Komu se někdy nestalo, že úspěšně zresuscitoval pacienta s “lajnou”, který měl na EKG po obnovení oběhu infarkt – aby se v nemocnici zjistilo, že pravou příčinou zástavy je subarachnoidální krvácení? To totiž dokáže ischemickou zástavu oběhu velmi zdařile simulovat. Pár poznámek na téma tohoto (možná překvapivě častého) fenoménu pro vás vytáhl z literatury MUDr. Jaroslav Kratochvíl, přimář urgentního příjmu Nemocnice České Budějovice.

Zástava oběhu z neurologických příčin (SAK, intracerebrální krvácení, epilepsie, ischemická CMP) má oproti zástavě z jiných příčin častěji tyto charakteristiky:

• postiženi jsou mladší pacienti, častěji ženy;
• první zachycený rytmus není defibrilovatelný.

Mezi neurologickými příčinami jsou nejčastěji zastoupeny případy subarachnoidálního krvácení (48-85%).

Zastoupení SAK jako příčiny kardiální zástavy u pacientů, kteří dosáhli setrvalého ROSC, se pohybuje od 4 do 14%, s velkými regionálními rozdíly. Z opačné strany ukazují dostupná data, že kardiální zástava komplikuje cca 3-11% případů SAK.

CT mozku v diagnostice příčiny oběhové zástavy se objevuje v algoritmech ERC guidelines pro KPR 2021 – CT je doporučeno zvážit v případech, kdy je kardiální etiologie nepravděpodobná, nebo se jí nepodaří potvrdit.

Nejčastěji uváděné patofyziologické mechanismy vzniku kardiální zástavy při SAK jsou kontraktilní dysfunkce při omráčení myokardu v důsledku masivní katecholaminové nálože (neurogenní stresová kardiomyopatie) a náhlý vzestup intrakraniálního tlaku s důsledkem dysfunkce mozkového kmene, dechové zástavy a hypoxie.

Neurogenní plicní edém může doprovázet značnou část fatálních případů SAK. U téměř poloviny pacientů nepředchází zástavě oběhu stížnost na bolest hlavy.

Velká část pacientů po ROSC má patologický EKG nález, vyskytují se deprese/elevace ST segmentu, inverze T vln, blok levého raménka, prodloužení QT intervalu, síňovou fibrilaci. Až ve dvou třetinách se jedná o obraz ischemických změn, což může vést k úvaze o kardiální příčině zástavy a ovlivnění léčebné strategie (podání antitrombotické léčby při uvažovaném akutním koronárním syndromu).

K odlišení dalších příčin zástavy oběhu je vhodné využít point-of-care ultrazvuk.

Prognóza pacientů, kteří dosáhnou ROSC je velmi nepříznivá. Propuštění z nemocnice se dožívají maximálně 2% pacientů s mimonemocniční zástavou oběhu v důsledku SAK, většina pacientů umírá v důsledku smrti mozku, což alespoň skýtá jistý potenciál pro dárcovství orgánů v rámci transplantačního programu.

Literatura:
* Hubner P, Meron G, Kürkciyan I, Weiser C, Wallmüller C, Stöckl M, Schober A, van Tulder R, Sterz F. Neurologic causes of cardiac arrest and outcomes. J Emerg Med. 2014 Dec;47(6):660-7. doi: 10.1016/j.jemermed.2014.07.029. Epub 2014 Oct 7. PMID: 25304078.
* Skrifvars MB, Parr MJ. Incidence, predisposing factors, management and survival following cardiac arrest due to subarachnoid haemorrhage: a review of the literature. Scand J Trauma Resusc Emerg Med. 2012 Nov 14;20:75. doi: 10.1186/1757-7241-20-75. PMID: 23151345; PMCID: PMC3522540.
*Sandroni, C., & Dell’Anna, A. M. (2015). Out-of-Hospital Cardiac Arrest From Neurologic Cause. Critical Care Medicine, 43(2), 508–509. doi:10.1097/ccm.0000000000000777
* Legriel S, Bougouin W, Chocron R, Beganton F, Lamhaut L, Aissaoui N, Deye N, Jost D, Mekontso-Dessap A, Vieillard-Baron A, Marijon E, Jouven X, Dumas F, Cariou A; for Paris-SDEC investigators. Early in-hospital management of cardiac arrest from neurological cause: Diagnostic pitfalls and treatment issues. Resuscitation. 2018 Nov;132:147-155. doi: 10.1016/j.resuscitation.2018.08.004. Epub 2018 Aug 4. PMID: 30086373.

Autor: MUDr. Jaroslav Kratochvíl

(c) MUDr. Ondřej Franěk, www.zachrannasluzba.cz

PS: Vážení uživatelé, na serveru ZACHRANNASLUZBA.CZ je možné se zapojit do diskuze pod články. Diskutovat mohou pouze registrovaní čtenáři, způsob registrace a pravidla diskuze najdete ZDE.