičkářsky přesný 

mínus méně, bez, minus mat. 

minúscul malé písmeno 

minute minuta 

miop *my... krátkozraký; -ie krátkozrakost 

miosótis *my... pomněnka 

mirabelle mirabelka (plod) 

mirácul zázrak; -osi zázračný 

mirage fata morgána, přelud 

mir/e muška (u pušky); -a údiv; -ar divit se; mířit 

miriade *my... myriáda 

mirra *myrrha myrha bot. 

mirte *my... myrta bot. 

mirtille *my... borůvka; ~ rubi brusinka 

misant(h)rop škarohlíd, misantrop; -ie misantropie 

miser/e bída, nouze; -ábil, -i bídný, nuzný; -ar trpět bídu 

misericordi/e milosrdenství; -osi milosrdný 

miss/er pos(í)lat; -ion poslání; misie; delegace, mise; -ive 

dopis, list (zvl. úřední); -ionario misionář; -age poselství, 

zpráva, vzkaz; zásilka; -agero posel 

misteri/e *my... záhada; -osi záhadný 

místic *my... mystický; -o mystik; -isme mysticismus 

mistific/ar *my... oklamat, mystifikovat; -ation mystifikace 

mit/e *myth... (myt...) báje, mýtus; -ic bájný, mytický; 

-ologie bájesloví, mytologie 

mitig/ar (z)mírnit; -ation (z)mírnění 

mixt/er míchat, mísit, směšovat; -ion mísení; -ura směs 

móbil pohyblivý, mobilní; -itá pohyblivost, mobilita 

mobl/e nábytek (kus); -ar vybavit nábytkem; -ament 

nábytek; -ero truhlář (výrobce nábytku) 

moc/a posměšek; -ar posmívat se; -ada, -age posmívání 

mocca moka (druh kávy) 

mod/a móda; -ista modistka 

mod/e způsob; -al způsobový; modální gram.; -alitá způsob, 

metoda; modalita 

modell/ar modelovat; -age modelování; -e model, vzor 

moder/ar mírnit, omezovat; -ation (z)mírnění; -ativ mírnící 

modest skromný; -ie, -itá skromnost 

módic levný, mírný (cena); -itá láce, levnost 

modific/ar pozměnit, upravit; -ation pozměnění, úprava 

módul modul; -ar modulovat; -ation modulace 

módus modus 

moha(m)medane mohamedán

mo/er přimět, pohnout (koho k čemu); -tion pohyb; -tiv 

hybný, hnací; -tive pohnutka, důvod; motiv; -tor motor 

mo(f)f/a plíseň; -ar plesnivět; -osi plesnivý 

mol žernov, mlýnský kámen; -ar semlít, rozemlít; rozmělnit 

(zuby); -ari třenový; -are stolička (zub) 

Moldavi/a Mold/ávie, -avsko; m-an moldavský 

moldavite vltavín geol. 

molécul molekula; -ari molekulární 

molest/ar obtěžovat; -ation, -ie obtěžování 

molin/e mlýn; -ar mlít (obilí); -ero mlynář; -eríe mlynářství; 

-ería mlýnice; -age melivo 

moll měkký; -itá, -esse měkkost; -ar měkčit 

molo molo, přístavní hráz 

moment okamžik, chvilka, moment; -e moment fyz.: ~ de 

inertie moment setrvačnosti; -an okamžitý; přechodný, 

chvilkový 

mónac(h)/(o) mnich; -a jeptiška; -al mnišský; -atu mnišství 

(situace); -isme mnišství (systém); -iera klášter 

Mónaco Monako; monegasc monacký 

monarch samovládce, monarcha; -ic monarchický; -ie 

monarchie; -ist monarchista; -isme monarchismus 

monastere klášter 

mon/é peníze; -ete peníz, mince; -etar razit mince; -etari 

mincovní, peněžní; měnový 

Mongoli/a Mongolsko; m-an mongolský, mongolština 

mon/ir napomenout, upomenout; -ition napomenutí, 

upomínka; -itor monitor nám., voj., inf.; -itiv napomínavý 

(dopis); -itori výstražný (světlo, znamení) 

mono- (ve složeninách značí jedno-) 

monócul monokl 

monolog monolog 

monopol monopol; -isar monopolizovat; -ist monopolista 

monosillábic *monosy... jednoslabičný 

monstr/ar ukázat; de-ar předvést; de-ation předvedení, 

názorná ukázka; projev (síly) 

monstru obluda, nestvůra; -osi obludný, nestvůrný; 

ohromný; -ositá obrovitost, ohromnost; nestvůrnost 

mont/e hora, kopec; -ar stoupat (na horu, do kopce, po 

schodech); -an horský; -ania horstvo (pohoří); -aniosi, 

-osi hornatý; -ette pahorek 

montante svislá hrana (veřejí), sloupek tech. 

mont/er montovat, sestavit (přístroj); -ero montér; -age, 

-ura montáž, sestavení (přístroje) 

monument památka (historická, umělecká), památník; pomník; 

~ sepultori náhrobek; -al velkolepý 

mopp/e mop (utěrka na holi); -ar utírat mopem 

mops mopslík 

mor/ar odložit, (po)zdržet; -a, -ament odklad, průtah, 

(po)zdržení; -atori moratorní; -atorie moratorium 

morasse bažina, močál 

Moravi/a Morava; m-an moravský; m-ano Moravan 

morb/e nemoc, choroba; -id chorobný; -iditá nemocnost 

morber/e moruše (plod); -iero moruše (strom) 

morbille spalničky 

mor/der kousnout, uštknout; -daci kousavý (pes); -dent 

jízlivý, kousavý; -sion, -sura kousnutí, uštknutí 

mor/e(s) mrav(y); -ale morálka; -isar moralisovat; -itá 

mravnost, mravní cit; -ist mravokárce, moralista 

morfin/e *morph... morfium, morfin; -ist morfinista; 

-isme morfinismus 

mor/ir zemřít; -ient umírající

morni ponurý, (po)chmurný, zasmušilý 

morosi mrzutý (člověk), nevrlý; -itá mrzutost, nevrlost 

morse udidlo 

morsura v. morder 

mort mrtvý; li Mare M- Mrtvé moře; -e smrt; -o nebožtík, 

umrlec; -al smrtelný; -ale smrtelník; -alitá smrtelnost, 

úmrtnost; -ar usmrtit, zabít; -ation usmrcení, zabití; 

-ativ usmrcující; -ator, -ard zabiják, vrah 

mortese dlab (otvor pro čep) 

mortific/ar umrtvovat (vášně); trýznit (tělo) náb.; -ation 

umrtvování; trýznění 

mortre malta 

morúe treska (obecná) 

mosáica mozaika 

mosc/a moucha; -allia mušinec 

Moscva Moskva 

moské mešita 

mosquito komár, tiplice 

most mladé (nedokvašené) víno, mošt 

mostard/e hořčice kuch.; -iere nádobka na hořčici 

motor motor; -i hybný, hnací; motorový; -cicle *-cycle 

motocykl; -ciclist *-cyclist motocyklista; -isar motorizovat; 

-isation motorizace; -ist motorista; -isme motorismus 

motto heslo, průpověď, motto 

mov/er hýbat, hnout, pohánět; -ida, -entie pohyb; 

-ement pohyb; hnutí; ruch, provoz 

movette racek 

muc hlen; -osi hlenovitý; -ositá hlenovitost 

mudd/e bahno, kal; -osi bahnitý 

muff rukávník 

mu/ir bučet; -ida bučení 

mul mezek, mula 

mulatte mulat 

mult mnoho; -itá mnohost; -ité množství (čeho); -íplic 

mnohonásobný; -iplication násobení, množení; -iplicar 

násobit; -iform mnohotvárný 

multa peněžitý trest, pokuta 

mund/e svět; -al světový; -an světský; -ano světák 

municip/ie obec (městská); -al městský, obecní; dom ~ 

radnice; -alité městská vrchnost 

munificent šlechetný, velkodušný; štědrý 

mun/ir vybavit, zásobit (čím); -ition střelivo; -itionar 

opatřit střelivem 

mur zeď, stěna; -age zdivo; -al nástěnný; -ero, -ator 

zedník; -ar zdít; in-ar zazdít 

murmur/ar bublat (potůček); šumět (dav); bručet, mumlat; 

brblat, reptat; -ada bublání; šumění; mumlání; reptání 

mus myš; -iere myší díra 

musa múza 

muscat/e muškát (plod); -in muškátový 

musco pižmo 

múscul sval; -ari svalový; -osi svalnatý 

muse(l)l čenich, čumák; rypák; tlama, huba; -iere náhubek 

muséo muzeum 

músic/a hudba; -al hudební; -ante hudebník 

musquet/e mušketa hist.; -ero mušketýr 

mustach/e knír; -ut kníratý 

mustele (= putorette) kolčava, lasi/ce, -čka 

musulmane muslim 

mustr/e vzor; vzorek; -árium vzorkovnice

mut němý; -o němý člověk, nemluva; -itá němota 

mut/ar měnit (též hlas); -ation změna, mutace; -ábil proměnlivý, 

schopný proměny; -abilitá proměnlivost 

mutil/ar zmrzačit, zkomolit; -ation zmrzačení, zkomolení 

mutual vzájemný; -itá, -isme vzájemnost 

N 

nabob nabob (nadutý boháč) 

nacr/e perleť; -ar vykládat perletí; -i perleťový 

nafta *naphtha nafta; -line naftalín 

naiv naivní; -itá naivita 

nam neboť 

nan/o trpaslík; -i trpasličí; -itá trpaslictví, zakrslost 

nap tuřín 

Napoli Neapol 

narcisse narcis 

narco/se narkóza; -tic uspávací, omamný; -tico uspávací 

prostředek, narkotikum; -tisar uspávat med., omámit 

narice chřípí; nozdra 

narr/ar vyprávět; -ation vyprávění; -arator vyprávěč 

nasc/er (na-, z)rodit se, povstat; vzniknout; -ent rodící 

se; -entie narození, vznik, zrod; dar ~ a zplodit 

nas/e nos; -al nosní; nosový gram.; nasecorn nosorožec 

nasse vrš, síť 

nat/iv rodilý, rodem; domovský; -ive rodák; -ivitá narození; 

-al rodný (kraj, ves); -alitá porodnost 

nátrium sodík chem. 

natur/a příroda; -al přírodní, přirozený; -alitá přirozenost 

naufrage ztroskotání (lodi); -ar ztroskotat 

nause/a nevolnost (od žaludku); -ar zvedat žaludek; ošklivit 

si; -osi nechutný, odporný; -ativ zvedající žaludek 

náutic plavební, plavecký; -a plavectví, mořeplavecké umění 

nav/e loď; -al lodní; námořní (bitva); -ette člunek text. 

navig/ar plout (lodí), plavit se; -ation plavba, vodní doprava; 

navigace; -ator mořeplavec; navigátor 

nayade víla (vodní) 

ne ne (zápor před slovesem): ~ parlante pri nemluvě o 

nébul mlha; -ose mlhovina astr.; -osi mlhavý; -ositá oblačnost; 

-ar mžít; -ari mlhovinný 

necess/i potřebný, nutný, nezbytný; -itá potřeba, nutnost, 

nezbytnost; nouze; -itar vyžadovat; -itosi potřebný 

(chudý) 

necos nic 

néctar nektar (i bot.); -in nektarový 

necú nikde 

necun ani jeden, žádný; nikdo 

Nederland Nizozemsko, Nizozemí; n-esi nizozemský; 

n-eso Nizozemec 

nefrit/e *neph... zánět ledvin, nefritis med.; -ic ledvinový 

neg/ar popřít, zapřít; -ation zápor i gram., negace; -ativ 

negativní, záporný (věta, částice), zamítavý (odpověď) 

neglig/é nedbalky; -er nedbat, opominout; -ent nedbalý; 

-entie nedbalost; -íbil zanedbatelný 

negoci/e obchod; záležitost; -ar (pro-, vy)jednávat; obchodovat; 

-ante obchodník; -ation vyjednávání, (obchodní) 

jednání; obchodování 

negr/o černoch; -essa černoška; -ello černoušek 

nenufare *nenuphare leknín 

neo- (= nov-) (ve složeninách značí novo-) 

neologisme neologismus, jazykový novotvar 

nepot/e vnouče; -o vnuk; -a vnučka; -isme strýčkování

neproquó není zač! (odpověď na poděkování) 

nequal nijaký 

nequam (= nullmen) nijak, nikterak 

nequande nikdy 

nequant pranic 

nequel žádný 

nequem nikoho (4. p.) 

nequí nikdo 

nequó nic 

nerv/e nerv; -al nervový; -osi nervózní; -ositá nervozita 

nest/e hnízdo; -ar hnízdit 

nett čistý; -itá čistota; -ar (o)čistit, uklízet; -ation čištění, 

úklid; -o čistá váha (bez obalu); čistý příjem 

neutr/i středního rodu gram.; -al neutrální; -alitá neutralita; 

-alisar neutralizovat; -um střední rod gram. 

nevé ledovcový sníh, firn 

nevo synovec 

ni ani; ni ... ni ani ... ani 

niche výklenek 

nickel nikl; niklák (mince); -ar (po)niklovat 

nigr/i černý; N- Mare Černé moře; -ar (na-, o)černit; 

-itá, -ore čerň 

nimb/e svatozář; -ar obdařit svatozáří 

nimfa *nympha (nymfa) nymfa, víla, rusalka 

nin devět; -ant devadesát 

nitr/e ledek; -ic dusičný; -ate dusičnan, nitrát; -ite dusitan; 

-ogen dusík; -osi dusitý 

niv/e sníh; -al sněžný; -osi sněhový (mrak); -ear sněžit 

nivell hladina, úroveň (životní); -ar vyrovnat (úroveň); 

-ation, -ament vyrovnání (úrovně); -ette vodováha; 

-isation vyrovnávání (zvl. platové) na stejnou úroveň 

no ne, nikoli(v) (samostatný zápor) 

nóbil šlechtický, urozený; -o šlechtic; -itá, -esse šlechtictví, 

urozenost; -ité šlechta 

nobl/i šlechetný, ušlechtilý; -esse jemné chování 

noc/er škodit; -iv škodlivý; -ivitá škodlivost 

noct/e noc; -al noční 

nod/e uzel; ligni ~ suk; -ar zauzlit 

noi my 

nomad/e kočovník, nomád; -ic kočovný; -isme kočovnictví 

nómin/e jméno; -al jmenovitý (hodnota); jmenný gram.; 

-ar (po-, vy)jmenovat, ustanovit; -ation jmenování, 

ustanovení; -ativ nominativní gram.; -ative první pád 

non- ne- (zápor u podst. jmen): nonfumator nekuřák 

nonna = mónaca jeptiška 

nonchalant nenucený; -ie nenucenost, nonšalance 

nonsense nesmysl 

nor náš 

nord sever (svět. strana); nord-pol severní pól 

norm/e norma, obvyklá míra; -al normální, obvyklý; 

-alisation normalizace; -ativ normativní (určující normu) 

Norvegi/a Norsko; n-an norský; norština; n-ano Nor 

nos nám, nás 

nostalg/ie stesk po domově; teskná touha po něčem 

not/e nota hud.; nóta; -a poznámka; -ar poznamenat (si); 

-ábil vážený (občan), významný, vynikající (osobnost) 

notari/o notář; -atu notářství 

notici/e poznámka, stručné sdělení; -árium zápisník 

notific/ar oznámit, sdělit (úřed.); -ation oznámení, sdělení 

notion pojem, ponětí 

notor/i obecně známý, pověstný; -itá obecná známost

nov nový; -itá novinka, novost 

novell/e krátká povídka, novela lit; -esc povídkový; -ist 

pisatel novel 

novembre listopad 

Nov-Fundland Nový Foundland (ostrov) 

Nov-Guinéa Nová Guinea 

novici/o novic; nováček, začátečník; -atu noviciát 

nov-rich zbohatlík 

Nov-York Nový York 

Nov-Zeland Nový Zéland 

nu nyní, teď; nuž(e); desde ~ od nynějška; 

~ bon! nuž(e) dobrá! 

nu ... nu hned ... hned 

nuanci/e odstín, jemný rozdíl; -ar jemně odlišovat 

nub/e mrak; -age mračno; -at, -osi mračný (obloha) 

nuc(h) vaz, šíje, týl; -al šíjový 

nuc/e ořech; -ette oříšek 

nucle/o jádro; -in jádrový; -ari jaderný fyz. 

nud nahý; holý (zem); -itá nahota 

nudle nudle 

null žádný; nula; -men nijak, nikterak 

númer/e množství, počet; -ar čítat (mít počet); -al číselný; 

-ale číslovka; -ation číslování; -ator číslovačka; čitatel 

mat.; -ic číselný, početní (převaha); -osi četný, hojný 

numeró číslo; -tar (o)číslovat 

nuncio nuncius (papežský) 

nupti/e svatba; -al svatební 

nutr/ir (u)živit, krmit; -ition výživa, vyživování; -itiv 

výživný; -itor živitel; -itura, -iment potrava 

O 

o nebo 

o ... o buď ... anebo 

oase oáza (i přen.) 

obduction pitva, obdukce med. 

obed/ir poslouchat (koho); -ient poslušný; -ientie poslušnost; 

des-ient neposlušný 

obes/i otylý; -itá otylost 

object/e věc, předmět (poznání, myšlení); předmět gram.; 

objekt (samostatná stavba); -er namítat; -ion námitka; 

-ionar namítat, mít námitky; -iv věcný, objektivní; 

-ive objektiv; -ivitá objektivnost 

oblig/ar zavázat (k čemu); -a, -ation závazek, povinnost; 

-ativ, -atori povinný, závazný; -antie ochota, laskavost 

obliqu/i šikmý, kosý; nepřímý gram.; -itá šikmost 

obliter/ar umořit (závazek); znehodnotit (známku razítkem); 

-ation umoření; znehodnocení; neprůchodnost med. 

oblivi/ar zapomenout; -ie zapom/enutí, -nění; -osi, -aci 

zapomnětlivý 

oblong podlouhlý 

óbol obol(us), dárek, almužna; starořecká drobná mince 

obscen necudný, oplzlý; -itá necudnost, oplzlost 

obscur tmavý, temný, nejasný; -itá tma, temnota, nejasnost; 

-ar zatemnit; -ante tmář, zpátečník; -antisme 

tmářství, zpátečnictví 

obse/der obtěžovat, dotírat (neodbytná myšlenka); -ssion 

nutkavá představa, posedlost 

observ/ar (z)pozorovat, všimnout si; dodržovat, zachovávat 

(nařízení); -ation pozorování; dodržování; -ator 

pozorovatel; -atoria pozorovatelna, hvězdárna, observatoř; 

-antie zachovávání, dodržování (nařízení)

obsolet zastaralý, vyšlý z užívání 

obstácul překážka 

obstin/ar (se) trvat na svém; -ation umíněnost, svéhlavost, 

zarputilost, tvrdošíjnost; -aci, -at umíněný, svéhlavý, 

zarputilý, tvrdošíjný 

obstruct/er ucpat, zanést, zahradit, zatarasit (průchod); 

zabraňovat, zdržovat (jednání); -ion zábrana, překážka 

obten/er dostat, obdržet (žádané), dosáhnout, získat; 

-tion obdržení; -íbil dosažitelný, k mání 

obtru/der vnutit (komu co); -sion vnucování (se); -siv 

dotěrný 

obtur/ar ucpat, zacpat, zazátkovat; -ation ucpání; -ator 

uzávěr (na pušce i fot.) 

obtus/i tupý (úhel i přen.); -itá tupost (i přen.) 

o(c)casion příležitost; per ~ příležitostně; -al příležitostný, 

nahodilý; -ar způsobit 

Occident/e Západ; o-al západní; o-alist okcidentalista 

ocean/e oceán; -ic oceánský 

oci/e volná chvíle; -osi líný, zahálčivý; -ositá zahálka 

oct/ave oktáva hud.; -ette oktet(o) hud. 

octobre říjen 

octroyar propůjčit, udělit 

ócul oko; -ari oční; očitý (svědek); -are okulár; -ares 

brýle; -ar zběžně pohlédnout (na); zběžně projít (co); 

-ettar pokukovat; -ist oční lékař; -ístic oční (lékařství) 

o(c)cult skrytý, tajný, okultní; -ar skrývat, tajit; -ation utajení, 

utajování; -isme okultismus 

o(c)cup/ar zaměstnat; obsadit (místo); zastávat (úřad); ~ se 

(pri) zabývat se (kým, čím); -ation zaměstnání; obsazení, 

okupace 

o(c)curr/er stá(va)t se, přihodit se, udát se, vyskytnout se; 

-entie výskyt; událost 

odi/e nenávist; -ar nenávidět; -osi nenávistný 

odor/e vůně; -ar vonět 

o(f)fen/der urazit (koho), pohanit; -se urážka; -siv urážlivý; 

útočný; -sive ofenzíva, útočení, útok 

o(f)fert/a nabídka; -ar nabízet 

o(f)ficero důstojník 

o(f)fici/e úřad; -a kancelář; -al úřední, oficiální; -osi 

poloúřední; -ario úředník 

o(f)ficina dílna 

ogiv/e gotický lomený oblouk; -al lomený; gotický 

ogr/e lidojed (v pohádkách); -essa ježibaba 

oh! ó!, oh!, och!, ach! 

ohm ohm fyz.; -metre ohmmetr 

old starý; -esse, -itá stáří; -on stařec 

ole/o olej; -ar olejovat; -ari olejářský; -atri olejovitý 

(jako olej); -ic olejový (kyselina); -iere olejnička; -iero 

olejovník; -iferi olejnatý (rostlina); -osi olejnatý, mastný 

olimpiade *olymp... olympiáda sport. 

oliv/e oliva (plod); -iero oliva (strom) 

ombr/e stín; -ar stínit; -osi stinný; -age stínování 

ombre(l)l slunečník 

ómin/e zlé znamení, osudná předzvěst; -osi zlověstný, 

osudný, neblahý 

omiss/er vynechat, vypustit, opominout; -ion vynechání, 

opominutí 

omni všichni, každý; in ~ casu v každém případě 

ómnibus autobus 

omnicos všechno 

omnidial (= quotidian) každodenní; vezdejší

omniloc všude 

omnipotent všemohoucí 

omnivori všežravý 

on člověk, lidé (všeobecný podmět); ~ di říká se, lidé říkají, 

prý; hodie ~ ne labora dnes se nepracuje 

oncle strýc 

opac neprůhledný; -itá neprůhlednost 

opal/e opál geol.; -escer opaleskovat; -escentie opalescence; 

-in opálový 

ópera opera 

oper/ar působit (o léku); fungovat, pracovat; operovat 

(koho); -ation působení, činnost; operace (i voj.); -ativ 

operativní (činný); -ator operátor; operatér med.; -atori 

operační (sál, zákrok) 

operette opereta 

opi/ate opiát, narkotikum; -um opium 

opin/er mínit, domnívat se; -ion mínění, názor 

opiniatri tvrdošíjný, vytrvalý (odpor) 

o(p)pon/er oponovat; -ente oponent 

o(p)portun příhodný, vhodný (příležitost); -itá vhodná 

příležitost; -ist oportunista; -isme oportunismus 

o(p)pos/ir postavit se proti; oponovat (komu, čemu); odporovat; 

-ition opozice, protivná strana; odpor 

o(p)press/er potlačovat; utiskovat; -ion potlačování; 

útlak, útisk; -or potlačovatel, utiskovatel 

opt/ar volit, rozhodnout se (pro); -ation opce; -ativ opční; 

-ative optativ gram. 

óptic optický; -a optika; -o optik 

óptim nejlepší; -isme optimismus; -ist optimista; -ístic 

optimistický 

opulent bohatý, hojný; -ie bohatství; nadbytek, hojnost 

or nyní však 

oral (= boccal) ústní 

orang/e pomeranč; -iero pomerančovník 

orat/or řečník; -ori řečnický 

órbite oběžná dráha; očnice med. 

ordalie boží soud (zkouška ohněm apod.) 

órden řád (vyznamenání); řehole círk. 

ordinal řadový (číslovka) 

órdin/e řád; pořádek; uspořádání; -ar uspořádat 

ordinari řádný; obyčejný 

ordon nařízení, rozkaz; -ar nařídit, rozkázat; -antie: 

o(f)ficero de ~ pobočník (dříve důstojnický sluha) 

orel ucho anat.; -ari ušní; -ist ušní lékař 

orelion (= parotite) zánět příušnic med. 

órfan *orph... sirotek; -age siroba, osiřelost; -i osiřelý 

organ/e ústrojí, orgán; -ic ústrojný, organický; -isar 

organizovat; -isation organizace; -isator organizátor; 

-isatori organizační; -isme organismus 

órgan/e varhany; -ero varhanář; -ist varhaník 

orgolli/e pýcha, nadutost; -osi pyšný, nadutý 

orient/e východ (území); O- Orient (země na východě); 

Extrem ~ Dálný Východ; o-al východní, orientální 

orígin/e původ, počátek, vznik; -al originální, původní; 

-ale originál; -alitá originalita; -ar pocházet; vznikat; 

-ari pocházející z, původem z; původní (vlast) 

orl/e okraj; obruba, lem; -ar obroubit, lemovat 

orn/ar (o-, vy)zdobit; -ament ozdoba; -amental ozdobný 

ornate (= vestiment ceremonial) ornát círk. 

ornit(h)olog/o ornitolog; -ie ornitologie; -ic ornitologický 

ornitorinco *ornithorhyncho ptakopysk zool.

ort(h)o/dox ortodoxní, pravověrný; pravoslavný; -doxie 

pravověrnost; pravoslaví; -gráfic *-graphic pravopisný; 

-grafie *-graphie pravopis; -logie ortologie; -lógic 

ortologický; -pedie ortopedie; -pédic ortopedický 

oscill/ar kmitat; -ation kmitání, chvění; -ator oscilátor 

oss/e kost; -in kostěný; -osi kostnatý; -age kosti; 

-ament, -atura kostra; -ette kůstka; -ificar zkostnatět 

ost východ (svět. strana); O- Východ (východní Evropa a Asie) 

ostage rukojmí; tener in ~ držet jako rukojmí 

ostent/ar stavět na odiv; -ation okázalost, vyzývavost; 

-ativ okázalý, vyzývavý 

ostre ústřice 

otite zánět (středního) ucha 

o(t)tomane otoman, pohovka 

ott osm; (ve složeninách oct-): octave, octette; -ant osmdesát; 

-antario osmdesátník 

ovation ovace; pocta 

ov/e vejce; -in vaječný; -al vejčitý; -ar snášet vejce; 

-age vaječný pokrm; -árium vaječník anat.; blanc-ovine 

bílek; ov-yelbe žloutek 

ovr/e dílo; -ero dělník; -erité dělnictvo; -ar pracovat; 

-age dílo (výtvor); -achar zpackat; -ache zpackanina 

oxale šťovík bot. 

oxid/e kysličník; -ar okysličovat; ~ se okysličovat se, 

rezavět; -ation okysličování, oxidace 

oxigen *oxygen kyslík 

ozon ozón; -ic ozónový; -isar ozónovat, ozonizovat 

P 

pacc/a balík; -ar (za)balit; -age balení (činnost); balík; 

pacc-fil motouz 

pac/e mír; pokoj, klid; -ífic klidný, pokojný; mírový; 

-ificar uklidnit; smířit 

pachá paša hist. 

Pacífic (Oceane) Pacifik, Tichý / Pacifický oceán 

pact/e úmluva, dohoda, pakt; -ar umluvit se, (u)jednat 

paddl/e pádlo; -ar pádlovat 

padelle pánev, omeletník 

pag. (zkr. págine) str., strana, stránka (knihy) 

pagan pohanský; -o pohan; -isme pohanství 

pagay/e pádlo, veslo (lopatovité); -ar pádlovat, veslovat 

page páže hist. 

págine strana, stránka (knihy); -al stránkový; -ar stránkovat; 

-ation stránkování 

país kraj(ina), země; domov; -an venkovský; -ano venkovan, 

sedlák; -age krajina (obraz) 

pal kůl, sloup, tyč (i telegrafní) 

palace palác 

pálat/e patro anat.; -in patrový anat.; -al patrový fon. 

paletó svrchník (lehký) 

palette paleta 

paliss/e kůl, tyčka (v plotě); -ade palisáda, tyčkový plot; 

-ar ohradit tyčkovým plotem 

pall/e lopata; -ade lopata (čeho); -ar házet lopatou 

pall/er mořit do běla, bělit (rostliny); -id bledý; -idar blednout 

(barva); -dijar zblednout; -iditá, -ore bledost 

palli/ar (z)mírnit (bolest); -ativ mírnící (bolest), mírnivý 

palli/e sláma; -osi slamnatý; -age podestýlka (slámou) 

palm/e palma bot.; -iero palmovník 

palp/ar hmatat; -ation vyšetření pohmatem; -ábil hmata-

telný (důkaz) 

palpebr/e oční víčko; -ar mrkat 

palpit/ar tlouci, bušit (o srdci); -ation tlukot, bušení (srdce) 

palud/e bažina, močál; -osi bažinatý, bahnitý 

panacé univerzální lék, všelék 

panache chochol (součást uniformy) 

Panam/á Panama; p-esi panamský 

pan/e chléb; -ería pekárna; -ette houska, rohlík, žemle; 

-iere chlebník; -ificar péci (chléb); -ificator pekař 

pa(n)ne(l)l výplň (dveří); panel (i řídící), vývěsní deska, 

(reklamní) štít; -ar obkládat (stěnu deskami); -age (= murcovritura), 

táflování, ostění 

pánic panický (strach); -a panika 

panne porucha tech.; esser in ~ mít poruchu 

panoram/a panoráma; -ic panoramatický 

pans/e břicho, panděro; -iere břišní pás; -ut břichatý 

pantalon kalhoty (dlouhé) 

pant(h)eon panteón 

pant(h)ere panter zool. 

pantufl/e trepka, bačkora; -on muž "bačkora" 

pap/a papež; -al papežský; -atu papežství; -ist papeženec; 

-isme papeženectví; -ábil způsobilý být papežem 

papá táta, tatínek 

papagaye papoušek 

papavre mák 

paper/e papír; pacc-papere balicí papír; -age papírovina; 

-allia starý papír; -in papírový 

papilion motýl 

papill/e bradavka (chuťová), papila anat.; -ari papilární 

pápul kožní pupenec, puchýř (od horka) 

papyre papyrus 

paquette balíček 

para- (obrana proti): para-choc nárazník 

parábol parabola geom., lit.; -ic parabolický; -oide paraboloid 

paracad/e padák; -ist parašutista, výsadkář 

parad/e okázalost, paráda (nádhera); ~ militari přehlídka voj.; 

-ar slavnostně defilovat (při přehlídce) 

paradis/e ráj; -ic rajský 

paradox paradox; -al paradoxní; -ie, -itá paradoxnost 

para-fango (též: para-mudde) blatník 

paraf/e *paraph... parafa, podpisová značka; -ar opatřit 

parafou 

para(f)fin/e parafín; -ar parafinovat 

parafras/e *paraphras... parafráze; -ar parafrázovat 

paragraf *paragraph paragraf; odstavec (zákona) 

Paraguay Paraguay; p-an paraquayský 

parali/se *paraly... ochromení, ochrnutí; -tic ochrnutý; 

-sar ochromit 

parapete zábradlí mostu, balkónu apod., předprseň 

para-pluvie deštník 

par/ar odrazit, zadržet (ránu); -ada odražení, zadržení (rány) 

parasit/e cizopasník; příživník; -ic cizopasný; příživnický; 

-ar parazitovat, žít příživnicky 

para-sole slunečník 

para-vente zástěna (proti větru) 

parc park, sad 

parc/ar parkovat; -age stanoviště, parkování 

parcell/e parcela; -ar parcelovat 

pardon odpuštění, prominutí; milost; ~ ! odpusťte!, promiňte!; 

-ar odpustit, prominout; -ábil odpustitelný, 

prominutelný; ín-ábil neodpustitelný

pare pár (bot, rukavic) 

parent příbuzný; -itá příbuznost; -ité příbuzenstvo 

parent(h)ese závorka; metter in -s dát do závorek 

paret/e příčka (zděná); stěna (i skalní n. anat.); 

parfúm voňavka; -ar (se) navonět (se); -ería voňavkářství 

(prodejna); -eríe voňavkářské zboží; -ero voňavkář 

par/i rovný, stejný (počtem); sudý (číslo); -itá rovnost, 

stejnost, stejný počet 

parí sázka; -ar sázet, vsadit se 

paria pária 

Paris Paříž; p-an pařížský; p-ano Pařížan 

parl/ar hovořit, mluvit; -aci hovorný; -ament parlament, 

sněmovna; -amentar vyjednávat (podmínky); -amentari 

parlamentární, parlamentní; -amentario paralamentář, 

vyjednávač; -ator řečník; -atoria hovorna 

Parnass/e Parnas (pohoří v Řecku); p-ian parnaský 

paroc(h)/o farář; -ia fara; farnost; -al farní 

parod/ie parodie lit.; -iar parodovat; -ic parodický; -ist 

parodista 

parol slovo; ~ indicatori heslo (slovníkové) 

paroti/de příušnice (žláza); -te zánět příušnic med. 

parquete parket (přízemí hlediště) 

parquett podlaha z parket; -age parkety; -ar parketovat 

parsimon/ie skoupost, lakomství; -iosi skoupý, lakomý 

part/e část, díl; -ial částečný, dílčí 

partenero partner, společník 

parterre přízemí (v divadle) 

particip/ar účastnit se, podílet se (na čem); -ante účastník, 

podílník; -ation účast(enství) 

participie příčestí gram. 

partícul částečka; částice gram.; -ari jednotlivý, zvláštní; 

-arimen obzvláště; -aritá jednotlivost, zvláštnost; 

-arisar drobit, štěpit; -arisme odstředivá snaha 

partipren/der (z)účastnit se (čeho); -se účast 

part/ir dělit; -ie partie obch., šach. (i sňatková); část krajiny; 

-ial dílčí, částečný; -ition dělení; -itiv dělivý gram. 

partis/e strana polit.; -ane stoupenec, straník; partyzán 

partú všude 

partur/ir porodit; -ition, -age porod 

paru sýkorka 

Pasc(h)/a Velikonoce; -al velikonoční 

pa(s)sment prýmek; -ero prýmkař; -eríe prýmkařství, 

prýmkařské zboží; -ar ozdobit prýmky 

pasquill hanopis, paskvil; literární a umělecký zmetek 

pasquinade paskvináda (šaškovství, zvl. v jevištní podobě) 

pass soutěska, průsmyk; -age pasáž (i hud., v knize), průchod, 

průjezd, přechod (místo); -agero cestující, pasažér; 

-ar projít, projet, přejít; míjet, plynout (o čase); -ante 

kolemjdoucí; -ábil schůdný, sjízdný; obstojný 

passa-parol heslo 

passate pasát (vítr); minulost; minulý čas gram. 

passa-témpor kratochvíle 

passion vášeň, náruživost; -ar hluboce rozrušit; -al, -at 

vášnivý, náruživý 

Passione pašije círk. 

passiv pasívní, nečinný; -itá pasivita; -e trpný rod gram.; 

-es pasíva obch, 

passport pas (cestovní) 

passu krok; ~ de scruve závit; -ar kráčet 

past/a těsto; pasta; -osi těstovitý 

pastelle pastel (barevná křída n. výtvarné dílo)

past/er pást; -ero pastýř; -or pastor; pastýř; -oral 

pastorální, pastýřský; -ura pastva; -urar hnát (stádo) 

na pastvu; -urage pastvina 

pastete paštika 

pastille pastilka, tabletka 

pastinaca pastinák bot. 

Patagoni/a Patagonie; p-an patagonský 

patent/e výhradní právo, patent; -ar patentovat 

patere hák (na šaty), věšák 

patern (= patrin) otcovský; -itá otcovství; -al otcovský 

(autorita); z otcovy strany (příbuzný) 

paternostre motlitba Otčenáš; páternoster (nepřetržitá zdviž) 

pat(h)étic patetický 

patíbul šibenice 

patient trpělivý; -ie trpělivost; -osi plný trpělivosti 

pátina patina 

patin/e brusle; -age bruslení; -ar bruslit; -ator bruslař; 

-atoria, -uore kluziště 

pat/ir trpět, strádat (čím); -iente pacient 

pat(h)olog/o patolog; -ie patologie; -ic patologický 

patr/e otec; -ia vlast; -in otcovský; dom ~ rodný dům 

patriarch patriarcha; -al patriarchální; -atu patriarchát 

patrici/o patricij hist.; -atu patriciát 

patrimoni/e rodové dědictví; -al rodový; otcovský (zděděný 

po otci) 

patrino (= bapt-patre) kmotr 

patriot patriot; -ic patriotický; -isme patriotismus 

patron šéf, majitel, zaměstnavatel; ochránce, patron; -age 

záštita, patronace; -al patronátní; -atu patronát; -isar 

ochraňovat, podporovat 

patrulli/e hlídka, patrola; -ar hlídkovat, patrolovat 

patte tlap(k)a, pracka 

paus/e přestávka, pauza; oddech; -ar učinit přestávku 

pauperisme hromadná chudoba, chudinství 

pav/e dlaždice, dlažební kostka; -ar dláždit; -ament, -age 

dlažba (silniční); -ero dlaždič 

pavillion pavilón; zahradní besídka 

pavon páv; -essa pávice; -ar (se) nadýmat se 

pay/ar (za)platit; -ation, -ament placení, platba 

pecc/a hřích; -ar hřešit; -ator hříšník 

pech smůla, nezdar 

péctin/e hřeben; -ar česat 

péctor hruď, prsa; -al hrudní, prsní 

pecuni/e peníze; -ari peněžitý, peněžní 

pedagog/o pedagog; -ic pedagogický; -ica pedagogika 

ped/e noha (chodidlo); -al nožní; -ale pedál; -alar šlapat 

(pedály kola, varhan); -eator chodec 

pedestale podstavec 

pedícul veš; -ari vší (týkající se vší); maladie ~ zavšivení 

(u zvířat); -ose zavšivení med.; -osi všivý, zavšivený; 

-at, -ut zavšivený 

pedvia pěšina, stezka 

pejor horší; -ar zhoršit; -ativ hanlivý, pejorativní; -ative 

slovo hanl. významu, pejorativum gram. 

Peking Peking; p-esi pekingský 

pelargónium muškát (pelargónie) 

pelicane pelikán zool. 

peling/ar měřit hloubku vody nám. 

peliss/e kožich; -ero kožišník; -ería kožišnictví 

pell/e kůže, pokožka; slupka (banánu); škraloup (na mléce); 

de-ar zbavit slupky n. kůže

pellerine pelerína 

pellícul blanka; vlasová šupina, lup 

pelmel páté přes deváté, pestrá všehochuť 

pelote klubko 

peloton rota voj.; skupina závodníků, zvl. cyklistů sport. 

pen/a námaha, úsilí; -ar namáhat se, snažit se, usilovat, 

-osi, -íbil namáhavý, obtížný, pracný 

pend/er věšet; viset; oběsit; -ente, -ette přívěsek; -entie 

visutost, visení; -ete oběšenec; -uore šibenice; -ard 

šibeničník; ponte pendent závěsný most 

péndul kyvadlo; -ar kývat se (o kyvadle) 

penetr/ar pronikat; -ation pronikání; -ant pronikavý 

penínsul poloostrov; -ari poloostrovní 

pénis penis, pyj anat. 

penit/er kát se; -ent, -ential kajícný; -ente kajícník; 

-entie kajícnost, pokání; -entiari kázeňský (řád); 

-entiaria káznice; -entiario trestanec 

pennie penny, pence 

penombre pološero, přítmí 

pens/ar myslit; -ada, -ation myšlení; -ator myslitel 

pension důchod, penze; penzión; ubytování se stravou; 

-ar dát do výslužby, penzionovat; -ario důchodce, penzista; 

strávník 

Pentecoste svatodušní svátky, letnice 

penúltim předposlední 

per pomocí (čeho): ~ un gladie mečem 

perche okoun zool. 

percent procento; -age procentní sazba; -ual procentní 

percept/er postřehnout (smysly), vnímat; -ion vjem, vnímání; 

-iv vnímavý, -íbil vnímatelný 

perconstructer vybudovat, vystavět 

percur/rer zběžně projít n. projet n. pročíst; ujet (vzdálenost); 

-se trať, projetá dráha 

percuss/er udeřit, narazit; (po)klepat, poklepem vyšetřovat 

med.; -ion úder, náraz; poklep med.; -iv perkusní 

(střel. zbraň); k provádění poklepu med. 

perd/ir ztratit; prohrát; -e, -ida, -ition ztráta; prohra 

perdrice koroptev 

perduct/er provést; -ion provedení 

perdur/ar přetrvat; -a přetrvání 

peregrin/o poutník; baston de ~ poutnická hůl; -ar 

(pro)cestovat, (pro)putovat, bloudit; -age pouť (procesí) 

náb., putování; -ation cestování, putování, bloudění 

perenni trvalý, stálý; víceletý bot.; plante ~ trvalka bot. 

perfect dokonalý, bezvadný; -ion dokonalost; -íbil zdokonalitelný; 

-ionar zdokonalit 

perfid proradný, věrolomný; -ie, -itá proradnost 

perfinir dovést do konce 

perfor/ar proděravit, provrtat, perforovat; -ation perforace, 

proděravění, dírkování, provrtání; -ator dírkovač 

perform/ar provést, vykonat; -antie výkon sport. 

pergamene pergamen 

pérgola besídka, loubí 

perifer/ie *periph... okraj, okrajová část, periférie; -ic 

periferický 

perifras/e *periph... parafráze, volný opis, volné zpracování; 

-ar parafrázovat, vyjádřit jinými slovy 

period/e období, doba, perioda; -ic periodický 

periost/e okostice anat.; -ite zánět okostice 

peripetie náhlý obrat, nečekaná příhoda 

per/ir zajít, zhynout; -ition záhuba, zhynutí

periton pobřišnice anat.; -ite zánět pobřišnice 

perjuri/e křivá přísaha; -osi křivopřísežný; -ar křivě 

přísahat 

perlaborar zpracovat 

perle perla; -conche perlorodka; -matre perleť 

perlustr/ar zjišťovat (úředně), propátrat; -ation úřední 

prohlídka, zjišťování, propátrání, průzkum 

perman/er trvat, neustávat; -ent trvalý, stálý, nepřetržitý; 

-entie trvalost, stálost, nepřetržitost 

perme/ábil propustný, prostupný; -abilitá propustnost, 

prostupnost; -ar prostoupit 

permiss/er dovolit, povolit; -ion dovolení, povolení 

permut/ar vyměnit, z(a)měnit, přehodit (písmena); -ation 

změna pořadí; obměna mat. 

pernici/e zhouba, zkáza; -osi zhoubný 

pernoct/ar přenocovat; -ation přenocování 

peror/ar uzavřít řeč; -ation závěr řeči 

perpendícul kolmice; -ari kolmý, svislý; -aritá kolmost 

perpetu/i, -al ustavičný, neustálý, věčný; -ar zvěčnit; 

-itá ustavičnost; stálé trvání, věčnost 

perplex rozpačitý, zaražený, zmatený; -itá rozpačitost 

perquisit/er prohledat (úředně); -ion prohlídka (úřední) 

persecut/er pronásledovat, stíhat; -ion pronásledování, 

stíhání; -or pronásledovatel 

persequ/er sledovat, pronásledovat; pokračovat (v čem) 

persever/ar vytrvat; -antie vytrvalost 

Persi/a Persie hist. (dnešní Írán); p-an perský; p-c perský 

(záliv); p-ano Peršan 

persiane žaluzie 

pérsic broskev (plod); -iero broskvoň; -iera brosk. sad 

persifl/ar posmívat se, pošklebovat se 

persist/er stát, trvat (na čem); -ent pevný, vytrvalý; 

-entie stálost, vytrvalost 

person osoba; -al osobní; -ale osazenstvo, personál; 

-alitá osobnost, osobitost; -ificar zosobňovat 

perspectiv perspektivní; -e perspektiva, vyhlídka, výhled 

perspicac/i prozíravý; -itá prozíravost 

persua/der přesvědčovat, přemlouvat; -sion přesvědčování, 

přemlouvání; -siv přesvědčivý 

pertin/ent patřičný, příslušný, náležitý; -er patřit, příslušet, 

(při)náležet (k); -entie příslušnost (k) 

perturb/ar rušit, vyrušovat; -ation rušení, vyrušování; 

-ator rušitel; -ativ, -atori rušivý 

Perú Peru; p-an peruánský; p-ano Peruánec 

pe(r)ruqu/e paruka; -ero parukář; -iere pouzdro na paruku 

perus/ar opotřebovat (co); obnosit (šaty) 

pervenir dostat se (kam) 

pervers/i zvrácený, zvrhlý; -itá zvrácenost, zvrhlost 

pervinca barvínek, brčál bot. 

perviv/er prožít; -entie prožití 

pes/a váha, tíha; -ar vážit (kolik); -ant těžký; -antie tíha 

péssim nejhorší, velmi špatný; -isme pesimismus; -ist 

pesimista; -ístic pesimistický 

pest/e, -ilentie mor, morová nákaza; -ilent(ial) morový 

petale květní lístek 

petarde prskavka; světelná raketa 

pet/ir prosit, žádat; -ida prosba, žádost; -ition petice; 

-itionario prosebník, žadatel 

petr/e kámen; -osi kamenitý; -in kamenný; -ificar proměnit 

(se) v kámen, zkamenět; ustrnout přen.; -allia 

kamenná drť; -ero kameník; -iera kamenolom

petrosel petržel 

petul/ant nevázaný, bouřlivý; -antie nevázanost; -ar 

dovádět, skotačit; -on neposeda 

p. ex. (zkr. por exemple) např., například 

pezze kus 

piaff/ar hrabat (o koni) , dupat 

pian(i) tichý, tiše; -íssim velmi slabě hud. 

pian/o piano; -ino pianino; -ist pianista 

pic hrot, špička; vrchol (horský) 

pic/a bod(nutí); steh; -ar bodat, píchat; -ant ostrý, pi- 

kantní (na chuť); -atura bodnutí, píchnutí (hmyzem) 

pico datel 

pict/er malovat; -ero, -or malíř; -uresc malebný; -ura 

malířství, malování; malba, obraz; -ural malířský 

pie zbožný; -tá zbožnost, pieta 

pigment pigment (barvivo); -ar obarvit pigmentem; 

-ation pigmentace 

pigmé/o *py... trpaslík (rasa); -ic trpasličí 

pigr/i líný; -itá, -esse lenivost 

pijama *py... pyžamo 

pilare pilíř, sloup, podpěra 

pilastre pilastr (plochý výstupek ve stěně) 

pile hromada; hranice (dříví); sloup(ec), el. článek, baterie 

pilli/ar plenit, loupit, drancovat; -age plenění, loupení, 

drancování; lup (kořist); -ator, -ard lupič, plenič, plenitel, 

drancovník, kořistník, olupovač 

píllul pilulka 

pilon *py... sloupový podstavec arch. 

pilori/e *py... pranýř; -ar pranýřovat 

pilot lodivod; pilot (letadla), letec; -ar řídit loď n. letadlo; 

-age řízení lodi n. letadla, pilotáž 

piment nové koření 

pinacot(h)eca obrazová galerie, obrazárna 

pinácul (ozdobná) věžička, vrcholík stav. 

pin/e borovice, sosna; -iera borový háj 

pinc/e kleště; -ear štípat; -ette pinzeta; klíšťky (na cukr) 

pingl/e jehlice, špendlík; -ar (při)špendlit 

pinguine tučňák zool. 

pinion pastorek (převodové ozubené kolečko) 

pinne ploutev 

pinsel štětec; -ar malovat štětcem 

pinson (= fringille) pěnkava zool. 

pinte pinta (dutá míra); půllitr (piva), žejdlík přen. 

pioch/e krumpáč, špičák; -ar kopat krumpáčem 

pion kámen (ve hře na šachovnici); pěšák (v šachu) 

pionero pionýr, průkopník 

pip dýmka, lulka; -ette pipeta chem. 

pipi/ar pípat, pištět; -ada pípání, pípot 

pipr/e pepř; -ar (o)pepřit; -iere pepřenka; -iero 

pepřovník bot.; -iera pepřovníkový háj 

pips tipec (nemoc drůbeže) zool. 

piramid/e *py... pyramida; -al pyramidální (i přen.) 

pirat/e pirát; -eríe pirátství; -ic pirátský 

pir/e hruška (plod); -iero hrušeň; -iera hrušňový sad 

pirite *py... pyrit geol. 

piro- *pyro- (ve složeninách značí vztah k ohni n. k žáru) 

pirose *py... pálení žáhy, pyróza med. 

pirotéc(h)nic *py... pyrotechnický; -a pyrotechnika; -o 

pyrotechnik 

piruett/e pirueta; -ar dělat piruety; baletit 

pisc/e ryba; -ar chytat ryby, rybařit; -ator rybář; -ero

prodavač ryb; -ería rybárna; -iera rybník (na chov ryb); 

-ine (plavecký) bazén, koupaliště (umělé), plovárna 

pis/e hrách; -iere hrachový lusk 

piss/ar močit; -uore pisoár 

pistach/e pistácie (plod) bot.; -iero pistácie (strom) 

pist/ar roztloukat (koření), rozmělnit; -uore moždíř 

piste (závodní) dráha; sjezdovka 

pistill/e pestík bot.; -ari pestíkový 

pistol pistole, bambitka; -ero pistolník 

piston píst, klapka 

pivot čep (otočný); -ar otáčet se (kolem čepu) 

pizz/a (slaný) koláč, placka (se sýrem, rajčaty apod.); -ería 

hospůdka, kde se prodávají pizzy 

placat/e plakát; -ar plakátovat 

placca deska (kovová), plát 

placent/a plodové lůžko, placenta anat.; -al, -ari placentový 

placid tichý, klidný, mírný; -itá klidnost, mírnost 

plafon strop (i přen.) 

plage písčité pobřeží, pláž 

plagi/ar dopustit se plagiátu, plagovat; -ate plagiát; -ator 

plagiátor; -atori plagiátorský 

plan/(i) plochý, rovný; plani- (ve složeninách vztah k rovině): 

planimetrie; -e (= projecte) plán; a(c)compleer li ~ 

splnit plán; -ar plánovat (= projecter); -ear plachtit, 

vznášet se; -ura pláň, planina, rovina 

planc/a deska, prkno; -ette destička 

plant/e rostlina; -ar sázet (rostliny); -age, -ation sázení, 

výsadba; plantáž; -ator plantážník; -atoria školka 

plaquette plaketa; pamětní deska 

plást/ic plastický; -ica plastika um. i med.; -icitá plastičnost 

plastre náplast 

pla(t)t plochý, rovný, placatý; -e plát; -form plošina, nástupiště; 

-il talíř; -ó náhorní rovina; (velký) podnos 

platane platan bot. 

platin/e platina chem.; -ar platinovat; -ic platinový 

plausíbil přijatelný, pravděpodobný 

plazz/a místo; prostranství; náměstí; -ar umístit 

plebey/o plebejec; -an plebejský 

plebiscite hlasování, plebiscit 

plect/er plést (splétat); -age, -ura pletení 

pled/ar obhajovat (koho před soudem); -a obhajoba; -ard 

pokoutní advokát 

plen plný; -itá plnost; -ar plnit; -ari plenární 

plend/ir stěžovat si, žalovat; -e stížnost, žaloba 

plenipotent/ie plná moc, zplnomocnění; -iari zplnomocněný; 

-iario zplnomocněnec 

plenlunie (též: plenilune) úplněk 

plénum plénum 

ples + inf (zdvořilostní rozk. způsob) prosím, račte 

ples/er (za)líbit se (komu), zamlouvat se; -ent příjemný; 

-entie příjemnost; -ura radost, potěšení, zalíbení 

pleur/a pohrudnice anat.; -ite zánět pohrudnice 

pleve pleva bot. 

plic/a záhyb, puk (u kalhot); -ar skládat, přehýbat 

plomb/e plomba (zubní); -ar (za)plombovat (zub) 

plonge/ar potopit, ponořit; -ro potápěč 

plor/ar plakat; -ada pláč 

plu víc(e); plu ... plu čím ... tím; ~ bon lepší; ne ~ již ne 

plucc/ar (o)škubat (ptáka) 

pluche plyš 

plug pluh; -ar orat; -ator oráč

plum pero (ptačí, na psaní); -age peří; -at opeřený 

plumb/e olovo; -ar vylít olovem; -age plomba (kovová) 

pluparte většina 

plur/i více, větší množství; -ale množ. číslo, plurál gram.; 

-alitá mnohost 

plus plus, a mat.; (znaménko) signe de addition 

pluvi/e déšť; -ar pršet; -osi deštivý 

pm. (zkr. pos midí) odpoledne, po poledni 

poc málo; un poc trochu; poc a poc pozvolna 

podest zvýšené pódium, stupínek na jevišti, podesta 

poema báseň 

poesie poesie, básnictví 

poet/e básník; -essa básnířka; -ic básnický; -ica 

poetika; -isar zbásnit; -astro veršotepec 

pol pól, točna; -ari polární; -aritá polarita; -arisar 

polarizovat 

polac polský; polština; -o Polák 

polém/ic polemický; -ica polemika; -isar polemizovat 

polic/ie policie; -ist policista 

polichinelle šašek, paňáca 

polifon/ie *polyph... (polyf...) polyfonie; -ic polyfonický 

poliglott *poly... polyglot 

Polinesi/a *Poly... Polynésie; p-an polynéský 

polip *polyp polyp med. 

pol/ir hladit (kov), (vy)leštit; -ition hlazení; -itura politura 

polit zdvořilý, uhlazený; -esse zdvořilost, uhlazenost 

polític politický; -a politika; -o politik; -astro politikář; 

-itá političnost 

polka polka (tanec) 

póllen pel, pyl 

póllice palec 

pollu/er poskvrnit, znečistit (vzduch, vodu); -tion znečištění, 

poluce (též med.) 

polo pólo sport. 

polonese polonéza (tanec) 

polon/esi polský; P-ia Polsko 

poltron zbabělec, baba; -i zbabělý; -eríe zbabělost 

polv/e prach; -ar (za)prášit; it -ea práší se; -osi prašný 

pom jablko; -iero jabloň; -iera jabloňový sad 

pomade pomáda 

pomp/e pompa, okázalost, nádhera; -osi pompézní 

pónder/e váha; závaží; -ar vážit (co); zvažovat (důvod) 

pont/e most; -al mostní; -on ponton, mostní člun 

pontífic pontifikální; -o papež; velekněz; -atu pontifikát 

pople topol 

pópul lid; -osi lidnatý; -ari lidový, národní; populární; 

-aritá popularita; -ache lůza; -arisar popularizovat; 

-ar obývat, osídlit, zalidnit; -ation obyvatelstvo; 

lidnatost 

por pro (účel); ~ que aby 

porc/(o) vepř, prase; -a prasnice; -ería vepřín; -eríe 

svinstvo; -in vepřový, prasečí; -ine vepřové (maso) 

porcospine (= hístrico *hy...) dikobraz zool. 

pore pór anat. 

porro pórek bot. 

port/a dveře, brána; branka, gól sport.; -ario dveřník; 

-ero vrátný; -ería vrátnice 

porta-folie pouzdro na spisy, aktovka; ministerské křeslo 

porta-moné peněženka 

porta-plum násadka na pero 

port/ar nést, nosit; -ábil, -ativ přenosný; -ator nosič

porta-voce hlásná truba, megafon, tlampač 

porte porto, poštovné 

portion (po)díl, dávka; porce; -ar (roz)dělit; porcovat 

portret/e portrét; -ar portrétovat; -ist portrétista 

portu přístav; -ari přístavní 

Portugal Portugalsko; p-esi (též: portuguesi) portugalský; 

portugalština; p-eso (též: portugueso) Portrugalec 

portuore nosítka 

pos po (časově) 

pos/a postoj, póza; stání modelem; -ar stát modelem; 

-ero pozér 

posdatar opatřovat pozdějším datem, postdatovat 

pos/ir klást, položit; umístit, postavit; -ition poloha, 

postavení, postoj; -itiv pozitivní, kladný; -itura 

držení těla, postoj, póza 

poslabor čas po práci 

posmidí odpoledne 

posnepote pravnouče 

posscrite postscriptum 

poss/er moci; -íbil možný; -ibilitá možnost; -ibilisar 

umožnit 

posse/der mít, vlastnit; -ssion držba, majetek, vlastnictví; 

-ssiv gram. přivlastňovací; -ssor majitel, vlastník 

post- (= pos-) (ve složeninách značí následnost, po-): pósthum 

post/a pošta; in-ar dát na poštu; -al poštovní 

postament podnož, podstavec, spodek 

posteri/ori pozdější; zadní; -ore zadek; -té potomstvo 

pósthum posmrtný; -o pohrobek 

posti(l)lion postilión (kočí pošt. dostavníku; "poštovský panáček") 

post/o místo, stanoviště; -ar postavit, umístit (hlídky) 

postul/ar požadovat, dožadovat se; -ation požadavek, 

žádost; -ativ týkající se požadavku; -ate předpoklad 

postura držení, postavení 

potasse draslo, potaš chem. 

potate brambor, zemák 

potent mocný, silný; -ie síla, moc(nost); mocnina mat.; 

-ial potenciální; -iar zesilovat (účinek); umocňovat 

pott/e hrnec, nádoba; -ero hrnčíř; -ería hrnčířství (prodejna); 

-eríe hrnčířství (hrnčířské zboží) 

povr/i chudý, ubohý; -itá, -esse chudoba 

poy potom, pak 

práctic praktický; -a cvik, praxe; zvyklost; -al praktický; 

-ar provádět, provozovat; -ante praktikant; -ábil 

proveditelný; sjízdný, schůdný 

Prag/a Praha; p-an pražský; p-ano Pražan 

pram prám (převoznický); -ero převozník 

prate louka, lučina 

prebend/e obročí, prebenda (důchod i pozemek); -ario 

obročník 

precar/i prekérní (situace); -itá prekérnost 

prece/der předcházet; -dent předchozí, předcházející; 

-dente precedens; -dentie přednost; -ssor předchůdce 

precept/er vyučovat; -or (domácí) učitel, vychovatel 

preci/e cena; -osi cenný, drahý, vzácný (nerost); drahocenný; 

-ositá drahocennost; a-ar (o)cenit, vážit si 

precipit/ar vrhnout (střemhlav); srážet (páru); ~ se vrhnout 

se, řítit se; -ation chvat, kvap; srážka (vodní) 

precipitie propast, strž; záhuba přen. 

precipue hlavně, zvláště, zejména 

precis/(i) přesný; -er upřesnit; -ion, -itá přesnost 

precoc/i předčasný, raný; -itá předčasnost

precurs/or předchůdce, průkopník; -ori průkopnický 

predic/ar kázat; -a, -ation kázání; -ator kazatel 

predilection záliba 

pred/ir předpovědět; -ition předpověď 

predomin/ar převládat, převažovat; -antie převaha 

prefabric/ar předem vyrobit stav.; -at panelový 

prefaci/e předmluva; -ar opatřit předmluvou 

prefect/e prefekt; -ura prefektura 

prefer/er dávat přednost (čemu), mit raději; -entie přednost, 

obliba; -íbil výhodnější, lepší 

prefix/e předpona gram.; -ar dát n. připojit na začátek 

(ěeho); spojit s předponou gram. 

preg/a modlitba; -ar modlit se; -ator modlící se člověk 

pregnant přesný, výstižný; -ie pregnance, výstižnost 

prejudicar předem posoudit; prejudikovat práv. 

prejudicie předsudek 

prelate prelát círk. 

preliminar/i předběžný; -ie předběžné ujednání 

prelud/e předehra; -er hrát předehru, preludovat 

prematur předčasný 

premedit/ar promyslet (předem); -ation předběžná úvaha; 

promyšlenost 

premidí dopoledne 

premi/e prémie, cena (za vynikající výkon); odměna; výhra; 

pojistné; P- de Nobel Nobelova cena; -ar odměnit 

premiss/e premisa, předpoklad; -er předeslat 

pren/der vzít, brát (si); -se špetka; -sion braní, vzetí 

prenómine křestní jméno 

prepar/ar připravit, strojit, chystat; -ation příprava 

preponder/ar převažovat; -ant převážný; -antie převaha 

preposition předložka gram. 

prepucio předkožka anat. 

prería prérie, step 

prerogative přednostní právo, výsada 

presbit *presbyt (= long-vident) dalekozraký; -ie dalekozrakost 

presc skoro, téměř, málem 

prescr/i(pte)r předepsat; -i(p)tion předpis 

present přítomný; -ie přítomnost (osoby, věci); -e přítomný 

čas gram.; -ar podat, předložit (k podpisu); představit 

(osobu, teorii); (před-, u)vést (film); -ation předložení; 

představení; (před-, u)vedení 

preserv/ar uchovat, zachovat, uchránit; -ation uchování, 

zachování; -ativ ochranný 

presid/er předsedat; -ente předseda; prezident; -entie 

předsednictví, prezidentství; -ential předsednický, 

prezidentský; -ie předsednictvo 

press/e lis; tisk, noviny; -er (vy)lisovat; (s)tlačit, (s)tisknout, 

zmáčknout; vymačkat (pomeranč); -ion, -ura lisování; 

tisknutí; tlak, nátlak; nápor sport. 

prest/a půjčka; -ar půjčit; -ería půjčovna; -ator půjčovatel 

prestidigitat/or varietní kouzelník; -ion kouzlení 

prestigi/e prestiž, renomé; -osi prestižní, renomovaný 

prestr/o kněz; -a kněžka 

presumpt/er domnívat se, předpokládat; -ion domnění, 

předpoklad; -iosi sebevědomý; -iv domnělý, předpokládaný, 

pravděpodobný 

pret hotov, připraven 

preten/der ucházet se (oč), dělat si nároky; -dente uchazeč; 

-sion nárok; -siosi náročný

préter mimo, kolem; -eante kolemjdoucí; -ear míjet; -ir 

minout (bez povšimnutí) 

pretérite minulý čas gram. 

pretext/er předstírat; -e záminka, výmluva 

pretti hezký, švarný 

preval/er převládat; -ent převládající; -entie převaha 

prevent/er předejít, zabránit (čemu); -ion prevence, předcházení; 

-iv preventivní, ochranný 

previ/der předvídat; -sion předvídání, předpověď 

pri o, ohledně 

prim první; -a prima, prvotřídní; -ari primární, prvotní; 

-atie prvenství, primát; -itiv prvotní, původní, prvobytný; 

primitivní, jednoduchý 

primogenit prvorozený; -ura prvorozenství 

primordial původní, prvotní 

prímul prvosenka, petrklíč bot. 

princ/e princ; -essa princezna; -ipe kníže; -ipatu knížectví 

principal hlavní, základní 

principi/e princip, zásada; -al principiální, zásadní 

print/ar tisknout; -a(tion) tisk(nutí); -age, -ate tiskopis, 

tiskovina; -ero tiskař; -ería tiskárna 

prior/i přední; přednostní; -itá přednost; prvenství 

prisma hranol; -tic hranolový, prizmatický 

prison vězení; -ari vězeňský; -ario vězeň, zajatec; in-ar 

uvěznit, vsadit do vězení 

priv/ar připravit (oč), zbavit (čeho); ~ se (de) odříci si (co); 

-ation odnětí, zbavení; nedostatek, ztráta; -ativ odnímací, 

zbavovací 

privilegi/e privilegium, výsada; -ar privilegovat, nadat 

výsadou; -at privilegovaný, výsadní, požívající výhod 

pro pro (příčina), kvůli, z, ze; ~ que poněvadž, protože; 

~ quo proč?; ~ to proto 

proa přední díl, část; příď (lodi) 

probábil pravděpodobný; -itá pravděpodobnost 

problem/a problém; -átic problematický; -ática problematika 

proced/er postupovat; -e, -entie postup; -ura procedura, 

metodický postup 

process/(e) proces (postup, průběh, vývoj), pochod chem.; 

-ion procesí círk.; -or procesor tech. 

processu proces, spor, přelíčení (soudní); -al proces(uál)ní; 

-ar (contra) vést proces (proti), soudně stíhat 

proclam/ar (veřejně) prohlásit, vyhlásit; -ation provolání, 

(veřejné) prohlášení, výzva, proklamace 

procrastin/ar odkládat (ze dne na den); -ation odkládání 

procre/ar plodit; -ation plození; -ativ plodivý, tvořivý 

procur/ar obstarat, opatřit, sehnat; -a(tion) plná moc 

prodig/o marnotratník; -aci, -al marnotratný; -alitá marnotratnost; 

-ar promarnit, plýtvat; -ation plýtvání 

prodigi/e div, zázrak; -osi úžasný, zázračný 

product/e výrobek, produkt; -er vyrobitt, (z)plodit; -ion 

výroba; produkce (filmu); -iv produktivní, plodný, výnosný; 

-ivitá produktivita, výnosnost; -or výrobce 

pro(e)minent vynikající, význačný; -ie význačnost 

profan světský (nenáboženský); laický; -o laik, neodborník; 

-ar znesvětit; -ation znesvěcení, zneuctění, zneužití 

profess/er provozovat (povolání); přednášet (na univerzitě); 

-ion povolání, profese; -ional profesionální; -or profesor; 

-oratu katedra, profesorský sbor; -ura profesura 

profet/e *proph... prorok; -essa prorokyně; -ic prorocký; 

-ie proroctví; -isar prorokovat

profil profil; -ar profilovat 

profila/xie *prophy... (profy...) opatření učiněná předem, 

profylaxe; -ctic ochranný, obranný, předem učiněný 

profit/e prospěch, užitek, výtěžek, zisk; -ar (de) těžit (z) 

profund hluboký; důkladný; -esse, -itá hloubka, hlubokost; 

důkladnost; -ore hloubka (rozměr); -ar hloubit 

progenit/er plodit (potomstvo); -or předek; -ura potomstvo, 

potomci 

prognos/e předpověď; prognóza med.; -tic prognostický; 

-ticar předpovídat; -tication předpovídání; -tico prognostik 

programm/a program; -ar programovat; -átic programový 

(prohlášení); -ation programování; -ator programátor 

progress pokrok, prospěch (škol.); -er dělat pokroky, postupovat; 

-ion postup, progrese; řada mat.; -iv progresívní 

prohib/ir zakázat; -ition zákaz; -itiv zakazující 

project/e návrh, projekt, plán (do budoucna); -er vrhat 

světlo; promítat (film); projektovat, plánovat; -ile střela, 

projektil; -ion projekt, plán; promítámí; průmět; -ist plánovač, 

projektant; -iv projektivní (geometrie); -or promítací 

přístroj, projektor; světlomet 

prolet/ari proletářský; -ario proletář; -ariatu proletariát 

prolífic plodný; bohatý (nač, čím) 

prolix rozvláčný; -itá rozvláčnost 

prolong/ar prodloužit (časově); -ation prodloužení 

promen/ar procházet se; -ada procházka; -ade procházková 

cesta 

promess/e (pří)slib; -er (při)slíbit; -ori obsahující závazek 

promin/ent vynikající; -ente přední osobnost; -er vynikat; 

-entie výtečnost, vynikající postavení 

promo/(v)er povýšit (koho), podpořit; napomoci (čemu); 

-tion povýšení, postup; -tor podporovatel 

promontorie předhoří; mys 

prompt okamžitý, pohotový; hbitý; -itá pohotovost, hbytost 

promulg/ar vyhlásit; -ation vyhlášení, vyhláška 

pronómin/e zájmeno; -al zájmenný 

pronunci/ar vyslovovat; -ation výslovnost 

propag/ar propagovat, šířit (myšlenky); -ation propagace, 

šíření (ideí); -ator propagátor, šiřitel (ideí); -ande propaganda; 

-andist propagandista 

proportion poměr (vzájemný); -es rozměry, proporce; -al 

úměrný; -alitá úměrnost 

propos/ir navrhnout; -ition návrh; -itor navrhovatel 

propri vlastní; -etá vlastnictví; -etario majitel, vlastník 

propuls/er pohánět (vpřed); -ion pohon; pohyb dopředu; 

-iv pohonný; -or hnací motor 

proquó proč 

prorog/ar prodloužit (lhůtu, platnost); odročit (zasedání); 

-ation prodloužení, odročení, odklad 

prosa próza; -ic prozaický; -ist prozaik 

proscr/ir vypovědět (ze země); -ite vyhnanec, vypovězenec, 

psanec; -ition proscripce, vypovězení (do vyhnanství) 

proselite *proselyte (= convertite) prozelyta, novověrec, 

nově obrácený (na víru); nový stoupenec 

prósit! na zdraví!, ať slouží! (při přípitku) 

prospect/e výhled, rozhled; prospekt; -or hledač (zlata) 

prósper/i prospívající, zdárný; -ar dařit se, prospívat; 

-itá zdar, úspěch, blaho(byt), rozkvět 

prostat/a předstojná žláza, prostata; -ic prostatický 

prostitu/er prostituovat; -ta prostitutka; -tion prostituce 

prostern/ar povalit, srazit k zemi; přemoci, pokořit; ~ se

vrhnout se na zem, padnout na tvář; -at přemožený, pokořený, 

ležící tváří k zemi; -ation povalení; pokoření (se) 

prostr/ar vysílit, oslabit; -ation vysílení, zmoženost 

protagonist hlavní postava (románu); průkopník 

protect/er ochraňovat; -ion ochrana; -ional, -iv ochranný; 

-or ochránce, příznivec, protektor; chránič; -ori ochranný; 

-oratu protektorát 

protest/e protest, ohrazení se; -ar protestovat, ohradit se; 

-ante protestant; -antisme protestantismus; -ation 

protest(ování), ohrazení se 

protoco(l)l protokol; -ar (za)protokolovat; -ari protokolární 

prov/a zkouška; -ar (vy)zkoušet, zkusit 

proven/ir pocházet (odkud); -ientie původ 

proverbi/e přísloví; -al příslovečný 

provi/der opatřit, zásobit (čím); -dent prozíravý; -dentie 

prozřetelnost, prozíravost; -sion zásoba; -sor opatřovatel; 

správce; -sori prozatímní, dočasný 

provinci/a provincie, venkov; -al provinciální, venkovský, 

maloměstský; -alo provinciál, venkovan 

provoc/ar (vy)provokovat, podněcovat, dráždit; vyvolat, 

způsobit; -ation provokace; -ator provokatér 

próxim nejbližší, příští; blízký, nedaleký; blízko; -o bližní; 

-itá blízkost, sousedství 

prud upejpavý; -eríe pruderie, přemrštěný stud 

prudent opatrný, rozvážný; -ie opatrnost, rozvážnost 

pruine jíní, jinovatka 

prun/e švestka (plod); -iero švestka (strom); -iera šv. sad 

prunt/ar vypůjčit si; -a výpůjčka; -ation vypůjčení 

prurit/ar svědět, svrbět; -ation svědění, svrbění 

Prussi/a Prusko; p-an pruský; p-ano Prus 

pruv/a důkaz; -ar dokázat; -ábil dokazatelný 

psalm/e žalm; -ist žalmista 

psaltre žaltář, kniha žalmů 

pseudónim *...nym pseudonymní; -e pseudonym 

psich/e *psych... duše(vno); -iátric psychiatrický; 

-iatrie psychiatrie; -ic duševní, psychický 

psic(h)olog/o *psych... psycholog; -ie psychologie; 

-ic psychologický 

psic(h)opat *psychopath (psychopat) psychopat; -ie 

psychopatie; -ic psychopatický 

púber pohlavně dospělý; -tá pohlavná dospívání, puberta 

públic veřejný; -a veřejnost; -itá zveřejnění; rozšíření 

zprávy; veřejný ohlas; -ar uveřejnit, publikovat; -ation 

uveřejnění, publikace; -ist novinář, publicista 

púdding pudink 

púdel pudl(ík) (druh psa) 

pud/er stydět se; -ic stydlivý; -ore stud 

pudr/e pudr, prášek; -ar pudrovat; -iere pudřenka 

puella děvče, dívka 

púer chlapec, hoch 

pueril chlapecký, dětský (věk); dětinský (argument); -itá 

chlapeckost, dět(in)skost 

pulce blecha 

pullóver pulovr 

pulmon plíce (jedna); -ari plicní; -ite zápal plic 

puls/e puls, tep; -ar pulsovat, tepat; -ation pulsace 

pulp/e duž(n)ina (ovoce); -osi dužnatý 

púlver/e prach (střelný); prášek; -iera prachárna; -isar 

rozmělnit, rozdrtit na prach; -isation rozmělnění, rozdrcení 

na prach; -isator drtič 

puma puma zool.

púmice pemza 

pump/e pumpa; -ar pumpovat, čerpat; -ero hasič; pumpař 

punch punč 

punctu bod, tečka; -al přesný, dochvilný; -alitá přesnost, 

dochvilnost; -ar tečkovat; -ation tečkování 

pund libra (váha) 

puni/e *pugn/e pěst; -ade hrst; -ale dýka; -alar 

(pro)bodnout dýkou; -ata rána pěstí 

pun/ir (po)trestat; -ition potrestání, trest; -itiv trestný 

punt/a hrot, špička; -ar zahrotit, zašpičatit, ořezat (tužku); 

-at špičatý; -ament zahrocení, zašpičatění 

pupé loutka; kukla (hmyzu) 

pupille zřítelnice, zornice, panenka (oční) 

pupill/o svěřenec; -a svěřenka; -ari svěřenecký 

pupitre pult 

pur čistý, jasný; ryzý; -itá, -esse čistota 

puré kaše 

purg/ar očistit (od); projímat (střeva); -a čistka; -ation 

očištění (od); projímání (střev); -ativ očišťující; projímavý; 

-ative projímadlo; -atoria očistec náb. 

purific/ar (o-, vy)čistit; -ation (o-, vy)čištění; výmaz práv. 

puritan/o puritán; -ic puritánský; -isme puritánství 

púrpur nach, purpur; -in nachový, purpurový 

purulent hnisavý; -ie hnisání 

pus (= sú(p)pur) hnis 

pusi(l)lánim malodušný, bojácný 

puss/ar strkat, tlačit, posunovat; -ada strkanice 

pústul puchýřek, vřídek, uher, neštovička; -osi puchýřkovitý, 

uhrovitý; -ar tvořit n. působit puchýřky 

putativ domnělý práv. 

putch puč; -ist pučista 

puteo studna, šachta 

pútor tchoř 

putorette (= mustele) kolčava, lasi/ce, -čka 

putr/ir hnít; -ition hnití; -itura hniloba; -ificar hnít, 

kazit se; -ient hnijící; -id shnilý, stuchlý, zkažený 

Q 

quadr- čtver-, čtyř- (ve složeninách); quadrate čtverec; 

quadripede čtvernožec; quadrúplic čtyřnásobný 

qual jaký 

qual/itá jakost; vlastnost; -itativ kvalitativní; -ificar kvalifikovat; 

-ification způsobilost, oprávnění, kvalifikace 

qualcunc jakýkoli 

qualmen jak (tázací a zvolací) 

quam jako, než (srovnávací); ~ si jako by 

quamcunc jakkoli 

quande kdy; když, až (časově); just ~ jakmile 

quandecunc kdykoli 

quant kolik; in ~ pokud 

quant/e kvantum, množství (jednotlivé); -itá kvantita, 

mnohost, početnost; -itativ kvantitativní, mnohostní; 

-ité množství (čeho); veličina mat. 

quar čtyři; -ant čtyřicet 

quarantene karanténa 

quart čtvrt, čtvrtina; -al čtvrtletní; -ale čtvrtletí 

quarter/e byt, ubikace; čtvrť (městská); -ar ubytovat 

quartette kvartet(o) hud. 

quartz křemen 

quasi jakoby, takřka 

quast (s)třapec

que že 

quel který 

quelc několik; -vez několikrát, mnohdy 

quelcunc kterýkoli; leckterý 

quem koho (4. p.) 

querc dub; -in dubový 

querell/e hádka, rozepře, svár; -osi svárlivý; -ar hádat 

se; -ante kverulant 

question otázka; -ar ptát se; -árium dotazník 

qui kdo; de ~ koho, čí 

quicunc kdokoli 

quiet klidný, tichý; -itá, -esse klid, tichost 

quill brk 

quin pět; -ant padesát 

quincalli/a železářské zboží; -ero železář; -ería železářství 

quintale metrický cent, metrák 

quintessentie kvintesence, tresť; jádro, podstata 

quintette kvintet(o) hud. 

quixot/eríe, -isme donkichotství; -ic donkichotský 

quiproquó přehmat, omyl; záměna (osob v dramatu) 

quirl/ar kvedlat; -e, -uore kvedlačka 

quitt prost (dluhu, závazku), vyrovnán, kvit; -ar opustit, 

zanechat; ~ li servicie vystoupit ze služby; -antie 

stvrzenka (o zaplacení dluhu), kvitance; a-ar osvobodit 

(u soudu), zprosit žaloby; ~ se de zhostit se (čeho) 

quo co; -cunc cokoli 

quote (po)díl, kvóta 

quotidian (= omnidial) každodenní; vezdejší 

quotiente podíl, kvocient mat. 

R 

rabatt/e srážka z ceny, sleva; -ar poskytovat slevu 

rabi/e vzteklost; zuřivost; vzteklina med.; -at, -osi vzteklý 

rabbin/o rabín; -ic rabínský 

rabot hoblík; -ar hoblovat; -uore hoblice; -allia hobliny 

r(h)achit/e, -ide křivice, rachitida, rachitis med.; -ic křivičný, 

rachitický 

rácket pálka, raketa (tenisová) 

racont/a povídka, vyprávění; -ar vyprávět, povídat 

rade rejda nám. 

rad/er leptat; -ura lept 

rádic/a kořen, slovní kmen gram.; odmocnina mat.; duésim, 

triésim ~ (= quadrátic, cúbic ~) druhá, třetí odmocnina; 

-al kmenový gram.; radikální, důkladný; -ale radikál mat., 

chem., polit,; -alisme radikalismus 

radi/e paprsek; -al paprskovitý; -ar zářit; -ation záření, 

radiace; -ant zářící, sálající; -ator radiátor (topné těleso) 

radiograf *radiograph rentgen (přístroj); -ar rengenovat 

(snímkovat); -ic rentgenový; -ie snímkování; rentgenový 

snímek 

radioscop rentgen (přístroj); -ar rentgenovat (prohlížet); 

-ic rentgenový; -ie rentgenování (prohlížení rentgenem) 

radís ředkvička 

rádius poloměr, rádius geom. 

radot/ar žvanit; -age žvanění 

ráfane *raph... ředkev 

raff/ar urvat, uchvátit, rvát, trhat; -ade urvaný kus 

ra(f)fin/ar (pře)čistit, zjemnit, rafinovat; -ade raf. bílý cukr 

raftre krokev 

ragú ragú kuch. 

rajá rádža

akete raketa tech. 

ral/ar chroptět, chrčet; -a (smrtelný) chropot; -ada 

chroptění 

ralli/ar (opět) shromáždit; -ament znovuuspořádání 

(poraženého vojska) 

ram/e větev; -age větvoví; -allia klestí; -ificar rozvětvovat 

(se); -ification rozvětvení, odbočka 

ramm/(e) beran(idlo); -ar zatlouci, zarazit 

rampe rampa 

ran/(e) žába; -in žabí; -atri žabí (jako žába); -ello pulec 

rancid žluklý; zatuchlý 

rancor/e nevraživost, záští; -ar nevražit; -osi nevraživý 

rang stupeň, hodnost 

range řada, pořadí; -ar řadit; a-ar uspořádat; sjednat 

ranson výkupné; -ar vykoupit (se zajetí, otroctví) 

ranúncul pryskyřník bot. 

rap řepa 

rapaci dravý, hrabivý; loupeživý 

rapid rychlý; -itá rychlost; -e peřej, slap 

rapiere rapír hist. 

ra(p)port (služební) hlášení, zpráva, raport; -ar podat 

zprávu, hlásit; referovat; -ero zpravodaj, reportér; referent 

r(h)apsodie rapsódie lit., hud. 

rapt/e únos; loupež; -er unést (dítě); (u)loupit; -age lup 

(kořist); -ion únos; loupež; -or únosce; -iv loupežný 

rar řídký, vzácný; -itá vzácnost, rarita; -ificar zředit (plyny) 

ras holý; hladký; oholený; -ar (o)holit; -ator holič; 

-atoria holírna; -uore břitva, žiletka, holicí strojek 

rascal/e darebák, lump, ničema, padouch; -atri darebácký; 

-itá darebáctví, lumpárna 

rasl/e řinkot (zbraní), hrčení (povozu); -ar řinčet, hrčet 

rason důvod; rozum; -ar uvažovat (logicky); odůvodnit; 

-ábil rozumný; -ament úvaha (logická); odůvodnění 

rasp/e rašple; -ar rašplovat 

rass/e rasa; -al rasový (čistota); -isme rasismus; -ist 

rasista; -ístic rasistický; rasový (teorie) 

rastr/e hrábě; -ar hrabat (hráběmi); -age hrabání 

rat/e splátka; -ificar schválit, ratifikovat (smlouvu) 

ration rozum; -al rozumový; hospodárný; -alisar zhospodárnit 

ratt/e krysa; -ero krysař; -iera past na krysy 

rauc chraptivý; -ore chrapot; -itá chraptivost 

ravine rokle, strž, úvoz, úžlabina 

raviss/er uchvátit, nadchnout, okouzlit; -ent úchvatný, 

okouzlující; -ement okouzlení 

ray pěšinka (ve vlasech); rejnok zool.; -ar rozčesávat 

vlasy pěšinkou 

rayon obvod, okres, okrsek 

re věc, záležitost; (in) re (de) ohledně, ve věci (čeho) 

react/er reagovat; -ion reakce; -ionari reakční; -iv reaktivní; 

-ivitá reaktivita 

real skutečný, reálný; -itá skutečnost, realita; -isar uskutečnit, 

provést; -isation uskutečnění, realizace 

rebell/er vzbouřit se; -ion vzpoura, povstání, vzbouření; 

-ic, -iosi odbojný; -o povstalec, vzbouřenec 

rébus rébus 

recalcitrant svéhlavý, vzpurný 

recapitul/ar rekapitulovat, shrnout; -ation rekapitulace 

recens/er posuzovat dílo, recenzovat; -ion zhodnocení; 

kritika díla, recenze; -ente posuzovatel díla, recenzent 

recent nedávný, nejnovější, poslední; -men nedávno

ecept/er přijmout (osobu); -ion příjem, přijetí; recepce; 

-ionist recepční úředník; -or příjemce; přijímač rad.; 

sluchátko telef. 

receptu předpis, recept med., kuch.; -ar předepsat (o léku) 

recidiv/e návrat, opakování (nemoci, trest. činu), recidiva; 

-ist recidivista 

recipiente nádoba, nádrž(ka) 

reciproc vzájemný; -itá vzájemnost 

recit/ar přednášet, recitovat; -ation přednes, recitace; 

-ator přednašeč, recitátor; -ativ recitační 

reciv/er dostat, obdržet; -age obdržená věc; příjem; 

-ement přijetí (zboží); -íbil k dostání 

reclam/ar dožadovat se (nápravy), urgovat (co), reklamovat; 

-ation stížnost, urgence, reklamace 

reclame reklama; far ~ por dělat reklamu (čemu) 

reclu/der zamknout, zavřít; -sion odloučení (samota) 

recognosc/er prozkoumat, zjišťovat (před akcí); -ida průzkum 

reco(l)le/er (se) sebrat se, vzchopit se 

reco(l)lier posbírat 

recolt/e sklizeň, úroda, žeň, žně; -ar sklízet (úrodu) 

reco(m)mand/ar doporučit; -ation doporučení; -ábil 

doporučeníhodný 

recompens/ar odměnit, odplatit; -e odměna, odplata 

recompr/a výkup; -ar vykoupit (nazpět) 

reconcili/ar (u)smířit, urovnat, smírně vyřešit; -ation 

(u)smíření, smír; -atori smířlivý, smírný 

reco(n)noss/er poznat (po hlase); -ent rozeznávající (co); 

-entie poznání; -íbil poznatelný 

reconvalesc/er zotavovat se (po nemoci); -ente reconvalescent; 

-entie rekonvalescence, zotavování 

récord rekord sport.; -mann rekordman 

recre/ar rekreovat (se), zotavovat se; -tion rekreace, 

odpočinek, zotavení; znovutvoření; -tiv rekreační 

recrut/e branec, nováček; -ar odvádět na vojnu, rekrutovat; 

-ament odvod; nábor 

rect přímý (rovný); správný; pravý (úhel); -itá přímost; 

-ificar narovnat, napravit (omyl) 

rectángul pravoúhelník; -ari pravoúhlý 

rector rektor; -atu rektorát 

réct/um konečník anat.; -al konečníkový 

recuper/ar znovu získat, rekuperovat tech.; ~ se vzpamatovat 

se (ze ztráty); -ation znovuzískávání, rekuperace 

recur/rer utéci se (k); -se útočiště 

recus/ar odmítnout (soudce pro předpojatost) práv.; -ation 

odmítnutí práv.; -ábil odmítutelný (soudce, svědek) 

redact/er redigovat; -ion redakce; -or redaktor 

redempt/er vykoupit; -ion vykoupení; -or vykupitel 

reduct/er snížit, zmenšit (počet), redukovat; -ion snížení, 

zmenšení, redukce; -íbil redukovatelný; -iv snižovací 

redute hradba, násep, val 

refar předělat 

refectoria jídelna (společná klášterní), refektář 

refer/er odkazovat (nač), podávat zprávu, referovat; 

-ente zpravodaj, referent; -entie odkaz, doporučení; 

informace; -ate zpráva; odd. úřadu; -er se (a) odvolávat 

se (nač) 

referéndum veřejné hlasování, referendum 

reflect/er přemýšlet (o čem), uvažovat; -ion přemítání, 

úvaha, reflexe; -or reflektor, odrazové zrcadlo 

reflex reflexní, bezděčný; -e reflex; odraz, odlesk; -er 

odrážet fyz., zrcadlit; -iv reflexívní, zvratný gram.; -ive

eflexívum gram. 

reflut odliv 

reform/e nové uspořádání, reforma; -ar napravit (mravy), 

přetvořit, reformovat; -ation reformace; -ator reformátor 

refract/er lomit paprsky; -ion lom paprsků; -or velký 

čočkový dalekohled astr. 

refrane refrén 

refrenar držet na uzdě, krotit 

refriger/ar (o-, vy-, z)chladit; -ante chladicí prostředek; 

-ator chladnička, lednička 

refrigid/ar se nachladit se; -ation nachlazení 

refrisc/ar (se) občerstvit (se), osvěžit (se); -ament 

občerstvení, osvěžení 

refug/ir utéci se, uchýlit se (k); -ie útočiště (pomoc); 

-ia útočiště (místo), útulek, (ochranná) chata (v horách); 

-iente, -itor uprchlík, utečenec 

refus/a odmítnutí, odepření; -ar odmítnout, nechtít 

refut/ar vyvracet (námitky); -ation vyvrácení 

regal/e bohatá hostina; -ar bohatě (po)hostit, (po)častovat; 

-ar se hodovat; -ade bohaté (po)hoštění 

regambar vyhazovat (o koni) 

regard/(e) pohled; ohled; -ar hledět (nač), pohlížet 

regatta regata sport. 

regener/ar obnovit, znovuvytvořit; -ation obnovení, 

znovuvytvoření; -ativ regenerační 

regie režie (divadelní, filmová); státní správa 

regíme režim, vládní systém; životospráva 

regiment pluk voj. 

region kraj(ina), oblast (správní); -al krajský, oblastní 

regiss/er vést, řídit, režírovat; -or režisér 

registr/e kniha záznamů, rejstřk; rejstřík (u varhan); -ar 

zaznamenat (též na zvuk. pás), registrovat; -ation zápis, 

záznam, registrace; -ator pořadač (dopisů); záznamník 

regn/e panství, vláda, říše (přírodní); -ar panovat, vládnout; 

-antie panování, vládnutí; -um říše 

regress návrat, zpětný postup; úpadek; postih práv.; -er 

vracet se; -iv zpětný, regresívní; postihový, regresní 

regret/e lítost, politování; -ar litovat, želet (čeho); -ábil 

politováníhodný 

régul pravidlo; -ar regulovat; -ation regulace; -ari pravidelný; 

-aritá pravidelnost; -ativ regulativní; -arisar 

uvést řád (do); zpravidelnit 

rehabilit/ar rehabilitovat; -ation rehabilitace 

reincarn/ar reinkarnovat, vtělit se; -ation reinkarnace 

reinstallar znovu uvést v úřad; nově instalovat 

reject/er odmítnout, zamítnout, zavrhnout; -ion odmítnutí, 

zamítnutí, zavržení 

rejett/ar odhodit, zahodit, odvrhnout; -ation odvržení 

rejunter dohonit, dostihnout (koho) 

rel kolejnice; -age, -ament kolejiště; relvía železnice; 

relvía subterran podzemní dráha 

relaborar předělat, přepracovat 

relat/er (a) vztahovat se (nač); -ion vztah, poměr, spojení; 

-iv poměrný, relativní; vztažný gram. 

relax/ar uvolnit (svaly, kázeň); ~ se uvolnit se, oddychnout 

si; -ament, -ation uvolnění, relaxace 

relé stanice k přepřahání koní; relé tech.; -ar přepřahat; 

vystřídat 

releg/ar vypovědět (odkud), vyobcovat; -ation 

vypovězení, vyobcování 

relevant důležitý, závažný; -ie důležitost, závažnost

elief reliéf (soch. dílo) 

religi/on náboženství; -osi náboženský; zbožný 

reliquie relikvie náb. 

relvía železnice 

rem veslo; -ar veslovat; -ation veslování; -ator veslař 

remachar přežvykovat 

reman/er zbývat, zůstat; -ent zbývající, zbytkový; 

-entie remanence fyz. 

remarc/a poznámka; -ar poznamenat, podotknout; 

zpozorovat, všimnout si; -ábil pozoruhodný 

remedi/e náprava, odpomoc; prostředek, lék; -ar napravit 

(co); odpomoci (čemu) 

rememorar vzpomínat 

remetter se vzpamatovat se 

reminisc/er vzpomínat; -entie vzpomínka; -enties 

vzpomínky, paměti 

remise kůlna, remíza, vozovna 

remiss/e vrácení zásilky; dočasná úleva choroby; -er 

vracet, zaslat zpět; přechodně polevit (o chorobě); odpustit 

(hříchy, trest); -íbil odpustitelný; -ion odpuštění; 

úleva, zmírnění; -iv promíjivý 

remorc/ar vléci, táhnout (co); -ator vlečná loď; tahač 

remors/e výčitka, hryzení svědomí, lítost 

remover odstranit, odklidit 

remplazz/ar nahradit; -ament nahrazení, náhrada 

remuner/ar odměnit, honorovat; -ation odměna, honorář 

ren ledvina; -al ledvinový 

renasc/entie obrození, obroda, nový rozkvět, renesance; 

-er obrodit se, znovu rozkvést, vzklíčit 

rendevú schůzka, dostaveníčko; rande hovor. 

rend/ir vrátit, odevzdat, odvést; prokázat (službu); -iment, 

-ition výnos, výtěžek; -itá výnosnost, zúročení 

reneg/ar odpadnout; -ate odpadlík, přeběhlík, zrádce 

renit/er odporovat, vzdorovat; -ent odbojný, vzpurný; 

-entie odpor, vzdor(ovitost), vzpurnost 

renne sob 

renom/é dobré jméno, pověst; -at proslulý, věhlasný 

renov/ar obnovit, renovovat; -ation obnovení, renovace 

rent/a důchod, renta; -ar vyplácet se, rentovat se; -ábil 

rentabilní; -abilitá rentabilita; -ario, -ero rentiér 

renunci/ar vzdát se, odříci se, zříci se (čeho); -ation 

vzdání se, odřeknutí se, zřeknutí se, odmítnutí (čeho) 

renvers/ar překotit, převrátit, převrhnout; vyvrátit (teorii); 

-ament převrácení; převrat, zvrat 

r(h)eostate reostat el. 

repar/ar opravit, spravit; -ation, -atura oprava, správka 

repart/ir rozdělit; -ition rozdělení 

repast/e jídlo (svačina, oběd, večeře); -ette přesnídávka 

repatri/ar repatriovat; -ate repatriant; -ation repatriace 

repent/er litovat, kát se; -entie lítost (nad čím), pokání 

reper/e (poznávací) znamení, označení; -ar objevit, najít 

(podle pozn. znamení) 

repercuss/er odrážet (se); -ion odražení; zpětný náraz 

repertorie repertoár 

repet/ir opakovat; -ition opakování; -itor domácí učitel 

repezz/ar látat, spravovat, záplatovat; -ation látání 

réplic/a odpovědˇ (na kritiku); kopie (umělec. díla); -ar 

odpovědět, namítnout 

report/ar přinášet zprávy; -age reportáž; -er (-ó-) reportér 

repos/e odpočinek; -ar odpočívat; -uore lehátko 

represalie odveta, odvetné opatření, represálie

epresent/ar představovat; zastupovat; -ante představitel, 

zástupce, reprezentant; -ation představení; zastoupení, 

reprezentace; -ativ reprezentativní 

repress/er potlačit; -ion potlačení; -iv potlačující; odvetný, 

represívní 

reprimand/e pokárání, důtka; -ar pokárat, dát důtku 

reproch/e výčitka, výtka; -ar vyčítat, vytýkat 

reproduct/er reprodukovat; rozmnožovat; -ion reprodukce, 

rozmnožování; -íbil reprodukovatelný; -iv reprodukční 

rept/er plazit se; -ile plaz; -iv plazivý 

repúblic/a republika; -an republikánský; -ano republikán 

repudi/ar odvrhnout, zavrhnout, zapudit (manželku); 

-ation zapuzení, zavržení 

repugn/ar odpuzovat; -ant odpuzující; -antie odpor, 

nechuť 

repuls/er (ostře) odmítnout, odvrhnout; -ion odmítnutí, 

odvržení; -iv odmítavý; -ori repulzní (motor) 

repuss/ar odrazit, odstrčit 

reput/ar ctít (dobré jméno); -ation dobrá pověst, vážnost 

requisit/er požadovat práv.; zabavovat (pro voj. účely), 

rekvírovat; -ion požadavek práv.; zabavení, rekvizice voj. 

reseda rezeda bot. 

resent/ir (živě) pociťovat; -iment (živý) pocit 

reserch/a bádání, zkoumání, výzkum; pátrání; -ar bádat; 

pátrat; -ator výzkumník 

reserv/e výhrada; záloha, rezerva; -ar vyhradit; rezervovat; 

~ se vyhradit si; -atia rezervace (přírodní); -ation 

vyhrazování; rezervování, rezervace; -ist záložník voj.; 

-uore nádrž(ka) 

resid/er bydlit, sídlit, zdržovat se (kde); -ent bydlící, sídlící, 

bytem (kde); -ente usedlík; rezident přen.; -entia 

sídlo, obydlí, byt; -ential obytný (čtvrť) 

residue zbytek, zůstatek 

resign/ar odstoupit, vzdát se (funkce, úřadu), rezignovat; 

-ation odstoupení, odevzdanost, rezignace; ~ se odevzdat 

se (svému osudu) 

resin/e pryskyřice; -osi pryskyřičný 

resist/er odol(áv)at; -ent odolný; -entie odolnost; odboj 

resolu/er rozhodnout se; usnést se; -tion rozhodnutí; 

usnesení, rezoluce 

reson/ar odrážet zvuk, (za)zní(va)t, zvučet; rozléhat se; 

-ation zvučení; -ant zvučící; -antie ozvuk, rezonance 

resorpt/er vstřebávat, pohlcovatr, vsakovat; -ion vstřebávání, 

pohlcování, vsakování 

respect/e úcta, vážnost; -ar ctít, mít v úctě; -ábil úctyhodný, 

slušný; -osi uctivý 

respir/ar dýchat, oddychovat; -ation dýchání, dech; 

-ativ dýchací 

respon/der odpovědět (nač); -se odpověď 

respons/ar odpovídat (zač); -ábil (por) odpovědný (za); 

-abilitá odpovědnost 

ressor pružné pero, pružina 

ressurse prostředek; zdroj (surovin a materiálních potřeb) 

rest/(-age, -antie) zbytek, zůstatek, ostatek; nedoplatek; 

-ar zbývat, zůstat; -ant zbylý, zbývající 

restaur/ar obnovit, znovuzřídit, restaurovat; -ation obnova, 

znovuzřízení, restaurace (uměleckého díla); -ator 

restaurátor 

restor/ar (se) občerstvit (se); -ante restaurace (hostinec), 

restaurant; -ation občerstvení; -ator restauratér; -ería 

restaurace (hostinec)

estitu/er navrátit (v předešlý právní stav), obnovit; -tion 

navrácení, obnovení; -tiv restituční práv. 

restrict/er omezit, snížit (počet); -ion omezení, snížení, 

restrikce; -iv omezovací, restriktivní 

result/ate výsledek; -ar vyplývat; -ante výslednice 

resum/ar shrnout; -é shrnutí; přehled, stručný obsah 

resu(r)rect/er vstát z mrtvých; -ion zmrtvýchvstání 

resuscit/ar oživovat, křísit; -ation kříšení, oživování 

retabliss/er obnovit, znovuzřídit; -ement znovuzřízení 

retard/ar zpozdit; -ation, -ament, -e zpoždění 

rete síť; rete-sac síťovka (na nákup) 

reten/er zadržet; -tion zadržení; vazba (policejní) 

retícul kabelka, taštička 

retine sítnice anat. 

retir/ar odejít (do ústraní, na odpočinek); stáhnout (z oběhu); 

-at žijící v ústraní n. na odpočinku 

r(h)etóric řečnický, rétorický; -a řečnictví, rétorika 

retorn návrat; -ar navrátit se 

retorte křivule, retorta chem. 

retract/ar odvolat (přiznané); -ion odvolání 

retra/(h)er stáhnout (co zpět); ~ se stáhnout se, ustoupit; 

-ida stahování (se) , ústup 

retro zpět, nazpátek; (pozpátku = con li dorse adavan) 

retrospectiv nazpět hledící, retrospektivní 

retuch/e retuš; -ar poopravit, retušovat; -ero retušér 

r(h)euma revma; -tic revmatický; -tisme revmatismus 

reun/ir shromáždit, spojit, sjednotit; -ion shromáždění, 

opětné sjednocení, schůze, sraz 

revanch/a odplata, odveta, oplátka, revanš; -ar oplatit 

(komu co), revanšovat se (zač) 

rev/a sen (touha); -ar snít (toužit); -aci, -osi snivý; -eríe 

snění (touha) 

revel/ar odhalit, zjevit; -ation odhalení, zjevení 

revellie budíček voj. 

reven/ir navrátit se, opět přijít; -ida návrat; -iente 

navrátilec 

revenj/a (po)msta; -ar (po)mstít se 

revenú příjem, důchod (z majetku) 

rever/er ctít, uctívat; -ent uctivý; -entie uctivost, 

(hluboká) poklona 

revers/e rub, zadní strana; -al obrácený, opačný; -ar 

obrátit, překlopit 

rever/ter obrátit naruby; -sion obrácení; návrat (k původnímu 

typu), reverze biol.; -siv zvratný, vracející se; -síbil 

oboustranný (látka), obratitelný 

revi/der opět spatřit, shledat se; -de, -dentie shledání; 

til revide! na shledanou!; -ser přehlédnout, přezkoumat, 

(z)revidovat; -sion přehlédnutí, přezkoumání, revize; 

-sor revizor 

revivific/ar (= reviventar) oživit; -ation znovuoživení 

revoc/ar odvolat, zrušit; -ation odvolání, zrušení 

revolt/e vzpoura, vzbouření; -ar (se) vzbouřit (se) 

revolu/er otáčet se, obíhat astr.; -tion otáčení, oběh, 

obrátka, obrat; převrat, revoluce; -tionario revolucionář 

revólver revolver 

revúe časopios, revue; přehlídka, přehled 

revuls/er odvádět (bolest) med.; -ion odvedení (bolesti) 

rey král; -er kralovat; -ente vladař; -entie vladařství; 

-ia království; -essa královna; -atu královský úřad; 

-al královský; -alist roajalista; -alisme roajalismus 

Rhen Rýn; r-an rýnský

hódium rhódium chem. 

rican/ar ušklíbat se; uštěpačně se smát 

rich bohatý; -esse bohatství; -o boháč; -ard bohatec 

ricochett/e odraz; -ar odrazit se, odskočit (o kulce) 

ridelle žebřina (vozu) 

ri/der smát se; -se, -sion smích; -síbil směšný 

ridícul směšný; -ar posmívat se; -isar zesměšnit 

rig/id strnulý, tuhý (neohebný); -itá strnulost, tuhost; 

-ore přísnost; -orosi přísný; -orist asketa, puritán 

rim/(e) rým; -ar rýmovat; -ero rýmař 

rimbors/a(ment) dobírka; úhrada (pohledávky); -ar 

(u)hradit (pohledávku); contra -a(ment) na dobírku 

rimess/e poukaz (peněžní); -ar poukázat (peníze) 

r(h)inócero (= nasecorn) nosorožec 

r(h)init/e, -ide zánět nosní sliznice, rýma 

rins/ar vypláchnout; (vy)máchat (prádlo); -allia pomyje 

ris rýže; -iera rýžové pole, rýžoviště 

risc/a nebezpečí, riziko; -ar dávat v sázku, riskovat; 

-ant riskující; -osi nebezpečný, odvážný, riskantní 

ritm/e *rhyth... (ryt...) rytmus; -ic rytmický; -ica rytmika 

ritu obřad; -al rituální; -ale rituál 

rival/e sok, soupeř; -isar soupeřit; -itá soupeření 

rive břeh 

river/e potok; -an potoční 

rivet/e nýt; -ar nýtovat; -ation nýtování 

rix/e rvačka, pranice; -ar rvát se; -osi rvavý; -ard rváč 

robe dámské šaty, róba; roucho 

robinete kohoutek (vodovodu) 

róbot robot 

robust silný, statný, robustní 

rocc/a skála, hornina; -osi skalnatý; -age, -allia kamení 

rococó rokoko 

ro/der hryzat, hlodat, ohlodávat; -sion hlodání, hryzání; 

-dente hlodavec zool. 

r(h)ododéndron rododendron bot. 

rol role, úloha 

Rom/a Řím; r-an římský; r-ano Říman 

roman román; -ce romance; -esc v románském slohu, romaneskní; 

románový; -ic románský (sloh); -ico Román; 

-ist romanista; -isar porománštit 

romántic romantický; -a romantika; -o romantik 

r(h)omb/e kosočtverec; -oide kosodélník 

ronc/ar chrápat; -ada, -ament chrápání; -ator chrápající 

rond kulatý, okrouhlý; -ore, -esse kulatost; -elle kruhová 

podložka tech.; -e kolo (oběhnutí) sport.; kruh; obchůzka 

ronron/ar příst (o kočce); -ada předení 

ros/e růže; -i růžový; -atri narůžovělý; -árium růženec; 

-eola rozeola, růžovka med.; -ette růžice, rozeta; -iera 

růžový sad; -iero růžový keř 

rosé rosa 

rosine rozinka 

rospe ropucha 

ross rusovlasý, zrzavý; -itá, -ore zrzavost 

rost/ar péci (maso); -ate (= carne rostat) pečeně; -bif 

hovězí pečeně, rostbíf 

rot/e kolo; -ar otáčet se, kroužit; -ation otáčení, rotace; 

-ativ rotační (stroj); -atori rotační (pohyb, síla); -age 

kolečka stroje, soukolí; -or rotor tech. 

rot-patine koloběžka 

rótul (kolenní) čéška anat. 

rotunde rotunda stav.

ubande stuha, páska, stužka 

r(h)ubarbe rebarbora, reveň bot. 

rub/i červený, rudý; R- Mare Rudé moře; -ar (na)červenit; 

-atri načervenalý; -eola zarděnky med.; 

-icol (= rubi-péctor) červenka zool.; -ie červánky; 

-ijar červenat se, zčervenat; -ine rubín; -ore červeň 

rúbric/a sloupec, rubrika; -ar rubrikovat 

ruc přeslice (kužel na předení) 

ruche náběra, náběr, náběrek text. 

ruct/ar říhat, krkat; -ation říhání, krkání 

rucul/ar vrkat, cukrovat (o hrdličce); -ada vrkání 

rud hrubý (neotesaný), drsný; -esse, -itá hrubost, drsnost 

rudiment základ, (prvo)počátek; nevyvinutý zárodek biol.; 

-al, -ari základní, (prvo)počáteční; zárodečný biol. 

rug/a vráska; -ar vraštit; -osi drsný (na hmat), vrásčitý; 

-ositá drsnost, vrásčitost 

rugby ragby 

rug/ir řvát (o lvu); -ida, -iment řvaní 

ruin/e záhuba, zkáza; zbořenina, zřícenina; cader in -es 

chátrat, rozpadat se; -ar (z)ničit, (z)ruinovat; podlomit 

(zdraví); přivést na mizinu; -osi zhoubný, zkázonosný; 

sešlý, na spadnutí 

rul svitek, role (papíru), válec (silniční); -ar svinout; válet, 

koulet se; válcovat (silnici); -age, -ada válení; valení; 

válcování; -ade ruláda; -ette ruleta 

rum rum 

Rumani/a Rumunsko; r-an rumunský 

rumin/ar (= remachar) přežvykovat; -ation přežvykování; 

-ante přežvýkavec zool. 

rumore pověst (nezaručená zpráva), řeči; hukot 

rupt/er zlomit, rozbít; -ion, -ura zlomení; přerušení, prolomení, 

průlom; -íbil rozbitný, křehký; rupte-furte 

krádež vloupáním; rupte-furtard lupič 

rur/e venkov; -al venkovský; polní (cesta); -ano venkovan, 

sedlák 

russ ruský; ruština; R-ia Rusko; r-o Rus 

rúst/ic venkovský; hrubý, neotesaný; -ico venkovan, 

sedlák 

rute cesta, trasa (cesta postupu) 

rutin/e řemeslná dovednost, zběhlost; -ero rutinér; -ari 

rutinérský; -at zběhlý, rutinovaný 

S 

sábbat(h) sabat, šábes (v žid. náb. sváteční den sobota) 

sabot/ar sabotovat; -age sabotáž; -ero sabotér 

sabr/e šavle; -ar tít šavlí 

sac pytel; vak, tlumok; sac-gasse slepá ulička 

sa(c)c(h)arine sacharín 

sacco sako 

sacerdot/e kněz; -al kněžský; -ie kněžství 

sacr/i posvátný; -ar pomazat (na krále); klít hovor.; -al 

bohoslužebný; křížový, bederní med.; -ament svátost 

-amental svátostní; -osant svatosvatý 

sacrific/ar obětovat; -ation obětování; -ator obětník; 

-ie oběť, obětování; -ial obětní; -iosi obětavý 

sacrileg/o svatokrádežník; -ie svatokrádež; -iosi svatokrádežný 

sacristi/a zákristie; -an(o) kostelník 

safran šafrán bot. 

sagac/i ostrovtipný, bystrý; -itá ostrovtip, bystrost 

sagi moudrý; -o mudrc; -tá, -esse moudrost

sal/e sůl; -ar (o-, po)solit; -iere slánka; -age slané pečivo; 

-in solnatý; -osi slaný; -ina, -iera salivar(na); 

-inero solivarník; -initá solnatost 

sala sál, síň; dvorana 

salad/e salát kuch.; -iere salátová mísa 

salamandre mlok zool. 

salari/e mzda, plat; -ar odměňovat mzdou; -al mzdový 

sald/o zůstatek, saldo; -ar vyrovnávat (účet), saldovat 

sálice vrba 

salient vyčnívající; nápadný; -ie nápadnost 

saliv/e slina; -ar slinit 

salmon losos zool. 

salon salón 

salop špinavý; -ar (u-, za)špinit; -ona šmudla, špindíra 

salpetr/e ledek chem.; -osi ledkový 

salsic/e párek, uzenka; -ería, -eríe uzenářství, uzeniny; 

-ero uzenář 

salt/a skok; -ar (vy)skočit; -ettar poskakovat 

saltarelle kobylka (hmyz); italský lidový tanec 

salubr/i zdravý (zdraví prospěšný); -itá zdravost 

salut/(e) pozdrav; ~ ! nazdar!; -ar pozdravit, přivítat; 

salutovat, vzdávat poctu voj.; -ation pozdrav(ení); 

-ari prospěšný; léčebný, léčivý 

salv nepoškozený, bez úrazu; san e ~ bez pohromy; 

-ar zachránit; spasit; -ation záchrana; spása; -ator 

zachránce; spasitel 

sam týž 

samovar samovar 

sambuc černý bez; berre del ~ bezinka 

san zdráv, zdravý; ~ e salv bez pohromy; -ar z(a)hojit, 

uzdravit; -ation ozdravění; uzdravení; -atoria léčebna; 

-itá zdraví; -itari zdravotní; zdravotnický; -itario zdravotník 

sanction schválení (zákona), potvrzení; donucovací opatření, 

sankce; -ar schválit, potvrdit, uzákonit; sankcionovat 

sangu/e krev; -ar krvácet; -ation krvácení; -in krevní; 

krvavý; -inari krvelačný; -inosi krvavý, krevnatý 

sanguisuc pijavice, pijavka zool.; vydřiduch přen. 

san(c)t svatý; -esse, -itá svatost; -ificar posvětit; 

-ification posvěcení; -uárium svatyně 

sapat/e střevíc, bota; -ero obuvník, švec; -ería obuvnictví 

(prodejna); -eríe obuvnictví (obuvnické zboží) 

sap/er chutnat (jak); -id chutný; -ore chuť; -orar 

vychutnávat; -orosi chutný 

sapient moudrý (znalostmi); -ie moudrost (ve znalostech); 

sapienti sat (lat.: dosti pro rozumného) moudrému napověz 

sapon mýdlo; -ar (na)mydlit; -ero mydlář; -ería mydlárna; 

-ette toaletní mýdlo; -iere miska na mýdlo 

sapp/e zákop voj.; -ar podkopat; -ero zákopník, sapér voj. 

sarcl/ar plít (záhon); -uore plečka (nástroj); -age plení 

sarco rakev 

sarment úponka (vinné révy); -osi úponkovitý 

sat dost; -ie(tá) sytost; til satietá dosyta; -iar (na)sytit; 

-iábil nasytitelný 

satan/o ďábel, satan; -ic ďábelský, satanský 

sate(l)lite satelit 

satine satén text. 

satir/e satira; -ic satirický 

satisf/ar uspokojit; -a(c)tion uspokojení; zadostiučinění, 

satisfakce; -a(c)tori uspokojivý, dostatečný 

satur nasycený chem.; -ar nasytit, saturovat; -ation

nasycení, saturace; -itá nasycenost 

saturdí sobota 

sauce omáčka; -iere omáčník 

sauerkraut kyselé zelí 

savagi divoký, divý; planý; -a (= region savagi) divočina; 

-tá divokost; -eríe divošství; -ne zvěřina (maso); -o 

divoch 

sav/er vědět, umět; -entie vědění, znalost 

savur/ar vychutnávat (s požitkem); -osi chutný 

Saxon/ia Sasko; s-ic saský 

scabelle podnožka 

scabi/e svrab, prašivina; -osi svrabovitý, prašivý 

scad/er být splatný; vypršet (lhůta); -entie splatnost, den 

splatnosti; -et splatný; prošlý (lhůta) 

scaf *scaph skříň 

scafalde lešení 

scafandr/e *scaph... skafandr; -iero potapěč 

scafote popraviště 

scalad/ar ztékat, útočit (pomocí žebříků); -a ztékání, útočení 

scal/e žebřík; stupnice, škála; -ette žebříček; -iere schodiště; 

-un příčel (žebříku), schod 

scald/ar (o-, s)pařit; -atura opařenina 

scalp kůže na hlavě, skalp; -ar skalpovat; -el skalpel med. 

scandal/e skandál; -isar skandalizovat; -osi skandální 

scan/der skandovat (v metrice); -sion skandování 

Scandinav/ia Skandinávie; s-ic skandinávský; s-o Skandinávec 

scann/(e) sken inf.; -ar skenovat; -ator skener 

scánner (= scannator) skener inf.; -ist skenerista 

scápul lopatka anat. 

scarabé brouk 

scarlat šarlat, nach; -in šarlatový; -ine spála, šarlach med. 

scarmuche šarvátka, potyčka, bitka 

scarp/e sráz, příkrý svah; stěna příkopu (opevnění), škarpa; 

-ar skopat stěnu příkopu; -at příkrý, strmý, srázný 

scarsi chudý, skoupý, nuzný; -tá nedostatek, nouze 

scatulle krabice, škatule 

scen/e jeviště, scéna; výjev, výstup; -ic scénický 

scéptic skeptický; -a skepse; -isme skepticismus 

sceptre žezlo 

schem/a schéma; -átic schematický; -aticitá schematičnost; 

-atisme schematismus 

schism/a rozkol; -átic rozkolnický; -ático rozkolník 

schizofren/ie *schizoph... schizofrenie med.; -ic schizofrenický 

sciática ischias med. 

scient/ie věda; -ial vědní; -ic, -ífic vědecký; -ist vědec 

scintill/e jiskra; -ar jiskřit; -ation jiskření; -ear jiskřit se 

sclav/o otrok; -age, -atu, -itá otroctví; -eríe otročina; -ic 

otrocký; -ist otrokář; sclavo-sistema otrokářství 

sclus/e (též: scluse-porta) zdymadlo; -ar propouštět 

zdymadlem; -ero zdymadlář 

sc(h)ol škola (všeobecně); -a škola (budova); -e škola 

(systém, učení); -ari školní; školský; -ero školák 

scope cíl; účel 

scorbut/e kurděje med.; -ic kurdějový 

scorie struska, škvára 

scorpion štír zool. 

scot skotský; S-ia Skotsko; s-e Skot 

scrapp/ar (o)škrabat, (roz)strouhat; -ette, -uore škrabka 

(nástroj), struhadlo 

scren stínítko; (televizní) obrazovka 

scr/ir psát; -ite písemnost; -itiv písemný; -ition psaní;

-itor pisatel, spisovatel; -itura písmo, rukopis 

scróful krtice med.; -osi krtičnatý 

scrot/e šourek med.; -al týkající se šourku 

scrumage skrumáž sport. (shluk hráčů před brankou) 

scrúpul ohled (morální), zábrana; výčitka svědomí; -osi 

přepjatě přísný, svědomitý, úzkostlivý; -ositá přepjatá 

přísnost, svědomitost, úzkostlivost 

scrutine hlasování, volební kolo; sčít. hlasů (při volbách) 

scruv/e šroub; -ar (při-, za)šroubovat; -ation šroubování; 

-iere matice (šroubu); scruv-serrator svěrák 

scud/e štít; -ero štítonoš hist. 

scudelle miska 

sculpt/er vyřezávat (ozdobně), vytesávat; -or sochař; ~ 

in ligne řezbář; -ura sochařské dílo, plastika, skulptura; 

sochařství; lignosculptura řezbářství; -ural sochařský 

scum pěna; -ar pěnit; -ant, -osi pěnivý; šumivý (nápoj); 

-ear pěnit se; vin scumant n. scumosi šumivé víno, sekt 

scunc skunk, smraďoch 

scur/ar drhnout (podlahu, nádobí); -ation drhnutí; -ette 

kartáč na drhnutí, drátěnka na nádobí 

scurel veverka 

scuril čtverácký; -itá čtveráckost 

se se, sebe, si, sobě (pouze pro 3. osobu) 

seb/e lůj; -al, -ic, -i lojový; -osi lojovitý 

secale žito 

seclu/der odloučit (od); -sion odloučení 

seconde vteřina, sekunda 

secre/er vyměšovat; -tion vyměšování, -tori vyměšovací 

secret tajný; -e tajemství; -ario tajemník, sekretář 

sect/a sekta; -ari sektářský; -ario, -ano sektář 

sect/er odkrojit, odříznout; protnout; -ion řez(ání), odříznutí; 

oddíl, úsek, sekce; -ionar rozdělit, rozkouskovat; 

-ura řez; -or úsek, sektor 

sécul století; -ari staletý; světský; -arisar zesvětštit 

secun podle, dle 

secund (= duésim) druhý; -ari druhotný, druhořadý; 

střední (škola); -ar sekundovat, pomáhat, podporovat 

(svým souhlasem); -ante svědek při souboji, sekundant; 

-e sekunda 

secur bezpečný, jistý; -ar jistit (zebezpečovat); -itá bezpečí, 

jistota; bezpečnost 

se/der sedět; -de sedadlo; sídlo; -dentar (se) posadit (se); 

-ssion schůze, zasedání 

sediment usazenina; -ari usazený (hornina) 

sedit/ion vzpoura, povstání; -iosi buřičský, povstalecký 

sedl/e sedlo; -ar (o)sedlat; -ation (o)sedlání; -ero sedlář; 

-ería sedlářství 

seduct/er svádět; -ion svádění, svedení, svod; -iv 

svůdný, lákavý; -or svůdce 

seg/a pila; -ar řezat; -ation řezání; -ería pila (podnik); 

-uore koza (na řezání); -allia (též: seg-púlvere) piliny 

segl/e plachta (lodi); -ar plachtit (na vodě); -ero výrobce 

plachet; -ator plachtař sport. 

segment úsek med., zool.; úseč geom. 

sejorn/e pobyt; -ar pobývat 

select/er vybrat, vyvolit; -ion výběr, selekce; -iv 

výběrový, selektivní 

selerí celer 

self sám (osobně); -ic sobecký 

seman/e týden; -al týdenní; -ale týdeník 

semafore *semaph... návěstidlo, semafor

sembl/ar zdát se; -ant zdánlivý; -antie zdání 

sem/e semeno, sémě; -ar sít; -ada, -ation setí; -ero 

semenář; -eríe semenářství 

semestr/e pololetí, semestr; -al pololetní 

semi (= demí) polo-: semiconductor polovodič 

semi-colon (= punctu-comma) středník gram. 

seminar/ie seminář; -ist seminarista 

semit/e semita; -ic semitský 

sempre vždy(cky), stále, pořád 

sempreverde stále zelený strom n. keř; věčně svěží píseň 

semprevive netřesk bot. 

senat senát; -or senátor; -orial senátorský 

senil stařecký; -itá stařeckost 

senior pán, pan; -a paní; -etta slečna; -atu hodnost nejstaršího 

člena; -ia feud. panství hist.; -itá stařešinství 

sénior senior, stařešina (v kolektivu) 

sense smysl (čeho); nonsense nesmysl 

sensíbil citlivý 

sensu smysl fyziol.; -al smyslný; -alitá smyslnost 

sententi/e průpověď; výrok; rozsudek; -al odpovídající 

výroku; -ar odsoudit (k); -osi duchaplný, poučný, 

myšlenkově bohatý; ostře formulovaný 

sentinelle hlídka, strážný 

sent/ir cítit, pociťovat; -e cit, pocit; -iment cit, pocit; 

-imental citový, sentimentální; -íbil citelný 

separ/ar oddělit, odloučit; -abilitá oddělitelnost; -ation 

oddělení, odloučení; -ativ oddělovací; -ator oddělovač 

sepia sépie zool. 

septembre září 

septette septet(o) hud. 

séptic septický 

sepult/e hrob; -er pohřbí(va)t; -ero, -or hrobník; -oria 

hřbitov; -orial hrobový, pohřební; -ura náhrobek, hrob, 

hrobka 

sequ/er následovat; -ent následující, další; příští (rok); 

-entie posloupnost, pořadí, sled 

sequestr/e sekvestr med.; -ar zabavit práv., dát do nucené 

správy; -ation nucená správa (majetku), sekvestrace 

(i med.); -ator nucený správce, sekvestor 

seraf *seraph serafín 

serái serail hist., arch. 

serb srbský; S-ia Srbsko; s-o Srb 

serch/ar hledat; -a hledání; -ero hledač 

seren jasný, nezkalený; klidný (počasí); -itá jasnost, klid 

serenade serenáda 

sergente četař; strážmistr 

seriale seriál 

seri/e řada, série; in ~ sériový el.; -al řadový, sériový 

serios/i vážný; solidní; -itá vážnost; solidnost 

sermon kázání, promluva; -ar kázat, řečnit 

serpent/e had; -ar (= repter) plazit se ; -ear klikatit se 

(cesta); -in hadí 

serr/ar sevřít; -ette svěrák; -atura sevření 

serrur/e zámek (dveří); -ero zámečník; -eríe zámečnictví 

sérum sérum 

service stolní nádobí, náčiní; soubor (kávový ap.), servis; 

podání, servis sport. 

servicie služba 

serviette ubrousek 

servil otrocký, podlízavý; -itá, -isme otrockost, podlízavost, 

patolízalství

serv/ir sloužit; ~ li messe ministrovat (při mši); -itor 

služebník, sluha; server tech.; -ero číšník; -ient sloužící 

servitud/e nevolnictví; -ario nevolník 

serv/o nevolník; -a nevolnice; -age poroba, nevolnictví 

seson roční období, sezóna 

session zasedání 

sestra sestra 

set/e žízeň; haver n. sentir ~ mít žízeň; -osi žíznivý 

sett sedm; (ve složeninách sept-): septette; -ant sedmdesát; 

-antario sedmdesátník 

sétter setr (druh psa) 

sever/i přísný; drsný, krutý (počasí); -itá přísnost; krutost 

sextette sextet(o) hud. 

sexu pohlaví; mluv. rod gram.; -al pohlavní, sexuální; 

-alitá pohlavnost, sexualita; -ologo sexuolog 

sfer/e *sph... koule geom.; oblast činnosti; sféra; -ic 

kulový (plocha), sférický; -oide sféroid geom. 

shah šach (panovník) 

sheriff šerif 

shilling šilink 

shrapnell šrapnel 

si jestli(že) 

sibil/ar syčet; -ant sykavý; -ante sykavka gram. 

Sibiri/a Sibiř; s-an sibiřský 

sicc suchý, uschlý; -ore sucho; -ar (u)sušit; -ation 

sušení, schnutí; -itá suchost; příkrost přen. 

síder/e hvězda; -al hvězdný (o čase) 

siffl/ar pískat, hvízdat, fičet; -a písknutí; -ada pískání; 

-ette, -uore píšťala 

sífili/s *syph... (syf...) příjice, syfilis; -tic syfilitický; -tico 

syfilitik 

sifon *siph... násoska; láhev na sodovou vodu; sifon tech. 

sigill/e pečeť; sigill-cire pečetní vosk; sigill-stamp 

pečetítko; -ar (za)pečetit; -ation (za)pečetění 

signal/e signál; -ar oznámit (komu co), upozornit (nač); 

-isar signalizovat; -isation signalizace 

sign/e znamení, znaménko, značka; příznak; -ar podepsat; 

-atura podpis; -atario kdo podepsal, signatář 

signific/ar znamenat; mít význam; -ation význam; -ant 

významný (čin, událost); -ativ významný (úsměv, pohled) 

silent mlčící; tichý; -ie mlčení, ticho; -iosi tichý; zamlklý 

Silesi/a Slezsko; s-an slezský; s-ano Slezan 

silf *sylph (sylf) skřítek; -a, -id vzdušná bytost, sylf(id)a 

sílic/e křemen, pazourek (kámen); křemenka; -ate křemičitan, 

silikát; -ic křemičitý; -ium křemík chem.; -osi 

křemenitý; -ose silikóza med. 

silique lusk 

silk hedvábí; -in hedvábný; -age hedvábnina; -eríe 

hedvábnictví, hedvábné zboží 

sill *syll práh 

síllab/e *sy... slabika; -ar slabikovat; -ic slabikový, 

slabičný; -árium slabikář 

silo silo 

siluette stínový obraz; obrys věci n. člověka 

silv/a *sy... (hustý) les; -al, -in lesní; -osi lesnatý; 

-icultura lesnictví 

simbol *sy... symbol, znak; -ic symbolický; -isar 

symbolizovat 

simetr/ie *symm... (sym...) symetrie; -ic symetrický 

simfon/ie *symph... (symf...) symfonie; -ic symfonický 

simi/e opice; -o opičák; -ar opičit se; -eríe opičárna;

-an, -esc opičí; -atri opičí (jako opice) 

simil podobný; -itá podobnost; -ar podobat se 

simpat/íe *sympath... (sympat...) sympatie; -ic sympatický; 

-isar sympatizovat 

simpl/i prostý, prostoduchý, pošetilý; -esse prostota, 

prostoduchost; -on pošetilec, hňup, blbeček, prosťáček 

símpl/ic prostý, jednoduchý (ne složitý); -icitá prostota; 

jednoduchost; -ificar zjednodušit; -ification zjednodušení 

simptom/a *sy... příznak, symptom; -átic symptomatický 

simul/ar předstírat, napodobit, simulovat; -ante simulant; 

-ation napodobení, přetvářka, simulace 

simultan současný; -itá současnost (dějů) 

sin bez (předložka) 

sinagoga *sy... synagóga 

sinap hořčice bot.; -isme používání hořčičných náplastí 

sincer/i upřímný; -itá upřímnost 

sincop/e *sy... synkopa hud., gram.; -ar synkopovat 

sindical *sy... oborový, odborářský; -isme odborové 

hnutí, odborářství; -ist odborář 

síndic/o *sy... zástupce, mluvčí organizace; -ate odborový 

svaz, odbory 

sinecura výnosný, bezpracný úřad n. funkce 

singlutar vzlykat, štkát 

síngul jediný; -are jednotné číslo gram.; -ari jednotlivý; 

zvláštní, podivný; -aritá jedinečnost; zvláštnost 

sinistri neblahý, zlověstný 

sinistrorsi levotočivý bot. 

sinod/e *sy... synod, -a círk.; -ic synod(ál)ní 

sinónim *synónym synonymní; -e synonymum; -ie 

synonymie 

sinta/xe *sy... skladba, syntax gram.; -ctic syntaktický 

sinte/se *synth... (synt...) syntéza (i chem.); -tic syntetický 

sinu klín (člověka) 

sinu/osi klikatý, křivolaký; -itá klikatost, křivolakost 

sínus sinus geom.; -oide sinusoida 

sirene siréna (píšťala) 

sirena siréna myt. 

sirop sirup; -osi sirupovitý 

sirotar srkat, pomalu popíjet 

sism/e *seism/e zemětřesení; -ologo seizmolog; -ologie 

seizmologie 

sistem/a *sy... systém; -átic systematický; -atisar systematizovat 

sitell(e) vědro 

situ/ar postavit, položit, umístit; -ation postavení, poloha; 

situace, celkový stav, poměry, okolnosti 

sive ... sive buď ... buď 

six šest; (ve složeninách sext-): sextante, sextette 

sixant šedesát; -ene kopa (60 kusů) 

ski lyže; -ar lyžovat; -ator lyžař 

slamm bahno; -iera bahniště 

slang hantýrka, slang 

slav/(ic) slovanský; -o Slovan; -isme slovanství 

slif/ar brousit; -uore brus; -petre brousek 

sling prak; -ar vrhat prakem 

slitt/e saně, sáně; -ar sáňkovat; -ation sáňkování 

slovac slovenský; slovenština; -o Slovák 

Slovakia Slovensko 

smeralde smaragd geol. 

smeril smirek geol.

sniffl/ar větřit, čenichat, čmuchat; -ada čmuchání 

soaré večírek (společenský) 

sobri střízlivý; střídmý, mírný; -etá střízlivost; střídmost 

soci/o druh, společník; -etá společnost (pospolitost); 

-eté společnost (skupina osob něčím spojených); -ábil 

družný, společenský; -ari sdružovací; -al sociální, 

společenský; -alist socialista; -alisme socialismus 

socle podstavec 

soda soda; sodovka 

sofa pohovka s opěradly 

sof/isme *soph... sofismus; -ist sofistik; -ística sofistika 

soffl/e van; -ar foukat, vanout, vát, dout; ~ se li nase 

vysmrkat se; -ator foukač; -ette, -uore měch (na vzduch) 

sol sám 

soldat/e voják, vojín; -esca soldateska (vojenská sběř) 

sol/e slunce; -ari sluneční; in-ar (se) slunit (se) 

sole/a podešev, podrážka; -ar podrazit (obuv) 

soledí neděle 

solemn/i slavnostní; -itá slavnostní ráz 

solicit/ar žádat, snažně prosit; -ation naléhavá žádost; 

-ator žadatel 

solicitude péče, starost(livost) 

solid pevný, tuhý; -e těleso geom.; -itá pevnost, tuhost 

solidari solidární; -tá solidarita 

sol/ist sólista; -itá samota; -itari osaměý; samotářský; 

-itario samotář; -itude osamělost, samota; -o sólo 

solu/er řešit; -íbil rozpustný; řešitelný; -ibilitá rozpustnost; 

řešitelnost; -tion roztok; řešení; dis-er rozpouštět 

solv/ábil, -ent solventní; -abilitá, -entie solventnost 

sómmit(e) vrchol, -ek 

somnámbul náměsíční; -isme náměsíčnost; -ist náměsíčník 

somni/e sen; snění; -ar snít; -aci snivý; -eríe snílkovství; 

-on snílek; -osi plný snů 

somnol/ent spavý, ospalý; -entie spavost, ospalost; -er 

dřímat, podřimovat 

son zvuk; hláska; -ar zvučet, znít; -ation zvučení, znění; 

-ata sonáta hud.; -etto sonet; -ette, -uore zvonek 

sond/e olovnice; sonda med.; vrt geol.; -ar pátrat, zkoumat, 

sondovat; -age průzkum, zkoumání, sondování 

sonor/i zvučný, znělý; -itá zvučnost, znělost 

sorci/e kouzlo, -ar kouzlit, čarovat; -ero čaroděj; -era 

čaroděj/ka, -nice; -eríe kouzelnictví, čarodějnictví, 

kouzla, čáry 

sórdid špinavý; -ar (u-, za)špinit; -age, -allia špína; 

-esse špinavost (hanebnost); -ona šmudla, špindíra 

sort/e druh, odrůda; -ir (roz)třídit; -iment sortiment 

sosie dvojník 

sospir/e (po)vzdech; -ar vzdychat 

sovente často 

soveran/(i) svrchovaný, suverénní; -itá svrchovanost, 

suverenita; -o panovnk, vladař, vládce 

soviet sovět; -ic sovětský 

soya sója bot. 

spaci/e prostor, místo, mezera; vesmír; -al prostorový; 

vesmírný, kosmický (loď); -osi prostorný, prostranný; 

-ar prokládat, dělat mezery typ. 

spad/e rýč; -ar rýt 

spaliere zahradní špalír, laťková mříž 

sparni/ar (u)šetřit, spořit, střádat; -age úspora 

sparro vrabec 

sparvero krahujec

spasm/a křeč; -ódic křečovitý 

spatel špachtle, stěrka 

spátul lopatka; kopist 

speci/e druh, odrůda; -al zvláštní, speciální; -alitá 

zvláštnost, specialita; -alist odborník, specialista; 

-alisar přesně vymezit, specializovat; -alisation 

specializace; -fic specifický; -ficar specifikovat 

specimen ukázka, vzorek 

spect/ar přihlížet (čemu), dívat se (na koho, co), pozorovat; 

-ator divák 

spectácul podívaná; představení, divadlo; -ari zvláštní, 

neobvyklý, budící pozornost 

spectr/e přízrak; strašidlo; spektrum; -al strašidelný; 

spektrální 

specul/ar hloubat, přemýšlet (o); spekulovat; -ation 

hloubání, přemýšlení; teorie; spekulace; -ator spekulant; 

-ativ hloubavý, přemýšlivý 

spégul zrcadlo; -ar zrcadlit se 

sperma sperma; -tic spermatický 

spess silný, tlustý (kniha); -ore tloušťka 

spi/ar, -onar slídit, špehovat; -on vyzvědač, špeh; 

-onage vyzvědačství 

spica klas 

spic/e koření; -ear kořenit; -eríe kořenářství (činnost); 

-ería kořenářství (prodejna); -ero kořenář 

spinace špenát 

spin/e trn, osten, bodlina; -al páteřní, míšní; -osi trnitý, 

ostnatý, bodlinatý; spine dorsal páteř 

spin-crusbere angrešt 

spindl/e vřeteno; -ero přadlák; -era přadlena 

spir/ar dýchat; -a dech; -ade dechnutí; -ation dýchání 

spiral spirálov(it)ý, šroubov(it)ý, točitý; -e spirála, závitnice 

spiréa tavolník bot. 

spirit/e duch (strašidlo, přízrak) ; -ist spiritista; -isme 

spiritismus 

spíritu duch (osobnost); -al duchovní; -alisar oduchovnit; 

-alisme spiritualismus; -alist spiritualista; -alitá 

duchovno(st); -osi duchaplný, oduševnělý 

splen slezina anat.; -ite zánět sleziny med.; -ic slezinný 

splend/er lesknout se, zářit; -id skvělý, nádherný; -ore 

lesk, zář; nádhera; -ent lesknoucí se 

splint poleno; -iere dřevník; -iera hranice (k upálení) 

splittr/e tříska, štěpina; -ar (roz)štípat (na třísky) 

spoli/ar oloupit; -ation oloupení, lup; -ator lupič 

spon/der zasnoubit; -so ženich; -sa nevěsta; -sario 

družba (svatebčan); -saria družička; -sales zásnuby; 

-sion zasnoubení 

spongi/e houba (mycí); -osi houbovitý, pórovitý 

spontan nenucený, samovolný, spontánní; -itá nenucenost, 

samovolnost, spontánnost 

sporádic ojediněle se vyskytující 

spor výtrus bot. 

sporn ostruha 

sport sport; -ist, -mann sportovec; -iv sportovní 

sprit/e líh, lihovina; -osi lihový, alkoholický 

spruzz/a proud vody; (vý)střik; -ar stříkat, chrstnout; -ette 

postřikovač; -uore stříkačka; sur-ar postříkat, pocákat 

spul cívka; -ar navíjet na cívku 

sput/ar plivat; -age plivanec; -iere plivátko 

squadre úhelník geom. 

squadron jezdecká setnina, eskadrona

squale žralok 

squall náraz větru; -osi, -i bouřlivý, větrný 

squam/e šupina biol.; -osi šupinatý 

squelett/e kostra, skelet; -ic kostrový, kosterní 

squerm/a šerm; -ar šermovat; -ator šermíř 

stab(e) štáb voj. 

stábil stálý; pevný, pevně umístěný; -isar stabilizovat; 

-isation stabilizace; -itá stabilita 

stadie stav, stupeň vývoje, fáze, stadium 

stagn/e rybník, stojatá voda; -ar stát (o vodě); váznout, 

stagnovat; -ation stojatost; váznutí, stagnace 

stal ocel; -ería ocelárna; -in ocelový; -ar (z)ocelit 

stalle stáj, konírna; bov-stalle chlév 

stallon hřebec 

stamp razítko (nástroj); -a razítko (otisk); -ar (o)razítkovat 

stand/a stav (poměry); -ar mít se (jak) 

standard vzor, standard; -isar typizovat, standardizovat 

standarte korouhev, praporec, standarta 

stann/o cín; -ar cínovat; -atura (po)cínování; -ero cínař 

stanniol staniol 

stapl/e hromada (srovnaná); -ar skládat na hromadu 

st/ar stát; -ant stojící; -ation stanice; nádraží; -ationari 

nehybný, pevný; -ative stojan, stativ; -atura postava 

stat/e stát; -al státní; -mann státník, politik 

státic statický; -a statika 

statístic statistický; -a statistika; -o statistik 

statu stav (situace); -al stavový 

statue socha; -tte soška 

statu/er stanovit; -te stanovy, řád; -tari daný stanovami 

stell/e hvězda; -ari hvězdný; -at hvězdnatý 

stelte chůda 

stenograf *stenograph stenograf 

step- (-filie, -matre etc.) nevlastní (dítě, matka atd.) 

steppe step 

sterc/o hnůj, mrva; -ar hnojit 

stereotip stereotyp; -ic stereotypní 

steril neúrodný, neplodný, jalový, planý; -itá sterilita; 

-isar sterilizovat; -isation sterilizace 

sternut/ar kýchat; -ation kýchání 

stigma znamení, stopa po poranění; blizna bot.; -tic 

stigmatický; -tisar označit, poznamenat, stigmatizovat 

stímul pobídka, podnět; -ar povzbuzovat, podněcovat; 

-ation podněcování (organismu k vyššímu výkonu); -ativ 

dráždivý, povzbuzující 

stipend/ie stipendium; -iari stipendijní; -iario stipendista 

stípite lodyha, stonek, stopka bot. 

stipul/ar vyhradit si, vymínit si; -ation smlouva, ujednání 

stir *styr kormidlo, volant; -ar řídit (auto, loď), kormidlovat; 

-bord pravá strana lodi; -ero, -mann kormidelník 

stiv/ar ukládat náklad do lodi; -ator nakladač (do lodi) 

stock sklad (zboží), zásoba 

stoff látka text. 

stóic stoický; -isme stoicismus; -o stoik 

stómac(h) žaludek; -al žaludeční 

stoppar zastavit (stroj, vůz aj.); stopp! stát!, stůj! 

stoppl/e strniště; -age paběrky; -era paběrkovačka 

storc čáp 

storm bouře, bouřka; storm-atacca zteč; storm-ataccar 

vzít útokem, ztéci; -osi bouřlivý, prudký; -ear bouřit, 

hnát se (o větru) 

stovar dusit (maso)

strab/i šilhavý; -ar šilhat; -isme šilhavost; -ator, -on 

šilhavý člověk, šilhavec, šilhoun 

strad/e ulice; -ette ulička 

stramplar házet sebou 

strandar uvíznout na mělčině 

strang/i (po)divný, zvláštní; -itá podivnost, zvláštnost 

strangul/ar (u)škrtit, (za)rdousit; -ation (u)škrcení, 

(za)rdoušení; zaškrcení (tepny), zauzlení (střeva) med. 

strap řemen; -ero řemenář 

strapaci/e trmácení, námaha, útrapa; -ar trmácet se, 

namáhat se, -osi namáhavý, úmorný 

stratagema válečná lest, úskok 

strat/e vrstva; -ificar zvrstvit; -ification zvrstvení 

strateg/o stratég; -ie strategie; -ic strategický 

strax ihned, okamžitě 

strec čára, škrt; -ar škrtat 

strett úzký, těsný; -e mořská úžina 

stric(h)nine *strych... strychnin 

strict přesný; přísný, stručný, striktní; -esse striktnost 

strid/ent ječivý, pronikavý; -er ječet, vřískat 

stri/e pruh, rýha; -ar pruhovat, rýhovat 

strígul hřeblo; -ar hřebelcovat 

stripp třmen 

stroc (= colpe de manu) rána, úder 

struce pštros 

strudle závin, štrúdl 

struma vole, struma anat. 

strumpe punčocha; demí-strumpe ponožka; 

strump-lace podvazek 

stucc/a štuk(a), jemná omítka; -ar štukovat; -ation 

štukování; -atura plastická výzdoba ze štuku 

studi/e učení, studium; studie; -ar učit se, studovat; 

-ante student; -osi pilný, přičinlivý 

stuff/ar vycpat; -age vycpávka 

stul židle 

stult hloupý, pošetilý; -esse hloupost, pošetilost; -o, 

-on hlupák, pošetilec; -eríe hloupost (kousek) 

stump pahýl; špaček, nedopalek (cigarety) 

stup/end ohromující, úžasný; -er udivit, překvapit; 

-id hloupý, tupý, pitomý; -iditá hloupost, tupost, 

pitomost; -ore strnutí; úžas; duševní tupost med. 

stupef/ar ohromit, omráčit (smysly); -ation údiv, úžas; 

-ant ohromující, úžasný; -at udivený, ohromený 

stupp/(e) koudel; -ar ucpat koudelí; -age ucpávka 

stur jeseter zool. 

sturn špaček zool. 

su jeho, její 

Suab/ia Švábsko; s-ic švábský; s-o Šváb 

suav/i líbezný, půvabný; libý; -itá líbeznost, půvabnost 

sub pod; de ~ zpod 

subaltern podřízený (úředník) 

subir podstoupit 

subit náhlý 

subestim/ar podceňovat; -ation podceňování 

subject podrobený, podřízený; -e předmět, téma, subjekt; 

individuum; podmět gram.; poddaný; -er podrobit, 

podřídit; -ion podrobení, podřízení; -iv subjektivní 

subjugar ujařmit 

sublev/ar (nad-, po)zvednout; pobouřit; ~ se (po)zdvihnout 

se; vzbouřit se, povstat; -ation pozdvižení, povstání 

sublím vznešený; -ar sublimovat chem.; -itá vznešenost;

-ate sublimát chem. 

sublinear podtrhnout; zdůraznit 

sublocat/ario podnájemník; -ion podnájem 

submarine (= nave submersíbil) ponorka 

submers/er ponořit, potopit, zatopit; -ion ponoření; 

zátopa; -íbil ponorný 

submetter podřídit; předložit (návrh) 

submiss/er podrobit, podmanit (koho); ~ se podrobit se; 

-ion podrobení, podřízení, poslušnost; -iv poddajný 

subordin/ar podřazovat, podřizovat; -ation podřazenost, 

podřízenost, subordinace; podřadnost gram. 

subri/der usmívat se; -se úsměv 

subrog/ar postoupit své právo jinému; -ation nabytí 

věřitelských práv (zaplacením dluhu za dlužníka) práv. 

subscr/ir podepsat; upisovat (půjčku); předplatit si; 

-ition podpis; upisování; předplatné, subskripce; 

-itor podpisovatel; předplatitel 

subsequ/er následovat, jít za sebou; -ent následující 

subsidi/e podpora (peněžitá); -ar podporovat 

subsist/er živit; -entie obživa, živobytí 

substanti/e podstata; látka, hmota; -al podstatný; značný; 

-ar dokázat, odůvodnit práv.; -osi vydatný 

substantiv/e podstatné jméno gram.; -ic mající vlastnosti 

podst. jména; -isar učinit podst. jménem 

substitu/er nahradit, zastupovat; dosazovat mat.; -te náhradník, 

zástupce; -tion náhrada, zastoupení; dosazení 

substoff podšívka text. 

substrec/ar podtrhnout, podškrtnout; -ation podtržení 

subsuol podlož 

subtasse podšálek 

subtegment podkroví 

subten/er podepřít (nemocného), držet; podporovat; -tion 

podepření; podporování; -e podpěra; podpora 

subterfuge úskok, vytáčka 

subterran podzemní; etage ~ suterén; rel-via ~ podzemní 

dráha; -e podzemí 

subtil jemný, útlý, subtilní; -itá jemnost (povahy), útlost; 

-isar zjemnit 

subtra/(h)er, -(ct)er odčítat; -(h)ende menšitel mat.; 

-(c)tion odčítání 

suburb/e předměstí; -an předměstský 

subvention podpora (peněžitá), subvence; -ar dotovat, 

poskytovat subvence 

subver/ter podvracet; -sion podvratná činnost; -siv 

podvratný 

subvestimentes spodní prádlo 

suc/ar cucat, sát; -on kojenec; -uore sosák (hmyzu); 

-ette dudlík (láhve) 

suc šťáva; -osi šťavnatý 

succe/der následovat (po); -ssion pořadí, posloupnost, 

postup; následnictví; pozůstalost; -ssiv následný, po 

sobě jdoucí; -ssor následník, nástupce 

success úspěch, zdar; -ar mít úspěch, uspět; -osi úspěšný 

sucr/e cukr; -ar pocukrovat, sladit; -age cukrování, 

slazení; sladké jídlo; -ero cukrovarník; -ería cukrovar; 

-eríe cukrovinky; -iere cukřenka; -osi cukernatý 

su(c)cumber podlehnout (čemu), podřídit se 

su(c)curs pomoc (v nouzi), přispění; -er přispět, přispěchat 

na pomoc, vypomoci (komu); -or pomocník (v nouzi) 

su(c)cuss/e otřes (zatřesení, trhnutí); -er (za)třást, cloumat, 

lomcovat (čím); -iv cloumavý, třesavý

sud jih; -ic jižní 

sud/ar potit se; -ation pocení; -ore pot; -orífic potní 

su/er šít; -tion šití; -tor krejčí; -tura šití, sešití; šev 

su(f)fic/er (do)stačit; -ent dostatečný; -entie dostatečnost 

su(f)fix/e přípona gram.; -al příponový 

su(f)foc/ar (u)dusit; -ation (u)dušení; -ant, -ativ dusivý 

su(f)fragi/e volební právo; hlas(ování); -ar hlasovat; 

-ette sufražetka; -st zastánce volebního práva 

suffl/ar napovídat (i div.); -ero nápověda (osoba) 

suffr/er (s)trpět, snášet; -entie utrpení 

su(f)flé nákyp 

suggest/er vnuknout, vsugerovat; našeptat; -ion vnuknutí, 

podnět; návrh; sugesce; -iv podnětný, sugestivní 

suicid/e sebevrah; -al sebevražedný; -iar (se) spáchat 

sebevraždu; -ie sebevražda 

suita suita (i hud.), průvod, družina 

sulc/a brázda, rýha; -ar brázdit 

suld/ar spájet, svářet (kovy), letovat; -ero svářeč; -atura 

spájení, sváření, letování; místo sváru, svár 

sulf/ate síran; -ide sirník; -ite siřičitan 

súlfur síra; -ar sířit; -ic sirný; sírový (kyselina); -osi 

siřičitý; -iera sirný důl 

sultan/e sultán; -atu sultanát; -essa sultánka 

summ/a součet, úhrn, částka, obnos, suma; -ar sečíst, 

shrnout; -ation sčítání, hromadění, shrnutí; -ari souhrnný; 

-árium souhrn, résumé, stručný přehled 

sumptu/osi nákladný, přepychový; -ositá přepychovost 

suol půda, země; podlaha; planc-suol prkenná podlaha 

su(p)p polévka; -iere polévková mísa 

su(p)pé večeře; -ar večeřet 

súper nad, nad-; bezvadný, super; -ar převýšit, předčit; 

překročit (plán); přemoci, překonat, zdolat 

superabund/ar mít nadbytek; -ant nadbytečný, přehojný; 

-antie velká hojnost, přemíra; nadbytek 

superb nádherný, skvělý; hrdý, pyšný; -ie, -esse nádhera, 

skvělost; hrdost, pýcha 

superbus velký autokar 

superchargear přetěžovat 

superfar předělat 

superfici/e povrch, hladina; plocha; -al povrchový; 

povrchní; zběžný; -alitá povrchnost 

superfilm velkofilm 

superflú přebytečný, zbytečný; -er přebývat, zbývat; 

-itá přebytečnost, zbytečnost 

superhoman nadlidský 

superimpost(e) daňová přirážka 

superior/i vyšší, vrchní, hořejší; nadřazený, nadřízený; 

-itá převaha; nadřazenost, nadřízenost 

superlativ vynikající, superlativní; -e 3. stupeň gram. 

supermarket velká samoobsluha 

supernatural nadpřirozený 

supernumer/ari přespočetný; -ario náhradník 

superpassar překonat, předčit; vynikat (nad) 

superpassuar překročit, přestoupit (co) 

superpender vznášet se (nad čím) 

superpos/ir nadřaďovat; klást na sebe, navrstvit; přeložit 

(přes sebe); -ition nadřadění; umístění nad něčím 

superscr/ir nadepsat; -ite, -ition nadpis, nadepsání 

supersónic nadzvukový 

superspect/er přehlédnout (zrakem); -ion přehled; -iv 

přehledový

superstici/e pověra; -osi pověrčivý 

supervenir přijít n. přihodit se se vzápětí n. dodatečně 

supervi/der dozírat, dohlížet; -sion dozor, inspekce 

superviv/er přežít, přečkat; -entie přežití 

su(p)plant/ar vystrnadit, vytlačit (koho), -ation vytlačení 

su(p)ple/er doplnit, dodat; -ment doplněk, dodatek; 

příloha; -mental, -mentari doplňkový, dodatkový 

su(p)plic/ar naléhavě prosit; -ation naléhavá prosba 

su(p)plici/e trest smrti; trápení, muka; -ar popravit; mučit, 

trápit 

su(p)port podpěra; stojan; -ar podpírat; snášet, strpět 

su(p)pos/ir předpokládat; -ition předpoklad 

su(p)positorie čípek med. 

supra nahoře, výše (v textu); vide ~ viz výše 

suprem vrchní, nejvyšší; svrchovaný; -itá, -atie svrchovanost; 

nadřazenost, převaha přen.; -ate supremát círk. 

su(p)press/er potlačit; -ion potlačení; -iv potlačovací 

su(p)pur/ar hnisat, podebírat se; -ation hnisání 

sur na 

surd hluchý; -imut hluchoněmý 

surdin/e dusítko, tlumič hud.; -ar tlumit (tón) 

sure lýtko anat. 

surnómine (= nómine familial) příjmení, rodné jméno 

su(r)rogate náhražka 

surplus přebytek, nadbytek 

surprender (= prender sur se) vzít na sebe (odpovědnost) 

surpris/e překvapení; -ar překvapit 

surscr/ir nadepsat; -ition nápis 

surt/ir vycházet, vyjít ven; -ida východ (místo) 

surtut pracovní plášť; kombinéza, montérky 

survigil/ar dohlédnout (na); -antie dohled, dozor 

susceptíbil velmi citlivý; nedůtklivý; -itá nedůtklivost 

suspect podezřelý; -er podezřívat; -ion podezření 

suspen/der zbavit úřadu, sesadit, suspendovat; -sion 

sesazení; -siv zrušovací; -se dočasné zproštění z úřadu 

susurr/ar šepotat; šelestit (listí), ševelit 

sutane sutana (kněžská), svrchní šat 

sutor krejčí; -a šička, švadlena 

suvenire památka, upomínka 

sved/(esi) švédský; švédština; S-ia Švédsko; s-o Švéd 

svelt štíhlý; -esse štíhlost 

svimm/ar plavat; -ada plavání; -ator plavec; -ero plavčík; 

-uore ploutev; svimm-bassine plovárna 

svin vepř, prase; svině, lotr (nadávka); -a prasnice, svině; 

-ar sviňačit; -iera (= svin-stalle) prasečí chlívek; -in 

vepřový; -ine vepřové (maso); -ello sele, vepřík; -eríe 

sviňáctví, sviňačina, svinstvo; -ería vepřín; -ero pasák 

vepřů; -esc svinský 

sviss švýcarský; S-ia Švýcarsko; s-o Švýcar 

T 

ta tam; (směr: a ta) 

tabac tabák; -iere tabatěrka 

tabane ovád zool. 

tabell/e přehledná tabulka; -ator tabulátor 

tabernacle svatostánek 

table stůl, stolek; nocte-table noční stolek 

tabló nástěnka, návěštní tabule; živý obraz div. 

tábul tabule, deska; -ette tabulka (čeho); -iere regál 

taburette stolička, podnožka 

tac/er mlčet; -ent mlčící; -entie mlčení

tache úkol, úloha; -ar uložit (za úkol) 

taciturn mlčenlivý; -itá mlčenlivost 

tacl/e lanoví (lodi); -ar opatřovat loď lanovím; -age, 

-ament lanoví lodi s příslušenstvím 

tact/e takt(nost), šetrnost; -osi (= plen de tacte) taktní 

táctic taktický; -a taktika; -o taktik 

tactil hmatový, dotykový (vjem); -itá citelnost, čivost 

taft taft text. 

taiga taiga 

tal takový; tal-nominat takzvaný 

talare talár 

talc mastek geol. 

talent/(e) talent, nadání, vloha; -at, -osi nadaný, talentovaný 

táler tolar 

talisman talisman 

tallia postava, vzrůst 

talli/e střih (šatů); -ar stříhat (látku); -ero krejčí 

talmi cetka, tretka 

talmud talmud 

talon pata (punčochy, boty); podpatek; talón obch.; -ar 

dupat (podpadky) 

talp/e krtek; -ero krtičkář; -iera krtin/a, -ec 

tam tak, tolik 

tam ... quam tak ... jako 

tambur buben hud.; -ar (vy)bubnovat; -ero, -ist bubeník 

tamburine tamburína hud. 

támen přece 

tampar napěchovat, udusat 

tampon tampón med.; -ar ucpat (ránu), tampónovat med. 

tande tehdy, tenkrát 

tándem tandem; tándem-bicicle kolo pro dva 

tang/ar kymácet se (o lodi); -age kymácení (lodi) 

tangent/e tangens, tangenta geom.; -ial tangenciální 

tango tango 

tank (= carre curassat de combatte) tank voj. 

tann/ar vyčinit (kůži); -ero koželuh; -ería koželužna; 

-eríe koželužství; -ine tanin, kyselina tříslová 

tant tolik; in ~ que ... natolik, že 

tanta teta 

tantieme tantiéma 

tapet/e tapeta; -ar tapetovat 

tapiss/e koberec; -ero čalouník; -eríe nástěnný koberec; 

čaloun; čalounictví 

tapon čep (sudu), zátka; -ar (za)zátkovat 

tapp/ar tápat (potmě hmatat); -ada tápání 

tara tára (váha obalu) 

tarantella tarantela hud. 

tarántul tarantule zool. 

taráxaco pampeliška 

tard pozdě, pozdní; -ar meškat, váhat; -iv zdlouhavý 

tarif tarif; -ar tarifovat 

tarine čížek zool. 

tars/e zánártí anat.; -al zánártní 

tartane tartan tex., sport. 

tartr/e vinný (i zubní) kámen; -ic vinný (kámen, kyselina) 

tasc/a kapsa; -ábil kapesní; in-ar dát do kapsy 

tasse šálek, hrnek, hrníček 

tast/e klávesa, klapka; -ar hmatat; -atura klávesnice 

Tatar/ia Tatarsko; t-ian tatarský; tatarština; t-o Tatar 

Tatras Tatry; li Bass / Alt ~ Nízké / Vysoké Tatry 

tatu/ar tetovat; -age tetování

taur/o býk; -ic býčí (zápas); -in býčí (šíje, síla); -ear zápasit 

s býkem; -eator (= toreador), -ero zápasník s býky 

tavern/e krčma, vinárna; -ero krčmář, vinárník 

tax/a sazba, taxa (poplatek n. cena za úkon); -ar oceňovat, 

odhadovat (úředně); -ation ocenění, odhad (úřední); 

-ator odhadce 

taxí taxi, taxík; chofero de ~ taxikář 

taxon jezevec 

taxuo tis bot. 

tchec český (týkající se Čech, Moravy a Slezska); čeština; -o Čech 

Tchekia Česko (Čechy, Morava a Slezsko) 

te tě, tebe, ti, tobě; tu lava ~ myješ se 

t(h)é čaj; t(h)eiere čajová konvice, čajník; t(h)é-urne 

samovar 

t(h)eatr/e divadlo; -al divadelní 

téc(h)nic technický; -a technika; -o technik 

ted/ar nudit, otravovat; omrzet; -ant, -osi nudný, otravný 

tegment střecha; -ar zastřešit; -ero pokrývač; -age krov 

tégul střešní taška 

teleco(m)mand/ar dálkově ovládat; -ation dálkové ovládání 

teleco(m)munication telekomunuikace (dálkový styk) 

telefon *...phon telefon; -ar telefonovat; -ist telefonista 

telegraf *...ph telegraf; -ar telegrafovat; -ist telegrafista 

telegramma telegram 

telescop dalekohled; -ar zasouvat do sebe; -ic zasouvací 

televis/ion televize; -or televizor 

t(h)ema téma, námět; -tic tematický 

tempe počasí 

temple chrám (protestantský) 

temper/ar mírnit, zmírňovat; -antie umírněnost 

tempest/e bouře; -ar bouřit; -osi bouřlivý, rozbouřený 

tempie skráň, spánek anat. 

tempo tempo, rychlost (pohybu n. děje) 

témpor doba, čas; de ~ a ~ občas; -al světský (moc); 

časový gram.; -ari dočasný, prozatímní; -an časný 

temprar kalit (ocel) 

tenac/i houževnatý, tuhý, nepovolný, tvrdošíjný; -itá 

houževnatost, tuhost, nepovolnost, tvrdošíjnost 

t(h)énare bříško (prstu) 

tenda stan 

ténder tendr 

ten/der napínat; směřovat (kam); -dentie směr (zaměření), 

sklon (k čemu), tendence; -sion napětí (i el.); tlak (krevní) 

tendon šlacha anat. 

tendr/i něžný; -esse něžnost, něha 

tenebr/e tma, temno(ta); -osi tmavý; -ositá temnota; 

zatemnělost, nejasnost 

ten/er držet, mít; -tion držení, držba 

tenette rukojeť, držadlo 

tenia (= verme solitari) tasemnice zool. 

ténnis tenis 

tenon čep (stolařský) 

tenor tenor hud,; -e obsah (dokumentu), znění 

tension napětí (i el.); alt tension, bass tension 

tentácul chapadlo zool.; -ari chapadlový 

tent/ar pokoušet; -ation pokušení; -ator pokušitel; 

-atori pokušitelský; -ativ zkusmý; -ative (de) pokus (o) 

tenu/i tenký, slabý; -itá tenkost 

t(h)eolog/o teolog; -ie teologie; -ic teologický 

t(h)eorem/a teorém; -átic teorematický 

t(h)eor/ie teorie; -ic teoretický; -isar teoretizovat

tepid vlažný, vlahý; -itá vlažnost 

t(h)erapie léčba, léčení, terapie 

terebint(h)ine terpentýn 

t(h)erm/e vřídlo (pramen teplé vody); -al teplý (o vřídle); 

termální (lázně); -ic termický fyz. 

termin/e lhůta, termín; -ar (u-, za)končit (studie); -al konečný; 

koncový; -ale koncovka tech.; -ation zakončení; 

koncovka gram. 

término výraz, termín (slovní); -logie terminologie 

términus (= station terminal) konečná stanice 

terr/a země; zemina, půda; terr-etage přízemí; terr-globe 

zeměkoule; terr-tremore zemětřesení; -al, -an, -estri 

(po)zemní, (po)zemský; -osi zemitý 

terracotta pálená hlína, keramika 

terren pozemek, terén; geologický útvar; bass-terren 

nížina 

terr/er děsit, strašit; -íbil děsivý, hrozný, strašný; -ore 

hrůza, děs; teror; -orist terorista; -orisme terorismus; 

-orisar terorizovat 

terrine hluboká mísa (na polévku) 

territoria území, teriotorium 

ters třetina 

t(h)ese poučka, zásada, tvrzení 

testacé (= crustacé) korýš 

test/ar závětně odkazovat; -ament závěť; -amentari 

závětní; -amentario vykonavatel závěti; -ante, -ator 

pořizovatel závěti, odkaz(ov)atel 

testícul varle anat.; -ari testikulární (týkající se varlat) 

testimon svědek; -ie svědectví; -iar svědčit 

tétano tetanus med. 

tett/e bradavka, struk, cecek; -ar sát (o mláďatech), cucat 

text/er tkát; -or tkadlec; -age, -ura tkanina, tkanivo; 

-eríe tkané zboží, tkaniny; -ería prodejna tkanin; 

-uore tkalcovský stav 

textil textilní; -e textil 

textu text; -al textový, doslovný (citát) 

ti ten, ta, to; ti-ci tento, tato, toto; ti-ta onen, ona, ono 

Tibet Tibet; t-an tibetský; t-ano Tibeťan 

tibia holeň, holenní kost anat. 

tic tik med. 

ticar tikat; tic-tac tik tak; tic-tacament tikot, tikání 

ticlar lehtat, šimrat 

tif (= febre tifoid) *typh tyf(us) med.; -oid tyfový 

tifon *typh... tajfun, větrná smršť 

tigr/e tygr; -a tygřice 

til (až) do 

tilie lípa 

tim *thym tymián bot. 

timbal/e kotel hud.; -ero bubeník 

timbre zabarvení (hlasu), témbr; barevný odstín, tembre 

tim/er bát se, obávat se; -id bázlivý, plachý; nesmělý, 

-iditá bázlivost; -idisar děsit; -ore bázeň, obava, strach 

timon oj (vozu); kormidlo; -ero kormidelník 

timpan/e *ty... bubínek anat.; -ic bubínkový 

tinctura tinktura 

tindre troud 

tine putna, štoudev 

tinea mol (hmyz); kožní vyrážka med. 

tint/er (o)barvit; -ería barvírna; -eríe barvířství; -or 

barvíř; -ori barvířský; -ura barva, barvivo; barvení 

tinti(n)n/ar cinkat, klinkat; -ette zvoneček

ti(n)núncul poštolka zool. 

tip *typ typ, vzor; litera (psac. stroje); -ic typický 

tipp/ar (= machinscrir) *ty... psát na psacím stroji; 

-ist(a) písař(ka); tipp-erra *typp-erra překlep 

típul tiplice zool. 

tir/a tah (i ve hře); rána, výstřel; tir-bestie tažné zvíře, 

tahoun; tir-carre tahač tech.; -ar táhnout (za sebou, 

k sobě); čepovat, stáčet; střílet; ~ precis zasáhnout (cíl); 

-age táhnutí; tah (v loterii); náklad, tiráž (knihy); -ada tahání, 

tažení; palba, střelba; -ator střelec; -atoria střelnice; 

-uore zásuvka (stolu) 

tirade záplava slov, tiráda 

tirann/ie *ty... tyranie; -ic tyranský; -isar tyranizovat; 

-o tyran 

tiré pomlčka gram. 

tiroid/e *thy... štítná žláza anat.; -al štítný 

tisane odvar, léčivý čaj 

titan/e obr, titán; -ic obrovský, titánský; -ium titan chem. 

titill/ar (po)lehtat, (po)šimrat; -ation lehtání, šimrání 

titre cenný papír 

títul nadpis, název, titul; títul-págine titulní stránka; -ar 

nazývat, titulovat 

to to 

toal/e plátno; ubrus; -age, -eríe plátěné zboží 

toast topinka; -ar opékat 

toff/e chumáč (vlasů, travin); -ette chumáček; -osi chumáčovitý 

toilette toaletní stolek; toaleta; klozet 

tole deska plechu 

toler/ar snášet, tolerovat; -ant snášenlivý, tolerantní; 

-antie snášenlivost; tolerance tech.; -ábil snesitelný; 

-ation snášení, tolerování 

tom díl, svazek (spisu) 

tomb/e hrob; -al náhrobní; in-ar vložit do hrobu 

tómbola tombola 

ton tón; in-ar zanotovat; nasadit tón; in-ation intonace 

ton/der stříhat; -dida stříhání; -dero střihač; -duore, 

-dette nástroj na stříhání; -dut ostříhaný; -sura (o)stříhání; 

tonzura náb. 

tonn/e tuna (1000 kg); -age tonáž nám. 

tonnel sud (větší) 

tónner/e hrom; -ar hřmít 

tonsill/e mandle anat.; -ite zánět mandlí 

t(h)órax hrudník; -al hrudníkový; -ic hrudní 

torch/e pochodeň; -ero nosič pochodně 

tor/der stočit, (z-, za)kroutit; (vy)ždímat (prádlo); -sion 

kroucení; -siv kroutivý 

torf rašelina; -iera rašeliniště 

torment mučení, trápení, muka; -ar mučit, trápit, soužit; 

-ero mučitel, trýznitel; -osi mučivý 

torn/(e) otočení, obrat; řada (pořadí); it es vor ~ je na vás 

řada; -ar otočit, obrátit; soustružit; ~ se (a) obrátit se 

(na); -ada soustružení; -ero soustružník; -ería soustružna; 

-ear točit se, vířit, kroužit; -uore soustruh 

tornado zhoubná větrná smršť, tornádo 

tornasole (= heliotrop) slunečnice 

torney turnaj 

tornistre (vojenský) tlumok, torba, torna 

torped/o torpédo; -ar torpédovat 

torrefact/er pražit (kávu); -ion pražení 

torrent/e bystřina; prudký proud, příval; -osi prudký,

přívalový 

torrid vyprahlý, suchý; -itá vyprahlost; -ar vyprahnout 

torso torzo 

torte dort; ovocný koláč 

tortico(l)lie tortikolis (trvalý sklon hlavy na jednu stranu) med.; 

krutihlavost 

tortuga želva 

tortur/a mučení, muka; útrpné právo hist.; -ar mučit, 

trápit; předat útrpnému právu; -ator, -ero mučitel 

tost časný, raný; časně, záhy 

tost/e přípitek; -ar (por) připíjet (komu, čemu) 

tot celý, veškerý, všecek; -al celkový, úplný; -ale úhrn, 

součet; -alitá celost, úplnost; -alité celek (celkové 

množství); -alitari totalitní; -alisar shrnout v celek 

tóxic jedovatý (látka); -itá jedovatost; -o jed; -ologo 

toxikolog; -ologie toxikologie; -ológic toxikologický 

toxine toxin biochem. 

tra skrz; ~ li campes přes pole, přímo 

trac lodní brázda 

traché průdušnice anat. 

traci/e stopa, šlépěj; trasa; -ar (vy)stopovat; vytýčit; 

-ament (vy)stopování; vytýčení 

tract/ar jednat; pojednávat; zacházet (s kým); -ament 

jednání; chování; zacházení; -ate vědecké pojednání 

tractor traktor; -ist traktorista 

traduct/er překládat; -ion překlad; -or překladatel 

tra/(h)er táhnout, vléci; -(c)tion tažení, vlečení, tah 

trá(f)fic obchod(ování); provoz, dopravní ruch; -ar (in) 

obchodovat; kšeftovat (s čím); -ante obchodník; 

kšeftař; -ábil sjízdný, schůdný; -ator směrovka, blinkr 

traforar provrtat 

trah/ir (pro)zradit; -ition zrada; alt-trahition velezrada 

trajecte převoz, přívoz; zvláštní loď k převozu 

trajectorie dráha (střely, komety) 

tram(via) tramvaj 

tramp tramp, tulák 

trampl/ar dupat, cupat; -ada dupot, cupot 

trampline (pérový) můstek sport. 

tranch/ar krájet; -e krajíc, skýva; -ante ostří 

tranché zákop (na frontě) 

tranqui(l)l klidný, pokojný; -itá klid, pokoj; -isar uklidnit 

trans přes, za (z druhé strany); ~ montes za horami 

transact/er sjednat (objednávku, smlouvu); -ion obchod, 

obchodní jednání; bankovní n. obch. převod, transakce 

transalpin záalpský 

transatlántic zámořský, zaoceánský 

transcend/er přesahovat, předčit; -ent nadsmyslný, přesahující 

smyslové poznání, transcendentní (i mat.); -ental 

transcedentální fil.; -entie nadsmyslnot, transcendence 

transear přejít 

transepte příčná chrámová loď 

transfert/(e) přeložení, přemístění, přesídlení; odsun; -er 

přeložit, přemístit, přesídlovat (obyvatelstvo) 

transfigur/ar přeměnit, přetvořit, přepracovat; -ation 

přeměna, přetvoření, přepracování, transfigurace 

transform/ar přetvořit, přeměnit, transformovat; -ation 

přetvoření, přeměna, transformace; -ator transformátor el. 

transfug/ir přeběhnout; -itor přeběhlík 

transfus/er přelít; provést transfúzi (krve) med.; -ion 

přelití; transfúze med. 

transgress/er překročit, přestoupit (zákon); -ion překro-

čení, přestoupení, přestupek; -or přestupník 

transig/er srovnat se (urovnat spor); ín-ent nesmlouvavý 

trans/ir přejít; -ition přechod (z jedné doby do druhé); -ite 

přechod, průchod, průjezd; převoz, průvoz (zboží), tranzit; 

-itiv přechodný (sloveso) gram.; -itori přechodný (stav) 

translat/er přenést; přeložit (do); -ion přenesení, přenos; 

přeložení, překlad; -or telef. zesilovací zařízení; překladatel 

transloc/ar přemístit, přesídlit, změnit bydliště; -ation 

přemístění, přesídlení, změna bydliště 

translucid průsvitný; -itá průsvitnost 

transmanu/ar doručit, předat; -ation doručení, předání 

transmiss/er zaslat (dopis za kým); přenést (pohyb); vysílat 

rad.; -ion zaslání; přenos; vysílání 

transmut/ar přeměnit; -ation přeměna 

transpar/er prosvítat; -ent průhledný, průsvitný; -entie 

průhlednost 

transpassuar překročit 

transpir/ar (z)potit se; -ation dýchání kůží, pocení 

transplant/ar přesadit (rostlinu); přenést, transplantovat; 

-ation přesazení; přenesení (orgánu), transplantace 

transponer převádět, transponovat hud. 

transport doprava, přeprava; -ar dopravit, přepravit 

transpos/ir přemístit, přestavit; -ition přemístění, přestavení; 

transpozice hud. 

transscrir přepsat 

transvasar přelít (do jiné nádoby) 

transversal příčný 

transversar přelít (nalít příliš mnoho) 

transvestir (se) převléci (se) 

trapeze lichoběžník geom.; visutá hrazda 

trapicar probodnout, proklát 

trapp/(e) past; -ar chytat do pasti; líčit (na zvěř); -ero 

lovec kožešin 

trastrecar přeškrtnout 

trate rys (charakterový, obličeje) 

tratte vydaná směnka, trata 

trav/e trám; -age trámovina; -atura trámoví 

travers napříč 

travers/ar přejít, projet, přeplout, přeletět; probíhat, 

protékat; -a přechod, přejetí, přeplutí, přelet 

traverse příčný trám, traverza; pražec žel. 

travest/ir přestrojit, maskovat; parodovat; -ie travestie 

(druh parodie); -ion přestrojení 

tre velmi, velice 

trelli/e laťková mříž (na keře); -age laťkové mřížoví 

trema strach, třesení, tréma; ležatá dvojtečka, trema gram. 

trem/er třást se, chvět se (strachy); -ent, -id chvějící se, 

třesavý; -ore třesení, chvění; terr-tremore zemětřesení; 

-orosi třaslavý (ruka) 

trémol/o tremolo hud.; -ar tremolovat hud. 

trémul osika bot. 

tren vlak; vlečka (šatů); -ar vléci; ~ pos se vléci za sebou 

trepid/ar zachvět se; -ation zachvění, znepokojení 

tresor poklad; pokladna; -ero pokladník 

tress/e cop; pletenec (vlasů); -ar proplétat, plést (vlasy) 

trestale trnož; kozlík 

tri tři 

triade trojice, triáda 

triángul trojúhelník; -ari trojúhelníkový 

tribe kmen (lidí) 

tribul/ar sužovat; -ation sužování

tric podvod, trik; -ar klamat, podvádět 

tricicle *tricycle trojkolka 

tricolor/i trojbarevný; -ette trikolóra 

tricorn třírohý klobouk 

tricot pletená tkanina, trikot; -ar plést; -era pletařka; 

-age pletení; pletené zboží; -ería prodejna plet. zboží 

tridente trojzubec 

trifolie trojlístek bot. 

trigemelle trojče 

trill/e trylek; -ar trylkovat 

trimestr/e čtvrtletí; -al čtvrtletní 

trinc/ar pít; -a napití, doušek; -ard pijan; -age nápoj, 

pití; -on pijan; -ada pití; -achar chlastat; -ábil pitný; 

-ator piják (čeho); -atoria pivnice; -uore brčko (na pití); 

trinca-moné zpropitné 

trin trojjediný (Bůh); -itá trojjedinost; T- Trojice círk. 

tripes dršťky, vnitřnosti, droby 

trison trojzvuk 

trist smutný, truchlivý; -esse smutek 

tritur/ar drtit, rozmělnit; -ation drcení, rozmělnění 

triumf *triumph vítězství, triumf; -al vítězný, triumfální; 

-ar získat vítězství, triumfovat 

trivial všední, otřepaný, triviální; -itá triviálnost 

tro příliš 

troc výměnný obchod; -ar provozovat výměnný obchod 

trofé *trophé trofej, (vítězná) kořist 

trog necky; koryto, žlab 

troglodite *troglodyte střízlík zool. 

trolleybus trolejbus 

trombe smršť (vodní) 

trombon pozoun hud.; -ist pozounista 

t(h)rombose trombóza med. 

trompe chobot; sosák 

t(h)ron trůn; -ar trůnit 

trop/es tropy, tropické pásmo; -ic tropický; -ico obratník 

trott/a poklus, cval; -ar cválat, klusat; -uore chodník 

trov/ar nalézt, objevit; shledávat; ~ se nalézat se, ocitnout 

se; -a nález (čin); -iera naleziště; -age nález (věc) 

trubl/i kalný; -e nesnáz, obtíž; soužení, trápení; -ar čeřit, 

kalit; obtěžovat; soužit, trápit; -ard kazimír 

truc nákladní vůz, vagón (otevřený) 

truelle zednická lžíce 

truffle lanýž bot. 

truisme všednost, banálnost; všední, obyklé rčení 

trump trumf 

trumpet/e trubka, trumpeta; trouba (hlásná); -ar (za)troubit, 

vytrubovat; -ero trubač; -ist trumpetista 

trunc trup; kmen stromu, peň; -ar osekat, oklestit (strom) 

truppa herecká společnost 

truppe oddíl voj., mužstvo; stádo; zástup; tlupa; -s vojsko 

trusó výbava (nevěsty) 

trut/e *truct/e pstruh; -iera pstruhoviště 

tsar car; -essa carevna 

tu ty 

tub/(e) roura, trubice; -iform, -atri rourovitý 

tubércul tuberkl med.; -ose tuberkulóza; -osi tuberkulózní 

túber/e boule, hrbol, výrustek; hlíza bot.; -osi hlíznatý 

tuch/a dotyk; -ar dotýkat se; -ada, -ament dotýkání se 

tui tvůj 

tulip tulipán; -an tulipánový 

tulle tyl (tkanina)

tumef/ar zduřet, opuchnout; -ation zduření, opuchnutí 

tum/er otéci; -escer duřet, nabíhat, otékat; -escent otékající; 

lehce oteklý; -escentie zduření, otok, opuchlina, 

tumescence; -id oteklý, opuchlý; -iditá opuchlost, naběhlost; 

-ore nádor; -oral, -orosi nádorový, nádorovitý 

túmul mohyla; náhrobek; -ari mohylový, mohylovitý 

tumultu vřava, hluk, povyk; sběh lidí; -ar povykovat; 

-ari davový (násilí); -osi bouřlivý, divoký; bouřlivácký 

túngsten (= wólfram) wolfram chem. 

túnica starořímský spodní šat hist. 

túnnel tunel 

tur cesta, túra, turné; -ist turista; -isme turistika 

turbe zástup, srocení, dav 

turb/ar (vy)rušit; -ation (vy)rušení 

turbine turbína 

turbopropulsori turbovrtulový 

turbot kambala zool. 

túrbul nával, tlačenice; vířící roj, vír; -ar vířit; rojit se; 

-ant bouřlivý, nespoutaný; vířivý, turbulentní; -ada, 

-ament, -antie, -ation víření, proudění (plynu, kapalin), 

turbulence; neklid, vzrušení přen.; -ear hemžit se 

turc turecký; turečtina; T-ia Turecko; t-o Turek 

turdo drozd 

turf dostihová dráha; dostihový sport, dostihy 

turkise tyrkys 

turr/e věž; -ette věžička; -age věžoví 

túrtur hrdlička 

tush (= China-incre) tuš 

tuss/ar kašlat; -ettar pokašlávat 

tussilago podběl bot. 

tutear tykat (komu); ~ unaltru tykat si (navzájem) 

tutel/ar opatrovat; -a poručnictví, poručenství, opatrovnictví; 

-ari poručenský, opatrovnický 

tutor poručník, tutor; -age tutorství; -atu tutorát 

U 

ú kde? (tázací); ad ú kam?; de ú odkud? 

u kde (vztažné); ad u kam; de u odkud 

ubiqui všudypřítomný; -tá všudypřítomnost 

ubre vemeno 

ucunc kdekoli(v) 

Ukrain/a Ukrajina; -ian ukrajinský 

ul sova 

úlcer/e vřed; -ar hnisat, podbírat se; -ation hnisání, 

podbírání se; vředovatění; -osi vředovitý, hnisavý 

ulteriori další, pozdější 

últim poslední 

ultra kromě, mimo; nad běžnou míru; ~ to kromě toho 

ultramodern ultramoderní (přemrštěně moderní) 

ulul/ar skučet, výt; houkat (o sově); -ada, -ation skučení, 

vytí; houkání 

umbilíc/o pupek anat.; -al pupeční 

un jeden; nějaký; určitý člen gram. 

unánim jednomyslný; -itá jednomyslnost 

unaltru navzájem 

uncie unce (váhová jednotka) 

unct/er pomazat (mastí); -ion pomazání 

und/e vlna (vodní i fyz.); -ear vlnit se; -osi rozvlněný 

undin/o vodník; -a rusalka 

undul/ar vlnit, ondulovat; -ation vlnění; ondulace 

unésim první

unguent/e mast; -ar (na-, po)mazat (i náb.); -osi mastný; 

-ut pomazaný 

úngul nehet; -ate kopytnatec zool.; -ari nehtový 

únic jediný; jedinečný 

unific/ar sjednotit; -ation sjednocení 

union jednota; spojení; svaz(ek), sdružení, unie 

uniform jednotný, stejný (sazba); -ar uniformovat; -e uniforma, 

stejnokroj; -itá jednotnost, stejnost, uniformita 

unilateral jednostranný; -itá jednostrannost 

un/ir sjednotit, sdružit; -itá jednotnost, jednota; -ité 

jednotka (míra); -itari jednotný 

unison jednohlasý hud. 

Unit States de América Spojené státy americké 

universal všeobecný; všestranný, univerzální 

universe vesmír 

universit/á univerzita; -ari univerzitní 

univoc jednoznačný; -itá jednoznačnost 

unoculat jednooký 

unquande jednou, kdysi 

unvez jednou, jedenkrát 

up vzhůru 

upupa dudek zool. 

uragane smršť, vichřice, uragán 

urán/ium uran chem.; -ic uranový; -ite uranová ruda 

ure/a močovina; -ic močovinný; -t(h)re močovod anat. 

urg/er naléhat; -ent naléhavý; -entie naléhavost 

urin/e moč; -ar močit; -al, -ari močový 

urne urna 

uro tur zool. 

urogallo tetřev 

urolog/o urolog; -ie urologie; -ic urologický 

urs/o medvěd; -a medvědice; -in medvědí; -iera 

medvědí doupě 

urtíca kopřiva 

urticarie kopřivka med. 

us/a (po)užití; -ar (po)uží(va)t; -ada, -ation (po)užívání; 

-antie zvyklost, uzance; -age (po)užívání; -ábil použitelný 

usina větší továrna, závod 

ustular pálit, ožehovat 

usu obyčej, zvyk; -al obvyklý, obyčejný 

usufructu požívání, požitky; -ar požívat; -ario poživatel 

usur/e lichva; -ar lichvařit; -ari lichvářský; -ero lichvář; 

-eríe lichvářství 

usurp/ar uchvátit, osvojit si (neprávem); -ation uchvácení; 

-ator uchvatitel 

utensile nářadí, náčiní 

úter/e děloha anat.; -in děložní 

util užitečný; -itá užitečnost; -isar zužitkovat, využít; 

upotřebit; -isation zužitkování, využití, upotřebení 

utop/ie utopie; -ic utopický; -ist utopista 

uve hrozen 

úvul čípek anat.; -ari čípkový 

V 

va (pomocné sloveso budoucího času): yo ~ ear půjdu 

vac/ar uprázdnit, uvolnit; -ant prázdný, uvolněný; -antie 

prázdno(ta), volno; prázdné místo; -anties prázdniny, 

dovolená; -ation uprázdnění, uvolnění; volno, prázdno 

vacc/a kráva; -ero kravař; -in kravský; -ello tele; -elline 

telecí maso; -ería kravín 

vaccin/e očkovací látka, vakcína; -ar očkovat

vaccinie brusinka 

vaci(l)l/ar mihotat se; -ant mihotavý; -ation mihotání 

vacu/i prázdný; -ar vyprázdnit; -itá prázdnota; -o vzduchoprázdno, 

vakuum 

vad/a brod (přes řeku); -ar brodit se 

vader kráčet 

vaffle oplatka 

vag nejasný, nezřetelný; neurčitý, mlhavý, vágní 

vagabund/e pobuda; tulák; -age, -eríe potulka, tuláctví 

vag/(abund)ar potulovat se; -ant potulný; -atori tulácký 

vagin/e pochva anat.; -al poševní; -ite zánět pochvy 

vag/ir křičet, vřeštět (o miminku); -ida křik 

vagon (železniční) vůz, vagón; -ade vagón (množství) 

val/er mít hodnotu, platit; stát zač; -entar (= far valer) 

uplatnit (vliv, právo); -entie mocenství chem., valence; 

-id (pravo)platný, pravomocný; -idar uznat platným; 

-idation uznání platnosti; -iditá (pravo)platnost 

valeriane kozlík lékařský bot. 

valete spodek, kluk (v kartách) 

valise (cestovní) kufřík, taška, zavazadlo 

vall val, násep; -ar obehnat valem; -age obehnání valem 

valley údolí 

valor/e hodnota; -ar hodnotit; -osi hodnotný 

vals/e valčík; -ar tančit valčík; -ator tanečník valčíku 

valuta valuta 

valve záklopka, ventil; elektronka 

válvul chlopeň anat. 

vampire upír myt.; vydřiduch přen.; vampýr zool. 

van marný, in van nadarmo; -itá marnost; marnivost; 

-itari, -itosi marnivý, ješitný; -itar se honosit se (čím) 

vanelle čejka zool. 

vaniglori/e chvástavost, vychloubačnost; -ar se chvástat 

se, vychloubat se; -osi chvástavý, vychloubačný 

vanille vanilka kuch. 

vapor (vodní) pára, výpar; -ar pářit se (vydávat páru); -ear 

měnit se v páru; -osi mlhavý; parnatý, plný páry; -isar 

odpařovat, proměnit v páru; -isation odpařování; -isator 

odpařovač 

várice křečová žíla, městka med. 

varicelle plané neštovice 

vari/e rozmanitý, různý, pestrý; -ar střídat se, měnit se; 

kolísat (o ceně); -ation změna, kolísání; -etá rozmanitost. 

různost, pestrost; -ábil proměnlivý; -ábile proměnná 

mat.; -abilitá proměnlivost; -ante obměna, varianta 

variol pravé neštovice; variol-marca jizva od neštovic 

vase nádoba, váza 

vaso céva anat. 

vaso/constriction zúžení cév; -dilatation rozšíření cév 

vassal/e vazal, poddaný; otrok přen.; -i vazalský; -itá, 

-age vazalství; otroctví; otročení přen. 

vast širý, rozsáhlý; -íssim široširý; -itá šíře, rozsáhlost 

vatt/e vata; -ar (vy)vatovat; -age (vy)vatování 

vé! běda! 

veget/ar růst, žít (o rostlinách); živořit, vegetovat; -ation 

rostlinstvo, vegetace; vegetování přen.; -al rostlinný; 

-ari vegetářský, vegetariánský; -ariano vegetarián 

vehement prudký, vehementní; -ie prudkost, vehemence 

vehícul vozidlo; povoz; -ar dopravovat vozidlem 

vel/e závoj, rouška; -ar (za)halit, zastřít; -age závojovina; 

zahalení, zastření; -ation zahalení, zastření 

veline velínový papír (velmi tenký, hlazený)

vell (pomocné sloveso podmiň. způsobu): yo ~ ear šel bych 

vell/e chumáč (chlupů); -osi, -ut huňatý, chundelatý 

veloc/i rychlý; -itá rychlost 

velop rouška, pokrývka; -ar obestřít, (za)halit 

velur samet; -i sametový 

venal prodejný, úplatný; -itá prodejnost, úplatnost 

vend/ir prod(áv)at; -e, -ida, -ition prodej; -itor prodavač; 

-íbil prodejný (zboží); -ibilitá prodejnost 

ven/e žíla; -ar žilkovat; -osi žilnatý; žilní (krev) 

venen (= tóxico) jed; -osi jedovatý 

vener/ar ctít, uctícvat; -ation úcta, uctívání; -ábil 

ctihodný, úctyhodný; -ator ctitel 

venerdí pátek 

Vénere (= Vénus) Venuše astr. 

venéric venerický, pohlavní (nemoc) 

Venezi/a Benátky; v-an benátský; v-ano Benátčan 

ven/ir přijít; -ida příchod; con-ir sejít se, scházet se; 

(kmen perfekta: vent): convention, intervention 

venj/a, -antie, -ament (po)msta; -ar (se) (po)mstít (se); 

-aci mstivý, pomstychtivý; -ator mstitel 

vent/e vítr; -ar foukat, být větrno; čistit obilí (od plev); 

-ette větřík; -osi větrný 

ventil/ar větrat; -ation větrání; -ator větrák, ventilátor 

ventol vějíř; -ar ovívat 

ventr/e břicho anat.; -al břšní; -ut břichatý 

ventrícul tělní dutina, komora anat. (mozková, srdeční) 

ventriloquist břichomluvec; -i břichomluvecký; -isme 

břichomluvectví 

ver pravdivý, pravý, opravdový; -itá pravda, pravdivost; 

-itábil opravdový, pravdivý; -aci pravdomluvný; -acitá 

pravdomluvost; -simil pravděpodobný; -ificar ověřit 

(pravdivost); -ification ověření 

veranda veranda 

verb/e sloveso gram.; -al slovesný; slovní (slovy vyjádřený), 

ústní; -alisar změnit ve sloveso; vyjádřit slovy; -osi 

mnohomluvný; -ositá mnohomluvnost 

verd/i zelený; -ore, -ura, -age zeleň; -ear zelenat se 

verdicte soudní výrok, rozsudek, výrok vůbec 

verg/e metla, proutek, prut; -ar (na)řezat (prutem) 

verific/ar ověřit; -ation ověření; -ator ověřovatel 

verm/e červ; ~ lucent světluška; -atri červovitý; -in 

červí; -ine, -allia (obtížný) hmyz, havěť; -icelli tenké 

italské nudle; -osi červivý 

vermilion rumělka 

vern/e jaro; -al jarní 

verniss/e fermež, (průhledný) lak, nátěr; -ar (na)lakovat; 

dodat lesku přen.; -age nátěr obrazů lakem; zahájení 

výtvarné výstavy, vernisáž; -ero lakýrník, natěrač 

vers (směrem) k 

versar (na)lít; (na)sypat; versat (in) zběhlý (v čem) 

versatil všestranný; -itá všestrannost 

vers/e verš; -ificar veršovat; -ification veršování 

versimil pravděpodobný; -itá pravděpodobnost 

version znění, verze; překlad (z cizího jazyka) 

verso zadní strana (listu); rub (mince) 

vertebr/e obratel; -al obratlový, páteřní; -ate obratlovec 

verter obracet, otáčet 

vértic/e vrchol, témě, temeno; -al svislý, vertikální 

vertígin/e závrať; -osi závratný (výška, rychlost) 

vertú ctnost; -osi ctnostný 

ve(r)ruc/a bradavice med.; -osi bradavčitý

verv/e verva, zápal, nadšení; -osi nadšený, zapálený 

vesíc/a měchýř anat.; puchýř; -al měchýřový; -ar tvořit 

n. působit puchýře; -ant, -atori zpuchýřující; -ul měchýřek, 

puchýřek; bublinka (např. v lávě); -ulari měchýř(k)ovitý, 

puchýř(k)ovitý; sklípkový (plíce) 

vesp/e vosa; -iere vosí hnízdo 

vésper/(e) večer; -al večerní 

vespres nešpory círk. 

veste vesta (pletená s rukávy) 

vestíbul předsíň, vstupní hala, vestibul 

vestigie stopa, šlépěj 

vest/ir oblékat, šatit; -e vesta; -ition, -ida oblékání; 

-iment oblečení, oblek; -iere šatník 

veterinari veterinární; -o veterinář 

veto veto; aplicar su ~ uplatnit veto 

vex/ar sužovat, trápit; -ation sužování; -atori mučivý 

vez krát: un vez jednou; du vez(es) dvakrát 

vi (= vide) hle, vida; viz 

vi/a cesta (směr, dráha); -ábil sjízdný; -ette cestička 

viage cesta (cestování); ~ circulari okružní cesta, turné; 

-ar cestovat; -ator cestovatel; -ante cestující 

viárium jízdní řád 

vibr/ar chvět se; (roz)kmitat (se) fyz., vibrovat; -ation 

chvění; kmitání, vibrace; -ator vibrátor 

vice- místo-: vicepresidente místopředseda 

vice (= in vice de) místo (koho, čeho); -ar nahradit 

vic/ar zastoupit ve funkci; -ario vikář círk.; -ariatu vikariát 

vici/e neřest; -osi neřestný; -ositá neřestnost 

vicin sousední; -al sousedský; -o soused; -age okolí; 

sousedství; sousedstvo; -itá sousedství (čeho) 

vicissitúdine proměnlivost (osudu) 

vict/er (z)vítězit; -or vítěz; -orie vítězství; -oriosi vítězný 

víctim/e oběť (o člověku); -ar obětovat (svým potřebám) 

victuales potraviny 

vi/der vidět; -se vidina, vize; pohled; a prim ~ na první 

pohled; -síbil viditelný; -sibilitá viditelnost; -sion 

vidění, zření; -sionari vizionářský; -sionario vizionář 

vidu/o vdovec; -a vdova; -al vdovský; -i ovdovělý; 

-age, -atu vdovství 

Vienn/a Vídeň; v-esi vídeňský 

Vietnam Vietnam; v-esi vietnamský 

vigil bdělý; -ar bdít, dozírat; -ant bdělý, ostražitý; -antie 

bdění, bdělost; a-ar (se) probudit (se) 

vig/ore životní síla, zdatnost; platnost (úřední); in vigore 

pravomocný; -er být v platnosti; -orosi silný, zdatný; 

-orar posilnit, osvěžit; oživit 

vil/i nízký, sprostý; -itá nízkost, sprostota 

vilan hanebný, podlý; -o lotr, padouch; -ie hanebnost 

villa venkovské sídlo; větší rodinný dům, vila 

villag/e vesnice; -ean, -esi vesnický; -eano vesničan; 

-esc vesnický (připomínající vesnici) 

villegi/ar trávit prázdniny na venkově; -ator letní host; 

-atura letní pobyt na venkově; letní sídlo, letovisko 

vin víno (nápoj); -ach špatné víno; -osi vínový (barva); 

-icultor vinař; -icultura vinařství; -iera vinice, vinohrad; 

-iero vinný keř; -ero vinárník; -iferi vinorodý 

vinagre vinný ocet 

vind (zvedací) naviják; -ar navíjet; -uore naviják; -ería 

navijárna 

viniette viněta, nálepka, štítek 

viol zneuctění; -ar porušit, přestoupit (zákon); znesvětit,

zneuctít, zhanobit; -ation porušení (zákona); znesvěcení; 

-ator porušovatel; znesvětitel, hanobitel; násilník 

viol/a viola; -ist violista; -ine housle; -inist houslista 

viola tricolori maceška 

violent prudký; násiln(ic)ký; -ie prudkost, násilnot; 

násilí; -ar znásilnit; -ator znásilňovatel 

violett/e fialka; -i fialový 

violoncell/o violoncello [-čelo]; -ist violoncellista 

víper/e zmije zool.; -in zmijí (i přen. jazyk) 

vir/ar obrátit směr (lodi); -age, -ament obrátka, obrat 

vírgin/a panna; -al panenský; -itá panenství 

viril mužný; mužský; -itá mužnost; mužskost, mužství 

virl/e vír; -ar vířit, točit se; zavířit na buben 

virtual myšlený, domnělý, virtuální; -itá virtuálnost 

virtuos/i virtuózní; -itá virtuozita; -o virtuos 

virulent prudce nakažlivý, jedovatý; prudký; -ie jedovatost, 

nakažlivost; prudkost 

vír/us virus; -al virový; -ologie virologie; -ose viróza 

vis/a vízum; -ar vidovat (pas) 

visage obličej, tvář; vzezření 

vis-a-vis tváří v tvář, naproti (čemu) 

visceres vnitřnosti, útroby 

visco jmelí bot. 

viscos/i vazký (tekutina), viskózní; -itá vazkost, viskozita 

visette muška (na pušce) 

visiere hledí (středověké přilby); štítek čepice 

vision v. vider 

visit/e návštěva; -ar navštěvovat, navštívit; zavítat (kam); 

-ator návštěvník; visit-carte navštívenka 

visivitá zrak 

vista vyhlídka 

vital životní, životný, životaschopný; -itá životní síla, 

vitalita; životnost; -ist vitalista; -isme vitalismus 

vitamin/e vitamín; -ic vitamínový 

vit/e réva; -icultor vinař; -icultura vinařství 

vitrale chrámové okno, barevné ozdobné okno 

vitr/e sklo; -age okenní tabule; -ero sklenář; -eríe skleněné 

zboží; -ería sklárna; -i, -in skleněný; -ine výkladní 

skříň; -osi skelný, sklovitý; -allia střepy 

viv/er žít; -e život; -ent živý, naživu; -entie žití; -id živý; 

jasný, svěží; sytý (barva); -achar živořit; -osi životný; 

-aci živý (temperament); -acitá živost; -entar oživit 

vivicapábil životaschopný 

vivific/ar oživit; -ation oživení 

vivipar/i živorodý zool; -ie živorodost 

vivisect/er provádět vivisekci; -ion vivisekce 

voc/a hlas, (z)volání; -ar (za-, z)volat; -ation povolání; 

-ative vokativ gram. 

vocábul slovíčko (ve slovníku); -árium slovník, slov. zásoba 

vocal/e samohláska; -ic samohláskový, vokalický 

vocalis/ar vokalizovat hud., gram.; -ation vokalizace 

voc/e hlas; -al hlasový; vokální, zpěvní; -osi hlasitý; 

-ear pokřikovat 

vodeville vaudeville hud. 

vo/er zaslíbit; -e zaslíbení; -tiv záslibný 

vol/ar létat, letět; -a let; -ator letec; -ante volant; -allia 

drůbež; -iere ptačí klec; -iera voliéra; -ettar poletovat 

volatil těkavý; vrtkavý; -isar těkat, vypařovat se; učinit 

těkavým; dodat lehkosti přen.; -itá těkavost; vrtkavost 

vol/er chtít; -e vůle; -entie vůle, chtění 

volleyball volejbal

volt volt el.; -age napětí el., počet voltů; -metre voltmetr 

voltig/er dělat přemety; -e přemet 

volúbil pohotový, obratný (jazyk, řeč); -itá výřečnost, 

pohotovost, hbitost, obratnost (jazyka) 

volu/er vinout; in-er zavinout; des-er rozvinout 

volume svazek (knihy) 

volúmin/e objem, obsah; -osi objemný; -ositá objemnost 

volunt/á svob. vůle; -ari dobrovolný; -ario dobrovolník 

volupt/á rozkoš (smyslná); -osi rozkošnický; -ositá rozkošnictví; 

-on rozkošník 

vom/ir vrhnout, zvracet; -ida, -ition zvracení; -itive 

prostředek na zvracení, dávidlo 

vor váš 

vor/ar žrát (o zvěři), hltat; -aci žravý, hltavý; -acitá 

žravost; -age žrádlo; -ament žraní 

vos vás, vám 

vot/e (volební) hlas; -ar (od)hlasovat; -ation hlasování 

vrec vrak; -ar rozbít (se), roztříštit (se); -age trosky (lodi) 

vu vy 

vulcan/e sopka; -ic sopečný, vulkanický; -isar vulkanizovat; 

-isation vulkanizace; -ite vulkanit (tvrzený kaučuk) 

vulgar/i sprostý, vulgární; obecný, všední; -itá sprostota, 

vulgárnost; -isar vulgarizovat; -isme hrubý výraz 

vúlner/e rána, (po-, z)ranění; -ar (po-, z)ranit; -ation 

(po-, z)ranění; -ábil zranitelný 

vult/e klenba; -ar klenout; -ura klenba, klenutí 

vultur sup zool.; -in supí 

vulve vulva anat. 

W 

warf loděnice 

Warszawa Varšava 

watch hlídka, stráž; -ar hlídat; -mann strážník 

watt watt fyz.; -age počet wattů; watt-hora watthodina 

week-end víkend 

west západ (svět. strana); W- Západ (v protikladu k Východu) 

whisky whisky 

whist whist (karetní hra) 

wigwam vigvam 

wólfram wolfram chem. 

X 

x-gambes nohy do x 

x-radies rentgenové paprsky 

xantippa zlá, hašteřivá žena, xantipa 

xant(h)o- (ve složeninách značí žluto-): xant(h)odermie 

xeno- (ve složeninách značí cizí): xenofobie *xenoph... 

xenon xenon chem. 

xero- (ve složeninách značí sucho-): xerofilie *xeroph... 

xilo- *xylo- (ve složeninách značí dřevo-): xilofon *xyloph... 

(xylof...), xilografie *xylograph... (xylograf...) 

Y 

ya vždyť, přece; to ~ ne es important to přece není důležité 

yacht jachta 

yak jak zool, 

yankee yankee 

yard yard (angl. míra); ráhno nám. 

yarn příze 

yatagan dlouhá zakřivená dýka n. meč

ye (předložka neurčitého významu): ~ tri horas ve tři hodiny; 

prender ~ li manu vzít za ruku 

yelb žlutý 

yellar ječet, vřískat, řvát 

yer včera; -al včerejší 

yes ano 

yo já 

yodl/e jódlovačka; -ar jódlovat; -ero jódlovač 

yoga jóga 

yogurt jogurt 

yoll jola (loďka) 

yufte juchta kožel. 

yug jařmo, jho 

yugoslav jugoslávský; -o Jugoslávec; Y-ia Jugoslávie 

yun mladý; -o mladík; -a mladá dívka; -esse mladost; -itá 

mládí; -ité mládež 

Z 

zebr/e, -a, -o zebra zool.; -at pruhovaný 

zebú zebu zool. 

zéfire *zephyre lehký vítr, vánek, zefýr meteor.; zefír text. 

zel horlivost; -ar horlit, žehrat (na co); -ation horlení; 

-ator horlivec; -osi horlivý 

zelot zélóta hist.; fanatik, náboženský horlivec přen.; -ic 

horlivý, fanatický; -isme přehnaná horlivost, fanatismus 

zenit(h)e nadhlavník, zenit astr.; vrchol přen. 

zeppelin zepelín 

zero nula (na stupnici) 

zest proužek pomerančové n. citronové kůry (jako koření) 

zigzag klikatý, klikatě, cikcak; -ar klikatit se 

zinc zinek chem. 

zingibre zázvor bot. 

zircon zirkon min.; -ium zirkonium chem. 

zóbol sobol zool. 

zodiac zvěrokruh astr.; -al zvěrokruhový 

zon/e pásmo, oblast, zóna; -al pásmový 

zoo zoo, zoologická zahrada; -logo zoolog; -lógic 

zoologický; -logie zoologie; -téc(h)nico zootechnik 

-- -- -- 

DODATEK 

ZÁPORNÁ PŘÍDAVNÁ JMÉNA – odchylky od standardního Interlingue 

Latinské východisko: 

V latině existuje předpona in- k tvoření záporných přídavných jmen (odlišujme od stejně znějící 

předpony in- s významem "v, do"). V latině však předpony – podle jejich konkrétního hláskového 

složení – podléhají různým hláskovým změnám. Zmiňovaná záporná předpona in- se po připojení 

ke slovům začínajícím na souhlásky p, b, m mění v im-, před souhláskou l se změní v il- a před r 

pak v ir-. V jiných případech se nemění. 

Stav ve standardním Interlingue: 

Autor Interlingue ale zpravidelnil tvoření záporných přídavných jmen tak, že zmiňovaná záporná 

předpona se v Interlingue nemění a je navíc označena přízvukem pro odlišení od oné stejně znějící 

předpony s významem "v, do" (viz výše). Má tedy vždy podobu ín-. 

Tendence k původnímu latinskému východisku: 

Někteří uživatelé jazyka Interlingue upřednostňují původnost před zpravidelněním. Mají tedy i raději 

záporná přídavná jména v té podobě, jakou mají v latině. Tato původní podoba záporných přídavných 

jmen se sice liší od zpravidelněné podoby jen velmi málo (jak je z dosavadního výkladu i zřejmé), přesto 

však to již podstatně vybočuje z rámce standardního Interlingue. Proto také v tomto slovníku není 

původní nepravidelná podoba záporných přídavných jmen brána v úvahu.

Možný kompromis: 

Pokud však někdo chce záporná přídavná jména užívat v jejich původních nepravidelných tvarech, 

tak k přetvoření toho či onoho zpravidelněného tvaru do původního nepravidelného tvaru stačí jen 

udělat příslušné změny v písmenech (hláskách) na začátku slova, a to konkrétně takto: 

ínb… → ímb…, 

ínp… → ímp… (ínpotent → ímpotent), 

ínm… → ímm… (ínmobil → ímmobil), 

ínl… → íll… (ínlegal → íllegal), 

ínr… → írr… (ínrational → írrational). 

Poznámka: Pokud v Interlingue užijeme původní nepravidelné tvary záporných přídavných jmen, 

tak je vhodné u nich využít psaný přízvuk u předpony (jak je vidět v právě uvedených příkladech) 

kvůli odlišení od již zmiňované předpony s významem "v, do". 

Nezpravidelněné tvary v Interlingue: 

V Interlingue však některá původní latinská záporná přídavná jména (či podstatná jména z nich vzešlá) 

nejsou pojata jako slova odvozená v Interlingue, a proto mají ponechánu původní nezpravidelněnou 

podobu, např. imbecil. Je to proto, že příslušné výchozí slovo, z něhož latina pomocí předpony in- 

odvodila dotyčné záporné přídavné jméno, se v Interlingue 

1) buď nepoužívá - např. ke zmíněnému imbecil se v Interlingue neužívá tvar "becil" ani jeho tvarová obměna 

2) anebo jsou případy, kdy se původní latinské výchozí slovo v Interlingue používá, avšak v hláskově 

pozměněné podobě, např: apt vhodný, způsobilý x inept nezpůsobilý; nejapný 

3) a konečně jsou i případy, kdy se původní latinské kladné přídavné jméno v Interlingue sice používá 

v hláskově nezměněné podobě, avšak jeho význam není vůči významu odvozeného záporného tvaru 

ve vztahu čistého kladu a záporu, nýbrž je tu vždy nějaký významový posun, např.: pertinent patřičný, příslušný, 

náležitý x impertinent nestoudný, drzý. 

Pokud jde o nezpravidelněné tvary, které v tomto slovníku naleznete, tak 

1) z tvarů s hláskově změněnou předponou jsou to tyto: 

imbecil (v historickém pravopise imbecill) 

immensi (ve zjednodušeném pravopise imensi) - výchozí slovo je tu v rámci odvozeniny dimension 

immun (ve zjednodušeném pravopise imun) – výchozí slovo je tu v rámci složenin municipie, munificent 

impertinent - je tu i výchozí slovo pertinent 

improvisar - je tu i výchozí slovo provider 

2) a z tvarů s hláskově nezměněnou předponou jsou to pak tyto: 

incognito - je tu i výchozí slovo connosser (ve zjednodušeném pravopise conosser) 

indemni - je tu i výchozí slovo damnar 

individue - je tu i výchozí slovo divider 

indolent - je tu i výchozí slovo doler 

inept - je tu i výchozí slovo apt 

inert - je tu i výchozí slovo arte 

infam - je tu i výchozí slovo fama 

infante - z výchozího slova (tj. slovesa) je tu tvar fate - založený na příčestí trpném, které je tu i v rámci odvozeniny 

prefacie 

infinitive - je tu i výchozí slovo finir 

insolent 

intact - je tu i výchozí slovo tangente 

integri - je tu i výchozí slovo tangente 

intrepid - je tu i výchozí slovo trepidar 

Využití latinské předpony disv Interlingue: 

Autor Interlingue rozštěpil latinskou předponu dis- do dvou podob, aby každá podoba mohla mít 

jednoznačnější význam, a to takto: 

dis- - odloučení, rozptýlení 

des- - přerušení, opak. 

A právě pomocí předpony des- je v Interlingue z přídavného jména facil vytvořeno zpravidelněné 

záporné přídavné jméno desfacil. Místo tohoto tvaru však někteří uživatelé jazyka Interlingue 

upřednostňují tvar difficil, který vychází z latinského tvaru difficilis. Ten byl v latině vytvořen pomocí 

předpony dis-, ve které proběhla hlásková změna s→f před následujícím výchozím slovem facilis 

(začínajícím na f), přičemž v tomto slově proběhla i přehláska kmenové samohlásky a→i. 

Tvar difficil ale již podstatně vybočuje z rámce standardního Interlingue, a proto není v tomto slovníku brán 

v úvahu. Pokud by však někteří uživatelé jazyka Interlingue chtěli tento tvar používat místo zpravidelněného 

tvaru desfacil, pak to vůbec není žádný precedens k tomu, aby předpona des- byla nějak znatelně vyřazována 

z používání. Totiž, zmiňovaná konkurující si dvojice difficil a desfacil je případ zcela ojedinělý - tedy ojedinělý v rámci

těch slov v Interlingue, která vzešla ze slov odvozených v latině předponou dis-. 

Poznámka: Předpona dis- podléhá v latině dvěma hláskovým změnám. Před znělými souhláskami se mění v di- a před 

souhláskou f pak v dif-. Jinak zůstává beze změny. Do Interlingue byla přejata mnohá slova s předponou ve variantě di-, 

např.: digester, diluer, diminuer, diverger, a rovněž i slova s předponou ve variantě dif-, např. different (ve 

zjednodušeném pravopise diferent), přičemž tedy všem těmto slovům byla v Interlingue ponechána původní 

nezpravidelněná podoba, neboť nejsou pojata jako slova odvozená v Interlingue. 

Autorem dodatku je PhDr. Ing. Karel Podrazil

SLOVNÍK MEZINÁRODNÍCH SLOV interlingue-český ...

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?