Bakerova cysta vzniká v podkolenní jamce. Na vině často bývá zranění či nemoc

13. 12. 2021 7:30
1 nový názor
check
MUDr. Daniel Petr | Odborný garant článku
„Byť je Bakerova cysta poměrně benigní, bolest vám může výrazně snížit kvalitu života. Neváhejte se s její léčbou obrátit na svého lékaře.“
Trápí vás artróza, dna či revmatoidní artritida?  Přetěžujete při sportu často své kolenní klouby? Nebo se snad potýkáte s důsledky nepříjemného úrazu? V tom případě existuje poměrně velké riziko, že zaznamenáte vznik Bakerovy cysty. Ta se projevuje otokem, pocitem napětí a bolestí v podkolenní jamce. Pokud navíc praskne, příznaky bývají podobné jako u žilní trombózy.
Co se dozvíte v článku
  1. Anatomie kolene
  2. Co je Bakerova cysta?
  3. Koho trápí Bakerova cysta?
  4. Jaké má Bakerova cysta příčiny?
  5. Jaké má Bakerova cysta příznaky?
  6. Možné komplikace
  7. Diagnostika Bakerovy cysty
  8. Léčba Bakerovy cysty

Anatomie kolene

Kolenní kloub (articulatio genus), který spojuje stehenní kost s kostí holenní a čéškou, představuje nejsložitější kloub celého lidského těla. Obsahuje řadu struktur, které mají za úkol tlumit vibrace a zároveň umožňují vykonávat pohyb dolní části nohou. Navíc je však koleno vystaveno velké zátěži a vzhledem k ojedinělé stavbě je citlivé na správnou osu krčení i souhru svalů.

Pokud jde o strukturu kolenního kloubu, skládá se z dolní kloubní plochy stehenní kosti, která v podobě dvou kondylů (výběžků) působí jako dvojitá hlavice kolenního kloubu. Spodní část je pak tvořena horní kloubní plochou holenní kosti, která tvoří dvojitou kloubní jamku. Funkčně sem ale patří i tibio-fibulární skloubení, tedy skloubení kosti lýtkové a holenní.

Stabilitu kolenního kloubu zajišťují především silné vazy (přední a zadní zkřížený vaz, vnější a vnitřní postranní vaz). Celý kloub pak obklopuje kloubní pouzdro, což je tuhá vazivová struktura, která zároveň zajišťuje jeho stabilitu a oporu. Vnitřní část je vystlána synoviální membránou, což je tenká blána, která obsahuje buňky zodpovědné za tvorbu synoviální tekutiny (laicky kloubní maz).

V okolí kolenního kloubu se dále nachází i tíhové váčky (burzy) vyplněné synoviální tekutinou, které snižují tření mezi vazy a kostmi, působí jako ochrana proti mechanickému zatížení a kromě toho umožňují maximální pohyb kloubů. Přítomné jsou ovšem i menisky (mediální a laterální), které dobře tlumí nárazy, rozkládají hmotnost těla a brání opotřebení kloubní chrupavky.

Co je Bakerova cysta?

Jedná se o bulku naplněnou synoviální tekutinou, která se většinou objevuje na vnitřní straně podkolenní jamky a pacientům může způsobit řadu nepříjemných zdravotních obtíží. Navíc má v mnoha případech záchvatovitý charakter, což znamená, že se cysta objeví náhle, poté vymizí, ale po nějaké době o sobě problémy zase dají vědět.

Synoviální tekutina za normálních okolností slouží k „promazávání“ kolenního kloubu a během pohybu pomáhá snižovat tření kloubních ploch. V tomto případě však plní popliteální burzu, čímž vzniká cystické zduření, nebo se v daném místě hromadí, což vede ke zvyšování tlaku uvnitř kolenního kloubu a napínání kloubního pouzdra, jenž se později vyklene do podkolení jamky.

Své jméno získalo onemocnění podle doktora Williama Bakera, který jako první roku 1877 toto cystické zduření popsal. Někdy se ovšem můžete setkat také s označením popliteální cysta, jelikož lékařský název podkolenní jamky, kde se Bakerova cysta objevuje, zní fossa poplitea.

Koho trápí Bakerova cysta?

Bakerova cysta pod kolenem patří mezi poměrně časté zdravotní komplikace. Do ordinace ortopedů a cévních lékařů každoročně přivede stovky pacientů, přičemž největší riziko vzniku těchto obtíží hrozí lidem, kteří již mají s kolenem nějaké problémy. Může se jednat například o degenerativní či zánětlivá onemocnění, ale také o různá poranění a mechanická poškození.

Nejvíce ohroženi jsou dospělí ve věku od 35 do 70 let, ale výjimkou není ani Bakerova cysta u dětí (především mezi 4. a 7. rokem věku). Sekundární Bakerova cysta velmi často postihuje starší pacienty s degenerativním onemocněním kloubů. Nevyhýbá se však ani sportovcům, kteří své klouby přetěžují (například volejbalisté nebo fotbalisti) a dokáže nepříjemně potrápit i pacienty po úrazech kolenního kloubu.

Jaké má Bakerova cysta příčiny?

Cystické zduření v podkolenní jamce typicky vzniká jako komplikace jiného zdravotního problému, který postihuje kolenní kloub, ale může se objevit i samostatně. V zásadě se tvoří dvěma různými způsoby, podle čehož pak lékaři rozlišují, zda jde o primární, nebo naopak o sekundární Bakerovu cystu.

Primární Bakerova cysta

Pokud se problémy objeví nečekaně a postihnou člověka s úplně zdravým kolenním kloubem, lékaři hovoří o primární Bakerově cystě. Tento typ obtíží se pak označuje také jako idiopatická Bakerova cysta, jelikož daný stav vzniká z neznámé příčiny. Nejčastěji přitom bývají postiženy děti a obtíže se nevyhýbají ani mladým dospělým.

Příčinou vzniku primární Bakerovy cysty je podle lékařů údajně existence spojení mezi kolenním kloubem a popliteální burzou v podkolenní jamce. Synoviální tekutina z kolenního kloubu se tak může do této popliteální burzy dostat a naplnit ji, čímž vznikne vyboulení, které se dnes označuje právě jako Bakerova cysta.

Sekundární Bakerova cysta

Rozvine-li se u pacienta sekundární Bakerova cysta, znamená to, že jde o komplikace nějakého jiného zdravotního problému. Může se jednat například o degenerativní onemocnění, jako je dna, artróza kolenního kloubu, revmatoidní artritida nebo psoriatrická artritida. Objevuje se ovšem také jako komplikace infekcí v kolenním kloubu (například lymská borelióza) a postihuje i osoby s poškozenými kolenními vazy a natrženým meniskem.

Čtete také: Nemoc DNA na Vitalia.cz.

Sekundární Bakerova cysta je mnohem častější než forma primární. K jejímu vzniku dochází v důsledku nadměrné tvorby synoviální tekutiny v poškozeném koleni, což následně vede ke zvyšování tlaku v kolenním kloubu a napínání (roztahování) kloubního pouzdra. To se pak vyklene do popliteální jamky a dojde ke vzniku sekundární Bakerovy cysty naplněné synoviální tekutinou.

Jaké má Bakerova cysta příznaky?

Cysta je váček naplněný tekutinou, jehož velikost se může u jednotlivých pacientů značně lišit. Zatímco někteří nemusí tento problém vůbec zaznamenat, jelikož je cysta velice drobná, u jiných může tato bulka dosáhnout velikosti až několika centimetrů. Bakerova cysta se pak většinou tvoří pouze na jednom místě, ale ve vzácných případech vzniká v obou podkolenních jamkách současně.

Pokud je cysta malá, často pacientům nezpůsobuje žádné viditelné obtíže a lidé tak nemusí o její existenci vůbec vědět. Menší bulku někdy mají problém najít i samotní lékaři, kteří provádějí vyšetření kolene. Obvykle tak její přítomnost odhalí až během magnetické rezonance nebo ultrazvuku, který je indikován ze zcela jiného důvodu.

Čím je Bakerova cysta větší, tím výraznější obtíže pacientům většinou způsobuje. Mezi typické příznaky Bakerovy cysty se řadí hlavně otok v podkolenní jamce, který může v některých případech přejít až v otok celého kolene. Dále si pacienti stěžují také na pocit tlaku a napětí v postižené oblasti nebo na celkovou ztuhlost kolenního kloubu.

Mezi další možné příznaky patří také projevy základního onemocnění, na jehož podkladě ke vzniku Bakerovy cysty došlo. Někdy pacientům způsobuje Bakerova cysta bolest a celkově omezuje hybnost kolenního kloubu. Člověk tak může mít pocit, že není schopný nohu v koleni vůbec ohnout, cítí nepříjemný tlak v podkolenní jamce (zejména při vstávání) a může zaznamenat také další symptomy, jako je praskání v koleni nebo zaseknutí kolenního kloubu.

Možné komplikace

Typickou komplikací, s níž se mohou pacienti setkat (zhruba 1–2 případy z 20), je situace, kdy dojde u Bakerovy cysty k prasknutí (ruptura). Obsah cysty se pak vylije do okolí a začne utlačovat svaly bérce. To způsobí vznik otoku (otok lýtka), ale i další obtíže, jako je nepříjemné svědění, začervenání pokožky v postiženém místě nebo zvýšená bolestivost.

Prasklá Bakerova cysta se projevuje velice podobně jako hluboká žilní trombóza dolní končetiny. K rozvoji tohoto problému ovšem dochází zcela jiným způsobem (ucpání žil krevní sraženinou), je mnohem závažnější a jeho komplikace dokonce mohou ohrozit pacienta na životě. Z toho důvodu je nutné provést důkladné ultrazvukové vyšetření a žilní trombózu vyloučit.

Potýká se někdo z vašich blízkých s Bakerovou cystou?

Diagnostika Bakerovy cysty

Pokud má lékař podezření, že u pacienta došlo ke vzniku Bakerovy cysty, nejprve provede palpační a funkční vyšetření kolene, díky čemuž si může všimnout třeba otoku v podkolenní jamce. Dalším pomocným vyšetřením je prosvícení daného otoku silným světlem. Pokud projde na druhou stranu, znamená to, že je naplněný synoviální tekutinou a jedná se tedy o Bakerovu cystu.

Nejdůležitější diagnostickou metodou je ovšem rentgen a ultrazvukové vyšetření. Pomocí toho lékař dokáže zobrazit Bakerovu cystu, ale zároveň je pak schopný vyloučit hlubokou žilní trombózu, která by mohla pacienta ohrožovat na životě. Pokud si navíc lékař chce ověřit, zda nedošlo k traumatickému poranění kolene, může indikovat také vyšetření pomocí magnetické rezonance.

Léčba Bakerovy cysty

Pacienti se často ptají, jakou má Bakerova cysta léčbu a co dělat, aby tento nepříjemný váček co nejrychleji zmizel. Zatímco bezpříznakové cysty většinou žádnou léčbu nevyžadují a během několika týdnů či měsíců se samy od sebe ztratí, ty bolestivé je naopak nutné včas odstranit, aby již pacientům nezpůsobovaly další obtíže.

V první řadě je vždy dobré zjistit základní příčinu obtíží, které za vznikem cysty stojí, a pokud je na vině nějaké jiné onemocnění nebo poranění, nejprve se pustit do léčby tohoto zdravotního problému. Kromě toho pak hraje důležitou roli také odpočinek. Nohu by měl pacient co nejvíce šetřit a důležité je tedy omezit její zatěžování (lékař může předepsat ortézu nebo jiné pomůcky).

Léčba primárních obtíží

Je-li za rozvoj Bakerovy cysty zodpovědné nějaké jiné onemocnění nebo třeba poranění, v první řadě je nutné vyléčit příčinu, která tyto komplikace způsobila. To by mělo postupem času zmírnit otok a bolest a zároveň přispět k vymizení Bakerovy cysty. Vždy ovšem záleží na tom, co přesně je původcem pacientových obtíží.

Pokud je na vině artróza, pomoci mohou kortikosteroidy, které lékař injekčně vpraví na postižené místo. Měly by zmírnit bolesti, ale tento způsob léčby bohužel nezajistí, že se cysta v dané oblasti znovu neobjeví. Probíhající zánět kolene je nejprve nutné léčit pomocí antibiotik a teprve poté je možné přistoupit k odstranění vlastní Bakerovy cysty.

Jestliže za rozvojem obtíží stojí poraněný meniskus nebo poškozené kolenní vazy, nejprve se vždy řeší tento primární problém. Pacient obvykle musí podstoupit operaci (artroskopii či otevřený výkon), přičemž spolu s daným zákrokem lékaři často odstraní také Bakerovu cystu, nebo sama vymizí po provedení operace.

Užívání medikamentů

Příznaky Bakerovy cysty mohou být v některých situacích pro pacienty nesnesitelné. V takových případech mohou pacienti vyzkoušet nesteroidní protizánětlivá léčiva, která přináší úlevu od bolesti i zánětu. Zatímco některé medikamenty jsou dostupné bez lékařského předpisu (ibuprofen), jiné člověk získá pouze na doporučení lékaře (například nimesulid prodávaný pod značkou Aulin).

O užívání léků je vždy dobré poradit se s ošetřujícím lékařem, který zhodnotí, zda jsou pro pacienta vhodné (na základě jiných obtíží, které pacienta trápí, a dalších užívaných léčiv). Pokud navíc dojde k prasknutí Bakerovy cysty a úniku tekutiny do svalů bérce, dostaví se problémy, které lidem často znemožňují chůzi. Poté lékaři většinou předepisují silnější léky proti bolesti, ale ty se nesmí užívat dlouhodobě.

Ledování

Pokud vás trápí otok a bolest, vyzkoušejte ledový obklad, který by měl potíže alespoň částečně zmírnit. Stačí si v obchodě koupit speciální gelové obklady, které postižené místo spolehlivě zchladí, ale ledový obklad si bez problémů vyrobíte i sami doma. Nasypte kostky ledu do igelitového sáčku, který pak omotáte utěrkou a přiložíte na koleno.

Kromě toho můžete samozřejmě použít i zmrzlou zeleninu nebo další věci z mrazničky. Mějte však na paměti, že led se nikdy nesmí přikládat na holou kůži. Pytlík s ledem, zmrzlý hrášek i gelový sáček je vždy nutné obalit vrstvou látky (například utěrkou nebo ručníkem) a teprve poté přiložit na postižené místo, protože jinak hrozí omrzliny.

Ledování by mělo trvat zhruba po dobu 10 až 30 minut. Tento časový limit byste vždy měli dodržovat, jelikož umístit led na pokožku na méně než 10 minut nemá příliš smysl a ledování delší než půl hodiny zase může poškodit pacientovu pokožku.

Pomůcky

Omezuje-li přítomnost Bakerovy cysty pacientovu chůzi a provádění jakýchkoliv pohybů, může lékař předepsat vhodné pomůcky, které nohu pomohou odlehčit. Jde například o podpažní berle nebo francouzské hole. Člověk by se nikdy neměl pokoušet Bakerovu cystu rozchodit, ale naopak je lepší udržovat nohu v klidu a dostatečně odpočívat.

Punkce

Dalším způsobem, jak se zbavit Bakerovy cysty, je punkce. Jde o vypuštění bulky pomocí tlusté duté jehly, kterou lékař pod ultrazvukovou kontrolou zabodne do míst, kde se cysta nachází. Poté nechá její obsah vytéct ven, což by pacientovi mělo přinést okamžitou úlevu od nepříjemného tlaku, napětí a bolesti. Někdy je ovšem nutné punkci zopakovat, protože se cysta po čase znovu naplní synoviální tekutinou.

Injekce kortikosteroidů

Po punkci Bakerovy cysty může lékař do postiženého místa aplikovat také kortikosteroidy, které zmírňují nepříjemné projevy v podobě bolesti a zánětu. Otok a problémy s pohyblivostí tak mohou alespoň částečně vymizet. Injekce ovšem nezabrání opětovnému naplnění cysty.

Chirurgické odstranění cysty

Pokud je Bakerova cysta velká, způsobuje pacientům silnou bolest, omezuje jejich pohyblivost a lékařům se ji nepodaří odstranit jiným způsobem, je nutné přistoupit k operativnímu řešení. Jde například o miniinvazivní výkony (artroskopické zákroky označované jako operace klíčovou dírkou), kdy lékař uzavře spojku mezi Bakerovou cystou a kolenním kloubem.

Další možností jsou pak otevřené operace. Chirurgické odstranění Bakerovy cysty se většinou provádí v případě, že bulka vznikla vlivem traumatického poškození kolenního kloubu, jako je například natržení vazů nebo menisků. Současně je tak možné odstranit cystu a opravit přetržený meniskus či vaz. Po operaci by měl pacient odpočívat a dodržovat doporučení lékařů.

Bakerova cysta: přírodní léčba

Spousta lidí se také ptá, zda pomůže na Bakerovu cystu alternativní léčba nebo čím mazat Bakerovu cystu, aby obtíže zmizely bez použití léků a nutnosti operace. Někteří lidé doporučují léčbu třezalkovým olejem, který by měl ulevit od bolesti a zmírnit pocit napětí. Vždy je však lepší konzultovat situaci nejprve s lékařem, který doporučí vhodnou terapii.

Zdroje: cs.medlicker.com, stefajir.cz, lekarske.slovniky.cz

Ester (neregistrovaný)

Třezalkový olej mi skutečně ulevil od bolesti spolu s Ibalginem 400 tbl. Po dvou měsících této léčby jsem de facto bez bolesti.Tablety Ibalginu jiż neužívám a jen nadále mažu 3x denně olejíčkem

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?